Metoda peněžního hodnocení biotopů České republiky

Transkript

1 Metoda peněžního hodnocení biotopů České republiky Seják, J., Dejmal, I. a kol. Univerzita J.E.Purkyně, Ústí nad Labem, josef.sejak@ujep.cz Ztráty biodiverzity představují nejnebezpečnější vliv lidí na životní prostředí, protože jde o nevratný proces, který ohrožuje samotnou existenci života na Zemi. Biodiverzita a zdravé ekosystémy jsou klíčovou podmínkou zachování života na Zemi, neboť obsahují základní přírodní procesy podpory života lidí (udržují složení ovzduší, poskytují potravu, recyklují živiny, čistí ovzduší, vody, regulují klimatické poměry atd.). Přírodní prostředí Země hraje rozhodující úlohu ve vzniku a rozvoji života, lidé však dosud nevyjadřují tyto skutečnosti ve svých hodnotách. Ekosystémy a jejich životodárné funkce jsou dosud lidmi využívány jako bezplatné služby přírody. Metody ekonomického hodnocení netržních služeb přírody vykázaly v posledních dvaceti či třiceti letech pozoruhodný rozvoj, přesto však nadále zůstávají svázány individualistickými a utilitaristickými přístupy standardní ekonomické teorie. Mezi hlavní překážky paradigmatu utilitární teorie blahobytu, které brání rychlejšímu rozvoji ekonomického hodnocení netržních aspektů biodiverzity a ekosystémů patří následující: 1. jednání jednotlivce ve vlastní prospěch, které nahradilo středověký etický kodex chování jednotlivce ve prospěch jeho komunity a přírody, 2. utilitarismus ekonomického hodnocení, 3. subjektivismus ekonomického hodnocení, 4. diskontování budoucnosti, 5. odmítání vnitřní hodnoty přírody neoklasickou ekonomií hlavního proudu. Například, standardní systém národních účtů likviduje přírodní kapitál a nazývá to příjmem (Hawken, Lovins, Lovins, 1999, s. 5), zcela opomíjí to, jak se zmenšuje zásoba přírodních a environmentálních zdrojů Země a jak jsou ničeny jejich životodárné funkce. Protože příroda je kolébkou všech forem života, lidé by měli začít respektovat její vnitřní hodnoty. Protože však prostřednictvím trhů prochází nanejvýš asi 0,1 % všech živých druhů a protože úloha těchto druhů v ekosystémech je většinou neznáma, je v současnosti nesmyslné snažit se vyjádřit ekonomickou hodnotu jednotlivých služeb a funkcí ekosystémů. Biodiverzita je vnitřně spjata s územím, které by mělo být zahrnuto do hodnocení biodiverzity.

