ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE

Transkript

1 ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE Kloknerův ústav Šolínova Praha 6 Číslo smlouvy Projekt: Odběratel: Zpráva: Interní číslo KÚ DIAGNOSTIKA KONSTRUKCE Zeměměřický Úřad Pod Sídlištěm 9, Praha 8, Měsíc a rok vypracování zprávy Posudek na prolínání vody do suterénních prostor budovy Českého úřadu zeměměřického a katastrálního prosinec 2008 Vypracoval: Ing. Lukáš Balík, Ph.D. Doc. Ing. Jiří Kolísko, Ph.D. Spolupráce: Jiří Havel Vedoucí řešitel v KÚ: Doc. Ing. Jiří Kolísko, Ph.D. Vedoucí oddělení: Ing. Jiří Kolísko, Ph.D. Ředitel ústavu: Doc. Ing. Tomáš Klečka, CSc. Výtisk číslo: Rozdělovník: Odběratel Knihovna Autor 3x 1x 1x

2 ANOTACE Tato zpráva obsahuje výsledky průzkumu obvodové stěny budovy A Českého úřadu zeměměřického a katastrálního v ulici Pod Sídlištěm 9 v Praze 8 z hlediska průsaku vlhkosti. Zprávu zpracovali pracovníci Kloknerova ústavu ČVUT, který je zapsán v seznamu ústavů, kvalifikovaných pro znaleckou činnost, podle ustanovení 21 odst. 3 zákona č. 36/1967 Sb. a vyhlášky č. 37/1957 Sb., ve znění pozdějších předpisů, uveřejněném v Ústředním věstníku ČR, ročník 1993, částka 2, ze dne , přílohy ke sdělení Ministerstva spravedlnosti ze dne , čj. 159/93 OOD. Obr. 1: Vnější pohled od budovy G na nejvíce zasaženou východní obvodovou stěnu budovy A. Pohled na tzv. japonskou zahradu 2

3 OBSAH: Str.: 1. Úvod Podklady Stručný popis sledované konstrukce budovy A s ohledem na předmět zájmu Výsledky průzkumu Vizuální Prohlídka Vnější kopané sondy Zátopová zkouška Rozbor situace a posudek Rozbor situace Posudek Návrhy a doporučení pro sanaci

4 1. ÚVOD Na základě objednávky Českého úřadu zeměměřického a katastrálního byl vypracován průzkum obvodové stěny budovy A (obr. 2). K pronikání vlhkosti a vody do interiéru dochází v oblasti 1. PP zejména u východní obvodové stěny. Obr. 2: Budova A Zeměměřického úřadu, Pod Sídlištěm 9 v Praze 8 V rámci průzkumu bylo provedeno: provedení vizuální kontroly současného stavu konstrukce a zmapování míst pronikání vody, provedení dvou kontrolních kopaných sond z exteriéru za rubem obvodové železobetonové stěny, provedení zátopových zkoušek z exteriéru, provedení kontrolního vrtu do obvodové stěny z interiéru v úrovni 1. PP, zpracování zprávy ve třech vyhotoveních formou expertního posudku s přiloženou digitální verzí. Práce proběhly v období prosince Cílem posudku je vytvoření podkladu pro návrh řešení sanace obvodových stěn. 4

