(C) J A N E L I Á Š. Moravský Krumlov hradby města sv.2 STANDARDNÍ NEDESTRUKTIVNÍ STAVEBNĚ HISTORICKÝ PRŮZKUM POPIS A ROZBOR HRADEBNÍCH ÚSEKŮ

Transkript

1 1728 Moravský Krumlov hradby města sv.2 STANDARDNÍ NEDESTRUKTIVNÍ STAVEBNĚ HISTORICKÝ PRŮZKUM POPIS A ROZBOR HRADEBNÍCH ÚSEKŮ

2 Moravský Krumlov hradby města sv.2 STANDARDNÍ NEDESTRUKTIVNÍ STAVEBNĚ HISTORICKÝ PRŮZKUM - POPIS A ROZBOR JEDNOTLIVÝCH HRADEBNÍCH ÚSEKŮ TEXT, PŘÍLOHY, PLÁNY, FOTODOKUMENTACE Zpracoval: PhDr. Jan O. E l i á š Spolupráce: Bc. Marta Balážiková Foto stávajícího stavu: Marie Mezlíková PhDr. Jan O. E l i á š Objednatel: MĚSTSKÝ ÚŘAD MOR. KRUMLOV PhDr. Jan Eliáš, Toto v r elektronicky publikované dílo je duševním majetkem autora a chrání je jako každé jiné věřejně tiskem publikované originální dílo autorský zákon. Celek ani části díla nesmějí být měněny, šířeny nebo publikovány bez písemného souhlasu autora. Odkazy, vycházející z obsahu díla nebo odvolávající se na něj, musí být řádně označeny náležitou citací a titul uveden v seznamu použité literatury. 2

3 Obsah sv.2 Situace zkoumaných hradebních úseků...4 Legendy k plánům SHV a AH...5 Mor. Krumlov - hradby; úseky Úsek Úsek Úsek Úsek Úsek Mor. Krumlov - hradby; úseky Úsek Úsek Úsek Úsek Úsek Obrazové přílohy - fotodokumentace Mor. Krumlov - hradby; úseky Úsek Úsek Úsek Úsek Úsek Obrazové přílohy - fotodokumentace Obrazové přílohy - fotodokumentace...27 Mor. Krumlov - hradby; úseky Úsek Úsek Úsek Úsek Úsek Obrazové přílohy - fotodokumentace...53 Mor. Krumlov - hradby; úseky Úsek Úsek Úsek Úsek Úsek Mor. Krumlov - hradby; úseky (32) Úsek 26, 27, Úsek Úsek Obrazové přílohy - fotodokumentace Mor. Krumlov - hradby; úseky Úsek Úsek Úsek Úsek Úsek Obrazové přílohy - fotodokumentace Obrazové přílohy - fotodokumentace

4 Situace zkoumaných hradebních úseků 4

5 Legendy k plánům SHV a AH 5

6 Mor. Krumlov - hradby; úseky

7 Úsek 01 Tarasní zeď vytvářející čelo silničního tunelu je vpravo vymezená koutem navazujícím na pokračování zdi zámeckého parku, vlevo plynule pokračuje tarasem směrem k budově zámku. Zeď ukončena mírným lichoběžníkem poprsně s ústupkovou cihlovou římsou; ve střední ose lichoběžníka symetricky umístěn zděný portál tunelu, vykazující převážně cihlovou špaletu. Líc zdi do úrovně vrcholnice portálu vyzděn do zřetelně šikmého skarpu. Levá stojina portálu z větší části kryta kolmo nabíhající tarasní zdi zadržující terén u paty zkoumané konstrukce. Cihlová archivolta portálu vykazuje téměř půlkruhový profil. Zdivo po stranách smíšené, místy s převahou zhruba do líce přisekávaného lomového kamene (žlutý i hrubý červený pískovec a slepenec). Vpravo do svahu šikmo ubíhající pata tarasu zarostlá keřovým náletem. Po statické stránce konstrukce tarasní i poprsní zdi v relativně uspokojivém stavu. Vnější líc povrchově narušen povětrnostními vlivy. Spáry místně vyprázdněné. Ve spodní části poprsní zdi cihlové zdivo částečně hloubkově narušené, na povrchu vydrolené. Konstrukce tarasní zdi včetně lichoběžníkové koruny totožné s poprsní časně klasicistní, souvisí se soudobou velkorysou zahradní a parkovou úpravou západního předpolí zámku, když zde předpokládaný vnější šíjový příkop nahradil komunikační tunel. Vlevo na stojinu portálu nabíhající tarasní zeď krytá betonovou deskou vykazuje ryze lomový materiál a byla zřejmě novodobě zcela přezděna. Doporučení: autentickou konstrukci tarasní zdi včetně poprsně a portálu bezpodmínečně zachovat beze změny. Nabíhající tarasní zeď zachycující terén vlevo portálu, která je zřejmě novodobá, zachovat s možností úpravy. Úpravu vztáhnout zejména na ukončující betonovou desku. Z poprsní zdi tarasu odstranit provizorní drátěný plot. Zabezpečit líc tarasní zdi včetně portálu přiměřeným spárováním, jež vezme v úvahu různorodý materiál cihlu a lomový kámen. Doplnění vydrolených cihel zejména v poprsní části se jeví před tím samozřejmé. Odstranit škodlivou náletovou zeleň jak z líce zdi, tak od její paty. 7

