EU aktuálně (2013 a starší)

Transkript

1 EU aktuálně (2013 a starší) Eurobarometr podzim 2013: důvěra v hospodářské oživení roste Podle výsledků nejnovějšího průzkumu Eurobarometr zveřejněných 20.prosince2013 začínají mít Evropané na hospodářskou situaci v Evropě mírně optimističtější pohled. Více než polovina Evropanů (51 %) v průzkumu uvedla, že se na budoucnost EU dívá optimisticky. Ještě letos na jaře to bylo přitom jen 49 %. Celkem 43 % občanů (o jeden procentní bod více než na jaře 2013) soudí, že EU jde na cestě z krize správným směrem a zaujímá správný postoj k řešení nových globálních problémů. Roste také optimismus: počet Evropanů, podle nichž dopad krize na zaměstnanost již dosáhl vrcholu, se zvýšil o 4 procentní body (z 36 na 40 %). Za největší problémy na úrovni EU považují Evropané ekonomickou situaci obecně (45 %, 3 procentní body), nezaměstnanost ( 36 %, 2 procentní body) a stav veřejných financí členských států (26 %, 4 procentní body). Nyní, kdy Irsko opouští záchranný program, průzkumy ukazují, že Irové v současnosti hospodářskou situaci své země vnímají mnohem pozitivněji než dříve. Počet Irů, kteří očekávají, že se hospodářská situace země během nadcházejícího roku zlepší, se zvýšil o 12 procentních bodů a počet Irů, kteří hodnotí stav národního hospodářství jako dobrý, se zvýšil o 11 procentních bodů. Podpora hospodářské a měnové unie se společnou měnou eurem zůstala od jara téměř nezměněna. Podporuje ji více než polovina Evropanů (52 %, +1 procentní bod). Ve 21 členských státech se pro euro vyslovila absolutní většina respondentů. Největší podpoře se euro těší v Lucembursku (79 %), Slovinsku (78 %), na Slovensku (78 %), v Estonsku (76 %) a Finsku (75 %). Průzkum z podzimu 2013 proběhl formou osobních rozhovorů s respondenty v období mezi 2. a 17. listopadem Ve 28 členských státech a pěti kandidátských zemích (Bývalá jugoslávská republika Makedonie, Černá Hora, Island, Turecko a Srbsko) bylo dotázáno celkem osob. Více informací: Eurobarometr podzim 2013 Cena Natura 2000 staví do centra pozornosti biodiverzitu v Evropě Evropská komise zavádí cenu Natura Bude udělována za vynikající počiny v ochraně přírody v Evropě. Šanci na úspěch mají všichni, kteří se podílejí na činnostech souvisejících se sítí Natura Natura 2000 je síť chráněných, z hlediska biologické rozmanitosti vysoce cenných oblastí, která zaujímají přibližně 20 % území EU. V rámci této sítě bohaté na faunu a flóru jsou chráněny například horské bučiny v České republice, želvy žijící v mokřadních porostech Polska nebo delfíni při španělském pobřeží. Kromě ochrany přírody je síť Natura 2000 přínosem také v mnoha společenských a hospodářských ohledech. Lidé v Evropě přikládají velký význam ochraně přírody, avšak o existenci sítě Natura 2000 ví jen málo z nich. Nedávný průzkum Eurobarometr ukázal, že 90 % Evropanů vnímá úbytek přírodních stanovišť a ohrožení či vymírání některých Compiled :21:08 by Document Globe 1

2 rostlinných a živočišných druhů jako vážný problém. Většina občanů (mezi 83 a 99 % v závislosti na členském státu) se domnívá, že ochrana přírody významně pomáhá předcházet ničení cenných suchozemských a mořských lokalit. Jen 27 % respondentů však někdy slyšelo o síti Natura Zavedení nové ceny Natura 2000 by mělo tento nedostatek veřejného povědomí napravit. Každoroční udílení této ceny bude totiž příležitostí pro prezentování rozličných lokalit v rámci sítě a pro uznání vynikajících výsledků v celé řadě činností. Každý rok se bude udělovat pět cen v různých oblastech. Posuzovat se budou komunikace s veřejností, ochranářská opatření, přínosy pro hospodářství a společnost, dosahování konsenzu mezi různými zájmy nebo názory a také navazování kontaktů a přeshraniční spolupráce. Do soutěže o cenu se může přihlásit kterýkoli subjekt ( veřejný či místní orgán, firmu, nevládní organizaci, vlastníka půdy, vzdělávací instituci nebo jednotlivce), který je přímo zapojen do sítě Natura Přihlášku lze podat do 18. února Bližší informace jsou uvedeny na internetové stránce věnované ceně Natura Vítězové prvního ročníku budou vyhlášeni v květnu 2014 a cena za jejich úspěchy jim bude slavnostně předána v Bruselu za účasti významných osobností. Více informací: Natura 2000 Směrnice o ochraně přírodních stanovišť Generální ředitelství pro životní prostředí Internetové stránky evropského komisaře pro životní prostředí Janeze Potočnika Komise předložila návrhy týkající se klonování zvířat a nových potravin Evropská komise 18.prosince přijala tři návrhy právních předpisů týkající se klonování zvířat a nových potravin, které v této oblasti zajistí právní jistotu. Dva návrhy se týkají zákazu technologie klonování pro hospodářská zvířata chovaná v EU a dovoz těchto klonovaných zvířat. Bude zakázán rovněž prodej potravin vyrobených z klonovaných zvířat. Záměrem těchto návrhů je zabývat se dobrými životními podmínkami zvířat a jinými etickými otázkami spojenými s použitím uvedené technologie. Návrh legislativy o nových potravinách je revizí stávajícího nařízení s cílem zlepšit dostupnost nových a inovativních potravin na trhu EU a současně udržet vysokou úroveň ochrany spotřebitele. V prvním návrhu směrnice se počítá s dočasným zákazem používání technologie klonování na hospodářských zvířatech a také se zákazem uvádění živých klonovaných zvířat a klonovaných embryí na trh. Druhý návrh směrnice zajišťuje, aby nebyly na trh EU uváděny potraviny, jako je maso nebo mléko, z klonovaných zvířat. Klonování však nebude zakázáno pro účely výzkumu, zachování vzácných chovů a ohrožených druhů nebo při využití zvířat pro výrobu farmaceutických produktů a zdravotnických prostředků, kdy lze použití této technologie ospravedlnit. Jako nové potraviny se obecně označují potraviny, které nebyly do května 1997, tj. před vstupem stávajícího nařízení v platnost, v EU konzumovány ve významné míře. Dále se to týká i potravin vyráběných za použití nových technik a technologií např. nanomateriálů. Uvedený návrh upravuje také ochranu inovací. Podle nového systému potravinářský podnik, který v případě inovace založené na novém vědeckém vývoji podá žádost, získá povolení prodávat potravinu po dobu 5 let, teprve pak ji budou moci vyrábět i ostatní. Evropský úřad pro bezpečnost potravin - EFSA provedl v roce 2008 vědecké posouzení rizika a dospěl k závěru, že z hlediska bezpečnosti potravin nebyl mezi masem a mlékem klonovaných zvířat a jejich potomstva a masem a mlékem zvířat chovaných tradičně zjištěn žádný rozdíl. Toto stanovisko bylo potvrzeno v letech 2009, 2010 a Vědci využívají klonování v rámci některých výzkumů. Reprodukční materiál (spermie a embrya) ani potraviny (maso, mléko) těchto klonů nejsou uváděny na trh. Více informací: Klonování a nové potraviny Evropský úřad pro bezpečnost potravin - EFSA Zpráva o evropském postoji ke klonování ( shrnutí zprávy - stručně ) V roce 2014 je v programu Erasmus+ k dispozici 1,8 miliardy eur Organizace, které se v roce 2014 budou ucházet o finanční prostředky z nového programu Evropské unie pro vzdělávání, odbornou přípravu, mládež a sport Erasmus+, se mohou od 12. prosince 2013 zahájit přípravu svých žádostí. Podrobné informace k podávání žádostí naleznou v Průvodci programem Erasmus+, který právě vyšel. Program mohou využívat Compiled :21:08 by Document Globe 2

3 organizace v oblasti vzdělávání, odborné přípravy, mládeže nebo sportu. Žádosti o financování lze podávat od konce ledna. Jednotlivci se přímo o granty ucházet nemohou. Je třeba, aby se obrátili na svou univerzitu či jinou příslušnou organizaci, která danou žádost podá. Uvedených 1,8 miliardy eur bude v roce 2014 rozděleno do těchto oblastí: Podpora mobility studentů, stážistů, učitelů a ostatních pedagogických pracovníků, mladých lidi na výměnách mládeže, vedoucích mládeže a dobrovolníků. Lhůta pro podání žádosti u projektů mobility vzdělávání je 17. března Vytvoření nebo rozvoj partnerství mezi vzdělávacími institucemi či mládežnickými organizacemi a zaměstnavateli. Lhůta pro podání žádostí je duben Podpora dialogu a získávání poznatků nutných k reformě systémů vzdělávání, odborné přípravy a práce s mládeží. Konsorcia, koordinující organizace a skupiny mohou jménem určitého počtu organizací podat pouze jednu žádost. Poprvé budou financovány univerzity či instituty odborné přípravy a tzv.nová inovativní partnerství. Jedná se o tzv. znalostní aliance a aliance odvětvových dovedností, které budou zajišťovat součinnost mezi oblastí vzdělávání a pracovním trhem. Vysokoškolské instituce, poskytovatelé odborné přípravy a podniky by měly přispívat k propagaci inovací a podnikání a rozvíjet nové studijní programy řešící nedostatek kvalifikací požadovaných na trhu práce. Ve sportu je kladen důraz na nadnárodní projekty, které mají podporovat sport na základní úrovni, potírat negativní jevy (manipulaci s výsledky zápasů, doping, násilí a rasismus) a prosazovat řádnou správu, rovné příležitosti pro muže a ženy, sociální začleňování a možnosti fyzické aktivity pro všechny. Průvodce programem Erasmus + podrobně přibližuje cíle, priority a možnosti financování jednotlivých akcí. Obsahuje technické údaje k žádostem o grant a výběrovým řízením a rovněž i finanční a správní ustanovení, která se týkají samotného udělování grantu. Erasmus + zahrnuje všechny současné unijní systémy financování v oblasti vzdělávání, odborné přípravy a mládeže. Konkrétně jde o program celoživotního učení (Erasmus, Leonardo da Vinci, Comenius, Grundtvig), Mládež v akci a pět programů mezinárodní spolupráce (Erasmus Mundus, Tempus, Alfa, Edulink a program pro spolupráci s průmyslovými zeměmi). Nově také zavádí podporu sportu. Integrovaný program žadatelům zpřehlední jednotlivé možnosti financování. Rozpočet pro období ve výši 14,7 miliardy EUR zohledňuje budoucí odhady inflace a je oproti současným hodnotám o 40 % vyšší. Další prostředky mají být vyčleněny na mobilitu v rámci vysokoškolského vzdělávání a budování kapacit, které bude zahrnovat i země mimo EU. Tato jednání budou završena v roce Program Erasmus+ Průvodce programem Erasmus+ (PDF) Erasmus+ na Facebooku Erasmus+ na Twitteru Komisařka Androulla Vassiliou ) Členské státy vrátí Evropské komisi 335 milionů EUR z výdajů na společnou zemědělskou politiku Evropská komise, v rámci tzv. schválení účetní závěrky, vyzvala 12. prosince členské státy, aby vrátily celkem 335 milionů EUR neoprávněně vynaložených z finančních prostředků na provádění zemědělské politiky EU. Mezi těmito státy je i naše Česká republika. Vzhledem k tomu, že některé z těchto částek již byly od členských států získány zpět, čistý finanční dopad tohoto rozhodnutí představuje přibližně 304 milionů EUR. Tyto peníze se vracejí do rozpočtu Evropské unie, protože nebyla dodržena pravidla EU či nebyly u zemědělských výdajů použity náležité kontrolní postupy. Úkolem Komise je zajistit, aby členské státy tyto finanční prostředky vynakládaly řádně. Členské státy odpovídají za vyplácení a kontrolu výdajů v rámci společné zemědělské politiky (SZP). Podle tohoto rozhodnutí vrátí poskytnuté finanční prostředky kromě naší země i dalších 14 členských států: Rakousko, Belgie, Německo, Španělsko, Finsko, Francie, Řecko, Maďarsko, Irsko, Lucembursko, Lotyšsko, Nizozemsko, Rumunsko a Švédsko. Nejvýznamnějšími jednotlivými opravami jsou: 141,8 milionu EUR (finanční dopad: 141,5 milionu EUR) účtovaných Francii za nedostatky související s podmíněností, 78,8 milionu EUR (finanční dopad: 66,6 milionu EUR) účtovaných Řecku za nedostatky související s přiznáním nároků, 24,3 milionu EUR (finanční dopad: 24,1 milionu EUR) účtovaných Nizozemsku za nedostatky ve fungování systému evidence půdy, kontrolách namístě a výpočtu plateb a sankcí, 22,2 milionu EUR (finanční dopad: 21,0 milionu EUR) účtovaných Řecku za nedostatky související s podmíněností, Compiled :21:08 by Document Globe 3