5 2. PODKLADY [1] Výkresová dokumentace v rozsahu půdorysů, řezu a situačního zakreslení, [2] Šetření na místě, konzultace se zástupci uživatele. [3] ČSN P Hydroizolace staveb Sanace vlhkého zdiva Základní ustanovení [4] ČSN P Ochrana staveb proti vodě hydroizolace Základní ustanovení [5] ČSN P Hydroizolace staveb - Povlakové hydroizolace - Základní ustanovení [6] ČSN EN Beton - Část 1: Specifikace, vlastnosti, výroba a shoda [7] ČSN Zakládání staveb. Základová půda pod plošnými základy [8] ČSN Provádění vnějších teplně izolačních kompozitních systémů (ETICS) 3. STRUČNÝ POPIS SLEDOVANÉ KONSTRUKCE BUDOVY S OHLEDEM NA PŘEDMĚT ZÁJMU Tří-podlažní objekt A je konstrukčně řešen jako železo-betonový monolitický skelet o rozponech 6x6 nebo 6x 7,2 m kombinovaný s nosnými monolitickými železo-betonovými stěnami. Objekt je založen na základových pasech a patkách ze železobetonu a základové desce při jejich spodním líci. Nosné stěny jsou železobetonové monolitické tl. 200 mm u dilatačních stěn, 250 mm u ostatních stěn a fasád. Obvodové stěny výtahové šachty jsou železo-betonové tl. 250 mm doplněné stěnami nenosnými. Suteréní stěny jsou železobetonové tl. 250 mm. Stropy tvoří železo-betonové monolitické desky se skrytými hlavicemi a v některých místech kombinované s průvlaky. Fasády jsou zateplené zateplovacím systémem s 100 mm tepelné izolace z polystyrenu. Obvodové stěny jsou do úrovně cca 2 m pod terénem izolovány extrudovaným polystyrenem tl. 100 mm (dle technické zprávy). Nad terénem je předepsané zateplení deskami z minerálních vláken tl. 100 mm. Konstrukční výšky 1. PP je 3,05 m a 1. NP je 3,77 m. Úroveň ± 0,000 (1. NP) odpovídá 284,60 m n..m. Úroveň vnějšího terénu v místě řezu 2 2 (kačírek) odpovídá výškové úrovni +2,9 m tj. 287,500 m n.m. Úroveň dna výtahové šachty je 7,2 m pod úrovní terénu a podlaha 1. PP je v úrovni 5,9 m pod úrovní terénu. 1. PP slouží jako parkoviště a technický prostor úřadu. Propojení s exteriérem je řešeno předsazenou výtahovou šachtou, která přiléhá k východní fasádě objektu A. První a druhé NP slouží jako archivy úřadu. Ze severní stany k objektu přiléhá tzv. zásobovací dvůr, parkoviště a z východu též přiléhá tzv. japonská zahrada jejíž úroveň je o cca 2 m výše než úroveň parkoviště. V poskytnuté projektové dokumentaci není tato zahrada 5

6 dokumentována tj. nebyl poskytnut návrh této zahrady ani opěrné stěny (obr.3), která ji odděluje od parkoviště. Japonská zahrada a oddělující opěrná stěna Výtah Obr. 3: Celkový pohled na oblast parkoviště s předsazeným výtahem a světlíkem u sklepního okna. Současně je patrná dělící betonová stěna mezi tzv. japonskou zahradou (část prostoru mezi budovou G a parkovištěm). Úroveň terénu zahrady je významně výše než úroveň parkoviště. Světlík Obr. 4 Pohled na výškové uspořádání předsazené výtahové šachty vzhledem okolnímu povrchu parkoviště. 6

7 Dle podrobného inženýrsko-geologického průzkumu staveniště, který omezil horní rovinu v úrovni 280,5 m n.m., leží základová spára v prostředí jemně až středně zrnitých, slabě zpevněných křídových pískovců, které jsou ve smyslu ČSN klasifikovány na rozhranní tříd R4 a R5. Směrem do podloží se pak geotechnická kvalita křídového horninového masivu částečně snižuje v souvislosti s výskytem jemnozrnnějších klasických sedimentů (mocnost této vrstvy 5 6 m). Nad základovou spárou byly provedeny zásypy stavební jámy hlinitopísčitými a hlinitojílovitými hutněnými svahovinami. V žádné realizované sondě inženýrsko-geologického průzkumu nebyla zastižena hladina spodní vody. Předpokládaná hladina spodní vody dle technické zprávy je 272,0 m n.m. tzn. hluboko pod základovou spárou. Skladba podlahy 1. PP dle původního projektu (odspoda): 1) rostlý terén, 2) hutněný štěrkopískový podsyp frakce mm tl. 150 mm, 3) betonová mazanina B 15 tl. 100 mm, 4) penetrační nátěr, 5) hydroizolace 1x SKLODEK 40 MINERAL se zdvojením v rozích a koutech, 6) ochranná bet. mazanina tl 50 mm, 7) základové ŽB konstrukce (B30), 8) hutněný zásyp (I D = 0,8), 9) podlaha, Pojízdná část podlahy v garážích v 1. PP je tvořena železo-betonovou deskou tl. 150 mm s omyvatelným povrchem (protiprašný nátěr SOKRAT). Podlahy na terénu v 1. PP pod vytápěnými prostory jsou izolovány 50 mm polysternu. Skladba obvodové nosné stěny pod úrovní terénu dle původní projektové dokumentace: 1) rostlý terén, 2) extrudovaný polystyren 100 mm, 3) hydroizolace 1x SKLODEK 40 MINERAL se zdvojením v rozích a koutech, 4) penetrační nátěr, 5) nosná železobetonová monolitická stěna 250 mm, 6) stěrka a nátěr. Dilatace železobetonových stěn pod úrovní terénů jsou dle technické zprávy tvořeny vloženými pryžovými pásy a vlastní základové konstrukce jsou řešeny bez dilatací. 7

