Vyhodnocení připomínek z meziresortního připomínkového řízení k návrhu věcného záměru zákona o bezpečnosti provozu vyhrazených technických zařízení

Transkript

1 1 Vyhodnocení připomínek z meziresortního připomínkového řízení k návrhu věcného záměru zákona o bezpečnosti provozu vyhrazených technických zařízení IV Seznam připomínkujících, kteří uplatňují zásadní připomínky: 1. ČBÚ 2. ČMKOS 3. HK ČR 4. MD 5. MF 6. MPO 7. MMR 8. MO 9. MV 10. MZV 11. SP ČR 12. SÚJB 13. ÚV ČR OKOM Zásadní připomínky Poznámka: v materiálu se pro hlavní předmět úpravy vyhrazená technická zařízení užívá vžitá zkratka VTZ Poř. Připomínkující K ustanovení Zásadní připomínky č. místo (nově) 1. ČBÚ obecně I. Obecně Návrh údajně vychází z analýzy stávajícího právního stavu a ze stavu praktického naplňování podmínek při zajišťování bezpečnosti provozu VTZ. Předložené znění však vzbuzuje o přiléhavosti uvedených tvrzení pochybnosti: 1) Jako důvod předložení věcného záměru zákona uvádí navrhovatel výsledky analýzy, jejíž výstupy však předložený materiál neobsahuje. Při posuzování nezbytnosti navrženého řešení se nelze o žádný údaj opřít. 2) Návrh postrádá právní úpravu provozování ostatních technických zařízení, která nejsou ve skupině VTZ. Právní reglementace těchto Způsob vyřízení Po vysvětlení ČBÚ na zásadní připomínce netrvá NE V souladu se zadáním podle UV č. 764 ze dne

2 2 zařízení je tak i nadále nejasná. Nejasnost prohlubuje definice VTZ, která je spíš definicí technického zařízení, postrádá zásadní prvek, kterým se VTZ od ostatních zařízení liší prvek zvýšené rizikovosti při používání těchto zařízení (3.1). jsou předmětem úpravy pouze VTZ.. Definice VTZ se upraví. 3) Návrh postrádá úpravu týkající se tzv. provozních nehod, což jsou události, při nichž jen šťastnou shodou okolností nedošlo k závažným následkům na zdraví a životě osob. Taková úprava po zrušení vyhlášky č. 100/1975 Sb., o evidenci a registraci pracovních úrazů a o hlášení provozních nehod (havárií) a poruch technických zařízení, citelně chybí. Proklamujeme-li bezpečnost a ochranu zdraví při práci a bezpečnost provozu, je nezbytné, již s přihlédnutím k požadavkům prevence, aby k vyhledáváni rizik mimo jiné přispěly i výsledky šetření těchto událostí. Nebezpečí, vyplývající z těchto událostí spočívá v jejich latentním obsahu. U většiny těchto událostí ke škodné události neodchází, ale včasná analýza jejich výskytu a přijetí opatření může k prevenci při ochraně života a zdraví a majetku rozhodujícím způsobem přispět. Navrhovaná závažná nehodová událost je nepostačující především proto, že se omezuje se na případy, kdy ke škodě již došlo. - částečně Připomínka se vrací zpět k postupům podle zrušené vyhlášky ČÚBP č. 110/1975 Sb. od kterých již bylo upuštěno. Návrhem nové právní úpravy bude znovu zavedeno pouze ohlašování závažné nehodové události blíže specifikované v bodu h). 4) Zrušení zákona č. 174/1968 Sb., které se navrhuje, nepřihlíží k důsledkům zániku jeho platnosti (na základě uvedeného zákona se podle jeho ust. 3 odst. 2 působnost organizací státního odborného dozoru, tj. nejen státního odborného dozoru nad bezpečností vyhrazených technických zařízení, nevztahuje na činnost, pracoviště a technická zařízení podléhající podle zvláštních předpisů dozoru orgánů státní báňské správy. Návrh věcného záměru však míří pouze na vyhrazená technická zařízení, což ve svém důsledku znamená, že zrušením zákona č. 174/1968 Sb. pozbude oprávnění k výkonu dozoru technických zařízení několik ústředních orgánů státní správy. Je proto nezbytné bud ponechat torzo tohoto zákona v platnosti po příslušné úpravě nebo nejméně doplnit připravovaný zákon o technická zařízení, nikoliv jen VTZ. 5) Chybí aplikace RIA. Ta by měla eliminovat vytváření nové regulace, která není bezprostředně nutná. Podle Usnesení vlády č. 877 ze dne 13.srpna 2007 (I/3 Přílohy), je nutno aplikovat metodu RIA co nejdříve, tzn. v samém počátku úvah o řešení vzniklého problému. Z předkládací zprávy vyplývá, že navrhovatel volil opačný postup. V rámci projednávání NE - Vysvětleno 3 odst. 2 zákona č. 174/1968 Sb. neopravňuje k dozoru technických zařízení jiné ústřední orgány státní správy, tudíž jeho zrušením tyto orgány svá oprávnění nepozbudou. Požadavek je řešitelný jen změnou zákona 61/1988 Sb. Vysvětleno na připomínce netrvá Vzhledem k zahájení tvorby záměru zákona již počátkem roku 2007, uplatňuje se zde výjimka ze zprávy RIA.

