Nejlepší vysoké školy hn hodnotí úroveň 60 fakult v osmi oborech

Transkript

1 Nejlepší vysoké školy hn hodnotí úroveň 60 fakult v osmi oborech

2 2 vysoké školy vysoké školy hospodářské noviny hodnotí 60 fakult Na kterou školu zamířit po maturitě julie Daňková hospodářské noviny letos již posedmé přinášejí vlastní žebříček vysokých škol v osmi prestižních oborech: ekonomii, informatice, právu, medicíně, psychologii, sociologii, architektuře astrojírenství. Právě ve strojírenství letos došlo na příčkách vítězů k největšímu posunu. Praha se do čela žebříčku vrátila po třech letech, kdy ji poráželi strojaři z Brna. Další významná změna se odehrála v kategorii právnických fakult dlouhá léta odepisovaná Plzeň poskočila ze čtvrtého místa na třetí a předehnala Olomouc. Univerzita Palackého v Olomouci letos bodovala i jinde, její filozofická fakulta se dostala mezi nejlepší školy pro studium psychologie. Jde o obor, kde letošní hodnocení vůbec nejvíce zamíchalo pořadím na prvním místě sice zůstala Fakulta sociálních studií v Brně, ale do první trojky se poprvé probojovala Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy a Filozofická fakulta Univerzity Palackého v Olomouci. Na nižší příčky vytlačily Filozofické fakulty Univerzity Karlovy a Masarykovy univerzity. Přetahovaná pokračuje na první příčce kateder sociologie. Jen těsně letos sociologové z pražské filozofické fakulty uhájili prvenství před brněnskou konkurencí. Naopak stabilní zůstávají vítězové kategorie informatika a ekonomie. V obou kategoriích vítězí největší česká vysoká škola Univerzita Karlova. Pro studium počítačů je tak stále nejlepší volbou matfyz a na ekonomii jsou mistři v Institutu ekonomických studií Fakulty sociálních věd UK. Školy vzdělávající budoucí architekty se umístily stejně jako loni. Výběrová psychologie Srovnávání HN se zúčastnilo 60 fakult. Nejvíce z nich nabízí ekonomické obory: na 19 hodnocených fakultách aktuálněstuduje53661vysokoškoláků. Nejvýběrovějším oborem je tradičně psychologie. V přijímacím řízení v průměru uspěje jen 11 procent přihlášených. Většina českých veřejných vysokých škol přijímá přihlášky pro příští akademický rok jen do konce února. Strany v závěru této přílohy patří hlavně těm, kteří se po maturitě chtějí vydat technickým či přírodovědným směrem. Firmy se o absolventy těchto oborů stále více přetahují, a HN proto už podruhé přibližují vybrané obory budoucnosti. Tentokrát jde o nanotechnologie, energetiku, dopravu, stavitelství a chemii. V této příloze hodnotíme pouze veřejné vysoké školy. Ty soukromé do žebříčků vzhledem k jejich různorodé úrovni nezařazujeme. Letošní hodnocení HN letos upravily kritéria, podle kterých jednotlivým fakultám přiřazují body. Změny se týkají oblastí, na něž obsah ekonomie str. 4 5 informatika str. 6 7 sociologie str. 8 Psychologie str. 9 strojírenství str architektura str Právo str medicína str chemie str. 18 doprava str. 19 stavařina str. 20 soukromé vš str. 21 Přehled soukromých vš str. 22 ukázka testů str redakční zpracování Připravila: Julie daňková editor: Ondřej Luštinec Grafika: Jaroslav Novák, Zdeněk Fried, kristýna kněžková, Jan Stejskal ilustrace: Jan Vajda samy školy HN upozorňovaly. Se seznamem kritérií a principem hodnocení byly jednotlivé fakulty seznámeny na začátku sestavování žebříčku. A jak se hodnocení změnilo? Aby HN zjistily, v jaké míře jsou fakultyotevřenézahraničnímvýměnám studentů i učitelů, nově o mezinárodním zapojení školy rozhoduje i počet cizinců, kteří na školách studují po celou dobu studia. A také to, kolik vyučujících dané katedry odpřednášelo na zahraničních vysokých školách (či pracovalo ve výzkumu za hranicemi) alespoň jeden akademický rok. Škrtalo se naopak v kategorii věda. O celkovém pořadí škol v rámci jednoho oboru už rozhoduje pouze to, kolik bodů z databáze RIV připadá na jednoho akademického pracovníka. Dříve HN braly v potaz i prostý počet záznamů. Zájem o školu nově měří i to, kolik doktorandů, kteří přicházejí s magisterským či inženýrským titulem z jiné školy, se do jejích doktorandských programů zapsalo. Každý žebříček je zjednodušující a nemůže dokonale postihnout přednosti jednotlivých škol. Není to ani cílem hodnocení HN. Žebříček HN pomůže odkrýt studijní podmínky, které na školách na budoucí vysokoškoláky čekají. Jak kvalitně se tam učí, ale tato příloha postihnout neumí. Metodika HN 1. mezinárodní zapojení školy Zjišťujeme, kolik procent z celkového počtu studentů odjelo alespoň na semestr na zahraniční vysokou školu. Čím vyšší je procento vyjíždějících studentů, tím se škola lépe umístí. Zjišťujeme i počet zahraničních studentů, kteří alespoň na semestr přijeli studovat do České republiky. Jejich počet zohledňujeme vůči celkovému počtu studentů. Čím vyšší je procento přijíždějících studentů, tím se škola lépe umístí. dále sledujeme počet cizinců, kteří na dané škole studují celý studijní program. Jejich počet opět zohledníme vůči celkovému počtu studentů. Čím vyšší je procento studentů-cizinců, tím lépe se škola umístí. Nakonec nás zajímá procento závěrečných prací obhájených v cizím jazyce. Čím je procento vyšší, tím lépe se škola umístí. 2. zájem o školu Zjišťujeme šanci na přijetí, tedy poměr přihlášených a přijatých uchazečů. Čím nižší procento přihlášených škola přijímá, tím lépe se umístí. dále sledujeme poměr přijatých a skutečně zapsaných. Čím vyšší je procento zapsaných studentů, tím lépe se škola umístí. Zjišťujeme i zájem doktorandů o školu, tedy počet doktorandů vůči celkovému počtu studentů. Čím vyšší je procento doktorandů, tím lépe se škola umístí. rovněž sledujeme, kolik procent doktorandů z celkového počtu studentů doktorandských programů získalo magisterský či inženýrský titul na jiné škole. Čím je toto procento vyšší, tím lépe se škola umístí. 3. Pedagogové Sledujeme, kolik vyučujících v uplynulém akademickém roce absolvovalo alespoň třídenní souvislý pobyt na zahraniční vysoké škole, výzkumném pracovišti či konferenci. Jejich počet zohledňujeme vůči celkovému počtu vyučujících. Čím vyšší procento učitelů během daného roku vyjede, tím se škola umístí lépe. Stejně tak sledujeme dlouhodobou zahraniční zkušenost vyučujících. Zjišťujeme počet akademických a vědeckých pracovníků, kteří kdykoliv v minulosti pobývali déle než rok na zahraniční vysoké škole či výzkumném pracovišti. Čím vyšší procento z celkového počtu vyučujících splňuje tuto podmínku, tím lépe se škola umístí. hodnotíme i individuální přístup: počet studentů na jednoho akademika. Čím méně studentů na vyučujícího připadá, tím lépe se škola umístí. 4. Průzkum absolventů Pokud si škola dělá vlastní pravidelný průzkum mezi absolventy, dostane bod, v opačném případě je to nula bodů. 5. věda a výzkum Posuzovali jsme je podle výzkumných výsledků fakult za rok 2012 tak, jak je shromáždila rada pro výzkum, vývoj a inovace. data za rok 2013 budou zveřejněna až v únoru, jelikož rada upravuje metodiku výpočtu. celkový počet získaných bodů přepočítáme na počet akademických pracovníků, kteří na škole působí jako vědečtí i pedagogičtí pracovníci. celkový součet kritéria, která jsou vyjmenována v jednotlivých hodnocených kategoriích, mají určitý koeficient. dohromady dají koeficienty v každé kategorii číslo jedna. koeficient násobíme pořadím, ve kterém se škola v konkrétním kritériu umístí. Pokud je v kategorii 12 škol, koeficient fakulty, která je v daném kritériu nejlepší, se násobí číslem 12. Součet těchto výpočtů dá dohromady celkový počet bodů, podle kterého školy řadíme.

3 vysoké školy 3 v osmi oborech srovnáváme přísnost přijímaček i úspěchy vědy Nejlépe hodnocené fakulty ekonomie institut ekonomických studií fsv uk v Praze Škola nabízí studentům největší šanci na minimálně semestrální pobyt v zahraničí. Nejčastěji sem navíc směřují cizinci. mezinárodní rozměr jí dodává i 80 procent závěrečných prací napsaných v cizím jazyce. Šance na přijetí nejsou nereálné. dostane se 44 procent přihlášených. strojírenství fakulta strojní čvut v Praze Strojaři z Prahy porazili své kolegy z brna po třech letech. ČVut uspělo díky náročnějším přijímačkám. Z přihlášených přijme 70 procent uchazečů, což je mezi technickými školami spíše výjimečné. Probíhá tu i individuálnější výuka a učitelé mají více zahraničních zkušeností. Práva Právnická fakulta masarykovy univerzity v Brně Již čtvrtým rokem se brněnská práva drží v čele žebříčku hn. Neporazitelná jsou ve vědecké práci. Fakulta také vychovává nejvíce doktorandů vzhledem k celkovému počtu studentů. Na přijímačky se ale zájemci musejí dobře připravit. uspěje jen pětina uchazečů. informatika matematicko-fyzikální fakulta uk v Praze i letos nabízí budoucím informatikům nejlepší studijní podmínky. Naprostá většina vyučujících udržuje kontakty se zahraničím. alespoň na tři dny odjelo na mezinárodní půdu přednášet 88 procent učitelů. tu přenášejí i do Prahy, 54 procent závěrečných prací studenti sepsali v cizím jazyce. sociologie filozofická fakulta univerzity karlovy v Praze malá katedra sociologie již podruhé za sebou vyhrála žebříček hn. Především díky čilým stykům se zahraničím. alespoň na semestr loni vyslala do zahraničí téměř sedm procent svých studentů. Ze 163 posluchačů tu o titul usiluje devět cizinců. Šanci nastoupit dostane 30 procent uchazečů. Psychologie fakulta sociálních studií masarykovy univerzity v Brně brněnská katedra uspěla v rekordní konkurenci sedmi škol, které vyučují psychologii. Exceluje ve vědě a vede i v podílu akademiků vysílaných na stáže a přednášky do ciziny. uspět v přijímačkách je těžké na všech školách. ač brno nepatří mezi nejvýběrovější, berou sem jen 9,51 procenta uchazečů. medicína 3. lékařská fakulta univerzity karlovy v Praze Lékaři absolvující tuto fakultu budou mít za sebou hned na startu kariéry bohatou zahraniční zkušenost. Šance na výjezd do zahraničí jsou tady nejvyšší ze všech medicínských škol. k vítězství přispělo i to, že zdejší vědečtí a pedagogičtí pracovníci navíc publikují největší množství vědeckých prací. architektura všup v Praze ačkoliv je nejmenší školou nabízející architekturu, žebříček hn vyhrála umělecky zaměřená VŠuP již popáté. i díky individuální výuce. aktuálně tu studuje 79 posluchačů, a jeden učitel tak má na starosti jen sedm studentů. u přijímacích zkoušek uspěje každý pátý zájemce. HN Think out of the box Accredited degrees from the US, EU, UK Practical and critical thinking orientation World-class education, all-english instruction International faculty and student body EDUCATING TOMORROW S LEADERS Get abachelor s degree in: Business Administration Communication and Mass Media International Economic Relations Psychology IT Management English Language and Literature Accreditations: Memberships:

4 4 vysoké školy Pořadí škol v oboru ekonomie fakulta mezinárodní zájem Pedagogové Průzkum věda celk. zapojení o školu absolventů školy 1. institut ekonomických studií 17,8 12,3 12, Fakulty sociálních věd univerzity karlovy 2. Národohospodářská 11,3 17,1 11, ,3 fakulta VŠE v Praze 3. Provozně ekonomická fakulta 14,7 8,4 11, ,3 mendelovy univerzity v brně 4. Fakulta podnikohospodářská 13 14,7 9, ,9 VŠE v Praze 5. Fakulta financí a účetnictví 7,2 12, ,7 VŠE v Praze Šance na přijetí kolik uchazečů přijímají (v %) ef všb-tu ostrava 75,03 opf slu v karviné 68,82 fis vše v Praze 60,16 fse ujep v Ústí nad labem 57,85 ef Jču v čes. Budějovicích 55,32 fes univerzity Parbubice 51,41 Pef men. univerzity v Brně 45,74 fm vše v Jindřichově hradci 45,43 ies fsv uk v Praze 44,33 fmv vše v Praze 43,52 ef tu v liberci 42,36 fe zču v Plzni 41,06 esf muni v Brně 37,66 fme utb ve zlíně 36,44 fp vut v Brně 35,85 ffú vše v Praze 34,52 Pef čzu v Praze 31,24 nf vše v Praze 28,24 fp vše v Praze 25,89 6. Ekonomicko-správní fakulta 11,1 9 9, ,8 masarykovy univerzity 7. Provozně ekonomická fakulta 12, , ,6 České zemědělské univerzity 8. Fakulta managementu 11, , ,2 a ekonomiky univerzity tomáše bati ve Zlíně 9. Fakulta mezinárodních 14 12,7 9, ,3 vztahů VŠE v Praze 10. Ekonomická fakulta Jihočeské 6,5 6,3 10, ,4 univerzity v Českých budějovicích 11. Ekonomická fakulta tu v Liberci 10,8 9,8 9, Fakulta managementu 3,6 7,7 7, ,4 VŠE v Jindřichově hradci 13. Ekonomická fakulta 8,3 5,1 11, ,1 Vysoké školy báňské technické univerzity v Ostravě 14. Fakulta informatiky 8,6 9,5 12, a statistiky VŠE v Praze 15. Fakulta ekonomická 10,4 10,9 6, ,8 Západočeské univerzity v Plzni 16. Fakulta podnikatelská 9,2 9,6 1, ,4 Vut v brně 17. Fakulta ekonomicko-správní 6,7 4 9, ,5 univerzity Pardubice 18. Obchodně-podnikatelská 2,8 6, ,6 fakulta Slezské univerzity v Opavě 19. Fakulta sociálně ekonomická 9,7 4 3, ,1 univerzity J. E. Purkyně v Ústí n. Labem Nezaměstnanost kolik měly fakulty absolventů / kolik jich je bez práce (v %) fm vše v Jindřich. hradci 352/0,5 nf vše v Praze 529/0,8 ffú vše v Praze 698/1,0 Pef čzu v Praze 2927/1,7 fmv vše v Praze 1191/1,9 fp vše v Praze 922/2,2 fis vše v Praze 647/2,5 esf muni v Brně 649/2,6 fe zču v Plzni 621/3,4 fse ujep v Ústí nad labem 531/5,0 Pef men. univerzity v Brně 940/5,1 ef Jču v čes. Budějovicích 497/5,1 ef tu v liberci 529/5,4 fp vut v Brně 678/6,3 fes univerzity Pardubice 555/8,0 opf slu v karviné 872/8,4 ef všb-tu ostrava 1661/12,6 fme utb ve zlíně 1154/13,9 zdroj: Středisko vzdělávací politiky uk v Praze: koucký, Zelenka. data jsou za absolventy z let 2010 a Pro ies FSV tato data samostatně neexistují. poznámka: čísla v tabulce vyjadřují, kolik bodů škola získala v jednotlivých kategoriích podle metodiky hn.

5 vysoké školy 5 ekonomie Ekonomie se nejlépe studuje na Fakultě sociálních věd uk ani letos se ekonomickým fakultám nepodařilo z čela žebříčku sesadit Institut ekonomických studií. Nejlepší ekonomie tak zůstává na pražské Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. Druhé místo obhájila Národohospodářská fakulta Vysoké školy ekonomické. První trojici devatenácti hodnocených fakult uzavírá Provozně ekonomická fakulta Mendelovy univerzity v Brně, která se sem posunula z loňského pátého místa. A těsně pod stupněm vítězů skončila Podnikohospodářská fakulta Vysoké školy ekonomické. Ze škol, které se nacházejí mimo dvě největší města, se do první desítky dostaly ekonomické fakulty Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně a Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Ekonomie táhne Ekonomii na hodnocených devatenácti fakultách aktuálně studuje vysokoškoláků a jejich studijní oddělení musela loni zpracovat přibližně přihlášek do prvních ročníků. Vysokoškolské studium ekonomie je tak stále populární, i když se jejím absolventům nedaří vždy uplatnit na odpovídajících pozicích. Například z průzkumu mezi absolventy Fakulty podnikatelské z brněnského VUT vyplývá, že dva roky po ukončení studia v oboru pracuje 73 procent absolventů 52 procent na pozicích vyžadujících vysokoškolské vzdělání a 21 procent na pozicích, kde se zaměstnavatel spokojí s předložením maturitního vysvědčení. Mnozí vystudovaní inženýři a magistři proto pracují v administrativě či na pozicích obchodních zástupců. Nabídka toho, co lze na ekonomicky zaměřené vysoké škole studovat, jetaklogickyvelmirůznorodá. V žebříčku HN se zájemci o studium mohou v jednotlivých fakultách zorientovat alespoň podle vybraných ukazatelů: mezinárodní zapojení, zájem o školu, aktivita pedagogů, průzkumabsolventů a věda. FSV: mezinárodní rozměr studia Pokud si chcete podat přihlášku na ekonomii a je pro vás důležité, jakou máte šanci na studijní výjezd do zahraničí, přihlaste se na vítěznou Fakultu sociálních věd. Loni z ní do ciziny alespoň na jeden semestr vyjelo téměř devět procent studentů. 5,38 procenta svých studentů na zahraniční univerzitu poslala Ekonomicko správní fakulta Masarykovy univerzity. A třetí nejaktivnější školou v uzavírání partnerských smluv se zahraničními univerzitami o výměně studentů je Fakulta managementu a ekonomiky ve Zlíně. O prestiži školy vypovídá i to, kolik mezinárodních studentů na ni alespoň na semestr přijede získávat kredity. Taková škola pak nabízí i předměty vyučované v cizích jazycích. I v tomto ohledu vede pražská FSV. Loni tu cizinci na krátkodobých pobytech tvořili 15 procent studentů. Mezinárodní rozměr vítězného Institutu ekonomických studií potvrzuje i fakt, že více než osmdesát procent bakalářských, diplomových či disertačních prací odevzdávají studenti v cizím jazyce. Zahraniční studenty na přednáškáchbudoučastopotkávat i ti, kdo se dostanou na Podnikohospodářskou fakultu VŠE v Praze. Tuto školu si za svou alma mater zároveň zvolilo nejvíce cizinců (s ohledem na velikostškoly): 410. Jdeozahraničnístudenty, kteřísituodbývají celé vysokoškolské studium zakončené promocí. Nejtěžší přijímačky jsou na VŠE Zájem o studium ekonomie jev Českuobrovskýa nejtěžší je dostat se na Podnikohospodářskou fakultu VŠE, která akceptuje 25,89 procenta přihlášených. Druhou nejmenší šanci na přijetí uvádí Národohospodářská fakulta VŠE. Dostane se se sem 28,24 procenta uchazečů. Nejlepší šance na přijetí naopak hlásí Obchodně podnikatelská fakulta Slezské univerzity v Karviné a Ekonomická fakulta ostravské Vysoké školy báňské. HN však školy ohledně jejich přijímacího síta hodnotí přesně opačně: nejvíce bodů dostává fakulta, která si mezi uchazeči o studium vybírá nejpřísněji, a nejméně ta, na kterou se dostane skoro každý. HN hodnotí i to, do jaké míry je výuka na škole individuální. Nejosobnější výuka probíhá na Ekonomické fakultě Technické univerzity v Liberci, kde na jednoho pedagoga připadá 17 studentů. Učitelé tak mají na studenty daleko více času než například na Národohospodářské fakultě VŠE, kde musí učitel svoji pozornost rozdělit v průměru mezi 43 studentů. Ekonomické obory se dají studovat také na Masarykově ústavu vyšších studií při ČVUT. Programy tu ale běží teprve třetím rokem, a do žebříčku je proto nezařazujeme. Ti, kteří hledají vhodnou školu pro doktorandské studium, by se měli zajímat také o institut CERGE EI v Praze. Tedy společné pracoviště Národohospodářského ústavu Akademie věd a Univerzity Karlovy. CERGE EI zároveň spolupracuje s vítězným Institutem ekonomických studií a nadaní magisterští studenti na CERGE EI mohou začít studovat doktorandské předměty ještě před promocí. HN sledují také to, zda školu zajímá zpětná vazba od absolventů. Detailní a na internetu dostupné informace má například VŠE nebo Masarykova univerzita. Česká zemědělská univerzita má pro absolventy vlastní web. Rekordní hrubé měsíční mzdy hlásí absolventi vítězného IES ( korun) a Národohospodářské fakulty VŠE ( korun). dan Czech Management Institute Praha manažerská fakulta Escuela Superior de Marketing y Administración Barcelona BAKALÁŘSKÉ STUDIUM (obor ekonomika a management) PROGRAM MBA Den otevřených dveří na bakalářské studium v17.00 Den otevřených dveří na program MBA v17.00 Člen české asociace MBA škol CAMBAS StuDentůM BAkAlářSkého StuDiA nabízíme SeMeStrální Až roční StuDiuM vbarceloně Bez nutnosti vyřizování jakýchkoliv formalit l l l l LETOS SLAvíME již 20LET PůSOBEní včeské REPUBLICE! Kontakt: esma@esma.cz, informace: CMI, Resslova 10, Praha 2, tel., HN HN HN045235

6 6 vysoké školy informatika Pořadí škol v oboru informatika fakulta mezinárodní zájem Pedagogové Průzkum věda celkem zapojení o školu absolventů školy matematicko-fyzikální fakulta univerzity karlovy 7,0 8,3 11, ,6 2. Fakulta elektrotechnická ČVut v Praze 9,9 5,5 8, ,5 3. Fakulta informačních technologií Vut v brně 7,5 8,7 7, ,6 4. Provozně ekonomická fakulta České zemědělské univerzity v Praze 11,7 8,4 5, ,9 5. Fakulta informatiky masarykovy univerzity 6,2 4,7 5, ,2 6. Fakulta aplikovaných věd Západočeské univerzity v Plzni 7,3 4,3 7, ,8 7. Fakulta aplikované informatiky univerzity tomáše bati ve Zlíně 3,2 5,9 6, ,0 8. Fakulta informatiky a statistiky VŠE v Praze 3,1 9, ,2 9. Fakulta mechatroniky, informatiky a mezioborových studií tu v Liberci 6,2 7, ,4 10. Fakulta informačních technologií ČVut v Praze* 6,6 6,3 5, ,1 11. Fakulta informatiky a managementu univerzity hradec králové 6,0 3,9 4, ,3 12. Fakulta elektrotechniky a informatiky univerzity Pardubice 3,0 5,7 2, ,1 pozn.: čísla v tabulce vyjadřují, kolik bodů škola získala v jednotlivých kategoriích podle metodiky hn. * fakulta vznikla teprve v roce je tedy logické, že škola v některých ukazatelích nemá takové výsledky jako ostatní. Univerzita Jana Amose Komenského Praha Studujte prosvoji budoucnost HN Šance na přijetí kolik uchazečů přijímají jednotlivé fakulty (v %) fakulta aplikovaných věd západočeské univerzity v Plzni 93,26 fakulta informatiky a managementu univerzity hradec králové 76,18 fakulta aplikované informatiky univerzity tomáše Bati ve zlíně 72,43 fakulta mechatroniky, informatiky a meziobor. studií tu v liberci 71,66 fakulta elektrotechnická čvut v Praze 71,01 fakulta elektrotechniky a informatiky univerzity Pardubice 68,13 fakulta informačních technologií vut v Brně 56,47 fakulta informatiky masarykovy univerzity 55,95 Provozně ekonomická fakulta čes. zeměděl. univerzity v Praze 50,25 fakulta informačních technologií čvut v Praze 49,90 matematicko-fyzikální fakulta univerzity karlovy 48,19 fakulta informatiky a statistiky vše v Praze 33,56