8 4. VÝSLEDKY PRŮZKUMU 4. 1 VIZUÁLNÍ PROHLÍDKA Vizuální prohlídka je jedním z důležitých a účinných postupů diagnostiky. Jen tento postup umožňuje plošné odhalení a zmapování technického stavu konstrukce jako celku. Na základě vizuální prohlídky bylo zaznamenáno několik systematicky se opakujících typů poruch, kterými jsou: A) průsaky a průtoky vody na vnitřní straně obvodové stěny v oblasti 1. PP, B) průsaky a průtoky vody v oblasti výtahové šachty, C) průsaky vody v oblasti 1. NP (archiv), D) průtoky vody v oblasti předsazeného anglického dvorku, E) mechanické porušení soudržnosti vnějšího tepelně-izolačního systému, F) trhliny v parapetu okénka v oblasti angl. dvorku, G) uvolněná a poškozená hydroizolace výtahové šachty. Jednotlivým bodům jsou věnovány další odstavce. Ad A) Průsaky a průtoky vody na vnitřní straně obvodové stěny v oblasti 1. PP K průsakům a průtokům vody dochází na vnitřní straně opěrné stěny v oblasti garáží a technických místností a lze je rozčlenit do následujících tří skupin: a) přímé průtoky dilatační spárou mezi objekty A a G ve stropě (příloha 1, obr. 5), b) přímé průtoky dilatační spárou na obvodové stěně (obr. 6), c) průsaky u obvodové stěny nad podlahou v místě vstupu do výtahové šachty (obr. 7,8), 8

9 Obr PP, lokální průtok vody dilatací v místě napojení budovy G Obr PP, lokální průtok vody dilatací v místě napojení budovy G v místě procházejícího kanalizačního potrubí Obr PP, ohraničená vlhkostní mapa v místě vstupu do výtahové šachty Obr PP, vlhkostní mapa na levém ostění vstupu do výtahové šachty 9

10 Ad B) Průsaky a průtoky vody v oblasti výtahové šachty Ve výtahové šachtě dochází k průsakům a průtokům vody na vnitřní straně obvodové stěny a projevy lze je rozčlenit do následujících skupin: a) přímé stékání vody po povrchu vnitřních stěn (obr. 9), b) vytékání vody z konzol ve stěnách (obr. 10), c) vytékání vody z obvodové stěny v úrovni podlahy 1. PP (obr. 11), Obr. 9 Mapy po přímém průtoku dešťové vody do výtahové šachty pod poklopem Obr. 10 Lokální prosakování vody v místě kotvení vodícího profilu výtahu v úrovni cca 2,4 m pod úrovní terénu Obr. 11 Lokální průsak ve výtahové šachtě v úrovni podlahy 1. PP 10