8 8

9 9

10 10

11 Úsek 02 Tarasní zeď zámecké zahrady vpravo navazuje na čelní zeď tunelu a vlevo je vymezená koutem sevřeným se zdí terasy na boku vlastního zámku. V pravé polovině zeď ukončena dodatečnou, podle cihel novodobou poprsní zídkou, v levé polovině bez poprsně, na zešikmené koruně toliko položeny cihly na plocho. Šikmý líc vyzděn ze smíšeného materiálu s velkou převahou do líce zhruba přitesávaného lomového kamene, proloženého cihlami. Nepravidelný výstupek blíž levého kouta tvořen upadeným blokem převážně cihlového zdiva z líce. Prokazuje dodatečné oplentování tarasní zdi na šířku cihly, přičemž spodní líc je zděn obdobnou technikou s přitesávaným lomovým kamenem proloženým cihlami. časně klasicistní, s částečnou novodobou úpravou - cihlová plenta při levém koutě. Doporučení: Z koruny tarasní zdi odstranit škodlivou náletovou stromovou a keřovou zeleň. Totéž platí i pro vlastní líc skarpu. Korunu zdi zarovnat na stávající úroveň, protáhnout, event. doplnit plnou cihlovou poprsní zídku s pokračováním podél terasy na boku zámku. Doplnit vypadaný blok cihlové plenty i jednotlivé vypadané kusy kamene a cihel. Zaplnit uvolněné spáry bez výraznějšího roztírání vyteklé malty tak, aby byla respektována různorodost materiálu - do líce přitesávaný kámen a cihla. Novodobou předloženou tarasní zeď ve dvorku zachovat včetně cihlami srovnané koruny. Její fyzický stav, s vykloněním směrem do dvora však mluví pro celkové přezdění. Koruna tarasní zdi v levé polovině místy vydrolená, přímo v koruně zarostlá stromová zeleň (bříza, borovice, javor i zeleň keřová - šeřík). Líc tarasní zdi povrchově mírně rozrušený, vlevo při ústupku vypadený větší blok zdiva. V uvolněných spárách v poměrně značném množství zachycena náletová keřová zeleň. Smíšené zdivo při patě značně uvolněné, s jednotlivými vypadanými kusy. Terén před patou zdi užíván utilitárně jako zeleninová zahrádka, zachycená nižší novodobou tarasní zdí spoluvymezující prostor přilehlého hospodářského dvora. Inženýrsko geologický průzkum 1988: Sonda K 1c v nejnižším bodě paty tarasní zdi odkryla základovou spáru v hloubce 2,4 m pod terénem a to na červeném permském pískovci. Šikmý líc zdi se narovnává v hloubce 1,4 m pod terénem, lícní šikmá zeď byla pravděpodobně dodatečně přizděna... V sondě nalezeny pravidelné vypadané kamenné kvádry. Poněkud vpravo realizovaná sonda K 1d odkryla základovou spáru v hloubce 2,7 m pod terénem, jenž složen z kamenito hlinitého násypu s úlomky cihel a kamení. Šikmý líc zdi se narovnává v hloubce cca 1,5 m pod terénem. Tloušťka dodatečné přizdívky je cca 0,2 m. Základová spára spočívá rovněž na pískovci jak výše. Stavební historie: Tarasní zeď vznikla alespoň částečným přizděním ke starší kamenné, snad už gotické konstrukci na severní straně západního předhradí, a to až po zrušení (druhého) příkopu těsně před západním průčelím hradu - zámku. Navazuje na zahradní a parkové úpravy. Je tudíž 11