4 17,7 milionu EUR (finanční dopad: 10,9 milionu EUR) účtovaných Francii za nedostatky týkající se uznávání organizací producentů ovoce a zeleniny. Česká republika bude vracet 120 tisíc eur kvůli správním chybám zjištěným během účetní závěrky za rok Na druhé straně, na základě rozsudku Tribunálu ve věci dřívějšího rozhodnutí Komise bude Portugalsku vyplacena náhrada ve výši 0,5 milionu EUR. Managing the agriculture budget wisely (Odpovědné hospodaření se zemědělským rozpočtem) Systém schválení ročních účetních závěrek (PDF) Program Kreativní Evropa milionů eur na rok 2014 Kulturní a tvůrčí organizace, které se v roce 2014 chtějí ucházet o financování prostřednictvím nového programu Evropské unie pro odvětví kultury a tvorby nazvaného Kreativní Evropa, mohou od 11.prosince připravovat své žádosti o grant. Pokyny k novému programu Kreativní Evropa mají zájemcům o grant pomoci s vypracováním přihlášky. Současně obsahují i řadu informací o procesu financování. Pro rok 2014 je v programu k dispozici téměř 170 milionů eur. O granty se nemohou ucházet jednotlivci přímo. Musí se obrátit na příslušné organizace, tj. například na kulturní sdružení, festivaly, divadla a filmové distributory nebo na kontaktní místo programu Kreativní Evropa ve své zemi. Celkový rozpočet programu Kreativní Evropa na příštích sedm let bude činit 1,46 miliardy eur, což je o 9 % více než v současnosti. Program bude podporovat umělce, odborníky v oboru kultury a kulturní organizace zabývající se scénickým nebo výtvarným uměním, vydavatelskou činností, filmem, televizní tvorbou, hudbou, interdisciplinárními druhy umění, kulturním dědictvím a odvětvím videoher. Umožní jim působit v jiných zemích a rozvíjet dovednosti potřebné v digitální éře. Zviditelněním evropských kulturních děl v jiných zemích tento program podpoří také kulturní a jazykovou rozmanitost. Program Kreativní Evropa bude vedle podprogramů Kultura a MEDIA zahrnovat také víceoborovou složku, podporující spolupráci na příslušných politikách, průřezová opatření i novou facilitu finanční záruky, která malým a středním podnikům v kulturním či kreativním odvětví umožní přístup k bankovním půjčkám ve výši až 750 milionů eur. Tato facilita bude zprovozněna v roce umělců a profesionálů v odvětví kultury, respektive jejich díla, obdrželo finanční podporu určenou na oslovení nového publika v zahraničí, přes 800 evropských filmů obdrželo distribuční podporu, díky které je zhlédne publikum v celé Evropě a ve světě, alespoň evropských kin využilo podpory poskytnuté síti evropských kin, která tak budou moci promítat alespoň 50 % evropských filmů, se dostalo podpory překladu více než knih a jiných literárních děl - čtenáři je tak budou mít ve svém mateřském jazyce, tisíce kulturních a audiovizuálních organizací a odborníků v oblasti kultury měly možnost využít školení, která jim pomohou získat nové dovednosti a posílí jejich schopnost pracovat na mezinárodní úrovni. Program Kreativní Evropa podporuje také evropská hlavní města kultury, označení Evropské dědictví, Dny evropského dědictví i pět ocenění v kulturní a audiovizuální oblasti. Z rozpočtu tohoto nového programu, který nahrazuje programy MEDIA, MEDIA Mundus a Kultura, bude 56 % vyčleněno na podporu kinematografie a audiovizuálního odvětví a 31 % na kulturu. Evropské kulturní a tvůrčí odvětví generuje až 4,5 % evropského HDP a zaměstnává v EU zhruba 3,8 % pracovníků (8,5 milionu lidí). Creative Europe Programme Evropská komise Creative Europe Komisařka Androully Vassiliou ) Horizont během prvních dvou let na inovace a výzkum až 15 miliard eur Evropská komise 11.prosince 2013 poprvé vyzvala k podávání návrhů na projekty, které mohou získat finanční prostředky z programu EU na podporu výzkumu a inovací s názvem Horizont Na program je vyčleněno celkem 80 miliard eur. Během prvních dvou let jeho fungování pak bude dáno k dispozici přes 15 miliard eur. Cílem je stimulovat znalostní hospodářství EU a nalézt nová řešení v oblastech, které mohou mít velký význam pro každodenní život občanů. V období 2014 a 2015 budou ve středu zájmu zejména tyto oblasti: personalizace zdravotní péče, bezpečnost počítačových systémů a inteligentní města. Compiled :21:08 by Document Globe 4

5 Komise poprvé uvedla priority pro financování na období dvou let. Umožnila tak výzkumným pracovníkům a podnikům získat větší jistotu ohledně směřování politiky EU v oblasti výzkumu. Od je tak možné se přihlásit ve většině výzev k podávání návrhů, které budou financovány z rozpočtu programu na rok Další příležitosti budou následovat v průběhu roku. Jen na rok 2014 je vyhrazeno kolem 7,8 miliard eur, přičemž finančními prioritami jsou tři základní pilíře programu Horizont 2020: Vynikající věda - na podporu špičkových vědeckých pracovníků jsou vyhrazeny přibližně 3 miliardy eur, včetně 1,7 miliard na granty z Evropské rady pro výzkum. V rámci programu Marie Skłodowska-Curie bude na stipendia pro mladé výzkumné pracovníky k dispozici 800 milionů eur. Vedoucí postavení v průmyslu - na podporu vedoucího postavení Evropy zejména v oblasti informačních a komunikačních technologií, nanotechnologie, pokročilé výroby, robotiky, biotechnologie a výzkumu vesmíru, je vyhrazeno 1,8 miliard eur. Společenské výzvy - na inovativní projekty řešící některé ze sedmi společenských výzev uvedených v programu Horizont 2020 je vyhrazeno 2,8 miliard eur. Jedná se především o tyto oblasti: zdraví, zemědělství, námořní výzkum, biohospodářství, energetika, doprava, opatření v oblasti klimatu, životní prostředí, účinné využívání zdrojů a surovin, bezpečnost. Horizont 2020 je doposud největším rámcovým programem EU na podporu výzkumu a inovací poběží 7 let a disponuje rozpočtem ve výši téměř 80 miliard eur. Většina prostředků EU na výzkum se přiděluje na základě konkurenčních výzev k předkládání návrhů. Společné výzkumné středisko Evropské komise, Evropský inovační a technologický institut a výzkum podléhající Smlouvě o Euratomu - rovněž půjde o financování prostřednictvím tohoto programu. Zároveň budou vyhlašovány individuání výzvy k podávání návrhů v rámci specifických partnerství s konkrétním odvětvím či s členskými státy. Celkový rozpočet EU na výzkum v roce 2014, včetně individuálních výzev a administrativních nákladů, se bude pohybovat ve výši 9,3 miliard eur a v roce 2015 vzroste na 9,9 miliard eur. Konečná částka na rok 2015 bude známa po přijetí rozpočtu na rok Na období je také vyčleněno 500 milionů eur pro inovativní malé a střední podniky. Očekává se, že mnoho projektů bude obsahovat genderové aspekty. Finanční prostředky budou věnovány i na stimulaci diskuse o úloze vědy v dnešní společnosti. Jsou zavedena i nová pravidla týkající se výsledků projektů realizovaných v rámci Horizontu Jde o tzv. otevřený přístup k informacím, které by měly být veřejnosti dostupné zdarma. Horizont 2020 / Nový program EU na podporu výzkumu a inovací Program Horizont 2020 Evropská rada pro výzkum Společné výzkumné středisko - JRC Evropský inovační a technologický institut - EIT Smlouva o Euratomu Začleňování Romů upravuje EU právním aktem Všechny členské státy Evropské unie se 9.prosince 2013 zavázaly, že se budou řídit souborem doporučení, který Komise navrhla v souvislosti s úsilím o zlepšení hospodářské a sociální integrace romských komunit. Rada ministrů doporučení přijala za necelých šest měsíců poté, co Komise návrh předložila. Jde o vůbec první právní nástroj na úrovni EU pro začleňování Romů. Přijetím doporučení se členské státy zavázaly, že budou podnikat konkrétní opatření k tomu, aby se zmenšily rozdíly, která Romy dělí od ostatních obyvatel. Přijaté doporučení Rady o účinných opatřeních v oblasti integrace Romů v členských státech obsahuje konkrétní pokyny, které mají členským státům pomoci zintenzivnit a urychlit jejich snažení. Členským státům doporučuje podnikat konkrétní opatření k tomu, aby se uzavřela propast, která Romy odděluje od ostatních obyvatel. V dokumentu jsou stanoveny podmínky pro účinné začleňování Romů v členských státech. Jde tedy o upevnění rámce EU pro vnitrostátní strategie integrace Romů, na kterém se všechny členské státy dohodly již v roce Doporučení se opírá o zprávy Komise z posledních let o situaci Romů. Zaměřuje se na čtyři oblasti, v nichž se vedoucí představitelé zemí EU vyslovili pro plnění společných cílů spadajících do rámce EU pro vnitrostátní strategie integrace Romů jedná se o vzdělávání, zaměstnanost, zdravotní péči a bydlení. V zájmu realizace cílených opatření vyzývá doporučení členské státy, aby přidělily na začleňování Romů konkrétní finanční prostředky pocházející nejen z EU, ale i z vnitrostátních zdrojů a od třetích stran. Členským státům poskytuje i obecnější vodítka k tomu, jak při začleňování Romů postupovat, například zajistit, aby byla opatření vždy přizpůsobena místním okolnostem, prosazovat antidiskriminační pravidla, ochranu romských dětí a žen, investovat do sociální oblasti a věnovat se řešení chudoby. Doporučení není právně závazné, ale od členských států se očekává, že zavedou konkrétní opatření k zlepšení životních podmínek Romů. Přestože Evropský parlament nemusí o této věci oficiálně hlasovat, i on doporučení Rady podpořil při hlasování Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (LIBE) dne 5. prosince. Výbor potvrdil návrh usnesení o pokroku při provádění vnitrostátních strategií integrace Romů, ve kterém se zdůrazňuje úloha místních a Compiled :21:08 by Document Globe 5

