Trendy změn land use v postsocialistických státech po roce 1990: Srovnání s Českem

Transkript

1 Trendy změn land use v postsocialistických státech po roce 1990: Srovnání s Českem Ivan Bičík Zbyněk Janoušek et al. Katedra sociální geografie a regionálního rozvoje PřF UK

2 Postsocialistické státy Evropy Význam tématu: nárůst ostatních zastavěných a jiných ploch na úkor přírodnějších, koncentrace zemědělské produkce, opouštění venkovské krajiny aj. Turnock, Banski více studií aj. Hampl, Müller (2012): rychlost průběhu a zpožďování sociálně ekonomických procesů: politické ekonomické sociální socio- geografické (= Změny LUCC!); Střední Evropa: ČR, SR, Polsko, Maďarsko; shoda x neshoda; JV Evropa: Bulharsko, Rumunsko, Jugoslávie, Albánie; shoda x neshoda;

3 Zpožďování sociálněekonomických procesů Hampl a Müller (2011, s ) hodnotí transformační období po roce 1990 z hlediska odlišné časové náročnosti proměny jednotlivých struktur, které transformační proces vyvolal. Proměny politické a ekonomické struktury probíhají poměrně rychle (dny, týdny, měsíce). Proměny struktury sociokulturní nebo demografické probíhají pomaleji, jejich změna trvá roky. Ještě podstatně pomaleji pak probíhají proměny sociogeografické a nejpomaleji pak jejich průmět do regionálních struktur. Autory definované opožďování potvrzují i naše analýzy land use v transformačním období i v minulosti.

4 East Central Europe (in %) podle ročenek FAO Arable land -12,4 49,6 45,7 41,7 37,2 Permanent crops 1,4 1,3 1,1 1,3 Grassland 14,0 12,9 12,0 10,3 Agricultural area -16,2 65,0 60,0 54,8 48,8 Forest area +5,0 25,0 28,5 29,3 30,0 Other area +11,2 10,0 11,5 15,9 21,2 Note: Changes in percentage points (pp)

5 Southeast Europe (in %) podle ročenek FAO Arable land -5,6 35,1 33,0 30,3 29,5 Permanent crops 2,6 2,7 2,2 2,0 Grassland 19,8 21,3 18,0 17,2 Agricultural area -8,8 57,5 57,0 50,5 48,7 Forest area 31,5 30,8 31,4 33,4 Other area +6,9 11,0 12,3 18,1 17,9

6 EC Europe (%) Arable land -7,8-8,8-10,7-24,9 Permanent crops -5,0-14,1 10,9-9,8 Grassland -7,7-7,2-14,4-26,7 Agricultural area -7,7-8,6-11,1-25,0 Forest area 14,0 2,5 2,7 20,0 Other area 15,1 38,5 33,3 112,5 (water+built-up+ remaining) Index of change (IC) 5,0 5,1 6,2 16,2 IC (10 years average) 1,7 4,3 6,2 3,2

7 SE Europe (%) Arable land -6,0-8,0-2,8-16,0 Permanent crops 5,4-19,3-11,5-24,7 Grassland 7,2-15,6-4,0-13,1 Agricultural area -0,9-11,4-3,6-15,4 Forest area -2,4 2,2 6,3 6,0 Other area 11,5 47,6-0,9 63,3 (water+built-up+ remaining) Index of change (IC) 2,8 6,5 2,0 8,8 IC (10 years average) 1,0 5,4 2,0 1,7

8 Change (in pp) Arable land Perm. crops Grassland Agricult. area Forest area Czechia -1,9 0,0 1,7-0,2 0,1 0,1 Hungary -4,8-0,6-1,3-6,7 1,5 5,3 Poland -4,4-0,1-1,6-6,1 0,7 5,3 Slovakia -3,6-0,5-0,2-4,3 0,1 4,2 Other area ECE -4,0-0,2-0,9-5,1 0,7 4,4 Albania 0,0-0,1 0,8 0,7-0,5-0,1 Bulgaria -4,5-0,6-2,4-7,5 1,4 6,1 Romania -0,3-0,5 1,0 0,2 0,0-0,2 Yugoslavia -4,3-0,6-8,2-13,1 1,1 12,0 SEE -2,6-0,5-3,3-6,5 0,7 5,8

