Podpora konkurenceschopnosti jako součást řešení krize eurozóny

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Podpora konkurenceschopnosti jako součást řešení krize eurozóny"

Transkript

1 Podpora konkurenceschopnosti jako součást řešení krize eurozóny Ing. Ivana Dostálová Ministerstvo financíčeské republiky; Institut evropské integrace, NEWTON College, a. s. Vědeckopopularizační konference Rozdíly v konkurenceschopnosti mezi státy EU předpoklady a bariéry jejich překonání Brno, 11. dubna 2014 Projekt byl v období spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky, od do se projekt nachází ve fázi udržitelnosti.

2 Téma přednášky podpora konkurenceschopnosti EU podporuje: zvyšov ování konkurenceschopnosti (obecně a bez ohledu na krizi) a její vyrovnaný vývoj, zvláš áště mezi zeměmi mi eurozóny (nově zavedeno vlivem krize) Hlavní nástroje EU A) Hospodářsk ská strategie B) Mnohostranný hospodářský ský dohled - fiskáln lní dohled (nad fiskáln lními nerovnováhami) - makroekonomický dohled (nad makroekonomickými nerovnováhami a vývojem konkurenceschopnosti) Další nástroje : Např. Nástroj pro konvergenci a konkurenceschopnost navrhla Komise v rámci r prohlubování hospodářsk ské a měnovm nové unie na cestě k fiskáln lní unii diskuse utichla a není jasné,, jak to dopadne Podstata nástrojen stroje: : země eurozóny uzavře e s Radou dvoustrannou smlouvu výměnou za provedenou reformu, kterou jíj Rada doporučí v rámci r fiskáln lního dohledu, získz ská finanční příspěvek z rozpočtu EU Použit ití tohoto nástroje n by mohlo navázat na stanovisko Rady k programu hospodářsk ského partnerství, který mají předávat Komisi země eurozóny při i zahájen jení postupu při p i nadměrn rném m schodku, nebo při p pokročen ení do jeho další fáze, mám obsahovat strukturáln lní reformy vedoucí k zajištění fiskáln lní udržitelnosti, dokument nově zpracuje země eurozóny

3 The Europe 2020 Competitiveness Report: building a More Competitive Europe, Světové hospodářské fórum, Davos, 2012 Konkurenceschopné ekonomiky jsou takové,, které jsou schopné zajistit vysokou a rostoucí životní úroveň,, umožnit všem v členům společnosti, aby se mohli aktivně podílet na zvyšov ování prosperity a mít m prospěch z její vysoké úrovně. Poznámka na okraj: EU neporovnává své země podle jejich konkurenceschopnosti jako to dělají mezinárodn rodní organizace V hodnocení mezinárodn rodních organizací jsou na přednp edních místech m skandinávsk vské země,, které jsou dobře e hodnoceny i v rámci r EU, ale bez žebříčků úspěšnosti a to navzdory skutečnosti, že e mají nejvyšší míru přerozdělování příjmů

4 Z Programového prohlášení vlády, únor 2014 Prioritou vlády bude aktivníčlenstv lenství v EU v souladu se zájmy z ČR. Vláda zajistí dodržov ování maastrichtských kritéri rií,, zejména udržov ování rozpočtov tového schodku veřejných ejných financí pod 3 % HDP. MZV a Úřad vlády budou aktivně usilovat o EU, která je ekonomicky konkurenceschopná. Vláda podpoří kroky k hlubší koordinaci hospodářsk ské a fiskáln lní politiky a přehodnotp ehodnotí dosavadní zdrženliv enlivé stanovisko k měnovm nové integraci. Vláda se připojp ipojí k Fiskáln lnímu paktu.

5 Z projevu předsedy vlády Bohuslava Sobotky v Poslanecké sněmovně před hlasováním o vyslovení důvěry vládě, Budoucí prosperita naší země nebude založena na snižov ování mezd, nebudeme se podbízet mzdám, m, které jsou v Rumunsku nebo Bulharsku. Nebude založena na snižov ování daní,, protože e nemůž ůžeme konkurovat daňovým rájům. r Konkurenceschopnost musí být založena na investicích ch do vzdělání, vědy, výzkumu a inovací. To, co potřebujeme, je kvalita v této t to oblasti, abychom věděli, v že podporujeme špičková vědecká pracoviště, že e tady jsou špičkové vysoké školy, které jsou schopny dělat d aplikovaný výzkum, že e to je aplikovaný výzkum, který je potřebný pro průmysl a hospodářstv ství.

6 Z nové informační příručky MF Státní rozpočet 2014 v kostce, ke zvyšování konkurenceschopnosti české ekonomiky Konkurenceschopnost české ekonomiky by měly v prvéřadě podpořit vyšší státní dotace na obnovitelné zdroje, které umožní snížit příspěvek koncových odběratelů na obnovitelné zdroje, jenž dosud českým výrobcům výrazně prodražoval náklady na elektřinu. Z hlediska konkurenceschopnosti je další prioritou rozvoj dopravní infrastruktury.

7 Vysvětlení pojmů Six-pack, Two-pack, Evropský semestr Six-pack = 6 předpisů přijatých v listopadu předpisy upravují rozpočtový dohled (novela preventivního a nápravnn pravného nařízen zení Paktu stability a růstu, nové nařízen zení o sankcích ch pro země eurozóny ny,, nová směrnice o požadavc adavcích ch na národnn rodní rozpočtov tové rámce) 2 nová nařízen zení zavádějí pravidla pro makroekonomický dohled a dohled nad vývojem konkurenceschopnosti upravují nový postup při p i makroekonomické nerovnováze Two-pack = 2 nařízen zení o posílen leném m rozpočtov tovém m dohledu nad zeměmi mi eurozóny přijatá v květnu 2013 (nařízen zení o posílen leném m sledování a posuzování návrhů rozpočtových plánů a zabezpečen ení nápravy nadměrn rného schodku a nařízen zení o posílen leném m dohledu, které upravuje postupy pro země čerpající pomoc), navazuje na six-pack Evropský semestr první polovina roku, kdy probíhá preventivní fiskáln lní a makroekonomický dohled, státy ty dostanou evropská doporučen ení,, která následně zapracují do národnn rodních dokumentů V dohledu existují dva nápravnn pravné postupy Postup při p i nadměrn rném m schodku (Excessive deficit procedure - EDP) zahájen rozhodnutím m Rady o existenci nadměrn rného schodku na návrh n Komise po překrop ekročení nebo riziku překrop ekročení rozpočtov tového schodku (nad 3% HDP) a/nebo vládn dního dluhu (nad 60% HDP) Postup při p i nadměrn rné nerovnováze (Excessive imbalance procedure EIP) zahájen na doporučen ení Rady na doporučen ení Komise konstatující existenci nadměrn rné nerovnováhy po provedeném hloubkovém m přezkumu p Komise u států,, které překročily prahovou hodnotu ukazatelů pro posuzování vnější a vnitřní nerovnováhy. Nestačí automatické překročení ukazatele, je nutné ekonomické zhodnocení Komise a diskusi Eurozóny Fiskáln lní pakt (Fiscal Compact) ) = Smlouva o stabilitě,, koordinaci a správě v hospodářsk ské a měnovm nové unii, mezivládn dní dohoda zemí eurozóny ny,, není to právo EU, ale během b čtyř let se mám převést do evropského práva

8 Podpora konkurenceschopnosti v EU EU dlouhodobě podporuje zvyšov ování konkurenceschopnosti evropské ekonomiky, hospodářský ský růst r a zaměstnanost Činí tak prostřednictv ednictvím m hospodářsk ské strategie a navazujících ch opatřen ení, která zlepšuj ují institucionáln lní rámec pro podnikání,, podporují inovace a jejich komerční využit ití,, podporují příliv zahraničních investic, odstraňov ování administrativních překp ekážek, ek, atd. Činí tak prostřednictv ednictvím m svého dohledového ho a koordinačního rámcer mce,, který zdokonaluje. Sleduje a posuzuje hospodářský ský vývoj a hospodářskou skou politiku země,, aby se zabránilo vzniku a udržov ování hospodářských ských nerovnováh h a provádění špatné hospodářsk ské politiky Cílem je zvyšov ování prosperity a životní úrovně Růst v EU mám být udržitelný, inteligentní a všezačleňující a bez škodlivého dopadu na životní prostřed edí

9 Konkurenceschopnost je výslednicí mnoha faktorů Státy ty mají různé hospodářsk ské modely a podporují zvyšov ování konkurenceschopnosti v závislosti z na těchto t modelech EU mám ambice: Udržet si svůj j sociáln lně tržní model i v podmínk nkách stárnut rnutí populace a globalizace Obstát t v konkurenci zemí,, které se rychle rozvíjí a mají jiné hospodářsk ské modely Udržet si fungující eurozónu s jednou měnovou m politikou, v nížn se nacházej zejí státy ty s různou r hospodářskou skou úrovní EU musí zajistit: aby členské země měly vnitřní a vnější rovnováhu, zdravé veřejn ejné finance, nebo k nim směř ěřovaly, vyrovnaný vývoj konkurenceschopnosti (zvláš áště mezi zeměmi mi eurozóny ny)