6 regionálních orgánů při rozvoji a provádění politik týkajících se Romů, a rovněž důležitost toho, aby se na začleňování Romů přidělovaly odpovídající finanční prostředky. Předpokládá se, že Evropský parlament schválí usnesení na svém plenárním zasedání počátkem roku Komise bude vývoj průběžně hodnotit ve svých zprávách o pokroku v integraci Romů, které zveřejňuje každoročně na jaře. V rámci procesu Evropský semestr pro koordinaci hospodářských politik vydala Rada v květnu 2013, na základě návrhu Komise, samostatná doporučení k romské otázce pěti členským státům (Bulharsku, České republice, Maďarsku, Rumunsku a Slovensku). V doporučeních byly uvedené členské státy vyzvány, aby uvedly své strategie pro integraci Romů do praxe a zařadily konkrétní opatření týkající se Romů do své širší politické agendy. Roční cyklus Evropského semestru zajišťuje pevné a trvalé zakotvení integrace Romů v programu EU. Důležitým finančním nástrojem na podporu integrace Romů nadále budou strukturální fondy EU, zejména Evropský sociální fond. Pro nadcházející finanční období navrhla Komise, aby se integrace okrajových společenství, tedy například i Romů, stala samostatnou investiční prioritou. S tím souvisí i návrh na stanovení podmínek pro poskytnutí podpory z EU k zajištění toho, že tato podpora bude nedílnou součástí ucelené strategie k integraci Romů. Aby byly zajištěny náležité finanční prostředky, mají členské státy povinnost vyčlenit přinejmenším 20 % svého přídělu z Evropského sociálního fondu právě na sociální začleňování. Členské státy mohou své sociálně-integrační projekty financovat ze strukturálních fondů EU, včetně projektů na lepší začlenění Romů v oblastech vzdělávání, zaměstnanost, bydlení a zdravotnictví. V období bylo na projekty sociálního začleňování k dispozici zhruba 26,5 miliardy eur. Za správu těchto prostředků jsou odpovědné členské státy, a to včetně výběru konkrétních projektů. Návrh doporučení předložený Radě (PDF) Zpráva o pokroku vydaná Komisí v r (PDF) Evropská komise Romové Evropa 2020 Evropský semestr Doporučení Evropského semestru k romské otázce Internetové stránky místopředsedkyně Komise a komisařky EU pro spravedlnost Viviane Redingové Místopředsedkyně Komise Redingová na Generální ředitelství EU pro spravedlnost na Rada přijala obecný přístup k navracení kulturních statků i závěry o globálním rozměru evropského vysokoškolského vzdělávání Ve dnech 25. a 26. listopadu 2013 jednala Rada o oblasti vzdělávání, mládeže, kultury a sportu a přijala obecný přístup k návrhu směrnice o navracení neoprávněně vyvezených kulturních statků z území členského státu. Tento návrh, který je revizí směrnice 93/7/EHS, zavádí několik důležitých změn: rozšiřuje se oblast působnosti: k navrácení bude způsobilý jakýkoli kulturní statek, na nějž se bude vztahovat definice národního kulturního pokladu; prodlužují se lhůty pro zahájení řízení o navrácení; pro účely odškodnění je vlastník uměleckého díla povinen prokázat, že při nabytí vynaložil nezbytnou péči; zlepšuje se správní spolupráce a výměna informací mezi orgány členských států. Na základě tohoto obecného přístupu bude moci nadcházející řecké předsednictví zahájit neformální jednání s Evropským parlamentem. Cílem je přijmout návrh do konce funkčního období Evropského parlamentu. Ministři školství ze zemí EU přijali závěry o globálním rozměru evropského vysokoškolského vzdělávání. Vyzývá se v nich ke komplexním strategickým přístupům k internacionalizaci vysokoškolského vzdělávání. Tento přístup by se měl vztahovat na tři hlavní oblasti: mobilitu studentů a pracovníků; internacionalizaci vzdělávacích programů a digitálního vzdělávání; strategickou spolupráci, partnerství a budování kapacit. Hlavním účelem internacionalizace a modernizace je zvýšit kvalitu vysokoškolského vzdělávání v Evropě a lépe připravit studující na život v globálním světě a práci v globálním hospodářství. Na systémy vysokoškolského vzdělávání mohou mít důležitý dopad nové nástroje digitálního vzdělávání - otevřené online vzdělávací zdroje Rada přijala závěry o zlepšení sociálního začlenění mladých lidí, kteří nejsou zařazeni do pracovního procesu ani do vzdělávání či odborné přípravy. Cílem závěrů je řešit problematiku sociálního vyloučení těchto mladých lidí systematičtějším způsobem a zajistit opatření v oblasti prevence, vzdělávání, odborné přípravy a neformálního učení, přechodu z procesu vzdělávání do zaměstnání a v oblasti zaměstnanosti jako takové. Compiled :21:08 by Document Globe 6

7 Návrh směrnice o navracení kulturních statků neoprávněně vyvezených z území členského státu (PDF) Závěry Rady o globálním rozměru evropského vysokoškolského vzdělávání (PDF) Otevřené vzdělávací zdroje a digitální vzdělávání (PDF) Závěry Rady o zlepšení sociálního začlenění mladých lidí, kteří nejsou zařazeni do pracovního procesu ani do vzdělávání či odborné přípravy (PDF) Infrastrukturu pro prostorové informace v Evropském společenství Evropská komise by ráda znala názory lidí na směrnici, na jejímž základě byla zřízena Infrastruktura pro prostorové informace v Evropském společenství. Jde o celoevropskou iniciativu - INSPIRE, jejímž úkolem je pomáhat státní správě, občanům a podnikům sdílet zeměpisné, sociální a ekonomické údaje a údaje o životním prostředí. Cílem konzultace je shromáždit poznatky o zkušenostech jednotlivých uživatelů, jakož i těch, kdo tyto soubory prostorových dat vytvářejí pro orgány veřejné správy, soukromý sektor, akademickou obec nebo pro osobní potřebu, aby tak pomohli zlepšit poskytování informací pro politiky a činnosti, které mají dopad na životní prostředí. Do diskuse se mohou zapojit všichni, kdo mají zájem. Obzvlášť vítáni jsou respondenti se zkušenostmi s touto iniciativou. Rovněž jsou vítány názory na služby poskytované Evropským geoportálem a jinými internetovými portály s přístupem k zeměpisným informacím. Respondenti by měli vyjádřit svůj názor na význam programu INSPIRE, užitečnost jeho činností, efektivnost vynaložených nákladů a provádění. Evropská komise by rovněž ráda zjistila, zda se setkali s pozitivními či negativními účinky INSPIRE v oblasti politiky životního prostředí i ve vztahu k dalším politikám, jako je elektronická veřejná správa - egovernment. Konzultace je vedena ve všech úředních jazycích EU. Internetová konzultace INSPIRE: Evropský geoportál Regulatory Fitness and Performance - REFIT Komise aktualizuje černou listinu leteckých společností Evropská komise provedla 22. aktualizaci seznamu EU pro leteckou bezpečnost, na němž figurují letecké společnosti, které v rámci Evropské unie nesmějí provozovat leteckou dopravu nebo jejichž provoz je omezen. Na seznam byly nově zařazeny všechny nepálské letecké společnosti. Komise tak rozhodla na základě bezpečnostních informací z různých zdrojů a v návaznosti na slyšení za účasti jak nepálských úřadů pro letectví, tak řady tamních leteckých dopravců. Novým seznamem se nahrazuje předchozí seznam z července Konzultace také proběhly s úřady pro civilní letectví v Libyi. Výbor EU pro leteckou bezpečnost zaznamenal jisté zlepšení, avšak s libyjskými úřady se shodl na tom, že je nadále nezbytné zachovat dobrovolné omezení spočívající v zákazu letů do EU, které je od libyjské revoluce uplatňováno na všechny letecké společnosti licencované v Libyi. Komise a Výbor EU pro leteckou bezpečnost budou nadále bedlivě sledovat toto omezení v praxi. Další technická aktualizace seznamu byla nutná také kvůli tomu, že některé společnosti přestaly existovat a některé naopak vznikly ve státech, pro které platí zákaz ze strany EU, konkrétně v Kyrgyzstánu, Kazachstánu, Indonésii a Mosambiku. Rozhodnutí Komise je založeno na jednomyslném stanovisku Výboru EU pro leteckou bezpečnost, který zasedal ve dnech 19. až 21. listopadu Členy výboru jsou odborníci na bezpečnost letectví z Komise, z každého z 28 členských států Unie a z Norska, Islandu, Švýcarska a z Evropské agentury pro bezpečnost letectví (EASA). K rozhodnutí Komise vydal kladné stanovisko také Evropský parlament a Rada ministrů. Seznam aerolinií, které mají zakázaný provoz v rámci Evropské unie Komise navrhuje normy pro zlepšení kvality stáží Evropská komise 4.prosince navrhla pokyny, která mají stážistům umožnit získat cenné pracovní zkušenosti za bezpečných a spravedlivých podmínek a zvýšit tak jejich šance na získání dobrého zaměstnání. Návrh doporučení Rady o rámci kvality stáží vyzve členské státy k tomu, aby zajistily soulad vnitrostátních právních předpisů či praxe se zásadami uvedenými v navržených pokynech, eventuelně své právní předpisy upravily. Stáže jsou zásadním prvkem Compiled :21:08 by Document Globe 7

8 záruky pro mladé lidi navržené v prosinci 2012 Evropským parlamentem a přijaté v dubnu 2013 Radou ministrů EU. Podle nedávného průzkumu Eurobarometr v současné době nesplňuje normy, pokud jde o pracovní podmínky nebo vzdělávací obsah, celá jedna třetina stáží. Zaměstnavatelé v těchto případech nasazují stážisty na méně kvalifikovaná pracovní místa. Pokyny by zvýšily transparentnost podmínek stáží. Stáže by například musely být založeny na písemné dohodě o stáži. Dohoda by měla upravovat vzdělávací obsah - vzdělávací cíle, dohled a také pracovní podmínky - omezené trvání, pracovní doba, jasné vymezení zda budou stážisté placeni nebo jinak odměňováni a zda budou mít nárok na sociální pojištění). Poskytovatelé stáží budou vyzváni, aby v oznámení o náboru uvedli, zda bude stáž placená. Stanovením společných norem kvality stáží by podpořilo provádění systémů záruk pro mladé lidi v členských státech. Podpořilo by také větší počet nadnárodních stáží a pomohlo by rozšířit portál EURES na stáže, tak jak již požadovala Evropská rada ve svých závěrech z června Navrhovaný rámec neupravuje stáže, které jsou součástí univerzitního vzdělání nebo jsou povinné k výkonu určitého povolání. Rámec kvality stáží je jednou z iniciativ oznámených v rámci balíčku týkajícího se zaměstnanosti mladých lidí z prosince Cílem záruky pro mladé lidi je zajistit, aby všichni mladí lidé do 25 let obdrželi do čtyř měsíců od začátku nezaměstnanosti či od ukončení formálního vzdělávání kvalitní nabídku zaměstnání, dalšího vzdělávání, učňovského programu nebo stáže. Záruka pro mladé lidi je jednou z nejdůležitějších a nejnaléhavějších strukturálních reforem, které musí členské státy zavést pro řešení nezaměstnanosti mladých lidí a zlepšení přechodu ze školy do zaměstnání. V průběhu dvou posledních desetiletí se stáže staly pro mladé lidi důležitou vstupní branou na trh práce. Přestože se stávají stále běžnější součástí trhu práce, je jejich rozšíření provázeno rovněž rostoucími obavami o vzdělávací obsah a pracovní podmínky. Nedávný průzkum Eurobarometr o kvalitě stáží ukazuje, že stáže jsou všeobecně rozšířené: přibližně polovina dotázaných (46 %) absolvovala stáž a velká část z nich absolvovala několik stáží. Průzkum rovněž poukazuje na to, že 35 % poskytovatelů stáží nenabízí písemnou dohodu o stáži a 23 % stážistů je po skončení stáže nabídnuto prodloužení, místo aby byli řádně přijati. Podle průzkumu pouze 9 % stáží probíhá v zahraničí. EURES Záruka pro mladé lidi Závěry Evropské Rady z června 2012 k Růstu, investicím a práci Aktuality na internetových stránkách GŘ pro zaměstnanost Průzkum Eurobarometru Zkušenosti se stážemi v EU Komise informovala o programu sledování financování terorismu a jmenné evidenci cestujících Komise dne schválila zprávu hodnotící Program sledování financování terorismu (program TFTP) a zprávu o společném přezkumu dohody o jmenné evidenci cestujících uzavřené mezi EU a USA. Komise hodnotila význam finančních údajů získaných podle dohody mezi EU a USA o programu TFTP a způsob, jakým americké úřady využívají údaje ze jmenné evidence cestujících v boji se závažnou trestnou činností a terorismem. Komise také schválila sdělení o evropském systému pro sledování financování terorismu. Dospěla k závěru, že zřízení takového systému se v této fázi nepředpokládá. Komise ve zprávě o významu údajů získaných v rámci programu TFTP pro vyšetřování teroristických činů dospěla k závěru, že tento program přinesl důležité zpravodajské informace, které pomohly odhalit připravované teroristické útoky a vystopovat jejich pachatele. Informace získané v tomto programu byly v poslední době použity například při vyšetřování teroristického útoku při bostonském maratonu v dubnu 2013, hrozeb během olympijských her v Londýně či výcviku teroristů pocházejících z EU v Sýrii. Dohled nad prováděním dohody o TFTP se zintenzivní nejen v nadcházejících měsících, ale i v dlouhodobém horizontu. Další přezkum bude proveden již na jaře Údaje z programu TFTP nabízejí zásadní vhled do finančních podpůrných sítí teroristických organizací a pomáhají odhalovat nové cesty financování terorismu i osoby do něj zapojené v USA, EU a jinde. Pro členské státy EU a Europol jsou tyto informace užitečné, neboť poskytují cenná vodítka pro vyšetřování. Za poslední tři roky podaly členské státy a EU celkem 158 žádostí (podle článku 10), na jejichž základě získaly z programu TFTP 924 vodítek. Co se týče nedávných tvrzení o neoprávněném přístupu k údajům o finančních transakcích v rozporu s dohodou o TFTP, vláda USA písemně potvrdila, že dohodu neporušila a nadále ji bude dodržovat v plném rozsahu. Stávající dohoda mezi EU a USA o předávání údajů o cestujících letících z EU do USA vstoupila v platnost dne 1. července Na základě přezkumu provedeného odborníky z EU a USA dospěla Komise k závěru, že americké úřady provádějí dohodu v souladu s normami a podmínkami, které obsahuje. Dohoda je účinným nástrojem pro boj proti závažné nadnárodní trestné činnosti a terorismu, který jasně vymezuje, za jakým účelem mohou být údaje ze jmenné evidence cestujících používány, a obsahuje přísné záruky na jejich ochranu. Předávání údajů agenturám uvnitř USA a třetím zemím také probíhá podle dohody. Další společný přezkum by se měl uskutečnit v první polovině roku Compiled :21:08 by Document Globe 8