9 Change (in pp) Arable land Perm. crops Grassland Agricult. area Forest area Other area Czechia -0,9 0,0 0,3-0,6 0,3 0,3 Hungary -2,2 0,0-3,3-5,5 1,2 4,3 Poland -6,7 0,2-1,1-7,6 0,9 6,7 Slovakia -0,4-0,2-5,8-6,3 0,2 6,2 ECE -4,5 0,1-1,7-6,1 0,8 5,3 Albania 1,4-1,5 2,2 2,1 0,0-2,1 Bulgaria -0,3-0,6-0,9-1,8 5,0-3,1 Romania -2,4-0,2-2,0-4,6 1,1 3,4 Former Yugoslavia 0,1 0,0 0,2 0,3 1,7-2,0 SEE -0,9-0,3-0,7-1,8 2,0-0,2

10 Type Intensity BTU number Area (%) BTU number Area (%) BTU number Area (%) BTU number Area (%) Intensification strong , ,5 89 0, ,3 medium , , , ,0 weak 63 0, , ,1 16 0,1 Grassing-over strong 195 1, , , ,2 medium 165 1, , , ,6 weak 16 0, , ,3 59 1,0 Afforestation strong , , , ,2 medium 664 7, , , ,2 weak 38 0, , ,8 30 0,5 Other changes strong 36 0, , , ,8 medium 67 0, , , ,2 weak 14 0, , ,8 50 0,7 Less than 1% of BTU area changed 451 5, ,8 33 0, ,3 Total Source: LUCC Database of Czechia ( )

11 Types of macrostructure of land use first position agricultural land, second forest and third other areas Type Period without change missing data 0.4 a 0.4 a 0.3 a According to the area in Macrostructure: agricultural land, forest areas and other areas (water + built-up + remaining).

12

13

14 Conclusions of 2 centuries of LUCC changes in Czechia Two centuries of the societal modernization led to creation of ca 10 typological regions with similar LUCC structure and development; Among them is wide differentiation of LUCC; Differentiation is based in 1st order on the contrast functions between mountains lowlands; in 2nd order: * in lowlands on contrast between urban areas productive agriculture, stabilization of LUCC in productive regions and intezification in surrounding of towns: arable land grassland remaining areas built up areas; * in mountains on the new functions is accepted by typological specialized regions (recreational, environmental, wood production, extensive animal production etc.): etenzification: arable permanent grassland forest areas special functions; 2 centuries of LUCC changes is characterized by different main land use changes as in whole Czechia as among Czech regions and also by big differences of LUCC among shorter periods!; Official contemporary policy of multifunctional landscape would have accept different LUCC structure by creating special multifunctional policies and applied rules; Continuation of functional specialization in landscape; Population as built up areas are concerned in smaller territory, as arable land.

15 Základní trendy změn land use Česka 1. úroveň diferenciace vývoje land use se odehrává nejvýrazněji mezi nížinami a vyššími nadmořskými výškami; 2. úroveň: * kontrast mezi intenzivním zemědělstvím a městy a jejich zázemím, formou - stabilizace LU v produkčních regionech x - zvětšování podílu ploch zpevněných v linii: orná TTP ostatní plochy zastavěné plochy; * Vysočiny a hory nejvýrazněji změnily funkci specializované regiony podle funkce: rekreační, environmentální, produkce dřeva, extenzivní ŽV, vodohodpodářská funkce: - orná - TTP lesní plochy struktura a změny dle funkce!; 2 století změn LU celkově v ČR a ještě větší v regionálním dopadu!; Došlo ke zvyšování koncentrace (H index) u orné půdy, TTP i zastavěných ploch, stajně tak i u lesních ploch!

16 Závěry změn land use Česka po roce 1990 Proti změnám let odlišný vývoj struktury land use po roce 1990 s dopadem restitucí, privatizací, uvolněním cen a ztrátou socialistických dotací; Přesto se formují typologické regiony složené z SÚJ s podobnou strukturou ploch (i jejího vývoje) x navzájem silně odlišné (cca typologických regionů); Lokální obyvatelstvo stále méně rozhoduje o struktuře ploch, nárůst celospolečenských potřeb diktovaných požadavky urbanizovaného obyvatelstva jem důležitější; Proces zatravňování se stal po stabilizovaných SUJ (s pohybem menším než 1% jejich rozlohy) hlavním (asi 34 % všech SUJ); Pokračování nárůstu zastavěných a ostatních ploch = charakteristický rys industriální a postindustriální etapy vývoje společnosti; Hampl, Miller (2012) uvedli sociálně prostorové struktury se mění v období transformace nejpomaleji: Tomu odpovídá zpožďování změn land use za jinými sociálně ekonomickými procesy!; Otázka dalšího vývoje struktury land use v Česku bude výrazně závislá na vnějších faktorech globalizace, CAP, světové ceny potravin aj.