12 12

13 13

14 14

15 Úsek 03 Půdorysně v koruně dvakrát zalomený úsek vymezuje terasu na severní straně zámecké budovy. Pravá rohová část, zděná do velmi mírného až nepatrného skarpu, je v lomovém jádru jinak smíšené konstrukce zřetelně starší, hypoteticky i gotická, a to včetně provázaného nahoře zkoseného masivního opěrného pilíře. Líc zdi na pravém boku dvakrát odstupněn, stupně novodobě zakryty cihlou položenou na plocho. Ve smíšeném, převážně lomovém zdivu kameny do líce méně pečlivě přitesávané, s daleko větším početním zastoupením drobných kusů a zlomků. Místně použité cihly rozptýleny bez náznaků řádkování, což samo o sobě mluví pro novověký původ přezdívek. Koruna zarovnána cihlovou vyzdívkou a ukončena cihlou kladenou na plocho, kombinovanou s pálenou taškou bobrovkou. Korunu narušuje náletový strom - jasan. Na delší severní straně úseku je půdorysný průběh paty tarasní zdi komplikovanější, s četnými lomy a ústupky, vykazuje nesourodé kombinované zdivo tu s větším, tu menším oskarpováním. Z toho je zřejmý složitý dlouho trvající vývoj. Vpravo delší části při tupém lomu stavební čáry velký blok lomového zdiva do hloubky vypadaný. V ostatním rozsahu líc zdi místně do hloubky rozrušený spárování vyprázdněné. Tarasní zeď se jeví mírně staticky narušená vypadaný blok zdiva při půdorysném lomu, ve vyšší úrovni četné trhliny. Koruna rozrušena vrostlou keřovou zelení a stromovým náletem. Svažitý terén při patě zarostlý dtto. základová spára přilehlého opěrného pilířku 1,7 m na pískovci jak předešle. Sonda K 37 - terasa či parkán u zámku - provedena z vnitřní strany zdi nahoře hlinito kamenitým násypem s úlomky cihel, do hloubky 1 m, kde pod terénem zastiženo balvanité kamenné zdivo... Sonda K 38 z vnitřní strany zdi přibližně uprostřed terasy do hloubky 3,3 m - kamenito hlinitý násyp směrem dolů přechází v tuhý hlinitý terén. Základ nedosažen, předpokládán cca 7 m pod úrovni terénu u zámku, to podle stavu v sondě K 2 a u paty zdi. V hloubce 0,2 m pod terénem konstatováno stupňovité rozšíření zdiva, které je do 0,6 m cihlové, pak se rozšiřuje o cca 0,95 m a má charakter zdiva kamenného (původní zeď?). Stavební historie: Bez slohově uchopitelných detailů lze považovat existující bloky lomového zdiva v soklové části za hypoteticky gotické, čemuž odpovídají i nálezy mocně dimenzovaného kamenného zdiva v sondách z r To bylo doplňěno do dnešního tvaru časně klasicistními přesně neohraničenými přizdívkami, vyznačujícími se větším podílem cihel. Koruna zdi byla současně srovnána cihlovou nadezdívkou a znovu upravována novodobě. Otvor pod poprsní při pravém rohu náleží klasicistnímu vyústění klenutého, uvnitř hypoteticky už renesančního zámeckého odpadního kanálu. Inženýrsko geologický průzkum 1988: Sonda K 1 provedená do hloubky základové spáry 0,8 m dosáhla k rostlému červenému permskému pískovci, na němž spočívá hlinito kamenitý prokořenělý násyp s úlomky kamene a cihel. 6 m vysoká zeď nad sondou zděná z kamene (pískovce) místy z cihel. Jednotlivé kameny vypadané, pojivo zvětrané. V půdorysném lomu provedená sonda K 1 a dosáhla základové spáry v hloubce 1,4 m. Konstatován týž navětralý červený pískovec pod spárou, nad ní hlinito kamenitý prokořeněný násyp s úlomky cihel a kamení. Zdivo tarasu pod terénem kamenné. V koutě uskutečněná sonda K 1b konstatovala základové spáry přilehlých zdí v hloubce 2,3 a 1,9 m, opět na červeném permském pískovci a pod týmž hlinito kamenitým prokořenělým násypem, zde však méně mocným, jen do 0,6 m. Sonda K 2a : do cca 0,5 m hlinito kamenitý násyp svrchu prokořenělý. Základová spára 2,2 m na červeném pískovci, Doporučení: stávající masiv tarasních zdí, jenž je v dnešním tvaru výsledkem časně klasicistních úprav nejbližšího okolí zámku, zachovat beze změny. Důsledně odstranit náletovou zeleň rozrušující místně jak vlastní líc, tak zejména korunu zdi. Korunu zdi zarovnat na stávající úroveň, protáhnout, event. doplnit plnou cihlovou poprsní zídku s pokračováním až ke stavení někdejšího zámeckého archivu. Zjevné poruchy vyžadují odborné statické posouzení a následný projekt zabezpečení. Kanalizační trubku vezděnou do ústí klenutého zámeckého kanálu nutno nahradit tesaným jednoduše historizujícím prvkem (chrlič ve tvaru placáku se žlábkem). Povrchová úprava spárováním musí respektovat různorodost kamenného a cihlového materiálu jak předešle. 15

