ZPRÁVA O HODNOCENÍ MNOŽSTVÍ POVRCHOVÝCH VOD V OBLASTI POVODÍ ODRY ZA ROK 2008

Transkript

1 Vodohospodá ská bilance oblasti povodí Odry ZPRÁVA O HODNOCENÍ MNOŽSTVÍ POVRCHOVÝCH VOD V OBLASTI POVODÍ ODRY ZA ROK 2008 Povodí Odry, státní podnik, odbor vodohospodá ských koncepcí a informací Ostrava, zá í 2009

2 OBSAH 1 Úvod Popis hydrologické situace Srážkové pom ry Teplotní pom ry Odtokové pom ry Zdroje vody Vodní toky Vodní nádrže Vodárenské nádrže a nádrže s vodárenským využitím Ostatní vodní nádrže P evody vody Ostatní vodní zdroje Požadavky na zdroje vody Minimální pr toky Odb ry vody vypoušt ní vod P ehled nejvýznamn jších odb r povrchové vody P ehled nejvýznamn jších odb r podzemní vody P ehled nejvýznamn jších vypoušt ní vod do vod povrchových Bilan ní hodnocení Vodní toky Vodní nádrže vliv hospoda ení vodních nádrží na režim vodních tok Vodárenské nádrže a nádrže s vodárenským využitím Ostatní vodní nádrže Bilan ní (kontrolní) profily P ehled kontrolních profil Bilan ní hodnocení v kontrolních profilech Minimální pr toky Záv r...20 Seznam zkratek Seznam p íloh Povodí Odry, státní podnik Ostrava

3 Textová ást 1. Úvod Povodí Odry, státní podnik, jako správce povodí podle ustanovení 54 zákona. 254/2001 Sb., o vodách a o zm n n kterých zákon (vodní zákon), ve zn ní pozd jších p edpis, zajiš uje v souladu s ustanovením 5 odst. 3 vyhlášky Ministerstva zem d lství. 431/2001 Sb., o obsahu vodní bilance, zp sobu jejího sestavení a o údajích pro vodní bilanci sestavení vodohospodá ské bilance v oblasti povodí Odry. Vodohospodá ská bilance se zpracovává pro jednotlivé oblasti povodí, což je souvislé území eské republiky vymezené hydrologickými hranicemi a k nim p i azenými hydrogeologickými rajony ( 25 vodního zákona). Oblast povodí Odry je vymezena vyhláškou Ministerstva zem d lství. 292/2002 Sb., o oblastech povodí ve zn ní vyhlášky.390/2004 Sb. a v této oblasti p sobí správce povodí státní podnik Povodí Odry. Hlavní poslání státního podniku Povodí Odry stanoví zákon. 305/2000 Sb., o povodích, zakládací listina, statut, vodní zákon a další právní p edpisy. V roce 2008 vykonával státní podnik Povodí Odry innost na území o celkové rozloze km 2, což je zhruba 8 % plochy rozlohy eské republiky a pe oval o km vodních tok (z toho více než 80 % iní významné vodní toky), 7 vodních d l první a druhé kategorie, 20 pohyblivých a 60 pevných jez a 16 turbín na malých vodních elektrárnách. Vodní zákon zavedl nabytím své ú innosti dnem 1. ledna 2002 nový institut Vodní bilance. Vodní bilance sestává z hydrologické bilance a vodohospodá ské bilance. Hydrologická bilance porovnává p ír stky a úbytky vody a zm ny vodních zásob povodí, území nebo vodního útvaru za daný asový interval. Vodohospodá ská bilance porovnává požadavky na odb ry povrchové a podzemní vody a vypoušt ní odpadních vod s využitelnou kapacitou vodních zdroj z hledisek množství a jakosti vody a jejich ekologického stavu ( 22 odst. 1 vodního zákona). Vodohospodá ská bilance v oblasti povodí Odry za rok 2008 je sestavena v souladu s ustanoveními 5-9 vyhlášky Ministerstva zem d lství. 431/2001 Sb., o obsahu vodní bilance, zp sobu jejího sestavení a o údajích pro vodní bilanci (dále jen vyhláška o bilanci ) a podle Metodického pokynu MZe pro sestavení vodohospodá ské bilance oblasti povodí j / ze dne , který stanovuje postupy jejího sestavení, minimální rozsah výstup a zp sob jejího zp ístupn ní ve ejnosti. Vodohospodá ská bilance obsahuje v souladu s 5 odst. 2 vyhlášky o bilanci: a) ohlašované údaje b) hodnocení množství povrchových vod c) hodnocení jakosti povrchových vod d) hodnocení množství podzemních vod e) hodnocení jakosti podzemních vod. Podkladem pro sestavení Vodohospodá ské bilance za rok 2008 jsou zejména ohlašované údaje pro vodní bilanci podle 22 odst. 2 vodního zákona, jejichž rozsah a zp sob ohlašování je dán ustanovením 10 a 11 vyhlášky o bilanci, a výstupy hydrologické bilance, p edané eským hydrometeorologickým ústavem podle 2 odst. 5 vyhlášky o bilanci. Popis vstupních údaj pro jednotlivá hodnocení je uveden v p íslušných kapitolách zprávy. P edkládaná Vodohospodá ská bilance v oblasti povodí Odry za rok 2008 p edstavuje hodnocení minulého kalendá ního roku a obsahuje tyto výstupy: Zprávu o hodnocení množství povrchových vod v oblasti povodí Odry za rok 2008, (ustanovení 5 odst. 2 písm. a), b) vyhlášky o bilanci), strana 2

4 Zprávu o hodnocení jakosti povrchových vod v oblasti povodí Odry za období (ustanovení 5 odst. 2 písm. c) vyhlášky o bilanci), Zprávu o hodnocení množství a jakosti podzemních vod v oblasti povodí Odry za rok 2008 (ustanovení 5 odst. 2 písm. d), e) vyhlášky o bilanci). Vodohospodá ská bilance oblasti povodí Odry za rok 2008 je v n kterých svých ástech zpracována v omezeném rozsahu podle dostupnosti pot ebných podkladních dat. Zpráva o hodnocení množství povrchových vod v oblasti povodí Odry za rok 2008 se lení na Textovou ást a Tabelární ást. Textová ást obsahuje kapitoly o zdrojích vody, požadavcích na zdroje vody a vlastní bilan ní hodnocení v etn p íslušných komentá. Tabelární ást obsahuje tabelární výstupy bilan ního hodnocení (p ehledy, ovlivn ní vodních tok, hospoda ení vodních nádrží a bilan ní vyhodnocení jednotlivých kontrolních profil ). Tabelární ást je dopln na grafy a mapami. Výstupy vodohospodá ské bilance oblasti povodí Odry za rok 2008 se využijí zejména: - p i vydávání stanovisek a vyjád ení správce povodí ( 54 vodního zákona) a správce vodních tok ( 47 vodního zákona); - p i rozhodování vodoprávních ú ad, jakož i orgán státní správy; - p i plánování v oblasti vod ( 25 vodního zákona); - p i zjiš ování a hodnocení stavu povrchových a podzemních vod ( 21 vodního zákona); - p i dalších innostech správce povodí podle vodního zákona. Hlavní druhy užívání vod, které vodohospodá skou bilanci ovliv ují rozhodujícím zp sobem, lze rozd lit na odb ry vod povrchových odb ry vod podzemních vypoušt ní vod Podle kategorizace ekonomických inností, tzn. za azení subjekt užívajících vodu, rozlišujeme základní odv tví - ve ejné vodovody a kanalizace, zem d lství, energetika, pr mysl a ostatní. P ehled o objemech a po tu uživatel v oblasti povodí Odry v roce 2008 je patrný z následující tabulky a na ni navazujících graf G1-3 (viz p ílohy v Tabelární ásti zprávy): Tab.1 Celkové odb ry vod Odb rné množství [tis. m 3 /rok] Po et odb ratel Ve ejné vodovody Zem d lství (bez rybá ství) Energetika Pr mysl Ostatní Celkem strana 3