2 Pro ekonomické hodnocení netržních environmentálních zdrojů a jejich životodárných funkcí byl v SRN a v ČR vyvinut přístup založený na kombinaci ekologických přínosů a nákladů na revitalizaci příslušných typů biotopů. Je to metoda expertního uspořádání biotopů podle jejich bodových hodnot závislých na jejich schopnosti jakožto prostředí pro rostlinné a živočišné druhy. Tato metoda zároveň vyjadřuje hodnotu bodu v peněžních jednotkách podle velikosti průměrných národních nákladů nutných na dosažení přírůstku jednoho bodu kvality přírody a krajiny. Tato tzv. hesenská metoda byla doporučena k využití Bílou knihou EU o odpovědnosti za životní prostředí (Brusel, 09/02/2000, COM(2000)66 final) a v Hesensku je využívána pro odhady ekologické újmy způsobované zásahy do přírody a krajiny. V současnosti může být tato metoda hodnocení biotopů využita při implementaci Směrnice 2004/35/CE z 21. dubna 2004 o odpovědnosti za životní prostředí v souvislosti s prevencí a nápravou škod na životním prostředí. Metoda je založena na interdisciplinárních expertních hodnoceních všech druhů biotopů, které se vyskytují na určitém území. Podobně jako v Hesensku byla nedávno i v ČR tato metoda připravena pro hodnocení ekologických funkcí území ČR (Seják, Dejmal a kol. 2003). Interdisciplinární tým ekologů a ekonomů vymezil množinu typů biotopů pro území ČR a provedl jejich bodové ohodnocení podle následujících osmi charakteristik (každá z charakteristik byla hodnocena jedním až šesti body): Hodnota pro určitý typ biotopu byla získána z hodnocení osmi ekologických a ekonomických charakteristik, každá o rozsahu od jednoho do šesti bodů (vyloučeno bylo použití nuly). 1. zralost typu biotopu [body dle fylogenetického (=vývojového)stáří formace a druhů] 2. přirozenost typu biotopu [6 bodů zcela přír., 1 bod zcela atrop.] 3. diversita struktur typu biotopu [6 bodů za všechny veget. vrstvy] 4. diversita druhů typu biotopu [b. dle počtu všech přir. se vyskyt. druhů] 5. vzácnost typu biotopu [b.dle geogr. a klim.ojedinělosti, četnosti a rozlohy] 6. vzácnost druhů typu biotopu [b. dle počtu vzácných a ohrož. druhů] 7. citlivost (zranitelnost) typu biotopu [b. dle míry zranitelnosti změnou stanovištních podmínek] 8. ohrožení typu biotopu [body dle závislosti na změně lidských aktivit] Součet bodů za prvé čtyři charakteristiky byl násoben součtem bodů za druhé čtyři charakteristiky, vztažen k maximálnímu možnému počtu bodů (576) a výsledek je násoben 100. [( ( ) * ( ) ) / 576 ] * 100 = počet bodů (3-100)

3 Takto získaná bodová hodnota typu biotopu představuje jeho relativní ekologickou hodnotu (význam) vzhledem k ostatním biotopům. Na základě výše uvedeného postupu byl pro ČR připraven úplný seznam typů biotopů, který zahrnuje i biotopy NATURA 2000 a navíc i biotopy podzemních vod. Každý jednotlivý typ biotopu byl podle výše uvedených osmi charakteristik ohodnocen výslednou bodovou hodnotou. Bodová hodnota typu biotopu (vztažená na 1 m 2 ) ukazuje jeho relativní ekologický význam (jeho životodárnou funkci) ve vztahu k ostatním biotopům ČR. Seznam typů biotopů je uveden v příloze. Peněžní hodnocení jednoho bodu ekologické hodnoty Za tímto účelem bylo ekonomicky vyhodnoceno 136 konkrétních revitalizačních akcí z let z různých míst České republiky, při kterých bylo revitalizací založeno očekávané zvýšení ekologické hodnoty daného území. Byl přitom brán v úvahu dlouhodobý ekologický efekt při nulové diskontní míře. Hodnota přírůstku jednoho bodu byla vypočtena jako podíl celkových nákladů dané akce a celkového dlouhodobě očekávaného bodového nárůstu. Výsledná průměrná národní hodnota jednoho bodu (vypočtená váženým aritmetickým průměrem) ve výši 12,36 Kč, má reálný základ ve skutečných rozpočtových výdajích, které česká společnost vynaložila v posledních letech na konkrétní revitalizační akce. Peněžní hodnota bodu je tudíž odvozena ze skutečné ochoty společnosti a jejích zastupitelských orgánů platit za ochranu přírody a krajiny. V tomto smyslu je peněžní ohodnocení podstatně reálnější než v případě aplikace standardních metod netržního zjišťování hypotetické ochoty platit. Nejhodnotnějším typem biotopu v ČR jsou - T3.3 Úzkolisté suché trávníky, jejichž hodnota dosahuje přibližně 1040 Kč na 1 m 2 (84 bodů x 12,36 Kč). Tato metoda peněžního a bodového hodnocení biotopů (BVM: biotope valuation method) v zásadě naplňuje požadavek nové Strategie EU pro udržitelný rozvoj z července 2006, která stanovuje cíl Zlepšit řízení přírodních zdrojů a zabránit jejich nadměrnému využívání oceněním hodnoty služeb ekosystémů. Peněžně vyjadřuje vnitřní životodárnou hodnotu jednotlivých typů biotopů přírody ČR (Seják, Dejmal a kol., 2003).

