BAKALÁŘSKÁ PRÁCE. Vyvlastňování nemovitostí a staveb. 2007/2008 Martina Nedomová. Právnická fakulta Masarykovy univerzity

Transkript

1 Právnická fakulta Masarykovy univerzity Katedra práva životního prostředí a pozemkového práva BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Vyvlastňování nemovitostí a staveb 2007/2008 Martina Nedomová Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma: Vyvlastňování pozemků a staveb zpracovala sama a uvedla jsem všechny použité prameny....

2 Zkratky ObchZ Obchodní zákoník OSŘ OZ VZ Občanský soudní řád Občanský zákoník Vyvlastňovací zákon 2

3 Na tomto místě bych chtěla poděkovat vedoucím své bakalářské práce doc. JUDr. Ing. Milanu Pekárkovi, CSc a doc. JUDr. Ivaně Průchové, CSc. za pomoc a odborné rady, které mi poskytli v průběhu psaní této práce. 3

4 Obsah Úvod Charakteristika základních pojmů Omezení vlastnického práva Vyvlastnění Nemovitosti a jejich dělení Pozemek Stavba Veřejný zájem Historický vývoj institut vyvlastnění Právní úprava vyvlastnění Listina základních práv a svobod Občanský zákoník Stavební zákon Zákon o vyvlastnění Zákon č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany České republiky Restituční předpisy a vyvlastnění Ostatní právní předpisy Vyvlastnění podle zákona č. 184/2006 Sb., o odnětí nebo omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě Předmět úpravy a základní pojmy Podmínky vyvlastnění Práva třetích osob Náhrady při vyvlastnění Vyvlastňovací řízení Vyvlastňovací úřad Účastníci řízení Zahájení řízení Postup v řízení Přerušení a zastavení řízení Rozhodnutí

5 4.6 Zrušení vyvlastnění Projednávání vyvlastňování v řízení před soudem Zákon o vyvlastnění a správní řád Zákon o vyvlastnění a občanský soudní řád Účinnost zákona o vyvlastnění Zkrácené vyvlastňovací řízení Změny v nové právní úpravě Nový stavební zákon Zákon o vyvlastnění Základní pojmy Podmínky vyvlastnění Náhrady za vyvlastnění Vyvlastňovací úřad Vyvlastňovací řízení Rozhodnutí o vyvlastnění a zrušení vyvlastnění Ochrana majetku cizinců před vyvlastněním v ČR Ochrana majetku cizinců před vyvlastněním v ČR podle obchodního zákoníku Ochrana majetku cizinců před vyvlastněním v ČR v důsledku mezinárodních smluv (dvoustranných dohod na ochranu investic) Ochrana majetku subjektů požívajících na území České republiky diplomatických výsad a imunit a mezinárodních organizací Vyvlastnění ve vybraných zemích Slovenská republika Německo Francie Velká Británie Švédsko Závěr Resumé

6 Anotace Použitá literatura

7 Úvod Pro svoji bakalářskou práci jsem si vybrala téma Vyvlastňování pozemků a staveb. Jde o zásah do vlastnického práva ať už v podobě omezení, nebo v podobě úplného odnětí tohoto práva, a to především k věcem nemovitým. Základními předpoklady pro vyvlastnění je veřejný zájem, nemožnost dosáhnout cíle jinak, soulad s cíli a záměry s územním plánováním a možnost vyvlastnění jen v nezbytném rozsahu a za náhradu. K tomu slouží speciální vyvlastňovací řízení. Cílem této práce je seznámit se s institutem vyvlastnění, především s jeho právní úpravou a se změnami, které přinesly nové právní předpisy platné od ledna První část se zabývá základní pojmy, stručnou historií vyvlastnění a přehledem právních předpisů, ve kterých je úprava institutu vyvlastnění obsažena, nebo alespoň zmíněna v podobě účelů vyvlastnění. Ve druhé části práce je podán rozbor nového zákona o vyvlastnění č. 184/2006 Sb. platného od počátku tohoto roku a seznámení se zkráceným vyvlastňovacím řízením podle zákona č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany České republiky, ve znění pozdějších předpisů. Důležitou část tvoří srovnání staré úpravy podle stavebního zákona č. 50/1976 Sb. a nového vyvlastňovacího zákona s přihlédnutím k novému stavebnímu zákonu č. 184/2006. V poslední části práce je zmíněna ochrana majetku cizinců před vyvlastněním v České republice a ochrana majetku subjektů požívajících diplomatických výsad a imunit na našem území. V této práci se nezabývám jednotlivými zákony, které upravují různé účely vyvlastnění (např. vodní zákon, horní zákon, zákon o státní památkové péči apod.). Na podobné téma týkající se vyvlastnění byly již vytvořeny jiné bakalářské a diplomové práce, v nichž se tyto jednotlivé účely v souvislosti s příslušnými zákony objevují. Jejich příkladný výčet je v kapitole 4. Při zpracování bakalářské jsem vycházela především z platných, ale i zrušených právních předpisů, monografií souvisejících s tematikou 7

8 pozemkového práva, vlastnického práva, z elektronických článků týkajících se vyvlastnění z různého pohledu a z právnických slovníků. 8

9 1 Charakteristika základních pojmů 1. 1 Omezení vlastnického práva Vyvlastnění spadá do oblasti vlastnického práva, které se považuje za právo věcné. Charakter vlastnictví je dán osobou vlastníka a povahou vlastněné věci a jejím způsobem nabytí. Subjektem vlastnictví je konkrétní vlastník (nebo vlastníci), který má určité práva a povinnosti. Předmětem tohoto práva je věc, kterou vlastník ovládá v mezích daných právním řádem. Jde o věc hmotnou, individualizovanou, konkretizovanou nebo jinak určitelnou. Omezení vlastnického práva lze chápat jako vlastníkovy povinnosti vůči společnosti nebo vůči jiným subjektům. Toto omezení může být dvojího druhu. V prvním případě jde o pojmové omezení vlastnického práva, které platí za určitých podmínek pro všechny vlastníky a vyplývá přímo z právních předpisů (nejenom z občanského zákoníku, ale i z jiných právních předpisů různých právních odvětví). Jako příklady lze uvést stavební zákon, vodní zákon nebo zákon o pozemních komunikacích, jimiž jsou vlastníkům určitých věcí uloženy ze zákona povinnosti spojené s jejich vlastnictvím a jeho výkonem. V druhém případě je spojeno omezení s určitými konkrétními vlastnickými vztahy a nemívá svůj základ přímo v zákoně, ale v určitých právních skutečnostech (v právních úkonech, událostech, rozhodnutích apod.). Jde o tzv. skutečná omezení, ke kterým patří např. sousedská práva ( 127 občanského zákoníku), věcná břemena ( 151n 151r občanského zákoník), vyvlastnění (zákon o vyvlastnění), rozhodnutí soudu vydaná v rámci výkonu rozhodnutí, a to prodejem movitých věcí a nemovitostí ( občanského soudního řádu), zástavní a zadržovací právo ( občanského zákoníku). 9