5 Vypoušt ní vod Vypoušt né množství [tis. m 3 /rok] Po et uživatel Ve ejné kanalizace Zem d lství (bez rybá ství) - 0 Energetika Pr mysl Ostatní Celkem Popis hydrologické situace 2.1 Srážkové pom ry V roce 2008 bylo povodí eky Odry srážkov normální (98,5 % srážkového normálu). Na území spadlo pr m rn 816 mm srážek. Srážkov nadnormální byl m síc ervenec (150 % normálu) a zá í (163 % normálu). Srážkov podnormální byl m síc erven (63 % normálu) a listopad (53 % normálu). Srážkov normální byl m síc leden (100 % normálu), únor (62 % normálu), b ezen (128 % normálu), duben (86 % normálu), kv ten (102 % normálu), srpen (95 % normálu), íjen (73 % normálu) a prosinec (84 % normálu). Nejvíce srážek v roce 2008 spadlo v m síci ervenci (160,2 mm) a nejmén v m síci únoru (27,6 mm). Nejvyšší denní úhrn srážek v povodí byl zaznamenán dne 15. srpna ve stanici Zlaté Hory (63,8 mm). 2.2 Teplotní pom ry V roce 2008 bylo povodí eky Odry teplotn mimo ádn nadnormální (teplejší o +1,8 C než teplotní normál). Pr m rná ro ní teplota vzduchu byla 8,8 C. Teplotn siln nadnormální byly m síce leden (+4,4 C oproti teplotnímu normálu), úno r (+3,8 C), erven (+2,4 C) a listopad (+2,5 C). Teplotn nadnormální byly m síce ervenec (+1,4 C), srpen (+1,4 C) a prosinec (+2,4 C). Teplotn normální byly m síce b ezen (+0,8 C), duben (+1,0 C), kv ten (+0,9 C), zá í ( 0,8 C) a íjen (+1,0 C). Nejteplejší byl m síc ervenec (17,6 C) a nejchladn jší m síc prosinec (+1,0 C). Nejnižší teplota vzduchu v povodí eky Odry byla zaznamenána 17. února ve stanici Bílá v Beskydech (-17,3 C). Nejvyšší teplota vzdu chu byla nam ena dne 6. zá í ve stanici Javorník (32,2 C). 2.3 Odtokové pom ry Za kalendá ní rok 2008 odteklo z povodí eky Odry ležícího na Morav a ve Slezsku mil. m 3 vody. Z hlediska vodnosti tok lze rok 2008 charakterizovat jako podpr m rný až pr m rný. Ve srovnání s dlouhodobými pr m ry (Q a ) za období dosáhla eka Opava v Krnov 97 % Q a, v Opav 92 % Q a a v D hylov 86 % Q a, Opavice v Krnov 103 % Q a, Moravice v Brance 88 % Q a, Ostravice ve Sviadnov 49 % Q a a v Ostrav 58 % Q a, Olše v eském T šín 72 % Q a a ve V ovicích 79 % Qa, Lubina v Pet vald 95 % Q a, Odra ve Svinov i v Bohumín 75 % Q a. Rozložení odtoku bylo b hem roku nerovnom rné. K odtokov nejbohatším m síc m pat ily kv ten a b ezen, naopak nejsuššími byly listopad a prosinec. Minimální pr toky se vyskytly v zá í na Olši v eském T šín, kde dosáhly úrovn 364denních vod. Pr tok na úrovni Q 355 byl zaznamenán v ervenci na Opavici v Krnov. Úrovn 330denních vod bylo dosaženo v ervenci na Opav v Opav a v D hylov, na Moravici v Brance, na Ostravici ve strana 4

6 Sviadnov, na Lubin v Pet vald a na Od e v Bohumín, v zá í pak na Od e ve Svinov a v listopadu na Ostravici v Ostrav. Pr toky na úrovni 300denních vod byly nam eny v zá í na Opav v Krnov a na Olši ve V ovicích. Rok 2008 byl v povodí eky Odry na povod ové situace velmi chudý. 1. SPA byl zaznamenán pouze na ece Opav, a to v b eznu v Karlovicích, v kv tnu v Karlovicích, v Opav a v D hylov, v srpnu v Opav a v zá í v Karlovicích a v Opav. 3. Zdroje vody 3.1 Vodní toky Vodní toky jsou útvary povrchových vod tekoucí v koryt ve sm ru jeho sklonu trvale nebo po p evažující ást roku a odvád jí vodu z povodí vodního toku. Státní podnik Povodí Odry vykonává v oblasti povodí Odry správu na km tzv. významných vodních tok (ve smyslu Vyhlášky MZe.470/2001 Sb.) a na 244 km tzv. drobných vodních tok. Ostatní drobné vodní toky z celkové délky cca 5 tisíc km v oblasti povodí Odry jsou spravovány Lesy R, Zem d lskou vodohospodá skou správou, obcemi i p ípadn jinými subjekty podle ú elu a související innosti. Zásadními zdroji vody a p edm tem vodohospodá ského bilancování je páte ní sí hlavních vodních tok, spadajících do kategorie tok významných. Bilance je zpracována pro 8 vodních tok, které jsou hodnoceny ve svém podélném profilu a je sledováno jejich ovlivn ní realizovanými odb ry a vypoušt ním vod. Vodní tok HP pramene vodního toku HP záv rového profilu vodního toku Délka vodního Plocha povodí toku [km] [km 2 ] Odra ,5 4720,6 Opava ,3 2088,8 Olše ,8 * 1120,0 Moravice ,2 901,1 Ostravice ,2 826,8 Lu ina ,7 197,1 Morávka ,2 149,2 Stonávka ,2 131,3 * na území R Tyto vodní toky jsou hodnoceny také v bodových bilan ních (kontrolních) profilech, kterých je v oblasti povodí Odry celkem 16, jak je z ejmé z tab. TA Vodní nádrže Vodní nádrže jsou prostory vytvo ené vzdouvací stavbou na vodním toku umož ující akumulaci povrchových vod, sloužící k ízení odtoku a zajiš ující r zné ú ely zásobování pitnou vodou obyvatel, zásobování pr myslu, ochranu p ed povodn mi, zajišt ní minimálních pr tok v tocích pod profily nádrží, ovliv ování jakosti vod v tocích, energetické využití, rekreaci, rybá ství. strana 5

7 Vodohospodá skou bilanci v povodí Odry významn ovliv uje 9 nádrží, z nichž 7 je ve správ Povodí Odry s.p., zbývající jsou spravovány jejich uživateli. Jejich základní údaje umíst ní, velikost objemu, akumula ní sou initele, sou initele nadlepšení a znázorn ní jejich situování jsou patrné z tabulky TA12 a mapové p ílohy Vodárenské nádrže a nádrže s vodárenským využitím Vodárenské nádrže v povodí Odry jsou: Kružberk na ece Moravici, Šance na Ostravici Morávka na Morávce K nádržím s vodárenským využitím je azena nádrž Slezská Harta na Moravici, která zajiš uje svým objemem zabezpe enost odb ru vody pro Ostravský oblastní vodovod z nádrže Kružberk a je jejím stabilizátorem kvality vody. Hospoda ení vodou v nádržích v jednotlivých m sících roku 2008 probíhalo ve standardním režimu bez mimo ádných manipulací. Údaje o kótách hladin, objemech a zatopených plochách (vždy k 1. dni v m sících) jsou uvedeny v tabulce TA Ostatní vodní nádrže K ostatním významným nádržím v povodí Odry, které nejsou uvedeny ve Vyhlášce MŽP.137/1999 Sb., kterou se stanoví seznam vodárenských nádrží, adíme p t nádrží, a to: Olešná na Olešné Žermanice na Lu in a T rlicko na Stonávce ve správ státního podniku Povodí Odry V t kovice na Sv ceném potoce (správce KOMTERM, a.s.) He manice na Stružce (provozovatel Green Gas DPB, a.s.) Jejich využití je u prvních ty ech z nich spojeno se zásobováním pr myslu ostravské aglomerace vodou. Hlavním ú elem nádrže He manice na Stružce je dávkování slaných d lních vod pro zajišt ní pot ebné kvality vody v hrani ním profilu eky Odry (hrani ní profil na vstupu do Polské republiky). Úrovn hladin, objem a ploch (vždy k 1. dni v m sících) jsou patrné z tabulky TA P evody vody P evody vody umož ují efektivn ji využívat vodní zdroje v jednotlivých díl ích povodích a do hospoda ení vodou v povodí Odry jsou nejvýznamn ji zapojeny 4 p evody vody: - p evad Morávka Žermanice - tento p evod od jezu Vyšní Lhoty na ece Morávce po konec zátopy údolní nádrže Žermanice na ece Lu in zhoj uje vodnost povodí Lu iny o ást povodí Morávky, ímž je dosahováno výrazn jšího vodohospodá ského efektu vodního díla Žermanice pro zásobení pr myslových podnik ArcelorMittal Ostrava a.s. a Biocel Paskov a.s., energetické využití, jakost vody a rekreaci. - odleh ovací rameno eky Olešné plní jednoú elovou funkci povod ové ochrany, za povodní odvádí zvýšené pr toky z eky Olešné nad exponovanou oblastí prostoru obcí Paskov Sta í do eky Ostravice. Odleh ovací rameno vodohospodá skou bilanci vody ovliv uje jen v m sících s vyskytujícími se povod ovými pr toky, tzn. v tšinou v m sících nadpr m rn vodných. strana 6

