ELT1 - Přednáška č. 1. Teorie elektronu. Struktura a rozložení elektrických nábojů uvnitř atomů, molekul, iontů a sloučenin.
|
|
- Přemysl Čech
- před 7 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 ELT1 - Přednáška č. 1 Teorie elektronu. Struktura a rozložení elektrických nábojů uvnitř atomů, molekul, iontů a sloučenin.
2 Popis atomu 1/2 Složení atomu (jádro, elektronový obal) Protonové číslo Z a nukleonové číslo A Izotopy Hmotnostní defekt m = [kg, J, m/s] Elektrony E c 2 Částice Proton Neutron Elektron Hmotnost [kg] 1, , , El. Náboj [C]
3 Popis atomu 1/2 Podle velmi zjednodušených fyzikálních představ sestává jakákoliv látka z jednotlivých atomů. Atomy se skládají z elementárních částic, z nichž nejdůležitější jsou protony, elektrony a neutrony. Protony mají hmotnost a jsou nositelem kladného elektrického náboje, neutrony mají jenom hmotnost a žádný elektrický náboj. Celkový počet protonů a neutronů vjádře udává atomovou hmotnost příslušného atomu. Okolo jádra zjednodušeně řečeno obíhají elektrony, které mají záporný náboj. Většinou kolem jádra obíhá právě tolik elektronů, kolik je protonů vjádře a atom se z vnějšího pohledu jeví jako elektricky neutrální, tedy nemá žádný elektrický náboj. Elektrony obíhají po jednotlivých orbitech a v každém orbitu může být určitý počet elektronů. Elektrony v nejvyšším orbitu jsou u některých atomů vázány poměrně volně a mohou se z různých důvodů z této vrstvy oddělit. Atom kterému nějaké elektrony chybí, nebo má nějaké elektrony navíc nazýváme iont. Záporně nabité ionty (atomy u kterých je více elektronů) označujeme jako anionty, kladně nabité ionty nazýváme kationty.
4 Popis atomu 1/2 Atomové číslo (někdy též protonové číslo) označuje ve fyzice a v chemii počet protonů v jádru daného atomu či obecně atomů daného prvku. V elektricky neutrálním atomu se počet protonů rovná počtu elektronů, tzn. atomové číslo označuje také základní počet elektronů v atomech daného prvku. Atomové číslo se zapisuje vlevo dolů před symbol prvku, např. 92U (pro uran) Protonové číslo Z je počet protonů vjádře. Určuje také hodnotu náboje jádra v násobcích elementárního elektrického náboje e (Q = Ze). Počet elektronů v elektronovém obalu elektroneutrálního atomu je proto roven počtu protonů v jeho jádře. Dříve protonové číslo se označovalo též jako atomové číslo, protože určuje pořadí atomu příslušného prvku v rámci periodického systému. Určující vlastností prvků je protonové číslo počet protonů v jádře atomu. Prvek s 1 protonem v jádře je vodík, prvek s 92 protony v jádře je uran. Ostatní prvky v přírodě mají počet protonů mezi 1 a 92. Prvky s protonovým číslem větším než 82 a uměle vyrobené prvky s protonovým číslem větším než 92 jsou nestabilní a samovolně se rozpadají (přirozená radioaktivita).
5 Popis atomu 1/2 Izotopy téhož prvku mají prakticky totožné chemické vlastnosti; hlavní rozdíl spočívá v tom, že těžší izotopy reagují poněkud pomaleji. Tento efekt je nejvýraznější u lehkého vodíku a deuteria, které je dvakrát těžší. Utěžších prvků s větším počtem nukleonů je relativní rozdíl mnohem menší a jeho vliv obvykle zanedbatelný. Atomy izotopů (resp. látky tvořené těmito atomy), jejichž jádra mají stejnou hodnotu protonového čísla, tj. stejný počet protonů vjádře, liší se ale v počtu neutronů a tedy i svou hmotností (tedy stejné atomové číslo a rozdílné hmotové číslo a atomovou hmotnost). Název pochází z řecké předpony iso- (stejno-) a topos (místo), protože v periodické tabulce se nacházejí na stejném místě. S atomovým číslem souvisí hmotové číslo (nazývané též nukleonové číslo), které udává celkový počet protonů a neutronů (tzn. všech nukleonů) v atomovém jádře. Hmotové číslo určuje konkrétní izotop, pokud chceme nazvat přímo izotop, přidává se jeho nukleonové číslo za jméno prvku (např. uhlík 14, používaný v uhlíkovém datování). Toto číslo se zapisuje vlevo nahoru před symbol prvku. Např. 238 pro izotop uran 2 Fyzikální vlastnosti izotopů jsou podobné, ale odlišují se. Kromě jejich hmotnosti a tedy hustoty jejich sloučenin bývá nejčastější odlišností mezi izotopy jejich stálost. Některé izotopy (vzdalující se od ideálního středního poměru počtu neutronů a protonů na kteroukoli stranu) totiž nejsou stabilní a podléhají radioaktivnímu rozpadu.
6 Popis atomu 1/2 Nukleony (protony a neutronů) jsou v atomových jádrech silně vázány jadernými silami, s čímž je spojena značná potenciální vazbová energie. Je to energie potřebná na úplné "rozebrání" jádra na jednotlivé nukleony, nebo obráceně energie která se uvolní při "složení" jádra z těchto nukleonů. Vzhledem k ekvivalenci hmotnosti a energie (vyjádřené známým Einsteinovým vztahem E = m.c 2 ) to má za následek, že celková hmotnost jádra m Z,N je menší než součet hmotností jeho volných nukleonů Z.m p + (N-Z).m n. Tento rozdíl hmotnosti volných nukleonů a skutečné hmotnosti jádra: m = Z.m p + (N-Z).m n m Z,N se nazývá hmotnostní defekt a s celkovou vazbovou energií jádra souvisí vztahem E = m.c 2. Naivní představa hmotnosti jádra: Jádro obsahuje Z protonů a N=A-Z neutronů M(A,Z) = Zm p + (A-Z)m n Kde m p je hmotnost protonu (m p = 938,27 MeV/c 2 ) a m n je hmotnost neutronu (m n = 939,56 MeV/c 2 ) - MeV/c 2 = 1, kg
7 Popis atomu 1/2 Celková vazbová energie jádra E roste s počtem nukleonů, avšak pro stabilitu jádra a energetickou bilanci při transmutacích jader je důležitější střední vazbová energie připadající na jeden nukleon: E/N. Pro různá atomová jádra je tato vazbová energie na jeden nukleon různá( je vidět z dalšího obrázku). U lehkých prvků tato vazbová energie roste (s určitými výkyvy u nejlehčích prvků), pak se růst zpomaluje a maxima se dosahuje pro prvky skupiny železa (chrom, mangan, železo, nikl, měď), pro jádra těžší než železo se vazbová energie nukleonu opět zmenšuje; je to způsobeno tím, že pro velká jádra se začíná vedle přitažlivých jaderných sil krátkého dosahu stále více uplatňovat elektrická odpudivá síla mezi protony.
8 Vazbová energie E Závislost střední vazbové energie jednoho nukleonu na nukleonovém čísle jádra. V počáteční části grafu je měřítko na vodorovné ose poněkud roztaženo, aby byly lépe vidět rozdíly vazbové energie u nejlehčích jader. V pravé části jsou schématicky znázorněny oba způsoby uvolnění vazbové energie: rozštěpení těžkého jádra a sloučení dvou lehkých jader.