10 V krizi EU přijala nová pravidla a evropské instituce je důsledně provádějí (A) novou hospodářskou skou strategii a (B) striktnější a širší mnohostranný hospodářský ský dohled, zvláš áště pro země eurozóny - důraz na silnější koordinaci hospodářských ských politik (ex( ex-ante koordinace nová povinnost pro státy ty eurozóny ny,, aby před p zavedením m zásadnz sadní reformy, která by mohla ovlivnit fungování eurozóny ny,, projednaly plán n s Komisí (povinnost vyplývá z Fiskáln lního paktu a Two-packu) - propracovanější pravidla pro preventivní a nápravný n fiskáln lní dohled se sankcemi pro země eurozóny - rozší šíření fiskáln lního dohledu o makroekonomický dohled a dohled nad vývojem konkurenceschopnosti se sankcemi pro země eurozóny - Mimo legislativu EU země přistoupily k podpisu Fiskáln lního paktu, který mám zaručit, aby země měly každoro doročně vyrovnané veřejn ejné rozpočty (strukturáln lně) ) a pokud dojde ke skluzu, aby měly m automatické mechanismy nápravy (ČR R nyní přistupuje, pokud by přistoupila p k celému Fiskáln lnímu paktu, musela by již před vstupem do eurozóny zajistit každoro doročně vyrovnané veřejn ejné rozpočty tj. do 0,5 % HDP strukturáln lního schodku ČR R v posledních letech nedosáhla nikdy)

11 Strategie EU2020 má tři vzájemně se posilující priority: Inteligentní růst: : rozvíjet ekonomiku založenou na znalostech a inovacích ch Udržitelný růstr st: : podporovat konkurenceschopnější a ekologičtější ekonomiku méně náročnou na zdroje Růst podporující začlen lenění: : podporovat ekonomiku s vysokou zaměstnanost stnaností,, jež se bude vyznačovat sociáln lní a územní soudržnost ností Strategie EU2020 uvádí, že k k zajištění těchto cílůc byl zřízen z zen účinný systém správy ekonomických zález ležitostí (economic governance), který se používá ke koordinaci politiky na vnitrostátn tní i celoevropské úrovni. rovni. Poznámka pod čarou: Nová strategie již nemá jako klíčový cíl, c aby se evropská ekonomika stala nejkonkurenceschopnější na světě,, jako předchozp edchozí Lisabonská strategie

12 (A)Strategie EU2020 a (B) nový dohledový rámec právní základ Právn vní základ (A) a (B): vyplývá hlavně z čl. 121 Smlouvy o fungování EU Členské státy mají považovat své hospodářské politiky za věc společného zájmu a koordinovat je v rámci Rady a z čl. 126 Smlouvy o fungování EU Členské státy se mají vyvarovat nadměrných schodků. Při reformě se měnila sekundární legislativa Smlouva o fungování EU ne s výjimkou čl. 136, který byl rozšířen kvůli zavedení evropského záchranného mechanismu

13 Světové hospodářské fórum (Davos) hodnotí konkurenceschopnost evropských ekonomik jednou za dva roky a stanovuje pořadí The Europe 2020 Competitiveness Report: building a More Competitive Europe Hlavní závěry v roce 2012: V krátk tkém m pohledu je nutné skoncovat s fiskáln lní nerovnováhou a obnovit důvěru; ve středn edním m a dlouhém m období zlepšit konkurenceschopnost. Některé evropské ekonomiky patří k nejkonkurenceschopnější ším m na světě. První místa v hodnocení v letech 2010 a 2012 obsadily skandinávsk vské ekonomiky(se, FI, DK), poslednířecko, ecko, Rumunsko a Bulharsko ČR R v roce 2010 na 14. pozici a v roce 2012 na 16. pozici, Slovensko v obou letech na 22. pozici. Hodnocení bylo provedeno s ohledem na tři t i pilíře e strategie EU2020 (smart( smart, inclusive and sustainable economy)

14 Základní postup mnohostranného hospodářského dohledu podle Smlouvy o fungování EU, čl. 121 Rada formuluje na doporučen ení Komise návrh n hlavních směrů hospodářsk ské politiky a sdělí to Evropské radě Evropská rada návrh n Komise prodiskutuje a vysloví závěry Rada aktualizuje jednou za 3 roky hlavní směry hospodářsk ské politiky (Integrated( Economic Guidelines,, nyní na období ) 2014) a informuje Evropský parlament Rada provádí průběž ěžný dohled v členských státech tech na základz kladě dokumentů,, které státy ty povinně předkládají Konkrétn tní postupy specifikuje sekundárn rní legislativa Six-pack a Two pack V rámci r Evropského semestru členské státy ty formulují své hospodářsk ské politiky a předp edávají své strategické dokumenty Komisi Komise je posoudí a připravp ipraví doporučen ení pro členské státy, ty, provede tzv. examinaci se členskými státy ty Rada přijme p doporučen ení pro členské státy ty a předp edá jim je, následnn sledně je Evropská rada obecně koncem června potvrdí a ukončí tím m Evropský semestr Rada se musí podle preventivního nařízen zení Paktu stability a růstu r řídit principem follow or explain, pokud nesouhlasí s doporučen ením m Komise, musí to vysvětlit Členské státy ty se majířídit doporučen eními Rady Pokud Rada shledá, že členský stát t nepřijal její doporučen ení,, přijme p rozhodnutí, že členský stát doporučen ení nepřijal a dohled postoupí do posílen lené fáze, kde je možné uvalit na zemi eurozóny finanční sankci a zemím m mimo eurozónu hrozí pozastaveníčerp erpání z fondů EU

15 Novinka - Evropský semestr - zavádí integrovaný hospodářský dohled Evropský semestr Byl zaveden v rámci r preventivního fiskáln lního a makroekonomického dohledu má odhalit včas v vznik možných nebo skutečných vnitřních a vnější ších nerovnováh účinný od roku 2011 v první polovině roku každoro doročně probíhá integrovaný fiskáln lní a makroekonomický dohled (podle preventivního nařízen zení Pakt stability a růstu r a nařízen zení o prevenci a nápravn pravě makroekonomických nerovnováh) Země v rámci r preventivního postupu předlop edloží do konce dubna strategické dokumenty (konvergenční programy/programy stability a národnn rodní programy reforem) Rada je vyhodnotí a v červnu přijme p stanoviska a doporučen ení Národní semestr Všechny státy ty přizpp izpůsobí návrhy svých rozpočtů na další rok podle doporučen ení Rady Státy ty eurozóny závazně zveřejn ejní návrh státn tního rozpočtu na další rok a předlop edloží návrhy rozpočtov tového plánů veřejných ejných financí Komisi (oba dokumenty do 15. října) a Komise jim vystaví do 30. listopadu stanovisko k návrhu n rozpočtov tového plánu, posoudí soulad s Paktem stability a růstu r a specifickými doporučen eními Rady (Two( Two-pack) Poté státy ty eurozóny předloží návrhy státn tních rozpočtů národním m parlamentům m (Two( Two-pack) Komise si můžm ůže e vyžádat přepracovp epracování návrhu rozpočtov tového plánu od státu tu eurozóny v případp padě vážného nesouladu (Two( Two-pack), musí sdělit státu tu do dvou týdnů od předlop edložení plánu Poprvé byl postup uplatněn n na podzim 2013, Komise žádný plán n nevrátila k přepracovp epracování Státy ty eurozóny vloni do 15. října předp edávaly i další nové informace, které si Rada od některých n vyžádala v rámci r nápravnn pravného dohledu (podle Two-packu)

16 Letos již 4. cyklus Evropského semestru a 3. cyklus makroekonomického dohledu Komise vydala Roční analýzu růstur (4.), v nížn definovala priority pro hospodářskou skou politiku To bylo zahájen jení Evropského semestru pro rok Komise vydala Zprávu mechanismu varování (3.), v nížn identifikovala možné makroekonomické nerovnováhy ohrožuj ující fungování evropských ekonomik, a tím t m zahájila roční cyklus postupu při p i makroekonomické nerovnováze V březnu b 2014 zveřejnila ejnila Komise výsledky hloubkového ho přezkumu p a označila 3 státy, ty, které mají nadměrnou makroekonomickou nerovnováhu (Itálie, Slovinsko, Chorvatsko) Ukončen ení 4. cyklu Evropského semestru bude koncem června, aža Evropská rada obecně potvrdí specifická doporučen ení a stanoviska, která přijala v červnu Rada ECOFIN Doporučen ení a stanoviska ještě začátkem července formáln lně přijme Rada

17 Letošní priority v rámci Evropského semestru Roční analýza růstu r definovala pět p t hlavních priorit: 1) provádění diferencované fiskáln lní konsolidace podporující růst 2) obnovu úvěrování ekonomiky 3) podporu růstu r a konkurenceschopnosti 4) řešení nezaměstnanosti a sociáln lních dopadů 5) modernizaci veřejn ejné správy Postupy na úrovni státu tu mohou být různr zné např.. Malta chce nyní zlepšit stav vládn dních rozpočtů prodejem občanstv anství bohatým investorům m ze třett etím m zemí pas EU za 650 tisíc c euro, který by zajistil volný pohyb po EU, (v listopadu 2013 parlament Malty schválil zákon z o maltském m občanstv anství,, počítá se zájmem z 45 lidí ročně,, celkem 1800 lidí - podmínkou je např.. nákup n nemovitosti za 350 tisíc c euro, investice 150 tisíc c euro do vládn dních dluhopisů na pět t let)

