PISA - LETÁK I. To vše by mělo zajímat rodiče, žáky, veřejnost a ty, kteří mohou ovlivnit podobu a funkci školského systému.

Transkript

1 PISA - LETÁK I Učení pro život Jsou mladí lidé připraveni na to, aby se vyrovnali s požadavky budoucnosti? Jsou schopni přicházet s novými myšlenkami a nápady, zdůvodňovat je a sdělovat je efektivně ostatním? Mají kapacity k tomu, aby se celý život dále vzdělávali? Jsou některé typy výuky a organizace chodu školy efektivnější než ostatní? To vše by mělo zajímat rodiče, žáky, veřejnost a ty, kteří mohou ovlivnit podobu a funkci školského systému. Úroveň výsledků vzdělávání v různých zemích je možné popsat pomocí mezinárodních indikátorů. Vývoje těchto indikátorů se v rámci výzkumu OECD/PISA účastní spolu s dalšími zeměmi všech 29 členských zemí OECD. Co je OECD/PISA? Země, které se účastní výzkumu OECD/PISA jsou: Austrálie Belgie Brazílie* Čína* Lucembursko Maďarsko Mexiko Německo Česká republika Nový Zéland Dánsko Finsko Francie Holandsko Island Irsko Itálie Japonsko Kanada Korea Norsko Polsko Portugalsko Rakousko Ruská federace* Řecko Spojené státy Španělsko Švédsko Švýcarsko Lotyšsko* Velká Británie Hvězdičkou (*) jsou označeny země, které nejsou členy OECD. Výzkum PISA představuje mezinárodní hodnocení dovedností a znalostí patnáctiletých žáků. Jeho cílem je zjistit, do jaké míry získávají žáci na konci povinné školní docházky znalosti a dovednosti, které mají zásadní význam pro jejich plnohodnotné zařazení do společnosti. Spolupráce na úrovni vlád jednotlivých zemí Výzkum PISA je založen na vzájemné spolupráci zúčastněných zemí a plně využívá jejich odborného potenciálu. Při jejím řízení realizuje OECD společné politické zájmy a záměry

2 vlád jednotlivých zemí. Společně je tak vyvíjena metoda hodnocení žáků, která bude pro všechny země validní, bude spolehlivě měřit důležité dovednosti žáků a bude založena na skutečných životních situacích. Nástroj pravidelného monitorování První šetření výzkumu PISA se uskuteční v roce Další šetření se budou opakovat v cyklech vždy po třech letech. Jádro všech šetření je tvořeno třemi hlavními oblastmi: čtenářskou, matematickou a přírodovědnou gramotností. V rámci každého cyklu budou dvě třetiny testovacího času věnovány jedné z těchto oblastí, tzv. hlavní oblasti, která bude zkoumána do větší hloubky. Hlavními oblastmi jsou čtenářská gramotnost v roce 2000, matematická gramotnost v roce 2003 a přírodovědná gramotnost v roce Rozsáhlé mezinárodní šetření V každé zemi bude výzkum prováděn na vzorku o velikosti žáků. Žáci budou v rámci písemného testu řešit množství různých úloh. Spolu s testem vyplní i dotazník týkající se jejich zázemí, jejich názorů a zkušeností. Čím je výzkum PISA jedinečný? Výzkum PISA je v prvé řadě zaměřen na otázky důležité pro celou společnost. Vlády zemí chtějí znát odpovědi na otázky typu: "Jsou děti v našich školách připravovány na plnohodnotné zapojení do společnosti?" nebo "Jaká struktura vzdělávacího systému a jaké vzdělávací metody maximalizují šance žáků se slabým sociálním a ekonomickým zázemím?" nebo "Jak velký vliv má kvalita výukových prostředků ve škole na výsledky žáků?" Výzkum PISA je vytvářen tak, aby přispěl k nalezení odpovědí na tyto otázky, a to konkrétně prostřednictvím konzistentně podaného souboru výsledků z velkého počtu zemí. Výzkum PISA je podložen dynamickým modelem celoživotního učení. Tento model vychází z toho, že během života neustále získáváme nové znalosti a dovednosti potřebné pro úspěšné přizpůsobování se měnícímu se světu. Žáci se ve škole nemohou naučit všechno, co budou v dospělém životě potřebovat. Aby se v dalším životě dokázali dále a efektivně učit, potřebují pevné základy v takových klíčových oblastech, jako je čtenářská gramotnost, matematika a přírodní vědy. Žáci se musí také naučit organizovat a vést svou vlastní výuku, umět se učit samostatně i ve skupinách a umět překonávat překážky během učebního procesu. To vyžaduje, aby si byli vědomi svého vlastního procesu myšlení, učebních postupů a metod. Aby mohl výzkum hodnotit také tyto aspekty, nebude zjišťovat pouze znalosti a dovednosti žáků, ale bude se jich ptát také na jejich vlastní způsob učení, na záliby, které je motivují, a na to, čemu dávají ve školní výuce přednost. Výzkum PISA je nástrojem pro monitorování v průběhu času. To, že budou v průběhu devíti let detailně pokryty všechny tři zmiňované oblasti, přičemž každé tři roky bude možné materiály aktualizovat, umožní zemím pravidelně a plánovitě monitorovat své pokroky v klíčových oblastech vzdělávání.