7 vysoké školy 7 informatika Lídr v informatice: matfyz Julie daňková julie.dankova@economia.cz vítězství informatiky na Matematicko fyzikální fakultě Univerzity Karlovy ještě nikdy nebylo tak těsné. Jejím letošním největším konkurentem je Fakulta elektrotechnická ČVUT, kterou od informatiků z matfyzu dělí desetina bodu. Matfyz je stále nejlepší ve vysílání svých vyučujících do zahraničí. Alespoň na tři dny odjelo do zahraničí přednášet 88 procent sboru akademických a pedagogických pracovníků. Fakulta zabodovala i v novém kritériu HN 54 procent obhájených bakalářských a diplomových prací studenti odevzdali v cizím jazyce, což jen potvrzuje mezinárodní rozměr výuky. Například ve vědě ale matfyz dotáhla jeho pražská konkurence z ČVUT. Body jí přidalo také to, že je atraktivnější pro zahraniční studenty, kteří do Česka přijíždějí na semestrální studijní pobyty. Elektrotechnická fakulta navíc vychovává procentuálně dvakrát tolik doktorandů než matfyz. Zatímco na matfyzu tvoří doktorandi deset procent všech studentů, na ČVUT o titul Ph.D usiluje téměř dvacet procent mladých informatiků. Třetí příčka letos patří Vysokému učení technickému v Brně. Tamní Fakulta informačních technologií nejlépe uspěla v kritériu, jež sleduje, nakolik je fakulta školou první volby pro všechny přijaté. Na studijním oddělení si indexy vyzvedlo 97 procent uchazečů, které škola přijala na základě vý sledků přijímacích zkoušek. Po matfyzu tu učí také nejvíce profesorů a docentů, kteří jezdí na krátkodobé studijní či vědecké pobyty do zahraničí. Loni jich ale spoň na tři dny vyjelo 74 procent. Zemědělka je čtvrtá Těsně pod stupínkem vítězů se umístila Česká zemědělská univerzita v Praze, kde se informatika vyučuje na Provozně ekonomické fakultě. Z odpovědí školy vyplynulo, že v zahraničí platí za atraktivní studijní destinaci. Mezi 1228 budoucími informatikytustuduje175 cizincůaalespoň na semestr sem v loňském akademickém roce přijelo studovat 209 zahraničních studentů. Aktivní jsou i čeští studenti. Šanci vyjet alespoň na půl roku do zahraničí tu dostane 7,5 procenta studujících. Druhou největší šanci k nasbírání zkušeností za hranicemi Česka mají posluchači Fakulty aplikovaných věd Západočeské univerzity v Plzni. Loni díky Erasmu a dalším mezinárodním programům vyjelo 53 z 1168 studentů. Celkově se Plzeň umístila na šestém místě. Pořadím na zemědělku navazuje Fakulta informatiky Masarykovy univerzity v Brně, která se vyšvihla především ve vědeckých publikacích. V této kategorii jí patří stříbrná medaile. Za individuální výukou do Plzně Na náročné přijímačky se musejí připravit ti, kteří chtějí studovat na Fakultě informatiky a statistiky VŠE v Praze. Přijímá jen 33,56 procenta zájemců o studium. V celkovém hodnocení je ale až osmá, protože pokulhává ve vědě a mezinárodních výměnách studentů. Šanci vyjet na Erasmus tu dostane jen 1,3 procenta studentů nejméně ze všech srovnávaných škol. Studenti navíc musejí počítat s tím, že učitelé na ně nebudou mít příliš času. Na jednoho vyučujícího připadá 64 studentů. To je velký rozdíl oproti matfyzu nebo Fakultě aplikovaných věd v Plzni, kde se jeden učitel stará v průměru o osm studentů. Masová výuka nehrozí ani těm, kteří si za svou alma mater zvolí Fakultu mechatroniky, informatiky a mezioborových studií v Liberci. Tady působí jeden akademik pro devět studentů. Velký zájem mají studenti po VŠE amatfyzutakéofakultuinformačních technologiínačvut. Přijímacímsítem tu projde padesát procent těch, kteří na studijní oddělení poslali přihlášku. FakultanaČVUTpřitomvzniklateprve v roce 2009 a je logické, že v některých ohledech ještě nemá takové výsledky. Stejně tak Fakulta elektrotechniky a informatiky Univerzity Pardubice, která vznikla v roce 2008 a mnohé se na ní teprve rozbíhá. Například průzkum absolventů teprve plánují. Informatici berou přes 30 tisíc Školy, které si mezi svými absolventy dělají šetření, mají zájem o to, jak se jejich bývalým studentům vede na pracovním trhu. Získávají tak zpětnou vazbu ohledně své výuky. Fakulty také mají možnost mimo jiné zjistit, kolik si jejich absolventi vydělají. Z odpovědí, které fakultám přijdou, vyplývá, že plat čerstvě vystudovaného absolventa se pohybuje mezi 30 a 35 tisíci korunami. Napříkladprůměrnáhrubámzdaabsolventů Fakulty informačních technologií Vysokého učení technického činí 35 tisíc korun, z Fakulty informatiky Masarykovy univerzity v Brně zase 33tisíc. KdovystudujeFakultuelektrotechnickou na ČVUT, může si vydělat až 40,5 tisíce korun za měsíc. StudiumnaVŠzaměřenénapraxi partnerem je britská univerzita, výuka včeském jazyce kombinovaná forma studia, výuka ovíkendu 1x za měsíc získáte status studenta adalší výhody vceně studijní literatura soukromá VŠ s16letou tradicí Připraveny jsou další bonusy ke studiu. Kontaktujte nás! BIBS vysoká škola Lidická 81, Brno Šrobárova 48, Praha BAKALÁŘSKÉ a navazující MAGISTERSKÉ STUDIUM PŘIJÍMÁME PŘIHLÁŠKY pro pro tentotent akademický rok HN045256

8 8 vysoké školy sociologie Vede Filozofická fakulta uk. ale těsně univerzitakarlovaprokázala, že její loňský úspěch nebyla náhoda. Její Filozofická fakulta opět získala vedení v žebříčku HN v oboru sociologie. Ze třetího místa se na stříbrný post vrací vyhlášená Katedra sociologie Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity. V čele žebříčku tak stojí dva silní soupeři. Třetí místo letos patří Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. Filozofická fakulta UK vede v mezinárodnímzapojeníavýběrovosti. Alespoň na semestr loni vyslala do zahraničí téměř sedm procent svých studentů nejvícezevšechkatedersociologie. Je navíc atraktivní i pro zahraniční studenty. Mezi163studenty, kteřítuchtějí získat vysokoškolský diplom, je více nežpětprocentcizinců. V místnostech pražské Filozofické fakulty navíc probíhá poměrně individuální výuka. To je důležité z hlediska toho, kolik času mohou vyučující studentům věnovat během sepisování závěrečných prací. Jeden akademik může upnout pozornost v průměru na patnáct studentů. Oprotitomuna brněnskémasarykově univerzitěmusíjedenpedagogrozdělit svůj čas v průměru mezi 37 studentů. V bádání vede Brno Kdo se chce jako sociolog dostat na stránky odborných časopisů a vědecky publikovat, nejlepší předpoklady má na brněnské Fakultě sociálních studií. Ta letos nejlépe uspěla v kategorii věda. Osm procent ba kalář ských a diplomových prací, které mají dát studentům základy vědeckých postupů, tady navíc budoucí sociologovéodevzdávajív cizímjazyce. Mohou se tak porovnávat se světovou konkurencí. Nejaktivnější pedagogy co do počtu zahraničních přednášek a konferencí má Západočeská univerzita v Plzni, která se posunula na čtvrté místo v žebříčku HN. Deset z jedenácti vyučujících loni pracovně odjelo alespoň na tři dny na zahraniční univerpra zitu či vědecké coviště. Na zahraniční půdě často přednášejí i akademici z brněnské sociologie a z Filozofické fakulty v Olomouci. Nejvíce zahraničních studentů, kteří do Česka přijedou studovat na semestr či celý akademický rok, láká studium na Fakultě sociálních věd v Praze. Alespoň na semestr sem přijelo 40 cizinců. Zájemci o studium na této fakultě tak mají jistotu, že přednášky sociologie tu dostanou mezinárodní rozměr a že budou moci chodit na výuku v cizích jazycích. V Hradci berou polovinu uchazečů Největší šance na přijetí mají uchazeči na Filozofické fakultě Univerzity Hradec Králové, která do bakalářského programu sociologie přijímá každého druhého uchazeče. Reálné vyhlídky mají i ti, kteří zašlou přihlášku na plzeňskou Filozofickou fakultu. Na ostatních školách dostane šanci procent uchazečů. Nejvíce se u přijímacích zkoušek musejí snažit ti, kteří chtějí sociologii studovat v Brně. Zdejší katedra přijímá jen 23 procent těch, kteří sem pošlou vyplněný formulář. Zároveň ale téměř polovina přijatých studentů nepřijde k zápisu na studijní oddělení a na školu nakonec nenastoupí. I tento faktor HN v hodnocení sledují. Vypovídá to o prestiži školy na kolik byla pro uchazeče vysněnou volbou a na kolik spíše záchrannou variantou. Velký poměr přijatých si nakonec vyzvedne index na olomoucké Filozofické fakultě i Filozofické fakultě UK jde téměř o 70 procent přijatých. O prestiži školy svědčí také to, kolik studentů s magisterským titulem si ji vybere pro svá doktorandská studia. Nejvíce studentů, kteří do doktorandského programu školy přešli z jiné fakulty, má Filozofická fakulta v Olomouci. Druhou v pořadí je v tomto ohledu Fakulta sociálních věd. Bakalářský titul sociologie lze od loňského ledna získat také na Filozofické fakultě Ostravské univerzity. Do prvního ročníku tu nastoupilo 31 studentů a část předmětů je vyučována v angličtině. Průměrný nástupní plat sociologů je podle olomoucké Filozofické fakulty 23 tisíc korun hrubého. Ti, co získají práci v Praze, vydělají o tři tisíce víc. Podle Fakulty sociálních věd UK se většina absolventů uplatní na místech ve výzkumných agenturách, státním i neziskovém sektoru či v PR. dan Pořadí škol v oboru sociologie fakulta mezinárodní zájem Pedagogové Průzkum věda celkem zapojení školy o školu absolventů 1. Filozofická fakulta univerzity karlovy v Praze 5,2 5 3, ,5 2. Fakulta sociálních studií masarykovy univerzity 4,8 3,8 3, ,3 3. Fakulta sociálních věd univerzity karlovy v Praze 4,3 3,5 3, ,9 4. Filozofická fakulta Západočeské univerzity v Plzni 2,1 2,2 5, ,6 5. Filozofická fakulta univerzity Palackého v Olomouci 1 4,5 2, ,4 6. Filozofická fakulta univerzity hradec králové* 3 1,6 2, ,3 pozn.: čísla v tabulce vyjadřují, kolik bodů škola získala v jednotlivých kategoriích podle metodiky hn. * ff univerzity hradec králové vyučuje pouze bakalářský program. Pořadí škol v oboru psychologie fakulta mezinárodní zájem Pedagogové Průzkum věda celkem zapojení školy o školu absolventů 1. Fakulta sociálních studií masarykovy univerzity 4,4 4,2 4, ,8 2. Filozofická fakulta univerzity Palackého v Olomouci 5 4,4 4, ,7 3. Pedagogická fakulta univerzity karlovy v Praze 6,3 5,6 3, ,5 4. Filozofická fakulta univerzity karlovy v Praze 5,1 4,9 2, ,2 5. Pedagogická fakulta Jihočeské univerzity v Českých budějovicích 2,8 3,9 4, ,6 6. Filozofická fakulta masarykovy univerzity 3,3 3,8 4, ,2 7. Filozofická fakulta Ostravské univerzity v Ostravě* 2 1 4, ,77 pozn.: čísla v tabulce vyjadřují, kolik bodů škola získala v jednotlivých kategoriích podle metodiky hn. * na této fakultě se psychologie vyučuje od roku Škola proto logicky v některých ukazatelích nemá takové výsledky jako ostatní.

