Vedoucí d tí a mládeže se zam ením na turistické aktivity (do 18 let)

Transkript

1 Tvorba a ov ení vzd lávacích program v oblasti uznávání neformálního vzd lávání RUKOV ební texty k tématu 18 Vedoucí d tí a mládeže se zam ením na turistické aktivity (do 18 let) Zpracovali vedoucí Asociace TOM R, únor 2011 Asociace TOM R 1 kolektiv autor

2 Klí e pro život Úvod Díky evropskému projektu KLÍ E PRO ŽIVOT, který zpracovává Národní institut d tí a mládeže za p isp ní Ministerstva školství, mládeže a t lovýchovy, mají možnost d tská ob anská sdružení zpracovat nové studijní materiály pro školení svých vedoucích a dalších pracovník. Asociace TOM R se ujala zpracování t í témat (vzd lávacích modul ): Hlavní vedoucí zotavovací akce specifikum stanových tábor bez pevného objektu Samostatný vedoucí d tí a mládeže turistické zam ení Vedoucí d tí a mládeže se zam ením na turistické aktivity (do 18 let) Brožura, kterou nyní tete na monitoru, nebo ji držíte vytišt nou v ruce, vznikla z hlav a rukou mnoha zkušených vedoucích z ady turistických oddíl mládeže. Ne vše je autorská práce ada teoretických poznatk je p evzata z odborných prací. Vedoucí, kte í pracují s d tmi v mnoha oddílech ale vždy doplnili teoretické poznatky svou vlastní dlouholetou praxí z innosti oddíl, z nes etných tábor, výprav, sch zek, zájezd i expedic. Všem, kte í se na tvorb Rukov ti podíleli pat í dík nejen m j, ale vlastn všech, kterým bude toto dílko sloužit k lepší a cílev dom jší výchov d tí v turistických i jiných oddílech. Za ešitelský tým Mojmír Nová ek Asociace TOM R 2 kolektiv autor

3 Klí e pro život Obsah 1. Analyzování pot eb sociální skupiny...9 Základní lidské pot eby...9 Zp soby analyzování pot eb sociální skupiny Jakým zp sobem pracovat se sociální skupinou? Formulace výchovných a vzd lávacích cíl Úvod íklad na za átek Trocha teorie Pro v bec mít cíle Cíle jasné a cíle skryté abstraktní Kde se berou cíle Dost teorie Jak stanovit cíl Jak cíl dostat mezi lid Když se nám neda í k cíli vykro it Co když se nejsme dost vytrvalí? Pro je tak t žké dosáhnout cíle Cíl není spole ný Cíl není ujasn n Rychle zapomínáme ehršel cíl Nový cíl p ebíjí ten starý Nemáme správný cíl Kdy cíl zm nit Jak to íci ostatním Odložit, nebo odvolat? Nemáme správné lidi pro náš cíl Cíle se nám rozcházejí ekneme si navzájem, jestli se nám da í? Cíl pro lidi, nebo lidé pro cíl? Co ud lat, když jsme cíle dosáhli Pro to neoslavit?! Opojný pocit úsp chu z dosažení cíle Aplikace výchovných a vzd lávacích metod Úvod Sebevýchova osobnost vedoucího Výchovné a vzd lávací metody Výchova zážitkem Dobrodružná výchova írodní výchova Vývojová specifika jednotlivých skupin d tí Základní škola St ední škola Vysoká škola Pohlaví Mladší školní v k (6-8 let) St ední školní v k (9-12 let) Pubescence, nebo též starší školní v k (12-15 let) Aplikace metod dle charakteristiky skupiny Asociace TOM R 3 kolektiv autor

4 Klí e pro život Mladší školní v k St ední školní v k Pubescence Organizace a zajišt ní her a dalších inností Úvod Jaké hry a innosti volit? Kde erpat nápady? Jak vytvo it novou hru? Jak dlouhá by m la být jedna aktivita? Co je pot eba ud lat p ed realizací? A co když? Jak hru uvést? Jak vysv tlit pravidla? Být na všechno sám? Turnaj, ale jak? Bezpe nost kolik rad na konec Prevence sociáln patologických jev Primární prevence Šikana Závislosti Zájmové innosti íklady n kterých aktivit vhodných jako primární prevence Provád ní multikulturní výchovy Úvod Multikulturní výchova Multikulturní výchova v praxi Multikulturní výchova v rámci turistických aktivit Letní tábor s multikulturní tématikou tší akce do zahrani í pro mládež TOM Rohá i 2713 Kladno Doporu ená praktická literatura k multikulturní výchov pro vedoucí oddíl Záv r Literatura Provád ní environmentální výchovy Vysv tlení pojm Pro práv environmentální výchova? Nezletilí školitelé Metody environmentální výchovy Hry Ekologické hry Jak uvád t vzd lávací hry? Konzervativci i radikálové Postavení lov ka v p írod Pro spole né blaho Provád ní výchovy proti šikan Úvod Vymezení pojmu Rozpoznání šikany jako její prevence Agresor: Asociace TOM R 4 kolektiv autor

5 Klí e pro život 2. Ob : Prost edí: ešení p ípad šikany Výchovné p sobení na agresora, prevence další šikany Provád ní výchovy ke zdraví Definice zdraví dle WHO= Sv tové zdravotní organizace ínská energetická Indická -Sankaránová: Další možné definice zdraví: Zdraví v b žném život v tšiny populace: Nejv tší zabijáci zdraví v každodenním život : Definice výchovy: Co je to vlastn výchova ke zdraví: Význam výchovy ke zdraví: Základní p edpoklad úsp šné výchovy ke zdraví: Principy výchovy ke zdraví: Cíle výchovy ke zdraví: Prost edky výchovy ke zdraví: Zákony a výchova ke zdraví: Kdo provádí/zajiš uje výchovu ke zdraví: Specifika výchovy ke zdraví s ohledem na v k/p ehled všech v kových skupin/ : Co je nedílnou sou ástí výchovy ke zdraví: eho se vyvarovat p i výchov ke zdraví: Úskalí výchovy ke zdraví: Co tedy skute funguje nejvíc: Posuzování zdravotních a bezpe nostních rizik Posuzování bezpe nostních rizik Rizika p i sch zkách v klubovn (družinovky) Docházka Hry Rizika na víkendových akcích Doprava na akci a z akce Po así Hry ve m st Výpravy do p írody Rizika na letních táborech Beseda Táborový ád Denní i no ní hry Práce s pilou a sekerou Ohe Koupání v ece, v rybníce Posuzování zdravotních rizik Zábava nebo zdraví? Prevence nade vše Víme, co se m že stát? Základní pravidla prevence zran ní: Dohled nad programem Je ta hra bezpe ná? Asociace TOM R 5 kolektiv autor