9 Mid-term report on the Terrorist Finance Tracking Programme - TFTP Joint review of the U.S. Passenger Name Record (PNR) Agreement Communication on a European TFTS (Terrorist Finance Tracking System) Unijní rozpočet slouží jako nástroj pro investice v EU Z finanční zprávy za rok 2012, kterou zveřejnila Evropská komise, vyplývá, že 94 % z celkového rozpočtu EU na rok 2012 ve výši 135,6 miliardy EUR bylo věnováno různým příjemcům v Evropě, například výzkumným pracovníkům, studentům, malým a středním podnikům, městům a regionům a nevládním organizacím. V roce 2012 se v rozpočtu EU zvýšilo financování na podporu růstu, vytváření pracovních míst a investice do výzkumu a vzdělávání. Například: Fond soudržnosti v loňském roce přispěl částkou 9,6 miliardy EUR k vybudování km silnic a 950 km železnic. V minulém roce bylo přijato žádostí o financování výzkumu v EU a prostřednictvím sedmého rámcového programu pro výzkum bylo rozděleno 7,8 miliardy EUR. Celkem 1,2 miliardy EUR se investovalo do celoživotního učení. Ze zprávy také vyplývá, že Unie pomohla více než 122 milionům osob ve více než 90 zemích za hranicemi EU, a stále tak ve světě zaujímá vedoucí postavení v oblasti humanitární pomoci. Podíl správních výdajů (platy, důchody, budovy atd.) se v roce 2012 nezměnil a dosahoval 6 % z celkového rozpočtu EU. V absolutním vyjádření bylo největším příjemcem finančních prostředků EU Polsko (15,7 miliardy EUR), následovalo Španělsko a Francie. Porovnáme-li však objem čerpaných prostředků EU s hrubým národním důchodem, pak největším příjemcem bylo Estonsko, dále Lotyšsko a Litva. Německo (následované Francií, Spojeným královstvím a Španělskem) zůstalo největším příjemcem finančních prostředků EU pro použití v oblastech, jako jsou výzkum a inovace, zatímco Polsko získalo nejvíce peněz v oblasti politiky soudržnosti. Největším příjemcem prostředků v oblasti zemědělství byla Francie, za kterou následovaly Německo, Španělsko a Itálie. Nizozemsku připadlo nejvíce prostředků určených na prostor svobody, bezpečnosti a práva. Itálie a Belgie získaly nejvyšší financování v rámci oddílu rozpočtu EU zaměřeného na občanství. Ve zprávě se tradičně uvádějí informace o provozním rozpočtovém saldu, tj. o rozdílu mezi příspěvky členských států do rozpočtu EU a výší finančních prostředků, které tyto státy od EU získaly. Tento výpočet přitom neposkytuje úplný obraz o nákladech a přínosech členství v EU, protože nezohledňuje některé parametry, jako například finanční výhody, které pro členské státy vyplývají z vnitřního trhu či ze skutečnosti, že soukromým společnostem těchto států jsou udělovány zakázky v rámci projektů financovaných z prostředků EU v jiných zemích. Členské státy zasažené krizí - Řecko, Portugalsko a Španělsko - patřily v roce 2012 mezi největší čisté příjemce. Naopak Švédsko, Dánsko a Německo byly největšími čistými plátci. Největší ekonomiky přispívají do rozpočtu EU nejvíce. V roce 2012 se bohatství (vyjádřené ukazatelem HND) čistých plátců zvýšilo v průměru o 2,4 %. HND čistých příjemců se v důsledku ekonomické krize prakticky nezměnilo. Vzhledem k tomu, že rozpočet EU je založen na zásadě solidarity, došlo v některých případech k navýšení čistých příspěvků. Většina členských států zlepšila využití finančních prostředků, které jim byly přiděleny v oblasti politiky soudržnosti a na jiné investiční programy, a získala více peněz v oblasti zemědělství. Tyto faktory vysvětlují malé zvýšení příspěvků čistých plátců. Finanční zpráva o rozpočtu EU za rok 2012 Sedm z deseti občanů EU vnímá pomoc rozvojovým zemím jako pomoc prospěšnou i pro sebe Podle 66 % občanů EU by mělo odstraňování chudoby v rozvojových zemích zůstat jednou z hlavních priorit Evropské unie. Sedm z deseti lidí (69 %) věří, že pomoc těmto zemím je přínosná také pro EU a její občany. Toto jsou některé hlavní výsledky průzkumu Eurobarometr, který byl dne v Bruselu zveřejněn v rámci Evropských dnů rozvojové pomoci ( listopadu). Navzdory ekonomickým problémům jsou nyní občané EU ochotni platit více za potraviny a výrobky, které podporují rozvojové země (48 % dotázaných, což ve srovnání s rokem 2012 představuje zvýšení o čtyři procentní body). Zároveň si 83 % respondentů myslí, že je důležité pomáhat lidem v rozvojových zemích; 61 % z nich zastává názor, že by se pomoc měla zvýšit. Občané EU se domnívají, že by se budoucí rozvojová politika měla zaměřit na zaměstnanost (44 % dotazovaných), zdraví (33 %), hospodářský růst (31 %) a vzdělávání (30 %). Výsledky zvláštního průzkumu Eurobarometr nazvaného Rozvojová pomoc EU a rozvojové cíle tisíciletí představil komisař Piebalgs v rámci Evropských dnů rozvojové pomoci. U této příležitosti se setkávají hlavy států a vlád z Afriky s Compiled :21:08 by Document Globe 9

10 představiteli orgánů EU, ministry členských států EU, zástupci institucí OSN, občanské společnosti, akademické obce a soukromého sektoru. Diskuse se zaměřují na rozvojové cíle tisíciletí a na potřebu pevného evropského postoje k řešení globální chudoby a udržitelnému rozvoji po roce Z průzkumu vyplývá, že roste osobní angažovanost v rozvojové pomoci. 48 % Evropanů je ochotno platit více za potraviny a výrobky, které podporují rozvojové země to je o čtyři procentní body více oproti roku Velký nárůst lze zaznamenat v některých zemích, které byly výrazně zasaženy hospodářskou krizí: Irsko (47 %, +12), Lotyšsko (27 %, +8) a Španělsko (+7). Rovněž je vysoká podpora rozvoje a pomoci. Celkem 83 % dotazovaných se domnívá, že pomáhat lidem v rozvojových zemích je důležité; v loňském roce tento názor zastávalo 85 % respondentů. Počet lidí, kteří jsou pro zvyšování pomoci ze strany EU, zůstává stejný (61 %). Problematika rozvojových zemí se nejvíce dotýká mladých lidí a ti jsou v této oblasti nejaktivnější. Právě mladí lidé se domnívají, že mohou jako jednotlivci přispět k řešení chudoby v rozvojových zemích. Ve věkové kategorii let je o tom přesvědčeno 61 % dotazovaných; stejný názor zastává ve věkové kategorii 55 let a více jen 45 % respondentů. Celkem 53 % mladých lidí od 15 do 24 let je připraveno platit více za výrobky, pokud to pomůže rozvojovým zemím; ve věkové kategorii 55 let a více to platí jen pro 45 % dotázaných. Právě mladší respondenti se také domnívají, že by řešení chudoby v rozvojových zemích mělo být mezi hlavními prioritami EU a vlád jednotlivých členských států. Zatímco se většina respondentů (66 %) domnívá, že by potírání chudoby v rozvojových zemích mělo být jednou z hlavních priorit Evropské unie, jen 48 % z nich si myslí, že by to mělo patřit k prioritám vlády jejich vlastního státu. Jen malý počet respondentů (6 %) slyšel nebo četl o rozvojových cílech tisíciletí a byl s touto záležitostí obeznámen. Pokud jde o seznam rozvojových cílů tisíciletí, shledává většina Evropanů, že nejtěžší bude v nadcházejícím desetiletí odstranit chudobu, nastolit rovnost žen a mužů a zastavit šíření HIV/AIDS. Asi jeden respondent z deseti (12 %) správně odhaduje počet lidí na světě (půl až jedna miliarda lidí, kteří žijí z méně než 1 dolaru na den. Zvláštní průzkum Eurobarometr, včetně přehledů informací o jednotlivých členských státech EU GŘ pro rozvoj a spolupráci EuropeAid Evropské dny rozvojové pomoci Internetové hrozby: průzkum poukazuje na dopady počítačové kriminality Uživatelé internetu v EU mají obavy o bezpečnost. Vyplývá to ze zveřejněného dne průzkumu Eurobarometr. Podle 76 % respondentů (více než v obdobném průzkumu v roce 2012) se v uplynulém roce zvýšila pravděpodobnost, že se člověk stane obětí kyberkriminality. Dvanáct procent uživatelů internetu již muselo čelit napadení své ové schránky nebo účtu na sociálních médiích. Ačkoli 70 % uživatelů internetu v EU je si jisto, že internet umí používat k nákupům či obsluze svého bankovního účtu, přesto zhruba 50 % z nich tak skutečně činí. Tento rozdíl poukazuje na nepříznivý dopad počítačové kriminality na jednotný digitální trh hlavní obavy v souvislosti s uvedenými způsoby využití internetu se totiž týkají zneužití osobních údajů (toto zmínilo 37 % dotázaných) a zabezpečení on-line plateb (35 %). Povzbudivé je zjištění, že oproti roku 2012 přibylo občanů EU, kteří se cítí být dobře informováni o rizicích kyberkriminality (44 % oproti 38 %). Zdá se však, že ne vždy z těchto informací vyvozují veškeré nezbytné důsledky. Například v průběhu minulého roku změnila svá internetová hesla necelá polovina uživatelů internetu (48 %, tj. mírné zlepšení oproti 45 % v roce 2012). Průzkumu byl prováděn od května do června letošního roku a zúčastnilo se ho více než lidí ve všech členských státech. Z průzkumu Eurobarometr mimo jiné vyplývá, že: 87 % respondentů na internetu neuvádí své osobní údaje (mírný pokles z 89 % v roce 2012); většina stále nemá pocit, že je dobře informována o rizicích počítačové trestné činnosti (52 % ve srovnání s 59 % v roce 2012); 7 % se stalo obětí podvodu v souvislosti s on-line použitím kreditní karty nebo bankovního účtu; výrazně se zvýšil počet uživatelů, kteří pro přístup k internetu používají chytrý telefon (35 % oproti 24 % v loňském roce) nebo tablet (14 % oproti loňským 6 %). Evropská komise se snaží posílit odezvu EU na kyberkriminalitu a přispět k lepší ochraně občanů před tímto druhem trestné činnosti. Od ledna 2013 funguje Evropské centrum pro boj proti kyberkriminalitě EC3, které pracuje na společné reakci EU na tento typ kriminality. Hlavní prioritou tohoto centra je spolupráce s donucovacími orgány členských i dalších států a pomoc těmto orgánům. Komise a Evropská služba pro vnější činnost v únoru přijaly společnou Strategii kybernetické bezpečnosti Evropské unie. Mezi priority v této oblasti patří pomoc členským státům s identifikací a řešením nedostatků v jejich výbavě pro boj proti kyberkriminalitě, a rovněž podpora spolupráce mezi EC3, členskými státy a dalšími zúčastněnými stranami. Compiled :21:08 by Document Globe 10