16 16

17 17

18 18

19 Úsek 04 Probíhá ve stavební čáře budovy někdejšího zámeckého archivu a v pravé větší části dlouhé budovy předzámčí. V substrukci budovy někdejšího archivu jej charakterizuje zejména mohutný, zkosený opěrák, který je evidentně dodatečný, klasicistní, vyzděný ze smíšeného zdiva se značným podílem lomového kamene. Vlastní sokl budovy archivu pod kordonovou římsou hladký, omítnutý, bez architektonických detailů, zlatookrovým nátěrem sladěný s fasádou v úrovni pater zámku. Koutem navazující tarasní zeď s bočním vstupem ze dvora zámku na zámecký svah v jádru zřejmě klasicistní, svařovaný mřížovaný plot a vlastní úprava vstupu i betonová deska na tarasní zdi však pocházejí z novodobé úpravy. Zmíněná tarasní zeď dál navazuje na stupňovitou opěrnou zeď ztužující zadní průčelí dlouhé renesanční budovy předzámčí. Spolu s touto zdí byla upravena hladkou omítkou kdysi zlatookrové barvy. Koruna ztužující zdi částečně krytá plechem, částečně v šikmině obetonovaná. Zdivo povrchově narušené, z podstatné části bez omítek, smíšené, převážně cihlové. Terén při patě podél zmíněné ztužující zdi novodobě upraven na pochůznou terasu, jejíž násyp vynášen tarasní zdí dílem kladenou z lomového kamene dílem na sucho, dílem na cement. Tato novodobá úprava nejpozději z meziválečného období skoro zanikla v destrukci i náletové stromové a keřové zeleni. elaborát stavebně historického průzkumu zámku z r a Někdejší novodobou vyhlídkovou terasu při patě západní části dlouhé budovy předzámčí, která byla provedena nekvalitně a velmi rychle v důsledku neudržování podlehla destrukci, lze obnovit náznakovým způsobem, ovšem v souvislostech zahradní, resp. parkové úpravy celého severního hradebního svahu. To v každém případě po odstranění náletové zeleně, která rozrušuje i zdivo budovy předzámčí. Klasicistní opěrná zeď ve své levé části staticky narušená vyžaduje odborné posouzení statika a následný odborný projekt zabezpečení. Inženýrsko geologický průzkum 1988: Sonda K 2b v koutě opěrného pilíře pod stavením někdejšího zámeckého archivu: základová spára zdi i pilíře v hloubce 3,1 m na červeném permském pískovci, nad tím hrubě kamenito hlinitý násyp silně prokořenělý s množstvím úlomku, cihel a kamene. Sonda K 3 provedena přibližně uprostřed budovy předzámčí: pod hlinito kamenitým svrchu prokořenělým násypem základová spára v hloubce 0,8 m na tuhé okrové písčito hlinité vrstvě. Stavební historie: Budova býv. zámeckého archivu i dlouhé stavení předzámčí jsou renesanční, asi založené na gotické hradební substrukci. Masivní opěrák pod prvním z těchto objektů zřejmě klasicistní z doby přestavby stavebního souboru v posledení čtvrtině 18. století. Doporučení : vlastní průčelí související s budovami zámku nutno řešit v rámci rekonstrukce zámeckého stavebního souboru, doporučení viz 19

20 20

21 21

22 22

23 Úsek 05 Úsek náleží ještě k hrazení zámeckého stavebního souboru. Předpokládaná parkánová zeď v tomto úseku už není nad terénem zřetelná. Existenci zrušeného parkánu snad připomíná úzká stezka podél paty zadního podstatně renesančního průčelí levé části dlouhé budovy předzámčí, kteréžto zadní průčelí bylo podle všeho založeno na substrukci snesené vnitřní hradby. Sokl zmíněného zadního průčelí dodatečně převeden do mírného klasicistního, ze smíšeného materiálu vyzděného a omítaného skarpu. Skarp vysoko narušován zemní vlhkostí, v důsledku toho v soklu vypadané bloky cihlového zdiva a líc narušen působením povětrnosti - ve značné ploše chybějící omítky. Navazuje konstrukčně provázaný rovněž klasicistní předstupující skarp, náležející už stavení malého dvora někdejšího předzámčí. Tento skarp je v havarijním stavu, částečně destruován a rušivě zakryt vlnitým plechem. Prolamuje jej zadní vstup z malého dvora na hradební svah, vstup je v novodobé nevhodné úpravě s ocelovou zárubní a typovým jednokřídlem. Pata skarpu neodborně zabezpečena betonovou krou proloženou cihlami. Inženýrsko geologický průzkum 1988: Sonda K 4 : pod hlinito kamenitým prokořenělým násypem základová spára v hloubce 0,5 m na okrově šedé písčito hlinité tuhé vrstvě. Dlouhé stavení předzámčí renesanční, asi založené na gotické hradební substrukci, dodatečně vyztužené klasicistním skarpem. Sanaci a obnovu úseku nutno řešit v rámci celkové rekonstrukce zámeckého stavebního souboru, doporučení viz autorův elaborát stavebně historického průzkumu zámku z r a Dezolátní stav skarpů, které je třeba zachovat s možností úpravy, bezpodmínečně vyžaduje posouzení statika a následný odborný projekt zabezpečení. 23