18 Dva pilíře rámce dohledového a koordinačního rámce a) Rozpočtový dohled: dvě novely Paktu stability a růstu r (Six( Six-pack) nové nařízen zení pro vynucení rozpočtov tové disciplíny pro země eurozóny (Six-pack) nová směrnice k rozpočtovým rámcr mcům m (Six( Six-pack) nové nařízen zení o posílen leném m sledování pro eurozónu (předkl edkládání návrhů rozpočtových plánů a důslednd slednější dohled Komise při p i postupu při p nadměrn rném m schodku) a nové nařízen zení o posílen leném m dohledu pro země čerpající zahraniční pomoc (Two( Two-pack) Fiskáln lní pakt b) Makroekonomický dohled: nové nařízen zení pro prevenci a nápravu n makroekonomických nerovnováh (Six-pack) nové nařízen zení pro vynucení nápravy makroekonomických nerovnováh v eurozóně (Six-pack)

19 Dva nápravné postupy Council shall vs Council may Postup při p i nadměrn rném m schodku Definovaný v čl. 126 SFEU, nápravnn pravném m nařízen zení Paktu stability a růstu r a Two-packu (eurozóna) vláda můžm ůže e svými opatřen eními přímo p ovlivnit výsledek svého hospodařen ení automatický postup, od roku 1999, nyní se týká 17 států finanční sankce zatím m nebyly uvaleny, ale hrozily Belgii a možnost zastaveníčerp erpání Fondu soudržnosti hrozilo Maďarsku arsku a Polsku doporučen ení jsou dávána d v průběhu celého roku, postup se jmenuje vždy v při p i nadměrn rném schodku, ale můžm ůže e být zahájen také kvůli nadměrnosti dluhu a slabému tempu jeho snižov ování,, bylo zahájeno mnoho postupů Postup při p i nadměrn rné nerovnováze Definovaný v nařízen zení o prevenci a nápravn pravě nadměrn rné nerovnováhy vláda nemůž ůže e výsledek tak jednoduše e ovlivnit není automatický postup, místo m pro ekonomický úsudek, od roku 2012, nyní mají nadměrnou nerovnováhu 3 země Itálie, Slovinsko, Chorvatsko, ale Rada zatím nerozhodla o zahájen jení postupu doporučen ení jsou dávána d v červnu v rámci r Evropského semestru, zatím žádný postup nebyl zahájen

20 Hlavní zásady rozpočtového dohledu Prevence Členský stát t mám dosahovat ročně svého středn ednědobého rozpočtov tového cíle c (tj. zhruba vyrovnaný rozpočet) (vyplývá z Fiskáln lního paktu, neplatí pro Británii, která ho nepodepsala a pro ČR) Pokud ho nedosáhl, mám k němu n postupně směř ěřovat, mám náležitým tempem snižovat schodek minimáln lně o 0,5% HDP ročně Pokud mám nadměrný dluh (nad 60% HDP) nebo výrazné riziko celkové dluhové udržitelnosti itelnosti, má snižovat nadměrný schodek o více v než 0,5% HDP ročně Náprava Pokud se stát t dostane do nápravnn pravného postupu, mám přijímat nápravnn pravná opatřen ení,, předklp edkládat dat Komisi požadovan adované informace a zajistit udržitelnou nápravu n (nomináln lní rozpočtový schodek pod 3% HDP, dostatečné tempo snížen ení dluhu v průměru ru ročně o 5% převisu p po dobu 3 let) V doporučen ení Rady mám cíle pro nomináln lní schodek a fiskáln lní úsilí (roční snížen ení strukturáln lního salda) Může e mít m t i vyšší doporučen ené fiskáln lní úsilí Udržitelnost posuzuje Komise na základz kladě své prognózy (pokud mám stát t ukončit situaci nadměrn rného schodku v roce x, podívá se Komise, zda v letech následujn sledujících ch neoček ekává, že e schodek přesp esáhne 3% HDP) V krizi se značně zvýšilo zadlužen ení států V roce 2009 byl dluh zemí eurozóny 79,9 % HDP V roce 2014 očeko ekává Komise podle své Zimní prognózy 95,9 % HDP

21 Rozpočtový dohled prevence Beze změny: Státy ty mají povinnost předklp edkládat dat Komisi programy stability/konvergenční programy Nejpozději ji do konce dubna = plány k dosažení vyrovnaných rozpočtů a udržitelných veřejných financí Povinnost specifikovat středn ednědobý dobý rozpočtový cíl c l (MTO) a cestu k jeho dosažen ení náležitým tempem MTO = strukturáln lní saldo: očištěnéo od cyklických dopadů a jednorázových a dočasných opatřen ení (zjednodušen eně vyrovnané rozpočty)

22 Hlavní změny v preventivníčásti rozpočtového dohledu Zavedení Evropského semestru Nové výdajové pravidlo růst výdajů nesmí překračovat růst r HDP (podle desetileté prognózy Komise) Sankce za porušen ení rozpočtov tové disciplíny pro země eurozóny ve formě úročeného vkladu u Komise, který se státu tu vrátí po nápravn pravě Mechanismus obrácen ceného hlasování v Radě při i rozhodování o uvalení sankce (i pro nápravnou část) Únikové doložky pro snižov ování/zrušení sankce (i pro nápravnou n část) Kontrolní mise Komise a Evropské centráln lní banky na místm stě v případp padě neplnění doporučen ení (podle čl.121/4; v nápravnn pravnéčásti podle čl.126(8)

23 Hlavní zásady nápravného dohledu Pokud se stát t dostane do postupu při p i nadměrn rném m schodku, mám se chovat podle doporučen ení Rady a schodek včas v a udržiteln itelně napravit Státy ty musejí předkládat dat informace, které se od nich požaduj adují pro státy ty eurozóny je to značná zátěž (zavedl Two-pack pack) Pokud si stát t zlepší vládn dní hospodařen ení převodem aktiv z druhého ho pilíře e do svých rozpočtů,, nezlepší si strukturáln lní saldo, pouze nomináln lní,, od podzimu 2014 užu ale nebude možné zvyšovat rozpočtov tové příjmy tímto t způsobem nová pravidla ESA2010 to neumožní Zjištění Rady Státy ty provedly v krizi značnou nou fiskáln lní konsolidaci, ale míra m zadlužen ení je vysoká. Státy ty mohou nyní vynakládat nižší fiskáln lní úsilí ve srovnáním m s průměrným rným snižov ováním strukturáln lního schodku - průměr r v EU v letech 2011 aža 2013 činil 1 % HDP Státy ty mají zabezpečit dlouhodobou udržitelnost veřejných ejných financí,, neškrtat prorůstov stové výdaje, podporovat daňovými systému konkurenceschopnost

24 Hlavní změny v nápravnéčásti rozpočtového dohledu Větší důraz na dluhové kritérium rium Numerické stanovení dostatečnosti tempa snižov ování vládn dního dluhu Větší důraz na relevantní faktory jako výše e dluhu, dluhová udržitelnost, makroekonomické nerovnováhy, závazky z ze stárnut rnutí obyvatelstva, vývoj zadluženosti soukromého sektoru, úvěrová emise, vývoj cen nemovitostí Rychlejší nástup sankcí a jejich stupňov ování pro země eurozóny (Six- pack) Silnější dohled Komise a většív nároky na informační povinnosti pro členy eurozóny ny,, Komise můžm ůže žádat jakékoliv koliv informace a dávat d doporučen ení,, ale nesmí měnit termín n nápravy, n který stanovila Rada ve svém m doporučen ení (Two-pack)

25 Hlavní zásady makroekonomického dohledu Nově se zavádí dohled nad makroekonomickými nerovnováhami a vývojem konkurenceschopnosti jako doplněk k k rozpočtov tovému dohledu Je založen na 2 nařízen zeních: První jako preventivní a nápravnn pravnáčást Paktu stability a růstu r definuje postupy pro prevenci a nápravu n nadměrných nerovnováh Specifikuje proceduru při p i nadměrn rné nerovnováze založenou na mechanismu včasnv asného varování k odhalení těchto nerovnováh, která je založena na sadě ukazatelů a jejich prahových hodnotách (např.. schodek běžb ěžného účtu, pokles podílu vývozu na vývozních trzích, růst r jednotkových nákladn kladů práce, nadměrn rná úvěrová emise, vytvářen ení bublin na trhu nemovitostí, vysoké zadlužen ení soukromého sektoru, vysoká nezaměstnanost celkem 11 ukazatelů) diskuse o tom, zda je škodlivý přebytek p běžb ěžného účtu, prahová hodnota -44 % HDP až a +6% HDP. Německo N vykazuje přebytek doporučen ení pro země schodkové zvýšit vnější konkurenceschopnost snížen ením m nákladn kladů práce vláda sníží mzdy ve státn tním m sektoru a penze, sníží se domácí poptávka, sníží se dovozy, bilance se vyrovná.. Pokud je přebytek, p doporučuje uje EU posílit domácí poptávku Druhé specifikuje sankce pro eurozónu za opakované nepřijet ijetí účinných opatřen ení

26 Ze zprávy mechanismu varování 2014, Evropská komise, listopad 2013 Makroekonomické nerovnováhy se zmírnily, ale nezmizely. V zemích s největší vnější nerovnováhou došlo ke zlepšen ení schodkových bilancí běžného účtu směrem k přebytku p a zvýšen ení konkurenceschopnosti. Zadlužen ení soukromého sektoru ale zůstz stává vysoké,, i když emise úvěrů byla velmi nízkn zká a v některých n zemích klesla. Zadlužen ení veřejn ejného sektoru zůstz stává vysoké,, i když schodky se snižuj ují. V některých n zemích podstatně vzrostla míra m nezaměstnanosti. stnanosti.