10 1.2 Vyvlastnění Až do vydání zákona č. 184/2006 Sb., o odnětí nebo omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě (dále zákon o vyvlastnění) právní předpisy pojem vyvlastnění nedefinovaly. Hlavním těžištěm vyvlastnění byl zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ale výklad tohoto institutu se zde nenacházel, i když bylo možné charakteristiku vyvlastnění ze znění zákona odvodit. Pro vysvětlení pojmu vyvlastnění bylo potřeba sáhnout k jiným pramenům. Podle Slovníku veřejného práva československého z roku 1948 je vyvlastnění zvlášť výrazný zásah do majetkových práv, zejména do práva vlastnického, ve prospěch všeužitečného díla, kterým se práva za náhradu omezují nebo ruší a zároveň se pro jiného práva zakládají. 1 Vezmeme-li do ruky novější Právnický slovník, dovíme se, že pojem vyvlastnění má v našem právu dva odlišné významy: v užším smyslu jde o nucený přechod vlastnického práva v důsledku individuálního správního aktu nebo v širším smyslu lze za vyvlastnění považovat také přechod vlastnického práva způsobený jiným právním aktem, avšak takové instituty jsou často označovány jinak (např. zestátnění, konfiskace). 2 Pokud vycházíme z nové právní úpravy, rozumíme pod pojmem vyvlastnění odnětí nebo omezení vlastnického práva nebo práva odpovídajícímu věcnému břemenu k pozemku nebo ke stavbě pro dosažení účelu vyvlastnění stanoveného zvláštním zákonem Nemovitosti a jejich dělení Předmětem vlastnického práva (tedy i vyvlastnění) je věc hmotná, která se dále dělí na věc movitou a nemovitou. Pro účely vyvlastnění jsou podstatné věci nemovité, jejichž základní definice je obsažena v občanském zákoníku: nemovitostmi jsou pozemky a stavby spojené 1 Srov. Hoetzel, J., Weywe, F., Slovník veřejného práva československého, s Srov. Hendrych, D. aj., Právnický slovník, s písm. a) zákona č. 184/2006 Sb., o odnětí nebo omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě. 10

11 se zemí pevným základem. 4 Z tohoto ustanovení tedy plyne, že se nemovitosti rozlišují na pozemky a stavby. Na nižší úrovni se dělí nemovitosti na ty, které jsou předmětem evidence v katastru nemovitostí a na ty, které se neevidují. Předmětem evidence v katastru jsou podle katastrálního zákona pozemky v podobě parcel, budovy spojené se zemí pevným základem, byty a nebytové prostory, rozestavěné budovy a byty a nebytové prostory a stavby spojené se zemí pevným základem, o nichž to stanoví zvláštní předpis Pozemek Pozemek obecně je přesně vymezená část zemského povrchu, který je vymezen plošně, ale jeho užívání se děje do určité meze jak pod jeho povrchem, tak i nad ním. Pozemky na rozdíl od jiných věcí nezanikají, ale mohou měnit svůj druh, svou kulturu. Právní meze pozemků jsou dány předpisy o katastru nemovitostí (zákon č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky, ve znění pozdějších předpisů a zákon č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, ve znění pozdějších předpisů). Pozemky se kategorizují. Zásadní členění podle druhů se vyskytuje v 2 odst. 3 katastrálního zákona na ornou půdu, chmelnic, vinice, zahrady, ovocné sady, trvalé travní porosty, lesní pozemky, vodní plochy, zastavěné plochy a nádvoří a ostatní plochy 6. Specifickou kategorií pozemků jsou pozemky chráněné podle zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů 1 odst. 2 zemědělská půda", "půda dočasně neobdělávaná", dále podle 1 odst. 3 sem též patří rybníky s chovem ryb nebo vodní drůbeže a nezemědělská půda potřebná k zajišťování zemědělské výroby, jako polní cesty, pozemky se zařízením důležitým pro polní závlahy, závlahové odst. 2 zákona č. 40/1964 Sb., Občanský zákoník. 5 Srov. 2 odst. 1 zákona č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky. 6 2 odst. 3 zákona č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky. 11

12 vodní nádrže, odvodňovací příkopy, hráze sloužící k ochraně před zamokřením nebo zátopou, ochranné terasy proti erozi apod. 7 Právní úprava lesních pozemků je zachycena v zákoně č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů, kde v 3 jsou vymezeny pozemky určené k plnění funkci lesa. A nakonec musíme zmínit pozemky stavební, jejichž charakteristiku můžeme najít např. v zákoně č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) stavebním pozemkem se rozumí pozemek, jeho část nebo soubor pozemků, vymezený a určený k umístění stavby územním rozhodnutím anebo regulačním plánem 8 pro stavební oblast nebo v 9 zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a změně některých přepisů pro všeobecnou právní oblast Stavba Pojem stavba podle občanského zákoníku (musí být spojena se zemí pevným základem, aby byla nemovitostí 9 ) se neztotožňuje s pojmem stavba podle stavebního zákona. Podle stavebně právních předpisů se stavbou rozumí veškerá stavební díla, která vznikají stavební nebo montážní technologií, bez zřetele na technologické provedení, použité stavební výrobky, materiály, konstrukce, na účel využití a dobu trvání. 10 Stavbou se rozumí i její část. Dále stavby mohou být trvalé nebo dočasné (musí být předem určená doba trvání), jednoduché nebo drobné, podzemní stavby a oplocení. U všech staveb ale musí být splněna podmínka ustanovení občanského zákoníku spojení se zemí pevným základem. Stavby s zapisují do katastru nemovitostí s výhradou staveb drobných a staveb, které nesplňují podmínky zapsání jako budovy. Kromě stavební oblasti a katastru nemovitostí ( 2, 30 katastrálního 7 1 odst. 2, 3 zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu. 8 2 odst. 1 písm. b) zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu zákona č. 40/1964 Sb., Občanský zákoník odst. 3 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu. 12

13 zákona) se pojem stavba může vyskytovat např. v oblasti daní (zákon č. 588/1992 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů). 1.4 Veřejný zájem Veřejný zájem je v českých právních normách frekventovaným pojmem, ale není zcela přesně chápán a vysvětlován. Například podle Slovníku českého práva je veřejný zájem opakem tzv. zájmu soukromého. Jedná se o pojem, který je často používán ve smyslu tzv. neurčitých pojmů ve správním právu, ale právo jeho obsah výslovně nevymezuje, je třeba si jej dovodit z povahy věci. Jde o takový zájem, jejž je možné označit za obecně či veřejně prospěšný, jehož nositeli jsou blíže neurčené nebo jen rámcově determinované osoby nebo okruhy osob jako tzv. veřejnost, popř. jde o tzv. zájem společnosti. Tento zájem nesmí být v rozporu s platnými právními předpisy. Veřejný zájem souvisí s režimem veřejného práva, s postavením a úkoly orgánů veřejné moci. 11 Pro zjištění významu pojmu veřejného zájmu lze nahlédnout do různých zdrojů (jak do obecných naučných slovníků, tak do odborných právních pramenů), ale v závěru jde o zájem veřejnosti, kterou zastupuje stát prostřednictvím výkonu státní správy v souladu s patřičnými právními předpisy. Zpětnou vazbou je kontrola veřejnosti, zda je veřejný zájem opravdu uskutečňován v jejím zájmu. 11 Srov. Madar, Z. Slovník českého práva, s