9 vysoké školy 9 psychologie Překvapení: Olomouc je druhá psychologie je vůbec nejžádanějším z oborů, které žebříčky HN srovnávají. Letos hodnotily rekordní počet sedmi škol, na kterých lze tento atraktivní obor studovat. Kromě prvního místa se jejich pořadí kompletně proměnilo. Do čela žebříčku se stejně jako v loňském ročníku probojovala psychologie, kterou vyučuje Fakulta sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně exceluje ve vědě a vede i v podílu akademiků vysílaných na stáže a přednášky do ciziny. Olomouc: čilé styky se zahraničím Druhé místo obsadila dříve spíše průměrná katedra psychologie na Filozofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci. Studentům nabízí nejvyšší šanci na absolvování alespoň semestru na zahraniční univerzitě a zaměstnává vyučující s nejbohatší zahraniční zkušeností. Pět z jednadvaceti pedagogů v minulosti pracovně pobývalo alespoň rok na zahraniční škole či výzkumném pracovišti. Na třetí místo se dostala Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy. A to díky oblibě, které se těší u zahraničních studentů. Až na čtvrté místo tak odsunula svoji univerzitní kolegyni Filozofickou fakultu UK. Ta si sice ve všech ukazatelích drží velmi dobré výsledky, alevesrovnánísesilnoukonkurencí zdejším pedagogům chybí dlouhodobější zahraniční zkušenost. Další příčka patří Pedagogické fakultě Jihočeské univerzity, kterou do hodnocení zařazujeme vůbec poprvé. Ostatníškolypředčilanapříkladnejpříznivějším podílem studentů na jednoho pedagoga. Do spodní části žebříčku se letos přesunula Filozofická fakulta Masarykovy univerzity. A hodnocení uzavírá nejmladší katedra psychologie na Filozofické fakultě Ostravské univerzity se vyučuje teprve od roku Je protologické, žeještěpotřebuje čas na dohnání ostatních škol. Nejžádanější obor Kvůli přísnému přijímacímu sítu není na školách nabízejících psychologii výjimkou, že se sem uchazeči zkoušejí dostat dva i čtyři roky po sobě. Nejvíce se musejí snažit ti, kteří stojí o titul z Pedagogické fakulty UK, která mezi studenty psychologie přijímá jen 6,86 procenta uchazečů. V tom, kolik přijatých na školu skutečně nastoupí, vedou katedry psychologie filozofických fakult v Olomouci a v Praze je to 96 procent studentů. Pro studenty je také důležité znát podmínky studia a příležitosti, které na ně čekají. Například to, zda se během přednášek setkají s masovou výukou, nebo spíše individuálním přístupem učitelů. Nejvíce času na jednotlivé studenty mají zaměstnanci Pedagogické fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Na jednoho učitele tu připadá sedm studentů. Nejméně v tomto ohledu naopak boduje Filozofická fakulta v Olomouci. Jeden učitel se tu musí postarat o čtyřicítku studentů. Z absolventských dotazníků Pedagogické fakulty UK vyplývá, že po skončení studia se mladí psychologové nejčastěji vydávají do zdravotnictví a do školství. Průměrný hrubý příjem se tu pohybuje okolo 25 tisíc korun. dan Šance na přijetí kolik uchazečů přijímají jednotlivé fakulty ke studiu psychologie (v %) ff osu v ostravě 19,97 Pedf Jču v čes. Budějovicích 16,67 ff upol v olomouci 11,65 fss muni v Brně 9,51 ff uk v Praze 8,81 ff muni v Brně 8,32 Pedf uk v Praze 6,86 HN HN

10 10 vysoké školy strojírenství Strojaři z Prahy porazili po třech letech brněnské Vut letošní srovnání pěti tuzemských strojních fakult přineslo řadu změn. Stejné místo jako loni si zachovala pouze Fakulta strojní Západočeské univerzity v Plzni zůstala těsně pod stupínky vítězů na čtvrtém místě. Jinak se pořadí kompletně proměnilo. Ve vzdělávání budoucích strojařů je letos jedničkou pražské ČVUT, které po tři předchozí roky porážela brněnská Fakulta strojního inženýrství Vysokého učení technického. Velký náskok ale Praze Brno letos neposkytlo. ČVUT vyhrálo o jedinou desetinu bodu. Na třetí místo poskočila strojní fakulta Technické univerzity v Liberci a pětici letos uzavírá Vysoká škola báňská Technická univerzita v Ostravě, která si tak s libereckou kolegyní vyměnila místo. Strojírenství lze studovat i na ústecké Univerzitě Jana Evangelisty Purkyně. Tamní Fakulta výrobních technologií a managementu se ale i přes to, že si její existenci loni různí zaměstnavatelé pochvalovali, rozhodla letošního hodnocení HN neúčastnit. Ve výjezdech vedou profesoři ČVUT Přetahovanou mezi Prahou a Brnem letos rozhodla větší výběrovost pražské fakulty, větší zahraniční zkušenosti jejích pedagogů a individuálnější výuka. Nejméně studentů na jednoho učitele mají na ČVUT jenom osm. V Brně musí jeden vyučující zvládnout konzultace, vedení závěrečných prací a dotazy po přednáškách a cvičeních v průměru patnácti studentů. Na pražské technice také pracuje více docentů a profesorů, kteří mají v životopise alespoň jeden akademický rok odučený nebo odpracovaný na univerzitní či vědecké instituci v zahraničí. Dostat se na studium strojařiny není příliš těžké ani na jedné ze sledovaných škol. Přijímají mezi 70 a 86 procenty uchazečů. Technické školy navíc posouvají termín podání přihlášek až na konec března, aby dali maturantům víc času. Zájem o studium tohoto oboru ale stoupá a přijímačky přestávají být pouhou formalitou. Ještě před čtyřmi lety školy akceptovaly devadesát až sto procent těch, kteří zaslali přihlášku. Nejvýběrovější školou je letos ČVUT, kam se dostalo 70 procent přihlášených. Pořadí v žebříčcích odráží i to, kolik přijatých uchazečů se skutečně zapsalo do prvního ročníku. Srovnání ukázalo, že studenti stále nejvíc preferují Vysokou školu báňskou. Ke studiu do Ostravy se reálně zapíše 92 procent přijatých. V Brně cestují více studenti Nejvyšší šanci strávit semestr studijně v cizině mají budoucí inženýři z Brna. Výuku v mezinárodním prostředí si vyzkoušela zhruba dvě procenta posluchačů. Podobné množství studentů vyjelo také ze Západočeské univerzity. Z dvou a půl tisíce studentů, kteří obor studují v Praze, jich do poslucháren zahraničních technických univerzit vyrazilo jen sedmnáct. Tentokrát ale slabina není zcela na straně školy. Podle zaměstnanců pražské fakulty mají jejich studenti v zahraničí vyjednáno až pětkrát tolik volných míst, jenomže zájemci neprojdou jazykovými testy. Nejvíce bodů za vědu (tedy za produkci odborných článků, patentů, prototypů či průmyslových vzorů) posbíralo brněnské VUT. Průzkum mezi svými absolventy neprovádí jen strojní fakulty v Praze a Ostravě. Ostatní školy sledují, jak jejich absolventi svůj titul zhodnotili na trhu práce. Z odpovědí absolventů plzeňské strojařiny vyplývá, že nástupní plat se pohybuje mezi dvaceti a sedmadvaceti tisíci korun hrubého měsíčně. Liberečtí inženýřiberoupodle průzkumu i nad třicet tisíc. dan Právnická fakulta Masarykovy univerzity Centrum celoživotního vzdělávání pořádá Kurz pro maturanty (a nejen pro ně) určený těm, kteří sechystají kestudiu na vysoké školeachtějí sizlepšit studijní předpoklady. Obsah: verbální anumerické myšlení, rozvoj logicko-analytickýchschopností, základy kritického myšlení Rozsah: 7přednáškových dnů Termín: kurz bude organizován vedvou obsahově zcela totožných variantách: čtvrtek hodin sobota hodin Cena: 3100,00Kč Zahájení: 1. února 2014 (sobota) 6. března 2014 (čtvrtek) Přijímání přihlášek: prostřednictvím Obchodního centra: Uzávěrka přihlášek: 30. ledna 2014 Bližší informace: Jana.Lautrbachova@law.muni.cz, Nadezda.Svihelova@law.muni.cz, HN Šance na přijetí kolik uchazečů přijímají jednotlivé fakulty (v %) fakulta strojní tu v liberci 86,75 fsi vut v Brně 78,79 fs všb-tu ostrava 77,40 fs zču v Plzni 71,14 fakulta strojní čvut v Praze 70,81

11 vysoké školy 11 trh práce Firmy rozjely hon na talenty Julie daňková student brněnského VUT Radovan Vítek se chtěl při psaní bakalářské práce vyhnout tomu, aby celé měsíce věnoval výpočtům, které ocení jen jeho učitelé. Kontaktoval proto firmu Motor Jikov Slévárna. Sladil s tamními zaměstnanci a lidmi ze školy zadání a začal srovnávat dvě metody lití, které ve firmě zkoušeli. Na zkoušky pro praktickou část práce, které probíhaly ve slévárně, jsem dohlížel osobně formou praxe ve firmě, vysvětluje Vítek. A právě během praxe se osvědčil natolik, že ho podnik vzal mezi své stipendisty. Vybraným studentům již v průběhu studia v nižších ročnících nabízíme stipendium a zároveň jim garantujeme, že je po úspěšném ukončení studia zaměstnáme. Za to od nich očekáváme, že k nám po ukončení studia nastoupí do práce, popisuje ředitel Motor Jikov Miroslav Dvořák. Stejně jako on si i ostatní firmy snaží rozebrat talenty z vysokých škol ještě dříve, než odpromují. Největší poptávka je po studentech s praxí a s kvalitní angličtinou. Diplom z techniky není záruka Celkový počet absolventů strojírenských oborů by potřeby firem pokryl. Jenže průmysl nestojí o každého. V době nových technologií a vyšších nároků na znalosti vysokoškolských odborníků ve firmách bývají v hledáčku podniků pouze kvalitní a úspěšní studenti specifických oborů, říká Dana Fialová, vedoucí vzdělávání Pořadí škol v oboru strojírenství fakulta mezinárodní zájem Pedagogové Průzkum věda celkem zapojení školy o školu absolventů 1. Fakulta strojní ČVut v Praze 3,1 3,7 3, ,3 2. Fakulta strojního 3,3 2,1 2, ,2 inženýrství Vut v brně 3. Fakulta strojní tu v Liberci 3,5 1,8 4, ,5 4. Fakulta strojní Západočeské 3,6 3,6 2, ,7 univerzity v Plzni 5. Fakulta strojní Vysoké školy báňské 1,8 3, ,6 technické univerzity v Ostravě pozn.: čísla v tabulce vyjadřují, kolik bodů škola získala v jednotlivých kategoriích podle metodiky hn. a personalistka firmy Žďas. A dodává, že i oni poptávají úzce specializované lidi odborníky na materiálové inženýrství, hydrauliku, svařovací technologie a podobně. U odborně strojírensky vyprofilovaných a pro firmy nedostatkových oborů bývají špičkoví studenti vyprodaní již během studia posledních ročníků, a to zahraničními firmami či firmami, které jim poskytovaly možnosti spolupráce během studia, popisuje Fialová s tím, že i jejich podnik program pro studenty rozjel. Pokud se tedy studenti z technických vysokých škol v prvním ročníku nerozhlédnou po trhu práce, zda o jejich odbornost stojí, mohou náročnou školu studovat zbytečně. Naše technické univerzity produkují ročně dostatek strojních inženýrů, bohužel odborné zaměření těchto absolventů neodpovídá potřebám strojírenských firem. Naše firma široce spolupracuje se Západočeskou univerzitou v Plzni, s ČVUT Praha i s mnoha výzkumnými ústavy. I přesto je problematické získat požadované specialisty, potvrzuje Vlastimil Hlavatý, technický ředitel Škody Plzeň. Studentům se podle Hlavatého na všech českých strojních fakultách dostane nadprůměrných teoretických znalostí, přístupu k nejnovějším poznatkům v oboru i možnost vyjet na odborné zahraniční stáže. Slabým místemvevzděláváníalezůstávánedostatečná možnost studentů získat minimální praxi již během studia ve své oboru, míní Hlavatý. A doškolování stojí firmy peníze. Každoročně investujeme přibližně čtyři miliony korun do dalšího vzdělávání, rozvojových programů a doškolovacích programů v rámci adaptačního procesu. Z toho je patrné, že nám stále chybí kvalita ve školském systému, říká Dvořák z Motor Jikov. Jazyky nutností Mladí strojaři také doufají, že s technickou školou se vyhnou jazykům. Opak je pravdou a stále na to upozorňujeme, že především v exportních firmách je běžná projektová a výrobní dokumentace minimálně v angličtině, upozorňuje mluvčí Vítkovice Machinery Group Eva Kijonková. HN045217