24 24

25 25

26 26

27 Obrazové přílohy - fotodokumentace 27

28 Zámek od severozápadu ve 20. letech 20. stol. Reprodukce fotopohledu Muzeum M.Krumlov (MMK). Zámek od západu ve 20. letech 20. stol. Reprodukce fotopohledu MMK. 28

29 úsek 01, portál tunelu úsek úsek 02-03, kout hradebního tarasu před zámkem 29

30 úsek 03, hradební taras pod zámkem úsek 03, detail ústí kanálu úsek 03, detail rozrušeného hradebního tarasu 30

31 úsek se stavením býv. zámeckého archivu úsek 04, hradební svah pod budovou předzámčí úsek 05-06, pata hradebního svahu 31

32 Mor. Krumlov - hradby; úseky

33 Úsek 06 Úsek lemující někdejší malý, resp. hospodářský dvůr předzámčí je charakterizován částečně dochovanou pozdněji gotickou parkánovou zdí, přičemž předpokládaná gotická vnitřní hradební zeď, jdoucí přibližně ve stavební čáře zadních průčelí sousedících stavení, v nadzemních konstrukcích zanikla a lze ji očekávat toliko v základech pod terénem. Menší fragment dodatečně však již přezděné vnitřní hradby je podle mocnější dimenze zdiva patrně obsažen pouze v zadním průčelí, přesněji v předstupující části zadního průčelí nynější budovy autoservisu pč. 6. Z autentického pozdněji gotického zdiva půlválcové parkánové bašty nad skalním výchozem zůstala zachována jen soklová část, větší horní část byla novodobě úplně přezděna zřejmě z autentického, sběrem získaného lomového materiálu. Vpravo k baště se přimykající lomový taras vykazuje pozdněji gotické lomové zřetelně řádkované zdivo. Jeho koruna je dnes přibližně srovnána s terénem a škodlivě narušována vzrostlou náletovou stromovou zelení. Mezi okrouhlou baštu a pokračování parkánového tarasu vložený díl průčelí dílenského stavení je od terénu vzhůru v mírném skarpu vyzděn novodobě. K němu přiléhá bezohledný kubus dnes již nefunkčního bazénku (sauna), vyzděného nad terén z cihel a upraveného primitivně utilitárním způsobem, včetně traverzové konstrukce už neexistujícího zastřešení. Zadní průčelí ostatních hospodářských staveních jednak cihlová, jednak ze smíšeného materiálu, v obou případech upravená hrubě urovnávanou omítkou, která je starší novodobá s mladšími úpravami. Substrukce půlválcové bašty a sousední parkánový taras jsou pozdněji gotické. Gotická vnitřní hradební zeď snad fragmentálně zachována v zadních průčelích jinak převážně novodobých stavení alespoň přibližně sledujících stavební čáru vnitřní hradby. Doporučení: zachovat stavební čáru zadních průčelí přilehlých budov. Bezpodmínečně odstranit bezohledný přístavek bazénu. Tvarově zregulovat okenní otvory. Udržet přízemní hmotu přilehlých stavení a líc průčelí sjednotit omítkovou hladkou úpravou v barvě žlutého okru nebo přírodního vápna. Prostor někdejšího parkánu nad tarasní zdí zapojit do parkové úpravy při celkovém řešení hradebního svahu. Konstrukci okrouhlé bašty zachovat v dnešní siluetě, byť z větší části vzniklé novodobou dozdívkou z autentického materiálu. Z koruny bašty odstranit spíše provizorní nový drátěný plot a nahradit jej např. břevnovým zábradlím. Lomový líc upravit roztíraným spárováním. Bezpodmínečně zachovat autentický pozdně gotický hradební taras v línii parkánové hradby. Zeď zbavit rozrušující husté náletové stromové zeleně. V měkké křivce přibližně dorovnat její korunu a po doplnění vypadaného kamenného materiálu líc opět upravit roztíraným spárováním. Hloubkově rozrušený klasicistní cihlový skarp na pravé straně úseku v sousedství dlouhé budovy vlastního předzámčí vyžaduje zachování za předpokladu zásadního statického zabezpečení - nutný posudek statika a následný specializovaný projekt. Inženýrsko geologický průzkum 1988: Sonda K 5 provedena u parkánové zdi, která je vzdálená cca 3 m od sousední budovy: základová spára v hloubce 1,2 m spočívá na slepenci, jehož výchozy jsou v tomto úseku zřetelné. Násyp kamenito hlinitý prokořenělý, s úlomky cihel a kamení. Sonda K 5a u téže zdi : základová spára v hloubce 0,3 m spočívá na slepenci jak výše. Násyp hlinito kamenitý. Výška vlastní zdi cca 2m, je zděná z kamene... Sonda K 5b u okrouhlé bašty : základová spára bašty v hloubce 1,2 m na červeno hnědém permském pískovci. Základová spára přilehlé zdi v hloubce 0,8 m. Kamenito hlinitý násyp, suť a stavební odpad. 33