3 Výzkum PISA testuje schopnosti řešit situace reálného života. Předchozí mezinárodní výzkumy byly zaměřeny především na "školní vědomosti". Nový výzkum OECD je zaměřen na měření toho, jak žáci uspějí v testovaných oblastech za hranicemi učiva vymezeného školními osnovami. Co se bude hodnotit? Znalosti a dovednosti žáka PISA bude hodnotit některé znalosti a dovednosti žáka, které mu umožní plně se zařadit do společnosti a stát se člověkem, který se učí po celý život. Některé prvky, jako je ovládnutí klíčových vědeckých pojmů a představ, jsou sice součástí školního kurikula, ve výzkumu PISA je však hodnoceno jejich zvládnutí přesahující hranice příslušných školních předmětů. Zejména je hodnocena schopnost žáka s těmito pojmy a představami aktivně pracovat a jejich pomocí řešit problémy skutečného života. Koncept matematické, přírodovědné a čtenářské gramotnosti PISA 2000 bude zkoumat tři oblasti: čtenářskou gramotnost, matematickou gramotnost a přírodovědnou gramotnost. Termín gramotnost má vystihovat šíři znalostí, dovedností a schopností, které jsou hodnoceny. Hodnocené oblasti jsou proto definovány pomocí obsahu nebo struktury znalostí, které žák potřebuje ke zvládnutí úkolů, dále pomocí postupů a metod, které musí použít a pomocí kontextu, ve kterém jsou znalosti a dovednosti aplikovány. Pro každou oblast bude vytvořena spojitá škála, na které budou pomocí skórů vyjádřeny úrovně výsledků jednotlivců a rozložení výsledků celé populace. Žáci však nebudou rozděleni na "gramotné" a "negramotné", ale jejich výkon bude popsán řadou po sobě jdoucích úrovní jejich úspěšnosti. Širší postoje a schopnosti Kromě znalostí a dovedností souvisejících s hodnocenými oblastmi zaujímají ve výzkumu významné místo také tzv. mezipředmětové dovednosti, které prostupují širšími oblastmi lidského konání a není je proto možné vázat k jedinému předmětu. Proto bude analyzována i motivace a další postoje žáka. V roce 2003 se výzkum speciálně zaměří na schopnost žáka řešit problémy. Čtenářská gramotnost V rámci výzkumu čtenářské gramotnosti budou žáci provádět široké spektrum úkolů s různými druhy textu, přičemž úkolem může být jak získávání informací z textu, tak prokázání hlubšího pochopení, interpretace textu a hodnocení jeho obsahu a podoby. Použité texty nebudou zahrnovat pouze prozaické pasáže, ale i různé typy dokumentů, jako jsou seznamy, formuláře, grafy a diagramy. Matematická gramotnost Matematická gramotnost zahrnuje využití matematických schopností na různých úrovních, počínaje uplatněním standardních matematických operací a konče matematickým myšlením a chápáním. Vyžaduje též znalost a schopnost aplikace širšího rozsahu matematických témat, jako je např. pravděpodobnost, změna a růst, tvar a prostor, kvantitativní dokazování, neurčitost a závislosti. Použity jsou matematické okruhy jako je algebra, aritmetika a geometrie.

