ŽE N Y V E RS US TECH NI C KÉ O BORY

Transkript

1 ŽE N Y V E RS US TECH NI C KÉ O BORY Ing. Klára Nesvadbová 1 A B S T R A K T Uplatňování rovných příležitostí jako součásti společenské odpovědnosti firem je velmi aktuální téma. Pozice žen na trhu práce se mění, avšak ženy stále do některých oborů zcela nepronikly. Tento článek se věnuje problematice nedostatku žen v technických oborech (především v IT) a zkoumá, zda ženy mají o tyto technické směry zájem. Ú V O D Společenská odpovědnost firem (CSR) je koncept, který se dotýká mnoha oblastí firemního života. Významnou součástí CSR je i uplatňování rovných příležitostí mužů a žen. To však není vždy jednoduché. Existují obory, pro které je propastný nepoměr mezi počtem mužů a počtem žen typický. I přesto, že některé společnosti by chtěly zaměstnávat více žen, nemohou tuto pracovní sílu nalézt, protože v daném oboru je nedostatek žen. Jedná se především o technické obory, tedy obory, které jsou tradičně považovány za mužské. Ačkoliv tyto obvykle nabízejí pracovní flexibilitu, vysoké příjmy a dostatek pracovních příležitostí, ženy se věnují spíše směrům, které jim takové jistoty neposkytují. Otázkou je, zda se se stále rostoucí technickou gramotností žen tato situace v budoucnu změní. Cílem tohoto článku je především zjistit, jak se k technickým oborům staví mladé ženy, zda mají zájem technické obory studovat a nadále v nich pracovat. O T Á Z K A G E N D E R U Uplatnění žen i mužů ve společnosti, potažmo v pracovním procesu je v poslední době hodně spojováno s pojmy gender, genderové role, genderové stereotypy. Gender představuje organizující princip sociální reality, jehož prostřednictvím se utváří a probíhají vztahy mezi muži a ženami. Pojem gender poukazuje na to, že vlastnosti a chování, které bývají ve společnosti vztahovány k představě muže a ženy, nejsou vyvolány biologickými dispozicemi vázanými na pohlaví, nýbrž jsou spíše formovány kulturou a společností. 2 1 Ústav managementu, nesvadbova@fbm.vutbr.cz 2 SOKAČOVÁ, L. Mnozí již vědí, že žen je v technických oborech třeba. In: Genderový balíček 3/2005. Gender Studies, o.p.s., 2005.

2 Předpokládá se, že na základě takto vytvořených genderových stereotypů se dívky a chlapci profilují již v mladém věku a následně dochází k rozdělení pracovního trhu na povolání mužské a ženské. Zde fungují nejen vlivy individuální, jako jsou vlohy, schopnosti, zájmy, ale též vlivy sociální (rodina, vyučující atd.), které na jedince vyvýjejí tlak v podobě očekávání. Dále jsou to vlivy kulturní, tedy normy a hodnoty společnosti, v nichž daná osoba žije. 3 Ačkoliv se ženy s postupem času propracovaly i do odvětví, které byly dříve výhradně mužskou záležitostí, stále je jich v některých oborech nedostatek. Například informační technologie jsou stále doménou mužů, i když výzkumy ukazují, že ženy nemají k práci v IT horší předpoklady. P RŮZ K U M Z Á J M U M L A D Ý C H Ž E N O T E C H N I C K É O B O R Y Jelikož se pozice žen na pracovním trhu mnění, objevují se otázky, zda se v budoucnu ženy výrazněji zapojí do technických odvětví. Této problematice se věnuje Rozvojový program VUT v Brně č.9, který proběhl ve spolupráci FSI VUT v Brně (jako řešitele a zadavetele), FP VUT v Brně (jako garanta empirického šetření a garanta vyhodnocení výsledků) a FSS MU v Brně (jako konzultanta a poradce v otázkách gendru). Metodika průzkumu Průzkum byl formou dotazníkového šetření proveden na sedmi brněnských gymnáziích, z čehož 5 gymnázií bylo státních a 2 gymnázia byla soukromá. Dotazování proběhlo v průběhu měsíce října a listopadu roku Zúčastnilo se jej 423 studentek třetích a čtvrtých ročníků. Pomocí 29ti otázek byly zjišťovány jejich názory a postoje. Výsledky tohoto dotazníkového šetření byly zpracovány pomocí statisktického software SPSS. Dotazník byl zaměřen do několika oblastí, týkajících se například sebehodnocení mladých žen, přístupu pedagogů ke studentkám v rámci různých předmětů a podobně. V této práci je především rozebrána oblast týkající se vztahů mladých žen k technickým oborům (především k informačním technologiím) a jejich ztotožnění se s obecně zažitými stereotypy, které představují určitou bariéru při jejich dalším uplatnění. Aby bylo možné zjistit, zda se v budoucnu bude v technických oborech realizovat více žen, byla studentkám předložena série otázek. Výsledky šetření Obor, který budou mladé ženy studovat je klíčový pro jejich další pracovní život. Byla jim tedy předložena otázka: Jaký obor na VŠ chcete 3 SMETÁČKOVÁ, I., VLKOVÁ, K. Gender ve škole. Praha : Otevřená společnost, o.p.s., ISBN