11 Ad C) Průsaky vody v oblasti 1. NP (archiv) V oblasti 1. NP (archiv) došlo ve dvou místech k jednorázovým lokálním průsakům vody před cca 2 lety. Tato místa byla zatěsněna a k dalším průsakům již nedošlo, avšak v okolí oprav jsou patrné barevné nehomogenity nátěru (příloha 1b, obr. 12). Obr. 12 Lokální jednorázový průsak v úrovni 1. NP (archiv) Ad D) Průtoky vody v oblasti předsazeného anglického dvorku V době deště a v období tání sněhu a ledu dochází k přímému průniku vody do předsazeného anglického dvorku (viz příloha 1c, obr. 13) v místech styku stěn anglického dvorku s obvodovou stěnou objektu, i styku stěn se dnem anglického dvorku (obr. 13). Voda se hromadí v angl. dvorku až dosahuje hloubky cca 300 mm. Pak dchází k ustálení hladiny a vyrovnání mezi přísunem a odtokem vody. Do úrovně 300 mm se voda musí odčerpávat. Obr. 13 Pohled na uspořádání anglického dvorku v úrovni plochy parkoviště 11

12 Obr. 14 Místo pronikání vody do předsazeného anglického dvorku v úrovni jeho dna Ad E) mechanické porušení soudržnosti vnějšího tepelně-izolačního systému Na fasádě jsou patrné horizontální trhliny ve vnějším zateplovacím systému (příloha 1). Trhliny lze rozčlenit do následujících skupin: 1) horizontální trhliny v místě styku soklové partie (extrudovaný polystyren) s partií fasádní (expandovaný polystyren). K mechanickému oddělení dochází mezi zakládací lištou fasádní partie a horní plochou partie soklové (obr. 15). Trhlina je aktivní a v současné době její tloušťka osciluje v rozmezí 1 až 30 mm podél fasády budovy A; 2) horizontální trhliny v oblasti soklové partie (extrudovaný polystyren) v místě styku různých typů extrudovaného polystyrenu. Jedná se zejména o předěl mezi nadzemní a podzemní částí (obr. 16, 17). Trhlina je aktivní a v současné době její tloušťka osciluje v rozmezí 1 až 10 mm podél fasády budovy A; 3) horizontální trhliny v oblasti nad zakládací lištou fasádního systému v bezprostřední blízkosti styku systému s příčnou opěrnou stěnou tzv. Japonské zahrady (obr. 18). 12

13 Obr. 15 Oddělování soklové oblasti vnějšího zateplovacího systému budovy A Obr. 16 Vodorovné trhliny v soklové oblasti kontaktního zateplovacího systému na rozhranní různých izolačních desek 13

14 Obr. 17 Různé materiály tepelně-izolačních desek v soklové oblasti objektu A Obr. 18 Vodorovná trhliny v kontaktním zateplovacím systému nad úrovní zakládací lišty v blízkosti styku s příčnou opěrnou stěnou japonské zahrady 14

15 Ad F) Trhliny v parapetu okénka v oblasti angl. dvorku Síťovitě probíhající trhliny jsou patrné v oblasti parapetu okénka vedoucího z archivu 1. NP do angl. dvorku. Parapet (resp. zdivo a vnější tepelně-izolační systém) nejsou v horizontální oblasti chráněny klasicky tj. parapetem, ale pouze vrchní stěrkou tepelněizolačního systému (obr. 19). Obr. 19 Trhliny v parapetu okénka vedoucího do anglického dvorku Ad G) Uvolněná a poškozená hydroizolace výtahové šachty Hydroizolační vrstvy přetažené přes horizontální plochu obvodových stěn výtahových šachet v úrovni terénu vykazují nepřídržnost k betonovému podkladu a materiálovou degradaci. Dešťová voda volně vtéká pod hydroizolaci výtahové šachty poškozenou částí výše popsanou (obr. 20, 21) a také konstrukčním detailem v místě styku s obvodovou stěnou (obr. 22). 15

16 Obr. 20 Mechanická nesoudržnost a porušení adheze k podkladu u hydroizolace výtahové šachty v místě poklopu Obr. 21 Mechanické poškození hydroizolace výtahové šachty v místě poklopu Obr. 22 Mechanické poškození hydroizolace v místě napojení obvodových stěn výtahové šachty na obvodovou stěnu budovy A 16

