REVIDOVANÁ BLOOMOVA TAXONOMIE V ČESKÉM VZDĚLÁVÁNÍ A REVISION OF BLOOM S TAXONOMY IN CZECH EDUCATION. Jaroslav Vávra

Transkript

1 REVIDOVANÁ BLOOMOVA TAXONOMIE V ČESKÉM VZDĚLÁVÁNÍ A REVISION OF BLOOM S TAXONOMY IN CZECH EDUCATION Jaroslav Vávra Abstrakt Text hodnotí vývoj, současný stav a používání Bloomovy taxonomie kognitivních vzdělávacích cílů, revidovanou taxonomii a její kritiku. V textu se upozorňuje na výhody a přednosti této taxonomie, které se týkají jednoduchosti, srozumitelnosti a přehlednosti. Poukazováno je i na její nedostatky, které se týkají nejednoznačnosti v zařazování vzdělávacích cílů. To je prezentováno na příkladu dotazníkového šetření pomocí matice revidované Bloomovy taxonomie, s jejíž pomocí byly hodnoceny očekávané výsledků z RVP pro základní vzdělávání, vzdělávací obor geografie/zeměpis. V kritickém posuzování je využívaná práce Nové taxonomie (Marzano&Kendall 2007). Klíčová slova: taxonomie vzdělávacích cílů, geografické vzdělávání, kognitivní cíle, afektivní cíle, psychomotorické cíle Abstract Development, current state and using the Bloom's Taxonomy of Educational Objectives are evaluated in the text. A Revision of Bloom's Taxonomy is used rarely in the Czech R. The Taxonomy is simple and intelligible and lucid. But as the text mentioned deficiencies of the taxonomy are in its ambiguity. The strong critique comes from Marzano&Kendall (2007) and their New Taxonomy. The results of simple questionnaire of geography students of Faculty of Education, Technical University of Liberec are presented. They used the Anderson et al. (2001) matrix. They evaluated outcomes of the Czech curriculum of primary school (for pupils aged 14 years). The results say the Czech geographical outcomes are not formulated clearly (several verbs and knowledge appear in one of the outcomes). Key words: taxonomy of educational objectives, geographical education, cognitive objectives, affective objectives, psychomotor objectives 1 ÚVOD K čemu je dobrá taxonomie vzdělávacích cílů (educational objectives)? Lze ji využít pro vlastní práci učitele? Je užitečná pro vytváření standardů? Jednoduchá a stručná odpověď by byla: užitečná je všude tam, kde potřebujeme rozlišovat obtížnost učiva (diferenciaci) a kde plánujeme a kontrolujeme dosažené výsledky výuky například pomocí standardů. Pro naše účely se budeme zabývat především Bloomovou taxonomií kognitivních cílů (Bloom, et al., 1956) a Andersonovou a Krathwohlovou (Anderson & Krathwohl 2001) revidovanou Bloomovou taxonomií (dále RBT). Avšak není možné zcela pominout vzdělávací afektivní cíle (Krathwohl, et al., 1964) a cíle psychomotorické (Simpson, 1972; in:

2 Fontana, 2003). Používání a využití taxonomie ukážeme na příkladech z českého geografického vzdělávání. V českém vzdělávání Hudecová (2003) reaguje na revizi Bloomovy taxonomie Andersona a Krathwohla (2001) a informuje odbornou veřejnost o této revizi. Prakticky současně to činí i Byčkovský a Kotásek (2004). Na Slovensku se dostala revidovaná Bloomova taxonomie do vládního dokumentu Vzdelávanie pre život (Gonda, a další, 2008). 