27 Výrazné a přetrvávající makroekonomické nerovnováhy byly kromě špatné fiskální situace jednou z příčin krize Během posledního desetiletí před krizí se nakumulovaly makroekonomické nerovnováhy: vysoké a přetrvp etrvávající vnější schodky a přebytkyp trvající ztráta ta konkurenceschopnosti narůst stání zadluženosti soukromého sektoru a bublin na trhu s nemovitostmi Nyní se snížila vnější nerovnováha, ale zvýšila se nezaměstnanost, hlavně u jižního křídla k EU

28 Pro ukázku: jeden z ukazatelů vnější nerovnováhy podle Zprávy mechanismu varování 2012 a 2014 v % HDP indikativní hranice pro přípustnou výši od 4 % HDP do + 6 % HDP Tzv. Schodkové země v letech 2010 a 2012 Řecko: - 12,1-7,5 % HDP Kypr: - 12,1-6,7 % HDP Portugalsko: - 11,2-6,5 % HDP Bulharsko: - 11,1-0,9 % HDP Rumunsko: - 6,6-4,4 % HDP Španělsko: - 6,5-3,1 % HDP Tzv. Přebytkové země v letech 2010 a 2012 Švédsko + 7,5 + 6,2 % HDP Lucembursko + 6,4 + 7,0 % HDP Německo + 5,9 + 6,5 % HDP Nizozemsko + 5,0 + 8,8 % HDP

29 Děkuji za pozornost

Rozpočtová kázeň v EU. Tomáš Pavelka 5.6.2014 Evropský dům

Rozpočtová kázeň v EU. Tomáš Pavelka 5.6.2014 Evropský dům Rozpočtová kázeň v EU Tomáš Pavelka 5.6.2014 Evropský dům Pakt stability a růstu Rok 1997, cíl fiskální disciplína za účelem stability eurozóny. Preventivní část Stabilizační programy/konvergenční programy.

Více

lní vývoj a problémy eurozóny Doc. Ing. Josef Abrhám, Ph.D. Centrum evropských studie, VŠEV

lní vývoj a problémy eurozóny Doc. Ing. Josef Abrhám, Ph.D. Centrum evropských studie, VŠEV Aktuáln lní vývoj a problémy eurozóny Doc. Ing. Josef Abrhám, Ph.D. Centrum evropských studie, VŠEV Maastrichtská konvergenční kritéria ria cenová stabilita dlouhodobé úrokové sazby veřejn ejné finance

Více

Nová podoba fiskálních pravidel EU a eurozóny po tříleté reformě

Nová podoba fiskálních pravidel EU a eurozóny po tříleté reformě Nová podoba fiskálních pravidel EU a eurozóny po tříleté reformě Ing. Ivana Dostálová Institut evropské integrace, NEWTON College, a. s. Vědeckopopularizační seminář Krize eurozóny: současný stav a perspektivy

Více

Six pack, two pack, Smlouva o stabilitě, koordinaci a správě v hospodářské a měnové unii: krok za krokem k fiskální integraci?

Six pack, two pack, Smlouva o stabilitě, koordinaci a správě v hospodářské a měnové unii: krok za krokem k fiskální integraci? Six pack, two pack, Smlouva o stabilitě, koordinaci a správě v hospodářské a měnové unii: krok za krokem k fiskální integraci? Ing. Ivana Dostálová Institut evropské integrace, NEWTON College, a. s. Vědeckopopularizační

Více

Fiskální úmluva v kontextu ekonomické krize. Sekce pro evropské záležitosti Úřad vlády České republiky Duben 2012

Fiskální úmluva v kontextu ekonomické krize. Sekce pro evropské záležitosti Úřad vlády České republiky Duben 2012 Fiskální úmluva v kontextu ekonomické krize Sekce pro evropské záležitosti Úřad vlády České republiky Duben 2012 Obsah: Ekonomická situace Koordinace hospodářské a fiskální politiky v rámci EU Fiskální

Více

PAKT EURO PLUS: HODNOCENÍ DOSAVADNÍCH ZKUŠENOSTÍ

PAKT EURO PLUS: HODNOCENÍ DOSAVADNÍCH ZKUŠENOSTÍ PAKT EURO PLUS: HODNOCENÍ DOSAVADNÍCH ZKUŠENOSTÍ Prezentace J. M. Barrosa, předsedy Evropské komise, Evropské radě dne 9. prosince 2011 Pakt euro plus v souvislostech Evropa 2020 Postup při makroekonomické

Více

26.3.2014. Příprava a členství v EU. Příprava na vstup do EU (před rokem 2004) Po vstupu do EU (po roce 2004) Příprava a členství v eurozóně

26.3.2014. Příprava a členství v EU. Příprava na vstup do EU (před rokem 2004) Po vstupu do EU (po roce 2004) Příprava a členství v eurozóně 27. března, 2014, Brno Ex ante koordinace hospodářských politik co čeká ČR? doc. Ing. Lubor Lacina, Ph.D. Mendel European Centre Jean Monnet Centre of Excelllence Příprava a členství v EU strana 2 Příprava

Více

OVÁNÍ KONKURENCESCHOPNOSTI ČESKÉ EKONOMIKY

OVÁNÍ KONKURENCESCHOPNOSTI ČESKÉ EKONOMIKY ZVYŠOV OVÁNÍ KONKURENCESCHOPNOSTI ČESKÉ EKONOMIKY Mirek Topolánek předseda vlády ČR Fourth Business Roundtable with the Government of the Czech Republic ic,, 20.11.2007 REFORMNÍ DOKTRÍNA FILOZOFIE REFORMNÍ

Více

Budoucnost kohezní politiky EU

Budoucnost kohezní politiky EU Budoucnost kohezní politiky EU Daniela Grabmüllerová Stanislav Cysař Ministerstvo pro místní rozvoj Rozpočet a finanční vize obcí, měst a krajů Praha, 23. září 2010 Klíčové milníky - EU Schválení Strategie

Více

Doporučení pro DOPORUČENÍ RADY. k národnímu programu reforem Lucemburska na rok 2015 a stanovisko Rady k programu stability Lucemburska z roku 2015

Doporučení pro DOPORUČENÍ RADY. k národnímu programu reforem Lucemburska na rok 2015 a stanovisko Rady k programu stability Lucemburska z roku 2015 EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 13.5.2015 COM(2015) 265 final Doporučení pro DOPORUČENÍ RADY k národnímu programu reforem Lucemburska na rok 2015 a stanovisko Rady k programu stability Lucemburska z roku

Více

Úspěchy a neúspěchy Lisabonské strategie a jejich odraz v prioritách, cílech a opatřeních současné strategie Evropa 2020

Úspěchy a neúspěchy Lisabonské strategie a jejich odraz v prioritách, cílech a opatřeních současné strategie Evropa 2020 Úspěchy a neúspěchy Lisabonské strategie a jejich odraz v prioritách, cílech a opatřeních současné strategie Evropa 2020 PhDr. Jiří Malý, Ph.D. ředitel Institutu evropské integrace, NEWTON College, a.

