ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY

Transkript

1 - 30- ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr.Hany Veberové a soudců Mgr.Marka Bedřicha a JUDr.Jitky Hroudové v právní věci žalobkyně České televize, se sídlem v Praze 4, Kavčí Hory, proti žalované Radě pro rozhlasové a televizní vysílání, se sídlem v Praze 2, Škrétova 44/6, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného správního úřadu ze dne , sp.zn. 2010/441/LOJ/ČES t a k t o I. Rozhodnutí Rady pro rozhlasové a televizní vysílání ze dne , sp.zn.: Ident.:2010/441/LOJ/ČES, č.j.: LOJ/2719/2010, s e z r u š u j e a věc se vrací žalované k dalšímu řízení. II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náklady řízení v částce 2.000,-Kč do třiceti dnů od právní moci rozsudku. O d ů v o d n ě n í Žalobkyně se žalobou, doručenou Městskému soudu v Praze dne , domáhala přezkoumání a zrušení rozhodnutí Rady pro rozhlasové a televizní vysílání (dále též žalovaného správního úřadu) ze dne , jímž byla žalobkyni uložena pokuta ve výši ,-Kč za porušení ustanovení 49 odst.1 písm.a) zákona č. 231/2001 Sb., o provozování televizního a rozhlasového vysílání, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o vysílání), tedy za porušení povinnosti zajistit, aby reklamy a teleshopping byly rozeznatelné, u provozovatele televizního vysílání zřetelně zvukově, obrazově či zvukově-obrazově oddělené od ostatních částí programu. K porušení této povinnosti došlo podle napadeného rozhodnutí

2 pokračování 2 zařazením obchodního sdělení Oční klinika Horní Počernice (sponzor časomíry, mutace 1) s premiérou dne v čase 13:00:31 hodin na programu ČT-24 a s reprízami na tomtéž programu ve dnech v čase 13:00:31 hodin, dne v čase 12:59:41 hodin, dne v čase 12:59:41 hodin, dne v čase 12:59:42 hodin a dne v čase 13:00:50 hodin. Pokud jde o obchodní sdělení, v něm se vlevo v obraze nachází detail lidského oka, vpravo lékař s laserovým přístrojem, v horní části obrazu nápis Oční klinika Horní Počernice, dole v obraze digitální časomíra. Laserový paprsek se pohybuje v oblasti zřítelnice, je naznačován lékařský zákrok na oční čočce. Nápis Oční klinika Horní Počernice sjede do středu obrazu, pod něj přibude odkaz vpravo nahoře se objeví text Sponzor časomíry. Obraz je doprovázen slovy Sponzorem časomíry je Oční klinika Horní Počernice - klinika, která najde řešení i pro vaši oční vadu. Žalobkyně v podané žalobě namítla, že byla na svých právech zkrácena rozhodnutím správního úřadu, zužujícím výkladem zákona o vysílání a je přesvědčena, že nedošlo k porušení ustanovení 49 odst.1 písm.a) zákona ve smyslu uvedeného rozhodnutí a proto se domáhá zrušení rozhodnutí v plném rozsahu. Žalobkyně učinila nesporným odvysílání předmětného spotu v souladu s uvedeným popisem a zněním, počtem repríz, uvedenými časy a uváděném programu žalobkyně. Trvá však na tom, že spot byl do vysílání zařazován jako sponzorský vzkaz, splňující zákonem a potažmo i judikaturou atributy sponzorského vzkazu. Žalobkyně se neztotožnila se závěrem žalované, že označení sponzora v audiovizuálním zpracování výrazně využívá dvou prvků, které je možno označit za reklamní a proto uzavřela, že se v daném případě jednalo o odvysílání reklamního sdělení. Žalovaný správní úřad uvedl, že jde o prezentaci nabízené služby způsobem, kdy je v obraze naznačena operace oka moderní laserovou metodou a o prezentaci, spočívající ve zvukovém doprovodu, který chápe jako pobídku k využití nabízené služby, vyplývající ze slovního spojení klinika najde řešení i pro vaši oční vadu. Žalobkyně má za to, že propagace výrobků sponzora může zahrnovat rovněž charakteristiku výrobků sponzora, jsou-li splněny požadavky na obsah