14 2 Historický vývoj institutu vyvlastnění 12 Pro vývoj právního institutu vyvlastnění je charakteristické, že jej neupravovala jedna všeobecná norma, ale množství předpisů, které vznikaly podle potřeby na různých úsecích hospodářství. Původně se vytvořily normy, které samostatně upravovaly vyvlastnění pro stavbu vodních děl, cest, železnic, pro účely obrany státu, pro stavbu obytných domů a veřejných budov atd., a teprve později se vytvořily všeobecné předpisy o vyvlastnění a normy, které na ně jen odkazovaly. Vznik instituce vyvlastnění sahá do daleké minulosti. Podle Deklarace lidských a občanských práv z roku 1789 bylo vlastnictví považováno za přirozené právo člověka, které je posvátné a nedotknutelné. Tohoto práva nelze nikoho zbavit, ledaže by to vyžadoval veřejný zájem určený zákonem a za spravedlivou, předem splatnou náhradu. V 19. století vznikla na našem území řada vyvlastňovacích přepisů. Především to byl obecný zákoník občanský z roku 1811, ve kterém bylo dáno, že žádá-li to obecné blaho, musí člen státu za přiměřené odškodnění i úplné vlastnictví věci postoupiti. 13 V Uhersku vyšla všeobecná vyvlastňovací norma až v roku Ústava z roku 1948 umožňuje vyvlastnění na základě zákona a za náhradu, není-li nebo nebude stanoveno, že se náhrada dávat nemá 14 (doslovné přebrání ustanovení 109 odst. 2 Ústavní listiny z roku 1920). Tzv. střední občanský zákoník z roku 1950, který nahradil obecný občanský zákoník z roku 1811, připouští 108 vyvlastnění v obecném zájmu a za náhradu. Podrobnější úpravu vyvlastnění obsahují stavební předpisy zákon č. 280/1949 Sb., o územním plánování a o výstavbě obcí a prováděcí nařízení č. 93/1950 Sb., o výstavbě obcí. Roku 1958 byly tyto zákony 12 Srov. NOVÁK, Antonín. Právní úprava vyvlastnění mezi lety [online]. [cit ]. Dostupný z World Wide Web: <http>// císařský patent č. 946/1811 ř. z, obecný zákoník občanský zákona odst. 2 zákona č. 150/1948 Sb., Ústava Československé republiky. 14

15 nahrazeny novými právními přepisy č. 84/1958 Sb., o územním plánování a č. 87/1958 Sb., o stavebním řádu, který obsahuje úpravu vyvlastnění v a který postupně získal charakter obecného vyvlastňovacího předpisu. Prováděcí vyhláška č. 144/1959 Ú. l. vyvlastnění podrobněji rozvádí a obsahuje lepší ochranu vlastníka. Vyvlastňovací řízení nalezneme v řadě dalších předpisů, které připouštějí vyvlastnění pro určitý společensky důležitý účel. Ale zejména ve věcech řízení odkazují na podpůrné použití stavebně právních předpisů. Kompletními vyvlastňovacími předpisy byly také zákon č. 169/1949 Sb., o vojenských újezdech a vládní nařízení č. 42/1961 Sb., o vyvlastnění k účelům obrany státu vydané na základě zmocnění v zákoně č. 40/1961 Sb., o obraně ČSSR. V 60. letech dochází k rozsáhlé kodifikační vlně s rozvojem nové etapy socialismu. Ústava z roku 1960 se o vyvlastnění nezmiňuje, ale v článku 10 se vyslovuje pro nedotknutelnost osobního vlastnictví občanů. Na tento článek navázal nový občanský zákoník č. 40/1964 Sb., který v 131 připouští vyvlastnění věci v osobním vlastnictví pouze v důležitém zájmu společnosti, který nemůže být uspokojen jinak; věc může být dočasně použita i bez svolení vlastníka, v nezbytné míře a za náhradu. Vyvlastnění socialistického majetku nebylo možné. Na tuto úpravu navázal donedávna platný zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, kde část čtvrtá pojednávala o vyvlastnění. V 90. letech došlo pod vlivem změny politického režimu také ke změnám právního řádu. Ve vlastnickém právu dochází k odstranění privilegovaného postavení společenského a státního vlastnictví, a tím k zrovnoprávnění všech jeho forem zákon č. 100/1990 Sb. (Ústava československé federativní republiky), který pak byl nahrazen ústavními zákony č. 1/1993 Sb. Ústava České republiky a 2/1993 Sb., o vyhlášení Listiny základních práv a svobod (čl. 11 odst. 4 ). Novele se nevyhnul ani občanský zákoník, ve kterém byl položen základ současné zákonné 15

16 úpravy vyvlastnění zákonem č. 509/1991. Novelizován byl i stavební zákon z roku Zároveň s těmito procesy probíhá restituce nemovitého majetku, který po roce 1948 přešel v důsledku znárodňovacího opatření a konfiskací z rukou soukromých subjektů do vlastnictví státu. Cílem restitucí se stala náprava majetkových křivd a vrácení alespoň části majetku zpět původním vlastníkům. Možnost vrácení majetku vyvlastněním upravují tyto předpisy zákon č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnického vztahu k půdě a jinému zemědělskému majetku a zákon č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích. V prvním případě je předmětem restituce zemědělská půda a majetek sloužící zemědělské výrobě a v druhém případě pak ostatní majetek. Od roku 2007 je v platnosti nový stavební zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu a zákon č. 184/2006 Sb., o odnětí nebo omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě (vyvlastňovací zákon). 16

17 3 Právní úprava vyvlastnění Současná právní úprava institutu vyvlastnění je upravena v níže jmenovaných pramenech. 3.1 Listina základních práv a svobod Vyvlastnění nebo nucené omezení vlastnického práva je možné ve veřejném zájmu, a to na základě zákona a za náhradu. 15 Jedná se o vymezení ústavních předpokladů přípustnosti tohoto zásahu do práva na vlastnictví, které spadá do základních občanských práv. Listina nevymezuje blíže předmět (objekt) tohoto vlastnictví ani zde nehovoří o možnosti vyvlastnění nebo omezení jiných práv než práva vlastnického. 3.2 Občanský zákoník Paragraf 128 odst. 2 občanského zákoníku (dále OZ) stanoví, že ve veřejném zájmu lze věc vyvlastnit nebo vlastnické právo omezit, nelzeli účelu dosáhnout jinak, a to na základě zákona, jen pro tento účel a za náhradu. 16 Vyvlastnění znamená změnu vlastnického práva na základě správního aktu, který je vydán ve správním řízení (platí zde zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, pokud zvláštní předpisy nestanoví jinak). Za předmět vyvlastnění považuje OZ věc, nerozlišuje však věc movitou a nemovitou ani nehovoří o jiných právech než o právu vlastnickém. Musí být však splněny podmínky, za kterých lze vyvlastnit ve veřejném zájmu, na základě zákona, za náhradu a nelze-li dosáhnout účelu jinak (např. dohodou). Na tyto občanskoprávní podmínky navazují další právní podmínky v jednotlivých zákonech, které řeší vyvlastnění k účelům, které jsou předmětem jejich úpravy. 15 Čl. 11 odst. 4 zákona č. 2/1993 Sb., o vyhlášení Listiny základních práv a svobod. 16 Zákon č. 40/1964 Sb., Občanský zákoník. 17