4

5 Metoda hodnocení biotopů je využitelná v mnoha směrech: 1. V makroekonomické rovině v oblasti národního účetnictví. Propojením metody hodnocení biotopů s výsledky satelitního snímkování (evropský projekt Corine Land Cover) byla kvantifikována peněžní hodnota národního přírodního kapitálu. Byly rovněž propočteny změny ve vývoji hodnoty přírodního kapitálu ČR porovnáním CLC 2000 ( mld. Kč) s položkami CLC 1990 ( mld. Kč). Znamená to, v průběhu 90. let (období přechodu od centrálně plánovaného k tržnímu ekonomickému systému) došlo k určitým pozitivním ekologickým změnám, které byly vyvolány hlavně přeměnou části orných půd na louky a pastviny a mírným nárůstem plochy lesů (celkový roční přírůstek asi 60 mld. Kč). V tomto období zároveň v ČR rostla spotřeba přírodního kapitálu. Odnímání zemědělské půdy pro nezemědělské účely (výstavba průmyslových zón, rodinných domů, liniových dopravních tras atd.) ukazuje, že na počátku tohoto desetiletí ( ) bylo ročně odnímáno v průměru tisíc hektarů. Roční odpisy přírodního kapitálu (založené pouze na spotřebě zemědělské půdy) lze odhadovat přibližně na 10 mld. Kč. 2. Metodu hodnocení biotopů lze využívat při územním plánování a rozhodování. Porovnáváním ekologických hodnot biotopů s cenami jejich ekonomického využívání lze vytvářet vhodné informace pro politická rozhodování. Metoda je využitelná pro kvantifikace ekologické újmy na přírodě a krajině a to zejména při implementaci Směrnice 2004/35/CE o odpovědnosti za životní prostředí v souvislosti s prevencí a nápravou škod na životním prostředí. 3. Metoda je využitelná i pro zavedení ekonomických nástrojů (plateb) při ochraně přírody a krajiny. Zavedení těchto plateb bude znamenat plnění jednoho z hlavních úkolů novelizované Strategie EU pro udržitelný rozvoj. Pro přechod k udržitelné budoucnosti je žádoucí rozšířit použití této metody do dalších zemí.

6 Hodnoty ekologických a ekonomických funkcí území ČR (hodnoty ekologických funkcí dle metody hodnocení biotopů, hodnoty ekonomických funkcí dle zákona o oceňování majetku a prováděcí vyhl. č. 540/2003 Sb.) LAND COVER 1: Body Kč/m 2 Kč/m 2 průměr ekol. f. ekon. f Souvislá městská zástavba Nesouvislá městská zástavba Průmyslové a obchodní areály Silniční a železniční síť s okolím Přístavy Letiště Oblasti současné těžby surovin Haldy a skládky , Staveniště Městské zelené plochy Sportovní a rekreační plochy ,9-9, Nezavlažovaná orná půda ,85-9,05 dle okresů Trvale zavlažovaná orná půda ,85-9,05 dle okresů Vinice Sady, chmelnice a zahradní plantáže 18, Louky a pastviny ,90-4,50 dle okresů Jednoleté a trvalé kultury ,90-4,50 dle okresů Směsice polí luk a trvalých plodin ,90-9,05 dle okresů Zemědělské oblasti s přiroz.vegetací 40, ,90-4,50 dle okresů Zemědělsko-lesní oblast 45, Listnaté lesy Jehličnaté lesy Smíšené lesy 55, Přírodní louky , Stepi a křoviny 38, , Nízký porost v lese 42, , Pláže, duny, písek 26, , Skály 36, , Řídká vegetace 35, , Spálená vegetace , Mokřiny a močály , Rašeliniště , Vodní toky Vodní plochy