a formu sponzorského vzkazu. Podle dosavadní judikatury Nejvyššího správního soudu klasickým příkladem sponzorského vzkazu, vytvořeného podle zákona o provozování rozhlasového a televizního vysílání, je grafická prezentace loga sponzora či jeho výrobku doprovázená sloganem, charakterizujícím sponzora a výrobek spíše statického charakteru s uvedením, že se jedná o sponzora konkrétního pořadu. V žádném případě nemůže jít o takové ztvárnění, kde by ústředním motivem bylo přesvědčení diváka o koupi určitého výrobku zdůrazňováním jeho kvalit a srovnáváním s podobnými či nějakými reklamními příběhy. Sponzorský vzkaz je třeba posuzovat jako celek, tedy jak jeho obrazovou, tak i zvukovou stránku. Žalobkyně je přesvědčena o tom, že v daném případě jde o charakteristiku služby sponzora, která je ve sponzorském vzkazu provedena přípustným způsobem. Jednak obrazovou složkou sponzorského vzkazu, a to animací, prezentující vlastnost či charakteristický znak služby sponzora, založený na provádění operací očních vad laserovou technikou, jednak složkou zvukovou, kdy je charakteristika sponzora vyjádřena sloganem Klinika, která najde řešení i pro vaši oční vadu. Toto spojení vyjadřuje další vlastnosti, respektive charakteristický znak služby sponzora - operativní odstraňování všech druhů očních vad. Nutně se tedy jedná o obecnou charakteristiku základních vlastností a charakteristických znaků služby sponzora, kterou jsou operace všech očních vad, prováděné

3 pokračování 3 laserovou metodou a nelze souhlasit s tím, že by tato charakteristika měla reklamní charakter proto, že by obsahovala výzvu ke konzumaci konkrétní prezentované služby. Žalobkyně má za to, že způsob ztvárnění spotu nepřekračuje v žádném případě hranice sponzorského vzkazu. Je prakticky statický, jediným dynamickým prvkem je pohyb laserového paprsku, charakterizující způsob provádění prezentované služby a vše je divákovi zprostředkováno ve velmi krátkém časovém úseku, který nevytváří prostor pro cílený přesvědčovací proces. Nejsou naplněny ani další případné atributy reklamního sdělení, jestliže spot neobsahuje reklamní příběh a nejsou v něm obsaženy zmínky o kvalitě služby ani srovnání služby s jinými podobnými službami. Ve svém komplexním vyznění spot nenabádá ke spotřebě prezentované služby, ústředním motivem není propagace této služby, jejímž cílem by bylo přesvědčit diváka ke koupi, ale primárním účelem je informování diváka o existenci sponzora. Obsahově i zpracováním je spot zcela srovnatelný se sponzorskými vzkazy, které jsou standardně do vysílání České televize i dalších provozovatelů televizního vysílání zařazovány jako sponzorské vzkazy a jsou žalovaným správním úřadem akceptovány. Z obsahu vyjádření žalovaného správního úřadu k podané žalobě ze dne vyplývá, že žalovaný správní úřad je přesvědčen o správnosti a zákonnosti své správní úvahy, kterou podrobně rozvedl v odůvodnění napadeného správního rozhodnutí. Žalovaná Rada pro rozhlasové a televizní vysílání nesouhlasí s názorem žalobkyně, že spot neposuzovala jako celek a odkazuje na stranu 5 napadeného rozhodnutí, ze které je jasně patrno, že tak učinila. Spojení obrazové a zvukové složky, spojení reklamních prvků, jež by samy o sobě nedosahovaly takového reklamního charakteru, aby s označením sponzora učinily reklamu, vytváří z předmětného sdělení reklamu, jež prezentuje rozsah nabízené služby, přičemž tento rozsah je adresován jednotlivým divákům, pakliže je užíván obrat...i pro vaši oční vadu tedy, že sponzor je schopen odstranit jakoukoli oční vadu, tedy i tu, kterou má určitý jednotlivý divák. Tímto spojuje spojení s obrazovou složkou, jejímž obsahem je animace operace laserem a dochází k přesvědčování