18 Vyvlastnění a omezení podle odst. 2 je trvalým stavem, trvalé omezení vlastnictví obsahují i další předpisy, např. zákon č. 200/1994 Sb., o zeměměřičství, ve znění pozdějších předpisů, nebo zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů. 3.3 Stavební zákon Do konce roku 2006 byl považován zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů za tzv. obecný vyvlastňovací zákon. Stavební zákon blíže vymezoval předmět vyvlastnění (pozemky, stavby a práva k nemovitostem, pokud jsou potřebné pro účely uvedené v zákoně), tituly, pro něž bylo možno vyvlastnit, procesní ustanovení. K tomuto zákonu byla vydána řada prováděcích předpisů, např. vyhláška Ministerstva pro místní rozvoj č. 132/1998 Sb., kterou se prováděly ustanovení stavebního zákona ( obsahovaly bližší úpravu náležitostí návrhu na vyvlastnění a náležitosti vyvlastňovacího rozhodnutí); vyhláška Ministerstva financí č. 122/1984 Sb., o náhradách při vyvlastňování staveb, pozemků. porostů a práv k nim (v podrobnostech odkazovala na cenové předpisy zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a prováděcí vyhlášku k němu). Od 1. ledna 2007 vešel v platnost nový stavební zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, který se vyvlastnění dotýká tak, že pouze stanovuje konkrétní účely, pro něž lze vyvlastnit. Tyto nové právní úpravy vyvolaly změny jiných zákonů, které jsou zachyceny v zákoně č. 186/2006 Sb., o změně některých zákonů souvisejících s přijetím stavebního zákona a zákona o vyvlastnění. 3.4 Zákon o vyvlastnění Zákon č. 184/2006 Sb., o odnětí nebo omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě (zákon o vyvlastnění) nabyl účinnosti 18

19 1. ledna Zákon neobsahuje žádné konkrétní účely vyvlastnění, ale upravuje uceleněji problematiku vyvlastnění. Jeho cílem je: -stanovit podmínky pro vyvlastnění a pro zrušení rozhodnutí o vyvlastnění, - přehodnotit stanovování výše náhrady za vyvlastnění tak, aby náhrada vyrovnala vzniklou újmu, -umožnit poskytování náhrady za vyvlastnění i jinou než peněžní formou, -řešit vypořádání práv třetích osob, které váznou na předmětu vyvlastnění, a náhradu za tato práva, pokud vyvlastněním zaniknou, -upravit procesní stránku řízení o vyvlastnění včetně opatření k zamezení neodůvodněného prodlužování vyvlastňovacího řízení. 3.5 Zákon č. 222/1999 Sb. o zajišťování obrany České republiky V tomto zákoně je upraven speciální účel vyvlastnění a vyvlastňovací řízení, které odpovídá zvláštnostem speciálního účelu. Zákon je použitelný jen za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu a může dojít k vyvlastnění jak nemovitostí, tak movitých věcí. Jelikož je v takových situacích třeba jednat rychle a operativně, vyvlastňování by prováděl obecní úřad obce s rozšířenou působností ve zkráceném řízení ( 49, 50 zmiňovaného zákona). 3.6 Restituční předpisy a vyvlastnění Zákon č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích, ve znění pozdějších předpisů Vyvlastnění je zmíněno v 6 písm. i) a j), ve kterých existuje povinnost vydat věc, která v rozhodném období přešla na stát vyvlastněním za náhradu, pokud věc existuje a nikdy nesloužila účelu, pro který byla vyvlastněna, a vyvlastněním bez vyplacením náhrady. Zákon č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnictví k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů. 19

20 Vyvlastnění se týká 6 písm. n), podle kterého budou oprávněným osobám vydány nemovitosti, které přešly na stát nebo jinou právnickou osobu v důsledku vyvlastnění bez náhrady. 3.7 Ostatní právní předpisy Fragmentárně se úprava vyvlastnění vyskytuje také v dalších právních předpisech, které většinou upravují účely, pro které je možno vyvlastnit. Například: - zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů, - zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů, - zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, - zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, ve znění pozdějších předpisů, - zákon č. 164/2001 Sb., o přírodních léčivých zdrojích, zdrojích přírodních, minerálních vod, přírodních léčebných lázní a lázeňských místech a o změně, některých souvisejících zákonů (lázeňský zákon), ve znění pozdějších předpisů, - zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, a další. Vyvlastňovací řízení podpůrně upravuje také správní řád (zákon č. 500/2004 Sb). Řízení o opravných prostředcích proti vyvlastňovacímu rozhodnutí ve správním soudnictví, řízení ve věcech sporů o rozdělení náhrady, spory o náhradě škody při zrušení vyvlastňovacího nálezu podléhá regulaci občanského soudního řádu. Speciální úprava se vztahuje na vyvlastnění majetku cizinců (viz. kapitola 8). 20

21 4 Vyvlastnění podle zákona č. 184/2006 Sb. o odnětí nebo omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě Předmět úpravy a základní pojmy V paragrafu 1 zákona vyvlastňovacího zákona (dále VZ) se pozitivně vymezuje předmět úpravy zákona. Zákon o vyvlastnění upravuje podmínky vyvlastnění, poskytnutí náhrady za vyvlastnění, vyvlastňovací řízení, podmínky zrušení vyvlastnění a navrácení práv dosavadnímu vlastníkovi. Za vyvlastnění se považuje nejen odnětí vlastnického práva, ale také pouhé omezení vlastnického práva. Zákon upravuje vyvlastnění stavby, pozemku nebo jejich částí. Konkrétní důvody, pro které lze vyvlastnit, upravuje řada platných zákonů (viz kapitola 4.7). Proces vyvlastňovacího řízení se vztahuje ke všem účelům vyvlastnění, které uvádí zvláštní zákony. Pokud jiné zákony upravují vyvlastnění a vyvlastňovací řízení, nejsou tímto zákonem dotčeny (např. zkrácené vyvlastňovací řízení podle zákona č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany České republiky, ve znění pozdějších předpisů). Cílem vyvlastnění je omezení nebo přechod vlastnického práva k pozemkům a stavbám a následné získání práv potřebných pro uskutečnění účelu vyvlastnění. V 2 VZ jsou definovány základní užívané pojmy jako vyvlastnění, vyvlastňovaný, vyvlastnitel, vyvlastňovací řízení, zástavní věřitel a další. Pod společný pojem vyvlastnění je zahrnuta plná ztráta vlastnictví dosavadního vlastníka, nebo jen určité omezení jeho výkonu ve prospěch jiného subjektu. 17 Srov. zákon č. 184/2006 Sb., o odnětí nebo omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě. 21