17 4. 2 VNĚJŠÍ KOPANÉ SONDY Ve dnech 2. až byly provedeny dvě vnější kopané sondy (viz příloha 1b, obr. 23, 24). Sonda 1 byla vytvořena mezi příčnou opěrnou stěnou Japonské zahrady a výtahovou šachtou a její rozměry byly 1,5 x 1,5 x 2,1 m. Sonda 2 byla vytvořena v bezprostřední blízkosti anglického dvorku a její rozměry byly 1,0x0,4x1,45m. Cílem akce bylo: 1) zjištění skutečné skladby obvodového zdiva, 2) kontrola stavu hydroizolace a tepelné izolace, 3) zjištění stavu napojení výtahové šachty, anglického dvorku a příčné opěrné stěny na obvodové zdivo, 4) přibližná klasifikace okolního terénu a vodních poměrů před zátopovou zkouškou a po ní. Zjištěná materiálová skladba u obvodové stěny objektu A pod úrovní terénu (v hloubce sondy) byla: 1) zemina, 2) tepelně-izolační desky z extrudovaného polystyrenu 100 mm 3) jednovrstvá živičná hydroizolační vrstva vložkou ze skelné tkaniny s povrchovou úpravou s jemným minerálním posypem a PE fólií na spodní straně 5 mm, 4) penetrační nátěr na betonu, 5) železobetonová monolitická stěna 250 mm Zjištěná materiálová skladba u obvodové stěny výtahové šachty pod úrovní terénu (v hloubce sondy) byla: 1) zemina, 2) geotextilie, 3) jednovrstvá živičná hydroizolační vrstva vložkou ze skelné tkaniny s povrchovou úpravou s jemným minerálním posypem a PE fólií na spodní straně 5 mm, 4) penetrační nátěr na betonu, 5) železobetonová monolitická stěna 250 mm Anglický dvorek a opěrná stěna Japonské zahrady jsou samostatné konstrukční prvky volně přistavěné k tepelnému izolantu obvodové stěny bez propojovacích kotvících prvků. 17

18 Obr. 23 Sonda 1 v prostoru mezi opěrnou stěnou Japonské zahrady a výtahovou šachtou Obr. 24 Sonda 2 v místě styku levé stěny anglického dvorku s fasádou objektu A 18

19 Na základě průzkumu odhaleného zdiva z kopaných sond jsou patrné následující skutečnosti: 1) v místě výtahové šachty tepelný izolant zasahuje do hloubky 1800 mm pod úroveň terénu; 2) spáry na styku jednotlivých desek tepelného izolantu (spoj na pero a drážku) jsou otevřené a dosahují šíře až 20 mm (obr. 25). Vzhledem ke skutečnosti, že ve spárách je obsažená hlína, lze předpokládat, že existovali již v době hutnění okolního terénu; 3) mezi deskami tepelného izolantu a výtahovou šachtou je vytvořená mezera šíře 30 mm, (obr. 26), 4) povrchová úprava tepelného izolantu (vnější souvrství) je ukončeno cca 50 až 100 mm pod úrovní terénu (resp. štěrkové vrstvy) a od této úrovně dolu pokračuje pouze samotný tepelný izolant; 5) pod hydroizolací výtahové šachty je přítomna penetrace, 6) hydroizolace výtahové šachty nevykazuje adhezní přídržnost k betonovému podkladu (obr. 27), 7) pod hydroizolací výtahové šachty je vytvořen vodní sloupec do úrovně cca 800 mm pod vnější terén tj. 6,4 m nad základovou deskou (obr. 27, příloha 3), 8) ochranná geotextilie hydroizolace výtahové šachty je roztrhaná a neplní svoji funkci, 9) anglický dvorek není po obvodu izolován, 10) okolní terén tvoří hlinito-jílovitá zemina se schopností dlouhodobého zadržování vody. Obr. 25 Vodorovná spára mezi tepelně-izolačními deskami pod terénem (cca 0,5 m pod úrovní terénu) 19