diváka ke koupi předmětné služby. Žalovaný správní úřad má za to, že odkazem na praxi ostatních provozovatelů se nelze vyvinit. Odkaz na ostatní sponzorské vzkazy žalobkyně nelze považovat rovněž za relevantní a důvodnou námitku. Jednak žalobkyně neuvedla žádné relevantní srovnatelné sponzorské vzkazy, ale rovněž je nutné zdůraznit, že každé obchodní sdělení je nutno posuzovat individuálně a nelze paušalizovat, zejména protože každé jednotlivé obchodní sdělení má reklamní prvky prezentované různými způsoby, v různé intenzitě a v různém množství. Žalovaný správní úřad považuje žalobu za nedůvodnou. Při ústním jednání u Městského soudu v Praze dne zástupkyně žalobkyně s odkazem na písemné vyhotovení podané žaloby uvedla, že se žalovaný správní úřad dostatečným způsobem nevypořádal s vytýkanými atributy. Věc byla posuzována v celkovém kontextu a z něho je zřejmé, že jde o sponzorský vzkaz, nepřesahující rámec reklamy. Šlo o charakteristiku sponzora. Spot byl vysílán v krátkém časovém rozpětí, bylo příliš krátké na to, aby mohla být věc posuzována jako reklama, čemuž nasvědčuje i závěr, vyjádřený Nejvyšším správním soudem v rozsudku sp.zn. 7 As 88/2010, z něhož vyplývá, že i časové rozpětí a celkové pojetí dopadu na spotřebitele musí být hodnoceno. Žalobkyně má za to, že neporušila zákon, nešlo o reklamu a proto navrhuje, aby soud žalobou napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení. Zástupkyně žalovaného správního úřadu u jednání soudu s odkazem na písemné vyhotovení vyjádření a na odůvodnění napadeného rozhodnutí uvedla, že správní úvaha,

4 pokračování 4 vyjádřená v napadeném rozhodnutí, je dostatečně zřejmá a jednoznačná, bylo postupováno v souladu se zákonem. Žalobu žalovaná nepovažuje za důvodnou a proto navrhuje její zamítnutí. Z obsahu spisového materiálu, který byl soudu předložen žalovaným správním úřadem, byly zjištěny následující, pro rozhodnutí ve věci samé podstatné skutečnosti: Spisový materiál obsahuje zprávu analytického odboru ze dne , předložený na 36.zasedání Rady pro rozhlasové a televizní vysílání ve dnech 27. a , jehož součástí je popis předmětného spotu o délce deseti sekund a posouzení, že tento sponzorský vzkaz ve svém audiovizuálním zpracování výrazně využívá dvou prvků, které jsou vyhrazeny jen pro reklamní spoty. Jednak jde o prezentaci nabízené služby, v tomto případě je v obraze naznačena operace oka moderní laserovou metodou a jednak ve zvukovém doprovodu ke spotu je pobídka k využití nabízené služby obsažená ve větě Klinika, která najde řešení i pro vaši oční vadu. Zdůrazněn je tak i rozsah nabízené služby, kdy klinika najde řešení pro pacienty s jakoukoli oční vadou. Správní úřad má za to, že použitím těchto reklamních prvků přesahuje zmíněný spot hranice standardního sponzorského vzkazu. Oznámením ze dne byla Česká televize jako provozovatel televizního vysílání seznámena se zahájením správního řízení z moci úřední pro možné porušení ustanovení 48 odst.4 písm.a) zákona o vysílání, kterého se účastník řízení mohl dopustit tím, že označení sponzora Oční klinika Horní Počernice, sponzor časomíry, mutace 1, s premiérou a s reprízami na programu ČT-24 ve dnech , , , a v konkrétních uvedených vysílacích časech bylo neoddělenou reklamou. Zároveň byl účastník správního řízení poučen o svém právu podat k zahájenému správnímu řízení písemné vyjádření. Žalobkyně využila svého práva a k zahájenému správnímu řízení podala dne podrobné písemné vyjádření, v němž shodně jako v podané žalobě dospěla k závěru, že se porušení ustanovení zákona č. 231/2001 Sb. nedopustila a navrhla, aby řízení bylo zastaveno. Rozhodnutím ze dne , sp.zn. Ident.:2010/441/LOJ/ČES, Rada pro rozhlasové a