22 Veřejný zájem se posuzuje podle toho, zda realizace konkrétní stavby (např. dálnice) či opatření (např. protipovodňová) přináší obecný prospěch zda je ve veřejném zájmu. Vyvlastňovaným je osoba veřejného nebo soukromého práva, jejíž práva mají být nuceně omezena nebo odňata. Vlastnické právo přechází na toho, kdo má předmět vyvlastnění užít k zákonem stanovenému účelu. Potřebná práva je třeba získat před zahájením účelu realizace. Předmětem vyvlastnění mohou být pozemky nebo stavby či jejich části. Stavby mohou být movité či nemovité, trvalé či dočasné. Zákon řeší podrobněji práva třetích osob váznoucí na vyvlastňovaném pozemku či stavbě (pojmy zástavní a podzástavní věřitel). 4.2 Podmínky vyvlastnění Vyvlastnění může být provedeno při splnění podmínek daných zákonem o vyvlastnění. K vyvlastnění lze přistoupit tehdy, nelze-li omezení nebo přechodu práva potřebného k realizaci účelu vyvlastnění dosáhnout dohodou nebo jiným způsobem. K žádosti o vyvlastnění se přikládají listiny prokazující, že se žadatel pokusil vyřešit majetkoprávní poměry smluvně a že byl v pokusu o dohodu neúspěšný. Důležitým předpokladem pro přípustnost vyvlastnění je nemožnost řešit přechod práv jiným způsobem (výjimkou je případ zrušení spoluvlastnictví soudem podle 142 občanského zákoníku nebo zřízení věcného břemene soudem 151 občanského zákoníku což by mělo přednost před vyvlastněním). Vyvlastnění je možné jen ze zákonem daných důvodů. Prvotní je účel vyvlastnění, který není předmětem úpravy zákona o vyvlastnění. Tyto účely jsou uvedeny v řadě platných zvláštních zákonů, např. ve stavebním zákoně, horním zákoně, lázeňském zákoně, v zákoně o pozemních komunikacích a dalších. Jednou ze základních podmínek vyvlastnění je existence veřejného zájmu na realizaci vyvlastnění. Tento pojem se považuje za tzv. neurčitý 22

23 právní pojem, který nelze přesně právně definovat. Jeho obsah či rozsah se může měnit, bývá podmíněn časem a místem aplikace normy. Pouze lze z povahy věci dovodit, že se jedná o zájem obecný či veřejně prospěšný, případně o zájem společnosti jako celku. Správní orgán musí naplnění veřejného zájmu posuzovat v každém jednotlivém případě s ohledem na účel vyvlastnění. Veřejný zájem může být i důležitý zájem jednotlivých občanů, převažuje-li nad zájmem jiného vlastníka (např. podle stavebního zákona je jedním z titulů pro vyvlastnění vytvoření podmínek pro nezbytný přístup, řádné užívání stavby nebo příjezd k pozemku nebo stavbě, je-li to ve veřejném zájmu). Veřejný zájem je zjišťován v průběhu řízení na základě poměřování nejrůznějších partikulárních zájmů. Z odůvodnění musí vyplynout, proč veřejný zájem převážil nad zájmy soukromými. Vyvlastnění dále musí být v souladu s cíli a úkoly územního plánování podle stavebního zákona. Tento soulad se prokazuje územním rozhodnutím nebo regulačním plánem. Územní rozhodnutí je jedním z požadovaných dokladů, které se připojují k žádosti o vyvlastnění. Pokud se územní rozhodnutí nevydává, zkoumá se soulad ve vyvlastňovacím řízení. Další podmínkou vyvlastňování je provedení vyvlastnění v nezbytném rozsahu. Zásah do vlastnického práva může dosáhnout jen takového stupně, který by postačil k realizaci uvedeného účelu. Pokud stačí omezení vlastnického práva, nelze právo odejmout. Omezení nebo odejmutí vlastnického práva je možné jen na ploše nezbytně nutné k dosažení zákonem daného účelu. Vyvlastňovaný může kdykoli v průběhu řízení podat žádost o rozšíření vyvlastnění na zbylé pozemky, stavby či jejich části, nelze-li zbylý pozemek, stavbu či její část užívat vůbec nebo jen s přiměřenými obtížemi. Včasná informovanost dosavadního vlastníka je také podmínkou vyvlastnění. Vyvlastnitel musí zajistit, aby byl dosavadní vlastník 6 měsíců 23

24 před podáním žádosti o vyvlastnění informován o tom, že jeho vlastnictví má být užito k vyvlastnění ve veřejném zájmu. K vyvlastnění lze přistoupit až po vyčerpání všech prostředků, které mohou vést k požadované majetkoprávní změně. Na prvním místě je požadavek na uzavření dohody (smlouvy o převodu pozemku nebo stavby, smlouvy o vzniku, zániku nebo změně věcného břemen). Odmítnutí se prokazuje při předložení žádosti. K žádosti se také připojují listiny splnění této zákonné podmínky vyvlastnění. Z těchto listin musí být zřejmé, že vyvlastnitel informoval dosavadního vlastníka včas o opatření, pro které lze podle zákona i vyvlastnit, učinil mu návrh na smluvní převod potřebných práv a byla dodržena zákonem stanovená lhůta 60 dnů pro přijetí návrhu smlouvy. Pokud se stavba či opatření neuskuteční, vlastník, kterému bylo právo vyvlastněno rozhodnutím vyvlastňovacího úřadu (nikoli smlouvou), má nárok na zrušení tohoto rozhodnutí a navrácení převedených práv. Vlastník, který převedl práva dobrovolně, je znevýhodněn, proto by dohoda měla obsahovat nárok na vrácení převedených práv, nebude-li vyvlastňování uskutečněno do tří let po uzavření dohody. Vyvlastnit lze i pozemek neznámého vlastníka, vlastníka neznámého pobytu nebo vlastníka, kterému se nedaří doručit na známou adresu v cizině. Tyto vlastníky nelze informovat ani jednat s nimi o smluvním převodu práv, proto zákon v tomto případě nevyžaduje splnění zákonné podmínky. K hájení práv ve vyvlastňovací řízení je těmto vlastníkům ustanoven opatrovník. Jestliže je pozemek nebo stavba ve spoluvlastnictví vyvlastnitele a vyvlastňovaného a není mezi nimi dosaženo dohody o zrušení spoluvlastnictví, má spoluvlastník právo podat návrh na zrušení a vypořádání spoluvlastnictví k soudu. V občanském zákoníku je upraveno několik způsobů vypořádání spoluvlastnictví ( 141). Jestliže je možné docílit vypořádání podle občanské zákoníku, je vyvlastnění nepřípustné. 24