11 V srpnu t.r. EU přijala nová pravidla posilující obranyschopnost Evropy vůči kybernetickým útokům, která mj. zavádějí trestní postih tzv. botnets, tj. sítí napadených počítačů, jejichž výkon je zneužíván k vedení kybernetických útoků. Zavedla i postih dalších prostředků, které používají pachatelé počítačové kriminality. Průzkum Eurobarometru z roku 2013 o kybernetické bezpečnosti Evropské centrum pro boj proti kyberkriminalitě - EC3 Plán počítačové bezpečnosti v EU má chránit otevřený internet a svobodu a příležitosti v on-line prostředí Proposed Directive on Network and Information Security frequently asked questions Questions and Answers: Directive on attacks against information systems Připravuje se reforma evropské politiky v oblasti propagace zemědělských a potravinářských produktů Evropská komise předložila návrh reformy politiky zaměřené na propagaci evropských zemědělských a potravinářských produktů a informování o nich. Díky navýšenému rozpočtu a s podporou evropské výkonné agentury by se tato nová politika měla stát klíčovým nástrojem unijní strategie pod heslem Enjoy, it's from Europe, v rámci které má napomáhat evropským zemědělcům pronikat na nové trhy a zvyšovat povědomí spotřebitelů o kvalitě produktů. Tento návrh je výsledkem široké diskuse, která se od roku 2011 vede ohledně zelené knihy. Návrh nyní bude předložen Evropskému parlamentu a Radě. Hlavními body této reformy jsou: Významné zvýšení podpor na informovanost a propagaci - podpory z rozpočtu EU by se měly postupně zvyšovat z 61 milionů eur v rozpočtu na rok 2013 na 200 milionů eur v roce 2020; Vypracování evropské propagační strategie, která by měla vést k: zvýšení počtu programů zaměřených na třetí země a programů týkajících se více členských států (programy předložené subjekty z více členských států) prostřednictvím zvýšené míry spolufinancování z 50 % na 60 % finančních prostředků z EU zlepšení nízkého povědomí spotřebitelů na vnitřním trhu o kvalitě evropských zemědělských produktů obecně a zvláště o produktech uznaných evropskými systémy jakosti; Rozšíření působnosti opatření prostřednictvím: rámcové možnosti uvádět původ a značky produktů, rozšíření počtu příjemců o organizace producentů, rozšíření počtu produktů, zejména o zpracované zemědělsko-potravinářské produkty, které mohou být zařazeny do evropských systémů jakosti, jako např. těstoviny; Zjednodušení administrativních postupů zavedením jednostupňového výběru na úrovni Komise místo současného dvoustupňového, kdy výběr probíhá nejdříve na úrovni členského státu a poté Evropské komise; Zjednodušené řízení programů společně vypracovaných subjekty z více členských států prostřednictvím jediného řídicího místa v Komisi. Návrh reformy politiky zaměřené na propagaci evropských zemědělských a potravinářských produktů a informování o nich Komise žádá členské státy - při regulaci služeb hazardních her zajistit soulad s právními předpisy EU Evropská komise vyzvala řadu členských států, aby zajistily soulad svých vnitrostátních regulačních rámců pro služby hazardních her se základními svobodami Smlouvy o fungování EU. Členské státy mohou v zásadě samy stanovit cíle své politiky v oblasti on-line hazardních her. Mohou omezit přeshraniční poskytování všech nebo některých druhů služeb hazardních her na základě cílů veřejného zájmu, jako je ochrana spotřebitelů nebo předcházení podvodům a další trestné činnosti. Systémy povolování hazardních her však musí být v souladu s právními předpisy EU. Členské státy musí prokázat vhodnost a potřebnost daných opatření, zejména existenci problému souvisejícího s konkrétním cílem veřejného zájmu a konzistentnost regulačního systému. Členské státy musí také prokázat, že cíle Compiled :21:08 by Document Globe 11

12 veřejného zájmu konzistentně a systematicky sledují a nesmějí přijímat, usnadňovat ani tolerovat opatření, která by byla s těmito cíli v rozporu. Ve svém sdělení Příprava uceleného evropského rámce pro on-line hazardní hry, přijatém 23. října 2012, Komise oznámila, že urychlí hodnocení vnitrostátních právních předpisů s ohledem na neuzavřené případy nesplnění povinnosti a stížností a přijme opatření k zajištění vymahatelnosti práva, kdykoli to bude nutné. Po konzultaci s dotčenými členskými státy byla již přijata rozhodnutí pro první skupinu neuzavřených případů. Komise 20. listopadu t.r. konkrétně: požádala Švédsko, aby zajistilo soulad s předpisy EU o volném pohybu služeb, pokud jde o regulaci monopolu v oblasti hazardních her a dohled nad ním. Švédské předpisy, které stanoví výlučné právo nabízení služeb hazardních her nejsou v souladu s pravidly vnitřního trhu EU; ukončila řízení o nesplnění povinnosti proti Finsku v otázce souladu vnitrostátních předpisů, které stanoví výlučná práva nabízení služeb hazardních her, s právem EU. Komise potvrdila soulad finských právních předpisů o hazardních hrách s předpisy EU; rozhodla se zaslat Belgii, České republice, Kypru, Litvě, Polsku a Rumunsku oficiální žádost o informace o vnitrostátních právních předpisech, které omezují poskytování služeb hazardních her. Komise rovněž uzavřela vyšetřování a řízení proti několika členským státům, které ještě nedospělo do stadia formálního řízení o nesplnění povinnosti. Řízení proti dalším členským státům zůstávají otevřená buď proto, že vnitrostátní pravidla jsou stále předmětem šetření, nebo procházejí podstatnou změnou. Příprava uceleného evropského rámce pro on-line hazardní hry Gambling Program Erasmus+ má zelenou Evropský parlament dne schválil nový program EU pro vzdělávání, odbornou přípravu, mládež a sport Erasmus+. Tento sedmiletý program má zlepšit dovednosti a zaměstnatelnost, přispět k modernizaci vzdělávání, odborné přípravy a systémů práce s mládeží. Bude disponovat rozpočtem 14,7 miliardy EUR, což je o 40 % více než u stávajících programů. V tomto rozpočtu ve výši 14,7 miliardy EUR se počítá s odhadovanou mírou inflace. Další prostředky by měly být přiděleny na vysokoškolskou mobilitu a budování kapacit v zemích mimo EU; o tomto dodatečném rozpočtu se rozhodne nejdříve v roce Přes 4 miliony osob získají finanční podporu na studium, stáž, práci či dobrovolnickou činnost v zahraničí, včetně 2 milionů vysokoškolských studentů, žáků odborných škol a učňů a přes lidí, kteří vycestují do zahraničí na výměnu mladých či jako dobrovolníci. Studenti, kteří chtějí absolvovat v zahraničí celé magisterské studium, pro které mohou jen zřídka získat ve své zemi stipendium či půjčku, mohou využít nového systému záruk na půjčky Evropského investičního fondu. Erasmus+ také nabídne finanční prostředky pedagogům a pracovníkům s mládeží. Prostředky nabídne i pro partnerství mezi školami,včetně univerzit a vysokých škol, mezi podniky a neziskovými organizacemi. Erasmus+ má tři hlavní cíle: dvě třetiny rozpočtu jsou určeny na studium v cizině, a to v rámci EU i za jejími hranicemi; zbývající částka je přidělena na podporu partnerství vzdělávacích zařízení, mládežnických organizací, podniků, místních a regionálních úřadů, nevládních organizací a na reformy s cílem modernizovat systémy vzdělávání a odborné přípravy, podporovat inovace, podnikatelské schopnosti a zaměstnanost. Tento nový program slučuje všechny stávající programy EU pro vzdělávání, odbornou přípravu, mládež a sport, tedy program celoživotního učení (Erasmus, Leonardo da Vinci, Comenius, Grundtvig), program Mládež v akci a pět programů mezinárodní spolupráce (Erasmus Mundus, Tempus, Alfa, Edulink a program spolupráce s průmyslově vyspělými zeměmi). Uchazeči tak získají lepší přehled o nabízených příležitostech a díky dalšímu zjednodušení se zlepší dostupnost programu. Erasmus+ je určen pro: 2 miliony vysokoškolských studentů, kteří mohou absolvovat studium či odbornou přípravu v zahraničí (včetně stáží), žáků odborných škol a učňů k získání stipendia na studium, odbornou přípravu či práci v zahraničí, pedagogických pracovníků, včetně učitelů základních i vysokých škol, mistrů a vychovatelů, a pracovníků s mládeží k získání stipendia na vyučování či přípravu v zahraničí, studentů, kteří chtějí absolvovat celé magisterské studium v zahraničí, může využít záruk na půjčky, více než mladých lidí, kteří dostane možnost pracovat jako dobrovolníci v zahraničí nebo se zúčastní výměny mládeže, více než studentů k získání stipendia na sdílené magisterské studium, jehož podstatou je studium na nejméně dvou vysokoškolských institucích v zahraničí, Compiled :21:08 by Document Globe 12

13 škol, včetně odborných a vysokých škol, školicích zařízení, institucí pro vzdělávání dospělých, mládežnických organizací a podniků k získání finančních prostředků, které jim pomohou vytvořit strategických partnerství zaměřených na výměnu zkušeností a získávání kontaktů s pracovním prostředím, vzdělávacích institucí a podniků, které obdrží podporu na vytvoření přes 300 takzvaných znalostních aliancí a aliancí pro dovednosti v odvětví, jejichž cílem je zlepšit zaměstnatelnost a podpořit inovace a podnikatelské dovednosti, 600 partnerství v oblasti sportu, včetně celoevropských neziskových sportovních událostí. V rozpočtu programu Erasmus+ jsou poprvé vyčleněny prostředky na sport. Během sedmi let bude věnováno přibližně 265 milionů EUR na rozvoj evropské dimenze ve sportu. Je skutečností, že Erasmus+ se zahajuje v situaci, kdy je v EU téměř šest milionů nezaměstnaných mladých lidí, ve Španělsku a Řecku je to dokonce přes 50 %. Současně ale existuje nad 2 miliony volných pracovních míst a třetina zaměstnavatelů si stěžuje, že je obtížné najít vhodně kvalifikované zaměstnance. To je důkazem nedostatku požadovaných dovedností v Evropě. Erasmus+ bude tuto situaci řešit, neboť nabídne příležitost studovat, školit se či získat zkušenosti v zahraničí. Návrh přijatý Evropským parlamentem by měla do měsíce schválit Rada. Program Erasmus+ bude zahájen v lednu Erasmus+ - často kladené otázky Erasmus+ Erasmus+ na Facebooku Komise vítá schválení programu Kreativní Evropa Evropským parlamentem Podpora evropské kultury, kinematografie, televizního vysílání, literatury, scénických umění, kulturního dědictví a souvisejících oblastí se zvýší díky novému programu Evropské komise Kreativní Evropa, který schválil Evropský parlament. Rozpočet programu na příštích sedm let činí 1,46 mld. eur, což je navýšení o 9% oproti nyní přiděleným prostředkům. Z programu Kreativní Evropa budou vyčleněny finanční prostředky pro nejméně umělců a profesionálů v odvětví kultury, na provoz kin, distribuci 800 filmů a překlad knih. V rámci tohoto programu bude zřízen nový nástroj finančních záruk, který umožní malým kulturním a kreativním podnikům přístup až k 750 milionům eur ve formě bankovních úvěrů. Kreativní Evropa staví na zkušenostech a úspěších programů Kultura a MEDIA, které podporovaly kulturní a audiovizuální odvětví po více než 20 let. Součástí tohoto projektu je dílčí program Kultura, který podporuje scénické a vizuální umění, dědictví a další oblasti, a dílčí program MEDIA, v jehož rámci bude financována kinematografie a audiovizuální odvětví. Nová meziodvětvová složka podpoří politickou spolupráci, meziodvětvová opatření a nový nástroj finančních záruk, který začne fungovat od roku Podporu z programu Kreativní Evropa obdrží také projekt Evropské hlavní město kultury, značka Evropské dědictví, akce Dny evropského dědictví a pět evropských cen (cena EU za kulturní dědictví / ocenění Europa Nostra, cena EU za současnou architekturu, cena EU za literaturu, cena European Border Breakers Awards za současnou hudbu a cena EU MEDIA). Nejméně 56 % prostředků z celkového rozpočtu programu bude vyčleněno na dílčí program MEDIA a alespoň 31 % prostředků na dílčí program Kultura. Takové rozdělení v zásadě odráží podíl finančních prostředků, které jsou vyčleněny pro obě oblasti v současnosti. Nejvýše 13 % prostředků připadne na meziodvětvovou složku, v jejímž rámci je podporována síť kanceláří programu Kreativní Evropa, které poskytují poradenství případným příjemcům podpory. Přibližně 60 milionů eur bude přiděleno na podporu politické spolupráce a vyvíjení inovačních přístupů k získávání publika a nových modelů podnikání. Program Kreativní Evropa: podpoří umělců a profesionálů v odvětví kultury a jejich díla, což jim umožní oslovit nové publikum v zahraničí, přes 800 evropských filmů obdrží distribuční podporu, která umožní, aby je zhlédlo publikum v celé Evropě a ve světě, alespoň evropských kin obdrží finanční prostředky, pokud alespoň 50 % filmů, které promítají, bude evropské provenience, více než knih a jiných literárních děl získá podporu na překlad, což jejich autorům umožní průnik na nové trhy a čtenářům poskytne požitek z četby v mateřském jazyce, Compiled :21:08 by Document Globe 13