Více

Posílení fiskálního rámce ČR

Posílení fiskálního rámce ČR Posílení fiskálního rámce ČR David PRUŠVIC odbor Finanční politika Národní rozpočtové rámce: Evropská legislativa a zkušenosti z EU 9. října 2014, Praha, Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR České republiky,

Více

Příprava a hlavní zásady návrhu ústavního zákona o rozpočtové odpovědnosti, tzv. finanční ústavy

Příprava a hlavní zásady návrhu ústavního zákona o rozpočtové odpovědnosti, tzv. finanční ústavy Příprava a hlavní zásady návrhu ústavního zákona o rozpočtové odpovědnosti, tzv. finanční ústavy Ing. Jan Gregor Ministerstvo financí Stát a územní samosprávné celky dbají o zdravé a udržitelné veřejné

Více

Možnosti české ekonomiky v globalizovaném světě cesty k prosperitě ČR. Ing. Jiří Paroubek

Možnosti české ekonomiky v globalizovaném světě cesty k prosperitě ČR. Ing. Jiří Paroubek Možnosti české ekonomiky v globalizovaném světě cesty k prosperitě ČR Ing. Jiří Paroubek Charakteristika současné etapy ve vývoji českého hospodářství po roce 1989 převážila pozitiva: podařilo se vytvořit

Více

Makroekonomické rozdíly mezi členy EU překážka na cestě k fiskální unii

Makroekonomické rozdíly mezi členy EU překážka na cestě k fiskální unii Makroekonomické rozdíly mezi členy EU překážka na cestě k fiskální unii PhDr. Jiří Malý, Ph.D. ředitel Institutu evropské integrace, NEWTON College, a. s. Vědeckopopularizační seminář Harmonizace fiskální

Více

Česká republika a euro

Česká republika a euro Česká republika a euro prezentace pro seminář Fontes Rerum: Euro: kdy je reálné jeho zavedení v ČR? Ing. Pavel Řežábek člen bankovní rady a vrchní ředitel ČNB 4. června 2009 Ekonomická pozice ČR HDP na

Více

Jiří Paroubek: Možnosti české ekonomiky v globalizovaném světě cesty k prosperitě ČR

Jiří Paroubek: Možnosti české ekonomiky v globalizovaném světě cesty k prosperitě ČR Jiří Paroubek: Možnosti české ekonomiky v globalizovaném světě cesty k prosperitě ČR Charakteristika současné etapy - ve vývoji českého hospodářství po roce 1989 převážila pozitiva: podařilo se vytvořit

Více

Znalostní ekonomika lení konkurenceschopnosti, Josef Budík

Znalostní ekonomika lení konkurenceschopnosti, Josef Budík Znalostní ekonomika klíč k posílen lení konkurenceschopnosti, využit ití inovačního potenciálu Josef Budík Znalostní ekonomika a inovace Základní úvaha o znalostní ekonomice: Jedinou evropskou šancí,,

Více

Strukturáln. lní fondy a Fond Soudržnosti EU

Strukturáln. lní fondy a Fond Soudržnosti EU Strukturáln lní fondy a Fond Soudržnosti EU Struktura kursu Legislativní a institucionáln lní rámec SF a CF Agenda 1999 2006 a její plnění v ČR Programové období 2007-2013 Doporučen ená literatura Wokoun

Více

STAV VEŘEJNÝCH FINANCÍ V ROCE 2007 A V DALŠÍCH LETECH

STAV VEŘEJNÝCH FINANCÍ V ROCE 2007 A V DALŠÍCH LETECH STAV VEŘEJNÝCH FINANCÍ V ROCE 27 A V DALŠÍCH LETECH Mirek Topolánek předseda vlády ČR Stav veřejných financí vládní deficit Trvale deficitní hospodaření -1-2 -3 % HDP -4-5 -6-7 -8 Saldo vládního sektoru

Více

Porušováníči obcházenípráva EU: faktor přítomný při vzniku i řešení eurokrize

Porušováníči obcházenípráva EU: faktor přítomný při vzniku i řešení eurokrize Porušováníči obcházenípráva EU: faktor přítomný při vzniku i řešení eurokrize Mgr. Ing. Petr Wawrosz, Ph.D. Institut evropské integrace, NEWTON College, a. s. Vědeckopopularizační seminář Řešení eurokrize:

Více

8 Rozpočtový deficit a veřejný dluh

8 Rozpočtový deficit a veřejný dluh 8 Rozpočtový deficit a veřejný dluh Obsah : 8.1 Bilance státního rozpočtu. 8.2 Deficit státního rozpočtu. 8.3 Důsledky a možnosti financování deficitu. 8.4 Deficit v ČR. 8.5 Veřejný dluh. 8.6 Veřejný dluh

Více

Stanovisko Rady k aktualizovanému konvergenčnímu programu Polska

Stanovisko Rady k aktualizovanému konvergenčnímu programu Polska RADA EVROPSKÉ UNIE Brusel 10. března 2009 (12.03) (OR. en) 7322/09 UEM 77 POZNÁMKA Odesílatel: Příjemce: Předmět: Generální sekretariát Rady Delegace Stanovisko Rady k aktualizovanému konvergenčnímu programu

Více

Doporučení pro DOPORUČENÍ RADY. k národnímu programu reforem Lucemburska na rok 2014. a stanovisko Rady k programu stability Lucemburska na rok 2014

Doporučení pro DOPORUČENÍ RADY. k národnímu programu reforem Lucemburska na rok 2014. a stanovisko Rady k programu stability Lucemburska na rok 2014 EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 2.6.2014 COM(2014) 417 final Doporučení pro DOPORUČENÍ RADY k národnímu programu reforem Lucemburska na rok 2014 a stanovisko Rady k programu stability Lucemburska na rok

Více

Strategie přistoupení České republiky k eurozóně

Strategie přistoupení České republiky k eurozóně Strategie přistoupení České republiky k eurozóně (Společný dokument vlády ČR a ČNB) 1. Přístupový proces České republiky (ČR) do Evropské unie (EU) se úspěšně završuje. V prosinci 2002 byla na summitu

Více

Analýzy sladěnosti -přednosti a nedostatky

Analýzy sladěnosti -přednosti a nedostatky Analýzy sladěnosti -přednosti a nedostatky Vladimír r Tomší šík člen bankovní rady ČNB SeminářČeské společnosti ekonomické a ŠkodyAuto Vysoké školy Pozice nových zemí EU v rámci evropské integrace 12.

Více

Pomohou nová pravidla pro eurozónu a strukturální reformy založit udržitelný ekonomický růst?

Pomohou nová pravidla pro eurozónu a strukturální reformy založit udržitelný ekonomický růst? Pomohou nová pravidla pro eurozónu a strukturální reformy založit udržitelný ekonomický růst? Ing. Ivana Dostálová Institut evropské integrace, NEWTON College, a. s. Vědeckopopularizační konference Makroekonomické

Více

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU. Předloha Prohlášení o hlavních zásadách pro udržitelný rozvoj

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU. Předloha Prohlášení o hlavních zásadách pro udržitelný rozvoj KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ V Bruselu dne 25.5.2005 KOM(2005) 218 v konečném znění SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU Předloha Prohlášení o hlavních zásadách pro udržitelný rozvoj CS CS SDĚLENÍ

Více

Stav a předpokládaný vývoj veřejných financí a vytváření zdrojů

Stav a předpokládaný vývoj veřejných financí a vytváření zdrojů Stav a předpokládaný vývoj veřejných financí a vytváření zdrojů Prof. Michal Mejstřík Petr Janský, M.Sc. EEIP, a.s. Institut ekonomických studií, Fakulta sociálních věd Univerzita Karlova II. konference

Více

Nejvyššíčas pro snižování deficitu veřejných rozpočtů! Mirek Topolánek předseda vlády ČR

Nejvyššíčas pro snižování deficitu veřejných rozpočtů! Mirek Topolánek předseda vlády ČR Nejvyššíčas pro snižování deficitu veřejných rozpočtů! Mirek Topolánek předseda vlády ČR Vývoj strukturálních deficitů v EU Zlepšení strukturálních deficitů díky pozitivnímu ekonomickému vývoji v roce

Více

Doporučení pro DOPORUČENÍ RADY. k národnímu programu reforem Irska na rok 2015

Doporučení pro DOPORUČENÍ RADY. k národnímu programu reforem Irska na rok 2015 EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 13.5.2015 COM(2015) 258 final Doporučení pro DOPORUČENÍ RADY k národnímu programu reforem Irska na rok 2015 a stanovisko Rady k programu stability Irska z roku 2015 CS CS

Více

Nová Smlouva o stabilitě, koordinaci a správě v hospodářské a měnové unii: zabrání budoucím krizím eurozóny?

Nová Smlouva o stabilitě, koordinaci a správě v hospodářské a měnové unii: zabrání budoucím krizím eurozóny? Nová Smlouva o stabilitě, koordinaci a správě v hospodářské a měnové unii: zabrání budoucím krizím eurozóny? Ing. Jan Mládek, CSc. předseda představenstva FONTES RERUM, družstvo pro ekonomická, politická

Více

Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova 2007-2013 2013 (EAFRD) Ing. arch. Kamila Matouškov ková,, CSc. Ministerstvo zemědělstv lství odbor Řídící orgán n EAFRD 221812189, kamila.matouskova matouskova@mze.

Více

ČESKÁ EKONOMIKA 2015. Ing. Martin Hronza ČESKÁ EKONOMIKA 2015. ředitel odboru ekonomických analýz

ČESKÁ EKONOMIKA 2015. Ing. Martin Hronza ČESKÁ EKONOMIKA 2015. ředitel odboru ekonomických analýz 1 Přehled ekonomiky České republiky HDP Trh práce Inflace Platební bilance Zahraniční investice Průmysl Zahraniční obchod 2 Hlavní charakteristiky české ekonomiky Malá, otevřená ekonomika, výrazně závislá

Více

Konference: Evropa na křižovatce Vede cesta k politické unii přes unii fiskální a bankovní?