televizní vysílání dospěla k závěru, že účastník řízení porušil povinnost, stanovenou pro vysílání reklam a teleshoppingu, uvedenou v ustanovení 49 odst.1 písm.a) zákona o vysílání. K porušení povinnosti došlo zařazením obchodního sdělení Oční klinika Horní Počernice, sponzor časomíry, mutace 1, s premiérou dne v čase 13:00:31 hodin na programu ČT-24 a s reprízami na tomtéž programu, specifikovanými v bodě 2 výroku napadeného rozhodnutí s tím, že předmětné obchodní sdělení naplňuje definiční znaky reklamy, zejména prezentací nabízené služby jejím grafickým znázorněním a jejím rozsahem. Spot nebyl zřetelně zvukově, obrazově či zvukově-obrazově oddělen od ostatních částí programu. Rada jednání účastníka řízení hodnotí jako správní delikt a uložila za jednání žalobce pokutu ve výši ,-Kč. Městský soud v Praze přezkoumal žalobou napadené rozhodnutí a jemu předcházející řízení před správním úřadem z hlediska žalobních námitek, uplatněných v podané žalobě a při přezkoumání vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době vydání napadeného rozhodnutí (ustanovení 75 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů dále jen s.ř.s.). Věc soud posoudil takto: Žalobkyně se podanou žalobou domáhala přezkoumání a zrušení rozhodnutí, jímž jí

5 pokračování 5 byla pravomocně uložena pokuta ve výši ,-Kč za porušení ustanovení 49 odst.1 písm.a) zákona č. 231/2001 Sb., o provozování televizního a rozhlasového vysílání, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o vysílání), tedy za porušení povinnosti zajistit, aby reklamy a teleshopping byly rozeznatelné, u provozovatele televizního vysílání zřetelně zvukově, obrazově či zvukově-obrazově oddělené od ostatních částí programu. K porušení této povinnosti došlo podle napadeného rozhodnutí zařazením obchodního sdělení Oční klinika Horní Počernice (sponzor časomíry, mutace 1) s premiérou dne v čase 13:00:31 hodin na programu ČT-24 a s reprízami na tomtéž programu ve dnech a vysílacích časech, uvedených ve výroku napadeného rozhodnutí. Podle ustanovení 53 zákona o vysílání patří mezi povinnosti provozovatelů vysílání při vysílání sponzorovaných pořadů povinnost označit každý pořad sponzorovaný zcela nebo zčásti zejména na jeho začátku nebo na jeho konci obchodní firmou, obrazovým symbolem (logem), ochrannou známkou nebo známkou služeb identifikující sponzora. Sponzorovat nelze politicko-publicistické pořady a zpravodajské pořady s výjimkou samostatných servisních informací, zejména o počasí, dopravě, časomíry ve vysílání sportovních pořadů a informací o přesném času. Pořady nemohou být sponzorovány osobami, jejichž hlavním předmětem činnosti je výroba nebo prodej tabáku nebo tabákových výrobků. Provozovatel vysílání je povinen zajistit, aby obsah a čas zařazení sponzorovaného pořadu do vysílání nemohly být ovlivněny sponzorem. Provozovatel vysílání je povinen zabezpečit, aby obsah sponzorovaných pořadů nepropagoval prodej, nákup či pronájem výrobků nebo služeb sponzora nebo třetí osoby, zejména tím, že by v těchto pořadech byly jejich výrobky či služby zvláště zmiňovány. Součástí sponzorování televizních a rozhlasových pořadů právnickými nebo fyzickými osobami, jejichž činnost zahrnuje výrobu nebo distribuci léčivých přípravků a léčebných postupů, nesmí být propagace léčivých přípravků nebo léčebných postupů vázaných na lékařský předpis v tuzemsku. Definice sponzorství je obsažena v zákoně o vysílání v ustanovení 2 písm.s); sponzorstvím se rozumí jakýkoliv příspěvek poskytnutý fyzickou nebo právnickou osobou, která neprovozuje televizní vysílání nebo produkci audiovizuálních děl, k přímému nebo nepřímému financování rozhlasových nebo televizních pořadů za účelem propagace