14 tisíce kulturních a audiovizuálních organizací a profesionálů v této oblasti budou mít možnost využít vzdělávací programy, které jim pomohou získat nové dovednosti a posílit jejich schopnost pracovat v mezinárodním měřítku. Evropská kulturní a kreativní odvětví představují až 4,5 % evropského HDP a zaměstnávají více než osm milionů lidí.. Program jim také pomůže překonat roztříštěnost trhu a obtíže při získávání financování a přispěje rovněž k lepší tvorbě strategií tím, že jim usnadní sdílení know-how a zkušenosti. V příštích týdnech přijme program Kreativní Evropa s konečnou platností Rada (28 členských států). Program vstoupí v platnost v lednu Tvůrčí Evropa-často kladené otázky Kreativní Evropa Kreativní Evropa na Facebooku Evropské hlavní město kultury značka Evropské dědictví Dny evropského dědictví Evropský globalizační fond v roce 2012 podpořil propuštěných pracovníků EU Ze zprávy, kterou Evropská komise přijala dne vyplývá, že Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci (EFG) pomohl v roce 2012 najít nové zaměstnání celkem pracovníkům propuštěným v důsledku hospodářské krize a globalizace. EFG poskytl více než 73,5 milionů EUR na pomoc pracovníkům v 11 členských státech (Rakousko, Dánsko, Finsko, Francie, Německo, Irsko, Itálie, Nizozemsko, Rumunsko, Španělsko a Švédsko) spolu s dalšími 51,7 miliony EUR z vnitrostátních zdrojů. EFG poskytuje finanční prostředky na konkrétní opatření, která mají pomoci propuštěným pracovníkům zlepšit jejich zaměstnatelnost a najít nové zaměstnání. Výhodou EFG je, že může být využit na financování opatření přizpůsobených konkrétním podmínkám dotčených pracovníků. Tato opatření zahrnují: intenzivní a individualizovanou pomoc při hledání zaměstnání; různé druhy odborné přípravy, opatření v oblasti zvyšování kvalifikace a rekvalifikace; časově omezené pobídky a příspěvky vyplácené po dobu trvání aktivních opatření; podporu při zakládání podniku; poradenství; programy veřejné zaměstnanosti. Ve zprávě se uvádí, že polovina pracovníků ( z ), kteří se účastnili 41 iniciativ EFG ukončených v předchozích letech, nalezla nové zaměstnání nebo se stala osobami samostatně výdělečně činnými a dalších osob studovalo nebo se účastnilo odborné přípravy. Na základě těchto zkušeností Komise navrhla, aby fond pokračoval v období 2014 až Rada a Evropský parlament schválily dne 11. října 2013 znění nového nařízení o EFG, které umožňuje členským státům, aby od ledna 2014 žádaly o spolufinancování z EFG podle nových pravidel. Oblast působnosti EFG byla rozšířena na: pracovníky, kteří byli propuštěni v důsledku pokračování celosvětové finanční a hospodářské krize nebo nové obdobné krize. Toto kritérium se již uplatňovalo od května 2009 do konce roku 2011; zaměstnance s pracovním poměrem na dobu určitou, osoby samostatně výdělečně činné; mladé lidi, kteří nejsou zaměstnaní, nestudují nebo se neúčastní odborné přípravy v regionech s vysokou mírou nezaměstnanosti mládeže. EFG zahájil svou činnost v roce Do srpna 2013 bylo podáno 110 žádostí: 20 členských států požádalo přibližně o 471,2 milionu EUR na pomoc pro propuštěných pracovníků. Po změně nařízení o EFG provedené v roce 2009 předkládá žádosti o příspěvek z EFG stále více členských států a žádosti se týkají stále většího počtu odvětví. EFG členským státům umožnil jednat v oblastech postižených propouštěním intenzivněji, než by to bylo možné bez financování z EFG. Zvýšená pozornost byla věnována konkrétním skupinám obyvatel uchazečům o práci s nižší kvalifikací a znevýhodněným uchazečům, tj. lidem starším 50 let, lidem pocházející z rodin migrantů, lidem se zdravotním postižením a lidem s pouhým základním vzděláním a dovednostmi. Velmi účinné byly veletrhy práce, kterých se účastnili propuštění pracovníci. Rovněž tak účinná byla ta opatření, na jejichž základě kontaktovaly prováděcí agentury místní podniky, aby se informovaly o volných pracovních místech, která ještě nebyla zveřejněna. Cílem bylo lépe vyškolit podporované pracovníky tak, aby jejich dovednosti odpovídaly požadavkům na volná pracovní místa. Aktuality na internetových stránkách GŘ pro zaměstnanost Evropský globalizační fond Compiled :21:08 by Document Globe 14

15 Komise přijala nová pravidla podpory filmové tvorby Evropská komise přijala přepracovaná kritéria, na základě kterých, v rámci pravidel EU o státní podpoře, se posuzují vnitrostátní podpory filmového a audiovizuálního průmyslu. Nové sdělení o filmu umožňuje podporovat širší záběr činností, zdůrazňuje volnost členského státu při výběru kulturních aktivit, které by měly podporu dostávat, zavádí možnost poskytnout vyšší podporu přeshraniční produkci a zajišťuje ochranu filmového dědictví. Komise vzala v úvahu připomínky, které obdržela během tří veřejných konzultací s členskými státy a zúčastněnými stranami. Nová pravidla rozšířila oblast působnosti sdělení o filmu z roku 2001, které se vztahovalo pouze na státní podporu filmové produkce. Nyní jsou zahrnuty všechny fáze tvorby audiovizuálního díla od námětu až po distribuci divákům. Intenzita podpory, která může být na film poskytnuta, je i nadále v zásadě omezena na 50 % rozpočtu určeného na produkci. Distribuční a propagační náklady mohou být podpořeny ve stejné výši. Avšak koprodukce financovaná dvěma či více členskými státy může nyní obdržet podporu až do výše 60 % rozpočtu produkce. Oproti tomu nejsou nijak omezeny podpory na tvorbu scénáře či předprodukci nebo na náročná audiovizuální díla, které každý členský stát definuje v souladu se zásadou subsidiarity. Na základě nových pravidel mohou členské státy i nadále vyžadovat, aby příjemci opatření audiovizuální podpory splňovali požadavky územní vázanosti výdajů. Takováto omezení pravidel jednotného trhu EU lze zdůvodnit podporou kulturní rozmanitosti, která vyžaduje zachování zdrojů a know-how daného odvětví na vnitrostátní či místní úrovni. Revidovaná pravidla mají zajistit, aby požadavky územní vázanosti byly úměrné těmto cílům. Získání podpory mohou rovněž podmínit tak, že nezávisle na výši udělené podpory musí být na jejich území prováděna produkční činnost v určitém minimálním rozsahu. Nesmí však přesahovat 50 % rozpočtu produkce. Územní vázanost výdajů nesmí, stejně jako dříve, být vyšší než 80 % rozpočtu na produkci. Nové sdělení o filmu také zdůrazňuje význam cílů ochrany dědictví kinematografie, které souvisejí se shromažďováním, uchováváním a dostupností evropských filmů. Členské státy by měly vést producenty k tomu, aby poskytovali kopie podpořených děl do národních filmových archivů a ke specifickému nekomerčnímu využití, a poskytnout jim příslušnou podporu. Členské státy by měly své stávající režimy podpory uvést do souladu s tímto sdělením během příštích dvou let. Odhaduje se, že státy EU poskytují na podporu kinematografie ročně asi 3 miliardy eur: 2 miliardy eur prostřednictvím grantů a zvýhodněných půjček, 1 miliardu eur prostřednictvím daňových pobídek. Přibližně 80 % těchto finančních prostředků je vyčleněno na filmovou produkci. Největšími poskytovateli podpory jsou Francie, Itálie, Německo, Spojené království a Španělsko. Platnost kritérií hodnocení státní podpory, která se používala od roku 2001, vypršela 31. prosince Od tohoto data Komise hodnotila nové režimy podpory filmu přímo na základě čl. 107 odst. 3 písm. d) Smlouvy o fungování EU, který umožňuje podporu kultury. Komise se také případně opírala o zavedenou rozhodovací praxi vycházející ze sdělení o filmu z roku Nové sdělení o filmu odráží názory účastníků veřejných konzultací z let 2011, 2012 a Nová rozhodnutí ve věci státní podpory zveřejněná na internetu a v Úředním věstníku jsou také uváděna v elektronickém týdeníku věnovaném státním podporám State Aid Weekly e-news. Text sdělení pravidel financování filmu a další audiovizuální tvorby Stránka veřejných konzultací State Aid Weekly e-news Lhůta pro zastánce prvních evropských občanských iniciativ skončila 1.listopadem 2013 končí lhůta, během které měli organizátoři prvních osmi evropských občanských iniciativ shromáždit potřebný počet prohlášení o podpoře. Cíle jednoho milionu podpisů, který musí podle právních předpisů o evropských občanských iniciativách zahrnovat minimální počet podpisů nejméně v sedmi členských státech, údajně dosáhly tři skupiny. Úspěšnými iniciativami jsou Right2Water, podle níž je voda veřejný statek, nikoli zboží, One of Us, která chce ukončit financování z EU pro činnosti vyžadující zničení lidských embryí, a Stop Vivisection, která žádá konec pokusů na živých zvířatech. Místopředseda Komise Maroš Šefčovič k tomu uvedl: Jsem velmi povzbuzen skutečností, že tři takto rozdílné evropské občanské iniciativy zřejmě úspěšně překonaly stanovený limit. Dokazuje to, že tento velmi ambiciózní a jedinečný experiment v oblasti mezinárodní participativní demokracie zaujal lidi v celé Evropě. Vnitrostátní orgány nyní mají tři měsíce na validaci podpisů. V případě iniciativy Right2Water byl tento proces zahájen již v září. Jakmile bude úspěšná evropská občanská iniciativa potvrzena, Komise má tři měsíce na to, aby iniciativu posoudila a rozhodla o dalším postupu. Setká se s organizátory, kteří tak budou moci podrobněji vysvětlit otázky, jichž se jejich iniciativa dotýká. Organizátoři dostanou rovněž příležitost představit svoji iniciativu na veřejném slyšení v Evropském parlamentu. Následně Komise přijme sdělení, ve kterém vysvětlí své závěry ohledně této iniciativy. To znamená, že uvede, zda a jaké kroky hodlá podniknout včetně odůvodní rozhodnutí. Compiled :21:08 by Document Globe 15