6 Klí e pro život Nejlepší hry nemusejí být ty nejdrsn jší Zdravotní prevence v oddíle Jak u it o zdravov? Kurzy, školení Hry se zdravotní tématikou Exkurze Zdravotní rizika na sch zkách a výpravách Klubovna nem že se nic stát? Víkendové výpravy íru ní lékárni ka Zdravotní rizika na táborech Táborový zdravotník Jak vysv tlit táborový ád? Úraz m se dá p edcházet íklady nej ast jších zdravotních rizik na volno asových akcích Záv r Krizová intervence Krize Nej ast jší p iny krize u d tí a mládeže Jak provést první pomoc p i krizi Formy krizové intervence u d tí a mládeže Zásady krizové intervence u d tí a mládeže Shrnutí : Záv r Poskytování první pomoci První pomoc p i ztrát životních funkcí: První pomoc p i velkém krvácení První pomoc p i úrazech První pomoc p i šokovém stavu První pomoc p i krvácení z nosu První pomoc p i drobném poran ní První pomoc p i omrzlin První pomoc p i podchlazení První pomoc p i popálenin První pomoc p i úžehu nebo úpalu První pomoc p i alergické reakci První pomoc p i úrazu elektrickým proudem První pomoc p i zasko ení cizího t lesa do dýchacích cest První pomoc p i otrav První pomoc p i uštknutí hadem a kousnutí zví etem První pomoc p i mdlob První pomoc p i hyperventilaci První pomoc p i epileptickém záchvatu První pomoc p i srde ním infarktu nebo jiném srde ním záchvatu První pomoc p i astmatickém záchvatu První pomoc p i cukrovkovém (diabetickém) komatu: Analyzování ú innosti výchovy Úvod Pro v bec n co analyzovat? láme, co nás baví Asociace TOM R 6 kolektiv autor

7 Klí e pro život Pro to leny nebaví, když tím byli p ed asem nadšeni? Analyzování - o co vlastn jde? Co to je, ta analýza? My vychováváme? Co jsou to ty ú inky výchovy? Z eho analyzujeme Bodování Dlouhodobé, etapové hry Oddílové zkoušky, odborky Zp tná vazba Jak analyzujeme Kdo analyzuje Kdy analyzujeme Co vlastn ud lat Co pak s výsledky Špetka teorie Nová cizí sloví ka Postup p i analýze ve zkratce V em d láme chyby Ztrácíme výsledky Nevíme, co s nimi Neda í se nám diskutovat Krásné i, ale skutek utek Záv r Vedení jednodenní akce a pravidelné sch zky Vedení oddílové sch zky Vedení jednodenní akce a sestavení rozpo tu Cíl akce Plánování rozpo tu akce Doprava Strava Materiál Vstupné Doklady pro ú etnictví Prvotní doklady Povinné náležitosti prvotních doklad tedy jsou: Prvotní doklady a obecn oblíbené omyly Forma prvotních doklad Problematické prvotní doklady Faktury Zásady ochrany osobních údaj ležité informace o sv ených d tech a mládeži Orientace v právní úprav inností d tí a mládeže a dosp lých Úvod Právní subjektivita Zp sobilost k právním úkon m Dohled nad nezletilými Smlouva s rodi em Ob anskoprávní odpov dnost Náležitý dohled Asociace TOM R 7 kolektiv autor

8 Klí e pro život Koupání Trestní právo Trestní odpov dnost Trestné iny proti d tem Pobyt v p írod Vstup na cizí pozemky Sb r plod a klestí Tábo ení Pohyb po silnici Zotavovací akce Zajišt ní zázemí Zajišt ní stravy Zajišt ní zdravotní pé e Nutná dokumentace Povinná instruktáž Jiné akce pro d ti Související právní p edpisy íprava a vedení turistické akce Jednodenní výlety Vícedenní výpravy Asociace TOM R 8 kolektiv autor

9 Analyzování pot eb sociální skupiny 1. Analyzování pot eb sociální skupiny Základní lidské pot eby Obr. 1 P irozené lidské pot eby (Maslow, A. H.: Toward a Psychology of Being, New York 1968) Základní lidské pot eby jsou spole né všem lidským bytostem bez rozdílu pohlaví, rasy, ku. Jejich uspokojení vede k tomu, že se cítíme i fungujeme dob e (v innostech i vztazích), že se cítíme t lesn, psychicky a sociáln v pohod. (Kop iva, Nová ková, Nevolová, Kop ivová) Pot eby se asto d lí na nižší a vyšší, p ípadn na primární a sekundární, nedostatkové a stové apod. Uspokojení nižších pot eb je p edpokladem pro uspokojení a rozvoj vyšších pot eb. Pot eba je moment vedoucí k vyhledávání ur ité podmínky nezbytn nutné k životu a vývoji a zárove vyhýbání se nep íznivým podmínkám. Jakým se lov k stane, je výrazn ovlivn no uspokojením i neuspokojením základních lidských pot eb. Jestliže dojde k dlouhodobému nedostate nému uspokojování t chto základních pot eb, m že dojít k narušení zdravého vývoje lov ka. Každý lov k má své pot eby r zn rozvinuté, up ednost uje více i mén n co jiného. Vyšší pot eby se objevují až po uspokojení pot eb nižších. V n kterých p ípadech se však m že stát, že lov k uspokojí n kterou z vyšších pot eb, a koli nedošlo k uspokojení pot eb nižších. 1. Fyziologické pot eby bývají ozna ovány jako primární. Pat í mezi n p ijímání potravin, tekutin, dýchání, vylu ování, p im ená teplota prost edí, rozmnožování, pohyb, aktivita, odpo inek, spánek. adí se sem rovn ž pot eba ur itého rytmu, tempa, p im ené smyslové simulace, pot eba vyhnout se bolesti. 2. Pot eby bezpe í adíme sem pot ebu p íst eší, ochrany, jistoty, stálosti ádu ve sv cí i lidí, pot eba vyhýbat se chaosu, ohrožení, násilí, n emu neznámému, neobvyklému, hrozivému, skrýt se p ed nebezpe ím. adíme sem rovn ž pot ebu vlastního teritoria. TOM Nivnice 9 Ji í Miškar

10 Analyzování pot eb sociální skupiny 3. Pot eby sounáležitosti a lásky jedná se o pot ebu n kam pat it, být ostatními ijímán. Výrazn souvisí s lidskou motivací. 4. Pot eby sebeúcty a uznání adíme sem pot ebu být p ijímán, oce ován, respektován jako d ležitá a hodnotná osoba. adíme sem pot ebu vážit si sebe sama, hodnotit se pozitivn, mít pocit, že jsme v n em úsp šní, že d láme svou práci a v ci dob e. Do jisté míry jsme ovlivn ni tím, jak se k nám chovají ostatní lidé, jakým zp sobem jejich chování chápeme a jak jej prožíváme. K pot eb uznání adíme rovn ž pot ebu úsp chu. Základem úsp chu je d lat v ci tak, jak je nejlépe umíme a m žeme d lat, a aby ostatní dali najevo, že o tom v dí, p ípadn aby to ocenili. 5. Pot eby seberealizace pat í sem snaha pochopit sám sebe i druhé, stát se tím, kým se lov k m že stát, naplnit své možnosti osobního r stu a rozvoje, pot eba objevovat a porozum t sv tu. Pot ebujeme p im ené množství podn, pot ebujeme innost, v život n co dokázat, pot ebujeme tvo it, máme pot ebu identity. Pot eba identity je propojena s pot ebou sebeúcty. Pot ebujeme v it, že jsme odlišní od ostatních, máme svou d stojnost, schopnost zvládat sv j život, svou lidskou hodnotu, a že se nám dostává p ijetí, p ípadn uznání od ostatních. 6. Vyšší pot eby pat í sem pot eby estetické (krása, soum rnost, harmonie), etické (pravda, spravedlnost, mravnost), duchovní (víra, hledání smyslu života). Jakým zp sobem se projevuje neuspokojení jednotlivých pot eb do našeho chování, prožívání, jednání? 1. Neuspokojení fyziologických pot eb m žeme cítit únavu, nudu, hlad, žíze, neklid, bolest, zimu apod. M žou se objevovat poruchy pozornosti, apatie, agrese, podrážd nost, motorický neklid. 2. Neuspokojení pot eby bezpe í m že se dostavit pocit úzkosti, strachu, nejistota, hn v, zlost, ned ra, agresivní chování, strach z neúsp chu, selhání. V souvislosti vyhnout se neúsp chu se m že objevit podvád ní, lhaní, chování, které m že poškodit ostatní. 3. Neuspokojení pot eby sounáležitosti a lásky dít, které má pocit, že není milováno, že o n j nikdo nemá zájem, trpí pocitem osam ní, steskem, zbyte nosti. asto se snaží získat pozornost za každou cenu. Chce, aby o n j n kdo m l zájem, aby si jej n kdo všímal. asto mu posta í i negativní pozornost (ok ikování, trest apod.). 4. Neuspokojení pot eby sebeúcty, uznání a seberealizace dít zažívá pocit mén cennosti, nezájmu, zbyte nosti, neschopnosti. asto cítí hn v, lítost, zbyte nost, nenávist, beznad j. M že se objevovat agresivní chování, snaha se zviditelnit nebo naopak nevyvíjejí žádnou snahu. Uspokojování primárních a sekundárních pot eb velmi úzce souvisí s vývojem lov ka v jednotlivých etapách lidského života. lov k prochází n kolika odlišnými obdobími, která žeme rozlišovat podle biologických, sociálních a psychologických zm n. 1. Prenatální období období od oplození vají ka až po narození dít te. B hem vývoje plodu se objevují jednoduché psychické reakce, za íná interakce matky a plodu. 2. Novorozenecké období za íná narozením dít te a trvá p ibližn 1 m síc. Jedná se období adaptace, tj. p izp sobení se podmínkám nového prost edí. Je vybaven adou zných reflex (sací, hledací apod.). K ik signalizuje stav novorozence, jeho pot eby, TOM Nivnice 10 Ji í Miškar