20 Obr. 26 Dutina mezi tepelně-izolačními deskami a stěnou výtahové šachty Obr. 27 Hladina vody zadržené pod hydroizolací výtahové šachty (označena šipkou). Výška hladiny je cca 800 mm pod úrovní terénu a patrně zatekla za izolaci z terénu. 4.3 ZÁTOPOVÁ ZKOUŠKA Zátopové zkoušky proběhly v pátek Cílem zkoušek bylo: 1. zjištění míst prvotních průsaků a průtoků vody do budovy, 2. zjištění časových souvislostí, 3. zjištění cest toků vody z Japonské zahrady, 4. zjištění vsakovacích poměrů terénu v okolí budovy A. Zkoušky byly provedeny formou lokálního zatěžování vodou z hadice napojené na vodovodní řád. Zatěžovaná místa jsou půdorysně patrná z přílohy 2. Obě byla v japonské zahradě. Zátopová zkouška v místě 1 japonská zahrada kout objektů A-G 1) v případě zatěžování místa 1, došlo k protékání dilatační spárou s časovým zpožděním cca 5 minut, 2) místo zatížení nekorespondovalo s místem zjištěného výtoku v garážích o cca 9 m podél dilatace mezi objekty A - G, 3) zjištěné protékání se šířilo postupně zpět směrem k místu zatěžování, 4) při zkoušce došlo také k průsaku vody na vnitřní straně obvodové stěny budovy G těsně nad podlahou v úrovni 2. NP (obr. 28). 20

21 Obr. 28 Prosakování vody do interiéru budovy G v úrovni 2. NP při zátopové zkoušce Zátopová zkouška v místě 2 japonská zahrada kout objektu A a dělící stěny zahrady a parkoviště 1) v případě zatěžování místa 2, došlo k lokálnímu protečení dilatační spáry (viz příloha 1) a zjištění výtoku do 1.PP za cca 30 min., 2) místo zaplavování nekorespondovalo přímo s místem výtoku v garážích (obr. 6) a bylo posunuto cca a 4 m podél dilatace mezi objekty A a G, voda se touto dilatací zjevně volně šíří a vytéká ve vhodném místě jako je např. netěsný prostup potrubí instalací, 3) v případě zaplavování místa 2 nedocházelo v oblasti 1. PP již k dalšímu rozšiřování výtokové zóny (např. podél dilatace) avšak narůstala rychlost vytéhání v místě zjištěného výtoku, 4) do sondy vykopané mezi opěrnou stěnou japonské zahrady a výtahovou šachtou začala voda prolínat po cca 10 min. těmito cestami: a. terénem pod základy příčné opěrné stěny (obr. 29), které jsou v hloubce cca 0,9 m pod terénem b. spárou mezi oddělující betonovou příčnou stěnou a tepelným izolantem obvodové stěny budovy A (obr. 30), c. mezerou mezi tepelným izolantem a hydroizolací obvodové stěny budovy A (obr. 31, 32), d. k dalšímu rozvádění vody docházelo horizontální mezerou mezi deskami tepelného izolantu (obr. 33), 21

22 Obr. 29 Protékání vody při zátopové zkoušce pod základem příčné opěrné stěny Obr. 27 Protékání vody při zátopové zkoušce spárou mezi příčnou opěrnou stěnou a fasádou objektu A Betonová stěna světlíku Extrudovaný polystyren Hydroizolace Obr. 28 Pronikání vody spárou mezi tepelným izolantem a hydroizolací obvodové stěny Obr. 29 Pronikání vody spárou mezi tepelným izolantem a hydroizolací obvodové stěny detail 22