8 - Hodo ovický náhon slouží p edevším k využívání energetického potenciálu v malých vodních elektrárnách soukromých osob, p evádí konstantní množství vody z povodí Ostravice do povodí Olešné, kde rovn ž zajiš uje vyšší zabezpe enost odb r vody bá ského sektoru z eky Olešné. - p evod vody z Ropi anky do Stonávky p evod od jezu ve Smilovicích na ece Ropi ance do povodí T rlické nádrže. Celkové p evád né množství vody v roce 2008 uvedenými významnými p evody inilo 52,0 mil. m 3, bližší podrobnosti plynou z tab. TA Ostatní vodní zdroje K tzv. ostatním vodním zdroj m v povodí je azena jen lokalita št rkopískového jezera Hlu ín v hydrogeologickému rajonu fluviálních a glaciálních sediment v povodí Opavy (rajon. 1520). Jezero nyní slouží výhradn k rekrea ním ú el m. 4. Požadavky na zdroje vody Požadavky na zdroje vody vyplývají z innosti subjekt užívajících vodu, a adí se k nim požadavky na odb ry povrchových a podzemních vod pro ve ejné vodovody a zásobování obyvatel pitnou vodou, pro energetiku, ostatní pr mysl, zem d lství apod. a požadavky na zachování minimálních pr tok ve vodních tocích. Správci povodí vedou evidenci údaj o realizovaných odb rech povrchových a podzemních vod a vypoušt ní vod, a to na základ vyhlášky MZe. 431/2001 Sb., o obsahu vodní bilance, zp sobu jejího sestavení a o údajích pro vodní bilanci. Údaje pro tuto evidenci a vodní bilanci ohlašují odb ratelé povrchových nebo podzemních vod, jakož i ti, kte í využívají p írodní lé ivé zdroje nebo zdroje p írodních minerálních vod a vody, které jsou vyhrazenými nerosty, a dále ti, kte í vypoušt jí do vod povrchových nebo podzemních vody odpadní nebo d lní v množství p esahujícím v kalendá ním roce m 3 nebo 500 m 3 v kalendá ním m síci, nebo ti, jejichž povolený objem povrchové vody vzduté vodním dílem ve vodním toku nebo povrchové vody vodním dílem akumulované p esahuje m Minimální pr toky Minimální z statkový pr tok (MZP) je takový pr tok povrchových vod, který ješt umož uje obecné nakládání s povrchovými vodami a ekologické funkce vodního toku ( 36 zákona o vodách). Ur ení minimálních pr tok ve vodních tocích jako požadavkové složky vodohospodá ské bilance vychází z pot eby zohlednit ekologická hlediska a ochranu ekosystém vázaných na vodní tok, a to zejména v úsecích pod vodními díly a pod místy odb r a odvád ní vod. Pro tento ú el se vychází ze skute ného výskytu nízkých pr tok na vodních tocích ješt p ed ovlivn ním antropogenní innosti, a to ze sledovaných a statisticky vyhodnocených pr tok Q 364d, Q 355d a Q 330d. Podle nich je stanoven tzv. minimální z statkový pr tok ve vodních tocích, jehož hodnota je ur ována diferencovan v závislosti na vodnosti p íslušného toku. Stanovení a zp sob kontroly dodržování hodnot MZP v profilech vodních tok, ovlivn ných nakládáním vodami, se ídí Metodickým pokynem. 9, vydaným ve V stníku MŽP, ástka 5, ro ník Stav bilan ní napjatosti ve vztahu k t mto MZP v jednotlivých posuzovaných bilan ních profilech je z ejmý z kapitol a této zprávy. 4.2 Odb ry vody vypoušt ní vod Druhým základním lánkem pot ebným k sestavení požadavkové ásti vodohospodá ské bilance jsou informace o odb rech vody a o jejím vypoušt ní. Rozsah, periodicita a úplnost toku t chto informací je dána již zmi ovanou vyhláškou o bilanci. strana 7

9 V povodí Odry je nad limit užívání vod m 3 v kalendá ním roce nebo 500 m 3 v kalendá ním m síci celkov evidováno a sledováno: 116 odb r povrchové vody 223 odb r podzemní vody 468 vypoušt ní vod P ehled nejvýznamn jších odb r povrchové vody Celkové odb ry povrchové vody sledovaných subjekt dosáhly v roce 2008 v povodí Odry 162,3 mil.m 3, což znamená oproti roku 2007 pokles o 5,4 %. K nejvýznamn jším odb r m povrchové vody, tzn. odb r m p esahujícím 500 tis. m 3 v hodnoceném roce, adíme v roce 2008 v povodí Odry 35 odb r, z toho je evidováno 6 odb r s vodárenským využitím a 29 s jiným než vodárenským využitím. K nejv tším odb r m s vodárenským využitím pat í již tradi n odb ry pro SmVaK, a.s., Ostravský oblastní vodovod, ze 3 vodárenských nádrží Kružberk, Šance a Morávka, které v roce 2008 inily v sou tu 68,6 mil m 3. Oproti p edchozímu bilancovanému roku došlo ke snížení t chto odb r o 3,5 %, diferencovan se jednalo o + 3,4 % na Morávce, - 4,0 % na Šancích a - 5,0 % na Kružberku. V jednotlivých kalendá ních m sících byly odb ry pom rn rovnom rn rozd leny. Odb ry s jiným než vodárenským využitím byly realizovány v nejv tším objemu podnikem ArcelorMittal Ostrava a.s. (21,0 mil.m 3 ), d lními podniky Ostravska (OKD a.s., 15,3 mil.m 3 ), T ineckými železárnami (Energetika T inec a.s., 12,1 mil.m 3 ) a a.s. Biocel Paskov (9,9 mil.m 3 ). Ve srovnání s rokem 2007 došlo u sledovaných subjekt ke zvýšení odb r o 2% u ArcelorMittal Ostrava a.s., ke snížení o 5% u Biocel Paskov a.s. a o 2% u Energetiky T inec a.s. K významným uživatel m vod pat í také rybni ní soustavy v povodí, které v roce 2008 využily podle údaj poskytnutých jednotlivými provozovateli okolo 18,5 mil.m 3. Bližší íselné údaje a m sí ní rozd lení odb r povrchové vody je u vodárenských odb r patrné z tab. TA4 a u odb r s jiným než vodárenských využitím z tab. TA P ehled nejvýznamn jších odb r podzemní vody Celkové odb ry podzemní vody, které jsou z p evážné ásti tvo eny odb ry pro zásobování obyvatel, dosáhly v roce 2008 u sledovaných subjekt v povodí Odry 23,1 mil.m 3, což znamená oproti roku 2007 nár st o cca 1 %. K nejvýznamn jším odb r m podzemní vody jsou azeny ty, které p esáhly v hodnoceném roce mez 315 tis. m 3, což odpovídá pr m rnému odb ru 10 l/s. V roce 2008 bylo v povodí evidováno 14 t chto odb r, z toho 11 s vodárenským využitím a 3 s jiným než vodárenským využitím. Nejv tším uživatelem podzemní vody v povodí je OVaK a.s. Ostrava, který odebral ze svých 9 zdroj v r celkem 8,3 mil.m 3, což je oproti roku 2007 pokles o 5 %. V po adí další významný odb ratel podzemní vody pro zásobování obyvatel pitnou vodou je SmVaK Ostrava a.s. OOV s odb rem ve výši 4,6 mil.m 3, což oproti roku 2007 znamená nár st o 4 %. K nejvýznamn jším uživatel m podzemní vody s jiným než vodárenským využitím pat í Diamo s.p. s odb rem podzemní vody (5,1 mil. m 3 a 1,2 mil. m 3 ) z vodní jámy Jeremenko a Žofie za ú elem snižování její hladiny. Dalším významným odb ratelem je Pivovar Ostravar s celkovým ro ním odb rem 0,18 mil.m 3. Bližší íselné údaje a m sí ní rozd lení odb r podzemní vody je u vodárenských odb r patrné z tab. TA2 a u odb r jiných než s vodárenským využitím pak z tab. TA3. strana 8