17 Závěry I Typologické regiony podle stavu a vývoje využití ploch na úrovni katastrů. Jak se v nich uplatní snaha o multifunkční venkov? Jak realizovat komplexní pozemkové úpravy? Opatření k prosazení této politiky by měly být v jednotlivých typech krajiny odlišná; Urbanizované regiony velkých měst a jejich zázemí - proměna zemědělské funkce na funkci obytnou, skladovou, prodejní, dopravní aj. zpravidla s chaotickým rozvojem suburbií, rozsáhlá proměna ZPF na zastavěné a ostatní plochy; Zázemí velkých a středních měst, charakterizovaná proměnou zemědělské funkce na obytnou, skladovou, prodejní, dopravní; proměna části ZPF na zastavěné a ostatní plochy s lokálními environmentálními dopady; Relativně stabilní struktura využití ploch nížinných a nižších poloh s dominancí orné půdy, minimem lesních ploch a TTP, s lokálním malým růstem rozlohy zastavěných a ostatních ploch; Oblasti středních nadmořských výšek ( m) s průměrnými, místy slabě podprůměrnými přírodními podmínkami; relativně stabilní struktura ploch s převažující zemědělskou, obytnou a místy i rekreační funkcí; Podhorské a nižší horské oblasti dlouhodobých úbytků ZPF a v poslední době po ztrátě dotací soc. státu s výrazným nárůstem TTP, s poklesem intenzity a restrukturalizací zemědělského hospodaření,

18 Závěry II Vojenské prostory opuštěné i funkční (Brdy, Ralsko, Doupov aj.) s omezenými možnostmi rozvoje a případné revitalizace hospodářského využití krajiny, výrazný nárůst nové divočiny; Národní parky a CHKO s omezenými možnostmi změn struktury ploch s relativně s výrazným podílem lesních a TTP; Oblasti vnitřní i vnější periferie silně depopulační, místy s výraznou rekreační funkcí (střední Povltaví, Beskydy apod.) a extenzifikací zemědělského využití krajiny v posledním čtvrtstoletí (růst TTP a nové divočiny); Horské oblasti specifických funkcí - vysoký a narůstající podíl lesních ploch a TTP historicky a funkčně formované podtypy: - západní hranice a z toho vyplývající propad využití krajiny; - vylidněné Krušnohoří, Novohradské hory, Jesenicko apod. - oblasti s výrazně dominantní rekreačně obytnou funkcí - Krkonoše, Orlické hory, Jizerské hory; Těžební oblasti významný zábor zemědělské půdy pro těžbu surovin (v minulosti dočasně vyjmutý ZPF), devastace krajiny a její revitalizace v posledních 20 letech (pánevní oblasti Mostecka, Sokolovska apod.); Nová divočina se objevuje na lokální úrovni jako poměrně nový prvek v krajině dříve intenzivně využívané, nyní z různých důvodů mimo hospodářské využití. Formuje se především na opuštěné zemědělské půdě, ale i na ostatních či dříve zastavěných plochách.

19 Zpožďování sociálněekonomických procesů Hampl a Müller (2011, s ) hodnotí transformační období po roce 1990 z hlediska odlišné časové náročnosti proměny jednotlivých struktur, které transformační proces vyvolal. Proměny politické a ekonomické struktury probíhají poměrně rychle (dny, týdny, měsíce). Proměny struktury sociokulturní nebo demografické probíhají pomaleji, jejich změna trvá roky. Ještě podstatně pomaleji pak probíhají proměny sociogeografické a nejpomaleji pak jejich průmět do regionálních struktur. Autory definované opožďování potvrzují i naše analýzy land use v transformačním období i v minulosti.

20

21 Děkuji za pozornost Děkuji za pozornost