9 Popis atomu 1/2 Elektron Hmotnost:0,511 MeV/c 2 Subatomární částice Elementární částice Elektrický náboj: 1, C Fermion Lepton Elektron Spin: ½ Elektron je jedna ze subatomárních částic, charakteristická svým výskytem kolem atomového jádra a záporným elektrickým nábojem. Elektron patří mezi leptony, tj. mezi částice, které nejsou schopny silné interakce, ale pouze slabé interakce. Elektron v atomu Kolem jádra - v elektronovém obalu - se v každém atomu vyskytuje přesný počet elektronů, který je stejný jako počet protonů v jádře. Dojde-li k odtržení nebo přidání elektronu, stává se z atomu iont. Elektron jako částice byl objeven J. J. Thomsonem v roce Do té doby se přenášení elektrického náboje vysvětlovalo pomocí přelévání elektrického fluida
10 Popis atomu 2/2 Relativní atomová hmotnost A r Relativní molekulová hmotnost M r Látkové množství Molární hmotnost M [g/mol] Avogadrova konst. N A =6, [mol -1 ] Molární objem V M [m 3 /mol] Molární koncentrace c M [mol/m 3 ]
11 Popis atomu 2/2 Relativní atomová hmotnost Relativní atomová hmotnost je podíl klidové hmotnost atomu a atomové hmotnostní konstanty. Pro jeden atom přibližně odpovídá počtu nukleonů v jádře. U prvků v přírodě je dána poměrným zastoupením izotopů prvku. Značka: Ar Základní jednotka: bezrozměrná veličina Výpočet:, kde m a je klidová hmotnost atomu, m u je atomová hmotnostní konstanta (1, kg) Číselně je rovna molární hmotnosti vyjádřené v gramech. Relatvní atomová hmotnost pro některé prvky : Vodík 1,00797 Helium 4,0026 Uhlík 12,01115 Dusík 14,0067 Kyslík 15,9994 Hliník 26,9815 Síra 32,064 Železo 55,847 Měď 63,54 Stříbro 107,870 Zlato 196,967 Rtuť 200,59 Olovo 207,2 Uran 238,03 Zjištěné relativní atomové hmotnosti se používají k výpočtu hmotnosti atomu m a : m a = A r. m u.10-3 (kg)
12 Popis atomu 2/2 Relativní hmotnost atomu A r (X) je bezrozměrné číslo udávající, kolikrát je hmotnost atomu X větší než hmotnost 1/12 atomu nuklidu 12 C (uhlíku). Relativní hmotnost molekuly M r (XY) je bezrozměrné číslo udávající, kolikrát je hmotnost molekuly XY větší než hmotnost 1/12 atomu nuklidu 12 C. Vypočteme ji jako součet relativních atomových hmotností prvků tvořících sloučeninu, které jsou vynásobeny příslušnými stechiometrickými koeficienty. Pro molekulu A x B y tedy platí: M r (A x B y ) = x.a r (A) + y.a r (B) Relativní hmotnost prvku je rovna poměru střední hmotnosti atomů přítomných v přírodní směsi izotopů tohoto prvku a atomové hmotnostní konstanty ( hmotnost 1/12 atomu nuklidu 12 C ).
13 Popis atomu 2/2 Látkové množství umožňuje vyjadřovat množství látky pomocí počtu částic. Jednotkou je mol. Jeden mol je látkové množství vzorku, který obsahuje tolik částic (atomů, molekul, iontů -je třeba uvést), kolik atomů je obsaženo ve vzorku nuklidu 12C, jehož hmotnost je přesně 12 g. Počet částic v jednom molu udává Avogadrova konstanta N A, která se rovná přibližně 6, Číselná hodnota hmotnosti jednoho molu látky vyjádřená v gramech je rovna rel.molekulové či atomové hmotnosti této látky. Stechiometrické koeficienty ve vzorci určují látková množství jednotlivých prvků v 1 molu látky. 1 mol látky A x B y tedy obsahuje x molů prvku A a y molů prvku B. Molární hmotnost M(X) čisté látky X je rovna podílu její hmotnosti m(x) a jejího látkového množství n(x). Jednotkou je g.mol -1. Molární objem V m (X) čisté látky X je roven podílu jejího objemu V(X) a jejího látkového množství n(x). Jednotkou je m 3.mol -1. V m (X) = V(X) / n(x)
14 Popis atomu 2/2 Molární objem látky X je tedy objem jednoho molu látky X a závisí zejména u plynů na teplotě a tlaku. Za normálních podmínek (tlak Pa, teplota 273,15 K) je tento objem pro plyny konstantní a nazývá se Normální molární objem: V mn = 22,414 dm3.mol-1 Molární koncentrace je vyjádření množství molů určité látky v celkovém objemu. Tato veličina se označuje c. Udává se nejčastěji v jednotkách mol/l, případně mol/dm³. Lze použít i různé předpony (například milimol) a objemové jednotky (metr krychlový) soustavy SI. kde n A je látkové množství složky A, M A je molární hmotnost, m A je hmotnost složky A a V je celkový objem vzniklého roztoku. Její jednotkou je dm 3 /mol. Tento způsob vyjadřování koncentrace se velmi často používá v analytické chemii.
15 Elektrický náboj Q Co je elektrický náboj? Fyzikální veličina, míra, jednotky [C] El. Náboj hmotného tělesa Těleso nabité kladně a záporně Těleso elektricky neutrální Těleso polarizované
16 Elektrický náboj Q Elektrický náboj je fyzikální veličina, která vyjadřuje velikost schopnosti působit elektrickou silou. Symbol veličiny: Q (angl. quantity of charge) nebo q. [Q] = C (coulomb) = A s. Náboj jednoho coulombu projde průřezem vodiče při proudu 1 A za 1 s. Základní jednotka: coulomb, značka jednotky: C Další používané jednotky: milicoulomb mc, mikrocoulomb µc Měřidlo: elektrometr, elektroskop Nositeli elementárního elektrického náboje jsou protony (kladný náboj) a elektrony (záporný náboj). Náboje obou částic mají stejnou velikost. Proto je atom (má stejně elektronů jako protonů) elektricky neutrální. Elementární náboj má hodnotu e = 1,602e -19 C. Elektricky nabitý atom se nazývá iont.
17 Elektrický náboj Q Platí Zákon zachování elektrického náboje: V elektricky izolované soustavě těles, je celkový elektrický náboj stálý. Elektrický náboj nelze vytvořit ani zničit, lze jej jen přemístit. Na rozdíl od gravitační síly, kdy dvě částice se vždy přitahují, mohou elektrické síly působit přitažlivě i odpudivě. U částic rozlišujeme záporný a kladný náboj. Z hlediska sil se ale nic nezmění, pokud znaménka vyměníme. Náboj je kvantován.
18 Elektrický náboj Q Elektrický náboj vznikne, když se poruší rovnováha protonů a elektronů v atomu: {Tzn. když chceme dodržet zákon zachování náboje, musíme zdůraznit, že náboj ve skutečnosti nevznikne, ale nahromadí se částice se stejným nábojem. Tím se oddělí elektrony od protonů, které se původně z našeho pohledu navzájem rušily, takže celkový náboj byl nulový. S dostatečně citlivými přístroji bychom je dokázali rozlišit.} u plynů vzniká ionizací, když na molekuly plynu působí radioaktivní záření (radioaktivní částice se pohybují velkou rychlostí, narazí do molekuly plynu a molekula se roztrhne) kapaliny jsou elektricky neutrální, ale přidáním soli dojde k její disociaci na kladně a záporně nabité ionty. Např. NaCl Na + + Cl -. u pevných látek vzniká teplem nebo třením, např. ebonitová tyč o kožešinu (liščí ocas), skleněná nebo novodurová tyč o vlněnou látku Elektrické pole Pole je prostor, kde působí určité síly: gravitační síly gravitační pole magnetické síly magnetické pole elektrické síly elektrické pole Elektrické pole je prostor, ve kterém působí elektrické síly. Ke vzniku elektrického pole je nutná přítomnost elektrického náboje.