11 Analyzování pot eb sociální skupiny itahuje pozornost. Základem orientace je vnímání. Od po átku je aktivním astníkem sociální interakce. 3. Kojenecký v k první rok života dít te. Rychlý rozvoj schopností, motorických dovedností, jemné motoriky. Základem pozornosti je vrozený orienta pátrací reflex. Za íná reprodukovat zvuky. Poznávání a u ení probíhá na úrovni kontaktu s okolním sv tem. V rámci mezilidské interakce se uskute uje sociální u ení. Objevují se jednoduché sociální hry, strach z cizích lidí, skon dít te k vyhledávání blízkosti ur itých lidí, vytvo ení pocitu jistoty a bezpe í. 4. Batolecí v k období od 1 do 3 let života dít te. Dít se stává samostatn jším. Za íná chodit, b hat, osamostat uje se v oblasti sebeobsluhy, rozvíjí se manuální zru nost. Dochází k rozvoji myšlení, jedná se o fázi tzv. symbolického i p edpojmového myšlení. Objevují se po átky symbolické hry. Dochází k rozvoji i. Rozvíjí se domí sebe sama. Mezi druhým a t etím rokem m žeme pozorovat zesílené tendence sebeprosazování, tzv. období prvního vzdoru. Dít je schopno p ipustit odlou ení od matky. Dochází k formování identity dít te. Má v oblib spole nost druhých lidí. O sociálních normách získává informace pozorováním. 5. edškolní v k období od 3 do 6 let v ku dít te. Dále se rozvíjí pohybová obratnost a koordinace, zdokonaluje se manuální zru nost. Myšlení se dostává na vyšší úrove názorného, intuitivního myšlení. Usuzování je vázáno na konkrétní skute nost. Dalším znakem myšlení v tomto období je egocentrismus (ulpívání na subjektivním pohledu a tendence zkreslovat úsudky). Do myšlení zapojuje vlastní fantazii. Rozvíjí se chápání prostorových vztah, chápání pojmu asu. Zdokonalují se verbální schopnosti. Sou ástí vývoje je i tzv. egocentrická (dít si povídá samo se sebou). Sebehodnocení a identita je závislá na názoru jiných osob. Uv domuje si a p ijímá roli pohlaví. Pot ebuje kontakt s vrstevníky, hlavní inností se stává hra. 6. Mladší školní v k období od 8 do 9 let. Zp sob myšlení konkrétních logických operací. Dít opouští subjektivní, egocentrický pohled na sv t. V souvislosti se školní výukou se rozvíjí kognitivní schopnosti, zdokonalují se verbální dovednosti. Rozvíjí se schopnost manipulovat s íselnými pojmy, zp es uje se porozum ní asu, formuje se cílev dom jší u ení a využívání pam ti. Získává sou adnou roli spolužáka. 7. St ední školní v k období od do 12. roku. Dít je realista, otev ené v i okolnímu sv tu, který chce prozkoumat. M ní se vztah k u iteli, všímá si, zda nároky odpovídají p edem stanoveným pravidl m a zda je následné hodnocení spravedlivé. Identifikuje se se sociální skupinou. Objevují se projevy intuitivního rodi ovského a pe ovatelského chování. 8. Pubescence od 11 do 15 let. Celkové urychlení r stu a vývoje, vývoj sekundárních pohlavních znak, tzv. druhá prom na t lesné stavby. Vzr stá význam prot jšku. Myšlení ve stadiu formálních logických operací. Rozvíjí se abstraktní myšlení. Objevuje se kriti nost a odlišný názor od dosp lých. Rozvíjí se schopnost introspekce, tj. pubescent se zam uje na vlastní pocity, prožitky, myšlenky. Objevuje se zvýšená kolísavost emo ního lad ní, nízká frustra ní tolerance, p ecitliv lost, prom nlivost nálad, pubertální vztahova nost, asté mezilidské konflikty. Pro toto období je typická zvýšená uzav enost a nechu projevovat své city navenek. Odmítají pod ízenou roli. ím dál v tší význam mají vrstevníci, má silnou pot ebu p átelství, objevuje se první zamilovanost. 9. Adolescence od 15 do 20 let. P echodné období p ípravy na dosp lost. T lesný vývoj sm uje k vyrovnání se výškou i fyzickou silou dosp lým. Styl myšlení se TOM Nivnice 11 Ji í Miškar

12 Analyzování pot eb sociální skupiny zdokonaluje, typická je pružnost a otev enost myšlení, jsou schopni používat nové zp soby ešení. Jejich nezkušenost se projevuje nadšením, zbrklostí a neopatrností. Je schopen nalézat nová ešení logických problém. Podrobují kritice sv t dosp lých. Završuje se rozvoj identity. Vyrovná se s mužskou i ženskou rolí. Dokon uje se proces separace ze závislosti na rodin. Odpoutává se od vrstevnické skupiny. N kte í adolescenti poci ují pot ebu oddálit dosp lost, protože je spojena s mnoha omezeními, povinnostmi apod. 10. Dalšími obdobími jsou: mladá dosp lost, st ední dosp lost, starší dosp lost, stá í. Pro osoby pracují s d tmi a mládeží, a už ve výchovn vzd lávacím procesu nebo v jejich volném ase, je nezbytn nutné znát a pochopit zp soby uspokojování primárních a sekundárních pot eb v závislosti na jednotlivých etapách lidského vývoje. Zp soby analyzování pot eb sociální skupiny metody pozorování experiment dotazování projektivní metody evalua ní metody techniky škálování sociometrické techniky obsahová analýza textová analýza sémantický diferenciál asocia ní techniky 1. Pozorování m lo by být: prognostické metody biografie/autobiografie aj. Tab. 1 Metody a techniky výzkumu (Pr cha, 2000) a) plánované je vymezeno, co, kdy, kde a jak budu pozorovat; b) systematické zam uji se jen na ur ité jevy, osoby apod., které sleduji po stanovenou dobu; c) objektivní nezasahuji do p irozeného pr hu inností, ale objektivn je zaznamenává; Metoda pozorování je velmi náro ná na p ípravu, realizaci a zpracování. 2. Dotazování zp sob shromaž ování informací od respondent, a to na základ písemn p edkládaných otázek. D ležitá je správná konstrukce dotazníku, mohu za adit: a) uzav ené otázky respondent ozna í odpov di z nabízených alternativ; TOM Nivnice 12 Ji í Miškar