34 34

35 35

36 36

37 Úsek 07 Předpokládaná vnitřní hradební zeď v novodobých úpravách zanikla úplně, nad terénem není patrná. Fragmentálně dochovaná tarasní zeď v úseku 07 sice sleduje stavební čáru někdejší parkánové zdi, avšak byla v souvislosti se stavbou sousední sokolovny kvůli rozšíření zahradní plochy novodobě zcela znovu vyzděna s použitím rozebraného autentického lomového materiálu a terén za ní zvýšen mohutnou navážkou. Tomuto počinu nasvědčuje i konstrukce krátké východní zdi napříč parkánem, která je těsně nad terénem vyztužená betonovým věncem, výše pak provedená ze smíšeného materiálu s převahou lomového kamene a vyznačuje se obetonovanou korunou. Nekvalitně provedená novodobá tarasní zeď je ve spodní části v zachovaném fragmentálním zbytku převážně kamenná se zlomky cihel i druhotně použitým fragmentem barokního olištovaného ostění. Horní, poprsní část zdi je odizolována dehtovanou vrstvou položenou na strojových cihlách, ačkoliv sama vyzděna z ryze lomového kamene, kryje ji opět betonová deska. Spárování provedeno cementem, kdežto na spodní tarasní části použita hrubozrnná vápenná malta. V linii někdejší parkánové zdi zachována fragmentálně také část vlevo středu úseku, vykazující za zříceným lícem lité jádro ze smíšeného materiálu, přecházející v nepojenou rovnaninu. Druhý fragment tarasní zdi zachován ještě poněkud vpravo v rozsahu cca 4 čtverečních metrů. Jeho starší novodobý původ ozřejmuje kotva kované železné kleštiny. Zdivo je zhruba do líce přitesávané, smíšené s převahou lomového kamene. V ostatním průběhu lze půdorysnou stopu destruované zdi odvodit jen z historické mapové dokumentace. sebraného na hradebním svahu. Na tarasní zdi zřídit plnou poprseň z téhož kamenného materiálu nebo jednodušší břevnové zábradlí s pilířky. Povrchovou úpravu tarasní zdi založit na spárování s méně zřetelným roztíráním. Zvážit možnost zřízení nového veřejného vstupu - schodů pro pěší -, který by doplnil přístupy z městského jádra na napříště nově upravený severní hradební svah. Inženýrsko geologický průzkum 1988: V délce cca 50 m konstatován havarijní stav, zřícené zdi ve velmi zchátralém projevu. Pokud jde o základové poměry, zjištěny zřetelné výchozy slepenců. Fragmenty zřícené tarasní zdi novodobé, ve stopě pozdněji gotické parkánové zdi. Substrukce gotické vnitřní zdi existuje snad pod mocnou novodobou planýrovací navážkou. Doporučení: akceptovat starší novodobé rozšíření zahrady sokolovny a novodobou zřícenou tarasní zeď v půdorysné stopě někdejší zdi parkánové obnovit i vyzdít pokud možno z autentického kamenného materiálu 37