7 Reference: COSTANZA R., D'ARGE R., DE GROOT R., FARBER S., GRASSO M., HANNON B., NAEEM S., LIMBURG K., PARUELO J., O'NEIL R.V., RASKIN R., SUTTON P., VAN DEN BELT M. (1997), The value of the world's ecosystem services and natural capital, Nature 387, EISELTOVÁ M. (ed.) (1996), Obnova jezerních ekosystémů - holistický přístup, Wetlands International publ. č. 32, 190 s. GROOT, R.S., Functions of Nature, Wolters-Noordhoff, Convention on Biological Diversity, 5 June 1992, Handbook of Biodiversity Valuation, A Guide for Policy Makers. OECD 2002 HAWKEN, P., LOVINS, A.B., LOVINS, L.H. Natural Capitalism, The Next Industrial Revolution, Earthscan, Kompensationsverordnung GVBI. I S. 624, Verordnung über die Durchführung von Kompensationsmaßnahmen, Ökokonten, deren Handelbarkeit und die Festsetzung von Ausgleichsabgaben (in German), vom 1. September 2005, OBNOVENÁ STRATEGIE EU PRO UDRŽITELNÝ ROZVOJ, Rada evropské unie, Brusel 9. června 2006 (09.06), 10117/06 PEARCE D.W., TURNER R.K. (1990), Economics of Natural Resources and the Environment, Harvester Wheatsheaf, Hemel Hempstead. Richtlinien zur Bemessung der Abgabe bei Eingriffen In Natur und Landschaft, Hessisches Ministerium für Landesentwicklung, Wohnen, Landwirtschaft, Forsten und Naturschutz, St.Anz. 26/1992. SEJÁK, J. (1999). Reshaping European Economy, An Economic Evaluation of the Lifesupport Functions of European Nature, European Nature nr. 3 SEJÁK, J. a kol., Oceňování pozemků a přírodních zdrojů, Grada Publishing 1999, 256 s. SEJÁK, J. The Natural Capital of Central and Eastern European Countries,The Role and Valuation of Natural Assets in Central and Eastern Europe. SEJÁK, J., DEJMAL, I. A kol. Hodnocení a oceňování biotopů České republiky, Český ekologický ústav, 2003, 428 s.,