12 12 vysoké školy architektura Žebříčku opět kraluje výběrová VŠuP letošní žebříček škol v oboru architektura nepřinesl žádné zemětřesení. I tentokrát se do čela žebříčku postavila nejmenší z hodnocených škol: Vysoká škola uměleckoprůmyslová v Praze (VŠUP). Na stříbrné a bronzové příčce skončily fakulty architektury pražské a brněnské techniky. Na následujících příčkách se seřadily další stavební fakulty: pražská ČVUT, ostravská Vysoké školy báňské a brněnská VUT. Liberecká Fakulta umění a architektury, kde aktuálně studuje 184 budoucích architektů, se do žebříčku HN nezapojila. VŠUP dominuje ve všech hodnocených kategoriích kromě průzkumu absolventů uplatnění svých bývalých studentů škola o 79 posluchačích architektury nijak systematicky nesleduje. Studenti, kterým záleží na tom, aby k nim učitelé přistupovali individuálně a děsí je architektura podávaná formou frontální výuky, by měli usilovat o přijetí na vítěznou VŠUP. Na jednoho učitele tu připadá sedm studentů. Na ostatních školách je to o poznání jiné. Na obou fakultách VUT působí jeden učitel na 14 studentů. Na fakultách ČVUT musí jeden stačit pro osmnáct budoucích architektů. Asi nejdéle budou čekat na konzultaci výkresů studenti Stavební fakulty Vysoké školy báňské v Ostravě. Na jednoho učitele tady připadá 21 studentů. Důležitým ukazatelem při sestavování žebříčků škol je i šance studentů na alespoň semestrální studijní pobyt v zahraničí. Kontakty a zkušenosti z ciziny mohou studenty inspirovat například k posílání přihlášek do nejrůznějších architektonických soutěží, které bývají většinou otevřeny uchazečům z celého světa. Alespoň na semestr se do zahraničí nejčastěji dostanou studenti VŠUP. V loňském roce vyjelo deset procent studentů. Dobré šance nabízí i Brno tamní Fakulta stavební devět procent a Fakulta architektury sedm procent. Na ostatních fakultách se za hranice podívají dvě až tři procenta studentů. Pražské školy ale mají výhodu v tom, že jsou oblíbeným cílem zahraničních studentů, což dělá z tamních ateliérů a přednáškových místností mezinárodnější prostředí. Nejvíce cizinců jezdí na Fakultu architektury ČVUT. Loni jich sem na výměnné programy typu Erasmus přijelo 175 a získat vysokoškolský titul se tu rozhodlo 98 cizinců. Architektura se dá studovat i na Škole architektury Akademie výtvarných umění. Ta se ankety HN sice účastní, ale pro její specifičnost ji s ostatními školami nesrovnáváme. Na umělecky orientované AVU lze architekturu studovat pouze jako čtyřletý navazující magisterský obor, takže uchazeč musí spolu s přihlášku prokázat, že má bakalářský titul z jiné technické školy. dan Šance na přijetí kolik uchazečů přijímají jednotlivé fakulty ke studiu architektury (v %) fakulta stavební všb-tu v ostravě 59,78 fakulta stav. čvut v Praze 59,58 fakulta architektury čvut v Praze 54,83 fakulta stavební vut v Brně 45,57 fakulta architekt. vut v Brně 23,92 všup v Praze 18,64 Pořadí škol v oboru architektura fakulta mezinárodní zájem Pedagogové Průzkum věda celkem zapojení o školu absolventů školy 1. Vysoká škola umělecko- 4,6 4, ,8 průmyslová v Praze 2. Fakulta architektury 4,5 3,7 3, ,8 ČVut v Praze 3. Fakulta architektury 3,4 4,5 3, Vut v brně 4. Fakulta stavební 3 3,5 3, ,7 ČVut v Praze 5. Fakulta stavební 1,6 1, ,4 VŠb-tu v Ostravě 6. Fakulta stavební 2,9 1,5 2, ,7 Vut v brně Nezaměstnanost kolik měly fakulty absolventů / kolik jich je bez práce (v %) fs čvut v Praze 1578/3,9* fs vut v Brně 1377/5,7* fa čvut v Praze 329/6,0 všup v Praze 61/6,9* fs všb-tu v ostravě 359/8,5* fa vut v Brně 152/10,3 zdroj: Středisko vzdělávací politiky univerzity karlovy v Praze: koucký, Zelenka. Údaje jsou za absolventy z let 2010 a * Sleduje pouze údaj za celou fakultu, nikoli jen za absolventy architektury. Údaj je tedy orientační. pozn.: čísla v tabulce vyjadřují, kolik bodů škola získala v jednotlivých kategoriích podle metodiky hn.

13 vysoké školy 13 pohled odborníka architekti by měli kultivovat národ zdeněk fránek velmi často se zabývám otázkou, pro koho je architektura ten správný obor a proč ji vlastně jít studovat. Anebo: K čemu vlastně je v dnešní době studium architektury? To je zřejmě ten nejsprávnější dotaz. Nelze jít studovat architekturu a očekávat, že budu pracovat pro pět nejbohatších zadavatelů. Málokdo se také narodí do zlaté kolébky rodičů úspěšných architektů a má jistotu vybrané práce. Takové lidi česká architektura ani nepotřebuje. Studium architektury není primárně k osobnímu nadstandardnímu profitu. A už vůbec ne v situaci, ve které se nyní nachází naše země. Když architekt není jen překážka Situace v Česku je odlišná od situace v jiných zemích a na jiných kontinentech, kde ve společnostech s vrcholovou a špičkovou architekturou je architekt společností uznávaným odborníkem. Je také osobností, která má významný vliv na kulturu prostředí dané společnosti. Architekt se zde vyjadřuje k celé škále problémů týkajících se především prostředí, v němž žije daná společnost od velkých územních prognóz po tvar kliky na radnici, avšak napříč obory i otázkami kulturními, vědními a tak dále. Vždy tam, kde je žádán a kde je nezbytný z hlediska estetického, kde je třeba jeho cit a zkušenosti. A takové země nejsou jen bohaté velmoci. Dokonce jsou to země chudší a s méně obyvateli, než je ta naše. Například Slovinsko, Portugalsko. Nebo v poslední době Chile, země, která prošla tak jako my temnými obdobími komunismu i fašismu. A přesto před takovými zeměmi a jejich architekty musíme s úctou smeknout. Musíme však smeknout především před celými houževnatými národy, které své architekty chtějí, neberou je jako obtíž prodražující projekt, ale jako nutnost vedoucí k lepšímu životu. Chilští architekti Alejandro Aravena a Smiljan Radic vytvářejí díla v současnosti nejprogresivnější na světě, zaujímající i celé spektrum zadání od nového pojetí sociální výstavby až po nejbrilantnější ukázky občanských staveb a bydlení střední třídy. Pojetí Smiljana Radice pracuje s důrazem na úctu k tradici a géniem loci. Stavby obou architektů jsou realizovány, respektovány i žádány. U nás je tomu ale jinak. Zatím ve většinové společnosti přetrvává nepotřeba estetického projevu, která je daná absencí estetického cítění. Studovat architekturu ale není v žádném případě zbytečné. Architekt se musí angažovat za lepší svět, vytáhnout do boje za lepší architekturu, kvalitnější prostředí, v němž žijeme, nabízet nová řešení. A připravit se, že bude odmítán, ale nedat se, být otrlý. To vydrží málokdo, ale bez toho to nejde. Pro takového člověka, který se rozhodne pracovat na kultivaci národa, je studium architektury ten správný obor. Už od školy je podstatná praxe Vidím největší perspektivu v mladé, nejmladší generaci architektů. Mají kromě svého mládí, tedy i dostatku času, ohromné přednosti. Jsou jazykově vybaveni a mají zahraniční zkušenosti, jejich sebevědomí není minulou dobou narušeno, se zahraničím zcela běžně komunikují. A nejdůležitější je, že skutečné problémy vidí a mají energii je intenzivně řešit. Není jim lhostejné ničení lesů, půdy, nezastavěné plochy, staví jednoduché levné domy svým kamarádům a vytlačují establishment zdeněk fránek dvaapadesátiletý profesor architektury má i vlastní studio. rád používá přírodní materiály například dřevo nebo beton. foto: hn Jiří koťátko typové zástavby. Jednoduše a levně estetizují veřejný prostor bez zbytečného balastu a kýče. Jsou připraveni a schopni jít do ulic a upravit a zobytnit si je podle svých představ. Takovéto aktivity studentů architektury a mladých architektů jsou již běžné v krajských městech a dostávají se do dalších obcí a vesniček, k památkám i do přírody. V tomto je architektura jeden z nejperspektivnějšíchoborů. Neznámjiný, kde by byl víc zasažen nedostatek citu k přírodě, k prostředí, v němž žijeme, k historii a vůbec nedostatek citu a tolerance člověka k člověku. A jak se ze školy odrazit do reálného života a praxe? Každý student si od začátku studia architektury vybírá ten předmět svého zájmu, ve kterém vyniká. Od vymýšlení domů, urbanismu, zeleně a tak dále přes společenskou angažovanost až po dovednosti zcela konkrétní, jako je 3D modelování nebo tvorba vizualizací. O experimentu a zkoušení nových řešení ani nemluvě. Z této armády odborníků je zlomek opravdu špičkových, ale jako celek, nejlépe jazykově vybavený, se již od školy musí angažovat v praxi, působit na okolí, získávat vliv a kontakty. A pak bude přechod mladých studentů architektury do praxe plynulý a budou platní a snad pomohou, alespoň trochu, zkultivovat své okolí. autor působí jako děkan fakulty umění a architektury na technické univerzitě v liberci The British University HN Start FEBRUARY 17!... in Prague BA (Hons) Graphic Design BA (Hons) Fine Art Experimental Media MSc International Management BA (Hons) International Management BA (Hons) Applied Accounting & Business Finance Come and visit us: Polska 10, Prague 2- Vinohrady, (+420) MSc Computing BSc (Hons) Computing Multimedia &General pathways AUniversityofOpportunity

