Bi2BP_NPP1 Neživá příroda I.

Transkript

1 Bi2BP_NPP1 Neživ ivá přírod I.

2 Podmínky pro udělení zápočtu % účst ve výuce, možnost nhrzení výuky po domluvě s vyučujícím 2. Alespoň 60% úspěšnost ve třech zápočtových testech s možností jednoho oprvného testu (tj. 36 bodů z 60) 3. Prktické poznávání minerálů hornin (10 vzorků) Bezchybně je třeb poznt následující minerály horniny: křemen, živec, muskovit, biotit, mfibol, pyroxen, olivín, klcit, sír, pyrit, glenit, hlit, sádrovec, grnit, gbro, ryolit, bzlt, slepenec, pískovec, vápenec, fylit, svor, rul, mrmor

3 Zákldní studijní litertur Slvík F., Novák J., Kokt J. (1974): Minerlogie.- Acdemi Prh. Puk F., Bicn J. (1976): Minerlogie petrogrfie pro posluchče pedgogických fkult.- Učební texty, SPN Prh. Puk F., Bicn J. (1978): Prktická cvičení z minerlogie petrogrfie.- SPN Prh. Bbušk V., Mužík M. (1981): Minerlogie, petrogrfie geologie.- SNTL Prh. Zmrský V., Kudělásková M., Slivk V. (1990, 1998): Minerlogie petrogrfie.- Učební texty, VŠB TU Ostrv. Zimák J. (1993, 1996, 1998): Minerlogie petrogrfie.- Učební texty, UP Olomouc. Zimák J. (1998): Zákldy minerlogie petrogrfie pro zeměpisce.- Učební texty, UP Olomouc.

4 Zákldní studijní litertur Mtyáš ášek J. (1995, 1998): Minerlogický systém. m.- Učební texty, PedF MU Brno. Andresk J. et l.. (1999): Geologie biologie pro studenty pedgogiky 1. stupně ZŠ.- nkl.. ISV, Prh. Doplňuj ující studijní litertur Bernrd J. H., Rost R. kol. (1992): Encyklopedický přehled p minerálů.- Acdemi, Prh. Klein C. (2006): Minerlógi gi.- Oikos-Lumon Lumon,, Brtislv (slovenský překld p - originál: Klein C. (2002): Mnul of Minerl Science.- Wiley nd Sons, New York).

5 Interktivní multimediáln lní webové učebnice Mtyáš ášek J., Suk M. (2007): Přehled P minerálů hornin.- is.muni.cz/elportl/ Vávr V., Losos Z. (2007): Multimediáln lní studijní texty z minerlogie pro bklářsk ské studium.- Štelcl J., Vávr V V., Zimák k J. (2006): Minerlogicko-petrogrfický exkurzní průvodce po území Morvy Slezsk.- pruvodce.geol.morv.sci.muni.cz/ Štelcl J., Vávr V V. (2007): Multimediáln lní minerlogicko-petrogrfický exkurzní průvodce po území Čech. ech.- pruvodce.geol.cechy..cechy.sci.muni.cz/ Zimák k J. (2008): Systemtická minerlogie.- CD ROM, vyd.. UP Olomouc. Štelcl J., Vávr V V. (2009): Multimediáln lní tls hornin jko interktivní pomůck při p i výuce.- sci.muni.cz/

6 Obsh pojmu neživá přírod Plnet Země Živá přírod = biosfér Neživá přírod: Geologické prostředí (horniny) Atmosfér Hydrosfér Všechny plnetární sféry (složky) jsou v neustálé interkci vzájemně se ovlivňují.

7 Co je geologické prostředí? Pevná část nší plnety: zemské jádro zemský plášť zemská kůr Vše dohromdy tvoří geologické prostředí Geologie je přírodní vědou zbývjící se fyzikální, chemickou, biologickou energetickou stránkou procesů probíhjících n Zemi.

8 Geologické vědy příbuzné disciplíny GEOLOGIE Dynmická geologie: endogenní exogenní Regionální geologie Historická geologie: Strtigrfická, pleontologie Výchozí pomocné disciplíny geologie: Aplikovná geologie: ložisková geologie pedologie hydrogeologie inženýrská geologie minerlogie, petrologie, geochemie, plnetologie

9 Úvod do studi minerlogie Minerlogie význm postvení v rámci r přírodovědných dných disciplín

10 Znlost vlstností minerálů hornin jejich využívání člověkem stejně stré jko smotná vzdělnost provázejí lidskou společnost od počátků jejích dějin. Minerály horniny: celá hmot Země povrch Země (zemská kůr): podkld veškerého orgnického život zvětrávání hornin orgn. zbytků: vznik půdy (rostlinstvo) význmné zdroje energie (pliv, chemický průmysl, rdioktivní suroviny, rudy, stvební mteriály)