Konference: Evropa na křižovatce Vede cesta k politické unii přes unii fiskální a bankovní? Konference: Evropa na křižovatce Vede cesta k politické unii přes unii fiskální a bankovní? Petr Zahradník, Ekonomický konzultant a analytik, Člen Národní ekonomické rady vlády (NERV) and EuroTeam při

Více

Dluhová krize, aktuáln. lní. doc. Ing. Josef Abrhám, Ph.D.

Dluhová krize, aktuáln. lní. doc. Ing. Josef Abrhám, Ph.D. Dluhová krize, aktuáln lní problémy eurozóny doc. Ing. Josef Abrhám, Ph.D. Integrační fáze Zóna volného obchodu Celní unie Společný trh Hospodářská a měnová unie Úplná ekonomická integrace Politická unie

Více

Vliv práva EU na konkurenceschopnostevropskéunie

Vliv práva EU na konkurenceschopnostevropskéunie Vliv práva EU na Evropskéunie Mgr. Ing. Petr Wawrosz, Ph.D. Vysoká škola finanční a správní; Institut evropské integrace, NEWTON College, a. s. Vědeckopopularizační konference Rozdíly v i mezi státy EU

Více

Česká ekonomika v roce 2014. Ing. Jaroslav Vomastek, MBA Ředitel odboru

Česká ekonomika v roce 2014. Ing. Jaroslav Vomastek, MBA Ředitel odboru Česká ekonomika v roce 2014 Přehled ekonomiky České republiky HDP Zaměstnanost Inflace Cenový vývoj Zahraniční investice Platební bilance Průmysl Zahraniční obchod Hlavní charakteristiky české ekonomiky

Více

Penzijn í reforma a kapit á lový trh. Prezident APF ČR

Penzijn í reforma a kapit á lový trh. Prezident APF ČR Penzijn í reforma a kapit á lový trh Jiří Rusnok, ING ČR/SR Prezident APF ČR Obsah: Úvod Základy penzijní ekonomie/principy penzijní reformy Penzijní reforma a kapitálový trh Závěr 2 Úvod Penzijní reforma

Více

Fiskální nerovnováha, veřejný dluh. Ing. Miroslav Červenka, VSFS, 2012

Fiskální nerovnováha, veřejný dluh. Ing. Miroslav Červenka, VSFS, 2012 Fiskální nerovnováha, veřejný dluh Ing. Miroslav Červenka, VSFS, 2012 Fiskální nerovnováha = stav nesouladu mezi rozpočtovými příjmy a výdaji P = V P > V P < V Krátkodobá: nesoulad v jednom rozpočtovém

Více

Česká republika a euro očima ČNB

Česká republika a euro očima ČNB Česká republika a euro očima ČNB Miroslav Singer guvernér, Česká národní banka Přijetí společné evropské měny v ČR přínosy a rizika 29. ledna 2016 Obsah Srovnání vývoje HDP v eurozóně a v zemích EU mimo

Více

Konvergenční zpráva Červen 2016

Konvergenční zpráva Červen 2016 Konvergenční zpráva Červen 2016 Obsah 1 Úvod 2 2 Rámec analýzy 4 2.1 Hospodářská konvergence 4 Rámeček 1 Cenový vývoj 5 Rámeček 2 Fiskální vývoj 7 Rámeček 3 Vývoj směnného kurzu 11 Rámeček 4 Vývoj dlouhodobých

Více

POPTÁVKA A STABILITA ČESKÉ EKONOMIKY

POPTÁVKA A STABILITA ČESKÉ EKONOMIKY POPTÁVKA A STABILITA ČESKÉ EKONOMIKY Vojtěch Spěváček, CES VŠEM (vojtech.spevacek@vsem.cz) Seminář MF, 6. června 2007 Obsah: 1. Význam a pojetí makroekonomické rovnováhy. 2. Jaké změny nastaly na poptávkové

Více

Jak stabilizovat veřejný dluh?

Jak stabilizovat veřejný dluh? Jak stabilizovat veřejný dluh? Prof. Jan Švejnar E-mail: kancelar@jansvejnar.cz web: http://idea.cerge-ei.cz 9. června 2011 Struktura prezentace Fiskální situace ČR v mezinárodním srovnání Ekonomie vývoje

Více

OP Výzkum a vývoj pro inovace

OP Výzkum a vývoj pro inovace OP Výzkum a vývoj pro inovace Ing. Marek Jetmar, Ph.D. Vysoká škola ekonomická v Praze Univerzita Karlova 23.10. 2007 MF certifikační orgán MMR koordinátor Evropská komise Konvergence (Cíl 1) OP ŽP (MŽP)

Více

Krize v eurozóně: nekonečný příběh?

Krize v eurozóně: nekonečný příběh? Krize v eurozóně: nekonečný příběh? PhDr. Jiří Malý, Ph.D. ředitel Institutu evropské integrace, NEWTON College, a. s. Vědeckopopularizační konference Makroekonomické nerovnováhy a krize v eurozóně: účinnost

Více

Státní rozpočet na rok 2005. Tisková konference Ministerstva financí 22.9.2004

Státní rozpočet na rok 2005. Tisková konference Ministerstva financí 22.9.2004 Státní rozpočet na rok 2005 Tisková konference Ministerstva financí 22.9.2004 Východiska Koncepce reformy veřejných financí 2003-2006 Konvergenční program ČR Makroekonomická predikce MF Cíl Zvrácení negativního

Více

Česká ekonomika a inovace v kontextu transformačních změn 25 let od sametové revoluce

Česká ekonomika a inovace v kontextu transformačních změn 25 let od sametové revoluce Česká ekonomika a inovace v kontextu transformačních změn 25 let od sametové revoluce Vladimír Tomšík Konference Evropské fórum podnikání Česká ekonomika a inovace v Praze, CERGE-EI, 29. října 214 Obsah

Více

Stabilita veřejných financí

Stabilita veřejných financí Stabilita veřejných financí Pavel Štěpánek, Eva Zamrazilová Česká bankovní asociace Aktuální problémy fiskální politiky Mezinárodní konference Newton College Praha, 25. září 2015 Rizika veřejného dluhu

Více

Eurozóna. je označen. ení pro ty státy ty Evropské. euro. obyvatel.

Eurozóna. je označen. ení pro ty státy ty Evropské. euro. obyvatel. Euro EUROZÓNA Eurozóna je označen ení pro ty státy ty Evropské unie, které přijaly společnou měnu m euro. V současn asné době používá euro nebo měnu, která je na něj n navázána, na, 44 států a 8 území

Více

LSKÁ POLITIKA (SZP( SZP) ších společných politik. Jedna z nejstarší. Oběť. mová itá

LSKÁ POLITIKA (SZP( SZP) ších společných politik. Jedna z nejstarší. Oběť. mová itá SPOLEČNÁ ZEMĚDĚLSK LSKÁ POLITIKA (SZP( SZP) Jedna z nejstarší ších společných politik Kontroverzní úspěchy vers. problémy Oběť svého vlastního úspěchu Nákladná Problémov mová Složit itá Příliš byrokratická

Více

Pavel Řežábek člen bankovní rady ČNB

Pavel Řežábek člen bankovní rady ČNB Domácí a světový ekonomický vývoj Pavel Řežábek člen bankovní rady ČNB Ekonomická přednáška v rámci odborné konference Očekávaný vývoj automobilového průmyslu v ČR a střední Evropě Brno, 24. října 212

Více

Doporučení pro DOPORUČENÍ RADY. k národnímu programu reforem České republiky na rok 2012

Doporučení pro DOPORUČENÍ RADY. k národnímu programu reforem České republiky na rok 2012 EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne XXX [ ](2012) XXX draft Doporučení pro DOPORUČENÍ RADY k národnímu programu reforem České republiky na rok 2012 a stanovisko Rady ke konvergenčnímu programu České republiky

Více

DEN DAŇOVÉ SVOBODY 2011. Aleš Rod Liberální institut 14. června 2011

DEN DAŇOVÉ SVOBODY 2011. Aleš Rod Liberální institut 14. června 2011 DEN DAŇOVÉ SVOBODY 2011 Aleš Rod Liberální institut 14. června 2011 15. ČERVNA 2011 DEN DAŇOVÉ SVOBODY LETOS OSLAVÍME VE STŘEDU 15. ČERVNA 2011. NA STÁT JSME PRACOVALI 165 DNÍ. 2 Den daňové svobody co

Více

3 Hospodaření vládního sektoru deficit a dluh

3 Hospodaření vládního sektoru deficit a dluh 3 Hospodaření vládního sektoru deficit a dluh 3.1 Vládní strategie a střednědobé fiskální cíle Hlavními cíli vlády v oblasti fiskální politiky (viz Kapitola 1), které se budou promítat do hospodaření vládního

Více

Srovnání makroekonomického vývoje Česka a Slovenska a jejich postojů k měnové integraci v EU

Srovnání makroekonomického vývoje Česka a Slovenska a jejich postojů k měnové integraci v EU Srovnání makroekonomického vývoje Česka a Slovenska a jejich postojů k měnové integraci v EU PhDr. Jiří Malý, Ph.D. ředitel Institutu evropské integrace, NEWTON College, a. s. Vědeckopopularizační seminář