13 Analyzování pot eb sociální skupiny b) otev ené otázky respondent má volnost vyjád ení, není mu vnucována volba odpov di; c) škálované otázky respondent hodnotí jev podle p edem stanovené stupnice; Dotazník by m l mít p im ený rozsah, d ležitý je i zp sob zadávání dotazníku (pošta, e- mail, osobn ). S aplikací dotazníku jsou spjaty i ur ité pochybnosti. Výsledky dotazování bychom nem li p ece ovat, nelze zaru it, že odpov di respondent vyjad ují skute jejich názory. 1. Projektivní metody používá se v n kolika variantách, nap. dopl ování nedokon ených v t (Cítím se dob e, když ), mohou být založeny na kresb (zakreslete do mapy polohu tábo išt ) aj. S projektivní metodou souvisí metoda analýzy verbálních výpov dí. 2. Experiment jedná se o zp sob ov ování toho, jaké d sledky vyvolá p ina. P i experimentu úmysln vyvoláme zm nu a sledujeme, jaké d sledky tato zm na vyvolá. (nap. p i vysv tlování pravidel hry zvolím u jedné skupiny klasický verbální výklad, u druhé skupiny zvolím k výkladu pravidel hry divadelní scénky mohu sledovat, která skupina pravidla lépe pochopila apod.). Jedná se o pom rn složitý proces. Za zmínku zajisté stojí sociometrické techniky. Umož ují jedinc m si promyslet své volby, zhodnotit a p ehodnotit své vztahy k ostatním len m skupiny. Mezi p ednosti této techniky pat í, že je zaru ena anonymita, rychlost získání informací a malé náklady na testování. Nevýhodou je zm na v interpersonálních vztazích, dochází v závislosti na situaci ke konflikt m a p ehodnocování vztah skupiny. Cílem šet ení m že být nap. zjišt ní nejoblíben jšího a neoblíbeného lena skupiny. Sociální skupina: Sociální skupiny tvo í lidé, kte í jsou navzájem v meziosobních vztazích, komunikují spolu a jejich vztahy jsou strukturované. ( ezá, 1998) Sociální skupina je tvo ena lidmi, kte í: jsou ve vzájemné interakci a komunikaci; mají stejné i podobné hodnoty, cíle apod. plní ur itou sociální roli; respektují pravidla a normy sociální skupiny; Tvo ení skupiny 1. etapa Je charakterizována nejistotou, snahou zorientovat se ve skupin, najít si v ní své místo, kamarády apod. Je nezbytn nutné dbát na uspokojování základních lidských pot eb. Je vhodné za adit hry a programy typu: zážitek, seznamovací hry, drobné úkoly apod. TOM Nivnice 13 Ji í Miškar

14 Analyzování pot eb sociální skupiny 2. etapa V této etap dochází ke konflikt m a zárove dochází k upevn ní vztah v sociální skupin. P inou konflikt je boj p i obsazování pozic a rolí ve skupin. Je vhodné za adit do programu takové aktivity, kde konflikty ve skupin budou relativn ízené a pod kontrolou. 3. etapa: vznik skupinových mechanismu obsazení rolí, vznik norem, hodnot skupiny 4. etapa: výkon skupiny V této etap se stává výkonnost skupiny efektivní, dochází k pln ní úkol apod. V pr hu vývoje skupiny se rovn ž m ní vnímání a postavení vedoucího. Zpo átku je sou ástí skupiny, postupn, jak se ú astníci vzájemn poznávají, toto postavení mizí. D ležité je, aby se ze len skupiny stala samostatná nezávislá funk ní jednotka schopná ešit problémy, vzájemn se domlouvat apod. Role ve skupin ( ezá, 1998): ad A.: ad B.: ad C.: 1. populární p itažliví pro v tšinu 2. oblíbení p itažliví pro mnohé 3. akceptovaní p itažlivý pro ást skupiny a nikomu, nebo jen malému procentu nevadí 4. trp ní 5. mimostojící 1. dcové 2. pomocníci (aktivní) 3. pod ízení (závislí) 4. pasivní 5. periferní 1. podporovaní (jejich prosazování je akceptováno) 2. odmítaní (cht jí se prosazovat, ale skupina jim brání) 3. ehlížení (cht jí se prosazovat, ale neumí to, skupina je opomíjí) 4. izolovaní (necht jí se realizovat ve skupin, a ani skupina je neakceptuje) TOM Nivnice 14 Ji í Miškar

15 Analyzování pot eb sociální skupiny Jakým zp sobem pracovat se sociální skupinou? 1. emýšlet, jestli nejsou naše nároky v rozporu s p irozenými fyziologickými pot ebami. 2. Mluvit s d tmi o pravidlech, ádu, dávat jim možnost, aby se na nich mohly samy podílet, navrhovat je apod. 3. Dávat najevo p ijetí všem d tem, snažit se jim porozum t, respektovat je. 4. Každý z nás pot ebuje nejenom lásku, ale i uznání, a to hlavn od lidí, kte í jsou pro nás d ležití. 5. ti se pot ebují cítit v bezpe í, být psychicky v pohod, pot ebují mít pocit, že n kam pat í, že je n kdo uznává. 6. Uspokojení sekundárních, vyšších pot eb nám p ináší radost, pocit, že život má smysl, pocit za len ní do spole nosti aj. Seznam použité literatury 1. Alderfer, C. Existence, Relatedness, & Growth. New York : Free Press, ka, O. Psychologie duševního vývoje d tí a dospívajících s faktory optimalizace. Brno : Dopln k, ISBN ka, O. Psychologie vrstev duševního d ní osobnosti a jejich autodiagnostika. Brno : Masarykova univerzita, ISBN áp, J., Mareš, J. Psychologie pro u itele. Praha : Portál, ISBN X. 5. Hnutí Brontosaurus. Malé sociální skupiny. Dostupné z WWW: 6. Kop iva, P., Nová ková, J., Nevolová, D., Kop ivová, T. Respektovat a být respektován. Krom íž : Spirála, ISBN Maslow, A. H. Toward a Psychology of Being. New York, Pr cha, J. ehled pedagogiky. Praha : Portál, ISBN ezá, J. Sociální psychologie. Brno : Paido, ISBN Skorunková, R. Úvod do vývojové psychologie. Hradec Králové : Gaudeamus, ISBN Vágnerová, M. Vývojová psychologie II. Praha : Karolinum, ISBN TOM Nivnice 15 Ji í Miškar