38 38

39 39

40 40

41 Úsek 08 V úseku zachovány čitelné části obě gotické hradební linie, jak vnitřní, tak parkánová. Z parkánové zdi, která je podle souvislostí pozdněji gotická, je zachována tarasní konstrukce vyzděná z lomového kamene velmi hrubě přitesávaného do líce, nicméně se značným množstvím velkých kamenných kusů, to na rozdíl od hradby vnitřní. Přibližně uprostřed tarasní zeď dodatečně přerušena při starších novodobých úpravách vybourávkou a krátkou opěrnou zídkou ustoupenou za historickou stavební čáru (opěrná zídka novodobé pěšiny zděna a spárována na cementovou maltu, její koruna kryta betonovou deskou). Zejména pravá polovina parkánového tarasu zbavena autentického líce působením povětrnosti a náletových dřevin tak, že odhaleno lité jádro (vápenná malta s drobnějšími kusy pískovce). Vnitřní hradební zeď existuje přibližně v rozsahu zadní hranice zahradních parcel domů pč. 32, 34 a patrně i 36, z části až po spodní díl poprsně. Její dimenze činí přibližně cm a vnější líc je vyzděn téměř do svislice. Je složena ze středních a drobných kusů převážně žlutého, méně již červeného pískovce a slepence. Zdivo přibližně vlevo od proluky v koruně zdi je pečlivěji řádkované se zachovanými otvory po odstraněném lešení. Zdivo vpravo od proluky při koruně budí dojem dodatečného přezdění, je nepořádně vázané, s větším zastoupením cihel, jeho koruna je rozrušená, vpravo od proluky se zřetelnou ubourávkou až do úrovně plné dimenze hradebního tělesa. Náhlé ztenčení dimenze zdi naznačuje dodatečné odebrání její hmoty z vnitřního líce (zdroj stavebního materiálu od doby klasicismu). Na líci levé poloviny vnitřní zdi zachovány zřetelné zbytky roztíraného spárování. Koruna zde nevhodně zarovnána betonovou deskou. Na levém kraji do hradby vezděna starší novodobá kůlna a to tak, že hradba byla v jejím rozsahu větším dílem rozebrána a zadní průčelí z téhož lomového materiálu znovu vyzděno. Korunu srovnala cihlová nadezdívka. Z autentické hradby zde zůstal zachován blok zdiva na samém konci úseku při hranici se sousedem, u něhož pak vnitřní hradba byla snesena až po terén. Vlevo dodatečně přezděného úseku z líce při patě vystupuje betonová roura domovní kanalizace. Terén někdejšího parkánu pokryt stavební sutí, taškami, odpadky a zarostlý náletovými dřevinami. Inženýrsko geologický průzkum 1988: Sonda K 6 provedena při patě zdejší vnitřní zdi. V hloubce cca 0,6 m pod úrovní terénu v délce 47 m zdi konstatována silná litinová kanalizační roura, nad ní hlinito kamenitý násyp a stavební odpad. Totéž platí pro sondu K 7. V sondě K 7a dosaženo základové spáry zdi v hloubce 0,8 m, spočívá na tuhé písčité hlíně. Parkánový taras pozdněji gotický, uprostřed novodobě prolomený pěšinou s rovněž novodobou opěrnou zídkou. Vnitřní hradební zeď gotická s pozdně klasicistními a novodobými znehodnocujícími zásahy i přístavky kůlnami na vnitřní straně. Doporučení : taras někdejší parkánové zdi zachovat v nynějším rozsahu, v měkkém obrysu daném stávající úrovní terénu. V pravé polovině parkánové tarasní zdi znovu vyzdít vypadaný líc, a to z autentického kamenného materiálu sebraného na svahu. Před tím na hradebním svahu odstranit náletové dřeviny a zredukovat i zregulovat stromovou zeleň. Terén parkánu upravit v návaznosti na žádoucí celkovou parkovou úpravu severního hradebního svahu, to včetně novodobé opěrné zídky uprostřed. Z vnitřní zdi odstranit bedněnou, spíše provizorní nástavbu v proluce vpravo středu úseku a proluku dozdít přibližně do úrovně sousední koruny, v níž je potřeba zacelit ubourávku zející dále. Jinak korunu vnitřní hradby udržet v dnešní siluetě a zabezpečit proti pronikání srážkové vody znovuvyzděním svrchní kamenné vrstvy na nastavovanou maltu. Po doplnění vypadaných kamenných a cihlových kusů z líce na něj aplikovat roztírané spárování, což se při požadavku určitého odlišení vztahuje i na zadní druhotně přezděné lomové průčelí kůlny při levém kraji úseku. Novodobě zvýšená koruna tu nicméně volá po snížení o dodatečnou cihlovou cca 50 cm vysokou nadezdívku nesoucí hřeben pultové střechy přilehlé kůlny. 41

42 42

43 43

44 44

45 Úsek 09 Celý úsek prodělal radikální novodobé přepracování, takže autentické hradební konstrukce jak v linii parkánu, tak vnitřní hradby zde úplně zanikly. Vpravo v rozsahu betonového nízkého skarpu vytvářejícího podnož drátěného plotu lze nicméně uvnitř tušit autentický parkánový taras a za ním svažitou navážkou zakrytý základ až k nynějšímu terénu ubourané vnitřní hradební zdi. Na betonovém základu je novodobě z druhotně použitého autentického kamenného materiálu znovuvyzděná i tarasní zeď s poprsní krytou betonovou deskou, situovaná uprostřed popisovaného úseku. Se zdí vlevo sousedící hospodářské a výrobní budovy obrácené k hradebnímu svahu zadními průčelími jsou v konstrukci rovněž od základových soklů novodobé, ačkoliv probíhají alespoň přibližně v linii zaniklé parkánové hradby. Doporučení: úplné novodobé přepracování úseku nedovoluje návrat k historickému utváření. Je tudíž třeba zachovat nynější, k historickému stavu alespoň přibližně vztaženou stavební čáru a nepřipustit zvýšení hmoty předmětných objektů nad dnešní úroveň. 45

46 46

47 47

48 48

49 Úsek 10 Do skarpu novodobě zděný sokl hospodářské budovy z počátku 20. století sleduje přibližně linii parkánové hradby. Jinak platí rámcově totéž, co pro rovněž novodobě úplně přepracovaný předešlý úsek 09. Doporučení: zadní průčelí hospodářské budovy pojednané v duchu střídmého industriálního historismu zachovat v dnešní podobě i se sedlovou střechou krytou taškou bobrovkou a s delším zástřeškem na řezbou pojednaných krokvích. 49

50 50

51 51

52 52

53 Obrazové přílohy - fotodokumentace 53

54 Okrouhlá bašta v úseku 06, 50. léta 20. stol., in Památkový ústav Brno (PÚ). 54

55 úsek 06, okrouhlá bašta úsek 06, taras parkánové zdi úsek 06-07, detail úsek 06, dtto bašty a tarasní zdi 55