16 Evropská občanská iniciativa Cena Karla Velikého pro mladé Evropany 2014 Od 25. října 2013 mohou mladí lidé ve věku od 16 do 30 let hlásit své projekty, které seznamují s myšlenkou evropské integrace, do 7. ročníku soutěže o Cenu Karla Velikého pro mladé Evropany. Vítězové se dočkají uznání, rozšíření povědomí o svých aktivitách i finanční odměny. Cílem Ceny Karla Velikého pro mladé Evropany je podpořit mezi mladými lidmi rozvoj evropanství a vzbudit v nich zájem o projekty evropské integrace. Cena se uděluje projektům realizovaných mladými lidmi, které prohlubují vzájemné pochopení, podporují rozvoj společného smyslu pro evropskou identitu a uvádějí reálné příklady Evropanů žijících v jednom společenství. "Cenu Karla Velikého pro mladé Evropany" od roku 2008 každoročně uděluje Evropský parlament společně s Nadací pro Mezinárodní cenu Karla Velikého v Cáchách. Přihlášky do soutěže o Cenu Karla Velkého pro mladé Evropany 2014 lze podávat od do Výběr vítězů evropského kola z 28 národních kol bude dne 10. dubna 2014 a předání cen se uskuteční v Cáchách dne 27. května Soutěž o cenu Karla Velikého pro mladé Evropany 2014 Přihláška Směrnice EU garantující právo na překlad a tlumočení Dne 27. října se uskutečnil další konkrétní krok k naplnění ideje evropského prostoru práva. Zákon u všech soudů v EU zaručuje občanům zatčeným či obviněným z trestného činu právo na tlumočení do jejich jazyka během trestního řízení a při poskytování právního poradenství. Předpis navrhla Evropská komise v roce Následně za pouhých devět měsíců návrh přijaly Evropský parlament a Rada ministrů. V Evropské unii ročně probíhá více než 8 milionů trestních řízení. První krok ze souboru opatření, jejichž cílem je stanovit společné standardy EU pro veškerá trestní řízení, učinila Komise dne 9. března. Navrhla pravidla, která ukládají zemím EU povinnost poskytovat podezřelým osobám kompletní tlumočnické a překladatelské služby. Návrh byl promptně schválen Evropským parlamentem a zástupci členských států v Radě. Aby měly orgány členských států dostatek času na zajištění příslušných informací, měly členské státy Unie na provedení předpisu tři roky namísto obvyklých dvou. Směrnice o právu na tlumočení a překlad v trestním řízení zaručí občanům ve všech fázích trestního řízení právo na výslech, na účast na slyšeních a na právní poradenství v jejich vlastním jazyce, a to u všech soudů v EU. Komise trvala na poskytování překladu a tlumočení v trestním řízení jako na klíčovém prvku pro zajištění úplného souladu s ustanoveními Evropské úmluvy o lidských právech a judikaturou Evropského soudu pro lidská práva a Listinou základních práv. Náklady na překlad a tlumočení ponese členský stát, nikoliv podezřelý. Bez minimálních společných standardů, které zajišťují spravedlivé řízení, se budou soudní orgány zdráhat poslat někoho před soud v jiné zemi. V důsledku toho by pak nebylo možné plně uplatnit nástroje EU zaměřené na potírání trestné činnosti, například evropský zatýkací rozkaz. Právo na překlad a tlumočení je prvním krokem ze série opatření k posilení práva na spravedlivý proces a nastavení společných standardů EU v trestních věcech. Právní předpis byl předložen po přijetí druhé směrnice o právu na informace v trestním řízení v roce 2012 a směrnice o právu na přístup k obhájci přijaté v roce Komise je odhodlána ve svém plánu v této oblasti justice pokračovat a předložit další soubory návrhů, které právo občanů na spravedlivý soudní proces ještě posílí. Očekávají se do konce roku Směrnice o právu na tlumočení a překlad v trestním řízení Úřední věstník EK právo na spravedlivý soudní proces Internetové stránky místopředsedkyně Komise a evropské komisařky pro spravedlnost Viviane Redingové Místopředsedkyně Redingová na Twitteru Compiled :21:08 by Document Globe 16

17 Uplatňování práva EU v členských státech v roce výroční zpráva o kontrole uplatňování práva EU poskytuje přehled o výsledcích, jichž členské státy při uplatňování práva EU dosáhly. Řádné uplatňování práva EU je ústředním prvkem smluv EU a představuje těžiště Programu Komise pro účelnost a účinnost právních předpisů (REFIT).V roce 2012 bylo zahájeno méně řízení o nesplnění povinnosti než v letech předchozích. Vzrostl počet případů projednávaných v rámci mechanismů pro řešení problémů, jakým je např. projekt EU Pilot. Tento přístup odráží snahy Evropské komise řešit prostřednictvím spolupráce s členskými státy případné problémy a zlepšit dodržování práva EU. Ke konci roku 2012 se počet projednávaných řízení o nesplnění povinnost opět snížil, a to o 25 % oproti minulému roku. Částečně je to dáno i častějším využíváním mechanismu projektu EU Pilot, či jiných mechanismů pro řešení problémů, např. SOLVIT. Tyto mechanismy mají sloužit k řešení problémů a zlepšení úrovně dodržování práva EU. mezi oblasti, ve kterých docházelo k nesplnění povinnosti nejčastěji, patřilo životní prostředí, doprava, daně a vnitřní trh a služby; tyto oblasti se podílely celkově na více než 60 % případů. Nejvíce řízení o nesplnění povinnosti bylo zahájeno proti Itálii (99), Belgii (92) a Španělsku (91). Stejně jako v roce 2011 dosáhlo nejlepších výsledků Lotyšsko (20 řízení). Česká republika s počtem 36 řízení vykázala osmý nejlepší výsledek. Dřívější výroční zprávy poukazovaly na pozdní provádění směrnic ze strany členských států. Nevyhovující stav z loňského roku byl však zásadním způsobem napraven. Do konce roku 2012 bylo z důvodu opožděného provedení zahájeno oproti předcházejícímu roku o 45 % méně řízení o nesplnění povinnosti. V uplynulém roce byla většina řízení o nesplnění povinnosti z důvodu opožděného provedení zahájena vůči Itálii (36), Portugalsku (34) a Maďarsku (26), zatímco nejlepších výsledků v tomto směru dosáhlo Estonsko (5), Nizozemsko (6) a Švédsko (6). Komise i nadále využívala v plném rozsahu systém sankcí zavedený Lisabonskou smlouvou s cílem odrazovat od pozdního provedení směrnic. V 35 případech předložila Soudnímu dvoru Evropské unie žaloby na zaplacení penále (vůči Polsku (10), Slovinsku (5), Nizozemsku (4), Finsku (4), Kypru a Belgii (po 3), Německu, Bulharsku, Slovensku, Lucembursku, Portugalsku a Maďarsku (po 1)). V roce 2011 přijala Komise pouze 9 takových rozhodnutí o předložení věci Soudu. V roce 2012 bylo přijato stížností, kterými občané, podniky a zúčastněné strany poskytují Komisi významné podněty při sledování řádného uplatňování pravidel EU. Stížnosti občanů se nejčastěji týkaly životního prostředí (588), spravedlnosti (491), vnitřního trhu a služeb (462) a nejčastěji směřovaly vůči Itálii (438), Španělsku (306) a Francii (242). Více informací: Znění 30. výroční zprávy o kontrole uplatňování práva EU EU se musí rázně postavit proti ozbrojenému násilí Také v Evropě jsme opakovaně svědky tragických ozbrojených útoků, k nimž došlo v minulých letech v Norsku, Belgii, Finsku, Francii, Itálii. Žádná země nezůstala nedotčena a v celé EU je každý rok zastřeleno více než osob. Navíc, půl milionu střelných zbraní v Unii je nahlášených jako ztracené nebo odcizené. Komise 21. října předkložila své návrhy jak toto ozbrojené násilí v Evropě omezit. Navrhuje opatření na úrovni EU prostřednictvím právních předpisů, operativních činností, odborné přípravy a financování ze strany EU za účelem řešení hrozby, kterou nedovolené používání střelných zbraní představuje. Současně Evropská komise zveřejnila výsledky průzkumu Eurobarometr, ze ktrých vyplývá, že šest z deseti Evropanů je přesvědčeno o tom, že úroveň trestné činnosti spáchané se střelnými zbraněmi se v průběhu příštích pěti let pravděpodobně zvýší. Z tohoto průzkumu také vyplývá, že celkem 55 % Evropanů požaduje přísnější regulaci ohledně povolení vlastnit, kupovat nebo prodávat střelné zbraně. Komise navrhuje, jak v EU řešit nedostatky v celém životním cyklu zbraní - výroba, prodej, držení, skladování, deaktivace a obchod s nimi. Návrh současně respektuje silnou tradici jejich zákonného používání, jako je například lovecká a sportovní střelba. Přísnější společná pravidla jak střelné zbraně deaktivovat, by mohla zajistit to, že jakmile střelná zbraň přestane být používána, zůstane nefunkční. Komise se zaměří na vypracování společného postupu označování střelných zbraní sériovými čísly již při jejich výrobě, aby bylo možné lépe vysledovat zbraně, které používají zločinci. Je nutné zvážit přijetí právního předpisu EU, který by obsahoval společná minimální pravidla ohledně trestních sankcí, aby se zajistil odrazující účinek ve všech členských státech a aby neexistovaly žádné mezery v zákonech, kterých by mohli využívat pašeráci. Tato pravidla by mohla předepisovat, na které delikty související se střelnými zbraněmi by se měly vztahovat trestní sankce (nedovolená výroba, pašování, padělání označení, nelegální držení střelné zbraně a záměr dodat střelnou zbraň). Pravidla by měla stanovit i výši sankcí, které by měly členské státy ukládat. Compiled :21:08 by Document Globe 17

18 Ozbrojenému násilí by mohlo zabránit i zpřísnění směrnice pro vnitřní trh EU, která se týká držení zbraní v členských státech, včetně omezení přístupu k obzvlášť nebezpečným modelům zbraní pro civilní použití. Rovněž by měly být přezkoumány i postupy pro udělování licencí na zbraně. EK bude shromažďovat také více informací o nových technologických problémech, jako je prodej zbraní přes internet nebo 3D tisk jednotlivých součástí zbraní, či omezení ilegálních dodávek střelných zbraní poštou. Komise se v předloženém návrhu zaměřuje i na to, jakým způsobem omezit hrozbu odklánění vývozu zbraní ze třetích zemí, jak posílit systémy kontroly vývozu zbraní v těchto zemích, jak uzavřít pašerácké trasy a zlepšit správu zásob vojenských zbraní. Návrhy budou nyní projednány s Evropským parlamentem, členskými státy a zúčastněnými stranami a budou se posuzovat různé možnosti, včetně legislativních opatření. Tyto priority vycházejí z diskusí s donucovacími orgány, z názorů obětí ozbrojeného násilí, nevládních organizací a oprávněných výrobců, maloobchodníků a uživatelů i z výsledků průzkumu Eurobarometr a reakcí na veřejnou konzultaci. Zpráva z veřejné konzultace Průzkum Eurobarometru Lepší ochrana spotřebitelů v EU při stahování her, e-knih, videí a hudby Díky společné akci členských států EU a Evropské komise muselo se 116 internetových stránek pro prodej digitálních her, knih, videí a hudby přizpůsobit právním předpisům EU v oblasti ochrany spotřebitele. Lepší ochrana je výsledkem kontroly internetových stránek (tzv. sweep) v rámci celé EU, jejímž cílem je odhalit případy nedodržování právních předpisů na ochranu spotřebitele a následně jejich dodržování prosadit. Kontrola internetových stránek, které prodávají digitální obsah, se uskutečnila v létě Vnitrostátní orgány celkem zkontrolovaly 330 internetových stránek, které zahrnují významný podíl na trhu. Podrobné šetření vnitrostátních orgánů celkem objevilo 172 internetových stránek, které nebyly v souladu s právem EU v oblasti ochrany spotřebitele. Orgány kontaktovaly dotčené společnosti, aby zjednaly nápravu. K e dni 14. října 2013 bylo opraveno 116 internetových stránek. 49 internetových stránek je předmětem dalšího řízení; v pěti případech bylo protiprávní jednání méně závažné a členské státy již vůči dotčeným subjektům nepodnikly žádné další kroky; dvě zkontrolované internetové stránky již neexistují. V důsledku tohoto zásahu donucovacích orgánů v členských státech EU je nyní 80 % z 330 stránek v souladu s právními předpisy EU v oblasti ochrany spotřebitele. Internetové stránky byly kontrolovány s cílem určit, zda jsou údaje o hlavních vlastnostech výrobku snadno dostupné a nejsou napsané malým písmem, dále zda internetové stránky uváděly ové adresy, na které je možné adresovat otázky a stížnosti, a zda internetové stránky nabízí spravedlivé podmínky. Mezi hlavní zjištěné problémy patří: nepřiměřené smluvní podmínky znemožňující právo spotřebitele práva podat žalobu nebo odmítající právo spotřebitele na náhradu škody v případech, kdy produkty nefungují; nejasné informace o právu na odstoupení od smlouvy: vzhledem k povaze stažitelných digitálních produktů jsou obchodníci povinni spotřebitele informovat ještě před koupí, že nebudou moci stahování zrušit po jeho započetí tuto informaci však nesdělovali u 42 % kontrolovaných webových stránek; chybějící povinné údaje o totožnosti obchodníka, zvláště pak jeho ová adresa, což spotřebitele připravuje o efektivní možnost prodejce kontaktovat. Vedle této kontrolní akce Evropská komise zadala doplňkovou studii, která odhalila, že na internetových stránkách byly k dispozici omezené nebo tam nebyly žádné informace o zeměpisných omezeních, která mohou být uplatnitelná. Takové informace jsou zásadní pro spotřebitele při cestách do jiných zemí EU, neboť spotřebitelé obvykle očekávají, že budou moci mít přístup ke svému digitálnímu obsahu a užívat jej bez překážek v rámci celého jednotného trhu. Ze studie také vyplynulo, že u inzerovaných her zdarma byla často v pozdější fázi požadována určitá platba, aniž by to bylo jasně vysvětleno předem. Tyto praktiky se často zaměřují na děti, tedy nejzranitelnější ze skupin spotřebitelů, a vedly k situacím, kdy rodiče museli platit velké účty za to, že jejich děti mohly hrát hry na svých mobilních zařízeních. Vnitrostátní správní nebo soudní řízení pokračují v případě 49 internetových stránek, které jsou stále nevyhovující. Předmětem přezkumu je i specifická problematika placeného rozšíření hry, aby se zaručila lepší informovanost spotřebitelů a předešlo se nepřiměřeným a neočekávaným poplatkům v důsledku nákupů rozšíření hry ze strany dětí. Kontrolní akce ( sweep ) je průzkum internetových stránek v rámci celé EU. Cílem je odhalit případy nedodržování právních předpisů na ochranu spotřebitele a následně jejich dodržování prosadit. Kontrolní akce koordinuje Evropská komise a provádí je vnitrostátní donucovací orgány v jednotlivých členských státech současně. Sweep digitálního obsahu se uskutečnil v 26 členských státech EU, Norsku a Islandu v červnu Jednalo se o šestou takovou kontrolu od roku Compiled :21:08 by Document Globe 18