14 14 vysoké školy právo Suverénně nejlepší práva jsou v brně brněnská univerzita již počtvrté potvrdila, že budoucím advokátům nabízí nejlepší podmínky pro vzdělání právě její právnická fakulta. V čele žebříčku HN se drží především díky své výběrovosti a nejlepší vědě. Právě věda je přitom kategorie, ve které na Brno nejvíce ztrácí jeho hlavní konkurent pražská právnická fakulta. Ta i letos zůstala druhá. Významná změna se letos odehrála na třetím a čtvrtém místě. Na bronzovou příčku se totiž po letech probojovala plzeňská práva, která byla léta spojována se skandálem kolem rychlostudentů a snadným ziskem diplomu. Je vidět, že fakulta se vzpamatovává a odlepuje se od dna. Zatím platí, že nemůže otevřít doktorský program, ale již může přijímat studenty do magisterského studia, což jí v žebříčku HN přidalo body. Olomoucká fakulta tak znovu dostala rovnocenného soupeře. To, že svou tradiční třetí příčku bude muset silněji obhajovat, přitom naznačilo už loňské hodnocení HN. V tom Olomouc Plzni utekla o pouhou jednu desetinu bodu. V Brně mají nával Brno vyhrálo i díky své výběrovosti. Na místní studijní oddělení přijde suverénně nejvíc přihlášek ke studiu práv. Loni se sem hlásilo téměř šest tisíc studentů a sítem prošel jen každý desátý uchazeč. Ale i pražská právnická fakulta si své studenty pečlivě vybírá. Akceptovala pouze 21,5 procenta z více než tří a půl tisíce přihlášených. Největší šanci na přijetí mají studenti, kteří se přihlásí na plzeňskou právnickou fakultu. Dostane se sem čtyřicet procent těch, kteří pošlou přihlášku. HN se dívají i na to, jakou školu si studenti, kteří se dostanou na více škol, nakonec vyberou. Školou první volby zůstává pražská fakulta. Druhá příčka v této kategorii patří Brnu a třetí a čtvrté místo potvrzuje celkové pořadí. Studenti, kteří uspějí v přijímačkách, si častěji vyzvednou index v Plzni než v Olomouci. O zájmu studentů o fakultu v žebříčkuhnnověvypovídái to, kolikprocent doktorandů tvoří magistři z jiných fakult. I to svědčí o atraktivitě školy a zdejších profesorů. V tomto ukazateli letos zvítězila pražská fakulta. 12 procent doktorandů tvoří lidé s magisterským titulem z jiné školy. Brnu dále k obhájení první příčky pomohla nejvyšší úroveň vědecké práce. HN přepočítávají počet bodů, které jednotlivým fakultám přiděluje Rada vlády pro výzkum, vývoj a inovace, na počet vědeckých i pedagogických pracovníků, kteří se o vědecké výsledky školy zasloužili. V tomto ohledu Brno jasně vítězí. Druhý největší vědecký výkon Pořadí škol v oboru právo fakulta mezinárodní zájem Pedagogové Průzkum věda celkem zapojení o školu absolventů školy 1. Právnická fakulta 2,4 3,5 2, ,4 masarykovy univerzity 2. Právnická fakulta 3,5 3, ,8 univerzity karlovy v Praze 3. Právnická fakulta 2,4 1,3 2, ,9 Západočeské univerzity v Plzni 4. Právnická fakulta 1,7 1,9 3, ,9 univerzity Palackého v Olomouci pozn.: čísla v tabulce vyjadřují, kolik bodů škola získala v jednotlivých kategoriích podle metodiky hn. prokázala opět Plzeň a až na třetím místě skončila pražská právnická fakulta. Olomoucká práva získala nejvíce bodů v kategorii, která sleduje zahraniční zkušenosti pedagogů a individualitu výuky. Devět procent zdejších pedagogických a vědeckých pracovníků za sebou má alespoň jeden akademický rok práce na zahraniční univerzitě či vědeckém pracovišti. Vyučující také často vyjíždějí na krátkodobé konference a přednášky do ciziny. Nejvíce času na studenty mají pedagogové plzeňské fakulty. Na jednoho vyučujícího tu připadá jednadvacet studentů. Druhou nejúspěšnější školou se v tomto ohledu stala Olomouc. Na jednoho docenta či profesora zde připadá třiadvacet studentů. V Brně se přitom do konzultačních hodin každého akademika musí vejít 41 studentů. Nejvíce zahraničních výměn mezi studenty se opět odehrálo na Právnické fakultě Univerzity Karlovy. Právě tato škola vyslala alespoň na semestr největší počet studentů a také do svých kurzů zapsala nejvíce zahraničních studentů, kteří na nějaký čas přijeli nabrat studijní zkušenosti do Česka. V této kategorii naopak příliš nevyniká Brno. Zatímco do Prahy loni přijelo studovat 165 cizinců, do Brna jen 69. dan Šance na přijetí kolik uchazečů přijímají jednotlivé právnické fakulty (v %) Pf zču v Plzni 40,51 Pf up v olomouci 23,98 Pf uk v Praze 21,47 Pf mu v Brně 20,60 Nezaměstnanost kolik měly fakulty absolventů / kolik jich je bez práce (v %) Pf uk v Praze 548/0,8 Pf zču v Plzni 421/1,0 Pf mu v Brně 720/3,3 Pf up v olomouci 383/7,3 zdroj: Středisko vzdělávací politiky univerzity karlovy v Praze: koucký, Zelenka. Údaje jsou za absolventy z let 2010 a 2011.

15 anketa Dvě otázky pro právníky: 1. jaký vysokoškolský profesor znamenal největší přínos pro vaši kariéru? 2. když se díváte zpětně, na co byste se během studia víc soustředil? Jan diblík, havel, holásek & Partners, absolvent Pf uk v Praze 1. Docent Ján Gronský a doktorka Irena Holcová. Docent Gronský je výborný ústavní právník. Jeho každotýdenní vědecké semináře, říkalo se jim podle maďarského revolucionáře a básníka 19. století Sándora Petöfiho Petöfiho kroužek, byly nejenom o právu, ale také o životě. Doktorka Holcová byla a je pro mě velkou osobností autorského práva, také si jí velice vážím lidsky. Vedla moji diplomovou a rigorózní práci, ukázala mi krásu logiky v právu a dala mně příklad preciznosti právnické analýzy. Pozitivní vztah k právům duševního vlastnictví mi zůstal do dneška a de facto mě z podstatné části živí. 2. Být studentem fakulty, snažil bych se vedle školy od druhého nebo třetího ročníku pracovat v nějaké advokátní kanceláři a vyjet na rok studovat do zahraničí, to je díky evropskému programu Erasmus možné. Petr Bezouška, Prk Partners, absolvent Pf zču v Plzni a vyučující Pf up v olomouci 1. Profesor Karel Eliáš, hlavní zpracovatel nového občanského zákoníku. Když byl pověřen jeho sepsáním, pořádal pro studenty setkání, na kterých s námi diskutoval o tom, jak by měl občanský zákoník vypadat, seznamoval nás se svými myšlenkami, se zahraničními právními úpravami, přičemž ho zajímal náš názor, tehdy ještě příliš nezatížený a nepostižený existujícím právním prostředím. Přednášky a semináře profesora Eliáše byly zřejmě tím nejdůležitějším impulsem ve směřování mé kariéry. Nutno dodat, že na plzeňské právnické fakultě již nyní nepůsobí. 2. Hlavní roli nyní hraje rekodifikace soukromého práva. Nový občanský zákoník čerpá svoji inspiraci ze zahraničních vzorů, proto bych asi o pár let dříve začal se studiem rakouského, německého či švýcarského soukromého práva, protože tyto znalosti se mi dnes velmi hodí. Většina názorů sice není zcela přenositelná, ale jde spíše o styl uvažování, metodu výkladu práva, v tom jsou v zahraničí o hodně před námi. ivo Janda, white & case, absolvent Pf mu v Brně 1. Rád vzpomínám na profesora Jílka z katedry mezinárodního práva a profesora Bejčka z katedry obchodního práva. Prvně jmenovaný mě přivedl k mezinárodnímu právu veřejnému, kterému jsem se prvních pár let věnoval při své práci na ministerstvu zahraničí. Profesor Bejček mi dal základy obchodního práva, v první polovině devadesátých let naprosto nové právní disciplíny. 2. Myslím, že ve své době jsem se zaměřil na vše podstatné. Možná bych zkusil při studiu práci v advokátní kanceláři, což je dnes u řady studentů běžné, před dvaceti lety však ještě nebyly takové možnosti. michael kohajda, advokát, absolvent Pf up v olomouci 1. Nejpodstatněji mě ovlivnil doktor Filip Dienstbier, který učil správní právo. Dobře si vzpomínám, že studenty dokázal velmi zaujmout propojením právní teorie, učiva správního práva a praktických zkušeností. Ukázal nám, že právo není jen černobílé a že mnoho otázek nemá jen jedinou správnou odpověď. Že je potřeba se vždy nad problémem zamyslet z více úhlů pohledu a vybrat tu nejvhodnější právní argumentaci. Svým přístupem mě také motivoval k dalšímu, postgraduálnímu, studiu. A u veřejného práva, i když finančního a daňového, jsem pak zůstal i ve své praxi. 2. V době mých studií nebylo mnoho možností zahraničních studijních pobytů. Myslím si, že takovýto pobyt by měl absolvovat každý student, a to nejen kvůli jazyku (podle mě jsou dnes dva světové jazyky na pracovní úrovni u advokáta standardem), ale také kvůli poznání jiného přístupu ke studiu, k práci, jiné kultury života. Pokud bych mohl na svém studiu něco změnit, za každou cenu bych vyjel studovat alespoň na semestr do zahraničí. dan HN Energetika Vám dává prostor!! Nabízíme studium zajímavého technického směru v bakalářském imagisterském oboru, a to jak v denní tak v kombinované formě studia a věříme, že očekávaný nedostatek pracovníků energetických profesí v roce 2016 je silnou motivací ke studiu našich oborů, protože uplatnění v praxi VŠB Technická univerzita Ostrava Fakulta strojní KATEDRA ENERGETIKY znamená perspektivní budoucnost!! Bakalářské studijní obory: Provoz energetických zařízení a Technika tvorby a ochrany životního prostředí. Magisterský studijní obor: Energetické stroje a zařízení -Tepelně energetická zařízení aprůmyslová energetika, Alternativní zdroje energie a technika prostředí, Stavba parních kotlů a tepelných zařízení, Jaderně energetická zařízení. Více informací na:

16 16 vysoké školy medicína První příčku si znovu vybojovala 3. lékařská fakulta stupně vítězů v oboru medicína stoprocentně obsadily pražské lékařské fakulty. Prvenství i v letošním roce obhájila 3. lékařská fakulta Univerzity Karlovy v Praze. 2. lékařská fakulta, která sídlí v nemocnici Motol, zůstala na druhém místě. Změny se naopak udály na třetí a čtvrté příčce. Bronz přesvědčivě putuje na 1. lékařskou fakultu, která tak odsunula Lékařskou fakultu Univerzity Palackého v Olomouci na čtvrté místo. O 3. lékařskou fakultu Univerzity Karlovy by se měli zajímat ti, kteří už během studia chtějí získat zkušenosti ze zahraničí. Právě tato škola vysílá alespoň na semestr do zahraničí největší poměr studentů. Výsadou fakulty v pražské nemocnici v Motole je zase doktorandské studium a s ním související věda. 2. lékařská fakulta má ve srovnání s ostatními nejvyšší citační index (tzv. H index): 64. Tento indikátor udává, jak často vědecké práce citují autory z 2. lékařské fakulty. Ve vědě vyniká také největší 1. lékařská fakulta. Cizinci volí Hradec a Plzeň O prestiži a mezinárodním zapojení školy vypovídá i to, kolik zahraničních studentů přiláká do svých studijních programů vyučovaných v angličtině. Nejvíce cizinců usilujících v Česku o titul MUDr. aktuálně studuje na dvou mimopražských fakultách Univerzity Karlovy v Hradci Králové a v Plzni. V obou případech cizinci studující v angličtině tvoří přibližně třetinu posluchačů fakulty. Důležitým ukazatelem mezinárodního zapojení fakulty je také to, kolik cizinců na ni přijede studovat v rámci semestrálních nebo ročních výměnných programů. Nejoblíbenější destinací zahraničních studentů je v tomto ohledu 3. lékařská fakulta v Praze. Za poslední rok tvořili studenti na Erasmu 5,34 procenta všech posluchačů. Výuka mladých lékařů se v posledních dvou až třech ročnících ve velké většině odehrává přímo ve fakultních nemocnicích. Je proto důležité, aby na ně vyučující lékaři měli dostatek času. Nejpříznivější poměr studentů na jednoho pedagoga mají na královéhradecké lékařské fakultě. Jeden učitel se tu může věnovat jen třem studentům. Čtyři studenti na učitele pak připadají na 1. lékařské fakultě a fakultě v Olomouci. hým kritériem je zmiňovaný citační indikátor H index. Z mimopražských fakult mají nejvyšší hodnotu H indexu zaměstnanci olomoucké lékařské fakulty: 56. Za těžkými testy do Olomouce Ke studiu přijímají české fakulty 11 až 29 procent zájemců. Nejlépe se musejí připravit ti, kteří usilují o studium v Olomouci. Tato fakulta dává šanci jenom jedenácti procentům uchazečů. Tradičně vysokou laťku nasazuje i 2. lékařská fakulta, která bere jen o procento uchazečů více. Velký zájem je také o studium na nejmladší škole v Ostravě. Loni tu museli odmítnout přes 86 procent těch, kteří Pořadí škol v oboru medicína Ve vědě boduje 1. LF Na rozdíl od ostatních oborů posuzují HN vědecké kvality lékařských fakult podle dvou kritérií. Prvním je stejně jako u ostatních hodnocených oborů počet bodů, které školy získaly za své výsledky od Rady vlády pro výzkum, vývoj a inovace. V případě medicíny rada sleduje příspěvky v prestižních periodikách zařazených do světové databáze Web of Science, texty v domácích odborných časopisech i nové patenty. Nejlépe si v tomto ohledu vede 1. lékařská fakulta, kde na jednoho pracovníka připadá zisk 158 bodů. Drupřišli k přijímacím zkouškám. Naopak největší šance jsou opět na 1. lékařské fakultě. Ta do prvního ročníku bere třetinu přihlášených a za skutečné síto tu spíš platí zkoušky na konci prvního ročníku. Větší šance na přijetí hlásí i fakulty Univerzity Karlovy v Plzni a v Hradci Králové. Medicínu lze studovat také na Fakultě vojenského zdravotnictví Univerzity obrany v Hradci Králové. Na výuce mediků se ale podílí i královéhradecká Lékařská fakulta Univerzity Karlovy, a proto ji do srovnání nezařazujeme. Z hlediska uplatnění nemají absolventi lékařských fakult co řešit 98 až 100 procent absolventů má dva roky po promoci už stálé pracovní místo. dan Šance na přijetí kolik uchazečů přijímají jednotlivé lékařské fakulty (v %) 1. lf uk v Praze 29,24 lf uk v Plzni 26,98 lf uk v hradci králové 25,05 3. lf uk v Praze 18,75 lf mu v Brně 17,90 lf osu v ostravě 13,65 2. lf uk v Praze 12,08 lf up v olomouci 11,30 fakulta mezinárodní zájem věda celkem zapojení školy o školu lékařská fakulta univerzity karlovy v praze 7,4 5,9 7 20, lékařská fakulta univerzity karlovy v praze 5,1 7,3 7 19, lékařská fakulta univerzity karlovy v praze 6,4 6,9 5,5 18,8 4. lékařská fakulta univerzity palackého v olomouci 2,7 9,1 5 16,8 5. lékařská fakulta univerzity karlovy v hradci králové 4,7 6,6 2,5 13,8 6. lékařská fakulta masarykovy univerzity 3,5 4,1 5,5 13,1 7. lékařská fakulta univerzity karlovy v plzni 4,9 3,1 2,5 10,5 8. lékařská fakulta ostravské univerzity v ostravě* 1,3 7,4 1 9,7 pozn.: čísla v tabulce vyjadřují, kolik bodů škola získala v jednotlivých kategoriích podle metodiky hn. * tato fakulta vznikla teprve v roce je tedy logické, že škola v některých ukazatelích nemá takové výsledky jako ostatní.