3 3 paragrafovaného znění tak bude zkoumat důvody, proč takto postupoval, nikoli, zda důvody k tomuto postupu vůbec existují. Jsme toho názoru, že předložený materiál neumožňuje odpovědně posoudit, která z navržených variant je optimální. Podle našeho rozboru je koncepce zcela nového zákona a založení další instituce velmi nákladným krokem zpět v dosavadním vývoji. Mj. postrádáme přesvědčivé důvody nezbytnosti zřízení instituce Úřadu státního odborného dozoru, jako samostatného správního úřadu pro dozor nad bezpečností provozu vyhrazených technických zařízení pro zajištění např. přenositelnosti osvědčení, společného postupu orgánů dozoru, vymezení VTZ, stanovení práv a povinností právnickým a fyzickým osobám či začlenění povinností stanovených zákonem č. 309/2006 Sb., mezi povinnosti obecně stanovené provozovateli zařízení (což jsou podle Předkládací zprávy důvody předložení návrhu) a jak navržené řešení přispěje k snížení administrativní náročnosti, nákladů, a zjednodušení výkonu státního odborného dozoru, jak by odborná veřejnost, na niž se Předkládací zpráva odvolává, právem mohla očekávat. Návrh zákona by měl jednoznačně vyjádřit přímo v jeho obsahu případné zřízení tohoto úřadu a variantně by měly být zpracovány i řešení právních institutů obsažených v zákoně tehdy, pokud by tento úřad zřízen podle varianty I. a III. nebyl. Jsme názoru, že by měly být analyzovány důsledky navržené právní úpravy a že by měla být právně reglementována veškerá technická zařízení, nikoli pouze vyhrazená. V dalším postupu je podle našeho názoru nezbytné nejprve definovat společné a rozdílné prvky dosavadní právní úpravy, sjednotit náhled na koncepci řešení, jejíž stávající podoba se od původně dohodnuté liší, a podle výsledku postupovat. V souvislosti s otázkou volby nejvhodnějšího řešení dává Český báňský úřad ke zvážení IV. variantu řešení, a to a) ponechat současný administrativní systém a nezřizovat nový úřad, b) sjednotit pouze základní požadavky kladené na provozování VTZ v oblasti působení jednotlivých dozorů a stanovit základní zásady pro další postup státu ve vztahu k VTZ. c) omezit zásahy do zvláštních právních předpisů, d) zajistit mezirezortní přenositelnost osvědčení odbornosti, včetně jednotného postupu při jeho získávání Vyjadřujeme přesvědčení, že lze tuto variantu akceptovat a realizovat nikoli vydáním zvláštního zákona, ale novelou stávajících právních předpisů jinak Navrhovatel respektuje názor na variantu II v bodě c). a požadavky vyplývající z návrhu IV varianty. V souladu s tímto konceptem je nový návrh věcného záměru zákona upraven. Požadavek na přenositelnost osvědčení je řešen v bodě

4 4 by ji bylo nutno vložit do návrhu věcného záměru zákona. Tuto připomínku povaţuje Český báňský úřad za zásadní. 2. ČMKOS obecně Obecně k návrhu Českomoravská konfederace odborových svazů projednala předložený návrh věcného záměru zákona o bezpečnosti provozu vyhrazených technických zařízení na schůzi Legislativní rady ČMKOS dne ČMKOS souhlasí s centrální myšlenkou předkládaného návrhu věcného záměru zákona, že stávající právní úpravu bezpečnosti provozu technických zařízení s vyšší mírou ohrožení života a zdraví je bezesporu nutné přizpůsobit současnému právnímu stavu, zejména dostatečnému provázání právní úpravy v oblasti BOZP, názvoslovím, definicemi a požadavky technických předpisů, včetně implementace příslušných pravidel v rámci evropského trhu. Předkládaný návrh věcného záměru zákona se bohužel vydal poněkud nestandardním směrem, který je zjednodušeně řečeno hledáním třetí cesty. Přitom za dobrý směr, jak na věc jít, lze např. označit způsob, kterým dotčenou oblast ve své působnosti ošetřuje Český báňský úřad. Nejlepším řešením by vzhledem k závažnosti předmětné oblasti podle našeho názoru byl nadresortní samostatný správní úřad se všemi příslušnými kompetencemi. Tomuto návrhu řešení by také byla nejblíže (bohužel bez zmiňovaného nadresortního přístupu) v návrhu předkládaného věcného záměru zákona varianta č. II, spolu s transformací organizace státního odborného dozoru Institutu technické inspekce (ITI). Nevýhodou tohoto řešení však jsou zvýšené náklady na takový samostatný správní úřad, zejména náklady spojené s jeho zřízením a nezbytnou administrativou k zajištění chodu takového správního úřadu. Se zřetelem k těmto skutečnostem doporučujeme problematiku vyhrazených technických zařízení, tak jak je navržena, řešit rozdělením na dvě části. Část první: novela zákona č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, ve znění pozdějších předpisů, a dalších právních předpisů by měla řešit problematiku inspekce nad vyhrazenými technickými zařízeními prostřednictvím stávajících státních orgánů - tedy SUIP a OIP a orgánů příslušných rezortů, včetně ukládání přestupků a správních deliktů. Část druhá: samostatný zákon spolu s prováděcími předpisy by řešil samotné vymezení vyhrazených technických zařízení, práva a povinnosti ve vztahu k vyhrazeným technickým zařízením a otázku ověřování odborné NE Navrhovatel bere na vědomí názor na variantu II. a preferenci varianty I. Nové řešení návrhu vzhledem k zásadním připomínkám resortů je zpracováno jen pro působnost MPSV, ve kterém rozpracovává instituty související s variantou III.