Více

Změny postavení EU a USA v globální ekonomice a jejich důsledky

Změny postavení EU a USA v globální ekonomice a jejich důsledky Změny postavení EU a USA v globální ekonomice a jejich důsledky PhDr. Jiří Malý, Ph.D. ředitel Institutu evropské integrace, NEWTON College, a. s. Vědeckopopularizační konference Postavení a vztahy Evropské

Více

Předpokládaný vývoj hospodaření měst a obcí v roce 2014 a predikce na rok 2015 Zadluženost obcí

Předpokládaný vývoj hospodaření měst a obcí v roce 2014 a predikce na rok 2015 Zadluženost obcí Předpokládaný vývoj hospodaření měst a obcí v roce 2014 a predikce na rok 2015 Zadluženost obcí Miroslav Matej, Ministerstvo financí leden 2015 Hospodaření obcí v roce 2014 stav: listopad 2013 vs. listopad

Více

Tři poznámky k bankovní unii. David Marek

Tři poznámky k bankovní unii. David Marek Tři poznámky k bankovní unii David Marek Tři úhly pohledu Bankovní unie v kontextu evropské integrace Bankovní unie a evropské krize Problémy dosavadní konstrukce bankovní unie Definice bankovní unie Preventivní

Více

12. Mezinárodní aspekty veřejných financí. Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc.

12. Mezinárodní aspekty veřejných financí. Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc. 12. Mezinárodní aspekty veřejných financí Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc. 12.1 Charakteristika mezinárodních veřejných financí peněžní vztahy vznikající při získávání, rozdělování, přerozdělování a užití

Více

ských zvířat z hlediska veterinárn rní legislativy

ských zvířat z hlediska veterinárn rní legislativy Zákonné požadavky na chov hospodářských ských zvířat z hlediska veterinárn rní legislativy Křížová shoda Cross compliance CC MVDr.J.Salava Legislativa Nařízen zení Rady (ES) č.. 1782/2003, které je základnz

Více

EuroInfo DIKCE A APLIKACE MAASTRICHTSKÝCH KONVERGENČNÍCH KRITÉRIÍ

EuroInfo DIKCE A APLIKACE MAASTRICHTSKÝCH KONVERGENČNÍCH KRITÉRIÍ Březen 2014 EuroInfo DIKCE A APLIKACE MAASTRICHTSKÝCH KONVERGENČNÍCH KRITÉRIÍ Pramen: Vyhodnocení plnění maastrichtských konvergenčních kritérií a stupně ekonomické sladěnosti ČR s eurozónou. Společný

Více

Zkvalitňov prostřednictv. ednictvím m Evropského lního fondu v letech 2007-13. Mgr. Barbora Hoškov. ková

Zkvalitňov prostřednictv. ednictvím m Evropského lního fondu v letech 2007-13. Mgr. Barbora Hoškov. ková Zkvalitňov ování vzdělávání prostřednictv ednictvím m Evropského sociáln lního fondu v letech 2007-13 Mgr. Barbora Hoškov ková Ministerstvo školství,, mláde deže e a tělovýchovy t ČR Obsah prezentace Programové

Více

ČESKÁ REPUBLIKA A NOVÉ ČLENSKÉ ZEMĚ EVROPSKÉ UNIE NA CESTĚ DO EUROZÓNY CZECH REPUBLIC AND NEW MEMBERS OF EUROPEAN UNION ON THE WAY TO EUROZONE

ČESKÁ REPUBLIKA A NOVÉ ČLENSKÉ ZEMĚ EVROPSKÉ UNIE NA CESTĚ DO EUROZÓNY CZECH REPUBLIC AND NEW MEMBERS OF EUROPEAN UNION ON THE WAY TO EUROZONE ČESKÁ REPUBLIKA A NOVÉ ČLENSKÉ ZEMĚ EVROPSKÉ UNIE NA CESTĚ DO EUROZÓNY CZECH REPUBLIC AND NEW MEMBERS OF EUROPEAN UNION ON THE WAY TO EUROZONE Růžena Breuerová Anotace: Článek se zabývá strategií přistoupení

Více

DOPADY EVROPSKÉ MĚNOVÉ INTEGRACE NA ČR

DOPADY EVROPSKÉ MĚNOVÉ INTEGRACE NA ČR DOPADY EVROPSKÉ MĚNOVÉ INTEGRACE NA ČR Růžena Vintrová, CES VŠEM ruzena.vintrova@vsem.cz Konference IREAS a KAS ve spolupráci se Senátem Parlamentu ČR dne 21. 11. 2006 Obsah: Dvojí pohled na přijetí eura

Více

Osmička zemí SVE by neměla mít problémy s externím financováním díky silnému poklesu deficitů běžných účtů

Osmička zemí SVE by neměla mít problémy s externím financováním díky silnému poklesu deficitů běžných účtů Osmička zemí SVE by neměla mít problémy s externím financováním díky silnému poklesu deficitů běžných účtů Zurück 24.06.2009 Vyšší investice v zemích střední a východní Evropy, které vedly k rozšiřování

Více

Ekonomická doporučení pro ČR 2015

Ekonomická doporučení pro ČR 2015 I. Na cestě za lepší Evropou Ekonomická krize ukázala členským zemím Unie nutnost systematického přístupu k ekonomickým nerovnováhám a zvýšenou potřebu koordinace ekonomických politik v celé EU. Výzvy,

Více

Monetárn a vývoj kurzu v kontextu

Monetárn a vývoj kurzu v kontextu Monetárn rní politika ČNB a vývoj kurzu v kontextu společné měny euro Ing. Pavel Řežábek člen bankovní rady a vrchní ředitel ČNB Kouty u Ledče nad Sázavou 22. května 2008 Struktura prezentace 1 Základní

Více

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0410 Číslo šablony: Název materiálu: Ročník: Identifikace materiálu: Jméno autora: Předmět: Tématický celek:

Více

Aktualizovaná strategie přistoupení České republiky k eurozóně

Aktualizovaná strategie přistoupení České republiky k eurozóně Aktualizovaná strategie přistoupení České republiky k eurozóně (Společný dokument vlády ČR a ČNB) Úvod 1. Česká republika (ČR) se od data vstupu do Evropské unie (EU) účastní třetí fáze hospodářské a měnové

Více

Speciální analýza. Doporučení EK: Snižte korupci. Doporučení EK: Doporučení EK: Snižte kor. Doporučení. Doporučení EK: Snižte korupci

Speciální analýza. Doporučení EK: Snižte korupci. Doporučení EK: Doporučení EK: Snižte kor. Doporučení. Doporučení EK: Snižte korupci Tomáš Kozelský Speciální analýza Červenec 215 Doporučení EK: čení EK: Snižte korupci Doporučení ní EK: Snižte korupci Doporučení EK: Snižte korup Doporučení EK: Doporučení EK: Snižte kor EK: Snižte korupci

Více

Krize eura? Euro je silnější než při startu eurozóny ECB dodržuje cíl cenové stability. Euro/dollar exchange rate

Krize eura? Euro je silnější než při startu eurozóny ECB dodržuje cíl cenové stability. Euro/dollar exchange rate Bankovníunie: odpověďna ekonomickou a finanční krizi? Liberec 23. duben 2013 Zdeněk Čech Ekonomický poradce Zastoupení Evropské komise v České republice Krize eura? Euro je silnější než při startu eurozóny

Více

Aktuální stav jednání o podobě Integrovaného regionálního operačního programu pro období 2014 2020

Aktuální stav jednání o podobě Integrovaného regionálního operačního programu pro období 2014 2020 Aktuální stav jednání o podobě Integrovaného regionálního operačního programu pro období 2014 2020 Mgr. Kateřina Matýšková Ministerstvo kultury Liberec, 10. prosince 2014 Programové období 2014 2020 Strategie

Více

3. Nominální a reálná konvergence ČR k evropské hospodářské a měnové unii

3. Nominální a reálná konvergence ČR k evropské hospodářské a měnové unii . Nominální a reálná konvergence k evropské hospodářské a měnové unii Česká republika podle výsledků za rok a aktuálně analyzovaného období (duben až březen ) plní jako jediná ze čtveřice,, a tři ze čtyř

Více

CENTRUM DOPRAVNÍHO VÝZKUMU Dopravní plány a udržitelný rozvoj ve městech m ČR Radomíra PLÍŠ ÍŠKOVÁ Centrum dopravního výzkumu, v.v.i Neudržiteln itelné plánov nování Předpoklad lineárn rního vývoje dopravy

Více

EVROPSKÉ PRIORITY V OBLASTI INOVACÍ

EVROPSKÉ PRIORITY V OBLASTI INOVACÍ EVROPSKÉ PRIORITY V OBLASTI INOVACÍ Prezentace pana J.M. Barrosa, předsedy Evropské komise, na zasedání Evropské rady dne 4. února 2011 Obsah 1 I. Evropě hrozí, že ztratí svou pozici II. Co se v Evropě

Více

Reforma systému zdravotnictví v rámci strukturálních reforem veřejných financí. Euro Forum 21.6.2004