23 Obr. 30 Následné šíření vody spárou mezi tepelně-izolační deskou Po provedení zátopové zkoušky byla v obou kopaných sondách zadržena voda do výška cca 200 mm. V případě kopané sondy 1 došlo k samovolnému úbytku vody v rozmezí 24 hod. V případě kopané sondy 2 došlo k mírnému poklesu hladiny vody (cca 100 mm) v sondě a k současnému vyrovnání hladin mezi sondou a anglickým dvorkem (obr. 31, 32). Po této době byla voda z anglického dvorku ručně odčerpána. Obr. 31, 32 Vyrovnání hladin podzemní vody mezi sondou 2 a anglickým dvorkem 23

24 5. ROZBOR SITUACE A POSUDEK 5.1 ROZBOR SITUACE Na základě vizuální prohlídky konstrukcí a studia dodaných podkladů lze zjištěné skutečnosti shrnout v následujících bodech: v poskytnuté dokumentaci není zakreslena ani popsána dělící příčná opěrná stěna mezi parkovištěm a japonskou zahradou, a není tedy jasné jaké má tato terénní a konstrukční úprava provedení, k průsakům vlhkosti a protékání vody do objektu dochází výlučně v oblastech dilatační spáry mezi objekty A a G a u výtahové šachty u východní fasády objektu A, k pronikání vody výše zmíněnou dilatační spárou dochází v reakci na přísun vody (déšť, zalévání) do oblasti tzv. japonské zahrady, k průsaku dochází v intervalu v řádech minut po zatížení vodou, při zátopových zkouškách (při zatěžování místa 1) došlo k lokálnímu prosakování vody do objektu G v místě dilatační spáry i v úrovni 2. NP tj. nad terénem, tzv. japonská zahrada funguje jako rezervoár vody, po dosažení určité úrovně nahromaděná voda začne unikat a šířit se kolem konstrukcí a do objektu; v případě výtahové šachty dochází k prosakování a protékání vody obvodovými stěnami šachty do interiéru až po vytvoření určitého vodního sloupce v okolním prostředí, dominantní příčinou protékání vody v místě konzol výtahové šachty je tlak vodního sloupce, který se vytvořil pod vnější hydroizolací obvodových stěn šachty, dominantní příčinou protékání vody do výtahové šachty styčnou spárou na styku s obvodovou stěnou objektu A je tlak vodního sloupce, který se tvoří v okolním terénu, k přímému přísunu vody pod hydroizolaci stěn výtahové šachty (obr. 27) dochází velmi pravděpodobně zatékáním za izolaci z povrchu terénu, anglický dvorek u sklepního okna východní fasády není od objektu izolován a vodní hladina v něm kopíruje vodní sloupec, který se tvoří v okolním terénu (spojité nádoby), okolní terén tvoří jílovité zeminy, které způsobují dlouhodobé zadržování dešťové vody s možností vytváření vodního sloupce v okolí objektu A, který může dosahovat i několika metrů, samotná hydroizolace objektu A (vyjma místa styku s výtahovou šachtou) není s velkou pravděpodobností v současné době porušena (v době zátopové zkoušky 24

25 nebyl zjištěn vodního sloupce mezi stěnou objektu a hydroizolací, z netěsných průchodek stěnou v 1. PP nevytéká v průběhu roku voda a voda nevytekla ani po provedení kontrolního vrtu v nejnižších partiích 1. PP přes obvodovou stěnu), na základě vzniku trhlin v zateplovacím systému a trhlin na vnitřních nenosných konstrukcích nelze vyloučit mírný pohyb celého objektu vyplývající z dosedání a dotvarování konstrukcí, trhlina v soklové části zateplovacího systému vyplývá však zejména z pohybů samotné zeminy obklopující tepelně izolační desky a to vlivem teplotních změn. 5.2 POSUDEK Konstrukční skladba obvodových stěn odpovídá dle metodiky normy ČSN P tab. C1 E charakteru pro vodu prosakující přilehlým propustným horninovým prostředím nebo stékající po povrchu hydroizolačního povlaku pod plošnou drenáží. Přes skutečnost, že se v okolním terénu vytváří dočasný vodní sloupec vody, nedochází k průsakům vody podél celého objektu (vytvoření vodního sloupce pod izolací), ale poruchy jsou lokalizované do oblasti výtahové šachty a dilatační spáry mez objekty A-G. Příčinou stávajícího stavu prosakování a pronikání vody do objektu jsou: 1. porušená izolace výtahové šachty (zejména v místech ukončení na terénu a také v napojení na objekt A), 2. porušená či nedostatečná izolace dilatační spáry mezi objekty A a G, 3. porušená izolace objektu G v blízkosti dilatační spáry (způsob ukončení izolace umožňuje pronikání vody do zdiva v úrovni 2. NP). Stávajícímu stavu značně napomáhá skutečnost, že charakter zeminového prostředí terénu v okolí budov (terén pod japonskou zahradou a terén pod parkovištěm) umožňuje vytvoření dočasného vodního sloupce vody, který následně působí tlakově i na hydroizolaci, která na tento stav nebyla navržena. 25

