TRENDY V ENERGETICKÉ POLITICE. DANIEL BENEŠ Předseda představenstva a generální ředitel, ČEZ, a.s.

Transkript

1 TRENDY V ENERGETICKÉ POLITICE DANIEL BENEŠ Předseda představenstva a generální ředitel, ČEZ, a.s. Energy Summit, Praha,

2 CENA ELEKTŘINY SE PO FÁZI RŮSTU OCITLA V DLOUHODOBÉM PROPADU Cena elektřiny na burze v Německu EUR/MWh, year-ahead forward baseload Globální ekonomická konjunktura Nedostatek výrobní kapacity v Německu Růst cen vstupních komodit: ropa, uhlí, plyn i CO2 Krach finančních trhů Záplavy v Austrálii Odstavení části německých jaderných elektráren kvůli Fukušimě Budoucnost EU ETS nejistá Dluhová krize v EU propad spotřeby Globální přebytek uhlí a pokles jeho ceny Hlavní faktory ovlivňující cenu elektřiny: 20 Pokračující relativně nízké ceny komodit, včetně uhlí Konkrétní (ne)nastavení cílů EU Kolaps ceny ropy 0 Rychlé zlevňování nových OZE 1

3 CENY KOMODIT, VČETNĚ UHLÍ, ZŮSTÁVAJÍ NA RELATIVNĚ NÍZKÉ ÚROVNI Vývoj cen paliv Ropa (USD/bbl, Brent) Černé uhlí (USD/t, ARA) Ceny ropy zůstávají na relativně nízké úrovni kvůli přebytku dostupných kapacit Ropný trh je zdaleka nejlikvidnějším komoditním trhem na světě, tím ovlivňuje ostatní energetické komodity Nárůst cen uhlí v poslední době má své vlastní fundamentální důvody: Vliv Číny (50% světové spotřeby) - omezení těžby kvůli stabilizaci domácího sektoru a následně vyšší importy Dočasné výpadky světově významných producentů (Austrálie, Kolumbie) kvůli záplavám 2

4 EVROPA HLEDÁ ROVNOVÁHU SVÝCH KLIMATICKO- ENERGETICKÝCH CÍLŮ PŮVODNÍ IDEA* PODZIM 2016** důsledek nepropojené a nedomyšlené regulace Dekarbonizace: Nástroj nefunkční OZE také nezávislost na dovozu paliv Univerzální dekarbonizace životní prostředí Energy Efficiency také konkurenceschopnost OZE Důraz obrovský slabá integrace narušuje velkoobchodní trh elektřinou EED Důraz rostoucí ztrácí se idea efektivity * cíle představené v roce 2007 **vyhlášení 2030 cílů na podzim

5 PŘETRVÁVAJÍCÍ NEJISTOTY V IMPLEMENTACI CÍLŮ 2030 DESTABILIZUJÍ CELÝ SEKTOR ENERGETIKY CO2 OZE EED Členské státy schválily 3 klimaticko-energetické cíle pro rok 2030, ale stále chybí pravidla, jak je naplnit 40% 27% 27% Snížení emisí skleníkových plynů oproti stavu v 1990 Jaká bude role trhu s povolenkami pro dekarbonizaci? Podíl OZE na celkové finální spotřebě energie Jak budou OZE cíle alokovány mezi státy a integrovány do trhu? Energetické úspory oproti predikcím z roku 2007 Jaká bude konečná výše % a jak se bude počítat? současný politický kontext ale nedává naději na řešení v dohledné době Energetika se dostává na druhou kolej vzhledem k dalším akutním tématům EU Stagnující ekonomika Migrační krize Veskrze negativní vnímání Brexitu Nejistota ohledně budoucí účasti UK na plnění klimatických cílů Ztráta aktivního a ambiciózního hráče Očekávání zdlouhavých diskusí ohledně nastavení regulatorního rámce pro období po roce 2020 Současné období nejistoty na trzích bude pokračovat 4

6 CO CENY POVOLENKY JSOU BLÍZKO HISTORICKÝCH MINIM Cena povolenky EUR/t, Cal17 COP 21 dohoda Hollande oznamuje FR carbon floor BREXIT Cenu povolenku ovlivňuje zejména regulatorní nejistota, částečně i vývoj cen komodit V Evropském parlamentu probíhá finalizace podoby Směrnice EU ETS, její výsledná podoba je značně nejistá V systému EU-ETS existuje stále obrovský přebytek povolenek, jehož odčerpání bude trvat mnoho let 4 5

7 CO2 DEKARBONIZACE BUDE POKRAČOVAT BEZ OHLEDU NA EU ETS ALTERNATIVOU JSOU ADMINISTRATIVNÍ OPATŘENÍ Některé subjekty mají snahu oslabit EU ETS s implicitním očekáváním, že skončí dekarbonizace v EU COP21 potvrdil širokou světovou politickou shodu na povinností vytvořit, udržovat a komunikovat národní plány Hlavní přínos je v celosvětové shodě na potřebě řešit dekarbonizaci I pokud by skončilo EU ETS, v úsilí o dekarbonizaci se bude pokračovat, ale nastoupí regulace zákazy a příkazy místo trhu Odstranit EU ETS by znamenalo jen konec tržních přístupů, ale: Používalo by si více direktivních metod (emmission performance standards, národní cíle, odvětvové cíle atd.) Omezily by se finanční zdroje dostupné pro dekarbonizaci jako modernizační fond a inovační fond Snížil by se objem zdrojů určených na podporu OZE a EE, jelikož část příjmů z povolenek je dedikována právě na tyto účely 6