16 Formulace výchovných a vzd lávacích cíl 2. Formulace výchovných a vzd lávacích cíl Úvod Cíl kouzelné slovo ozna ující n co, kam se chceme dostat a p itom pro to hodláme ud lat všechno, co zvládneme. Jsme ochotni zvládat útrapy, nepohodu, m žeme zabloudit, ale vždy znovu cestu k cíli nalezneme. Víme, že cíle t eba v bec nebudeme schopni dosáhnout, p esto k n mu stále mí íme. Vzd lávací cíl maturita, státnice, certifikát, nebo prost jen prolézt do vyšší t ídy? V život v tšina z nás má své vzd lávací cíle, obvykle proto, že chceme n co um t, abychom se tomu v život mohli v novat. N kdy nás to pak m že i uživit. Výchovný cíl m l n kdo z nás n jaký takový cíl? Naši rodi e pravd podobn ano, nebo oním cílem jsme my, nebo alespo ti z nás, kte í se bez uzard ní mohou ozna it za (skoro) dosp lé. Vychovávat ale m žeme i sami sebe a vedeme-li d ti a dospívající v našem oddíle, pak vychováváme, i když nechceme. Formulace cíl cíl si musíme ozna it, abychom k n mu mohli sm ovat. Mohou jej za nás ozna it i jiní, ale rozhodnutí sm ovat k n mu je jen naše. Cíl je nep ebern mnoho, musíme si ale um t vybrat ty své. Není pochyb, že p i naší oddílové innosti sledujeme n jaké cíle. Jestliže jich chceme dosáhnout, musíme si vychovat naše oddílové sv ence a musíme je proto i leccos nau it. Aby naše snažení m lo úsp ch, hodí se nám naše cíle formulovat, tedy vyjád it, ujasnit si, co chceme. Zárove je to nám t k vým názor s t mi, kte í se v oddíle podílí na vedení spolu s námi. Cíle snáze dosáhneme spole ; abychom se k n mu mohli vydat, musíme o n m mluvit, tedy si ho formulovat. íklad na za átek Tak tedy vymýšlejme n jaký ten oddílový cíl výchovný a zárove vzd lávací. M žeme chtít, aby všichni naši lenové um li šest základních uzl a zavázali je v ase pod minutu a l. Jestliže si toto takto ekneme a, jako vedoucí, se na tom shodneme, pak je to náš cíl a to vzd lávací, protože naše leny n co u íme. Zárove je to i cíl výchovný, protože aby v bec kdo z len, což obvykle bývají d ti, se v noval innosti, jako je vázání uzl, musí být inejmenším vychován tak, aby s tím nepraštil, když se mu to už napodruhé zavázat nepoda í. A te d ležité varování: jestli se už t šíte na soupis nejd ležit jších cíl, které byste si li zformulovat, aby se vám dob e vychovávalo a vzd lávalo, budete zklamáni! Tento text vám nemá napovídat (nadiktovat), co za cíle máte mít. Spíše by vás m l navést k tomu, jak si mezi sebou cíle výchovy a vzd lávání ujasnit, jak spole p sobit, aby byl cíl dosažen a co ud lat, když se vaše cíle, obrazn eno, za nou ztrácet v mlhách. To, jaké cíle si zvolíte, je ale jen a jen na vás. Trocha teorie Pro v bec mít cíle V oddíle, resp. skupin d tí a mladých lidí p sobíme proto, že nás to baví. Pochopiteln nebaví nás všechno, ale to co d láme, d láme pro náš vlastní pocit a radost. Pro n které už jen to, že by si m li stanovit cíl, tuto radost trochu kalí, protože celou innost posouvá ze sféry TOM 4312 T icítka a Dív í Dvojka 16 Ji í Pudich

17 Formulace výchovných a vzd lávacích cíl zábavy do oblasti blízké povinnostem. P itom máme ohromnou výhodu, že své cíle si žeme stanovovat (na za átku) úpln sami! I když úpln sami, to by asi nebyl ten nejlepší zp sob. Cíle se snáze dosahují spole a cíl bude tím více spole ný, ím více se i jeho stanovení bude v cí více lidí. Pozor! Neznamená to, že je dobré svolat všechny starší a zkušen jší leny a oslovit je s tím, že by bylo dobré stanovit si n jaký spole ný cíl. Mnozí by to asi pokládali za nám t k vtipné scénce. Cíle pro vedení oddílu, družiny i kolektivu v bec by si m li stanovovat opravdu jen ti, kte í jeho vedení aspo trochu rozum jí. Inspiraci k jejich stanovování by ale m li sbírat mezi svými sv enci. A nyní se dostáváme k jádru v ci. D ti a mladí lidé, kte í (prozatím) nepat í mezi osoby vedoucí ostatní, se vámi vést nechají rádi, budou-li mít pocit, že spole n kam sm ujete. V konkrétním smyslu slova? Jestliže vyrazíte na vycházku, nebo horskou t ru, p jde se vám snáze, když budete v t, kam chcete dojít. V bec to neznamená, že v pr hu nem žete sv j cíl zm nit, že k tomu nemohou íci sv j názor i ti, kte í nevedou, nebo jen s vedením pomáhají. Pokud vyrazíte jen tak, bez cíle do lesa, stejn si budete muset asem ujasnit, kde se zastavíte a kam se vrátíte. Budete-li mít cíl ujasn n už p edem, p jde se vám snáze. Cíle abstraktní slouží ke stejné v ci. Vaše autorita coby vedoucích bude pevn jší, když ti, které vedete, budou mít pov domí o n jakém (vyšším) cíli. Jestliže ve své innosti budete sledovat n jaký zám r, pak i když ho budete pr žn m nit, upravovat, rozd lovat, bude váš oddíl, družinu, skupinu stmelovat, protože cíl p edevším m ní chaos p sobení jednotlivc v ád. Cíle jasné a cíle skryté abstraktní Když se vrátíme k p íkladu, to, aby všichni v oddíle um li základní uzly, je cíl srozumitelný všem. Ne všichni pochopí, pro je dobré uzly um t, i ti nejmladší ale porozumí tomu, že jen tehdy se mohou zú astnit sout že ve vázání, když všech šest uzl dokážou zavázat. Za konkrétním cílem se ale m že skrývat cíl jiný, srozumitelný jen t m starším a zkušen jším. Skrze vázání uzl ukázat svým len m n co nového, zajímavého, s ím se v b žném život nesetkají, protože p esn takové v ci je p itahují k innosti v oddíle. K tomu, abychom si stanovili abstraktní cíl, obvykle nemáme jednu jasnou motivaci. Chceme mít dobrý oddíl s báje nými leny a k tomu, aby takový byl se chceme n jak dostat. Dostávat se budeme snadn ji po krocích, co spln ný cíl, to krok. Zatímco dosažení konkrétního cíle se obvykle snadno pozná, to jestli jsme dosáhli cíle abstraktního, resp. jestli se k n mu aspo blížíme, nemusí být úpln z ejmé. Z podstaty v ci jsou proto abstraktní cíle h e dosažitelné a protože jsou abstraktní, r zní lidé vidí jejich dosahování r zn. Pro konkrétní cíl máme šanci získat si tém všechny leny oddílu v etn ch nejmenších, cíle abstraktní jsou pro vedoucí, rádce a ty starší a zkušen jší. Kde se berou cíle Vyrážíme-li na t ru, její cíl obvykle vybere jeden z nás, velmi asto ten, kdo tuto akci povede. Obvykle si o cíli kam dojít s n kým popovídá; vede-li oddíl více vedoucích, pohovo í o cíli mezi sebou. To, že jsme pro cíli naší t ry získali i ostatní, poznáme na sraze podle toho, kolik z našich len nakonec p išlo. Cíle tedy obvykle formulují v dcové ti, kte í pak pro onen cíl získávají ty druhé. V pr hu získávání se cíl m že pozm nit; spole ný cíl m že být nakonec o dost jiný než to, co se zrodilo v hlav jednoho z vedoucích. Tak je to správn ; jedna z velkých chyb je, když TOM 4312 T icítka a Dív í Dvojka 17 Ji í Pudich