2 VÝVOJ OD BLOOMA K REVIDOVANÉMU BLOOMOVY Původní taxonomie kognitivních cílů byla publikovaná v 50. letech minulého století týmem psychologů zaměřených na vzdělávání pod vedením Benjamina S. Blooma (Bloom, 1956). Později byla tato taxonomie doplněna o taxonomii afektivních cílů. Odborný tým vedl David R. Krathwohl (Krathwohl, et al., 1964). Zhruba o deset let později byly prezentované výsledky výzkumných prací na taxonomii psychomotorických vzdělávacích cílů zaměřených na dovednosti (skills). Vědecký tým vedl E.J. Simpson. První výsledky byly publikovány v roce 1966, pro naše potřeby vycházíme z Fontany (in: Fontana, 2003), který odkazuje na nejčasteji uváděný rok publikování, Další vývoj v poznatcích o hodnocení vzdělávacích cílů dospěl do revidované Bloomovy taxonomie (dále RBT, Anderson a Krathwohl 2001). Následující Tabulka 1 poskytuje srovnání jednotlivých oblastí vzdělávacích cílů od nejnižšího po nejvyšší hierarchický stupeň vybraných autorů. Tabulka 1 Taxonomie vzdělávacích cílů vybraných autorů (nejnižší hierarchický stupeň je ve spodní části tabulky, upraveno podle Vávra 2006, str. 16) Kognitivní Kognitivní RBT (1956) (2001) Afektivní Psychomotorické (Bloom, 1956) (Anderson & Krathwohl, 2001) (Krathwohl, Bloom and Masia (1964) (Simpson, 1972), in: Fontana 2003) Hodnotové posuzování Tvořit Integrace hodnot v charakteru Vytváření nových dovedností Syntéza Hodnotit Integrování hodnot Přizpůsobování (organizace) Analýza Analyzovat Oceňování hodnoty Automatizace složité dovednosti Aplikace Aplikovat Reagování Automatizace jednoduché dovednosti Porozumění Porozumět/chápat Přijímání (vnímavost) Řízené odezvy Zapamatování Zapamatovat - Zaměřenost Vnímání Cíle jsou identifikovány činností, postupem (slovesy) a výsledky, cíli (produkty). Pro výuku geografie tuto problematiku specifikuje Kühnlová (1999, str ) nebo v obecné školní didaktice Kalhous & Obst (2002, str ). Obě práce používají ještě původní Bloomovu taxonomii kognitivních cílů z roku 1956.

3 3 PROČ BYLA TAXONOMIE KOGNITIVNÍCH CÍLŮ REVIDOVÁNA? Jak uvádějí Marzano & Kendall (2007, str. 8), původní taxonomie příliš zjednodušovala charakter myšlení a jeho vztah k učení. Bylo nutné jednorozměrný behavioristický model změnit na vícerozměrný model, který se více přibližuje konstruktivistickému charakteru vzdělávání. Nejproblematičtější používání původního Bloomova modelu se jevilo v posledních třech úrovních (analýza, syntéza a hodnocení, viz Obrázek 1). Marzano & Kendall ( 2007, str. 9) tvrdí, že původní Bloomova taxonomie nevykazuje soudržnost jak z logiky věci tak také z hlediska empirického. Citují Rohwera a Sloaneovou (1994), kteří poznamenávali v souvislosti s hierarchií: Struktura, o které se tvrdí, je hierarchická, se podobá hierarchii. (Rohwer and Sloane 1994, str. 47; in: Marzano & Kendall 2007, str. 9, původní zvýraznění). Přitom však Bloomova taxonomie má podle Marzana & Kendalla (2007, str. 11) své přednosti, a to v komplexnosti procesů, které se nemusí po dlouhou dobu měnit, a v široké obeznámenosti, která se naopak může v čase měnit. Podle Marzana a Kendalla platí, čím více je známá uvedená taxonomie, tím větší je pravděpodobnost, že dojde k její kritice. Jak jsme již uvedli, Anderson & Krathwohl (2001) přicházejí s revidovanou taxonomií, která má v kognitivních vzdělávacích cílech dvě hlavní dimenze: doménu kognitivních procesů (cognitive processes) a doménu znalostí/vědomostí (knowledge). V dimenzi kognitivních procesů dochází ke změně v horní části hierarchie (Obrázek 1). V RBT