25 4.3 Práva třetích osob V 6 VZ je stanoveno, která práva váznoucí na předmětu vyvlastnění vyvlastněním zanikají, nezanikají, a o kterých může vyvlastňovací úřad za splnění zákonem daných podmínek rozhodnout, že nezanikají. Zástavní a podzástavní právo váznoucí na pozemku nebo stavbě a zajišťovací převod práva týkajícího se pozemku nebo stavby vyvlastněním zanikají ze zákona. Nájem pozemku, stavby nebo jejich částí a věcné břemeno váznoucí na pozemku nebo stavbě zanikají, nerozhodne-li vyvlastňovací úřad o opaku. Právo nájmu bytu nezaniká, vyvlastněním zůstává nedotčeno, jakož i práva nájemce bytu, neboť není účastníkem vyvlastňovacího řízení. Vztah s nájemcem si musí vypořádat nový vlastník stavby. Po vyvlastnění může pronajímatel vypovědět nájem bytu z důvodů uvedených v 711 OZ a tehdy, jestliže by dalšímu užívání bytu nájemcem bránil účel vyvlastnění. Nájemce má právo podle 712 OZ na přiměřenou bytovou náhradu, která musí být rovnocenná bytu, který má nájemce vyklidit. Nájem pozemku, stavby, jejich částí a věcné břemeno na pozemku vyvlastněním podle 6 zanikají, není-li stanoveno jinak. Nezanikají tehdy, vyžaduje-li veřejný zájem, aby existovaly dále. O dalším trvání nájmu pozemku rozhoduje vyvlastňovací úřad. Zánikem práv uvedených v 6 v písm. a) a b) se dosud nesplatné zajištěné pohledávky stávají splatnými. Úhradu splatných pohledávek poskytne věřitelům vyvlastnitel z náhrady za vyvlastnění náležející vyvlastňovanému do výše dosud nesplacené zajištěné pohledávky. Zástavní věřitel, podzástavní věřitel, oprávněný a povinný ze zajišťovacího převodu práva jsou účastníky vyvlastňovacího řízení se všemi právy (např. právo vznášet námitky). 4.4 Náhrady při vyvlastnění Za omezení nebo odnětí vlastnictví náleží vyvlastňovanému náhrada, která musí vyrovnat majetkovou újmu vzniklou v důsledku vyvlastňování. 25

26 Náhrada musí být spravedlivá a přiměřená. Stanovení výše peněžní náhrady je koncipováno odlišně od předchozí úpravy. Náhrada za pozemek nebo stavbu musí odpovídat ceně obvyklé, kterou se podle zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a změně některých zákonů (dále zákon o oceňování majetku), ve znění pozdějších předpisů, rozumí cena, která by byla dosažena při prodeji stejného nebo obdobného majetku v obvyklém obchodím styku v tuzemsku ke dni ocenění. Je to cena v daném místě a čase, pravidelně se opakující. Pokud by obvyklá cena byla nižší než cena zjištěná podle cenového předpisu, náleží vyvlastňovanému náhrada ve výši ceny zjištěné. Dochází-li vyvlastněním ke zřízení věcného břemene, náleží vyvlastňovanému náhrada ve výši ceny práva odpovídající věcnému břemeni. Postupuje se podle 18 zákona o oceňování majetku. Kromě náhrad za předmět vyvlastněný náleží vyvlastňovanému také náhrada nákladů vzniklých v přímé souvislosti s vyvlastněním (např. náhrada stěhovacích nákladů, nákladů spojených se změnou místa podnikání apod.). Výši náhrady nákladů je povinen prokázat vyvlastňovaný prostřednictvím znaleckého posudku vyhotoveného na jeho žádost. Náhrada musí odpovídat majetkové újmě, která se u vyvlastňovaného projeví v důsledku vyvlastnění. Zákon nově umožňuje náhradu ve formě věcného plnění (poskytnutí jiného pozemku nebo stavby ve srovnatelném rozsahu a kvalitě). Zůstává zachováno právo na vyrovnání rozdílu v obvyklé ceně vyvlastněného pozemku a náhradního pozemku. Podle zákona č. 357/1992 Sb., o dani dědické, darovací a dani z převodu nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů, je i vyvlastnění předmětem daně z převodu nemovitostí. Poplatníkem je nabyvatel, základ daně je stanoven v rozhodnutí o vyvlastnění. Při náhradě nájemci za zánik nájemního práva na pozemku či stavbě a oprávněnému za zánik věcného břemene váznoucího na pozemku či stavbě se postupuje podle 18 zákona o oceňování majetku. 26

27 Lhůta ke splnění povinnosti poskytnout náhradu za vyvlastnění nesmí být delší než dva měsíce od právní moci rozhodnutí o vyvlastnění a náleží tomu, jehož majetkové právo vyvlastněním zaniklo, nebo bylo omezeno (vlastník, oprávněný ze věcného břemene, nájemce pozemku nebo stavby). Jestliže pobyt oprávněné osoby není znám nebo je v prodlení, může složit vyvlastnitel náhradu do úschovny u soudu ( 185a 185h OSŘ). Zákon upravuje poskytnutí náhrady za zaniklá práv oprávněným osobám, jestliže se práva na úpravu nevzdali. Povinnost náhrady má vyvlastnitel, poskytuje ji osobám oprávněným, a to z náhrady za vyvlastnění do výše neuhrazené zajištěné pohledávky s příslušenstvím. Váznou-li na pozemku uvedená práva (zástavní právo, podzástavní právo, zajišťovací převod práva), vyvlastnitel rozdělí náhradu za vyvlastnění mezi oprávněné osoby z těchto práv a vyvlastňovaného. 4.5 Vyvlastňovací řízení Vyvlastňovací úřad Vedení vyvlastňovacího řízení se svěřuje na rozdíl od minulé úpravy vyvlastňovacímu úřadu, kterým je obecní úřad obce s rozšířenou působností 18, Magistrát hlavního města Prahy, magistrát územně členěného statutárního města. Ústředním orgánem ve věcech vyvlastnění je Ministerstvo pro místní rozvoj. Existuje zde výjimky podle zákona o pozemních komunikacích se svěřuje pravomoc zřízení věcného břemene k pozemku nezbytnému pro stavbu dálnice, silnice nebo místí komunikace speciálnímu stavebnímu úřadu; podle zákona o drahách rozhoduje o omezení vlastnického práva při umisťování sítě technického vybavení v obvodu železniční dráhy speciální stavební úřad. 18 Zákon č. 314/2002 Sb., o stanovení obcí s pověřeným obecním úřadem a stanovení obcí s rozšířenou působností. 27