18 Formulace výchovných a vzd lávacích cíl ten z nás, který jako první p išel s nápadem zkusit dosáhnout x, pak trvá na tom, že x je jediný správný cíl, když v tšina se nakonec nadchne pro y. My zkušení víme, že když dosáhneme y, bude našim novým cílem práv to x, které stálo na za átku. kdy s úžasem, možná i ohromením zjiš ujeme, že n kte í z našich len vymysleli n co nového a rozhodli se pro to získat ostatní. I kdybychom byli na rozpacích, co to ti naši sv enci vymýšlejí, je to pro nás skv lá zpráva. Jestliže máme mezi leny takové, kte í z nápadu ud lají cíl, pak brzy nebudeme na vedení sami. Naopak, naše spolupracovníky, rádce a nástupce bychom m li hledat práv mezi t mi, kte í projeví schopnost najít sob i jiným n jaký cíl. Dost teorie Co jsou cíle, k emu nám slouží, jak se dají rozd lit a kde se berou, už víme. Zbývá mali kost: zjistit, jak si cíle stanovit, aby byly dosažitelné a jak se pak propracovat k jejich dosažení. Jak stanovit cíl Svolat si vedoucí a rádce se slovy: Tak te si musíme stanovit n jaký cíl a m l by být výchovný i vzd lávací zárove. by asi nebylo to pravé. Cíl máme proto, že chceme n eho dosáhnout a naše snažení je obvykle motivování tím, že se nám n co nelíbí, resp. není podle našich p edstav, a nebo lépe: seznámíme se s n ím, co je lepší a chceme to mít v oddíle taky tak. Cíle bychom tedy m li volit: Tak, aby vyr staly z všedního oddílového života Po debat s dalšími v našem oddíle Aby pro naše sv ence byly splnitelné Krátký p íklad: v oddíle máme hodn kluk, ale málo d at. Mnozí to za problém nepovažují, ale starší jist cítí, že to není to pravé. Stanovíme si cíl získat pro oddílovou innost více d at s tím, že je t eba za ít u t ch nejmladších. Nejmladší kluci nemají s p ivedením holek ve svém v ku problém. Poznámka: náš cíl je nanejvýš výchovný, je ale vzd lávací? Pro ty, kte í vymýšlejí, jak ho dosáhnout, ur it. Jak cíl dostat mezi lid Aneb jak pro sv j cíl získat ostatní. Nejlepší je, když cíl vzejde z debat a diskuzí. Úloha vedoucího je pak cíl formulovat v úzkém kruhu ostatních, kte í se na vedení podílejí jednoduše a srozumiteln. Pak je t eba pro tento cíl získat starší a zkušené leny, rádce a podobn. Je žádoucí, aby si cíl vzali za sv j. Oni pak svými slovy, jednodušším podáním p enesou cíl mezi mladší. Budou vymýšlet, jak cíle dosáhnout nejsnáze, nejrychleji, s nejlepším výsledkem do budoucna atd. Cíl se stane edm tem sout že. Po ur ité dob už cíl za ne žít vlastním životem, za ne se vyvíjet podle toho, jak se da í i neda í ho dosáhnout. Pokra ování krátkého p íkladu: Rádcové musí být nejprve p esv eni o tom, že cíl je správný, tedy že více d at pot ebujeme. Pak bychom jim m li vysv tlit, pro chceme za ít práv u t ch nejmladších. Mohou mít na v c jiný názor, ale to nevadí, více cest k napln ní cíle TOM 4312 T icítka a Dív í Dvojka 18 Ji í Pudich

19 Formulace výchovných a vzd lávacích cíl nás k n mu zavede rychleji. Získávání holek mohou pojmout jako sout ž a jako takovou ji zorganizovat t m mladším. Když se nám neda í k cíli vykro it kdy máme cíl, nadšení u len, ale ne a ne ud lat ten první krok. Máme málo asu, problémy zdánliv neodkladné, ešíme hromadu drobností, které musí být hotovy co nejd íve, tento týden, do konce m síce atd. Nadšení pro cíl pomalu vyprchává. Možná byla chyba, že jsme cíl vytý ili v nevhodnou dobu. Za ít etapovou hru pár týdn ed d ležitými zkouškami asi nebylo to pravé. Na druhou stranu, n kdy sta í vrhnout se do ci po hlav a pak jen podpo it ty další, které jsme získali pro náš cíl. Rozhodn se ale nespoléhejme na to, že ten první krok ud lají ostatní. Druhý a t etí ur it, ten první je ale výsadou vedoucího. Co když se nejsme dost vytrvalí? Rozvrhnout si síly je d ležité u každého snažení. Nadšení, zvlášt u t ch mladších, m že rychle opadnout a pak je na vedoucím, aby ho zase rychle rozdmýchal. Pamatujme na to, že cíle dosáhneme jen spole. Neznamená to ale, že vedoucí musí být v záp ahu dnes a denn a nesmí polevit ani o pí. Naopak, když se v c da í, je n kdy lepší ponechat všemu volný pr h a vložit se do toho, až když se u len projeví první známky únavy. Pro je tak t žké dosáhnout cíle Cíl není spole ný Cítíme-li, že n co náš oddíl opravdu pot ebuje, ale neda í se nám najít podporu, možná musíme jen zacílit jinam. N kdy se stává, že v tšina starších, rádc atd. má zkrátka cíle jiné. Pak je otázka, jestli je nepodpo it i p esto, že to t eba není to pravé. N kdy ale nemají cíle žádné. V tom p ípad bychom m li v oddíle získat n koho mimo tento okruh. Nový p íklad: Chodí nám málo len na akce. Našim cílem je zvýšit ú ast, to se ale dlouhodob neda í. Všichni si zvykli, že m žou p ijít, kdy se jim zachce, a náramn jim to vyhovuje. Koho jsme cht li pro náš cíl získat? Pakliže jsme se obraceli na ty starší a zkušené, asi to nebylo správn. Už mají spoustu jiných zájm a volný režim jim vyhovuje ze všeho nejvíc. Pro tento cíl musíme získat tahouny kolektivu bez ohledu na v k; pak máme šanci, že to bude náš spole ný cíl. Cíl není ujasn n Jestliže si jako náš cíl stanovíme mít dobrý oddíl, všichni s ním budou souhlasit, každý si ale pod tím p edstaví n co jiného. Hlavn však, každý bude mít svoji p edstavu, jak to ud lat. K cíli budeme spole sm ovat snáze, když bude jasný nejen cíl jako takový, ale budeme mít i podobnou p edstavu co pro jeho dosažení ud lat. Vedoucí by m l onen abstraktní cíl mít dobrý oddíl p em nit na cíle konkrétní, kterým ostatní porozumí a najdou cestu k jeho dosažení. Cíl je tím mén jasný, ím vzdálen jší se jeví. Proto je dobré formulovat cíl konkrétní a dosažitelný: Hry na našich akcích nás baví, ale jsou po ád stejné. Na každé akci budeme mít nejmén jednu úpln novou hru. Až dosáhneme tohoto cíle, m žeme jít dál a stanovit nový. TOM 4312 T icítka a Dív í Dvojka 19 Ji í Pudich