v úrovni, kde je umístěna nejvyšší úroveň tvořit, je z původní hierarchie umístěna syntéza.v úrovni tvořit, ale i dalších úrovních je zahrnovaná i afektivní část. V úrovni tvořit je to konkrétně navrhování či ještě výše konstruování. Další významnou změnou je samotná forma vyjádření. Místo podstatného jména, které charakterizovalo spíše stav, jsou nyní úrovně hierarchie vyjadřované činnými slovesy s důrazem na procesy, které (ty procesy) jsou ještě dále specifikováné, případně jsou jednotlivé stupně ještě charakterizované alternativními názvy (viz Tabulka 2). U pochopit najdeme interpretovat s alternativami (vysvětlit, parafrázovat, znázornit, přeložit). Další podstatnou změnou v RBT je přidání další dimenze znalostí/vědomostí. Autoři do nich zahrnují znalosti faktů (factual knowledge), pojmů (conceptual knowledge), postupů (procedural knowledge) a co se dosud v českém vzdělávání nedoceňuje, metakognici (metacognitive knowledge). Ve faktech a pojmech jsou ve shodě s Brunerovým strukturovaným uspořádáním vědomostí (Bruner, 1966). V Brunerově uspořádání jsou nejvýše generalizace (modely, teorie, principy).

4 Obrázek 1 Bloomova taxonomie kognitivních vzdělávacích cílů, původní a revidovaná Bloomova taxonomie (1956) Revidovaná Bloomova taxonomie (2001) Hodnocení Tvořit Syntéza Hodnotit Analýza Analyzovat Aplikace Aplikovat Porozumění Pochopit Zapamatování Zapamatovat Podstatné jméno Sloveso 1. JAK LZE REVIDOVANOU BLOOMOVU TAXONOMII VYUŽÍVAT Detailní obsah a uspořádání RBT pomáhá uživateli se zařazováním konkrétního vzdělávacího cíle do dvojdimenzionální matrice. Nejdříve se zaměříme na podrobné členění kognitivních procesů v RBT, jak ukazuje následující Tabulka 2, kterou používají liberečtí studenti geografie k hodnocení vzdělávacích výsledků. Tabulka 2 Šest kategorií dimenze kognitivního procesu a příslušných devatenáct kognitivních procesů (Anderson&Krathwohl 2001, str. 31 s původními příklady) Proces/Kategorie Alternativní Vymezení a příklady pojmenování 1. Pamatovat Vybavovat si relevantní znalosti z dlouhodobé paměti 1.1 rozpoznávat Identifikovat Lokalizovat znalost z dlouhodobé paměti, která je konzistentní s předloženým materiálem (např. rozpoznat údaje důležitých historických událostí) 1.2 vybavovat si Opětovně vyvolávat z Vybavit si relevantní znalost z dlouhodobé paměti (např. vybavit si údaje z důležitých historických událostí) dlouhodobé paměti 2. Porozumět Konstruovat význam z výukových sdělení včetně orálních, psaných a grafických komunikací

5 2.1 interpretovat Zjednodušovat Parafrázovat Převádět z jedné formy prezentace např. numerické do jiné např. verbální (např. parafrázovat důležitá sdělení a dokumenty) Představovat Vysvětlovat 2.2 dávat příklady Ilustrovat Doložit příkladem stylů) 2.3 klasifikovat Kategorizovat Zařazovat 2.4 sumarizovat Abstrahovat Zobecňovat 2.5 odvozovat Vyvozovat závěry Extrapolovat Interpolovat Nalézt specifický příklad nebo ukázku pojmu nebo principu (např. dávat příklady z různých malířských Určit, kam něco patří (např. klasifikovat pozorované nebo popisované případy mentálních poruch) Abstrahovat obecné téma nebo hlavní myšlenky (např. psát krátká shrnutí událostí ukázaných na videu) Vyvozovat logické závěry z předložených informací (např. při učení se cizímu jazyku odvozovat gramatické principy z