17 vysoké školy 17 obory budoucnosti Nanočástice pomáhají i léčit Rozhovor Julie daňková julie.dankova@economia.cz pojem nanotechnologie je úzce spojen s vývojem nových materiálů i technologií budoucnosti. Ve Středoevropském technologickém institutu (CEITEC) v Brně jejich výzkum vede Tomáš Šikola. Výsledky jeho skupiny se loni dostaly na stránky prestižního časopisu Nature Nanotechnology a slibně vypadá i výzkum nového materiálu grafénu. Pro vědce tento materiál představuje naději, že jej půjde využít místo křemíku ke konstrukci extrémně rychlých procesorů. hn: v poslední době mnoho lidí vkládá velké naděje do výzkumu nového materiálu grafénu (plochého krystalu uhlíku o tloušťce jednoho atomu, který vypadá jako průhledná platební karta, pozn. red.). Pro jaké využití ho zkoumáte vy? V našem ústavu zkoumáme grafén z hlediska jeho využití pro přípravu elektronických nanosoučástek, které umožňují řídit velmi malé proudy vnějším elektrickým napětím. Dále pak zkoumáme tento materiál v kombinaci s kovovými nanostrukturami pro oblast nanofotoniky a přeměny sluneční energie na elektrickou energii. Konkrétně pro detektory světla, sluneční články a podobně. Grafén využíváme rovněž pro výzkum jeho využití v oblasti senzorů. Například senzorů vlhkosti a potenciálně i senzorů různých plynů. O dalších aplikacích uvažujeme. hn: o nanotechnologiích a nanomateriálech se hodně mluví v souvislosti s budoucností a pokrokem. kde ale v dnešní době už můžeme vidět jejich aplikace? Jedná se třeba o odvětví elektroniky a fotoniky, kde se nanomateriály a nanostrukturypoužívajíprovýrobupolovodičových laserů například laserové ukazovátko. Další uplatnění je u speciálních fotodiod (citlivých detektorů, pozn. red.) a v oblasti záznamových médií například magnetické paměti či čtecí hlavy. Jedná se i o odvětví chemie, kde se nanočástice mohou uplatnit při zvyšování samočistících účinků nátěrů. V oblasti strojírenství se pak nanomateriály používají pro zlepšení mechanických vlastností. Velmi slibně se rozvíjí aplikace v oblasti biomedicíny, zejména diagnostiky, kde pomocí nanočástic a jiných nanostruktur lzeoprotiklasickýmmetodám detekovat látky o velmi malých koncentracích. Lze tak s předstihem zjistit raná stadia závažných onemocnění. Začíná se rovněž rozvíjet uplatnění nanočástic v oblasti léčby. Jedná se zejména o takzvanou cílenou dopravu účinných látek do postižených částic lidského těla, která je výrazně účinnější a šetrnější k organismu. hn: Jak vypadá studium nanotechnologií jsou to spíše fyzikální vzorce, nebo pokusy v laboratoři? Pro pochopení principů nanotechnologií je třeba mít bezesporu solidní základy z matematiky, fyziky i chemie. Nicméně oblast nanotechnologií je značně široká a může si v ní najít své místo osoba jak teoreticky, tak i prakticky zaměřená. Všeobecně se dá říci, že převažují experimentálně laděné studentské práce a projekty. hn: Pracují čeští studenti nanotechnologií v mezinárodních týmech? Ano. Třeba studenti oboru Fyzikální inženýrství a nanotechnologie vyjíždějí během svého magisterského studia na půl roku na zahraniční univerzity, kde pracují ve výzkumných týmech na projektech, které zpravidla tomáš šikola Ve Středoevropském technologickém institutu (ceitec) v brně vede výzkum nanotechnologií. foto: archiv t. šikoly tvoří i část jejich diplomových prací. Náklady jsou hrazeny z programu Erasmus. Doktorandi z nanotechnologických oborů zpravidla absolvují zahraniční stáže v partnerských týmech ze zahraničních univerzit nebo výzkumných institucí. hn: Jak výzkumné centrum ceitec rozproudilo výzkum nanotechnologií a nanomateriálů v Brně? Výzkumné týmy se začaly díky centru systematicky zabývat výzkumem v této oblasti. Projekt EU spojený s tímto centrem jednak zajišťuje peníze na vybudování speciálních laboratoří vybavených potřebnými moderními přístroji, jednak umožňuje vychovávat talentované mladé vědecké pracovníky. V neposlední řadě také napomáhá zvýšit spolupráci mezi jednotlivými týmy pocházejícími z různých fakult a univerzit v Brně, a tím odstraňovat jejich určitou izolovanost, typickou pro výzkum v České republice. Kde studovat nanotechnologie: vut v Brně Fakulta strojního inženýrství všcht v Praze Fakulta chemické technologie, Fakulta chemickoinženýrská uk v Praze Přírodovědecká fakulta up v olomouci Přírodovědecká fakulta ujep v Ústí nad labem Přírodovědecká fakulta tu v liberci Fakulta mechatroniky, informatiky a mezioborových studií všb-tu v ostravě Základem je správná vejška! HN Denní idálkové studium: Management ICT Informační technologie Podniková ekonomika amanagement Marketing Management sociální práce Právo vpodnikání Právo ve veřejné správě Elektronická přihláška na: Dny otevřených dveří: 20.2.,

18 18 vysoké školy chemie: talenty z ústavu organické chemie a biochemie S profesorem holým pracovala už na střední eliška Procházková. foto: archiv e. P. dostat se do týmu jednoho z nejvýznamnějších českých vědců Antonína Holého se podařilo málokterému vysokoškolákovi. Eliška Procházková to dokázala už před maturitou. Profesora poprvé oslovila s prosbou, zda může svou práci, kterou chtěla poslat do středoškolské soutěže, uskutečnit v jeho laboratořích. S prací o nukleosidech jsem postoupila až do republikového kola. To pan profesor velmi ocenil a nabídl mi pracovní místo ve své skupině, až odmaturuji, za předpokladu, že budu pokračovat ve studiu na vysoké škole, což jsem měla v plánu, vypráví Procházková. A dodává, že maturita na odborné Masarykově střední škole chemické jí umožnila nastoupit k profesoru Holému jako laborantka. Zároveň se dostala na Přírodovědeckou fakultu UK a Holý se stal školitelem její bakalářské práce. Do laboratoře jsem chodila každou volnou chvíli a učila jsem se stále nové a nové věci. Ve své bakalářské práci jsem se zabývala syntézou potenciálně biologicky aktivních látek s účinkem proti parazitovi, který způsobuje malárii, popisuje šestadvacetiletá doktorandka. Ta působí v Ústavu organické chemie a biochemie a současně pracuje i jako vyučující vede cvičení k přednášce z fyzikální chemie na Přírodovědecké fakultě. Hodně se věnuje i popularizaci vědy. Zvlastnízkušenostiví, žestudenti se pro ni umějí nadchnout. Nemyslím si, že věda je jen pro odvážlivce nebo že má mezi vysokoškoláky špatnoupověst, záležínapřístupukaždého studenta, říká Procházková. Sama si během studia vyzkoušela různé oblasti chemie. Během bakalářského studia jsem se v laboratoři zabývala syntézou látek, tedy organickou chemií. Během magisterského studia jsem si vyzkoušela biochemii, tedy zkoumání biologických vlastností nově připravených látek. A v doktorském studiu se zabývám spektroskopií čili zkoumáním struktury a fyzikálně chemických vlastností nově syntetizovaných látek, popisuje mladá vědkyně. daň Studium na VŠcht nasadilo vysokou laťku organický chemik Michal Česnek právě hledá způsob, jak porazit bakterii černého kašle. Momentálním cílem je najít a připravit takovou molekulu, která by zabránila bakterii černého kašle v infekci člověka. Pokud by se ukázalo, že je v tom úspěšná, a prošla by náročnými testy bez závažných vedlejších účinků, je možné její budoucí použití k léčení, vysvětluje svou vědeckou práci v Ústavu organické chemie a biochemie absolvent Vysoké školy chemicko technologické. Pro studium chemie si zvolil právě jednu z nejmenších a zároveň nejnáročnějších veřejných vysokých škol. Postupem času jsem ocenil, že to nebylo vždycky jednoduché. Zpětně si říkám, že nastavení určité laťky, pod kterou se nešlo, je dobré. Ale v době studia se člověk leckdy pořádně zapotil. Ze studia si samozřejmě nepamatujete vše, nicméně škola mi dala rozhled a množství vědomostí, které pak stačí oživit, říká sedmatřicetiletý vědec. Podle svých slov mu dnes díky širokému záběru studia nedělá problém rozumět jazyku biochemiků, biologů i lékařů. V dnešní době je důležité umět si spojit a pochopit výsledky, které vám svojí činností poskytují oni, a navrhovat další postup v bádání, dodává. michal česnek. foto: archiv m. č. S Ústavem organické chemie a biochemie ho propojila osobnost profesora Antonína Holého, který vedl jeho disertační práci. A ve vědeckém ústavu už zůstal. V době, kdy jsem vycházel z VŠCHT, mi nepřišlo, že by soukromý sektor u nás poskytoval takovou tvůrčí svobodu. Nenarazil jsem na firmu, kde by bylo možno věnovat se vývoji nových chemických látek a zkoumání jejich funkce v živých organismech. Bohužel v té době byl vývoj v soukromém sektoru dle mého názoru úplně potlačen. To mě nasměrovalo k vědě, říká Česnek. Podle něj ve vědě prakticky nelze uváznout ve slepé uličce. Zjištění, že něco není tak, jak jste se domnívali, případně že to prostě probíhá jinak, může mít větší význam než původní záměr, míní Česnek. daň Je důležité, aby mladý vědec poznal i zahraničí do šestnácti let si Radim Nencka myslel, že se stane architektem nebo designérem. Na konci střední školy se ale rozhodl pro farmacii a nastoupil na Farmaceutickou fakultu Univerzity Karlovy v Hradci Králové. Dnes je vedoucím juniorského výzkumného týmu, který navazuje na práci profesora Antonína Holého. To, že chci dělat vědu, jsem zjistil vlastně hned, když jsem k ní přičichl a začal jsem ve třetím ročníku na vysoké škole pracovat na jednom z medicinálněchemických projektů na katedře farmaceutické chemie. Od začátku se mi na tom líbilo, že ta práce rozhodně není jednotvárná, člověk může realizovat své vlastní nápady a dává mu to vlastně velkou svobodu myšlení, popisuje pětatřicetiletý Nencka, který se věnuje medicinální chemii. Když se po studiích v Hradci Králové hlásil na doktorandské radim nencka. foto: archiv r. n. studium přírodovědecké fakulty v Praze, u přijímacích zkoušek si ho vyhlédl profesor Holý. Po zkoušce mě oslovil a nabídl mi, že bych mohl pracovat v jeho týmu. To byla nabídka, která se neodmítá, vzpomíná Nencka, kterého práce v Ústavu organické chemie a biochemie stále naplňuje. Za důležité ale považuje, aby mladí vědci načas poznali i výzkumná pracoviště v jiných zemích. Získáte nadhled, víte, jak se věci dělají jinde, naučíte se nové techniky a práci s novými přístroji. Práce je taky plně samostatná nikdo vám neříká, co a jak máte dělat, ale očekávají se od vás výsledky, míní Nencka. Skupina, kterou vede, aktuálně hledá nové léčivé látky proti virům, které způsobují třeba rýmu nebo chřipku, ale i tak závažné a život ohrožující stavy jako hepatitidu typu C nebo virovou encefalitidu. Za náš největší úspěch zatím považuji objev celé skupiny látek, která vykazuje aktivitu proti některým enterovirům, které způsobují široké spektrum onemocnění, od nachlazení až po záněty srdečního svalu. Ve spolupráci s dalšími kolegy z ústavu a našimi belgickými kolegy se v současné době snažíme odhalit mechanismus účinku těchto látek, vysvětluje vědec. daň Kde studovat chemii: Jču v českých Budějovicích Přírodovědecká fakulta mu v Brně Přírodověd. fakulta uk Farmaceutická fakulta v hk, Přírodovědecká fakulta v Praze up v olomouci Přírodověd. fak. všcht v Praze vut v Brně Fakulta chemická utb ve zlíně Fak. technologická ujep v Ústí nad labem Přírodovědecká fakulta tu v liberci Fakulta přírodovědně-humanitní a pedagog. univerzita hradec králové Přírodovědecká fakulta univerzita Pardubice chemicko- -technologická fakulta ostravská univerzita Přírodovědecká fakulta