10 4.2.3 P ehled nejvýznamn jších vypoušt ní vod do vod povrchových Celkové množství vypoušt ných vod v povodí Odry dosáhlo v roce 2008 u sledovaných subjekt 183,8 mil.m 3, což znamená oproti roku 2007 snížení o 4,7 %. Vypoušt ní vod z ve ejných kanalizací dosáhlo 110,7 mil.m 3 (index 2008/2007 0,98). K nejvýznamn jším vypoušt ním vod do vod povrchových se adí ty, u kterých vypoušt né množství odpadních vod v hodnoceném roce p esáhlo 500 tis. m 3. T ch je v oblasti povodí Odry evidováno 53, z nichž u 25 se jednalo o vypoušt ní z istíren odpadních vod s p evažujícím zam ením na išt ní splaškových vod. Nejv tším producentem ze sféry komunálních vod v oblasti povodí byla v r Úst ední istírna odpadních vod (Ú OV P ívoz) v Ostrav (32,0 mil.m 3 v etn odleh ení), s poklesem vypoušt ného množství oproti roku 2007 cca o 11 %. Následovala OV Frýdek-Místek s množstvím 8,8 mil.m 3. Nejv tším producentem odpadních vod z pr myslového sektoru je ArcelorMittal Ostrava a.s., která ze svých OV vypustila 14,1 mil.m 3. a Biocel Paskov a.s. s 9,2 mil. m 3. Zdroje zne išt ní p esahující ur itou mez za kalendá ní rok jsou sledovány ve dvou kategoriích. V první jsou to zdroje s produkovaným zne išt ním nad 500 t BSK 5, ve druhé zdroje s vypoušt ním nad 15 t v ukazateli BSK 5. První kriterium spl uje 17 zdroj, z nichž nejv tším je Biocel Paskov a.s. (9,0 tisíc t BSK 5, 2008/2007 0,98), pak následuje Ú OV Ostrava - P ívoz (6,7 tisíc t) a OV Frýdek - Místek (2,7 tisíc t). Podle druhého kriteria s vypoušt ním nad 15 t BSK 5 /rok z 9 sledovaných zne išt ní jsou nejv tšími Ú OV Ostrava - P ívoz (114 t, 2008/2007 0,75), dále Biocel Paskov a.s. (64 t) a ArcelorMittal Ostrava a.s. (45 t). Bližší p ehled nejvýznamn jších vypoušt ní vod v oblasti povodí Odry (v etn rozd lení po kalendá ních m sících) plyne z tab. TA8, p ehled zdroj zne išt ní s produkovaným zne išt ním nad 500 t v ukazateli BSK 5 a zdroj zne išt ní s vypoušt ním nad 15 t v ukazateli BSK 5 z tab. TA9 a TA10 (obojí s p ehledem i v dalších ukazatelích - CHSK Cr, NL, RAS, N-NH + 4, N anorg, P celk ). 5. Bilan ní hodnocení 5.1 Vodní toky Podkladem pro výpo et bilan ního hodnocení vodního toku jsou údaje o povolených a skute n realizovaných nakládáních s vodou - odb rech a vypoušt ních jednotlivých subjekt užívajících povrchové a podzemní vody. Hodnocení stavu vodohospodá ské bilance v oblasti povodí Odry je provedeno pro 8 hlavních tok. V hydrologickém po adí se jedná o tyto toky: Odra Opava Moravice Ostravice Morávka Lu ina Olše Stonávka Set íd ní tok podle velikosti plochy povodí s uvedením po tu kontrolních profil je náplní tab. TA11. Bilan ní hodnocení tok vychází z jejich ovlivn ní realizovanými odb ry vod nebo vypoušt ní vod podle jejich situování ve vztahu k hydrologickému po adí v podélném profilu. Odb ry vody (v etn odb r vod podzemních) bilan n p edstavují úbytek (-) a vypoušt ní do vod povrchových (+) p ír stek pr toku v toku. Toto hodnocení je provád no strana 9