příkladů) Předpovídat 2.6 srovnávat Rozlišovat Mapovat Určovat shody mezi dvěma myšlenkami, objekty a podobně (např. srovnávat historické události se současnou situací) Přiřazovat 2.7 vysvětlovat Vytvářet modely Vytvářet model systému příčin a následků (např. vysvětlovat příčiny významných historických událostí ve Francii v 18. stol.) 3. Aplikovat Provést nebo použít určitý postup v dané situaci 3.1 provádět Uskutečnit Použít postup ve známé úloze (např. dělit celé víceciferné číslo jiným celým číslem) 3.2 realizovat Použít Použít postup v neznámé úloze (např. určit, ve které situaci se dá použít druhý Newtonův pohybový zákon) 4. Analyzovat Rozebrat celek do základních složek a určit, které části k sobě patří, jaká je celková struktura a jaký mají účel 4.1 rozlišovat Dělat rozdíly Rozlišovat mezi relevantními a nerelevantními částmi nebo rozlišovat důležité od nedůležitých částí Rozeznávat ukazovaného celku (např. rozlišovat mezi relevantními a nerelevantními číselnými údaji ve slovní matematické Zaměřovat se úloze) Vybírat 4.2 uspořádat Nalézt soudržnost Integrovat Určit, jak prvky vyhovují nebo fungují v rámci struktury. (např. strukturovat důkaz v historickém popisu do důkazu pro a proti určitému historickému vysvětlování)

6 Načrtnout Oddělit Strukturovat 4.3 přisuzovat Provést dekonstrukci Určit názor, předsudek, hodnoty nebo zamýšlenou podstatu předkládaného materiálu (např. určit názor autora/autorky eseje vzhledem k jeho/jejímu politickému přesvědčení) 5. Hodnotit Vytvářet hodnocení na základě kritérií a standardů 5.1 kontrolovat Uspořádat (aby se mohlo zkontrolovat) Zjišťovat Monitorovat Zjistit rozpory nebo omyly v postupu nebo výsledku; určit, zdali proces nebo výsledek je vnitřně soudržný/konzistentní; určit účinnost zvoleného postupu (např. určit, zda badatelovy závěry vycházejí ze zjištěných dat) Testovat 5.2 kritizovat Hodnotit Zjisti nesoulad mezi výsledkem a vnějšími kritérii, určit, zda výsledek má vnější soudržnost/konzistenci; zjistit vhodnost postupu u daného problému (např. posoudit, která ze dvou použitých metod je lepší, pokud jde o řešení daného problému) 6. Tvořit Skládat elementy dohromady tak, aby vytvořily koherentní nebo funkční celek; reorganizovat elementy do nového uspořádání/vzorců (pattern) či nové struktury 6.1 generovat Stanovovat hypotézy Přijít s alternativními hypotézami, které jsou založeny na kritériích (např. stanovit hypotézy ve vztahu k pozorovanému jevu) 6.2 plánovat Navrhovat Vytvořit postup, který vede k úspěšnému vyřešení nějakého úkolu (např. vytvořit výzkumný text na dané historické téma) 6.3 budovat zkonstruovat Přijít s novým výsledkem (např. vybudovat obydlí/domov s určitým záměrem) Podívejme se na zařazování konkrétního vzdělávacího cíle do dvojdimenzionální matrice RBT. Konkrétní cíl, který Anderson& Krathwohl (2001, str. 32) uvádějí: student se naučí používat/aplikovat šetrný přístup, který se používá v ochraně životního prostředí zmenšit objem-opakovaně používat-recyklovat Z Obrázku 2 vyplývá, jak lze postupovat se zařazováním tohoto cíle do matrice RBT. Dimenze znalostí je charakterizovaná podstatným jménem (procesní znalost), jinak řečeno čeho má student dosáhnout ( šetrný přístup ), a činné sloveso charakterizuje, jakým kognitivním procesem se má tento cíl dosáhnout ( aplikovat ).