3 studovat? Z možných odpovědí byl nabídnut obor humanitní, umělecký, přírodovědecký, technický případně jiný. Jaký obor na VŠ chcete studovat? % souhlasných odpovědí v rámci každého oboru ,3 32,6 6,4 4,7 humanitní umělecký přírodovědecký technický jiný 0 1 obor VŠ Graf 1: Jaký obor na VŠ chcete studovat? 4 Z celkového počtu 423 studentek, by technický obor chtělo studovat 27 mladých žen. Největší zájem bylo o humanitní obor, kterým by se chtělo zabývat 254 studentek. Zjištění, že humanitní obory se u studentek těší největší oblibě není nijak překvapující. Technické obory, které jsou mnohem méně oblíbené i než přírodovědecké či umělecké obory, však za ostatními zcela zaostávají. Nad technickými obory u žen tedy obvykle zvítězí jiné obory např. humanitní. Důležitá je však i otázka, zda ženy alespoň někdy uvažovaly o technicky zaměřeném studiu. Přemýšlela jste někdy o studiu zaměřeném na PC a informační technologie? Přemýšlela jste někdy o studiu zaměřeném na PC a informačních technologie? 15% ano ne 85% Graf 2: Přemýšlela jste někdy o studiu zaměřeném na PC a informační technologie? 5 4 Zdroj: Rozvojový program VUT v Brně č.9 5 Zdroj: Rozvojový program VUT v Brně č.9

4 Na základě této analýzy bylo zjištěno, že 86% mladých žen o studiu IT nikdy nepřemýšlelo. 15% o studiu přemýšlelo, ale ne všechny ženy z této skupiny by IT šly skutečně studovat. Pokud většina žen nechce studovat technické obory a ani o tom nikdy nepřemýšlela, je třeba se ptát, jaký vztah vůbec k těmto oborům mají. Jaký vztah máte k používání PC a informačních technologií? Jaký vztah máte k používání PC a informačních technologií? 10% 3% 29% práce s PC mě baví je to jen užitečný prostředek pro práci či zábavu nemám ráda PC jiné 58% Graf 3: Jaký vztah máte k používání PC a informačních technologií? 6 58% žen odpovědělo, že je to užitečný prostředek pro práci či zábavu. 29% uvedlo, že práce s PC je baví. 10% žen souhlasí s tím, že nemají počítače rády a 3% mají k počítačům a IT jiný vztah. Na to, zda se ženy obávají, že by v mužských oborech nemusely být kladně přijaty, případně s jakými problémy předpokládají, že by se mohly setkat, se zaměřuje otázka: Myslíte si, že se ženy setkávají s nějakými obtížemi, pokud jsou zaměstnány v oblasti PC a informačních technologií? Myslíte si, že se ženy setkávají s nějakými obtížemi, pokud jsou zaměstnány v oblasti PC a informačních technologií? 26% 13% ano ne nevím 61% Graf 4: Myslíte si, že se ženy setkávají s nějakými obtížemi, pokud jsou zaměstnány v oblasti PC a informačních technologií? 7 6 Zdroj: Rozvojový program VUT v Brně č.9

5 61% se domnívá, že se ženy zaměstnané v oblasti IT se zvláštními obtížemi nesetkávají. 26% studentek neví a 13% se domnívá, že zde určité obtíže vznikají. Nejvíce tyto problémy připisují předsudkům a nedůvěře mužů, že žena zvládne to co oni. Další část analýzy se zaměřuje na přijetí zažitých genderových stereotypů. Zde bylo studentkám předloženo šest tvrzení, které reprezentují nejběžnější předsudky v oblasti IT. Úkolem bylo vybrat z pětistupňové škály možných odpovědí tu, která nejvíce vyjadřuje jejich názor na dané tvrzení. Tvrzení naprosto souhlasím souhlasím nevím nesouhlasím Na základě ohodnocení těchto tvrzení bylo zjištěno následující. 38% žen souhlasí s tím, že muži jsou od přírody nadanější na práci s PC a informačními technologiemi než ženy. 37% studentek naprosto nesouhlasí a 22% nesouhlasí s tím, že vysoké školy technického směru jsou náročnější než školy humanitně zaměřené. Nejvýraznější výsledek se projevil v tvrzení, že: Žena může být stejně dobrá jako muž v práci s počítačem a informačními technologiemi. 73% žen s tímto tvrzením naprosto souhlasí a dalších 17% s tímto tvrzením také souhlasí. Nenašla se žena, která by s tímto tvrzením naprosto nesouhlasila. I když se některé dívky domnívají, že muži jsou od přírody více nadáni na práci s počítači, většina dívek souhlasí, že žena může být v IT stejně dobrá jako muž. naprosto nesouhlasím "Muži jsou od přírody nadanější na práci s PC a informačními technologiemi než ženy." 9% 38% 20% 16% 17% "Muži mají od přírody lepší prostorové vidění než ženy." 9% 25% 24% 17% 25% "Vysoké školy technického směru jsou obecně náročnější, těžší než vysoké školy humanitních směrů." 7% 10% 24% 22% 37% "Žena může být stejně dobrá jako muž v práci s počítačem a informačními technologiemi." 73% 17% 8% 2% 0% "Muži jsou od přírody nadanější v logickém myšlení než ženy." 4% 21% 25% 21% 29% "V zaměstnání je pro ženu obtížné prosadit se v převážně mužském kolektivu." 13% 31% 28% 15% 13% Tabulka 1: Tvrzení 8 Shrnutí výsledků Na základě uvedeného průzkumu vedou u studentek jednoznačně humanitní obory a technické obory jsou zasunuty do pozadí. Mnoho žen 7 Zdroj: Rozvojový program VUT v Brně č.9 8 Zdroj: Rozvojový program VUT v Brně č.9