19 Elektrické pole Elektrické pole je popsáno elektrickými siločárami, a to kvalitativně i kvantitativně. El. siločáry jsou myšlené čáry, které graficky znázorňují situaci v okolí elektrického náboje. Navzájem se neprotínají, jsou kolmé k povrchu tělesa a jsou vždy orientovány od kladného náboje k zápornému (dáno dohodou). podle kvality (tvaru) siločar rozlišujeme tři základní druhy polí: radiální pole (pole bodového náboje) kladného náboje (první obrázek zleva) záporného náboje (druhý obrázek zleva) pole dvou nábojů opačných (třetí obrázek zleva) souhlasných (složení výsledného pole si lze představit)
20 Elektrické pole homogenní pole (mezi dvěma rovnoběžnými deskami) a pak další, složitější pole podle kvantity (hustoty) siločar lze určit, jak je pole silné. Čím větší je hustota siločar, tím silnější je pole. Coulombův zákon Velikost el. síly působící mezi dvěma bodovými náboji je přímo úměrná součinu jejich velikostí a nepřímo úměrná druhé mocnině jejich vzdálenosti: Q1 Q2 F = 1 e k k = 2 r 4 π ε pro dva bodové náboje k konstanta úměrnosti, je závislá na tvaru pole a na prostředí, ve kterém el. pole působí prostředí charakterizuje permitivita ε pro každé prostředí je jiná:
21 Elektrické pole ε 0 permitivita vakua: ε 0 = 8, C 2 N -1 m -2 ε r relativní permitivita poměr permitivity daného prostředí k permitivitě vakua, nemá jednotku (je bezrozměrná) ε = ε 0 ε r Coulombův zákon pro dva bodové náboje: Směr elektrické síly určuje polarita bodových nábojů. Intenzita elektrického pole - Intenzita el. pole E je síla, která působí na jednotkový náboj. Jednotkou je N. C -1 (newton na coulomb). Intenzita je vektorová veličina, jejíž velikost určíme :
22 Elektrické pole Směr určíme jako tečnu k siločáře v daném místě el. pole, orientace je od + k. V homogenním poli má intenzita ve všech místech stejnou velikost i směr. Každý bodový el. náboj vyvolává el. pole nezávisle na přítomnosti dalších bodových nábojů. Princip superpozice el. polí intenzita pole tvořeného soustavou N nábojů je rovna vektorovému součtu intenzit polí, vytvářených každým z nich jednotlivě: E = E 1 +E E N
23 Ionty Kationty, anionty Ionizační energie E i [ev] Elektronová afinita E a [ev]
24 Periodický systém prvků rozdělení na kovy, nekovy a metaloidy
25 Ionizační energie IONIZAČNÍ ENERGIE: dodáním dostatečně velké energie je možné oddělit elektron od atomu. Z elektroneutrálního atomu tak vznikne kladně nabitý ion kation. Jako ionizační energie I se označuje právě ta energie, která je nutná k odtržení elektronu z (izolovaného) atomu, popřípadě iontu. Obvykle se udává její hodnota v kj přepočítaná na 1 mol atomů nebo hodnota v ev připadající na atom. Při odtržení prvního elektronu od atomu jde o první ionizační energii, druhého elektronu o druhou ionizační energii atd. Každá další ionizační energie je samozřejmě vždy vyšší než předchozí: např. Li Li+ + e- I1 = 520 kj mol-1 Li+ Li2+ + e- I2 = 7300 kj mol-1 Velký rozdíl mezi první a druhou ionizační energií u lithia je způsoben hlavně tím, že první elektron je odtržen z hladiny 2s a druhý z hladiny 1s.
26 Ionizační energie Ionizační energie je mírou toho, jak pevně je elektron v atomu vázán a jak snadno z atomu vzniká kation (1. ionizační energie). Podle orbitalového modelu je ionizační energie rovna záporné hodnotě orbitálové energie elektronu. Ionizační energie má výrazně periodickou závislost na protonovém čísle: v jednotlivých skupinách hodnoty ionizační energie klesají s rostoucím protonovým číslem (hlavně se zvětšujícím se atomovým poloměrem elektrony dále od jádra jsou jádrem slaběji přitahovány a odtrhnout elektron je proto snadnější). V periodách ionizační energie se stoupajícím protonovým číslem roste, ale její růst není plynulý. Pokles u boru a hliníku atd. je způsoben tím, že se začíná zaplňovat hladina p s vyšší energií a u kyslíku a síry atd. přibývající elektron zaplňuje již zpola obsazený orbital p a je tedy odpuzován elektronem již přítomným v tomto orbitalu.
27 IONIZAČNÍ ENERGIE (POTENCIÁL) - IE Vyjadřuje, jak ochotně atom odevzdá elektron(y) a stane se z něho kation (tj. jak velkou energii je třeba přitom dodat ) E - e - = E +
28 ELEKTRONOVÁ AFINITA - EA Vyjadřuje, jak ochotně atom přijme elektron a stane se z něho anion (tj. jak velká energie se přitom uvolní ) E + e - = E -
29 Kvantový zákon Elektronový obal E = hν. [J, J.s, Hz] h = 6, J.s - Plancova konstanta Bohrův model atomu Atomové orbitaly Kvantová čísla Hlavní n (energie) Vedlejší l (tvar orbitalu) Magnetické m (orientace orbitalu) Spinové s (směr rotace)
30 Elektronový obal Hlavní kvantové číslo n může nabývat hodnot: 1, 2, 3, 4,... Určuje tzv. slupku atomu (všechny atomové orbitaly se stejným n patří do téže slupky). V elektrostatickém přiblížení n čísluje dovolené hodnoty energie kde E 0 je energie základního stavu. Tento vztah je identický s výsledkem, který dostaneme v rámci Bohrova modelu atomu. Soubor těchto dovolených hodnot představuje energetické spektrum atomu vodíku. Vedlejší kvantové číslo l může nabývat hodnot 1, 2, 3,...n-1 kde n je hlavní kvantové číslo. Všechny atomové orbitaly dané slupky, tj. orbitaly s určitým n, které mají určeno i l, patří do l-té podslupky, n-té slupky). Hodnota l určuje dovolené hodnoty velikosti orbitálního momentu hybnosti. Magnetické kvantové číslo m může nabývat pouze následujících hodnot: - l - l l-1 l Spolu s hlavním a vedlejším kvantovým číslem určuje magnetické kvantové číslo atomový orbital.
31 Elektronový obal Spin je vlastnost elementárních částic, jejíž ekvivalent klasická fyzika nezná. Představuje něco jako vnitřní moment hybnosti (to znamená, že spiny částic přispívají k celkovému momentu hybnosti tělesa). Pro každou částici je přesně daný, nelze ho nijak měnit - jsou to konstanty. Hodnoty spinu proto značíme 0, 1/2, 1, 3/2, Částice podle velikosti spinu rozdělujeme na fermiony - polocelý spin (1/2, 3/2, ), např. elektron, proton, neutron bosony - celočíselný spin (0, 1, 2, ), např foton, jádro helia
32 Bohrův model Postuláty: 1. Elektron se může bez vyzařování energie pohybovat kolem jádra jen po určitých dráhách orbitách. 2. Elektron vyzařuje nebo přijímá energii pouze při přechodu z jednoho stacionárního stavu do druhého, energeticky odlišného (tj. při přeskoku jedné energetické hladiny na druhou). E = E 1 E 2 = h f (f frekvence záření, h Planckova konstanta h = 6, J s) Energie atomu je kvantována kvantový model atomu Bohrovy postuláty sice nesouhlasí s klasickou fyzikou, ale odpovídají výsledkům experimentů a vysvětlují existenci stabilních atomů. Mezi elektrony a jádrem ( elektrické síly) a mezi nukleony v jádře ( jaderné síly) působí přitažlivé síly. Obě soustavy charakterizujeme vazebnou energií Ev práce potřebná k odtržení elektronů nebo krozštěpení jádra). Udáváme ji v elektronvoltech (ev). Tuto energii získá částice s elementárním nábojem urychlená napětím jednoho voltu (1 ev = 1, J).