5 5 způsobilosti, kterou by bylo nejlepší předat akreditovaným subjektům. Tento zákon by řešil otázky technické, které by byly platné pro všechny rezorty. Z toho důvodu a s ohledem na shora uvedené (ţe ideální by byla varianta II,) povaţuje ČMKOS za nejpřijatelnější variantu I., tedy rozšíření zákonem č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, ve znění pozdějších předpisů a inspekční činnost provádět v rámci systému Státního úřadu inspekce práce, ve kterém by na SUIP a OIP fungovaly odbory : 1. všeobecné bezpečnosti práce 2. pracovněprávních vztahů 3. bezpečnosti provozu vyhrazených technických zařízení. Vzhledem k závažnosti uvedené problematiky dále požadujeme, aby při tvorbě paragrafového znění byly připraveny i návrhy prováděcích právních předpisů, tak jak to požadují Legislativní pravidla vlády. Tyto připomínky povaţuje ČMKOS za zásadní. 3. HK ČR obecně Hospodářská komora ČR navrhuje komplexně přepracovat předloţený materiál takto: problematiku konstrukční bezpečnosti výrobků a technických zařízení řešit v návaznosti na zákon č. 22/1997 Sb., tak, aby technické požadavky byly adresovány pouze na výrobky a technická zařízení bez ohledu na to, v jakém resortním uspořádání v ČR jsou používány nebo provozovány; problematiku stanovení podmínek bezpečného provozu výrobků a technických zařízení (světlo, teplo, atd.) tam, kde je to potřebné, upravit v rámci právních předpisů vydávaných ministerstvem práce a sociálních věcí a ostatních dotčených resortů se zohledněním principů regulované sféry, (např. respektování návodu k používání); Vysvětleno na připomínce netrvá Tento cíl je v záměru zákona uplatněn. Navrhovaný zákon není v rozporu ze zákonem č. 22/1997 Sb. Návrh zásad nestanovuje požadavky na konstrukční bezpečnost VTZ. Respektuje tím technické požadavky stanovené prováděcími předpisy k zákonu č. 22/1997 Sb. Cílem tohoto záměru je stanovit podmínky ale také požadavky na provoz u technických zařízení se závažnou či vysokou mírou ohrožení života a zdraví a transformovat postupy při ověřování bezpečnosti provozu VTZ na postupy využívající posuzování rizik.