28 Místní příslušnost u vyvlastňovacího řízení je určena místem, kde se nemovitost nachází. V případech podjatosti je možné k vyvlastňovacímu řízení určit jiný vyvlastňovací úřad Účastníci řízení Dříve platila pro vymezení okruhu účastníků vyvlastňovacího řízení obecná úprava ve správním řádu. Zákon o vyvlastňování vymezuje účastníky vyvlastňovacího řízení speciálně vyvlastnitel a vyvlastňovaný. Vedle nich existují další účastníci, kteří k vyvlastňovanému pozemku nebo stavbě mají další práva, jež vyvlastněním zanikají ( 17 odst. 1 VZ). Účastníkem řízení není nájemce bytu, neboť vyvlastnění se práva nájmu bytu nijak nedotkne. Zvláštní režim pro postavení účastníků se navrhuje u neukončených dědických řízení ( 17 odst. 3 VZ). Rozdělení účastníků na přímé a nepřímé je stanoveno podle správního řádu 19. Dále se správní řád podpůrně použije při stanovení taxativního okruhu případů, ve kterých správní orgán ustanoví účastníkovi řízení opatrovníka k hájení práv tohoto účastníka v řízení. Vždy stanoví opatrovníka v případech podle 17 odst. 4 vyvlastňovacího zákona Zahájení řízení Vyvlastňovací řízení je zahajováno na žádost vyvlastnitele, kterým může být osoba soukromého i veřejného práva. Žádost o zahájení řízení kromě náležitostí upravených ve správním řádu ( 45) musí obsahovat: - označení pozemku nebo stavby, jichž se vyvlastňování týká včetně na nich váznoucích práv třetích osob, - doložení skutečnosti, že byly splněny podmínky v 3 až 5 a uvedení konkrétního účelu vyvlastnění s odkazem na příslušný zákon a jeho konkrétní ustanovení, - jakého vyvlastnění se vyvlastnitel domáhá (omezení vlastnického práva nebo úplné odnětí práva), odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád. 28

29 - v jaké lhůtě a jakým způsobem je vyvlastnitel povinen zahájit uskutečňování účelu vyvlastnění, - výpis z katastru nemovitostí a kopie katastrální mapy se zákresem pozemku nebo stavby, jichž se vyvlastnění týká, - listiny prokazující vlastnictví a jiná věcná práva k pozemku nebo stavbě, jichž se vyvlastnění týká, nelze-li údaje zjistit z Katastru nemovitostí ČR, - kopii územního rozhodnutí, vyžaduje-li jeho vydání zvláštní právní předpis ( 45 odst. 1 správního řádu) a není-li stavební úřad, který jej vydal, současně vyvlastňovacím úřadem, (doklady uvedené v posledních dvou bodech připojuje vyvlastnitel tehdy, pokud si vyvlastňovací úřad údaje nemůže zjistit sám jedna ze zásad činnosti správních orgánů) 20, - listiny prokazující podmínky včasné informovanosti vyvlastňovaného a listiny prokazující snahu o vyřešení převodu dohodou 21, - znalecký posudek o náhradě vyvlastnění podle 10 odst. 1 vyvlastňovacího zákona (vyhotovený na žádost vyvlastňovaného nebo s jeho souhlasem na žádost vyvlastnitele), na jehož základě stanoví vyvlastňovací úřad náhradu Postup v řízení Vyvlastňovací řízení je zahájeno na žádost. Vyvlastňovací úřad uvědomí o zahájení řízení účastníky řízení a katastrální úřad, týká-li se řízení nemovitosti evidované v katastru nemovitostí. Katastr nemovitostí zapíše poznámku upozorňující na vyvlastňovací řízení, na jejímž základě jsou právní úkony, které by vyvlastňovaný provedl po doručení uvědomění o zahájení řízení (převedení, pronájem nebo jiné zatížení stavby či pozemku), ze zákona neplatné. Poznámka je zrušena na základě pravomocného rozhodnutí o skončení řízení nebo zamítnutím žádosti. Za tento zásah do práv vyvlastňovaného (zákaz disponováním 20 6 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád zákona č. 184/2006 Sb., o odnětí nebo omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě. 29

30 s pozemkem nebo stavbou) je vyvlastnitel povinen poskytnout vyvlastňovanému náhradu v prokázané výši újmy způsobené tímto omezením. Podkladem pro určení výše náhrady za vyvlastnění je znalecký posudek, který je jednou z povinných příloh žádosti o vyvlastnění. Na jeho základě je vyvlastňovacím úřadem stanovena náhrada. Vyvlastňovaný je povinen prokázat výši nákladů v souvislosti s vyvlastňováním ( 10 odst. 2) na jejichž náhradu má nárok. Vyvlastňovací úřad nařídí ústní jednání vždy a vyrozumí o něm účastníky řízení písemně nejméně 30 dnů předem. Na základě koncentrační zásady musí účastníci řízení své námitky proti vyvlastnění a důkazy k jejich prokázání uplatnit nejpozději při ústním jednání. Zmeškání lhůty pro uplatnění námitek není možné prominout. Ústní jednání je neveřejné, nestanoví-li správní řád jinak Přerušení a zastavení řízení Kromě obecných důvodů pro přerušení a zastavení stanovených správním řádem zákon upravuje speciální důvod pro přerušení řízení, kterým je jiné řízení o stejném pozemku, stavbě nebo věcném břemenu, a to až do doby pravomocného skončení dříve zahájeného řízení. V tomto zákoně se také projevuje princip preference dohody před autoritativním vyvlastňovacím zásahem do individuálního vlastnického práva. Dohoda má vždy přednost před vyvlastněním a je důvodem pro zastavení řízení, dojde-li k ní v průběhu řízení. Proti takovému rozhodnutí se nelze odvolat. Pro formu o rozhodnutí a přerušení nebo zastavení řízení platí úprava správního řádu. O zahájení vyvlastňovacího řízení se kromě účastníků řízení uvědomí také katastrální úřad k zápisu poznámky. Po dobu vyvlastňovacího řízení je vyvlastňovaný omezen v disponování svým majetkem. 30

31 4.5.6 Rozhodnutí Vyvlastnění může být povoleno jen v případě splnění podmínek daných zákonem. Jinak vyvlastňovací úřad žádost o rozhodnutí zamítne. Týká-li se takové rozhodnutí nemovitosti, musí být bezodkladně po nabytí právní moci oznámeno katastrálnímu úřadu pro zrušení poznámky. Rozhodnutím o vyvlastnění přechází vlastnické právo na toho, kdo má vyvlastněnou nemovitost využít k zákonem stanovenému účelu. Rozhodnutí o vyvlastnění musí obsahovat určité náležitosti: přesné vymezení předmětu vyvlastnění a jeho rozsah, účel vyvlastnění, výrok o náhradě za vyvlastnění, popřípadě výrok o trvání práv dalších osob, která váznou na vyvlastňované nemovitosti. Součástí výroku je vymezení lhůty, do které je třeba zahájit uskutečňování účelu, pro který bylo vyvlastněno maximálně dva roky od právní moci rozhodnutí. V rozhodnutí nesmí chybět poučení o odvolání, o možnosti a podmínkách zrušení vyvlastnění, o projednání v občanském soudním řízení a o podmínkách složení náhrady do úschovy u soudu nebo soudního komisaře. Odvoláním lze napadnout výrokovou část rozhodnutí, jednotlivý výrok nebo jeho vedlejší ustanovení. Včas podané odvolání má odkladný účinek. Rozhodnutí o vyvlastnění musí být oznámeno doručením stejnopisu písemného vyhotovení do vlastních rukou účastníka řízení. Vyvlastňovací úřad v rozhodnutí o vyvlastnění určí, v jaké lhůtě a jakým způsobem je vyvlastnitel povinen zahájit uskutečňování konkrétního účelu vyvlastnění. V některých případech je dvouletá lhůta nedostačující, proto lze před uplynutím určité lhůty ze závažných důvodů určenou lhůtu prodloužit. Lhůta k započetí účelu začíná běžet nastoupením účinků vyvlastnění. 4.6 Zrušení vyvlastnění Na zrušení rozhodnutí o vyvlastnění je právní nárok, pokud jsou splněny zákonem stanovené podmínky. Prvním důvodem je nezaplacení 31