7 Obrázek 2 Jak se vzdělávací cíl klasifikuje v taxonomické tabulce (Anderson&Krathwohl 2001, str. 32) 2. KRITIKA REVIDOVANÉ BLOOMOVY TAXONOMIE Již v průběhu představování a hodnocení Bloomovy taxonomie a její revidovaného pokračování jsme upozorňovali na její silné a slabé stránky, jako jsou jednoduchost na jedné straně a zároveň nejednoznačnost na straně druhé. Marzano&Kendall (2007) přicházejí s novým modelem taxonomie, který podle jejich slov je více než jen rámcem. Právě do rámců řadí původní Bloomovu taxonomii i její revidovanou podobu. Jak tvrdí, jejich Nová taxonomie je modelem, který umožňuje predikci, například specifického chování ve specifických podmínkách, nebo pochopit a rozumět představám jednotlivce o rozhodování chtít se učit, o jeho motivaci k učení. Abychom si ukázali celý Merzanův&Kendallův model, je nad rámec možnosti tohoto textu. Proto jen uvedeme v Tabulce 3 jeho základní uspořádání: Tabulka 3 Nová taxonomie vzdělávacích cílů (Merzano&Kendall, 2007) Taxonomické úrovně Systémy myšlení Domény znalostí (prolínají všechny úrovně v levé části tabulky) Úroveň 1 Obnovování (Retrieval) I Informace Úroveň 2 Pochopení (Comprehension) II Mentální postupy Úroveň 3 Analýza (Analysis) III Psychomotorické postupy Úroveň 4 Úroveň 5 Úroveň 6 Používání znalostí (Knowledge Utilization) Metakognice (Metacognition) Přemýšlení o sobě a ze svého pohledu (Self-system Thinking)

8 Uvedený model má ambici zahrnout všechny tři vzdělávací oblasti kognitivní, afektivní a psychomotorickou. Můžeme také mluvit o trojdimenzionálním modelu. Uvedený model zahrnuje také oblast metakognitivní. Odlišnost tohoto modelu od RBT dokumentují Marzano&Kendall (2007, str. 14) na příkladu vzdělávacího cíle, použitého výše: student se naučí používat/aplikovat šetrný přístup, který se používá v ochraně životního prostředí zmenšit objem-opakovaně používat-recyklovat. V Nové taxonomii (Marzano&Kendall, 2007) bude tento cíl zařazený do analytických aktivit v rámci systémů kognitivních procesů, a bude zařazený do informací v rámci typů znalostního systému myšlení. 3. POUŽITÍ REVIDOVANÉ BLOOMOVY TAXONOMIE NA KNKRÉTNÍM CÍLI V V ČESKÉM GEOGRAFICKÉM VZDĚLÁVÁNÍ Použití RBT si ukážeme na jednom očekávaném výsledku (vzdělávacím cíli), který je obsažený v Rámcovém vzdělávacím programu pro základní vzdělávání (dále RVP ZV, in: VÚP, 2007, str. 61), a to v oboru geografie (Regiony světa): Žák porovnává a přiměřeně hodnotí polohu, rozlohu, přírodní, kulturní, společenské, politické a hospodářské poměry, zvláštnosti a podobnosti, potenciál a bariéry jednotlivých světadílů, oceánů, vybraných makroregionů světa a vybraných (modelových) států. Z předloženého cíle je zřejmé, že autoři použili dvě činná slovesa (porovnat a hodnotit), která nejsou ve stejné úrovni kognitivního procesu. Pokud se týká znalostní dimenze, konstatujeme, že je značně široko vymezená a pro žáky i učitele těžko splnitelná, právě ve své šíři. Vezměme si jenom příklad modelového státu. Tak jak je cíl koncipovaný, tlačí učitele i žáky do mantry poloha rozloha přírodní poměry socioekonomické poměry a nějaká zajímavost nakonec, která je zvláště v zahraničním geografickém vzdělávání již překonaná. Dokonce ji kritizovali již přední čeští edukátoři, např. Spalová (1931) nebo Vrána (1934). Jak tento očekávaný výsledek hodnotili studenti učitelství na FP TU v Liberci? Vyzvali jsme 24 studentů, kteří hodnotili všechny očekávané výsledky v geografii základního vzdělávání, a mezi nimi i výše uvedený. Tabulka 4 Hodnocení zvoleného vzdělávacího geografického cíle studenty učitelství TU v Liberci (n=24, podzim 2010) Dimenze kognitivních procesů Dimenze znalostí 2. porozumění 3. aplikace 4. analýza 5. hodnocení CELKEM A. faktů B. pojmů C. postupů D. metakognice CELKEM K výsledkům v Tabulce 4 musíme přistupovat s velkou obezřetností. Jedná se o malý počet respondentů, kteří jsou na počátku své kariérní dráhy. Jsou před ukončením své přípravy na povolání učitele a chybí jim delší pedagogická praxe. Pedagogickou praxi/zkušenost s výukou lze u mnohých počítat maximálně v desítkách odučených hodin. Soubor očekávaných výsledků hodnotili studenti tak, že měli k dispozici RBT v podobě Tabulky 2.