6 6 problematiku technologických výrobních a dopravních celků a systémů upravit zvláštním právním předpisem ministerstva práce a sociálních věcí; Právní úpravu je nutné řešit zákonem, a to zejména z důvodu zajištění, aby povinnosti osob, kterým jsou jim adresovány, byly stanoveny zákonem. výkon kontrolní činnosti státního orgánu dozoru v oblasti provozu navázat na zákon č. 251/2005 Sb. a ostatní resortní předpisy; dbát, aby předkládaný návrh nebyl v rozporu s právními předpisy a respektoval mezinárodní a evropské dokumenty týkající se problematiky provozních rizik technických zařízení a konstrukční bezpečnosti dříve instalovaných a používaných výrobků a technických zařízení; dbát, aby předkládaný návrh nestanovoval řadu dalších nadbytečných povinností podnikatelským subjektům a byl v souladu s praxí používanou v oblasti provozu technických zařízení v ostatních technicky vyspělých evropských státech. Zásady uvedené HK ČR jsou v návrhu uplatněny. 3. HK ČR obecně ODŮVODNĚNÍ: A. Upozorňujeme na nesoulad předloţeného návrhu věcného záměru zákona s následujícími právními předpisy: Zákon č. 22/1997 Sb. a jeho prováděcí předpisy implementující do právního řádu ČR evropské směrnice, a to nejen tvrzením Odborná veřejnost oprávněně očekává, že se změní i právní úprava stanovující povinnosti dodavatelů, ale zejména nerespektováním: Návodu k používání, jako základního dokumentu, který výrobci nebo dodavatelé povinně dodávají se stanovenými výrobky zákazníkům tak, aby unesli svoji odpovědnost vyplývající jim ze zákona č. 59/1998 Sb., a ustanovení týkajících se opakovaného použití výrobků, viz 2, 3, 12 a 13b. vztahů po zakoupení stanoveného výrobku, kdy podle zákona č. 22/1997 Sb. je stanovený výrobek na základě uzavřeného kontraktu předán uživateli, přičemž podle předloženého věcného záměru zákona s výrobkem může nakládat pouze provozovatel. Podle definice uvedené v kapitole 3.10 je totiž provozovatel osobou odpovídající za používání a provoz bez ohledu na vlastnický vztah k používanému výrobku nebo Vysvětleno na připomínce netrvá HK akceptovala stanovisko MPSV, že věcný záměr není v rozporu se zákonem č. 22/1997 Sb. V rámci podmínek pro používání zařízení a provádění ověřování stavu bezpečnosti provozu VTZ se striktně vychází z průvodní dokumentace, která zahrnuje návod k používání. Zavedení institutu ověřování bezpečnosti provozu VTZ je především prevencí chránící zdraví a bezpečnost osoby používající zařízení.

7 7 k technickým zařízením. Zákon č. 102/2001 Sb., a to nerespektováním věcného obsahu termínu bezpečný výrobek, který je opětovně založen na informacích poskytnutých výrobcem, který i stanovuje dobu, po kterou výrobek za běžných nebo rozumně předvídatelných podmínek užití nepředstavuje nebezpečí pro spotřebitele. Podle předloženého věcného záměru tyto informace vydává provozovatel. Zákon č. 179/2006 Sb., kdy veškeré montážní práce a řízení těchto prací na výrobcích a technických zařízeních, tedy základ profesních činností technických oborů, budou moci vykonávat pouze fyzické osoby splňující předpoklady dosaženého vzdělání, praxe v oboru a úspěšného vykonání zkoušky ze zvláštní odborné způsobilosti podle právních předpisů ministerstva práce a sociálních věcí a celé nově vznikající Národní soustavy povolání a kvalifikací se stávají nadbytečnými. Absolventi jak školských zařízení, tak v rámci systému dílčích kvalifikací budou muset paradoxně skládat další zkoušky, aby mohli vykonávat svoji profesi. Na novém systému Národní soustavy kvalifikací pracují podnikatelské subjekty již cca 1,5 roku a systém je před spuštěním. Zákon č. 123/2000 Sb., a to s ohledem na Hlavu V - Instalace, používání, údržba, servis a evidence zdravotnických prostředků a to proto, že v tomto zákoně je obsažena úprava týkající se i Státního ústavu pro kontrolu léčiv. Ten jako správní orgán, kontroluje mj. činnosti spadající pod oblast bezpečnosti zdravotnických prostředků. Předkládaný návrh věcného záměru rovněž není provázán s platnými právními předpisy: nařízení vlády č. 406/2004 Sb.; nařízení vlády č. 101/2005 Sb.; vyhláška ČBÚ č. 75/2002 Sb. 3. HK ČR obecně ODŮVODNĚNÍ: B. NESOULAD S PRÁVEM EU A MEZINÁRODNÍMI DOKUMENTY Tento navrhovaný zákon se nedotýká odpovědností výrobce a dodavatele vztahujících se na vady jeho výrobku. Navrhovatel doplnil návrh ve vazbě na aplikaci postupů a výsledků zkoušek odborné kvalifikace podle zákona 179/2006 Sb. v bodě 7. Návrh negativně vymezí působnost vůči zákonu č. 123/2000 Sb. Předloţený věcný záměr nerespektuje: principy odpovědnosti výrobce nebo dodavatele za bezpečnost výrobku po dobu jeho používání nebo provozu stanovením postupů, termínů, odborné způsobilosti osob podílejících se na prohlížení, seřizování, zkoušení, opravování a celkově zajištění bezpečného provozu uvedením těchto požadavků v návodu k používání. Tyto principy jsou promítnuty do všech evropských směrnic vydaných pro tzv. regulovanou sféru. Vysvětleno na připomínce netrvá