8 SEZNAM TYPŮ BIOTOPŮ ČR A JEJICH BODOVÝCH HODNOT Zkratky ve sloupcích skupiny Parametr Z Zralost P Přirozenost DS Diverzita struktur DD Diverzita druhů VB Vzácnost biotopu VD Vzácnost druhů těchto biotopů CB Citlivost (zranitelnost) biotopů OB Ohrožení množství a kvality biotopů (Hodnoty parametrů se pohybují v rozmezí minimálně = 1, maximálně = 6 bodů) Su. [Součet parametrů v % z maximální možné sumy (48)] ZBH Základní bodová hodnota (maximálně 576) HB Hodnota biotopu (základní hodnota v % z maximální hodnoty [576] Výpočet hodnoty biotopu Su. [%]=(Z+P+DS+DD+VB+VD+CB+OB)/48 ZBH=(Z+P+DS+DD)*(VB+VD+CB+OB) HB=[(Z+P+DS+DD)*(VB+VD+CB+OB)] x 100/576 [%] Seznam biotopů České republiky a jejich bodových hodnot (HB) Číslo Typ biotopu nebo podskupina typů biotopů Parametr Su. ZBH HB Z P DS DD VB VD CB OB % 1 V00.1 Podzemní vody intersticiální V00.2 Podzemní vody puklinové V0.1 Podzemní krasová jezírka V0.2 Podzemní krasové toky V1 Makrofytní vegetace přirozeně eutrofních a mezotrofních stojatých vod V2.1 Makrofytní vegetace mělkých stojatých vod V2.2 Periodické stojaté vody V2.3 Vody zvláštního chemizmu V3 Makrofytní vegetace oligotrofních jezírek a tůní V4 Makrofytní vegetace vodních toků V4.1 Pramenné stružky V4 Makrofytní vegetace vodních toků V4.2 Pstruhová pásma horských a podhorských toků V4 Makrofytní vegetace vodních toků V4.3 Lipanová pásma podhorských potoků a řek V4 Makrofytní vegetace vodních toků V4.4 Parmová pásma toků V4 Makrofytní vegetace vodních toků V4.5 Cejnová pásma toků V5 Vegetace parožnatek V6 Vegetace šídlatek (Isoëtes) M1.1 Rákosiny eutrofních stojatých vod M1.2 Slanomilné rákosiny a ostřicové porosty M1.3 Eutrofní vegetace bahnitých substrátů M1.4 Říční rákosiny M1.5 Pobřežní vegetace potoků M1.6 Mezotrofní vegetace bahnitých substrátů M1.7 Vegetace vysokých ostřic M1.8 Vápnitá slatiniště s mařicí pilovitou (Cladium mariscus) M2.1 Vegetace letněných rybníků M2.2 Jednoletá vegetace vlhkých písků M2.3 Vegetace obnažených den teplých oblastí M2.4 Vegetace jednoletých slanomilných trav M3 Vegetace vytrvalých obojživelných bylin M4.1 Štěrkové náplavy bez vegetace M4.2 Štěrkové náplavy s židoviníkem německým (Myricaria germanica) M4.3 Štěrkové náplavy s třtinou pobřežní (Calamagrostis pseudophragmites) M5 Devětsilové lemy horských potoků

9 34 M6 Bahnité říční náplavy M7 Bylinné lemy nížinných řek R0.1 Prameny prostých vod R0.2 Termální a minerální prameny R1.1 Luční pěnovcová prameniště R1.2 Luční prameniště bez tvorby pěnovců R1.3 Lesní pěnovcová prameniště R1.4 Lesní prameniště bez tvorby pěnovců R1.5 Subalpínská prameniště R2.1 Vápnitá slatiniště R2.2 Nevápnitá mechová slatiniště R2.3 Přechodová rašeliniště R2.4 Zrašelinělé půdy s hrotnosemenkou bílou (Rhynchospora alba) R3.1 Otevřená vrchoviště R3.2 Vrchoviště s klečí (Pinus mugo) R3.3 Vrchovištní šlenky S1.1 Štěrbinová vegetace vápnitých skal a drolin S1.2 Štěrbinová vegetace silikátových skal a drolin S1.3 Vysokostébelné trávníky skalních terásek S1.4 Vysokobylinná vegetace zazemněných drolin S1.5 Křoviny skal a drolin s rybízem alpínským (Ribes alpinum) S2 Pohyblivé sutě S3 Jeskyně A1.1 Vyfoukávané alpínské trávníky A1.2 Zapojené alpínské trávníky A2.1 Alpínská vřesoviště A2.2 Subalpínská brusnicová vegetace A3 Sněhová vyležiska A4.1 Subalpínské vysokostébelné trávníky A4.2 Subalpínské vysokobylinné nivy A4.3 Subalpínské kapradinové nivy A5 Skalní vegetace sudetských karů A6 Acidofilní vegetace alpínských skal a drolin A7 Kosodřevina A8.1 Subalpínské křoviny s vrbou laponskou (Salix lapponum) A8.2 Vysoké subalpínské listnaté křoviny T1.1 Mezofilní ovsíkové louky T1.2 Horské trojštětové louky T1.3 Poháňkové pastviny T1.4 Aluviální psárkové louky T1.5 Vlhké pcháčové louky T1.6 Vlhká tužebníková lada T1.7 Kontinentální zaplavované louky T1.8 Kontinentální vysokobylinná vegetace T1.9 Střídavě vlhké bezkolencové louky T1.10 Vegetace vlhkých narušovaných půd T2.1 Subalpínské smilkové trávníky T2.2 Horské smilkové trávníky s alpínskými druhy T2.3 Podhorské až horské smilkové trávníky T3.1 Skalní vegetace s kostřavou sivou (Festuca pallens) T3.2 Pěchavové trávníky T3.3 Úzkolisté suché trávníky T3.4 Širokolisté suché trávníky