11 sm rem od pramene po toku na ítan jako celková zm na pr toku, p i emž se zohled uje vliv užívání vod na p ítocích hlavního hodnoceného toku. V následující ásti zprávy jsou pro jednotlivé bilancované vodní toky komentovány nejvýznamn jší ovlivn ní, které kvantitativn v jejich podélném profilu v roce 2006 p sobí, p ípadn jsou popsány n které p í iny t chto zm n pr tok a jsou vybráni nejvýznamn jší uživatelé vod, jejichž nakládání s vodami tok ovliv uje nejvýrazn ji. Komentá rovn ž upozor uje na nesoulad mezi skute nými a povolenými hodnotami odb r vod a vypoušt ní dle rozhodnutí vodoprávních ú ad u vybraných uživatel. A to z d vodu, aby byla šet ena p í ina tohoto nesouladu (nevyužívání nebo p ekra ování povoleného množství) a aby p íslušný vodoprávní ú ad mohl v d vodných p ípadech iniciovat ešení tohoto stavu. Podrobn je pr b h bilan ního ovlivn ní po hodnocených vodních tocích uveden v tab. TA16. Ty obsahují seznam uživatel vod na hlavním toku s povoleným a skute n realizovaným množstvím v objemových jednotkách v tis.m 3 a v l/s; užívání vod na p ítocích páte ního toku jsou uvedena sumárn bez popisu jednotlivých užívání. Odra Vodohospodá ská bilance páte ního toku oblasti povodí Odry je ovliv ována zm nami pr tok na 35 p ímých p ítocích, z nichž 3 nejd ležit jší - Opava, Ostravice a Olše - jsou touto zprávou o hodnocení množství povrchových vod popisovány samostatn v dalším textu. K nejv tšímu ovlivn ní pr toku v Od e však dochází p ítokem erného p íkopu ( l/s), které zap í i uje vypoušt ní z Ú OV Ostrava v P ívoze do tohoto recipientu. Z dalších p ítok krom již výše uvedených je významn ovlivn na Stružka, Bohumínská Stružka a Lubina. Na horním toku Odry se projevují p edevším zm ny pr toku vlivem vypoušt ní z obecních OV na p ítocích nebo p ímo na hlavním toku, následují odb ry podzemních vod SmVaK Ostrava a.s. OOV a odb ry povrchových vod pr myslovými subjekty ve m st Odry snižující kladné ovlivn ní, ale pod profilem výusti z OV Odry dosahuje zm na pr toku + 30 l/s. Tato hodnota je dále zvýšena p edevším p ítokem Ji ínky, která je ovlivn na významnými vypoušt ními (+ 101 l/s) a ovlivn ní Odry pod tímto p ítokem je l/s. Na úseku zhruba 10 í ních km je vodní tok Odra ochuzen o užívání vod rybni ní soustavou (hodnotou 30 l/s podle odhadu provozovatele soustavy) a nad p ítokem Lubiny dosahuje ovlivn ní l/s. Po zaúst ní kladn ovlivn né Lubiny do Odry se hodnota ovlivn ní zvyšuje na l/s s tím, že toto kladné ovlivn ní Odry je v Ostrav postupn snižováno odb ry podzemních vod OVaK a.s. v pr m ru o 240 l/s a pod t mito prameništi nad ústím Opavy dosahuje ovlivn ní hodnoty tém l/s. eka Opava p ináší výrazn zápornou zm nu pr toku (- 775 l/s) a ovlivn ní Odry se pohybuje od tohoto profilu po zaúst ní erného p íkopu zhruba v úrovni l/s. erný p íkop, jak je již uvedeno výše, nejvíce ovliv uje pr tok v Od e, a to l/s a kompenzuje tak na krátkém úseku po soutok Odry s Ostravicí zápornou bilanci hlavního toku a ovlivn ní Odry je zde l/s. Následuje p ítok samostatn hodnocené Ostravice s l/s, p i emž zm na pr toku v Od e k tomuto profilu dosahuje hodnoty l/s. Zaúst ním Stružky (+ 160 l/s) spolu s dalším p ítokem Bohumínskou Stružkou (+ 135 l/s) dochází k nadlepšení pr toku v Od e celkem cca o l/s (obecní OV, vypoušt ní d lních a pr myslových vod) a v záv rném profilu nad ústím Olše bylo celkové ovlivn ní Odry v roce l/s. S celkovou zm nou pr toku Olše l/s inilo v roce 2008 bilan ní hodnocení vodního toku Odra a jeho povodí bez zahrnutí vlivu hospoda ení (manipulací a výparu) vodních nádrží v hrani ním profilu do Polské republiky l/s. Na vlastní ece Od e je celkem sledováno 12 odb r povrchové vody a 17 vypoušt ní, tok je také ovliv ován 16 odb ry podzemní vody. Z porovnání povolených a skute ných hodnot u významn jších užívání vod v roce 2008 jsou podstatn jší rozdíly vykazovány u (v závorce uvedeno skute né / povolené množství) strana 10

12 odb ry povrchových vod Denas rybníky Studénka OKD OKK a.s. Koksovna Šverma (30 / l/s) (32 / 111 l/s) vypoušt ní OVaK OSTRAVA - odleh ení Ú OV po mech.p ed išt ní (37 / 111 l/s) Povolené množství je p ekra ováno u odb ru povrchové vody VaDS Nový Bohumín (o 8 %) a SEMPERFLEX OPTIMIT (o 3%). V tabulce TA 16/1 jsou uvedeny údaje o ovlivn ní vodního toku Odra v etn jeho p ítok. Opava eka Opava je mimo odb ry a vypoušt ní, které jsou realizovány p ímo na ní, ovliv ována celkem 16 svými p ímými p ítoky a jejich zm nami pr toku, z nichž nejvýznamn jší vodní tok Moravice je touto zprávou hodnocen samostatn. Z dalších p ítok došlo k nejv tší zm n v r k profilu ústí Opavice (- 26 l/s), p i emž toto ochuzení je zap í in no odb rem podzemní vody pro vodárenské ú ely KVaK Krnov (prameništ Zlatá Opavice). Na vlastní Opav se projevuje ochuzení toku odb rem podzemních vod stejného subjektu z prameništ Krnov Kostelec (- 26 l/s). Pod ústím Opavice pak dochází k nadlepšení pr toku vypoušt ním z OV Krnov (+ 94 l/s). V tomto profilu iní celkové ovlivn ní eky Opavy + 44 l/s, které se udržuje bez výrazn jších rozdíl p es m sto Opava (~ 40 l/s) až k profilu vyúst ní vod z OV Opava (+ 164 l/s), kde nar stá na l/s. Vzáp tí je však tok Opavy záporn ovlivn n na l/s významn bilan n ochuzeným p ítokem Moravice (- 929 l/s) a toto ovlivn ní se projevuje až po profil odb ru Elektrárny T ebovice v í ním km 1,3 (- 79 l/s). Celková zm na pr toku k záv rnému profilu na ece Opav iní l/s. Na Opav je celkem registrováno 14 odb r povrchové vody a 28 vypoušt ní. Vodní tok je rovn ž ovlivn n 24 realizovanými odb ry podzemních vod. Z porovnání povolených a skute ných hodnot u významn jších užívání vod v roce 2008 jsou podstatn jší rozdíly vykazovány u (v závorce uvedeno skute né / povolené množství) odb ry povrchových vod Elektrárna O.-T ebovice (78 / 190 l/s) EVI Ostrava (rezervní zdroj) (0,5 / 159 l/s) odb ry podzemních vod vypoušt ní IVAX Pharmaceuticals Opava san. erpání (0,5 / 11,5 l/s) AQUAstop OV Vrbno p.p. (22 / 38 l/s) Elektrárna O.-T ebovice (11 / 49 l/s) Povolené množství je p ekra ováno u odb ru podzemní vody snižování hladiny SmVaK - OV OPAVA (o 8%) a IVAX Pharmaceuticals Opava (o 79%) a vypoušt ní HÁJ VE SLEZSKU kanaliza ní výus POD JEZEM (o 113%). V tabulce TA 16/2 jsou uvedeny konkrétní údaje o ovlivn ní vodního toku Opava. strana 11