8 8 Domníváme se, že zavádění termínů Řád prohlídek, revizí, zkoušek a údržby po vzoru technologických výrobních a dopravních celků a systémů, je zcela nadbytečné, protože takovýto Řád je uveden u všech stanovených výrobků v jejich návodu k používání nebo u dříve instalovaných technických zařízení v českých technických normách. principy analyzování provozních rizik výrobků a technických zařízení s vysokým stupněm zbytkového provozního rizika (viz např. EN 1050:2001) a dlouhým technickým životem u dříve instalovaných nebo používaných výrobků a technických zařízení, jako základ zvýšení bezpečnosti promítnutím požadavků současného stupně technického poznání. Podle věcného návrhu je i v této době postačující pro území ČR, na rozdíl od technicky vyspělých států EU, uplatňování jednoho ze základních principů centrálně řízeného hospodářství, a sice porovnávat prostřednictvím kontrol a revizí soulad předmětného výrobku nebo technických zařízení s průvodní dokumentací. Existuje-li soulad, není potřebné po celou dobu životnosti výrobku nebo technického zařízení provádět analýzu rizik (viz např. ISO/TS 14798) a jakkoliv zasahovat do jejich konstrukce. oblast konstrukční bezpečnosti výrobků a technických zařízení, kdy bezpečnostní rizika konstrukcí lze odstranit pouze konstrukčním zásahem a ne navrhovaným zvýšením počtu kontrol a revizí, jak to na území ČR bylo praktikováno od roku Uvedená skutečnost je v předloženého návrhu věcného záměru zcela srozumitelně podporována tvrzením uvedeným v čl provozovatel odstraňuje na technických zařízeních pouze závady bránící bezpečnému provozu, kdy předkladatel považuje provozní rizika za závady. 3. HK ČR obecně ODŮVODNĚNÍ: E. NADMĚRNĚ ADMINISTRATIVNÍ A FINANČNÍ ZATÍŢENÍ PODNIKATELŮ Předložený návrh věcného záměru představuje nadměrné administrativní zatížení podnikatelů, a to v několika směrech: neuznání odborné kvalifikace pracovních sil získané ukončením

9 9 vzdělání nebo v rámci systému dílčích kvalifikací podle zákona č. 179/2006 Sb., a to vzhledem k duplicitnímu stanovení (zřejmě rozdílných) požadavků na odborné vzdělání a odbornou praxi přezkoušením všech profesních pracovníků pro výkon činností na technických zařízeních novým autorizovaným orgánem; Byla provedena úprava bodu 7. neuznáním odborné způsobilosti výrobních a dodavatelských firem pro montáž, opravy, údržbu atd. Tyto podnikatelské subjekty sice v případě nových výrobků uváděných na trh nebo do provozu podle zákona č. 22/1007 Sb. (a jeho prováděcích předpisů) mohou tyto úkony vykonávat, nicméně po předání výrobku nebo technických zařízení uživateli a jeho používání nebo uvedení do provozu, musí tyto podnikatelské subjekty opětovně požádat státní orgán o přezkoumání, zda jsou vůbec schopny se o své výrobky dále starat; zavedení zcela nové autorizace k ověřování stavu vyhrazeného technického zařízení státním úřadem, kdy podnikatelský subjekt dodávající zařízení a předepisující v návodu k používání kdo, kdy a jak může s výrobkem nebo technickým zařízením nakládat (v případě technických zařízení s vysokým stupněm zbytkového provozního rizika je to podnikatelský subjekt nebo jím zaškolené a pověřené subjekty), musí z tohoto důvodu opětovně požádat státní orgán o prověření svých schopností na základě správního poplatku; autorizovaný podnikatelský subjekt musí pak požádat o pojištění své odpovědnosti za škodu způsobenou svou činností s tím, že minimální výše pojistné částky bude stanovena prováděcím předpisem. V souvislosti s výše uvedeným se z pohledu profesních sdružení podnikatelů jedná o zcela nadbytečné činnosti státní správy, které si v případě potřeby zajištění řádného výkonu profesní činnosti mohou profesní sdružení vykonávat sama, stejně jako je tomu ve vyspělých státech EU. Úkolem státu dle našeho názoru by měl pouze být dohled (kontrolní činnost) nad dodržováním stanovených principů (viz níže). 3. HK ČR obecně ODŮVODNĚNÍ: F. VÝKON STÁTNÍ SPRÁVY NA ÚSEKU BEZPEČNOSTI PROVOZU VYHRAZENÝCH TECHNICKÝCH ZAŘÍZENÍ Autorizace je v návrhu vypuštěna. Vysvětleno Stát postupuje v souladu s požadavky zabezpečování ochrany veřejného zájmu. Z hlediska souladu s právem EU se zde jedná o soulad se směrnicí Rady 89/655/ES. Zákon č. 251/2005 Sb., o inspekci práce v 3, odst. 1 zakládá jednoznačnou, a podle našeho názoru, zcela dostatečnou kompetenci k výkonu dozoru nad zajištěním bezpečnosti provozu vyhrazených Vysvětleno