9 Dále musíme upozornit na to, že zde hodnotíme vzdělávací výsledky, které jsou ve formě záměru, nikoliv v realizované podobě (konkrétně navržený a realizovaný Školní vzdělávací program, dále ŠVP). Ve výsledku se objevují i různé představy respondentů/studentů jak tyto cíle naplňovat. Z Tabulky 4 je zřejmé, že studenti u zvoleného cíle nevolili krajní hodnoty v dimenzi kognitivních procesů ( zapamatovat a tvořit ). Z výsledku vyplývá, že se řídili činnými slovesy z RVP ZV, která jejich odpovědi na kognitivní proces (mohli zařazovat pouze do jedné kategorie) polarizovala do dvou kategorií porozumět a hodnotit. V odpovědích se také odráží nevhodně formulovaná dimenze znalostí v RVP. Výsledné hodnocení se koncentruje do pojmů. 4. ZÁVĚR K čemu jsou taxonomie vzdělávacích cílů? V učitelově praxi, jak jsme prezentovali v tomto textu, mají následující významy (podle Marzano&Kendall, 2007, str ): 1. pomáhají vytvořit vzdělávací cíle nebo je pomáhají klasifikovat; 2. vytvářejí pomůcku/rámec pro hodnocení vzdělávacích cílů; 3. vytvářejí rámec pro navrhované celostátní a místní standardy, kterým rozumí také žáci/studenti. Dodáváme, že také rodiče a další laická veřejnost; 4. je to rámec pro navrhování kurikula; 5. je to rámec pro kurikulum, který vede k rozvoji myšlení; Je to odpoutání od drilu a tupého procvičování, což však na určité úrovni poznávání musí být. V Česku jak skončené vzdělávací programy (Základní škola, Obecná škola, Národní škola a dal.) tak také nastupující vlastní ŠVP vytvořené na základě RVP ZV, mají rámcový charakter a ponechávají učiteli či škole prostor jak pro výběr učiva tak prostor na jeho úpravu pro potřeby žáků. Učitel se kompetentně rozhoduje, co a jaké učivo bude učit, tedy ono CO, JAK a PROČ, a to ve větší míře než tomu bylo v minulosti. S tím však vzrostly nároky na učitele, jeho kompetence a odpovědnost. Učitel-profesionál musí rozumět principům tvorby kurikula, přenesení kurikula na žáky, do jejich kompetencí a učitel musí také nést odpovědnost za výsledky učení žáků i být nápomocný k tomu, aby se žáci později uplatnili ve svých životech. Jak učitel, tak jeho žáci dnes žijí ve světě, který je více dynamický, glokalizovaný (propojenost míst s celým světem a zasahování globální záležitostí do jednotlivých míst, Swyngedouw 1989) a komplikovaný. Toto vše klade značné nároky na flexibilitu a kompetentnost učitele. Odpovědnost školy/učitele je v tom, že musí žáky na život v takovémto světě co nejlépe připravit (individuální a rodinný život, trh práce a další). Nejčastěji je kvalita vzdělávání vztahovaná k žákům - jak pracují, jaké výsledky dosahují, jakým způsobem, jak si dosažené výsledky ve vzdělávání udržují a jak je dokážou aplikovat ve svém současném i budoucím životě. Avšak kvalita vzdělávání se týká i učitele, zda nezakládá výuku pouze na memorování (behavioristický přístup ve stylu žák jako Pavlovův slintající pes), ale naopak na konstruktivní výuce, založené na tvořivosti. Je nutné zdůraznit, že oba přístupy jsou ve škole používané a jsou nutné. Ve třídě existují minimálně dvě skupiny žáků (nemluvíme o početní velikosti, ale o kvalitě), které tyto odlišné přístupy vyžadují. Ale kvalita se týká i učitele, aby neustrnul na faktografické úrovni, kdy se učitel za 10, 20 let své praxe neustálým opakováním faktů dostává do encyklopedických výšin oceňovaných v televizních kvízech.