13 Moravice Mimo nakládání s vodami realizovanými na vlastním toku Moravice se do její bilance promítají zm ny pr tok v d sledku realizovaných odb r a vypoušt ní na 16 p ímých p ítocích. Z nich nejv tší ovlivn ní p ináší Podolský potok s + 38 l/s a erný potok s + 87 l/s. Ihned na horním toku je Moravice ovliv ována významnými vodárenskými odb ry VaK Bruntál (ÚV Karlov s ochuzením - 86 l/s), toto ovlivn ní se pak po toku odpady z OV v tších m st (Rýma ov, B idli ná a Bruntál) postupn kompenzuje, nad p ítokem erného potoka iní - 30 l/s, pod ním již + 57 l/s a dále pod profilem odb ru z nádrže Slezská Harta pro VaK Bruntál iní + 34 l/s. Následuje nejvýrazn jší celková zm na pr toku na Moravici, a to v profilu nádrže Kružberk v d sledku vodárenského odb ru pro SmVaK Ostrava a.s. OOV do ÚV Podhradí (v r l/s) a odb ru pro energetické využití v MVE HCI ( l/s). Toto ovlivn ní HCI mizí vypoušt ním totožného množství v profilu vyrovnávací nádrže v Podhradí, ovlivn ní odb rem OOV se propaguje na toku Moravice až k jejímu ústí (- 929 l/s). Na ece Moravici bylo v roce 2008 celkem evidováno 14 odb r povrchové vody a 14 vypoušt ní. Dále je tok ovlivn n 5 odb ry podzemní vody. Nejv tší ochuzení pr tok v roce 2008 zde zp sobovaly již uvedené vodárenské odb ry pro SmVaK Ostrava a.s. OOV a VaK Bruntál - ÚV Karlov a Slezská Harta, nejv tší p ímý p ír stek pr toku tvo ilo vypoušt ní z ÚV Podhradí (+ 67 l/s) a AL INVEST B idli ná (+ 18 l/s). Významn je také tok ovlivn n provozem Rybá ství Tylov (ochuzení o 780 l/s na krátkém úseku) a MVE HCI (ochuzení v pr m rné hodnot o l/s na úseku zhruba 17 km). Z porovnání povolených a skute ných hodnot u významn jších užívání vod v roce 2008 jsou podstatn jší rozdíly vykazovány u (v závorce uvedeno skute né / povolené množství) odb ry povrchových vod AL INVEST B idli ná (1 / 10 l/s) VaK Bruntál VD S.Harta (23 / 100 l/s) SmVaK Ostrava a.s. OOV - VD Kružberk (1 035 / l/s) energetické využití MVE HCI - Podhradí (3 868 / 7600 l/s) Povolené množství je p ekra ováno u vypoušt ní SmVaK Ostrava a.s. OOV - ÚV PODHRADÍ (o 17%). Tabulka TA 16/4 obsahuje p ehled ovlivn ní vodního toku Moravice. Ostravice Vodohospodá ská bilance eky Ostravice je ovliv ována celkem 9 svými p ímými p ítoky a jejich zm nami pr toku, z nichž dva nejvýznamn jší - Morávka a Lu ina - jsou touto zprávou hodnoceny samostatn. Ihned na horním toku Ostravice dochází k výrazné zm n pr toku v d sledku vodárenského odb ru SmVaK Ostrava a.s. OOV pro ÚV Nová Ves z údolní nádrže Šance (- 922 l/s). Následuje mírné nadlepšení vypoušt ním z ÚV Nová Ves a OV Frýdlant n.o. (v sum + 51 l/s), ale v profilu jezu Hodo ovice záporná zm na pr toku nar stá na hodnotu l/s p evodem vody Hodo ovickým náhonem (- 441 l/s). Další výrazná zm na nastává p ítokem Morávky (s ochuzením l/s) - zde op t d sledkem dalšího klí ového vodárenského odb ru SmVaK a.s. OOV z VD Morávka a p evodem vody Morávka Žermanice od jezu ve Vyšních Lhotách. Pod ústím Morávky iní ovlivn ní Ostravice l/s. Po zapo tení dalších realizovaných nakládání s vodami ve m st Frýdku-Místku se záporné ovlivn ní pr toku v toku snižuje v profilu vypoušt ní OV Frýdek-Místek (+ 279 l/s) a OV Válcovny plechu a.s.(+ 82 l/s). Další významná zm na pr toku nastává zaúst ním eky Olešné s kladným ovlivn ním l/s zp sobeným p evahou p evodu vody (Hodo ovický náhon) nad odb rem a.s. Biocel Paskov z nádrže Olešná. Pod soutokem strana 12

14 s Olešnou tak iní ovlivn ní Ostravice l/s. Dále je významný odb r EVI Ostrava z S Hrab vka (- 190 l/s) a vypoušt ní a.s. Biocel Paskov (+ 290 l/s). V tomto profilu iní ovlivn ní eky Ostravice l/s. Dále po toku se tato hodnota snižuje vypoušt ním d lních a pr myslových vod a p edevším zaúst ním Lu iny (+ 950 l/s) na kone ných l/s v ústí do eky Odry. Na ece Ostravici je celkem registrováno 9 odb r povrchové vody, 1 p evod vody a 37 vypoušt ní a dále je tok ovlivn n 10 drobnými odb ry a sana ními erpáními podzemní vody. Z porovnání povolených a skute ných hodnot u významn jších užívání vod v roce 2008 jsou podstatn jší rozdíly vykazovány u (v závorce uvedeno skute né / povolené množství) odb ry povrchových vod ArcelorMittal a.s. F-M (85 / 174 l/s) Arcelor Mittal a.s. Ostrava rezervní zdroj (0,5 / 228 l/s) vypoušt ní SmVaK Ostrava a.s. OOV ÚV N.Ves (17 / 50 l/s) ArcelorMittal a.s. Ostrava OV (1 / 83 l/s) EVI OSTRAVA Dorry (11 / 174 l/s) OKD KOKSOVNA SVOBODA (5 / 63 l/s) Povolené množství je p ekra ováno u vypoušt ní Pr myslové centrum - OSADA MÍRU KUN I KY (o 37%). Tabulka TA16/5 obsahuje podrobné údaje o ovlivn ní vodního toku Ostravice. Morávka Relativn krátký vodní tok Morávka, který je výrazn byst inného charakteru, je svými p ítoky ovliv ován jen zanedbateln, nejvíce levostranným p ítokem Mohelnicí s ochuzením - 8 l/s. Výrazným zp sobem eku ovliv uje vodárenský odb r SmVaK Ostrava a.s. OOV z nádrže Morávka pro ÚV Vyšní Lhoty (- 218 l/s) a p evod vody od jezu ve Vyšních Lhotách do povodí eky Lu iny ( l/s). Výsledná zm na pr toku eky Morávky v jejím ústí inila tedy v roce l/s. P ímo na toku Morávky jsou evidovány 4 odb ry povrchových vod a 6 vypoušt ní. Dále je tok ovlivn n t emi odb ry podzemních vod. Krom odb ru SmVaK Ostrava a.s. OOV (218 / 460 l/s, tj. využití z 47 %), Saft Ferak Raškovice (0,8 / 1,6 l/s, tj. využití z 50 %) a Pivovaru Radegast (3,3 / 12,0 l/s, tj. využití z 28 %) žádné z dalších užívání vody nevykazovalo enormní rozdíly mezi povoleným a realizovaným nakládáním. Povolené množství pro p evod Morávka - Žermanice vychází z maximálního p evád ní vod za zvýšených pr tok a skute né množství je dáno vodností p íslušného roku a je rovn ž závislé na pln ní nádrže Žermanice na ece Lu in. V tabulce TA 16/8 jsou uvedeny další údaje o ovlivn ní vodního toku Morávka. Lu ina Vodohospodá ská bilance eky Lu iny je ovliv ována 6 p ímými p ítoky, nejvýznamn ji Podleským potokem s ochuzením o - 8 l/s. Na vlastním toku Lu iny dochází k nejvýrazn jší zm n k profilu údolní nádrže Žermanice. Nad zátopou této nádrže je do Lu iny zaúst n p evod vody z povodí Morávky ( l/s), z nádrže jsou realizovány odb ry vody pro ArcelorMittal Ostrava a.s. (- 667 l/s) a Biocel Paskov a.s. (- 192 l/s) a voda z nádrže je rovn ž využívána pro rybné hospodá ství Žermanice (- 142 l/s s vyúst ním t sn pod p ehradní profil). Pod t mito nakládáními s vodou je tok nadlepšen o l/s. Tato hodnota dále vzr stá p ítokem Sušanky (kladné ovlivn ní) a vypoušt ním OV Haví ov (+ 165 l/s) na zhruba l/s. K další výrazné zm n v kladném sm ru dochází v profilu zaúst ní odpadu ArcelorMittal Ostrava a.s. (+ 445 l/s). Celková zm na pr toku k záv rnému profilu Lu iny v roce 2008 inila l/s. strana 13