10 10 technických zařízení: Úřad a inspektoráty kontrolují dodržování povinností vyplývajících z d) právních předpisů k zajištění bezpečnosti provozu technických zařízení se zvýšenou mírou ohrožení života a zdraví a právních předpisů o bezpečnosti provozu vyhrazených technických zařízení. S přihlédnutím k výše uvedenému jsme toho názoru, že kompetence potřebné pro výkon dozoru státu nad bezpečností provozu vyhrazených technických zařízení je zcela dostatečná a proto není potřeba ji dále precizovat a nedomníváme se, že jsou tu důvody, proč by státní orgány měly v rámci svého výkonu samy konat, např. prověřovat odbornou způsobilost montérů technických zařízení, mimo kontrolu dodržování povinností v oblasti provozu technických zařízení, obdobně jako je tomu v technicky vyspělých státech EU. K výkonu kontrolních činností v rámci technického dohledu v oblasti pracovněprávních vztahů doporučujeme využít odborníků soustředěných v organizaci státního odborného dozoru. 5. MF obecně Současně mi dovolte, abych Vás upozornil, že zvýšené výdaje státního rozpočtu, které si zákon vyžádá, je nutno zahrnout do rozpočtového výhledu na rok 2010, vzhledem k navrhované účinnosti zákona. 6. MPO obecně Úvod Nelze souhlasit s tvrzením uvedeným v předkládací zprávě, že hodnocení dopadů regulace RIA bude provedeno až při paragrafovém znění zákona. Předkládaný návrh je podle našeho názoru natolik významný, zejména pro podnikatelské subjekty, že je třeba provést hodnocení dopadů nové právní úpravy na tyto subjekty v porovnání s dosavadní úpravou již v této fázi. 6. MPO obecně 1) Požadujeme, aby do předmětného věcného záměru byla pojata též problematika obsluhy stavebních strojů, jakožto činnosti vyžadující zvláštní odbornou způsobilost k jejímu výkonu. V současné době je vydávání oprávnění k obsluze těchto strojů stanoveno vyhláškou bývalého Ministerstva stavebnictví č. 77/1965 Sb., o výcviku, způsobilosti a registraci obsluh stavebních strojů. Je třeba konstatovat, že obsluhu stavebních strojů lze zahrnout pod činnost spadající pod veřejný zájem, neboť jejich nesprávným provozováním může vzniknout závažné riziko ohrožení životů a zdraví osob (nejen zaměstnanců ale i veřejnosti), majetku nebo životního prostředí. Požadavek byl promítnut do bodu 7. Vysvětleno na připomínce netrvá Vzhledem k zahájení tvorby záměru zákona již počátkem roku 2007, uplatňuje se zde výjimka ze zprávy RIA. Návrh na řešení byl doplněn v odůvodnění k bodu 7. Odůvodnění: Problematika obsluhy stavebních strojů je předmětem jednání mezi

11 11 Ministerstvem průmyslu a obchodu a Ministerstvem práce a sociálních věcí již několik let. V dopise č.j. 2006/ ze dne 25. října 2006, kterým MPSV reagovalo na zásadní připomínku MPO uplatněnou k návrhu nařízení vlády o bližších minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na staveništích, bylo uvedeno, že vymezení prací a činností, představujících zvýšené ohrožení života nebo zdraví, při jejichž výkonu je nezbytná zvláštní odborná způsobilost, bude obsahem nového koncepčního řešení v oblasti provozu určitých technických zařízení. Bylo konstatováno, že toto řešení bude zahrnovat i problematiku prací a činností spojených s obsluhou stavebních strojů. Na základě toho byla tato zásadní připomínka po vzájemné dohodě považována za vypořádanou. Následně MPSV dopisem č.j. 2007/ z dubna 2007 informovalo, že je připravován návrh věcného záměru zákona upravujícího bezpečnost provozu technických zařízení, přičemž vymezení technických zařízení, která představují zvýšenou míru ohrožení života a zdraví zaměstnanců, pokud jde o jejich obsluhu, montáž a opravy, jakož i prací a činností vystavujících zaměstnance zvýšenému ohrožení života a zdraví, vyžadujících zvláštní odbornou způsobilost, bude obsaženo v navazujícím právním předpise, do něhož budou (v případně modifikovaném rozsahu) zahrnuty také stavební stroje a jejich obsluha. Z tohoto důvodu požadujeme, aby předložený věcný záměr zákona návrh řešení této problematiky výslovně obsahoval. 6. MPO obecně 8) Závěrečná zásadní připomínka: Bude-li pokračovat velmi problematické dosahování potřebné shody k všeobecnému přijetí věcného záměru zákona o bezpečnosti provozu vyhrazených technických zařízení, již vzhledem k různým pohledům resortů na tuto záležitost, dává Ministerstvo průmyslu a obchodu ke zvážení i jiné postupy (jiná řešení) v dané problematice například cestou případné novelizace a rozšíření působnosti zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky, ve znění pozdějších předpisů. V případě cesty novelizací zákona č. 22/1997 Sb., bylo by nutné zejména rozšířit zákonné kompetence rovněž na vlastníky p o u ž í v a n ý c h stanovených výrobků: Vysvětleno V rámci jednání bylo dosaženo shody s resorty, jež mají působnost v oblasti VTZ 1. v 1 odstavci b) zákona doplněním slov či opakovaně používají za stávající slova do provozu 2. V 3 odstavci 1 zákona doplněním věty: Technický předpis stanoví rovněž požadavky na posuzování shody výrobků stanovených podle tohoto zákona při jejich uvádění na trh, do provozu nebo v průběhu jejich použití. 3. V 12 odst. 1, písm. b) za slova do provozu doplnit a rovněž dále