20 Formulace výchovných a vzd lávacích cíl Rychle zapomínáme Náš oddíl funguje dob e; vše b ží podle zab hnutého scéná e a zejména ti starší z vedení v tom nevidí nic zlého. Je to zkrátka rutina; d láme, co nás baví a basta. Nebezpe í, že se nám zvlášt starší lenové za nou nudit a odejdou jinam, je týden od týdne v tší. Ti p emýšliv jší v dí, že se n co musí zm nit. asem se shodneme, že je t eba za ít vymýšlet d lat nové v ci; stanovíme si nové cíle. Zkusíme to, a ono to funguje. Jenomže zanedlouho jako by nám došel dech. Všichni mají málo asu, r zné jiné povinnosti, a tak nám oddíl sklouzává zpátky do zab hnutých kolejí, protože v t ch se jede nejsnáze. Udržet život oddílu tímto zp sobem stojí to nejmenší úsilí. Za n jakou dobu se n kte í vzpamatují, zase mají chu ke zm, ale dopadne to stejn. Tady je každá rada drahá. Rozbít tuhle nekone nou smy ku obvykle stojí obrovské úsilí. kte í to nevydrží a t eba odejdou k jiným zájm m, do jiného oddílu (nebo si založí nový). Nejvíce pomáhá, když mezi leny hledáme ty jednotlivce, kte í jsou nejvíce otev eni novinkám. Pro ty a práv pro ty pak m žeme za ít d lat n co jinak a navíc. P edest eme jim nové cíle, zkusíme se u it t eba s lasem. Naše innost se tím ozvláštní a je šance, že v tom spole vytrváme. že se stát, že nám ti ostatní asem odpadnou a oddíl se dramaticky zmenší; je to ale lepší, než když ztratíme všechny a pak za neme od nuly. ehršel cíl Da í se nám, máme cíle, víme jak jich dosáhnout. lenové, starší, rádcové jsou každým novým cílem nadšeni a sami vymýšlejí nové a nové v ci. Po ase m žeme dojít k paradoxu: láme všechno, ale nic se neda í dotáhnout do konce. Je to chaos. Oddíl nebo klub rozhodn nebude tím lepší, ím více cíl si jeho vedoucí a lenové stanoví. Množství cíl vede spíš k tomu, že každý dává d raz na n co jiného a navzájem se nepodporujeme. Cíle pak p estávají být spole né. V situaci, kdy: chceme mít dobrou ú ast na akcích, chceme více starších/mladších/kluk / holek, chceme v t více o stromech v lese a taky chceme um t s busolou pravd podobn nedosáhneme ni eho. Musíme si ujasnit, který cíl je klí ový a který (prozatím) vedlejší. Pakliže nás brzy eká turistický závod, práce s busolou m že být tím nejd ležit jším. Nový cíl p ebíjí ten starý Jsou lidé (zvlášt ti mladí), kte í se velmi snadno nadchnou prakticky pro jakoukoli novou c. Když nám ale takoví za nou p evažovat, snadno se dostaneme do koloto e, kdy d láme všechno a nic po ádn. To nikoho dlouho nebaví; nejsou výsledky, na kterých se dá stav t, nezlepšujeme se. Tady asto pom že správn p ipravená etapová hra. Ta je v bec velmi p íhodná k p stování vytrvalosti v dosahování stanovených cíl. P ipravíme hru typu výprava do Amazonie: na za átku je t eba nau it se námo nickému emeslu (uzlování), pak musíme zvládnout navigaci (orientace na map a práce s busolou), pak nás ekají neznámé jazyky domorodc (šifry) atd. V každé etap se zam íme na jedno téma; k další etap p ejdeme ne íve, než dosáhneme cíle té p edchozí. Konec konc, kdo má odvahu vydat se p es oceán, když neví, odkud fouká vítr? TOM 4312 T icítka a Dív í Dvojka 20 Ji í Pudich

21 Formulace výchovných a vzd lávacích cíl Nemáme správný cíl Kdy cíl zm nit Oddíl se m ní tak, jak se m ní jeho lenové. D ti jsou starší, dospívají, n kte í odejdou a icházejí mladší. Naše cíle nás obvykle mají p ivést k n emu lepšímu; jsou receptem na ešení n eho. Na r zná oddílová spole enství ale zabírá r zná medicína. Je to divné, ale i velmi zkušení vedoucí n kdy nepost ehnou, jak se jim to oddílové spole enství zm nilo. Stanoví si cíl, který už t eba n kdy d íve, s bývalými leny, dosáhli, ale ouha. Ono to už netáhne jako d íve. íklad: Víme, že uzlování je zaru ená cesta k zapálení lenstva proto, aby m li v li se co nau it. Když se to poda í, je pak snadné p ejít k dalším tábornickým a turistickým dovednostem. Má to ale há ek. Uzlování vyžaduje rozvinutou motoriku rukou a ta obvykle ichází až po desátém roku života. Když ale momentáln p evažují ti malí, u ení uzl nezabere, protože je to (zatím) stojí p esp íliš velké úsilí. Cíl nau it se základní uzly je t eba zm nit na n co bližšího téhle skupin. Uzly p ijdou na adu až nap esrok. Jak to íci ostatním kdy je docela t žké íct O tohle bychom se te snažit nem li, zkusme rad ji Ti, kte í náš cíl podporovali a snažili se, mohou mít pocit zmarn ného úsilí: Ty jsi nám íkal, že když a te to ty sám vzdáváš. Cíle se snadn ji vzdáme, je-li p ed námi cíl bližší, dostupn jší, ale stejn d ležitý. A práv takto bychom m li podat smutnou novinu, že o se už pokoušet nebudeme. Spíše, než sáhodlouhé zd vodn ní, pro ne, je lepší vysv tlit, pro ano, ale n co jiného. Odložit, nebo odvolat? li bychom zvážit, jestli náš starý cíl bude dosažitelný v dohledné dob. Jestliže nám ed nedávnem z oddílu odešla p lka lidí a byli to ti, kterým bylo p es patnáct, je to na dlouho. Než v oddíle znovu doroste dost takových, jako byli oni, potrvá to n kolik rok. V téhle situaci je lepší si p iznat Na to, abychom nemáme, musíme to oželet. Takové iznání zárove umožní zacílit na v ci momentáln dostupn jší. Jestliže jsme tedy loni i edloni postoupili do finále štafetového závodu, ale te má náš tým o t i roky nižší v kový pr r, je tím správným cílem Postoupit do semifinále. Nemáme správné lidi pro náš cíl Cíle se nám rozcházejí kdy se stává, že se ur ité cíle nedají dosáhnout zárove. Máme oddíl nadšenými skálolezci, ale jsou už starší a pot ebujeme nová ky. Nem žeme si stanovit za cíl, že nabereme mladší leny, a zárove, že se zlepšíme v lezení po skalách. Je eba zhodnotit, který cíl naši lenové lépe p ijmou za sv j, a nebo, také, kterého cíle budou ochotni se do asn vzdát. Jestliže nám p inese v tší uspokojení to, že budeme cvi it nová horolez ata, pak je prvo adé získat nová ky. Pakliže ale je naše nadšení pro skálolezení o hodn v tší, než skály, které prozatím zdoláme, bude lepší zdokonalit nejd íve nás samotné a potom až za ít p edávat zkušenosti mladším. TOM 4312 T icítka a Dív í Dvojka 21 Ji í Pudich