15 Na vlastní Lu in mimo uvedené odb ry (ArcelorMittal Ostrava a.s. a Biocel Paskov a.s.) z nádrže Žermanice existují další 2 odb ry povrchových vod a tok je rovn ž ovlivn n 2 sledovanými odb ry podzemních vod. Na dolním toku je Lu ina ovliv ována p edevším vypoušt ním vod, kterých je celkem evidováno 22. Povolené množství pro p evod Morávka - Žermanice vychází z maximálního p evád ní vod za zvýšených pr tok a skute né množství je dáno vodností p íslušného roku a je rovn ž závislé na pln ní nádrže Žermanice na ece Lu in. Z porovnání povolených a skute ných hodnot u významn jších užívání vod v roce 2008 jsou podstatn jší rozdíly vykazovány u (v závorce uvedeno skute né / povolené množství) odb ry povrchových vod BIOCEL PASKOV a.s. VD Žermanice (192 / 412 l/s) odb ry podzemních vod OVaK D L ÁK (2 / 24 l/s) Povolené množství není p ekra ováno u žádného ze sledovaných subjekt. Konkrétní údaje o ovlivn ní vodního toku Lu ina jsou uvedeny v tabulce TA 16/6. Olše Mimo nakládání s vodami realizovanými na vlastním toku Olše se do její bilance promítají zm ny pr tok v d sledku realizovaných odb r a vypoušt ní na 16 p ímých p ítocích, z nichž bilan n nejvýznamn jší - Stonávka (- 222 l/s) - je touto zprávou hodnocena samostatn. Po toku po realizovaných drobných odb rech a vypoušt ních a ovlivn ním na p ítocích lze v tší ochuzení vysledovat až v profilu horního jezu v T inci odb rem Energetiky T inec (- 335 l/s). Pod areálem T ineckých železáren se záporná hodnota ovlivn ní ruší vypoušt ním z jejich OV (+ 160 l/s) a z OV T inec (+ 140 l/s). Dále se zde projevuje p ítok Ropi anka s ochuzením o - 42 l/s zp sobeným p edevším p evodem vody do povodí Stonávky. Do kladných hodnot ovlivn ní se eka dostává pod odpadem z OV eský T šín (+ 90 l/s) na 31 l/s, které je propagováno až k ústí Stonávky, která se vyzna uje ochuzením pr toku o již zmín ných l/s. Pod tímto p ítokem záporné ovlivn ní zm ny pr toku dále vzr stá p edevším odb ry bá ského sektoru (- 215 l/s) a rybni ní soustavy Olšiny (- 350 l/s) s áste ným snížením pod výústí OV Karviná (+ 158 l/s). U odb ru EZ pro Elektrárnu D tmarovice (- 158 l/s) iní ovlivn ní Olše l/s. Po zaúst ní Karvinského potoka (+ 184 l/s) a odpadu z rybni ní soustavy Olšiny klesá záporné ovlivn ní toku na hodnotu 250 l/s a celková zm na pr toku k záv rnému profilu na ece Olši iní v roce l/s. Vlastní tok Olše je ovlivn n 10 p ímými odb ry povrchové vody a 13 vypoušt ní, dále je zde sledováno 5 odb r podzemních vod. Z porovnání povolených a skute ných hodnot u významn jších užívání vod v roce 2008 jsou podstatn jší rozdíly vykazovány u (v závorce uvedeno skute né / povolené množství) odb ry povrchových vod ArcelorMittal PRODUCTS TUBULAR KARVINÁ (10 / 22 l/s) Teplárna SA Karviná (2 / 16 l/s) odb ry podzemních vod SmVaK a.s. Špluchov (7 / 22 l/s) vypoušt ní Energetika T inec K OV 1 (140 / 254 l/s) OKD D l SM Stonava (2 / 8 l/s) OKD D L Darkov (1 / 8 l/s) strana 14

16 Povolené množství je p ekra ováno u odb ru povrchových vod OKD D L SA - lokalita JAN KAREL (o 33 %). Bližší podrobnosti o ovlivn ní vodního toku Olše jsou uvedeny v tabulce TA 16/3. Stonávka Bilan ní situaci na Stonávce z jejich p ítok významn ovliv uje jen erný potok, který je dotován vodou p evodem z povodí Ropi anky (+ 41 l/s). Zásadním ovlivn ním toku jsou až odb ry bá ského a t žkého pr myslu z vodního díla T rlicko. Ty celkov tvo í v profilu p ehrady ochuzení Stonávky o 288 l/s. Do eky Olše p ináší Stonávka bilan ní deficit l/s. Nejv tšími odb rateli vody na Stonávce jsou z údolní nádrže T rlicko OKD D l SM (- 149 l/s), OKD D l Lazy (celkem - 46 l/s), OKD D l Darkov (- 43 l/s) a Energetika T inec (- 50 l/s). Kladné ovlivn ní toku zp sobují výusti z OV T rlicko (+ 10 l/s) a OV Albrechtice (+ 9 l/s) a krom nich ješt 7 vypoušt ní p ímo na ece Stonávce. Z porovnání povolených a skute ných hodnot u významn jších užívání vod v roce 2008 jsou podstatn jší rozdíly vykazovány u (v závorce uvedeno skute né / povolené množství) odb ry povrchových vod OKD D L LAZY lok. DUKLA HAVÍ OV VD T rlicko (2 / 95 l/s) Energetika T inec VD T rlicko (50 / 174 l/s) Povolené množství je p ekra ováno u vypoušt ní OÚ HNOJNÍK - biologický rybník (o 5%), OÚ T ANOVICE OV (o 6 %) a OV STONAVA HOLKOVICE (o 6%) a u odb ru povrchových vod OKD D L SM Stonava (o 9 %). Bližší podrobnosti jsou uvedeny v tabulce TA 16/9. Vzhledem k p ibývajícím rok m bilan ního zpracování tok v oblasti povodí Odry je v tabulce TA26 uveden p ehled vyhodnocení zm ny pr tok v záv rových profilech nejvýznamn jších vodních tok za období let 2002 až Pro lepší názornost jsou hodnoty p evedeny do grafického vyjád ení v grafech GA6. Ze srovnání jednotlivých let a hodnocených vodních tok vyplývá nap íklad, že nejvýznamn ji je ochuzena Morávka a to vlivem p evodu vody od jezu ve Vyšních Lhotách do povodí Lu iny, a nejvýznamn ji nadlepšena práv Lu ina tímto p evodem vody. U Ostravice a Opavy (zde vlivem jejího nejvýznamn jšího p ítoku Moravice) je patrné ochuzení pr tok, a to významnými odb ry povrchových vod pro zásobení obyvatel. V záv rném profilu vodního toku Odra (nad soutokem s Olší) bylo v hodnoceném sedmiletí dosaženo jak mírn kladné, tak mírn záporné zm ny pr toku. U vodního toku Olše mírn p evládají odb ry nad vypoušt ními vod, tedy je zde sledováno ochuzení pr tok, p edevším vlivem jejího p ítoku Stonávky. 5.2 Vodní nádrže vliv hospoda ení vodních nádrží na režim vodních tok Hodnocení vodních nádrží vychází ze zm n pr tok vlivem jejich hospoda ení b hem jednoho m síce, resp. z celkových zm n pr tok vlivem jejich hospoda ení, je-li zapo ítáván k tomu i výpar z vodní hladiny. Mimo to je hodnocena i maximální zm na pr toku vlivem hospoda ení nádrže vyjád ená v procentech pr m rného pr toku v daném profilu (Q a ), a to bez rozdílu, zda se jedná o zadržování vody v nádrži i o nadlepšování pr toku. Hodnocení se provádí zvláš pro nádrže vodárenské a zvláš pro nádrže ostatní. strana 15