12 SP ČR obecně používány. 4. V 12 odst. 1, písm. c) za slova nebo do provozu doplnit slova a před dalším použitím 5. V 12 odst. 1, písm. f) za slova popřípadě do provozu doplnit slova a dále používána 6. V 12 odst. 5, doplnit čárku za slovo autorizované a slova akreditované či jiné 7. V 13 odstavce 1 doplnit za slova uvedeny do provozu, nově slova popřípadě dále používány 8. V 18 uvést, že posouzení shody před dalším použitím je předmětem dozoru orgánů stanovených zvláštním zákonem. Za zásadní povaţujeme vymezení vyhrazených technických zařízení (dále jen VTZ ) jde zejména o respektování návaznosti na historický vývoj péče o technická zařízení na území ČR, na analýzy rizik ve vazbě k technickým zařízením, role lidského faktoru a organizaci činností ve vztahu k provozování a udržování technických zařízení. Základní filozofií a cílem nového zákona musí být dosažení maximální bezpečnosti technických zařízení při co nejefektivnějším využití vynaložených prostředků při provozování a údržbě bez zbytečného plýtvání těmito prostředky. V návaznosti na tyto skutečnosti je třeba nově správně vymezit VTZ a to především ve vztahu k podmínkám provozování. Doporučujeme při vymezování VTZ a jejich kategorizaci vycházet z povahy technického zařízení a podmínek, za kterých bude využíváno. Způsob kategorizace VTZ by měl respektovat systém uvedený v přiložené tabulce. Technická zařízení a vyhrazená technická zařízení. Základní rozdělení TECHNICKÁ ZAŘÍZENÍ VYHRAZENÁ TECH. ZAŘÍZENÍ NEVYHRAZENÁ TECH ZAŘÍZENÍ Technická zařízení S vysokou mírou rizika Se zvýšenou mírou rizik Bez zvýšené míry rizik Přiřazení skupiny technických zařízení.

13 13 Rizikovost prostředí rizika prostředí nízká rizika prostředí zvýšená rizika prostředí vysoká Zařízení rizika TZ nízká NTZ NTZ VTZ 1 rizika TZ zvýšená NTZ VTZ 1 VTZ 2 rizika TZ vysoká VTZ 1 VTZ 2 VTZ 2 Technická zařízení Elektrická Tlaková Plynová Zdvíhací a dopravní S vysokou mírou rizika VTZ 2 VTZ 2 VTZ 2 VTZ 2 Se zvýšenou mírou rizik VTZ 1 VTZ 1 VTZ 1 VTZ 1 Bez zvýšené míry rizik NTZ NTZ NTZ NTZ Z uvedené tabulky vyplývá, že záměrem je posuzovat technické zařízení v kontextu obou kritérií. Jak z hlediska rizik, které samo technické zařízení generuje, tak z hlediska rizik, která mohou vzniknout až následně v kombinaci s vnějšími vlivy (prostředím) podmínkami, za kterých je zařízení provozováno. Z toho vyplývá i přesun některých zařízení v rámci hodnocení jejich rizikovosti ve vazbě na prostředí jejich provozování a to směrem nahoru, ale i dolů. Výsledkem tohoto způsobu zařazení bude optimalizace nároků na provozování a údržbu včetně požadavků na revizní a kontrolní činnosti a kvalifikaci obsluhy.vzhledem k technickému vývoji při konstrukci nových zařízení bude pak možné snižovat náklady na údržbu a revizní činnosti. Z toho dále vyplývá, že některá zařízení doposud provozovaná a udržovaná jako VTZ mohou být z této kategorie hodnocení vyjmuta. Nová právní úprava bude vyžadovat komplexní přehodnocení jednotlivých skupin technických zařízení v uvedených oblastech. V rámci tohoto přehodnocení považujeme za vhodné doplnit do skupiny zařízení zdvihacích, zařízení transportní a dopravní, jako zdroje významných rizik. Tato připomínka je zásadní. 12. SÚJB obecně 1. Obecná připomínka V rámci navrhované právní úpravy (např. u vymezení působnosti, stanovení Vymezení působnosti zákona je přepracováno (změna