4 Přírodovědná gramotnost Přírodovědná gramotnost spočívá ve využívání základních vědeckých pojmů a představ potřebných pro pochopení přírodního světa a pro rozhodování, která se jej týkají. To samozřejmě zahrnuje rozpoznávání vědeckých otázek, vyhledávání důkazů, vyvozování závěrů a jejich formulace. Nyní i v nejbližší době budou využity vědecké pojmy a představy týkající se světa, který žáka obklopuje. Tyto pojmy a představy jsou vybrány zejména z tematických okruhů Věda v životě a zdraví, Země a životní prostředí a Technika. Jaké budou výstupy výzkumu PISA? Výsledky výzkumu budou zprostředkovány v řadě publikací. První mezinárodní zpráva, která bude zveřejněna v roce 2001, bude obsahovat celkové výsledky. OECD bude současně vydávat řadu analytických publikací, které se budou zabývat využitím výsledků výzkumu při politických rozhodováních. Nakonec bude bohatý soubor dat získaných v šetření zpřístupněn všem těm, kteří chtějí provádět své vlastní analýzy. Výsledky budou shrnuty na webové stránce: Výsledky výzkumu PISA poskytnou základní informaci o úrovni znalostí a dovedností žáků. V každé oblasti budou výsledky žáků prezentovány pomocí kontinuální škály, která bude popisovat jejich schopnost provádět určité úkoly. Výsledky bude možné sledovat odděleně i pro jednotlivé definované podskupiny žáků - např. pro děvčata a chlapce, pro různé sociálněekonomické skupiny apod. Bude vyvinuto úsilí nalézt takové analytické metody, které budou identifikovat klíčové demografické, sociální, ekonomické a vzdělávací faktory, které ovlivňují výsledky žáka a školy. PISA poskytne široký základ pro politicky orientované analýzy výsledků. PISA bude například: dávat výsledky žáka do souvislosti s výukou, analyzovat vztah mezi výsledky žáků a takovými školními faktory, jako je kvalita materiálních i lidských zdrojů školy, veřejná či privátní kontrola, financování a rozhodovací mechanismy, analyzovat rozdíly v rozložení výsledků v jednotlivých zemích, včetně informace o tom, jaké jsou rozdíly ve výsledcích žáků různých škol, i o tom, do jaké míry škola ovlivňuje vztah mezi výsledkem žáka a ekonomickou, sociální a kulturní úrovní jeho rodiny, porovnávat takové aspekty života žáka, jako je jeho vztah k učení a životu ve škole a v prostředí rodiny. Každé tři roky poskytne soubor nových poznatků a analýz informace o tom, jak se mění žákovské charakteristiky. Porovnáním směru a velikosti změn v různých zemích mohou příslušní zodpovědní činitelé dát do souvislosti lokální vývoj s globálním a čelit tak výzvám nového tisíciletí.

5 Jakým způsobem budou žáci testováni? Široké spektrum testových položek Úlohy budou mít tištěnou podobu a žáci budou své odpovědi psát. Žáci budou navíc muset přečíst velké množství textu (často kombinovaného s diagramy) a zodpovídat navazující otázky. U některých otázek budou žáci vybírat odpověď z více nabízených možností, na jiné budou tvořit své vlastní odpovědi. Důvodem velkého množství testových materiálů je snaha objektivně zjistit, zda žák umí o dané oblasti aktivně přemýšlet spíše než jednoduše aplikovat znalosti získané ve škole. Vývoj testových položek v zúčastněných zemích Jeden z nejdůležitějších rysů výzkumu PISA je ten, že budou testovány skutečně užitečné dovednosti a znalosti způsobem validním pro mnoho různých zemí. Během roku 1999 bylo v rámci pilotního šetření ověřeno v zúčastněných zemích velké množství úloh. Získané výsledky budou využity k výběru nejvhodnějších úloh pro vytvoření indikátorů užitečných dovedností a znalostí, které budou validní v mezinárodním srovnávání žáků. Doba testování a množství položek Jednotliví žáci budou psát test dvě hodiny čistého času. Protože však bude každému žákovi přiřazen vždy jeden z devíti různých testových sešitů sestavených z různě kombinovaných testových položek, bude zabezpečeno široké pokrytí jednotlivých testovaných oblastí. Informace o zázemí žáka a o jeho škole Každý žák stráví asi 20 minut odpovídáním na otázky v dotazníku. Dotazník budou 30 minut vyplňovat i ředitelé všech zúčastněných škol. Tyto dotazníky poskytnou důležité informace o kontextu výzkumu a budou napomáhat interpretaci a analýzám výsledků. Konsorcium pro výzkum PISA Výzkum je realizován mezinárodním konsorciem řízeném Australskou radou pro pedagogický výzkum (Australia Council for Educational Research - ACER). Toto konsorcium je složeno z těchto institucí: Netherlands National Institute for Educational Measurment (CITO) z Nizozemska, Education Testing Service (ETS) a Westat ze Spojených států a National Institute for Educational Research (NIER) z Japonska. Konsorcium výzkumu PISA má dalekosáhlé zkušenosti v navrhování a realizaci podobných šetření v národním i mezinárodním měřítku a zároveň spojuje dohromady zkušenosti uznávaných expertů ze 32 zemí. Další informace Publikace Měření znalostí a dovedností - Nová koncepce hodnocení žáků (ÚIV, 1999) poskytuje detailní popis výzkumu PISA i každé z testovaných domén, k dispozici v průběhu listopadu 1999 v ÚIV.