17 Na všech sledovaných vodních nádržích bylo hospoda eno dle schválených manipula ních ád, bez provád ní mimo ádných manipulací. Údaje hladin, objem a zatopených ploch (vždy k 1. dni v m sících) v roce 2008 jsou uvedeny v tabulkách TA6 a TA7. Grafické znázorn ní pr b hu hladin a pln ní zásobního prostoru je patrné z graf GA Vodárenské nádrže a nádrže s vodárenským využitím U vodárenských nádrží a nádrží s vodárenským využitím docházelo k akumulaci vod v období v tší srážkové innosti a tání sn hu p edevším v m síci b eznu, následn vlivem dlouhodobého bezesrážkového období došlo k poklesu hladin až do konce roku. Využití zásobního prostoru jednotlivých nádrží je z ejmé z následujícího textu a z tab. TA21. V dob nízkých p irozených pr tok tyto nádrže významn nadlepšovaly pr toky na tocích pod vodními díly. Nap. v profilu Šance pod p ehradou inil ovlivn ný pr tok v m síci zá í i íjnu srpnu 1,2 a 1,7 m 3 /s, p i emž p irozený pr tok byl vyhodnocen na 0,7 m 3 /s. Zm ny pr tok vlivem hospoda ení nádrží ve vztahu k pr m rnému pr toku jsou uvedeny v tab. TA 19/2. Vodní dílo Šance: Za átek roku 2008 se vyzna oval setrvalým poklesem hladiny až do 19.ledna 2008, kdy byla dosažena kóta hladiny 499,10 m n. m., tj. 83 % napln ní zásobního prostoru nádrže. Od tohoto okamžiku p evládal pozvolný nár st objemu vody v zásobním prostoru nádrže, který byl zakon en zvýšenými p ítoky vody z jarního táním sn hové pokrývky v povodí nádrže a dne 9.b ezna 2008 bylo dosaženo maximální hodnoty napln ní nádrže (502,91 m n. m.), což p edstavuje 40 % napln ní reten ního ovladatelného prostoru nádrže. V pr b hu celého jarního a ásti letního období p evládal op tovný pokles hladiny až na kótu 499,14 m n. m. (4. ervence 2008), který byl završen významnou srážkovou inností s týdenním úhrnem v povodí nádrže cca 90 mm, což zap í inilo dopln ní zásobního objemu na 95 % (kóta 500,80 m n. m. dne 20. ervence 2008). Po odezn ní tohoto srážkov významného období docházelo k soustavnému zaklesávání hladiny a dne 18.listopadu byla zaznamenána minimální hladina vody v nádrži Šance v pr b hu kalendá ního roku 2008, a to na hodnot 494,38 m n. m. (60 % napln ní zásobního prostoru nádrže). Konec roku se nesl v pozvolném pln ní nádrže a dne 31.prosince bylo dosaženo kóty zásobního prostoru nádrže 496,76 m n. m. (tj. 71 % napln ní zásobního prostoru nádrže). Vodní dílo Morávka: Na za átku roku byla nádrž napln na z 98 % (kóta m n.m.). Úrove hladiny vody v zásobním prostoru nádrže se do za átku m síce íjna pohybovala, s výjimkou ob asných pokles hladiny nep esahující délku trvání 1 m síce a vyprázdn ní zásobního prostoru o 20 %, na úrovni maximální zásobní hladiny. V pr b hu tohoto období bylo dne 8.února dosaženo maximální hladiny v kalendá ním roce 2008, a to konkrétn kóty 507,05 m n. m., což odpovídá využití reten ního ovladatelného prostoru nádrže z cca 10 %. V období od 4. íjna do 20.listopadu došlo k poklesu hladiny vody v nádrži na kótu 503,18 m n. m., což reflektuje dosažení minimální hodnoty za rok 2008 a napln ní zásobního prostoru z 66 %. Ve zbývající ásti roku 2008 došlo k postupnému dopln ní celého zásobního prostoru nádrže a hladina na konci roku 2008 byla zaznamenána na kót 506,93 m n. m. Vodní dílo Kružberk: Kóta hladiny vody v nádrži na za átku roku 2008 byla rovna hodnot 426,50 m n. m., což znamenalo napln ní zásobního prostoru nádrže z 81 %. Následovalo pozvolné pln ní nádrže, které vyvrcholilo zaznamenáním maximálního stavu hladiny vody v nádrži v kalendá ním roce 2008 dne 5.b ezna, tj. kóty 428,83 m n. m., která odpovídá napln ní reten ního ovladatelného prostoru z 12 %. Tento stav byl zp soben snahou vodohospodá ú eln transformovat zvýšené p ítoky do kaskády nádrží Slezská Harta a Kružberk vlivem jarního tání sn hové pokrývky. V následujícím období roku až do 4.listopadu se hladina v nádrži pohybovala v rozmezí maximální zásobní hladiny (428,50 m n. m.) a kóty 427,22 m n. m. (87 % napln ní zásobního prostoru nádrže) v závislosti na odtoku z výše ležícího vodního díla Slezská Harta. V období od za átku hydrologického roku 2009 až do konce kalendá ního roku 2008 se pr b h hladiny v nádrži vyzna oval setrvalým poklesem a strana 16

18 dne 31.prosince bylo dosaženo kóty 425,85 m n. m. (75 % napln ní zásobního prostoru nádrže), což je zárove minimální hodnota zaznamenané hladiny v pr b hu kalendá ního roku. Vodní dílo Slezská Harta: Od za átku ledna až do za átku ervna roku 2008 se hladina vody v nádrži Slezská Harta pohybovala v t sné blízkosti maximální zásobní hladiny (kóta 496,00 m n. m.). Od této doby nastal pozvolný pokles hladiny, p erušený krátkodobým zvýšením hladiny vlivem zvýšených p ítok ze srážkové innosti v t etí dekád m síce srpna. Ro ního minima na kót 491,80 m n. m. s 82 % napln ním zásobního prostoru nádrže bylo dosaženo dne 29.listopadu. Po zbývající ást roku 2008 hladina vody v nádrži pozvolna nar stala až na hodnotu 492,74 m n. m. V pr b hu roku 2008 nenastaly na vodárenských nádržích Šance, Kružberk a Morávka ani na nádrži s vodárenským využitím Slezská Harta problémy s jakostí odebírané vody. Sledované parametry ph, rozpušt ného kyslíku a teploty vody se pohybovaly v normálu pro dané období a nevznikly problémy, které by znamenaly omezení odb r vody Ostatní vodní nádrže U ostatních vodních nádrží byla situace obdobná. K zadržování vody docházelo významn v období p edjarních srážek a tání sn hu, k výraznému nadlepšování pr tok pak v suchém období zá í - íjen. Využití zásobního prostoru jednotlivých nádrží je z ejmé z tab. TA21, pr b h hospoda ení v jednotlivých m sících roku pak z tab. TA20/2. Vodní dílo T rlicko: Na po átku roku 2008 se hladina v nádrži nacházela na kót 275,59 m n. m. (tj. 100 % napln ní zásobního prostoru) a její pr b h po dobu sedmi m síc se pohyboval s menšími i v tšími odchylkami v t sné blízkosti maximální zásobní hladiny. Následovalo šesti týdenní období klesajícího pr b hu hladiny vody v zásobním prostoru nádrže, jenž bylo završeno dosažením ro ního minima na kót 274,89 m n. m. dne 15.zá í, což p edstavuje 92 % napln ní zásobního prostoru. Ve zbývající ásti roku m l pr b h hladiny p evážn rostoucí trend a dne 31. prosince bylo dosaženo kóty 275,45 m n. m. (cca 98 % napln ní zásobního prostoru). Vodní dílo Žermanice: Pr b h hladiny vody v nádrži na za átku roku 2008 se vyzna oval klesajícím trendem, který byl zakon en dne 21.ledna p i dosažení kóty hladiny 288,72 m n. m. s 74 % napln ním zásobního prostoru nádrže. Od tohoto dne až do za átku b ezna se naopak trend vyzna oval nár stem hladiny, jehož d sledkem bylo dosažení maximální zásobní hladiny (291,10 m n. m.) dne 29.února. Následovalo období lokálního zaklesnutí hladiny na kótu 289,86 m n. m., které bylo završeno dne 3. srpna op tovným dosažením maximální hodnoty v pr b hu roku 2008, tj. 291,30 m n. m. a tomu odpovídající 7 % využití reten ního ovladatelného objemu nádrže. Po op tovném dopln ní zásobního objemu nádrže následovalo období poklesu hladiny na jejímž konci byla zaznamenána v roce 2008 minimální kóta hladiny 285,97 m n. m. (cca 49 % napln ní zásobního prostoru). Zbývající ást roku se nesla ve znamení rostoucí hladiny a dne 31. prosince byla zaznamenána hladina na kót 287,88 m n. m. Na žádné z rekrea n využívaných nádrží ve správ Povodí Odry s.p. nebyl v roce 2008 vyhlášen zákaz koupání z d vodu nadm rného výskytu toxických sinic. 5.3 Bilan ní (kontrolní) profily Podkladem pro výpo et bilan ního hodnocení profil jsou údaje o realizovaných odb rech a vypoušt ních, manipulacích na vodních dílech (údaje uživatel vod a správce strana 17