10 Použitá literatura 1. ANDERSON, L. W. and KRATHWOHL, D. R. A Taxonomy for Learning, Teaching and Assessing. Abridged Edition. s.l. : Addison Wesley Longman, Inc., s. ISBN X. 2. BLOOM, B. S. (ed.). Taxonomy of Educational Objectives.The Classification of Educational Goals. Handbook I: Cognitive Domain. Reprinted New York : David McKay Company, Inc., s. 3. BRUNER, J. (ed.). Learning about Learning, a conference report. Washington : U.S. Department of Helth, Education, and Welfare, Office of Education, s. 4. BYČKOVSKÝ, P. a KOTÁSEK, J. Revize Bloomovy taxonomie edukačních cílů. Pedagogika. roč. LIV, č. 3, 2004, str FONTANA, D. Psychologie ve školní praxi. Příručka pro učitele. 2. vydání. Praha : Portál, s. ISBN GONDA, P. a další. Vzdelávanie pre život. Reforma školstva ve společenskom kontexte. Bratislava : Konzervatívny inštitút M. R. Štefánika, s. ISBN HUDECOVÁ, D. Revize Bloomovy taxonomie edukačních cílů. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. [Online] 3. říjen [Citace: 21. červenec 2010.] 8. KALHOUS, Z.,OBST, O. a kol. Školní didaktika. Praha : Portál, s. ISBN X. 9. KRATHWOHL, D. R., BLOOM, B. S. and MASIA, B. B Taxonomy of Educational Objectives. The Classification of Educational Goals. Handbook II: Affective Domain. February New York : s. 10. KÜHNLOVÁ, H. Kapitoly z didaktiky geografie. Praha : Univerzita Karlova v Praze, s. ISBN MARZANO, R. J. and KENDALL, J. S. The New Taxonomy of Educational Objectives. London : Corwin Press, A SAGE Publications Company, s. ISBN SIMPSON, E.J. The classification of educational objectives, psychomotor domain. Illinois Teacher of Home Economics , str SPALOVÁ, K. Metodika zeměpisu. 2. nové upravené vydání. Velké Meziříčí : Nakladateství Alois Šašek, s. 14. VÁVRA, J. Didaktika geografie I: od vzdělávacího programu k vyučovací hodině v zeměpisu na ZŠ, na příkladu tématu Světový oceán. Učební texty. Liberec : Technická univerzita v Liberci, s. ISBN VRÁNA, S Učebné metody. Praha : Dědictví Komenského v Praze, s. 16. VÚP Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání. Praha : Výzkumný ústav pedagogický, s. Kontaktní údaje RNDr. Jaroslav Vávra, Ph.D. Technické univerzita v Liberci, Fakulta přírodovědně humanitní a pedagogická Studentská 2, Liberec Tel: jaroslav.vavra@tul.cz