32 náhrady za vyvlastnění do 30 dnů po lhůtě k plnění, kterou určil vyvlastňovací úřad v rozhodnutí. Ta podle zákona nesmí být delší než 60 dnů od právní moci rozhodnutí. Druhým důvodem je nezahájení uskutečňování účelu vyvlastnění v určené ani prodloužené lhůtě. Žádost o zrušení lze podat po marném uplynutí lhůt. V případě zrušení rozhodnutí vyvlastňovaný nabývá zpět svá práva k vyvlastněnému pozemku či stavbě. Do 1 měsíce od právní moci zrušení rozhodnutí vyvlastnění musí vrátit vyvlastniteli peněžní náhradu za vyvlastnění, nevyužitou část náhrady poskytnuté na krytí nákladů spojených s vyvlastněním. Byla-li poskytnuta náhrada v jiném pozemku či stavbě, musí ji vyvlastňovaný vrátit. Vyvlastňovaný získává práva ke svému původnímu majetku a vyvlastnitel se stává zpět vlastníkem náhradou poskytnutého pozemku či stavby. Vyvlastnitel má nárok na vrácení vyplacené náhrady, musí vynahradit vyvlastňovanému škodu a jinou újmu, která mu v souvislosti s vyvlastněním vznikla (při náhradě škody se postupuje podle občanského zákoníku). Zrušení rozhodnutí o vyvlastnění se nedotkne práv třetích osob, kterým na předmětu vázla další práva. Tato práva byla vypořádaná a neobnovují se. Zákon upravuje důvody zrušení rozhodnutí o vyvlastnění a stanovuje příslušnost vyvlastňovacím úřadům, ale na procesní stránku bude uplatněn správní řád. 4.7 Projednávání vyvlastňování v řízení před soudem Předchozí úprava neřešila projednávání žalob proti vyvlastnění a podané žaloby přezkoumávaly správní soudy podle správního řádu soudního. V poslední době se objevovala otázka, zda má takové rozhodnutí přezkoumávat soud ve správním soudnictví, nebo soud v občanském soudnictví. Má-li být věc vyvlastňování projednávána v občanském soudním řízení (otázka náhrady za vyvlastnění), zákon 32

33 stanoví k projednání věci příslušnost krajským soudům v prvním stupni, lhůtu pro podání žaloby a přiznává podané žalobě odkladný účinek. 4.8 Zákon o vyvlastnění a správní řád V 29 VZ je vyjádřena zásada subsidiarity správního řádu. Správní řád se použije na postupy vyvlastňovacího úřadu tehdy, nestanoví-li tento zákon jinak. Zároveň vylučuje ustanovení správního řádu upravující doručování veřejnou vyhláškou, nejde-li o doručování neznámým účastníkům nebo účastníkům neznámého pobytu či sídla. 4.9 Zákon o vyvlastnění a občanský soudní řád Ve věcech vyvlastnění se v občanském soudním řízení postupuje podle občanského soudního řádu mimo výjimku danou 28 vyvlastňovacího zákona Účinnost zákona o vyvlastnění Zákon je účinný od 1. ledna 2007 a časově se shoduje s účinností nového stavebního zákona č. 183/2006 Sb., kterým se ruší zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon). Původní stavební zákon byl těžištěm právní úpravy problematiky vyvlastnění do vydání zákona o vyvlastnění. 33

34 5 Zkrácené vyvlastňovací řízení Tento typ vyvlastění se použije výjimečně, za stavu ohrožení státu 22 nebo válečného stavu 23, pro účely obrany státu. Podle zákona č. 222/1999 Sb., o zajišťovány obrany České republiky, ve znění pozdějších předpisů, lze ve zkráceném řízení vyvlastnit nezbytné movité a nemovité věci pro účely zajišťování obrany státu za krizových situací, pokud je nelze získat jinak. Návrh na vyvlastnění podává pouze správní úřad. Pokud tímto orgánem není samo ministerstvo, musí navrhovatel předložit také potvrzení ministerstva obrany, že jde o účel obrany státu. Návrh na vyvlastnění musí obsahovat určité náležitosti, jako je označení movité nebo nemovité věci, jejíž vyvlastnění se navrhuje, důvody vyvlastnění, pro něž nelze věc získat jinak, okruh účastníků, kterých se vyvlastnění týká. K vyvlastnění nemovitosti je příslušným obecní úřad s rozšířenou působností, v jehož obvodu se nemovitost nachází. Nachází-li se nemovitost v obvodu několika obecních úřadů obcí s rozšířenou působností, řeší kompetenční konflikt ministerstvo vnitra. K vyvlastnění věci movité je příslušným obecní úřad s rozšířenou působností, v jehož obvodu se nachází místo trvalého pobytu vlastníka movité věci, nebo místo, ve kterém má sídlo právnická osoba. Zkrácené vyvlastňovací řízení se zahajuje podáním návrhu na vyvlastnění příslušnému obecnímu úřadu s rozšířenou působností (dále jen obecní úřad). O zahájení řízení musí být všichni účastníci bezodkladně vyrozuměni a je jim stanovena lhůta pro vyjádření (ne kratší než 3 dny). Před uplynutím této lhůty provede obecní úřad místní šetření, v jehož průběhu se ocení věc, která je předmětem vyvlastnění. K ocenění věci se použijí cenové předpisy platné v době zahájení řízení. Obecní úřad je povinen vydat do sedmi dnů od zahájení řízení rozhodnutí, které musí obsahovat výrok, rozhodnutí o náhradě za vyvlastnění a poučení 22 Čl. 7 odst. 1 zákona 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky. 23 Čl. 43 odst. 1 zákona č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky. 34

35 o odvolání. Odůvodnění neobsahuje utajované skutečnosti a údaje, které mohou ohrozit ochranu utajovaných skutečností. Proti vyvlastňovacímu výměru se lze odvolat do 15 dnů od jeho doručení. Odvolání nemá odkladný účinek a při řízení o odvolání se použije správní řád. Náhradu za vyvlastnění vyplácí ministerstvo financí na základě návrhu příslušného obecního úřadu obce s rozšířenou působností. Tento návrh musí být podán do 6 měsíců od právní moci rozhodnutí o vyvlastnění. Výši náhrady určí obecní úřad v průběhu vyvlastňovacího řízení. Nárok na náhradu se nepromlčuje. Pokud byla předmětem řízení nemovitost, příslušný obecní úřad podá návrh na zápis do katastru nemovitostí u příslušného katastrálního úřadu. Vlastnické právo přechází na stát okamžikem nabytí právní moci rozhodnutí. Zákon č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany České republiky, ve znění pozdějších předpisů, obsahuje ještě další institut, který představuje zásah do vlastnického práva institut věcného prostředku (poskytnutí movitých a nemovitých věcí a služeb pro obranu státu). 35