33 Bohrův model Je-li E v kladná stabilní soustava pro rozložení se musí energie dodat, podle relativistické energie je součet klidových hmotností částí větší než klidová hmotnost soustavy. záporná nestabilní soustava při rozpadu se uvolňuje energie, součet hmotností částí je menší kvantování energie atomu čárové (diskrétní) spektrum prvků a látek charakteristické spektrální analýza. Spektrum může být spojité (všechny vlnové délky světla), pásové (všechny vlnové délky světla v určitých intervalech), čárové (pouze jednotlivé vlnové délky) 2 Li +, He +
34 Bohrův model Bohrův model atomu - závěr - vyšel z Rathefordova planetárního modelu atomu a snažil se vyřešit nedostatky předpoklady: 1) Elektrony obíhají po kružnici s určitým poloměrem ( po tzv. stacionárních drahách). 2) Dráha elektronu se nazývá orbit ( = kolej, stopa). 3) Pokud se elektron pohybuje po některé z kružnic, pak má stálou hodnotu energie (určité hodnoty). 4) Energie elektronů se může měnit po různých dávkách neboli kvantech a to při přechodu z jiné stacionární dráhy na druhou Závěr: Bohr vystihl základní vlastnost elektronu v obalu atomu a to, že elektron se vyskytuje v atomu ve stavu s určitou energií a energie se může měnit po určitých dávkách - platí pro vodík a kationy s jedním elektronem ( Li 2+, He + )
35 Pásový model Elektronová struktura pevných látek - Pásový model Tři skupiny látek (z hlediska rl vodivosti): izolátory(dielektrika), polovodiče, vodiče. Měrná elektrická vodivost(konduktivita) široký rozsah od 10 3 Ω -1 m -1 pro nejlepší vodiče až po Ω -1 m -1 pro nejdokonalejší izolátory. Vodivost se posuzuje podle volných nosičů náboje v materiálu jejich transport představuje elektrický proud. Jedná se o valenční elektrony, které jsou v kovech volné. Naopak v dielektrikách jsou elektrony pevně vázány v atomech a v elektrickém poli se mohou pouze vychýlit ze svých rovnovážných stavů a vyvolat polarizaci dielektrika.
36 Pásový model Mezi vodiči a izolátory je skupina látek, které nazýváme polovodiče. Ty jsou při nízkých teplotách rovněž nevodivé s teplotou jejich vodivost roste nebo při ozáření světelnými kvanty apod. Tato fakta vysvětluje fyzika tzv. pásovou teorií. Vyjděme z energetických hladin izolovaného atomu uvažujme atom sodíku.
37 Pásový model Energetické hladiny, určené hlavním a vedlejším kvantovým číslem jsou zachyceny na obrázku a). Kdybychom k izolovanému atomu přiblížili dostatečně blízko jiný atom sodíku Na, začaly by tyto atomy na sebe působit a podle Pauliova principu by však muselo dojít k rozštěpení energetických hladin viz obr. b). Toto štěpení je výraznější u vyšších energetických stavů, neboť elektrony vzdálenější od atomových jader na sebe působí silněji. Obsahuje-li krystal sodíku 2N atomů, je každá původní hladina rozštěpena na N hladin : u isolovaného atomu se namísto diskrétních hladin objeví pásy energií obr.c). Hustota dělení těchto pásů je veliká, energetická mezera mezi jednotlivými podhladinami je řádově ev (10-40 J), takže energetické rozdělení lze považovat za téměř spojité. Se vzrůstající energií šířka pásů roste a může dojít i k vzájemnému překrytí.
38 Pásový model V krystalu nejsou žádná geometrická místa ve tvaru pásů, kde by se elektrony shlukovaly. Pásový model pouze říká, v jakém stacionárním energetickém stavu se elektrony v krystalu nacházejí a jakým způsobem mohou tento svůj stav změnit. Energetické spektrum pásového modelu tvoří střídavé pásy dovolených energií a pásy zakázaných energií. Aby se elektron dostal z dovoleného pásu o nižší energii do pásu vyššího, musí získat energii nejméně rovnou šířce oddělujícího pásu zakázaného. Elektrony pevné látky obsazují energetické hladiny postupně od nižších energií výše. Poslední pás energií, který je zcela zaplněn, se označuje jako valenční pás, zatímco pás následující se označuje jako vodivostní pás. Elektrony, jejichž energie se nachází ve vodivostním pásu, mohou od vnějšího elektrického pole získávat energii a v důsledku toho vytvořit v krystalu elektrický proud.
39 Pásový model Podle obsazení vodivostního pásu se mohou pevné látky dělit na vodiče, které mají vodivostní pás částečně zaplněn (nebo jako v případě sodíku, obsazený valenční pás se překrývá s neobsazeným vodivostním pásmem) a nevodiče, u nichž je vodivostní pás téměř obsazen. Pak je důležitou charakteristikou látky šířka zakázaného pásu (tzv. gap) W g, udávaná v elektronvoltech. Pokud je W g <2 ev jedná se o polovodič, v případě W g > 2 ev jde o izolant (viz obr.). Tak např. diamant je typickým izolantem, W g = 5,47 ev (při teplotě 3OO K) a křemík je polovodičem s W g = 1,12 ev (při 300 K).
40 Jádro jako fermionový plyn - Fermiho energie Nukleony jsou fermiony (mají spin 1/2). Podle Pauliho vylučovacího principu může být v jednom stavu jenom jeden fermion. V potenciálu jádra existují stavy charakterizované pevně danými diskrétními hodnotami energie a momentu hybnosti. V základním stavu jsou nukleony obsazeny všechny nejnižší stavy dovolené Pauliho principem. Takový systém fermionů nazýváme degenerovaným fermionovým plynem - nukleony nemohou změnit svůj stav (všechny jsou obsazeny) nemohou se srážet a chovají se jako neinteragující částice. Systém N fermionů v objemu V a přiteplotě T: Pravděpodobnost výskytu fermionu ve stavu s energií E: 1 FFD ( E) = Fermiho-Diracova rozdělovací funkce - E EF udává pravděpodobnost, že náhodně + kt 1 e vybraný elektron obsadí energetickou hladinu E nad fermiho hladinou E F. kde k je Boltzmanova konstanta a E F Fermiho energie.
41 Fermiho energie Z protonů a N neutronů uzavřených v objemu V = (4/3)πR3 = (4/3)πr03A. Fermiho energie pro neutrony a protony v jádře: 2 h EF(p) = 2m p 2 3π Z V 2 3 E F (n) = 2 h 2m n 2 3π N V 2 3 vprvním přiblížení: m n m p =m, Z N A/2: E F (n) E F (p) = E F 2 h 2mr 2 0 9π MeV
42 Struktura hmoty a vazby Chemická vazba je silová interakce mezi dvěma atomy. Pomocí chemické vazby se jednotlivé atomy seskupují do molekul. Obecně se chemická vazba dělí na kovalentní resp. koordinační vazba - dochází k překryvu orbitalů a sdílení jednoho elektronového páru dvěma atomy iontová vazba - založena na elektrostatických silách, předpokládá přenos elektronu z jednoho atomu na druhý - vznik iontů. Ve skutečnosti se částečně uplatňuje i kovalentní vazba.
43 Struktura hmoty a vazby
44 Struktura hmoty a vazby Násobná vazba - když atomy poskytují více svých nepárových elektronů, např. dusík. Mají většinou větší vazebnou energii než vazby jednoduché. Elektronegativita při slučování atomů různých prvků jsou u nich rozdílné hmotnosti, elektronové konfigurace apod. Tyto rozdílnosti se projeví tak, že vazebný elektronový pár je částečně posunut k atomu s vyšší elektronegativitou. Je to tedy veličina, která vyjadřuje míru přitažlivosti - jakou si atom přitahuje blíže k sobě vazebný elektronový pár.