Reforma systému zdravotnictví v rámci strukturálních reforem veřejných financí. Euro Forum 21.6.2004 Reforma systému zdravotnictví v rámci strukturálních reforem veřejných financí Euro Forum 21.6.2004 Osnova příspěvku Reforma veřejných rozpočtů 2 fáze Veřejné zdravotní pojištění v rámci veřejných financí

Více

CO VŠECHNO PRO VÁS DĚLÁME? aneb své zájmy dokážeme lépe hájit společně

CO VŠECHNO PRO VÁS DĚLÁME? aneb své zájmy dokážeme lépe hájit společně CO VŠECHNO PRO VÁS DĚLÁME? aneb své zájmy dokážeme lépe hájit společně Praha, 16. května 2013 Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu Zpracování analýz sociálního dialogu a

Více

XVII. celostátní konference Právní úprava rozpočtové odpovědnosti - dopad na samosprávy

XVII. celostátní konference Právní úprava rozpočtové odpovědnosti - dopad na samosprávy XVII. celostátní konference Právní úprava rozpočtové odpovědnosti - dopad na samosprávy Ministerstvo financí prosinec 2014 Navrhovaná právní úprava implementace směrnice EU o rozpočtových rámcích členských

Více

Propojení nemocenského a zdravotní pojištění Bc.. Vladimír r Kothera garant projektu říjen 2004 Projekt Českého zdravotnického fóra f 1/2 Snaha reagovat na systémov mové chyby Dlouhodobá analýza problémů

Více

Průzkum prognóz makroekonomického vývoje ČR

Průzkum prognóz makroekonomického vývoje ČR Průzkum prognóz makroekonomického vývoje ČR MF ČR provádí dvakrát ročně průzkum (tzv. Kolokvium), jehož cílem je zjistit názor relevantních institucí na budoucí vývoj české ekonomiky a vyhodnotit základní

Více

Ekonomická transformace a její lekce pro dnešek

Ekonomická transformace a její lekce pro dnešek Ekonomická transformace a její lekce pro dnešek Konference 25 let kapitalismu v České republice Žofín, 15. listopadu 214 Vladimír Tomšík Česká národní banka Stav ekonomiky na počátku transformace Země

Více

BALÍČEK OPATŘENÍ K ENERGETICKÉ UNII PŘÍLOHA PLÁN VYTVÁŘENÍ ENERGETICKÉ UNIE

BALÍČEK OPATŘENÍ K ENERGETICKÉ UNII PŘÍLOHA PLÁN VYTVÁŘENÍ ENERGETICKÉ UNIE EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 25.2.2015 COM(2015) 80 final ANNEX 1 BALÍČEK OPATŘENÍ K ENERGETICKÉ UNII PŘÍLOHA PLÁN VYTVÁŘENÍ ENERGETICKÉ UNIE ke SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU

Více

Statistika a bilance hospodaření veřejných rozpočtů. Ing. Zdeněk Studeník Otrokovice, 20. 11. 2014

Statistika a bilance hospodaření veřejných rozpočtů. Ing. Zdeněk Studeník Otrokovice, 20. 11. 2014 Statistika a bilance hospodaření veřejných rozpočtů Ing. Zdeněk Studeník Otrokovice, 20. 11. 2014 Motto Rozpočet by měl být vyvážený, státní pokladna by se měla znovu naplnit, veřejný dluh by se měl snížit,

Více

Financování zdravotních služeb a zdravotní pojištění Postavení a motivace subjektů Ladislav Friedrich generáln lní ředitel OZP červen 2004 ve zdravotnictví 1 Aktuáln lní stav z pohledu financování Skut.

Více

Aktuální stav jednání o podobě Integrovaného regionálního operačního programu pro období 2014 2020

Aktuální stav jednání o podobě Integrovaného regionálního operačního programu pro období 2014 2020 Aktuální stav jednání o podobě Integrovaného regionálního operačního programu pro období 2014 2020 Mgr. Kateřina Matýšková Ministerstvo kultury Zlín, 30. 4. 2015 Programové období 2014 2020 Strategie Evropa

Více

Světová ekonomika. Analýza třísektorové ekonomiky veřejné rozpočty a daně jako nástroje fiskální politiky

Světová ekonomika. Analýza třísektorové ekonomiky veřejné rozpočty a daně jako nástroje fiskální politiky Světová ekonomika Analýza třísektorové ekonomiky veřejné rozpočty a daně jako nástroje fiskální politiky Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního

Více

lní fond a jeho ití pro Českou republiku

lní fond a jeho ití pro Českou republiku Evropský sociáln lní fond a jeho využit ití pro Českou republiku Karlovy Vary 7. října 2004 JUDr. Čestmír Sajda,, MBA náměstek ministra Ministerstvo práce a sociáln lních věcív www.esfcr esfcr.cz Evropský

Více

Průzkum prognóz makroekonomického vývoje ČR

Průzkum prognóz makroekonomického vývoje ČR Průzkum prognóz makroekonomického vývoje ČR MF ČR provádí dvakrát ročně průzkum (tzv. Kolokvium), jehož cílem je zjistit názor relevantních institucí na budoucí vývoj české ekonomiky a vyhodnotit základní

Více

MANAGEMENT MOBILITY CENTRUM DOPRAVNÍHO VÝZKUMU

MANAGEMENT MOBILITY CENTRUM DOPRAVNÍHO VÝZKUMU MANAGEMENT MOBILITY Jiří Galatík OBSAH PREZENTACE 1. Definice 2. Cíle managementu mobility 3. Platformy pro management mobility 4. Nástroje managementu mobility 5. Situace v Evropě 6. Česká města a management

Více

Opatření ke zvýšení konkurenceschopnosti ČR

Opatření ke zvýšení konkurenceschopnosti ČR Opatření ke zvýšení konkurenceschopnosti ČR Konference Rozdíly v konkurenceschopnosti mezi státy EU předpoklady a bariéry jejich překonání 11.dubna 2014, Brno Konkurenceschopnost - srovnání ČR s vybranými

Více

5. setkání. Platební bilance a vnější ekonomická rovnováha, měnová politika, fiskální politika

5. setkání. Platební bilance a vnější ekonomická rovnováha, měnová politika, fiskální politika 5. setkání Platební bilance a vnější ekonomická rovnováha, měnová politika, fiskální politika PLATEBNÍ BILANCE A VNĚJŠÍ EKONOMICKÁ ROVNOVÁHA Obsah kapitoly Podstata platební bilance Struktura platební

Více

Priority polského předsednictví v Radě EU (1. července 31. prosince 2011)

Priority polského předsednictví v Radě EU (1. července 31. prosince 2011) Priority polského předsednictví v Radě EU (1. července 31. prosince 2011) Polsko v rámci svého předsednictví v Radě EU hodlá nastartovat ekonomický a politický růst Evropské unie pomocí těchto priorit:

Více

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU)

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 27.5.2013 Úřední věstník Evropské unie L 140/11 NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) č. 473/2013 ze dne 21. května 2013 o společných ustanoveních týkajících se sledování a posuzování návrhů rozpočtových

Více

Konkurenceschopnost firem: Jaké bezprostřední dopady mělo umělé oslabení koruny?

Konkurenceschopnost firem: Jaké bezprostřední dopady mělo umělé oslabení koruny? Konkurenceschopnost firem: Jaké bezprostřední dopady mělo umělé oslabení koruny? Drahomíra Dubská Mezinárodní vědecká konference Insolvence 2014: Hledání cesty k vyšším výnosům pořádaná v rámci projektu

Více

Informativní přehled 1 PROČ EU POTŘEBUJE INVESTIČNÍ PLÁN?

Informativní přehled 1 PROČ EU POTŘEBUJE INVESTIČNÍ PLÁN? Informativní přehled 1 PROČ EU POTŘEBUJE INVESTIČNÍ PLÁN? Od propuknutí celosvětové hospodářské a finanční krize trpí EU nízkou úrovní investic. Ke zvrácení tohoto sestupného trendu a pro pevné navedení

Více

Energetické cíle ČR v evropském

Energetické cíle ČR v evropském kontextu kontextu 1 Vrcholové strategické cíle ASEK Energetická bezpečnost Bezpečnost dodávek energie Odolnost proti poruchám Konkurenceschopnost Bezpečnost Konkurenceschopné ceny pro průmysl Sociální

Více

ěžné výstupy projektu

ěžné výstupy projektu Průběž ěžné výstupy projektu Spolupráce na všech v frontách CZ.1.07/1.2.00/08.0113 Operační program: Prioritní osa: Oblast podpory: Vzdělávání pro konkurenceschopnost 1. Počáte teční vzdělávání 1.2. Rovné

Více

Exportní politika ČR. Mirek Topolánek. Výbor pro hospodářstv

Exportní politika ČR. Mirek Topolánek. Výbor pro hospodářstv Exportní politika ČR Mirek Topolánek předseda vlády ČR Výbor pro hospodářstv ství,, zemědělstv lství a dopravu Senátu PČRP Exportní politika z pohledu vlády Export je motorem české ekonomiky Česká ekonomika

Více