8 OZE NÁKLADY NA NOVÉ OZE NEUSTÁLE KLESAJÍ, TAKŽE CÍL V OZE SE STÁVÁ EKONOMICKY PŘEDSTAVITELNÝM Výsledky aukcí na podporu velké pozemní fotovoltaiky v Německu EUR/MWh Podpora offshore větrných farem v Evropě EUR/MWh % * 64-62% IV/2015 VIII/2015 XII/2015 VIII/2016 UK 2010 DE Vattenfall 2015 (aukce) NL Dong 2016 (aukce) DK Vattenfall 2016 (aukce) 7 * Nezahrnuje náklady na vyvedení výkonu do sítě

9 PŘI PROPORCIONÁLNÍM PŘEPOČTU 30% EVROPSKÉHO ÚČINNOSTNÍHO CÍLE BY ČR V ROCE 2030 MĚLA DOSÁHNOUT ÚSPOR VE VÝŠI 58 PJ 2030 úsporný cíl PJ, konečná spotřeba 15 V závislosti na velikosti cíle bude nutné realizovat dodatečné úspory 15 PJ při 27% cíli 58 PJ při 30% cíli Predikce ASEK 2030* Úspory nutné pro 27% cíl % cíl** Úspory nutné pro 30% cíl % cíl** Současně EK navrhuje prodloužení povinnosti realizovat každoročně nové úspory v objemu ekvivalentu 1,5% historických prodejů energií konečným zákazníkům; pro ČR by to znamenalo úspory kolem 80 PJ a tedy snížení spotřeby o necelých 32% vůči původním projekcím * Predikce ASEK již v sobě zahrnuje některá úsporná opatření, jež budou realizována např. v rámci současné EED ** Cíle jsou počítány vůči referenční spotřebě pro rok 2030 ve výši PJ z predikcí EK v roce

10 EED NÁKLADY NA VELKOU ČÁST ÚSPORNÝCH OPATŘENÍ JSOU VŠAK UŽ DNES MINIMÁLNĚ SROVNATELNÉ S VÝROBOU EKVIVALENTNÍ ENERGIE V OZE Odhad nákladové křivky energetických úspor pro ČR HRUBÝ ODHAD EUR/PJ 27% cíl: 15 PJ Náklady na nové OZE Úspory a OZE víceméně stejně nákladné 30% cíl 58 PJ Ekonomicky nevýhodné energetické úspory Dle odhadů EK se náklad na 1 PJ nových úspor pohybuje v rozmezí 3-15 mld CZK Splnění cíle pro ČR si tak vyžádá náklady ve stovkách miliard CZK: 27% cíl: mld CZK dle EK ( mld. dle studie ČEZ) 30% cíl: mld CZK dle EK ( mld dle studie ČEZ) Úspory levnější než OZE Dosažitelné energetické úspory PJ 9

11 KLÍČOVÉ ZMĚNY BUDE MOŽNÉ VYJEDNAT JEN V NÁSLEDUJÍCÍCH TŘECH LETECH 2014 Říjen 2014 Členské státy schválily tři klimaticko-energetické cíle pro rok Červenec 2015 Komise představila revidovanou směrnici o EU ETS pro období EU ETS: Po zveřejnění začal návrh EK projednávat Evropský parlament v 1. čtvrtletí 2016 Po schválení připomínek v EP bude následovat hledání kompromisního znění mezi EK, EP a členskými státy v Trialogu (plán hlasování v plénu EP v únoru 2017) Očekávané schválení legislativy v roce 2018 EED, OZE: EK zveřejní svůj návrh v prosinci 2016 Schválení nutné před 2020, mezitím (2019) však už povinnost členských zemí připravit své národní plány 2020 V následujících třech letech se uskuteční rozhodující debaty v Evropském parlamentu a v Radě EU, které určí budoucnost energetiky v období po roce

12 PROSAZUJME RACIONÁLNÍ CÍL ENERGETICKÝCH ÚSPOR, KOMPATIBILNÍ S DEKARBONIZACÍ I KONKURENCESCHOPNOSTÍ EU Cíl 27 % vykazovaný na konečné spotřebě měnit až po důkladné úvaze a analýze ekonomických dopadů na průmysl a domácnosti, tj. zohlednit národní podmínky a specifika při stanovování příspěvku/cíle pro jednotlivé členské státy Bez ohledu na velikost podpořit zachování indikativnosti tohoto cíle Požadovat harmonizaci povinnosti výše každoročních úspor (současně 1,5% historických prodejů) a indikativního cíle bez ohledu na jeho výši (27% vs. 30%) Snížit nabídku povolenek v EU ETS o emise CO2 ušetřené díky navýšení cíle, tj. povolenky CO2 ušetřené díky generovaným energetickým úsporám stáhnout ze systému EU ETS tak, aby nedocházelo ke kanibalizaci cíle v oblasti energetické účinnosti a v oblasti dekarbonizace 11

13 BACKUP 12

14 DO ROKU 2020 SE ČR ZAVÁZALA ZREALIZOVAT NOVÁ ÚSPORNÁ OPATŘENÍ VE VÝŠI 51 PJ, PLÁN SE VŠAK PLNIT NEDAŘÍ Nutné nové úspory do roku 2020 PJ, konečná spotřeba ČR zatím nezvládá plnit svůj cíl, bude třeba podstatně zvýšit úsilí ~50% 11 Současná EED ukládá členským státům realizovat každoročně nová úsporná opatření ve výši 1,5% historických prodejů Po zohlednění všech výjimek to znamená nové úspory ve výši 7,2 PJ ročně v letech , celkově tedy 51 PJ Do konce roku by mělo být splněno 22 PJ, dle posledního reportu pro EK se však očekává plnění pouze na úrovni 50% Povinnost ušetřit Plán ušetřit Dosažené úspory ČR prozatím neplní plán, musí zvýšit své úsilí 13

15 14