jména a příjmení fyzické osoby nebo názvu právnické osoby, obchodní firmy, obrazového symbolu (loga) nebo ochranné známky, sponzora nebo jeho služby, výrobků nebo jiných výkonů. Praxe sponzorovaných pořadů a sponzorských vzkazů je rozšířena po celé Evropě, a proto je upravována i evropským právem. Jeden z požadavků na audiovizuální mediální služby nebo pořady, které jsou sponzorovány, je, že diváci jsou jasně informováni o existenci dohody o sponzorství. Sponzorované pořady musí být zřetelně označeny jako sponzorované pořady jménem, logem nebo jinou značkou sponzora, například odkazem na jeho produkt (produkty) nebo službu (služby) či na jejich charakteristický znak [čl. 3f odst.1 písm.d) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/65/ES]. Sponzorování (tedy sponzorský vzkaz podle ustanovení 53 zákona o vysílání) je vedle reklamy další formou prezentace v televizním vysílání. Účelem a cílem sponzorování pořadu s uvedením, kdo jej sponzoruje, je vytvoření dobrého jména, pověsti výrobce, prodejce, poskytovatele služby nebo jejich produktů, přičemž obsahem sponzorského vzkazu může být i určité reklamní sdělení. Na rozdíl od reklamy však nesmí jít o podporu prodeje či pronájmu výrobků a služeb, tedy sponzorský vzkaz nesmí vybízet ke koupi či nájmu produktů (viz též rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne , č.j.: 6 As 44/ , ). Základním účelem sponzorování je vytvoření dobrého jména, pověsti

6 pokračování 6 právnické či fyzické osoby či jeho výrobků (tzv. goodwill) (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne , č. j.: 7 As 81/ , publikovaný pod č. 1036/2007 ve Sbírce rozhodnutí NSS). Městský soud při posouzení důvodnosti této žalobní námitky vycházel ze závěrů rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne , č.j.: 7 As 75/ , dostupného na s nímž se zcela ztotožnil a v němž je Nejvyšším správním soudem řešena otázka, jakým způsobem může (a naopak nesmí) vypadat sponzorský vzkaz. Tato otázka je klíčová i pro posouzení zákonnosti napadeného rozhodnutí v této projednávané věci. Nejvyšší správní soud v uvedeném rozsudku deklaroval, že základním účelem sponzorování je vytvoření dobrého jména, pověsti právnické či fyzické osoby či jeho výrobku (takzvaný goodwill). Tento účel slouží jako odlišující kritérium pro reklamu a sponzorování. Sponzorováním si sponzor vytváří goodwill, povědomí u diváka, prezentuje svou existenci, předmět činnosti a výsledek tohoto předmětu, aby ho následně reklamou přesvědčil ke koupi konkrétního výrobku. Pokud by však ke koupi určitého výrobku sponzora pořadu vybízel sponzorský vzkaz, nejednalo by se již o sponzorský vzkaz, nýbrž o reklamu. Nejvyšší správní soud dovodil, že obsah sponzorského vzkazu může být tvořen nejenom obchodní firmou, logem, ochrannou známkou či známkou služeb identifikující sponzora, což jsou prvky výslovně zmíněné v ustanovení 53 odst.1 zákona, ale též dalšími prvky, neboť zákon v citovaném ustanovení jejich použití nezakazuje. Obsahem sponzorského vzkazu tak může být například označení (jméno) výrobku sponzora pořadu nebo slogan, tj. určité slovní spojení, charakterizující podnikatele či jeho výrobek, zboží nebo službu. Takové slovní spojení může být předmětem známkoprávní ochrany. Klasickým příkladem sponzorského vzkazu, vytvořeného podle zákona o vysílání, tak dle Nejvyššího správního soudu bude grafická prezentace loga sponzora či jeho výrobku, doprovázená sloganem, charakterizujícím sponzora či výrobek, spíše statického charakteru, s uvedením, že se jedná o sponzora konkrétního pořadu. V žádném případě však nemůže jít o takové ztvárnění, kde by ústředním motivem bylo přesvědčit diváka ke koupi určitého výrobku zdůrazňováním