45 Literatura Lipták J., Sedláček J.: Úvod do elektrotechnických materiálů, ČVUT, 2005 Vobecký J., Záhlava V.: ELEKTRONIKA, součástky a obvody, principy a příklady, ČVUT 2005 Vysoký P., Malý K., Fábera V.: Základy elektrotechniky, Akad. nakladatelství CERM, Brno 2003 Sedlák B., Štoll I.: Elektřina a magnetismus, ACADEMIA onuklfyzika.cz/jadradfyzika3.htm+hmotnostn%c3%ad +defekt&hl=cs&ct=clnk&cd=3 ( )
Látkové množství. 6,022 10 23 atomů C. Přípravný kurz Chemie 07. n = N. Doporučená literatura. Látkové množství n. Avogadrova konstanta N A
Doporučená literatura Přípravný kurz Chemie 2006/07 07 RNDr. Josef Tomandl, Ph.D. Mailto: tomandl@med.muni.cz Předmět: Přípravný kurz chemie J. Vacík a kol.: Přehled středoškolské chemie. SPN, Praha 1990,
VíceJádro se skládá z kladně nabitých protonů a neutrálních neutronů -> nukleony
Otázka: Atom a molekula Předmět: Chemie Přidal(a): Dituse Atom = základní stavební částice všech látek Skládá se ze 2 částí: o Kladně nabité jádro o Záporně nabitý elektronový obal Jádro se skládá z kladně
VíceATOMOVÉ JÁDRO. Nucleus Složení: Proton. Neutron 1 0 n částice bez náboje Proton + neutron = NUKLEON PROTONOVÉ číslo: celkový počet nukleonů v jádře
ATOM 1 ATOM Hmotná částice Dělit lze: Fyzikálně ANO Chemicky Je z nich složena každá látka Složení: Atomové jádro (protony, neutrony) Elektronový obal (elektrony) NE Elektroneutrální částice: počet protonů
VíceStruktura elektronového obalu
Projekt: Inovace oboru Mechatronik pro Zlínský kraj Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.08/03.0009 Struktura elektronového obalu Představy o modelu atomu se vyvíjely tak, jak se zdokonalovaly možnosti vědy
Více2. Atomové jádro a jeho stabilita
2. Atomové jádro a jeho stabilita Atom je nejmenší hmotnou a chemicky nedělitelnou částicí. Je tvořen jádrem, které obsahuje protony a neutrony, a elektronovým obalem. Elementární částice proton neutron
VíceStavba atomu. Created with novapdf Printer (www.novapdf.com). Please register to remove this message.
Stavba atomu Atom je v chemii základní stavební částice, jeho průměr je přibližně 10-10 m. Je složen z jádra a obalu. Atomové jádro obsahuje protony p + (kladný náboj) a neutrony n 0 (neutrální částice).
VíceProtonové číslo Z - udává počet protonů v jádře atomu, píše se jako index vlevo dole ke značce prvku
Stavba jádra atomu Protonové Z - udává protonů v jádře atomu, píše se jako index vlevo dole ke značce prvku Neutronové N - udává neutronů v jádře atomu Nukleonové A = Z + N, udává nukleonů (protony + neutrony)
VíceElektronový obal atomu
Elektronový obal atomu Vlnění o frekvenci v se může chovat jako proud částic (kvant - fotonů) o energii E = h.v Částice pohybující se s hybností p se může chovat jako vlna o vlnové délce λ = h/p Kde h
VíceFYZIKA MIKROSVĚTA. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Fyzika mikrosvěta - 3. ročník
FYZIKA MIKROSVĚTA Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Fyzika mikrosvěta - 3. ročník Mikrosvět Svět o rozměrech 10-9 až 10-18 m. Mikrosvět není zmenšeným makrosvětem! Chování v mikrosvětě popisuje kvantová
VíceOBECNÁ CHEMIE. Kurz chemie pro fyziky MFF-UK přednášející: Jaroslav Burda, KChFO.
OBECNÁ CHEMIE Kurz chemie pro fyziky MFF-UK přednášející: Jaroslav Burda, KChFO burda@karlov.mff.cuni.cz HMOTA, JEJÍ VLASTNOSTI A FORMY Definice: Každý hmotný objekt je charakterizován dvěmi vlastnostmi
VíceOpakování: shrnutí základních poznatků o struktuře atomu
11. Polovodiče Polovodiče jsou krystalické nebo amorfní látky, jejichž elektrická vodivost leží mezi elektrickou vodivostí kovů a izolantů a závisí na teplotě nebo dopadajícím optickém záření. Elektrické
VíceÚvod do moderní fyziky. lekce 3 stavba a struktura atomu
Úvod do moderní fyziky lekce 3 stavba a struktura atomu Vývoj představ o stavbě atomu 1904 J. J. Thomson pudinkový model atomu 1909 H. Geiger, E. Marsden experiment s ozařováním zlaté fólie alfa částicemi
Více2. Elektrotechnické materiály
. Elektrotechnické materiály Předpokladem vhodného využití elektrotechnických materiálů v konstrukci elektrotechnických součástek a zařízení je znalost jejich vlastností. Elektrické vlastnosti materiálů
Více8.STAVBA ATOMU ELEKTRONOVÝ OBAL
8.STAVBA ATOMU ELEKTRONOVÝ OBAL 1) Popiš Daltonovu atomovou teorii postuláty. (urči, které platí dodnes) 2) Popiš Rutherfordův planetární model atomu a jeho přínos. 3) Bohrův model atomu vysvětli kvantování
VíceATOM. Autor: Mgr. Stanislava Bubíková. Datum (období) tvorby: 25. 7. 2012. Ročník: osmý
ATOM Autor: Mgr. Stanislava Bubíková Datum (období) tvorby: 25. 7. 2012 Ročník: osmý Vzdělávací oblast: Člověk a příroda / Chemie / Částicové složení látek a chemické prvky 1 Anotace: Žáci se seznámí se
VícePřednášky z lékařské biofyziky Biofyzikální ústav Lékařské fakulty Masarykovy univerzity, Brno
Přednášky z lékařské biofyziky Biofyzikální ústav Lékařské fakulty Masarykovy univerzity, Brno 1 Přednášky z lékařské biofyziky Biofyzikální ústav Lékařské fakulty Masarykovy univerzity, Brno Struktura
VíceAtomové jádro, elektronový obal
Atomové jádro, elektronový obal 1 / 9 Atomové jádro Atomové jádro je tvořeno protony a neutrony Prvek je látka skládající se z atomů se stejným počtem protonů Nuklid je systém tvořený prvky se stejným
VíceELEKTROSTATIKA. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Elektřina a magnetismus - 2. ročník
ELEKTROSTATIKA Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Elektřina a magnetismus - 2. ročník Elektrický náboj Dva druhy: kladný a záporný. Elektricky nabitá tělesa. Elektroskop a elektrometr. Vodiče a nevodiče
VíceAtom vodíku. Nejjednodušší soustava: p + e Řešitelná exaktně. Kulová symetrie. Potenciální energie mezi p + e. e =
Atom vodíku Nejjednodušší soustava: p + e Řešitelná exaktně Kulová symetrie Potenciální energie mezi p + e V 2 e = 4πε r 0 1 Polární souřadnice využití kulové symetrie atomu Ψ(x,y,z) Ψ(r,θ, φ) x =? y=?
VíceINOVACE ODBORNÉHO VZDĚLÁVÁNÍ NA STŘEDNÍCH ŠKOLÁCH ZAMĚŘENÉ NA VYUŽÍVÁNÍ ENERGETICKÝCH ZDROJŮ PRO 21. STOLETÍ A NA JEJICH DOPAD NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ
INOVACE ODBORNÉHO VZDĚLÁVÁNÍ NA STŘEDNÍCH ŠKOLÁCH ZAMĚŘENÉ NA VYUŽÍVÁNÍ ENERGETICKÝCH ZDROJŮ PRO 21. STOLETÍ A NA JEJICH DOPAD NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ CZ.1.07/1.1.00/08.0010 ELEKTRICKÝ NÁBOJ Mgr. LUKÁŠ FEŘT
VíceAtomové jádro Elektronový obal elektron (e) záporně proton (p) kladně neutron (n) elektroneutrální
STAVBA ATOMU Výukový materiál pro základní školy (prezentace). Zpracováno v rámci projektu Snížení rizik ohrožení zdraví člověka a životního prostředí podporou výuky chemie na ZŠ. Číslo projektu: CZ.1.07/1.1.16/02.0018
VíceGymnázium Jiřího Ortena, Kutná Hora
Předmět: Náplň: Třída: Počet hodin: Pomůcky: Chemie (CHE) Obecná chemie 1. ročník a kvinta 2 hodiny týdně Školní tabule, interaktivní tabule, tyčinkové a kalotové modely molekul, zpětný projektor, transparenty,
VíceV nejnižším energetickém stavu valenční elektrony úplně obsazují všechny hladiny ve valenčním pásu, nemohou zprostředkovat vedení proudu.