10 87 T3.5 Acidofilní suché trávníky T4.1 Suché bylinné lemy T4.2 Mezofilní bylinné lemy T5.1 Jednoletá vegetace písčin T5.2 Otevřené trávníky písčin s paličkovcem šedavým (Corynephorus canescens) T5.3 Kostřavové trávníky písčin T5.4 Panonské stepní trávníky na písku T5.5 Podhorské acidofilní trávníky T6.1 Acidofilní vegetace efemér a sukulentů T6.2 Bazifilní vegetace efemér a sukulentů T7 Slaniska T8.1 Suchá vřesoviště nížin a pahorkatin T8.2 Sekundární podhorská a horská vřesoviště T8.3 Brusnicová vegetace skal a drolin K1 Mokřadní vrbiny K2.1 Vrbové křoviny hlinitých a písčitých náplavů K2.2 Vrbové křoviny štěrkových náplavů K3 Vysoké mezofilní a xerofilní křoviny K4 Nízké xerofilní křoviny L1 Mokřadní olšiny L2.1 Horské olšiny s olší šedou (Alnus incana) L2.2 Údolní jasanovo-olšové luhy L2.3 Tvrdé luhy nížinných řek L2.4 Měkké luhy nížinných řek L3.1 Hercynské dubohabřiny L3.2 Polonské dubohabřiny L3.3 Karpatské dubohabřiny L3.4 Panonské dubohabřiny L4 Suťové lesy L5.1 Květnaté bučiny L5.2 Horské klenové bučiny L5.3 Vápnomilné bučiny L5.4 Acidofilní bučiny L6.1 Perialpidské bazifilní teplomilné doubravy L6.2 Panonské teplomilné doubravy na spraši L6.3 Panonské teplomilné doubravy na písku L6.4 Středoevropské bazifilní teplomilné doubravy L6.5 Acidofilní teplomilné doubravy L7.1 Suché acidofilní doubravy L7.2 Vlhké acidofilní doubravy L7.3 Subkontinentální borové doubravy L7.4 Acidofilní doubravy na písku L8.1 Boreokontinentální bory L8.2 Lesostepní bory L8.3 Perialpidské hadcové bory L9.1 Horské třtinové smrčiny L9.2 Rašelinné a podmáčené smrčiny L9.3 Horské papratkové smrčiny L10.1 Rašelinné březiny L10.2 Rašelinné brusnicové bory L10.3 Suchopýrové bory kontinentálních rašelinišť L10.4 Blatkové bory XV1 Vegetace nových vodních ploch