56 všechny snímky úsek 07, fragmenty destruované novodobé tarasní zdi 56

57 všechny snímky úsek 07, fragmenty destruované novodobé tarasní zdi 57

58 všechny snímky úsek 08, celk. pohled a detaily parkánových tarasních zdí i novodobé parkové zídky... 58

59 úsek 08, vnitřní hradební zeď s detailem dodatečného okna 59

60 úsek 08, východní část vnitř.hradby se zadním průčelím kůlny (při pč. 36) a detailem zdiva 60

61 úsek 09, betonový taras plotu úsek 09, novodobé tarasní a soklové zdi úsek 10, průčelí hosp. budovy pč. 51; úsek 11, vnitř. hradba při faře pč

62 Mor. Krumlov - hradby; úseky

63 Úsek 11 Úsek uzavírá zadní stranu pozemku budovy místní fary pč. 53. Gotická vnitřní hradební zeď zde zachována až po ústupek někdejšího ochozu. Parkánová zeď však zanikla v novodobých zahradních úpravách, souvisejících se stavbou zděné chatky ve svahu. V pravé čtvrtině vnější líc zdi pročleněn mělkým výstupkem. Zeď po sanaci v uplynulém desetiletí v uspokojivém fyzickém stavu, koruna srovnána novým přezděním spodní části poprsní zídky, jinak kryta placáky zalévanými silně nastavovanou maltou. Materiál zdiva - zde obvyklý místní žlutý a červený pískovec, místy s cihlami a jejich zlomky, bez slohově uchopitelných detailů. Kamenný materiál vnějšího líce, jenž spadá velmi mírném skarpu, pečlivěji přitesáván. Líc spárován s roztíráním, avšak příliš vysoký podíl cementu v maltě způsobuje rozrušení kamenného materiálu - pískovce, který mezi sparami zřetelně plošně vypadává působením eroze a zadržované vlhkosti Terén při patě vysvahován k nepravidelné pěšině. Při patě zdi do terénu vetknuty rušivě umístěné sloupy elektrického rozvodu. Naproti za pěšinou v koutě zahrádky s drátěným plotem o železných a betonových sloupcích umístěna bezohledně rušivá ocelová válcová tlaková nádoba, nyní nádrž na užitkovou vodu. Odlišně zpracovaný pečlivěji přitesávaný kamenný materiál i technika zdění do mírného skarpu svědčí o samostatném zhotovení tohoto úseku, i když v rámci budování ostatní městské hradby. S výjimkou horní části poprsní zídky vnitřní hradební zeď zrekonstruována do plného profilu. Ochoz zpřístupněn dodatečnými novodobými podezděnými schůdky v severovýchodním koutě zahrady. Při novodobé sanaci přezděn celý sz. roh při výpadní uličce z města, jak o tom svědčí odlišná technika zdění, včetně úmyslně odlišného spárování. dvojí. Starší - vnitřní zeď (nad sondami) je značně zchátralá a má charakter rozebraného torza. Za ní je zřetelný průběh novější zdi tloušťky 0,5 m, kdežto původní zeď má tloušťku cca 1 m (?). Obě zdi jsou zhruba 2 m vysoké od úrovně terénu v zahradě. (Pozn. JOE : autorka zřejmě nerozeznala ustupující ochoz hradby a návaznost subtilnější jen částečně zachované poprsní zdi). Sonda K 36 v textu neuvedena. V posledním desetiletí zabezpečená gotická vnitřní hradební zeď s novodobou nadezdívkou nad ústupkem někdejšího ochozu a s novodobě přezděným nárožím u výpadní uličky. Doporučení: zeď určená k bezpodmínečnému zachování v nynějším hmotovém stavu je po nedávné rekonstrukci a sanaci fyzicky v uspokojivém stavu. Ad futurum při roztíraném spárování nutno použít méně nastavovanou maltu. K tomu je třeba co nejdříve odstranit nevhodně rušivé sloupy elektrorozvodů a přeřešit spíše provizorní užitkový drátěný plot zahrádky podél pěšiny v hradebním svahu a ze zahrádky odstranit bezohledně rušivou ocelovou nádrž na vodu. Inženýrsko geologický průzkum 1988: Sonda K 8 : hlinito kamenitý svrchu prokořenělý násyp, základová spára 1,8 m pod terénem na písčitém štěrčíku červeno hnědé barvy. Sonda K 8a : týž násyp základová spára 1,55 m na červeno hnědém písčitém štěrku. Sonda K 34 provedena na vnitřní straně zdi. Pod hlinito kamenitým násypem základová spára v hloubce 1,6 m na červeno hnědém jemném štěrčíku. Sonda K 35 :základová spára 2,5 m pod terénem jinak dtto. Poznamenává se, že zeď při farní zahradě je údajně 63