jeho kvalit, srovnáváním s podobnými výrobky či nějaký reklamní příběh, tj. dynamický charakter vysílaného sdělení. Soud si je vědom toho, že hranice mezi sponzorským vzkazem a reklamou je v řadě případů obtížně postižitelná. Jak již bylo konstatováno Nejvyšším správním soudem v citovaném rozhodnutí, sponzorský vzkaz může ve svém důsledku obsahovat reklamní sdělení v širším slova smyslu, tj. sdělení veřejně propagující obchodní firmu, výrobek, zboží či službu a dále i slogan, tj. určité slovní spojení charakterizující podnikatele či jeho výrobek zboží nebo službu. Městský soud v Praze tedy shledal důvodnou žalobní námitku, v níž žalobkyně namítala, že odvysílaný předmětný sponzorský vzkaz splňuje právními předpisy i soudní judikaturou popsané atributy sponzorského vzkazu a že tedy rozhodnutí o uložení sankce za správní delikt tak postrádá základní náležitost, totiž zjištěnou existenci protiprávního jednání toho, komu byla v daném případě sankce uložena. Soud shledal důvodnou žalobní námitku, že v daném případě jde o charakteristiku služby sponzora, která je ve sponzorském vzkazu provedena přípustným způsobem. Žalovaný správní úřad se při hodnocení případné protiprávnosti jednání žalobkyně musel zabývat tím, jak byl odvysílaný spot zpracován, tj. jakým způsobem byla služba sponzora prezentována, dále se musel zabýval vlastním obsahem odvysílaného spotu a vyjádřit v odůvodnění napadeného rozhodnutí, jak byly charakterizovány výrobky či v posuzované věci služby

7 pokračování 7 sponzora a především posoudit odvysílaný spot jako celek a na základě toho uzavřít, zda spot překračuje či nepřekračuje hranice sponzorského vzkazu. Městský soud v Praze dospěl k závěru, že žalovaný správní úřad posoudil odvysílaný spot nesprávně. Pokud jde o obrazovou složkou sponzorského vzkazu, jedná se to animaci, prezentující vlastnost a charakteristický znak služby sponzora, založený v tomto případě na provádění operací očních vad laserovou technikou. Žalovaný odvolací správní úřad podle odůvodnění napadeného rozhodnutí spatřoval protiprávnost především v posouzení složky zvukové, kdy je v odvysílaném spotu charakteristika sponzora vyjádřena sloganem Klinika, která najde řešení i pro vaši oční vadu. Soud nesdílí názor žalované Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, že toto slovní spojení vyjadřuje (a zdůrazňuje) rozsah nabízené služby, kdy klinika najde řešení pro pacienty s jakoukoli oční vadou a že použitím těchto reklamních prvků přesahuje zmíněný spot hranice standardního sponzorského vzkazu. Podle názoru městského soudu předmětné slovní spojení vyjadřuje pouze další vlastnosti, respektive charakteristický znak služby sponzora, jímž je nepochybně operativní odstraňování všech druhů očních vad. Podle názoru soudu se tedy jedná o obecnou charakteristiku základních vlastností a charakteristických znaků služby sponzora, kterou jsou operace všech očních vad, prováděné laserovou metodou. Soud neshledal v tomto případě reklamní charakter odvysílaného spotu z důvodu, že by prezentace sponzora obsahovala výzvu ke konzumaci konkrétní prezentované služby, zejména proto, že rozsah je adresován jednotlivým divákům, pakliže je užíván obrat...i pro vaši oční vadu tedy, že sponzor je schopen odstranit jakoukoli oční vadu, tedy i tu, kterou má určitý jednotlivý divák. Soud má za to, že v posuzované věci se ve smyslu výše citované judikatury Nejvyššího správního soudu nejedná o takové ztvárnění vzkazu, kde by ústředním motivem bylo přesvědčit diváka ke koupi této nabízené služby zdůrazňováním jeho kvalit, srovnáváním s podobnými výrobky, ani že jde o reklamní příběh, který by měl natolik dynamický charakter vysílaného sdělení, že by odůvodňoval