19 Digitální obsah nakupuje stále více Evropanů: za posledních 12 měsíců využilo hudební online služby průměrně 79 % evropských spotřebitelů a herní online služby využilo v průměru 60 % z nich. Zdroje spojené s odvětvím uvádějí, že v roce 2010 byla v EU z internetu stažena hudba za 677 milionů EUR; v roce 2011 utratili spotřebitelé ve Spojeném království, Německu, Francii, Itálii, Španělsku, Nizozemsku a Belgii za online hry podle odhadů 16,5 miliard EUR. Hry, které se zaměřují na děti a které jsou prezentovány jako zdarma, zabírají na trhu EU s hrami stále větší podíl (za posledních 12 měsíců představují polovinu všech stažených her). Study on Digital Content Products in the EU Questions & answers Sweep on on-line games, books, videos and music Obchodní dohody EU v Severní Americe a jejich dopad na ČR V rámci Mezinárodního strojírenského veletrhu v Brně se konala 9. října debata na téma Obchodní dohody EU v Severní Americe a jejich dopad na ČR.Debatu společně s Ministerstvem průmyslu a obchodu a agenturou CzechTrade pořádala CEBRE CZECH BUSINESS REPRESENTATION TO THE EU. Ve vydané tiskové zprávě se píše: Pro Českou republiku je USA druhým nejdůležitějším obchodním partnerem mimo EU. Začátek vyjednávání obchodní dohody EU s USA, který proběhl letos v červnu, by mohl pro ČR znamenat při plné liberalizaci obchodu zvýšení HDP o 2,6 %. Důvodem je především zrušení obchodních překážek v oblasti cel. Například u motorových vozidel se cla stále pohybují okolo 25 % a u tabáku až okolo 350 %. Zlepšení by mělo nastat také v netarifní oblasti jako je přístup k veřejným zakázkám, zlepšení investic či uznávání norem. To je mj. i cílem obchodní dohody EU s Kanadou, jejíž vyjednávání se nachází ve své finální fázi. Česká veřejnost má možnost své požadavky na finální podobu Transatlantického obchodního a investičního partnerství mezi EU a USA (TTIP) tlumočit MPO ČR prostřednictvím účasti ve speciálním pracovním týmu na MPO ČR pro TTIP, sekce na webových stránkách MPO ČR či na akcích věnovaných tomuto tématu, organizovaných ministerstvem. Více informací: CEBRE Průzkum dovedností dospělých zdůrazňuje potřebu zlepšit vzdělávání a odbornou přípravu Jeden z pěti dospělých v Evropě má nízkou úroveň dovedností v oblasti čtení, psaní a počítání a dokonce ani univerzitní diplom není zárukou, že jeho držitel má stejné dovednosti jako absolvent téhož oboru v jiné zemi, vyplynulo z prvního komplexního mezinárodního průzkum dovedností dospělých, který 8.října 2013 zveřejnila organizace OECD a Evropská komise. Průzkum posuzoval schopnost číst, psát a počítat a orientovat se v oblasti informačních technologií u dospělých ve věku 16 až 65 let v 17 členských státech EU (Belgie (Flandry), Česká republika, Dánsko, Estonsko, Finsko, Francie, Irsko, Itálie, Kypr, Německo, Nizozemsko, Polsko, Rakousko, Slovensko, Spojené království (Anglie a Severní Irsko), Španělsko a Švédsko) a také v Austrálii, Japonsku, Kanadě, Korejské republice, Norsku a ve Spojených státech. Průzkum byl proveden v letech 2011/2012 ve 23 zemích, mimo jiné v 17 členských státech EU, které představují více než 80 % obyvatel EU28. Zjištění dokazují potřebu cíleně investovat do zlepšování vzdělávání a odborné přípravy, aby se zvýšily dovednosti a zaměstnatelnost obyvatel v evropských zemích. Tento průzkum, známý jako Program pro mezinárodní výzkum kompetencí dospělých (PIAAC), zahájila evropská komisařka pro vzdělávání, kulturu, mnohojazyčnost a mládež Androulla Vassiliou a generální tajemník Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) Ángel Gurría. Průzkum dovedností dospělých poukazuje na slabiny našich systémů vzdělávání a odborné přípravy, které je třeba odstranit, mají-li lidé disponovat vysoce odbornými dovednostmi, jež potřebují k tomu, aby v životě uspěli. Je nepřijatelné, aby jedna pětina obyvatel měla tyto dovednosti na pouze nízké úrovni. Tento problém musíme vyřešit a postavit se k němu čelem. Do lepšího vzdělávání a lepší odborné přípravy musíme účinněji investovat jak na úrovni EU, tak i v rámci jednotlivých členských států, uvedla komisařka Vassiliou. Tento názor sdílí také László Andor, komisař pro zaměstnanost, sociální věci a sociální začleňování, který apeluje na to, aby se financování vzdělávání a reforem zaměstnanosti stalo prioritou. Vyzývám členské státy, aby lépe využívaly Evropský sociální fond k investicím do dovedností a odborné přípravy, a to jak pro mladé nezaměstnané, tak pro celoživotní učení pracovníků ve středním a starším věku, uvedl komisař. Zásadní zjištění průzkumu: % populace v produktivním věku v EU má nízkou úroveň dovedností v oblasti čtení, psaní a počítání: toto číslo je vyšší u nezaměstnaných osob, u nichž je vyšší pravděpodobnost, že se jejich postavení nezlepší, neboť se dále vzdělávají jenom málo nebo vůbec; Compiled :21:08 by Document Globe 19

20 2. 25 % dospělých postrádá digitální dovednosti, které jsou třeba k účinnému využívání IKT; 3. Mezi jednotlivými zeměmi existují výrazné rozdíly v dovednostech získaných v rámci formálního vzdělávání: lidé, kteří nedávno předčasně opustili školu po dosažení vyššího sekundárního vzdělání, mají v některých členských státech podobné nebo lepší dovednosti než absolventi vysokých škol v jiných zemích; 4. Politiky celoživotního učení musí být zaměřeny na udržení dovedností v průběhu času s ohledem na rozdíly mezi generacemi, které odhalil průzkum, a na významné hospodářské a sociální výhody vyšších dovedností. Z údajů shromážděných organizací OECD vyplývá, že mezi členskými státy existují výrazné rozdíly. Například: Jeden z pěti dospělých v Irsku, Francii, Polsku a ve Spojeném království má nízkou úroveň dovedností v oblasti čtení, psaní a počítání. Ve Španělsku a v Itálii je to téměř jeden ze tří dospělých. Více než 40 % dospělé populace v Nizozemsku, Finsku a Švédsku se velice dobře orientuje v prostředí IT, zatímco ve Španělsku, Itálii, na Kypru, v Polsku a na Slovensku nemá v této oblasti žádné praktické zkušenosti jedna pětina dospělých. Výsledky absolventů vyšších středních škol v oblasti čtení, psaní a počítání v Nizozemsku a ve Finsku jsou podobné nebo lepší než výsledky vysokoškolských absolventů v Irsku, Španělsku, Itálii, na Kypru a ve Spojeném království (Anglie a Severní Irsko). V Belgii (Flandry), ve Španělsku, Francii a ve Finsku je úroveň způsobilosti v oblasti čtení, psaní a počítání u osob ve věku let výrazně lepší než u generace lidí ve věku let. Zjištění průzkumu a jejich důsledky pro systémy vzdělávání a odborné přípravy budou projednány s členskými státy, které tak budou moci snáze určit opatření k nápravě nedostatků. Nový program Erasmus+ pro vzdělávání, odbornou přípravu a mládež podpoří projekty zaměřené na rozvoj a zdokonalování dovedností dospělých. Průzkum může rovněž pomoci členským státům určit priority pro financování z Evropského sociálního fondu na období , jenž je klíčovým zdrojem investic do dovedností a odborné přípravy, a může také zdokonalit přístup k odborné přípravě pro zranitelné skupiny. Průzkum dovedností dospělých přímo posuzuje dovednosti přibližně dospělých ve věku let v každé zúčastněné zemi a reprezentuje obyvatelstvo v produktivním věku. Mezi testované dovednosti patří čtení, psaní, počítání a orientace v oblasti technologií. Průzkum také zjišťoval využívání IT v práci a v běžném životě, všeobecné dovednosti vyžadované v práci a zabýval se i otázkami vzdělání a pracovního a socioekonomického zázemí. Evropská komise a OECD nedávno podepsaly novou dohodu o spolupráci, která má vést k užší spolupráci ve třech oblastech: strategie zaměřené na dovednosti, analýzy situace v jednotlivých zemích a mezinárodní průzkumy. Na podzim tohoto roku zprovozní Komise a OECD nový online nástroj pro posuzování vzdělávání a dovedností. Tento nástroj umožní lidem, aby si otestovali své dovednosti a zhodnotili své vlastní schopnosti v mezinárodním kontextu. Průzkum dovedností dospělých na internetových stránkách OECD Dopady průzkumu dovedností dospělých na politiky vzdělávání a odborné přípravy v Evropě analýzy Evropské komise Vzdělávání a odborná příprava Iniciativa EK Otevření systémů vzdělávání První vydání sborníku Laboratoř Evropské unie 1. října 2013 bylo v Evropském domě v Praze pokřtěno první vydání sborníku Laboratoř Evropské unie, který obsahuje 11 sylabů nejlepších diplomových prací v oblasti evropských záležitostí za rok 2012/2013. Do prvního kola soutěže o nejlepší diplomovou práci s tematikou EU se zapojilo celkem 35 studentů/absolventů napříč všemi obory. Jedenáct z nich bylo oceněno publikováním svých autorských sylabů ve sborníku vědeckého typu. Projekt Laboratoř Evropské unie byl vyhlášen Zastoupením Evropské komise v ČR spolu s Odborem informování o evropských záležitostech Úřadu vlády ČR. Realizován byl také Katedrou světové ekonomiky Fakulty mezinárodních vztahů VŠE ve spolupráci s Centrem evropských studií VŠE a zástupci dalších univerzit a vysokých škol v ČR. Práva duševního vlastnictví Evropská komise 30.září přivítala zveřejnění studie o právech duševního vlastnictví, kterou společně vypracovaly Evropský patentový úřad (EPO) a Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (OHIM). Studie nazvaná Odvětví intenzivně využívající práv duševního vlastnictví a jejich přispívání k hospodářské výkonnosti a zaměstnanosti v Evropě (září 2013) hodnotí význam práv duševního vlastnictví pro ekonomiku EU. Hlavní závěry studie spočívají v tom, že přibližně 39 % veškeré hospodářské činnosti v Unii (odhadem 4,7 bilionů EUR ročně) tvoří odvětví intenzivně využívající práv duševního vlastnictví. Zhruba 26 % pracovních míst v EU (56 milionů míst) poskytovala přímo tato odvětví a dalších Compiled :21:08 by Document Globe 20