11 140 XV2 Degradovaná biota vod XV3 Odvodňovací kanály XV4 Lokálně upravené vodní toky XM1 Zamokřelá ruderální lada XR (R 3.4) Degradovaná vrchoviště XS1 Nové těžební prostory ve skalních masivech a jejich kamenné odvaly XS2 Opěrné zdi, suché zídky a plochy s umělým kamenným povrchem XS3 Opuštěná důlní díla, neužívané tunely a sklepy XS4 Sesuvy, obnažené půdy a spáleniště XT1 Postagrární víceleté úhory XT2 Degradovaná vlhká lada XT3 Intenzivní nebo degradované mezofilní louky XT4 Degradované suché trávníky a vřesoviště XT5 Bylinné porosty náspů dopravních staveb a zemních hrází XT6 Nové těžební prostory a odvaly zemních substrátů XK1 Extenzivní nebo opuštěné sady a vinice XK2 Lada s křovinnými porosty a stromy XK3 Dřevinné porosty náspů dopravních staveb XK4 Pionýrská dřevinná vegetace nekultivovaných antropogenních ploch XL1 Remízky, aleje a liniové porosty dřevin v krajině XL2 Soliterní stromy XL3 4 Monokultury stanovištně nevhodných dřevin XL4 3 Degradované lesní porosty s ruderálními společenstvy XL5 Paseky, les po výsadbě a renaturalizační výsadby dřevin X1.1 Nové umělé nádrže z přírodních materiálů X1.2 Betonové nádrže (bazény) X1.3 Systematicky upravené vodní toky X1.4 Znečištěné vody X2 Technicky upravená prameniště, vytěžená či odvodněná rašeliniště bez vegetace X3.1 Zbořeniště X3.2 Užívané štoly, tunely a sklepy X4.1 Tradiční náves X4.2 Jednoleté úhory X4.3 Víceleté kultury na orné půdě X4.4 Jednoleté a ozimé kultury na orné půdě X4.5 Bylinné porosty na opuštěných degradovaných plochách, nerekultivovaných haldách a skládkách X4.6 Železniční stanice (seřazovací stanice a jim podobná překladiště) X4.7 Lada v průmyslových, skladových a zemědělsko-techn. areálech X5.1 Živé ploty X5.2 Užitkové zahrady a zahrádkářské kolonie X5.3 Intezivní vinice, chmelnice a sady X6.1 Parky a zahrady s převahou nepůvodních druhů X6.2 Hřbitovy s převahou nepůvodních druhů X6.3 Lesní a ovocné školky, plantáže lesních dřevin X6.4 Monokultury alochtonních druhů dřevin (např. akátiny) XX1.1 Nádrže čističek a odkaliště XX1.2 Chemicky znehodnocené vody XX1.3 Zatrubněné toky XX2 Chemicky znehodnocené mokřiny XX3.1 Plošně zastavěné území s minimální vegetací XX3.2 Nepropustné plochy a plochy trvale bez vegetace

12 191 XX4.1 Skládky a smetiště v intravilánu XX4.2 Chemicky znehodn. plochy a otevřené povrchy skládek abiotických materiálů Hodnoty ekologických a ekonomických funkcí území ČR (hodnoty ekologických funkcí dle metody hodnocení biotopů, hodnoty ekonomických funkcí dle zákona o oceňování majetku a prováděcí vyhl. č. 540/2003 Sb.) LAND COVER 1: Body Kč/m 2 Kč/m 2 průměr ekol. f. ekon. f Souvislá městská zástavba Nesouvislá městská zástavba Průmyslové a obchodní areály Silniční a železniční síť s okolím Přístavy Letiště Oblasti současné těžby surovin Haldy a skládky , Staveniště Městské zelené plochy Sportovní a rekreační plochy ,9-9, Nezavlažovaná orná půda ,85-9,05 dle okresů Trvale zavlažovaná orná půda ,85-9,05 dle okresů Vinice Sady, chmelnice a zahradní plantáže 18, Louky a pastviny ,90-4,50 dle okresů Jednoleté a trvalé kultury ,90-4,50 dle okresů Směsice polí luk a trvalých plodin ,90-9,05 dle okresů Zemědělské oblasti s přiroz.vegetací 40, ,90-4,50 dle okresů Zemědělsko-lesní oblast 45, Listnaté lesy Jehličnaté lesy Smíšené lesy 55, Přírodní louky , Stepi a křoviny 38, , Nízký porost v lese 42, , Pláže, duny, písek 26, , Skály 36, , Řídká vegetace 35, , Spálená vegetace , Mokřiny a močály , Rašeliniště , Vodní toky Vodní plochy