6 o studiu technických oborů nikdy nepřemýšlelo, a pokud ano, neznamená to, že se pro ně nakonec rozhodly. Informační technologie berou spíše jako prostředek pro práci a zábavu, než jako koníček či budoucí obživu. I když se většina dívek domnívá, že mohou být v práci např. s informačními technologiemi stejně dobré jako muži, přesto se stále orientují více na studium humanitních, přírodovědných či uměleckých oborů. Příliš se neztotožňují se zažitými genderovými stereotypy a netrpí ani nedostatkem sebevědomí, ale i tak nevidí technické obory jako svou budoucí perspektivu. Současné studentky gymnázií tedy budou prozatím více mířit do jinak zaměřených studijních programů a následně do jiných pozic na pracovním trhu. Společnosti orientované na technická odvětví, které chtějí v rámci CSR uplatňovat rovné příležitosti, tak mohou být díky dosavadnímu nezájmu žen o tuto možnost, ne vlastní vinou, ochuzeny. Z Á VĚR Téma ženy versus technické obory se jeví jako multikriteriální problém, který je nutné řešit na více úrovních. Uvedený průzkum nepotvrdil dřívější analýzy (Sokačová), které připisovaly nedostatek žen v technických oborech především genderovým stereotypům, respektive bariérám, které se vytvářejí již od ranného dětství. Zásadním zjištěním je, že dívky v tomto výzkumu potvrdily dostatek sebevědomí a schopností studovat i obory, které byly v minulosti chápány jako mužské. Technickým školám se však bohužel nedaří získávat pro studium dívky, a to nikoli jen v České republice, ale celosvětově. 9 Nadále tedy zůstává otevřena otázka, jak zatraktivnit studium technických oborů. Na základě výzkumu můžeme konstatovat, že to bude úkol především pro univerzity a pro střední školy. V tomto směru je třeba v rozpracované analýze pokračovat, případně provést srovnání se zeměmi EU. L I T E R A T U R A ( 1 ) Č E R M Á K O V Á, M., H A Š K O V Á, H., KŘ Í Ž K O V Á, A., L I N K O V Á, M., M AŘ Í K O V Á, H., M U S I L O V Á, M. Souvislosti a změny genderových diferencí v české společnosti v 90. letech. Praha : Sociologický ústav AV ČR, ISBN ( 2 ) M A C E K, P. Adolescence. 1. vyd. Praha : Portál, ISBN X ( 3 ) N E S V A D B O V Á K., P U T N O V Á, A. Pozice žen v IT studie zájmu středoškolaček o IT. Nezaměstnanost- technologické a sociální proměny práce ( 4 ) P RŮC H A, J. Moderní pedagogika. Praha : Portál, ISBN ( 5 ) P U T N O V Á, A., S E K N IČ K A, P. Etické řízení ve firmě. 1. vydání. Praha: GRADA, s. ISBN Podle výzkumu Women in Industrial Research iniciovaného Evropskou komisí tvoří ženy výzkumnice ve státech EU pouze 15% všech pracovníků v průmyslovém výzkumu. Zdroj: SOKAČOVÁ, L., Mnozí již vědí, že žen je v technických oborech třeba. In: Genderový balíček 3/2005. Gender Studies, o.p.s., 2005.

7 ( 6 ) S M E T ÁČ K O V Á, I., V L K O V Á, K. Gender ve škole. Praha: Otevřená společnost, o.p.s., ISBN ( 7 ) S O K AČ O V Á, L. Mnozí již vědí, že žen je v technických oborech třeba. In: Genderový balíček 3/2005. Gender Studies, o.p.s., ( 8 ) Zpráva pro Rozvojový program VUT v Brně č.9