POLOVODIČE Vlastní polovodiče Podle typu nosiče náboje dělíme polovodiče na vlastní (intrinsické) a příměsové. Příměsové polovodiče mohou být dopované typu N (majoritními nosiči volného náboje jsou elektrony)
Více2. ATOM. Dualismus částic: - elektron se chová jako hmotná částice, ale také jako vlnění
Na www.studijni-svet.cz zaslal(a): Kikusska94 2. ATOM HISTORIE NÁZORŮ NA STAVBU ATOMU - Leukippos (490 420 př. n. l.) - Demokritos (460 340 př. n. l.) - látka je tvořená atomy, které se dále nedělí (atomos
VíceChemie. Mgr. Petra Drápelová Mgr. Jaroslava Vrbková. Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou
Chemie Mgr. Petra Drápelová Mgr. Jaroslava Vrbková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou JÁDRO ATOMU A RADIOAKTIVITA VY_32_INOVACE_03_3_03_CH Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou Atomové jádro je vnitřní
VíceMolekulová fyzika a termika:
Molekulová fyzika a termika: 1. Měření teploty: 2. Délková roztažnost a Objemová roztažnost látek 3. Bimetal 4. Anomálie vody 5. Částicová stavba látek, vlastnosti látek 6. Atomová hmotnostní konstanta
VícePlazmové metody. Základní vlastnosti a parametry plazmatu
Plazmové metody Základní vlastnosti a parametry plazmatu Atom je základní částice běžné hmoty. Částice, kterou již chemickými prostředky dále nelze dělit a která definuje vlastnosti daného chemického prvku.
VíceChemické repetitorium. Václav Pelouch
ZÁKLADY OBECNÉ A KLINICKÉ BIOCHEMIE 2004 Chemické repetitorium Václav Pelouch kapitola ve skriptech - 1 Anorganická a obecná chemie Stavba atomu Atom je nejmenší částice hmoty, která obsahuje jádro (složené
VíceZáklady elektrotechniky - úvod
Elektrotechnika se zabývá výrobou, rozvodem a spotřebou elektrické energie včetně zařízení k těmto účelům používaným, dále sdělovacími a informačními technologiemi. Elektrotechnika je úzce spjata s matematikou
VíceOd kvantové mechaniky k chemii
Od kvantové mechaniky k chemii Jan Řezáč UOCHB AV ČR 19. září 2017 Jan Řezáč (UOCHB AV ČR) Od kvantové mechaniky k chemii 19. září 2017 1 / 33 Úvod Vztah mezi molekulovou strukturou a makroskopickými vlastnostmi
Více10. Energie a její transformace
10. Energie a její transformace Energie je nejdůležitější vlastností hmoty a záření. Je obsažena v každém kousku hmoty i ve světelném paprsku. Je ve vesmíru a všude kolem nás. S energií se setkáváme na
VíceUniverzita Tomáše Bati ve Zlíně
Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně Ústav elektrotechniky a měření Základní pojmy elektroniky Přednáška č. 1 Milan Adámek adamek@ft.utb.cz U5 A711 +420576035251 Základní pojmy elektroniky 1 Model atomu průměr
VíceOpakování
Slabé vazebné interakce Opakování Co je to atom? Opakování Opakování Co je to atom? Atom je nejmenší částice hmoty, chemicky dále nedělitelná. Skládá se z atomového jádra obsahujícího protony a neutrony
VíceElektrické vlastnosti látek
Elektrické vlastnosti látek Elektrické jevy Již z doby starověku jsou známy tyto elektrické jevy: Blesk Polární záře statická elektřina ODKAZ Elektrování těles Tělesa se mohou třením dostat do stavu, ve
VíceELEKTRONOVÝ OBAL ATOMU. kladně nabitá hmota. elektron
MODELY ATOMU ELEKTRONOVÝ OBAL ATOMU Na základě experimentálních výsledků byly vytvořeny různé teorie o struktuře atomu, tzv. modely atomu. Thomsonův model: Roku 1897 se jako první pokusil o popis stavby
VíceSložení látek a chemická vazba Číslo variace: 1
Složení látek a chemická vazba Číslo variace: 1 Zkoušecí kartičku si PODEPIŠ a zapiš na ni ČÍSLO VARIACE TESTU (číslo v pravém horním rohu). Odpovědi zapiš na zkoušecí kartičku, do testu prosím nepiš.
VíceVěra Keselicová. květen 2013
VY_52_INOVACE_VK55 Jméno autora výukového materiálu Datum (období), ve kterém byl VM vytvořen Ročník, pro který je VM určen Vzdělávací oblast, obor, okruh, téma Anotace Věra Keselicová květen 2013 8. ročník
VíceNa Zemi tvoří vodík asi 15 % atomů všech prvků. Chemické slučování je děj, při kterém z látek jednodušších vznikají látky složitější.
Nejjednodušší prvek. Na Zemi tvoří vodík asi 15 % atomů všech prvků. Chemické slučování je děj, při kterém z látek jednodušších vznikají látky složitější. Vodík tvoří dvouatomové molekuly, je lehčí než
VíceFyzikální vzdělávání. 1. ročník. Učební obor: Kuchař číšník Kadeřník. Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/02.0012 GG OP VK
Fyzikální vzdělávání 1. ročník Učební obor: Kuchař číšník Kadeřník 1 Elektřina a magnetismus - elektrický náboj tělesa, elektrická síla, elektrické pole, kapacita vodiče - elektrický proud v látkách, zákony
VíceATOMOVÁ FYZIKA JADERNÁ FYZIKA
ATOMOVÁ FYZIKA JADERNÁ FYZIKA 12. JADERNÁ FYZIKA, STAVBA A VLASTNOSTI ATOMOVÉHO JÁDRA Autor: Ing. Eva Jančová DESS SOŠ a SOU spol. s r. o. JADERNÁ FYZIKA zabývá strukturou a přeměnami atomového jádra.