11 Prehistorická společnost nálezy: kmenných nástrojn strojů zbrní ozdobných předmp edmětů rud Nejstrší kulturní národy - hornictví: Číňné Bbyloňn né Egypťn né Řekové Aristoteles práce o dělení rud Plinius st. 4 knihy o minerálech Theofrstos spis Peri lithón ( O nerostech ): popis 16 minerálních druhů

12 Středov edověká společnost: od 2. pol stol. výrzné společensk enské změny měst - růst zbožní výroby zvýšen ená potřeb surovin železo měď cín olovo ntimon soli mineráln lní brviv HORNICTVÍ Georgius Agricol ( ) spis De re metllic libri XII ( Dvnáct knih o hornictví hutnictví ) stol: vznik minerlogie jko smosttné vědní disciplíny

13 Minerlogie = věd v zbývjící se popisem zevních vlstností,, vnitřní strukturou chemickým složen ením m minerálů,, jejich vznikem přemp eměnmi. Hlvní úkoly minerlogie: 1. Výzkum stvby složení minerálů (chemismus, struktur) 2. Výzkum vlstností minerálů (zvýšení jejich prktického využití) 3. Vývoj nových nlytických metod (chrkteristik minerálů, seprce) 4. Podchycení známých minerálů, objev minerálů nových, uspořádání minerálů do jednotného systému 5. Studium tvorby stbility minerálů v přírodě; lbortorní modelování podmínek upltňujících se při vzniku minerálů (výrob syntetických nerostů) 6. Využití minerlogických metod pozntků pro výzkum nerostných surovin mteriálu mimozemského původu

14 (fyzik pevných látek)

15 Dělení minerlogie dílčí disciplíny: 1. Všeobecná minerlogie 1. Všeobecná minerlogie 2. Systemtická (speciální) minerlogie 2. Systemtická (speciální) minerlogie 3. Regionální (topogrfická) minerlogie 3. Regionální (topogrfická) minerlogie 4. Historická minerlogie 4. Historická minerlogie 5. Kosmická minerlogie 5. Kosmická minerlogie Tvrové, Tvrové, fyzikální fyzikální chemické chemické vlstnosti vlstnosti Vznik, Vznik, výskyt výskyt přeměny přeměny minerálů minerálů Znky Znky vlstnosti vlstnosti nerostných nerostných druhů druhů Klsifikce Klsifikce minerálů minerálů do do systému systému Studium Studium minerálů minerálů podle podle jejich jejich výskytu výskytu (geologické (geologické jednotky, jednotky, nleziště, nleziště, země) země) Závislost Závislost vzniku vzniku minerálů minerálů n n geologickém geologickém vývoji vývoji Země Země Studium Studium mteriálu mteriálu mimozemského mimozemského původu, původu, možnosti možnosti jeho jeho využití využití 6. Aplikovná minerlogie 6. Aplikovná minerlogie 7. Technická minerlogie 7. Technická minerlogie Souhrn Souhrn pozntků pozntků metod metod k k vyhledávání, vyhledávání, výzkumu výzkumu využití využití nerostných nerostných surovin surovin Využití Využití minerlogických minerlogických pozntků: pozntků: hornictví, hornictví, hutnictví, hutnictví, chem. chem. prům., prům., stveb. stveb.

16 Minerál (nerost) norgnická homogenní přírodnin převážně pevného (někdy (někdy kplného) skupenství, která kteráje je součástí zemské kůry kůry vesmírných těles těles jejíž jejížsložení složenílze lze vyjádřit vyjádřit chemickým vzorcem. homogenní fyzikální chemické vlstnosti stejné v kterékoliv části přírodnin = vznik minerálů přírodními pochody nezávisle n činnosti člověk (ne skl, kermické hmoty, strusky ) kplné skupenství (rtuť) rozsáhlá společenstv minerálů = minerální socice

17 Minerální socice Minerální socice Soubor minerálů vzniklých nikoliv nhodile, všk zákonitě v určitém prostředí z stejných nebo jen málo odlišných fyzikálních chemických podmínek. Nerostná surovin Nerostná surovin Kždý minerál, jehož lze přímo nebo po úprvě využít k některému technologickému procesu z účelem využití jeho mteriálového obshu.

18 Zpmtujte si 1. Co je geologické prostředí čím se zbývá geologie 2. Jké je postvení minerlogie v kontextu geologických disciplín 3. Předmětem zájmu minerlogie je minerál (nerost) jeho vlstnosti 4. Co je to minerál? 5. Co je to nerostná surovin?