závěr žalovaného správního úřadu o tom, že právě na základě takto provedené analýzy žalované obsahu a zpracování spotu přesahuje zmíněný spot hranice standardního sponzorského vzkazu. V daném případě podle názoru soudu směřují všechny prostředky, použité v předmětném spotu (slogan, logo respektive internetový odkaz a krátká obrazová sekvence) k propagaci sponzora pořadu a nikoliv k prezentaci jeho produktu. Ze způsobu použití těchto prostředků nelze dovodit, že spot byl reklamou. Použitý slogan v kontextu obrazového ztvárnění spotu a v neposlední řadě i prezentovanou činností sponzora je možno hodnotit jako do té míry obecný, že nepoukazuje na určité vlastnosti či kvality nabízené služby. Z předmětného spotu navíc není konkrétně seznatelné, o jaké služby - kromě obecného sdělení o operacích očních vad - by se mělo jednat. Obrazová sekvence, jak je popsána v napadeném správním rozhodnutí, pouze doplňuje citovaný slogan a ani samostatně, ani ve spojení s ostatními audiovizuálními prostředky užitými ve spotu, nevybízí diváka ke koupi produktu. Spot tak ani v náznaku nesrovnává uvedenou kliniku s jinými lékařskými zařízeními a snaha o oslovení nových zákazníků je podle názoru soudu zcela legitimním cílem sponzorování. Vytváření dobrého jména sponzora v sobě totiž nepochybně zahrnuje i úsilí o oslovení co nejširšího okruhu potenciálních klientů. Možné ovlivnění diváka předmětným spotem je navíc do značně míry determinováno minimální délkou spotu (cca deset vteřin). Časový rozsah spotu přitom nebyl Radou jakkoliv zohledněn. Ze shora uvedených důvodů dospěl soud k závěru, že předmětný spot nevybízel diváka ke koupi výrobků či služeb, a nebyl tedy reklamou ve smyslu ustanovení 2 odst.1 písm. n) zákona o vysílání. Neshledal-li soud napadeným rozhodnutím popsané jednání

8 pokračování 8 z hlediska výše uvedeného podrobného odůvodnění jednáním protiprávním, nelze učinit závěr o tom, že Rada pro rozhlasové a televizní vysílání měla splněny zákonem stanovené požadavky pro vydání rozhodnutí o uložení sankce za správní delikt. Na základě provedeného řízení a z výše uvedených důvodů Městský soud v Praze žalobou napadené rozhodnutí pro nezákonnost rozhodnutí zrušil podle ustanovení 78 odstavec 1 s.ř.s. a současně vyslovil, že věc se vrací žalované k dalšímu řízení (ustanovení 78 odst. 4 s.ř.s.). Nebylo-li jednání žalobce protiprávní, pak se městský soud ohledně dalších, v žalobě uplatněných námitek, omezuje na konstatování, že tyto žalobní námitky jsou irelevantní, protože soud dospěl k závěru o tom, že nebyly splněny předpoklady pro vydání rozhodnutí o uložení pokuty za spáchání správního deliktu. V dalším řízení bude žalovaná podle ustanovení 78 odstavec 5 s.ř.s. právním názorem, vysloveným soudem ve zrušujícím rozsudku, v dalším řízení vázána. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ustanoveními 60 odst.1 s.ř.s. Žalobkyně byla ve věci samé úspěšná, proto jí přísluší právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení proti neúspěšnému žalovanému správnímu úřadu. Náhrada nákladů řízení představuje v dané věci žalobkyní zaplacený soudní poplatek z podané žaloby v částce 2.000,- Kč. P o u č e n í Proti tomuto rozhodnutí lze podat za podmínek uvedených v ustanovení 102 a následujících s.ř.s. u Městského soudu v Praze kasační stížnost, a to ve lhůtě do dvou týdnů po doručení tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu správnímu soudu. Podle ustanovení 105 odst.2 s.ř.s. stěžovatel musí být v řízení o kasační stížnosti zastoupen advokátem ; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. V Praze dne 12.května 2011 JUDr. Hana V e b e r o v á,v.r. předsedkyně senátu Za správnost vyhotovení: Kotlanová