VíceTřídění látek. Chemie 1.KŠPA
Třídění látek Chemie 1.KŠPA Systém (soustava) Vymezím si kus prostoru, látky v něm obsažené nazýváme systém soustava okolí svět Stěny soustavy Soustava může být: Izolovaná = stěny nedovolí výměnu částic
VíceFyzikální vzdělávání. 1. ročník. Učební obor: Kuchař číšník Kadeřník. Implementace ICT do výuky č. CZ.1.07/1.1.02/ GG OP VK
Fyzikální vzdělávání 1. ročník Učební obor: Kuchař číšník Kadeřník 1 Fyzika atomu - model atomu struktura elektronového obalu atomu z hlediska energie atomu - stavba atomového jádra; základní nukleony
VíceVazby v pevných látkách
Vazby v pevných látkách Hlavní body 1. Tvorba pevných látek 2. Van der Waalsova vazba elektrostatická interakce indukovaných dipólů 3. Iontová vazba elektrostatická interakce iontů 4. Kovalentní vazba
VíceGymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115
Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 5 Číslo projektu: CZ..07/.5.00/34.040 Číslo šablony: 7 Název materiálu: Ročník: Identifikace materiálu: Jméno autora: Předmět: Tématický celek: Atom
VíceElektromagnetismus. - elektrizace třením (elektron = jantar) - Magnetismus magnetovec přitahuje železo zřejmě první záznamy o používání kompasu
Elektromagnetismus Historie Staré Řecko: Čína: elektrizace třením (elektron = jantar) Magnetismus magnetovec přitahuje železo zřejmě první záznamy o používání kompasu Hans Christian Oersted objevil souvislost
Více8.1 Elektronový obal atomu
8.1 Elektronový obal atomu 8.1 Celkový náboj elektronů v elektricky neutrálním atomu je 2,08 10 18 C. Který je to prvek? 8.2 Dánský fyzik N. Bohr vypracoval teorii atomu, podle níž se elektron v atomu
VíceELEKTRICKÝ NÁBOJ A ELEKTRICKÉ POLE
ELEKTRICKÝ NÁBOJ ELEKTRICKÉ POLE 1. Elektrický náboj, elektrická síla Elektrické pole je prostor v okolí nabitých těles nebo částic. Jako jiné druhy polí je to způsob existence hmoty. Elektrický náboj
VíceELEKTRICKÝ NÁBOJ A ELEKTRICKÉ POLE POJMY K ZOPAKOVÁNÍ. Testové úlohy varianta A
Škola: Autor: DUM: Vzdělávací obor: Tematický okruh: Téma: Masarykovo gymnázium Vsetín Mgr. Jitka Novosadová MGV_F_SS_3S3_D12_Z_OPAK_E_Elektricky_naboj_a_elektricke_ pole_t Člověk a příroda Fyzika Elektrický
VíceR10 F Y Z I K A M I K R O S V Ě T A. R10.1 Fotovoltaika
Fyzika pro střední školy II 84 R10 F Y Z I K A M I K R O S V Ě T A R10.1 Fotovoltaika Sluneční záření je spojeno s přenosem značné energie na povrch Země. Její velikost je dána sluneční neboli solární
VíceAtom a molekula - maturitní otázka z chemie
Atom a molekula - maturitní otázka z chemie by jx.mail@centrum.cz - Pond?lí, Únor 09, 2015 http://biologie-chemie.cz/atom-a-molekula-maturitni-otazka-z-chemie/ Otázka: Atom a molekula P?edm?t: Chemie P?idal(a):
VíceDUSÍK NITROGENIUM 14,0067 3,1. Doplňte:
Doplňte: Protonové číslo: Relativní atomová hmotnost: Elektronegativita: Značka prvku: Latinský název prvku: Český název prvku: Nukleonové číslo: Prvek je chemická látka tvořena z atomů o stejném... čísle.
VíceSTEJNOSMĚRNÝ PROUD Nesamostatný výboj TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY.
STEJNOSMĚRNÝ PROUD Nesamostatný výboj TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY. Plyny jsou tvořeny elektricky neutrálními molekulami. Proto jsou za
VícePOKUSY VEDOUCÍ KE KVANTOVÉ MECHANICE II
POKUSY VEDOUCÍ KE KVANTOVÉ MECHANICE II FOTOELEKTRICKÝ JEV VNĚJŠÍ FOTOELEKTRICKÝ JEV na intenzitě záření závisí jen množství uvolněných elektronů, ale nikoliv energie jednotlivých elektronů energie elektronů
VíceOrbitaly ve víceelektronových atomech
Orbitaly ve víceelektronových atomech Elektrony jsou přitahovány k jádru ale také se navzájem odpuzují. Repulzní síly způsobené dalšími elektrony stíní přitažlivý účinek atomového jádra. Efektivní náboj
VíceCh - Stavba atomu, chemická vazba
Ch - Stavba atomu, chemická vazba Autor: Mgr. Jaromír JUŘEK Kopírování a jakékoliv další využití výukového materiálu je povoleno pouze s uvedením odkazu na www.jarjurek.cz. VARIACE 1 Tento dokument byl
VícePřírodní vědy - Chemie vymezení zájmu
Přírodní vědy - Chemie vymezení zájmu Hmota Hmota má dualistický, korpuskulárně (částicově) vlnový charakter. Převládající charakter: korpuskulární (částicový) - látku vlnový - pole. Látka se skládá z
VíceFYZIKA 6. ročník 1_Látka a těleso _Vlastnosti látek _Vzájemné působení těles _Gravitační síla... 4 Gravitační pole...
FYZIKA 6. ročník 1_Látka a těleso... 2 2_Vlastnosti látek... 3 3_Vzájemné působení těles... 4 4_Gravitační síla... 4 Gravitační pole... 5 5_Měření síly... 5 6_Látky jsou složeny z částic... 6 7_Uspořádání
VíceMoravské gymnázium Brno s.r.o. RNDr. Miroslav Štefan
Číslo projektu Název školy Autor Tematická oblast Ročník CZ.1.07/1.5.00/34.0743 Moravské gymnázium Brno s.r.o. RNDr. Miroslav Štefan Chemie ATOM 1. ročník Datum tvorby 11.10.2013 Anotace a) určeno pro
VíceATOM VÝVOJ PŘEDSTAV O SLOŽENÍ A STRUKTUŘE ATOMU
Předmět: Ročník: Vytvořil: Datum: CHEMIE PRVNÍ Mgr. Tomáš MAŇÁK 20. říjen 202 Název zpracovaného celku: ATOM VÝVOJ PŘEDSTAV O SLOŽENÍ A STRUKTUŘE ATOMU Leukippos, Démokritos (5. st. př. n. l.; Řecko).
VíceČásticové složení látek atom,molekula, nuklid a izotop
Částicové složení látek atom,molekula, nuklid a izotop ATOM základní stavební částice všech hmotných těles jádro 100 000x menší než atom působí jaderné síly p + n 0 [1] e - stejný počet protonů a elektronů
VíceChemická vazba. Příčinou nestability atomů a jejich ochoty tvořit vazbu je jejich elektronový obal.
Chemická vazba Volné atomy v přírodě jen zcela výjimečně (vzácné plyny). Atomy prvků mají snahu se navzájem slučovat a vytvářet molekuly prvků nebo sloučenin. Atomy jsou v molekulách k sobě poutány chemickou
VíceHydrochemie koncentrace látek (výpočty)
1 Atomová hmotnostní konstanta/jednotka m u Relativní atomová hmotnost Relativní molekulová hmotnost Látkové množství (mol) 1 mol je takové množství látky, které obsahuje tolik částic, kolik je atomů ve
VíceLátkové množství n poznámky 6.A GVN
Látkové množství n poznámky 6.A GVN 10. září 2007 charakterizuje látky z hlediska počtu částic (molekul, atomů, iontů), které tato látka obsahuje je-li v tělese z homogenní látky N částic, pak látkové
VíceVlastnosti atomových jader Radioaktivita. Jaderné reakce. Jaderná energetika
Jaderná fyzika Vlastnosti atomových jader Radioaktivita Jaderné reakce Jaderná energetika Vlastnosti atomových jader tomové jádro rozměry jsou řádově 1-15 m - složeno z protonů a neutronů Platí: X - soustředí
VíceStavba atomu. protony p + nukleony neutrony n 0. elektrony e -
Stavba atomu atom (elektroneutrální) jádro (kladně nabité) elektronový obal (záporně nabitý) protony p + nukleony neutrony n 0 elektrony e - Mikročástice Klidová hmotnost (kg) Klidová hmotnost (u) Náboj
VíceSBÍRKA ŘEŠENÝCH FYZIKÁLNÍCH ÚLOH
SBÍRKA ŘEŠENÝCH FYZIKÁLNÍCH ÚLOH MECHANIKA MOLEKULOVÁ FYZIKA A TERMIKA ELEKTŘINA A MAGNETISMUS KMITÁNÍ A VLNĚNÍ OPTIKA FYZIKA MIKROSVĚTA ATOM, ELEKTRONOVÝ OBAL 1) Sestavte tabulku: a) Do prvního sloupce
Více5. Vedení elektrického proudu v polovodičích
5. Vedení elektrického proudu v polovodičích - zápis výkladu - 26. až 27. hodina - A) Stavba látky a nosiče náboje Atom: základní stavební částice; skládá se z atomového jádra (protony a neutrony) a atomového
VíceSkalární a vektorový popis silového pole
Skalární a vektorový popis silového pole Elektrické pole Elektrický náboj Q [Q] = C Vlastnost materiálových objektů Interakce (vzájemné silové působení) Interakci (vzájemné silové působení) mezi dvěma
VíceInovace výuky prostřednictvím šablon pro SŠ
Název projektu Číslo projektu Název školy Autor Název šablony Název DUMu Stupeň a typ vzdělávání Vzdělávací oblast Vzdělávací obor Tematický okruh Inovace výuky prostřednictvím šablon pro SŠ CZ.1.07/1.5.00/34.0748
VíceOPVK CZ.1.07/2.2.00/
18.2.2013 OPVK CZ.1.07/2.2.00/28.0184 Cvičení z NMR OCH/NMR Mgr. Tomáš Pospíšil, Ph.D. LS 2012/2013 18.2.2013 NMR základní principy NMR Nukleární Magnetická Resonance N - nukleární (studujeme vlastnosti
VíceTest vlastnosti látek a periodická tabulka
DUM Základy přírodních věd DUM III/2-T3-2-08 Téma: Test vlastnosti látek a periodická tabulka Střední škola Rok: 2012 2013 Varianta: A Zpracoval: Mgr. Pavel Hrubý Mgr. Josef Kormaník TEST Test vlastnosti
Vícec) vysvětlení jednotlivých veličin ve vztahu pro okamžitou výchylku, jejich jednotky
Harmonický kmitavý pohyb a) vysvětlení harmonického kmitavého pohybu b) zápis vztahu pro okamžitou výchylku c) vysvětlení jednotlivých veličin ve vztahu pro okamžitou výchylku, jejich jednotky d) perioda
VíceMolekulová fyzika a termika. Přehled základních pojmů
Molekulová fyzika a termika Přehled základních pojmů Kinetická teorie látek Vychází ze tří experimentálně ověřených poznatků: 1) Látky se skládají z částic - molekul, atomů nebo iontů, mezi nimiž jsou
VíceChemická vazba Něco málo opakování Něco málo opakování Co je to atom? Něco málo opakování Co je to atom? Atom je nejmenší částice hmoty, chemicky dále nedělitelná. Skládá se z atomového jádra obsahujícího
VíceZákladní zákony a terminologie v elektrotechnice
Základní zákony a terminologie v elektrotechnice (opakování učiva SŠ, Fyziky) Určeno pro studenty komb. formy FMMI předmětu 452702 / 04 Elektrotechnika Zpracoval: Jan Dudek Prosinec 2006 Elektrický náboj
VíceFyzika je přírodní věda, která zkoumá a popisuje zákonitosti přírodních jevů.