22 Formulace výchovných a vzd lávacích cíl ekneme si navzájem, jestli se nám da í? Co jeden pokládá za dosažení cíle, druhý hodnotí jen jako jeho p edstupe. Pro m dobrý je d ležité sd lení: íkáme tím, že cíl byl dosažen a, po nezbytném odpo inku, nastává as pro cíl nový. Jiní z nás to ale mohou vid t úpln jinak. To, že n kte í jsou spokojeni a cítí se být v cíli, m že vést i k vážným neporozum ním. Co si o takovém postoji pomyslí ti, kte í nepolevují v úsilí, protože p ece tohle nám nem že sta it? T eba toto: Ti, co polevili, jsou líní Aha, ekli, že to už sta í, aby zamaskovali neúsp ch My se tady d eme, a oni se cht jí jenom vézt Máme cíl dob e; vykro ili jsme k jeho dosažení ješt lépe; da í se nám p iblížit se cíli výborn ; neujasnili jsme si dost, kdy jsme cíle dosáhli všechno špatn. edstava horolezce, který nastoupil na cestu k vrcholu, ale jeho druh na opa ném konci lana práv leze na prot jší skálu, je absurdní. D ív nebo pozd ji spadnou oba, i když se budou navzájem jistit pád shora dol se zm ní na let obloukem kon ící na oné prot jší st. Práv taková situace ma í dosažení cíle, který se zdál už na dosah ruky. D vodem bývá pouze to, že jsme tak cht li být v cíli, že jsme o n m spolu zapomn li mluvit. Cíl pro lidi, nebo lidé pro cíl? Cíl je prost edek zlepšení, zdokonalení sebe i t ch okolo nás. Sebekrásn jší cíl je k ni emu, když je jenom pro n které. Stav, kdy ne že cíl slouží lidem, ale naopak lidé sloužili tomu cíli, velmi dob e znají ti d íve narození, co poznali bývalý totalitní režim. Dosažení cíle mnohdy znamená i ur ité od íkání. Musíme si dát velký pozor, aby netrvalo a pozor, pro ty, kterým je deset, je i p lrok celá v nost! Na konci snažení by m la být radost z toho, že jsme cíle dosáhli. Cíl ur uje naši cestu, ale není jejím smyslem. Co ud lat, když jsme cíle dosáhli Pro to neoslavit?! Máte rádi oslavy? Je to divné, ale mnozí z nás ne. Jak to že ne? Pro by jinak p ešli dosažení tak dlouho pracn dobývaného cíle jen n kolika málo slovy! iznejme si, je v tší úsp ch dožít se osmnáctin, nebo ud lat maturitu? P ipravujeme-li slavnostní táborový ohe, protože na konci tábora se to d lá, n co nám uniká. Naši edch dci asi cht li oslavit spln ní cíle krásný a úsp šn zvládnutý tábor. Našeho cíle ale m žeme dosáhnout i za átkem listopadu. Pamatujme, že i tento podzimní as pak m že být dost dobrý k oslav, t ebaže to nebude tak oblíbený slavnostní ohe. Promýšlet oslavu ješt d ív, než cíle dosáhneme, se m že zdát nepat né. Když ale ten skv lý okamžik, den, m síc p ijde, není na ekat a n co musí nastat. Nic nemotivuje k dalším cíl m tolik, jako opravdu do hloubky prožitá radost z dosažení cíle dosavadního. Opojný pocit úsp chu z dosažení cíle Kdo by se necht l radovat napo ád a jak krásné by to bylo, kdybychom takového cíle dosáhli: radovat se už napo ád. Buddhisti snad n emu takovému íkají nirvána. TOM 4312 T icítka a Dív í Dvojka 22 Ji í Pudich

23 Formulace výchovných a vzd lávacích cíl Jsou ale mezi námi takoví, kte í onen pocit radosti honem rychle zaplaší. Obvykle slovy jako je to fajn, zítra ale musíme ud lat, p ípadn no, nebylo to špatné, ješt jste ale mohli. Když se ptáme na d vod pro, vysv tlují, že by jim ti lenové mohli zpychnout, že by mohli zleniv t, že budou mít pocit, že jsou hv zdy, mist i sv ta, a že to se nemá, že to není dobré Chyba lávky. Nep iznat si, že jsme opravdu ti dob í, ti v dcové, kterým to tak báje klape a mají tak skv lé lenstvo, je snad ješt v tší chyba, než nep iznat si, že nám cíl uniká. Je-li na po átku slovo, vyjád ení, formulace cíle, na konci musí být slovo o tom, že jsme cíle dosáhli a že jsme fakt dob í! O autorovi Ji í Pudich je lenem vedení TOM 4312 T icítka a Dív í Dvojka, d íve hospodá em oddílu. Jako lektor p sobí na RVVZ, v dob civilní služby byl sekretá em K T oblasti Slezsko. Profesí je vývojá software analytik. icítka a Dív í dvojka je smíšený turistický oddíl z Ostravy-Poruby s tradicí sahající až do 60. let minulého století. Oddílovou nápl tvo í krom turistiky t eba lasování, orientace v terénu, šifrovací hry a netradi ní sporty (lakros, lagori). Každoro po ádá letní tábor v malebném prost edí Moravského krasu u vesnice Sloup. Více na TOM 4312 T icítka a Dív í Dvojka 23 Ji í Pudich

24 Aplikace výchovných a vzd lávacích metod 3. Aplikace výchovných a vzd lávacích metod Úvod V oddílové innosti se krom rolí staršího bratra, i sestry dostáváme do role vychovatele. Je to pro v tšinu vedoucích role, která jim není profesionáln vlastní a u instruktor to platí dvojnásob. Instruktorovi asto chybí pedagogická kvalifikace a zkušenosti. Ty m žeme z ásti nahradit opravdovým zájmem o innost instruktora a na tením odborné literatury, ale také postupnou praxí. Jsou však dv v ci, na které nesmíme nikdy zapomenout. Sv ené dít je vždy d ležit jší než sebelepší program. Myslím tím jeho fyzické, ale i psychické zdraví. Druhou v cí je, že o každém problému musí v t starší vedoucí, který má zodpov dnost p ed rodi i za program, který oddíl p ipraví. Sebevýchova osobnost vedoucího Instruktor svým mládím je p irozeným vzorem k následování a to a je špatný anebo dobrý. D ti se automaticky spíše vztahují k n mu než ke staršímu vedoucímu. Instruktor tím že vychovává sebe, vychovává i sv ené d ti. Musí být na sebe inejmenším stejn tvrdý, jako ke svým sv enc m. Protože se d ti snaží co nejvíce p iblížit svému vzoru, je t eba si dávat velký pozor na to, jaké máme postoje, d ti jsou velmi vnímaví tvorové a tak nesta í jen hrát divadlo, ale opravdu být p esv en o správnosti takového postoje a ten pak takto prezentovat. Napodobování vzoru však není automatické a probíhá jen za ur itých podmínek! Vzorem se m že stát jen ten, kdo je pro skupinu neformální autoritou. Vzor se musí chovat ryhodn a spolehliv a nesmí své sv ence p ehlížet. Musí mít zkrátka stejnou úctu k nim, jakou vyžaduje od nich. Vzorem m žeme být jen tehdy, když naše zam ení života bude podobné jako zam ení skupiny a budeme rozum t hodnotovým žeb m sv ených tí. Jestliže se všichni nechají unést Harry Potterem, pak musím v t, o em kniha je. Jakmile si máme o em povídat a navážeme blízký kontakt, m žeme výchovn ovlivnit pouhým doprovodem na cest životem. D tí hledají p irozen mistra života, n koho kdo jim ukáže, že se to dá zvládnout a tak není nejvhodn jší, aby instruktor m l nap íklad problémy se zvládnutím školy, nebo konflikty s autoritami. ležitým prvkem p i budování autority je uv dom ní si skute nosti, že instruktor asto má pouze p enesenou autoritu vedoucího, který si ho ke spolupráci vybral. Jakmile p ed d tmi instruktor shodí autoritu vedoucího, shodí i svou vlastní. Správný instruktor dodržuje tyto pravidla: Pravidla platí pro všechny, tedy i pro n ho. Je spravedlivý. Má pochopení a je laskavý. Umí naslouchat. Podá pomocnou ruku, když je t eba. Je estný. Je nekonfliktní. Má opravdový zájem o jednotlivé sv ence (t žko bude respektován n kdo, kdo neví kde, kdo bydlí, nebo jestli má sourozence). TOM 1303 Maracaibo, T inec 24 Martin Strnad