19 vysoké školy 19 doprava Odborníky v dopravě firmy často musí přeplácet roman šitner roman.sitner@economia.cz celý byznys stojí a padá s dopravou. Přeprava zboží je ale pod velkým cenovým a časovým tlakem a vydělá jen ten, kdo si nejlépe nastaví logistiku rozvozů i umístění skladů. To vyžaduje profesionální plánování, a pracovních nabídek je proto v tomto oboru celá řada. Mzdy se přitom pohybují i v násobcích českého průměrného platu. Záběr oboru je nadto mnohem širší, než by se na první pohled mohlo zdát, a nejde už dávno jen o to, umět vypravit vlak či vyprojektovat dálnici. Lidé berou jako samozřejmost, že přepraví odněkud někam sebe, své děti, svou korespondenci v písemné i elektronické podobě, materiál k práci i zábavě, říká Ivo Drahotský, profesor na dopravní fakultě Univerzity Pardubice. Doprava ale přímo souvisí s ekonomickým úspěchem země jen tam, kde se lidé a zboží dokážou rychle a spolehlivě přesouvat, může docházet k růstu. Jsou proto potřeba odborníci, kteří rozumějí technice, technologiím, logistice, ekonomice i informatice. Dopravní odborníci v této republice chybí, a to velmi. Je to asi proto, že o dopravě jako takové se moc nemluvilo a byly preferovány jiné obory, a to dlouhodobě, říká šéf inženýrské společnosti AŽD Praha Zdeněk Chrdle. Přetahovaná o odborníky Nedostatek odborníků na dopravu je ještě výraznější než obecný nedostatek techniků pro český průmysl. O absolventy se tak bojuje. V našem oboru zabezpečovací technika v železniční dopravě snad žádní studenti ani nejsou, nebo aspoň do našeho oboru žádní nepřicházejí. Projektanty, vývojové pracovníky, regulanty, pracovníky servisu prostě neseženeme. Přetahujeme si je a přeplácíme, dodává Chrdle. Rostoucí zájem o dopravní odborníkyjeznátpraktickyve všechoborech. V železniční dopravě se rozšiřují pokročilé technologie a je větší snaha řídit dopravu tak, aby se zvýšila kapacita kolejí i bezpečnost. Současných zájemcůo studiumsetýkái plánované budování vysokorychlostních tratí. I u silničních staveb se stále více ukazuje, že kvalitní projekty a jejich kontrola dokážou státu ušetřit miliardy. Uplatnění se přitom nabízí i přímo Kde studovat dopravu: čvut v Praze Fakulta dopravní univerzita Pardubice dopravní fakulta Jana Pernera všte v českých Budějovicích katedra dopravy a logistiky vut v Brně Fakulta stavební vut v Brně Fakulta strojního inženýrství v centru Evropské unie v Bruselu, tam totižmusejíodborníciprojekty, na které EU přispívá, vyhodnocovat. Když nakupujeme přes elektronický obchod, zajímá nás zejména doprava vybraného zboží k nám domů. To, že se naše zpráva o objednávce musela přepravit k prodejci a naše peníze na jeho účet, bereme jako samozřejmé. Elektrotechnika a elektronika ale tvoří nedílnou součást dopravních systémů a odborníci na tuto oblast jsou vyvažováni zlatem, říká Drahotský. Současní zájemci o studium dopravy se nemusejí bát, že se vše postaví dříve, než školu dokončí. Například zbývajících tisíc kilometrů plánované dálniční sítě nebude dokončeno dříve než v roce 2040, možná 2050, předpokládá šéf odboru strategie ministerstva dopravy Luděk Sosna. Chytrá auta i semafory Budoucnost dopravu jako perspektivní studijní obor ještě znásobí. Ve městech mají vznikat komplexní systémy, které prostoupí komunikace. Auta se naučí komunikovat mezi sebou i s infrastrukturou. Semafory se automaticky uzpůsobí dopravním proudům. Navigace budou mít všechny údaje pro plánování nejvhodnější trasy. Přestup na veřejnou dopravu i mezi jejími typy bude co nejvíce usnadněn. To vše bude vyžadovat odborníky. HN I have realised how important it is to have an international qualification. The test for study, work and life IELTS, International English Language System, isdesigned toassess language skills atall levels. For more information, please visit IELTSisjointly owned bythe British Council, IDP: IELTSAustralia and Cambridge English Language Assessment HN045245

20 20 vysoké školy stavařina Staví tunely po celém světě Profil Julie daňková vkanadském Vancouveru teď stavaři hloubí tunel nové rychlodráhy za dozoru Češky Kateřiny Howard. Odbornice přes tunely s diplomem z pražského ČVUT je podepsána i pod projektováním podzemní přestupní stanice metra v centru Hongkongu, přístupových tunelů pro podzemní úložiště jaderného odpadu v Maďarsku či stavbou vodní elektrárny na Islandu. Její kariéra svědčí o tom, že i přes krizi ve stavebnictví, na kterou v posledních letech poukazují české firmy, platí stavitelství v mezinárodním měřítku za obor budoucnosti. Například Hongkong momentálně procházívelmidynamickoufázírozvoje dopravní infrastruktury, v podzemí probíhají nebo se plánují tři nové linky ačtyřiprodlouženímetra. Pracovnínasazení se trochu liší od toho, na které jsmezvyklívevropě, takžesečastostávalo, že jsme výkresy dokončovali pozdě do noci. Je to hlavně kvůli velkému tlaku na inženýrské obory: projektů je moc a zkušených lidí málo, popisuje třiatřicetiletá projektantka tunelů a potvrzuje, že na mezinárodní úrovni je po vystudovaných stavařích hlad. Studium v Aténách Fascinace tunely a chuť do studia jazyků byly dva klíče kúspěchu mladé Česky, které o její budoucnosti rozhodly až ke konci studia na Stavební fakultě ČVUT. Málokdo přesně v osmnácti letech ví, co chce v životě opravdu dělat. Já jsem si svou cestu k tunelům našla Kde studovat stavařinu čvut v Praze Fakulta stavební vut v Brně Fakulta stavební všb-tu v ostravě Fakulta stavební zču v Plzni Fakulta aplikovaných věd všte v českých Budějovicích katedra stavebnictví tak trochu oklikou, původně jsem studovala program architektury apozemníhostavitelstvía pakjsempřestoupila na konstrukce a pozemní stavby, říká Howard s tím, že zásadní zkušeností pro ni byla studijní stáž na Technické univerzitě v Aténách. Tam se naučila řecky a zároveň tu poprvé navštívila stavby hlubokých základů a tunelů. Po návratu si proto na poslední dva roky studia vybrala specializaci na geotechniku, kde potkala učitele, kteří ji pro obor získali definitivně. První kontakt s praxí si vyzkoušela na studentské stáži v Metrostavu. Před deseti lety se nás tam na praxi dostalajenhrstka. Nynísesituacezlepšuje, zaměstnavatelé se rychle učí, že studentské praxe jsou výhodou jak pro studenty, tak pro ně, míní Howard. Po získání diplomu už se ale mezi jejími zaměstnavateli střídaly výhradně renomované mezinárodní firmy: Mott kateřina howard Na snímku je při projektování nové linky rychlodráhy ve Vancouveru Evergreen Line, která je ve výstavbě. foto: archiv k. howard MacDonald, Aurecon či současný zaměstnavatel Jacobs Associates, do jehož nové kanadské pobočky se předloni přesunula z Hongkongu. Důležité kontakty Dozahraničísedostaladíkyinženýrovi a headhunterovi Georgi Stoneovi, který tehdy spolupracoval s ČVUT a pomáhal absolventům získat inženýrské pozice ve Velké Británii. Ještě při studiu jí pomohl získat místo geotechnického projektanta na velkém zahraničním projektu dubajské rychlodráze firmy Capita Symonds v Británii. Pak už se jí z firem ozývali sami. V Londýně je velmi aktivní spolek British Tunnelling Society, kde se lidé z oboru scházejí jednou za měsíc na večerních přednáškách, a tam se, myslím, nejvíc loví talenty. Přes bývalé kolegy jsem si ve většině případů našla novou práci i já, říká Howard. Při práci v mezinárodních týmech také může srovnávat, jaké startovní podmínky má díky české univerzitě v porovnání s cizinci. Měla jsem výhodu ve větším rozsahu teoretických i praktických znalostí, což myslím přispělo k mému rychlému kariérnímu růstu. Dohánět jsem musela spíše záležitosti ohledně měkkých dovedností jako time management, řešení konfliktních situací, vedení týmů a rozpočtů. To nás na ČVUT moc nenaučili, uvažuje Howard. Zároveň upozorňuje na slabinu většiny absolventů technických oborů. Personalisté při pohovorech zjišťují, že jimmnohdydělápotížei srozumitelně se představit budoucímu zaměstnavateli. Zvlášť nevynikají ani ve znalosti cizích jazyků. I v tom, že Kateřinu Howard neopustilo nadšení do studia cizích řečí ani po přechodu na techniku, je projektantka spíše výjimkou. energetika Anketa mezi energetickými firmami: proč je podle vás energetika perspektivní studijní obor do budoucna? libor holub ObchOdNí ŘEditEL, bohemia ENErgy Odvětví energetiky zajišťuje základní životní potřeby obyvatelstva a spoluvytváří podmínky pro ekonomický rozvoj. Nelze jej nahradit žádným jiným odvětvím. Prochází a bude procházet dynamickými změnami v celém hodnotovém řetězci počínaje prvotními energetickými zdroji, výrobou, přenosem, distribucí a konče změnami v oblasti prodeje a užití energií. to všechno vytváří mnoho příležitostí pro uplatnění jak pro zaměstnance, tak pro podnikatele. Josef lejček ŘEditEL ÚtVaru PErSONaLiStika, ČEZ Energetika je odvětví pro Česko velmi podstatné, je na něj napojena spousta pracovních míst a specifické knowhow, které je třeba neustále udržovat. konkrétně třeba znalosti spojené s obsluhou jaderných elektráren jsou velmi ceněné. Ne každá země si sama dokáže vychovat operátory jaderných reaktorů. Podobné speciální know-how je potřeba také pro práce pod napětím na distribuční soustavě a podobně. Například ve Skupině ČEZ ročně průměrně přijímáme okolo 800 nových lidí. vladimír vácha tiskový mluvčí, E.ON O zkušené energetiky bývá na trhu práce zpravidla zájem. Zdá se, že v současné době je trh spíše přesycen ekonomy, proto lze energetiku považovat za perspektivní obor. Zkušení energetici jsou v současné době stále žádanější a je možné, že tento trend bude postupovat i do budoucna. uchazeč o studium energetiky by měl mít již předchozí zkušenosti v dané oblasti, jako jsou například praxe při studiu nebo zájem rozvíjet své odborné znalosti. Kde studovat energetiku: čvut v Praze Fakulta elektrotechnická, ujep v Ústí nad labem Fak. výrobních technologií a managementu, čzu v Praze technická fakulta, všb-tu v ostravě Fakulta elektrotechniky a informatiky, všcht v Praze Fakulta technologie ochrany prostředí, vut v Brně Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií, Fakulta strojního inženýrství, zču v Plzni Fakulta elektrotechnická