26 6. NÁVRHY A DOPORUČENÍ PRO SANACI Na základě výsledků průzkumu a zjištěných skutečností doporučujeme, aby sanační opatření zajistily funkci následujících oblastí: 1) snížení hydrostatického tlaku na hydroizolaci obvodové stěny a dilataci a to zejména v oblasti japonské zahrady, 2) oprava hydroizolace výtahové šachty, 3) izolaci a dostěsnění dilatační spáry, 4) oprava hydroizolace budovy G, 5) vybudování vpusti u anglického dvorku s napojením na kanalizaci, 6) oprava kontaktního tepelně-izolačního systému nad i pod úrovní terénu. K postupu nápravy lze přistoupit různými způsoby s různou finanční i technickou náročností. Sanaci lze provést jednorázově či po etapách. Jednotlivé pracovně nezávislé etapy jsou naznačeny v následujících odstavcích. Etapa 1 1) Odkop a provedení revize a komplexní opravy hydroizolací obvodových stěn výtahové šachty vč. navázání na obvodovou stěnu budovy A a nové úpravy ukončení na terénu. 2) Aby se zamezilo vtékání vody z povrchu parkoviště do výtahové šachty lze doporučit opravu a i mírné navýšení části obvodové stěny výtahové šachty nad terén s vyřešením nájezdu pro popelnice. Etapa 2 1) Odkop a provedení drenáže kolem budovy A vč. japonské zahrady. 2) Odkop a oprava stěnové hydroizolace a dilatační spáry v místě styku budov A a G. 3) Provedení dodatečného těsnění průsaků, dilatačních spár a případně prostupů instalací stěnami formou tlakové těsnící injektáže z prostor garáží. I když lze etapu 1 a etapu 2 provést nezávisle, lze doporučit provedení souběžně, aby bylo zajištěno, že do oblasti 1. PP nebude pronikat voda. 26

27 Etapa 3 1) Vybudování vpusti v anglickém dvorku s napojením na stávající kanalizační systém. Tato etapa částečně zajistí snížení hydrostatického tlaku na obvodové stěny a vyřeší otázku samovolného odvodu vody s anglického dvorku. V současné době je voda z anglického dvorku čerpána ručně technickým personálem budovy. Etapa 4 1) Oprava tepelně-izolačního souvrství nad i pod úrovní současného terénu. Tato etapa zajistí a opraví místa tepelných mostů pod i nad úrovní terénu. Vzhledem k náročnosti celé akce lze předpokládat, že těsnící injektáže bude nutno provést opakovaně v závislosti na výsledku ověřeném zátopovým testem nebo deštěm. Před zahájením prací musí být zpracován projekt opravy obsahující obrázky detailů a písemné technologické postupy opravy s popisem kroků a rozsahů prací. Pokud jde o provádění injektáží betonových konstrukcí a provádění hydroizolací, máme dobré zkušenosti s firmou REKOPLAST s.v.d. p. Kubizňák Přílohy: 1a Plošné zmapování vizuálních projevů vlhkosti v 1. PP 1b Plošné zmapování vizuálních projevů vlhkosti v 1. NP a označení míst provedení kopaných sond 2 Zmapování stavu po provedení zátopových zkoušek 3 Řez objektem v místě severní obvodové stěny 27

28

29

30

31