Fyzika je přírodní věda, která zkoumá a popisuje zákonitosti přírodních jevů. Násobky jednotek název značka hodnota kilo k 1000 mega M 1000000 giga G 1000000000 tera T 1000000000000 Tělesa a látky Tělesa
VícePřirovnání. Elektrony = obyvatelé panelového domu Kde bydlí paní Kostková? Musíme udat patro a číslo bytu.
Kvantová čísla Dostupné z Metodického portálu www.rvp.cz, ISSN: 1802-4785, financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Výzkumným ústavem pedagogickým v Praze. Přirovnání Elektrony = obyvatelé
Vícejádro a elektronový obal jádro nukleony obal elektrony, pro chemii významné valenční elektrony
atom jádro a elektronový obal jádro nukleony obal elektrony, pro chemii významné valenční elektrony molekula Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti seskupení alespoň dvou atomů
VíceMO 1 - Základní chemické pojmy
MO 1 - Základní chemické pojmy Hmota, látka, atom, prvek, molekula, makromolekula, sloučenina, chemicky čistá látka, směs. Hmota Filozofická kategorie, která se používá k označení objektivní reality v
VíceElektronový obal atomu
Elektronový obal atomu Ondřej Havlíček.ročník F-Vt/SŠ Jsoucno je vždy něco, co jsme si sami zkonstruovali ve své mysli. Podstata takovýchto konstrukcí nespočívá v tom, že by byly odvozeny ze smyslových
VíceMol. fyz. a termodynamika
Molekulová fyzika pracuje na základě kinetické teorie látek a statistiky Termodynamika zkoumání tepelných jevů a strojů nezajímají nás jednotlivé částice Molekulová fyzika základem jsou: Látka kteréhokoli
Více4.4.6 Jádro atomu. Předpoklady: Pomůcky:
4.4.6 Jádro atomu Předpoklady: 040404 Pomůcky: Jádro je stotisíckrát menší než vlastní atom (víme z Rutherfordova experimentu), soustřeďuje téměř celou hmotnost atomu). Skládá se z: protonů: kladné částice,
VíceTheory Česky (Czech Republic)
Q3-1 Velký hadronový urychlovač (10 bodů) Než se do toho pustíte, přečtěte si prosím obecné pokyny v oddělené obálce. V této úloze se budeme bavit o fyzice částicového urychlovače LHC (Large Hadron Collider
VíceChemie. Mgr. Petra Drápelová Mgr. Jaroslava Vrbková. Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou
Chemie Mgr. Petra Drápelová Mgr. Jaroslava Vrbková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou CHEMICKÁ VAZBA VY_32_INOVACE_03_3_07_CH Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou CHEMICKÁ VAZBA Volné atomy v přírodě
VíceATOMOVÁ SPEKTROMETRIE
ATOMOVÁ SPEKTROMETRIE Atomová spektrometrie valenčních e - 1. OES (AES). AAS 3. AFS 1 Atomová spektra čárová spektra Tok záření P - množství zářivé energie (Q E ) přenesené od zdroje za jednotku času.
VíceHydrochemie koncentrace látek (výpočty)
Atomová hmotnostní konstanta/jednotka m u Relativní atomová hmotnost Relativní molekulová hmotnost Látkové množství (mol) mol je takové množství látky, které obsahuje tolik částic, kolik je atomů ve 2
VíceChemie. Mgr. Petra Drápelová Mgr. Jaroslava Vrbková. Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou
Chemie Mgr. Petra Drápelová Mgr. Jaroslava Vrbková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou ELEKTRONOVÝ OBAL ATOMU VY_32_INOVACE_03_3_04_CH Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou Elektron je nositelem základního
VíceMolekulová spektroskopie 1. Chemická vazba, UV/VIS
Molekulová spektroskopie 1 Chemická vazba, UV/VIS 1 Chemická vazba Silová interakce mezi dvěma atomy. Chemické vazby jsou soudržné síly působící mezi jednotlivými atomy nebo ionty v molekulách. Chemická
VíceATOM. atom prvku : jádro protony (p + ) a neutrony (n) obal elektrony (e - ) protonové číslo 8 nukleonové číslo 16 (8 protonů + 8 neutronů v jádře)
ATOM atom prvku : jádro protony (p + ) a neutrony (n) obal elektrony (e - ) protonové číslo 8 nukleonové číslo 16 (8 protonů + 8 neutronů v jádře) Atom lze rozložit na menší složky, označované jako subatomární
VíceCHEMICKÉ VÝPOČTY I. ČÁST LÁTKOVÉ MNOŽSTVÍ. HMOTNOSTI ATOMŮ A MOLEKUL.
CHEMICKÉ VÝPOČTY I. ČÁST LÁTKOVÉ MNOŽSTVÍ. HMOTNOSTI ATOMŮ A MOLEKUL. Látkové množství Značka: n Jednotka: mol Definice: Jeden mol je množina, která má stejný počet prvků, jako je atomů ve 12 g nuklidu
VíceValenční elektrony a chemická vazba
Valenční elektrony a chemická vazba Ve vnější energetické hladině se nacházejí valenční elektrony, které se mohou podílet na tvorbě chemické vazby. Valenční elektrony často znázorňujeme pomocí teček kolem
VícePřehled veličin elektrických obvodů
Přehled veličin elektrických obvodů Ing. Martin Černík, Ph.D Projekt ESF CZ.1.7/2.2./28.5 Modernizace didaktických metod a inovace. Elektrický náboj - základní vlastnost některých elementárních částic
Více[KVANTOVÁ FYZIKA] K katoda. A anoda. M mřížka
10 KVANTOVÁ FYZIKA Vznik kvantové fyziky zapříčinilo několik základních jevů, které nelze vysvětlit pomocí klasické fyziky. Z tohoto důvodu musela vzniknout nová teorie, která by je přijatelně vysvětlila.
Více