14 14 předpisů, u nichž bude provedena změna apod.) musí být přehledně a jednoznačně určen rozsah působnosti zákona, resp. jeho vztah k právní úpravě zajišťování technické bezpečnosti dle zákona č.18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů. koncepce) Odůvodnění Navržený materiál v celém svém rozsahu předpokládá sjednocení stávajících právních úprav zajišťování bezpečnosti provozu vyhrazených technických zařízení. Mezi tyto právní úpravy náleží i úprava v 2 písm. i) a nn), 3 odst. 2 písm. w), 4a, 4b a 17 odst. 1 písm. m) atomového zákona a vyhlášce č. 309/2005 Sb., o zajišťování technické bezpečnosti vybraných zařízení, která zakládá působnost Státního úřadu pro jadernou bezpečnost ve věci technické bezpečnosti vybraných zařízení speciálně navrhovaných pro jaderná zařízení a odpovídající požadavky na dotčené subjekty v této oblasti. Tato právní úprava byla do českého právního řádu vložena zákonem č.253/2005 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o inspekci práce, jenž mj. výslovně vyloučil tuto oblast z působnosti zákona č. 174/1968 Sb., o státním odborném dozoru nad bezpečností práce (viz. 3 odst. 2 písm. b) ). Navržený věcný záměr zákona na několika místech svého textu atomový zákon výslovně cituje a plyne z něj, že i právní úprava v atomovém zákoně bude novou komplexní právní úpravou dotčena. Z textu nevyplývá, zda se působnost tohoto zákona bude vztahovat i na resort SÚJB (avšak tento není výslovně uveden mezi tzv. stanovenými úřady), resp. v jakém rozsahu. Vztah navržené právní úpravy musí být tedy již ve věcném záměru jasně vymezen, popř. je nutné zdůraznit, že oblast, svěřená do působnosti SÚJB bude z působnosti zákona vyloučena (obdobně, jako to činí již citovaný 3 odst. 2 písm. b) zákona č. 174/1968 Sb.). V tomto duchu musí být upraven celý materiál (vč. části D). 6. MPO část A. důvodová zpráva 3) Další zásadní připomínku uplatňujeme k důvodové zprávě, v níž není provedeno hodnocení dopadu regulace (RIA) do legislativního procesu. Přestože není provedena RIA, konstatujeme zjevné zvýšení nákladů podnikatelů. 2. ČMKOS část B. bod 5. Tuto část požadujeme doplnit o ustanovení, že ostatní zařízení mimo I. a II. kategorie jsou zařízení nevyhrazená. Dále požadujeme stanovit rozsah - částečně Stanovení nákladů (současných i očekávaných) je uskutečnitelné jen odhadem. Návrh konstatuje, že tyto náklady budou nižší. NE Předmětem navrhované

15 15 2. ČMKOS část B. bod 6. bod MPO část C. body 1. a 2. nevyhrazených zařízení prováděcím předpisem. C. Odůvodnění : Jedná se o ryze praktickou záležitost a zároveň o věcné legislativní řešení nevyhrazených zařízení. Tuto připomínku považuje ČMKOS za zásadní. K jednotlivým ustanovením 1. K části B bod 6 Tuto část požadujeme doplnit o informaci o tom, že řadu činností (valnou většinu) zajišťují i nadále OIP (preventivní plánované kontroly, účast při prošetřování nehodových událostí a úrazů, podněty ke kontrole, posuzování dokumentací v rámci stavebního řízení, poradenství atd.). D. Odůvodnění : Institut technické inspekce dnes pouze u vyhrazených technických zařízení provádí pouze dozor nad novými zařízeními a řeší oblast kvalifikací RT a vydávání oprávnění. Větší část činností spojených s provozem a kontrolou vyhrazených technických zařízení provádí SÚIP a OIP. Tuto připomínku povaţuje ČMKOS za zásadní. 2) K bodu 1. Předmět úpravy zákona a k bodu 2. Vymezení rozsahu působnosti zákona. Jestliže nový, aktualizovaný návrh věcného záměru, již důsledněji sjednocuje odbornou terminologii a požadavky na bezpečnost provozu vyhrazených technických zařízení, podle našeho názoru je předmět úpravy v bodě 1.1. vymezen nadále zbytečně velmi široce. Pokud je nadále nutné počítat v bodě 2.2 s odlišnou úpravou u některých druhů provozovaných vyhrazených technických zařízení, musí být tyto odlišné případy v zájmu právní jistoty konkretizovány. Nestačí proto uvést jako příklad odlišných případů jen zákon č. 22/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů, jak se stalo v předkládaném návrhu. Nadále považujeme za sporné, aby se zákon všeobecně vztahoval i na vyhrazená technická zařízení využívaná pro volný čas. úpravy jsou vyhrazená TZ. Požadovaná úprava je záležitostí prováděcího předpisu podle zákona 309/2006 Sb. Obecné postupy a podmínky jsou stanoveny např. v nařízení vlády č. 378/2001 Sb. Návrh je doplněn 9. MV část C. bod 1.4 K části C bodu 1.4: Vzhledem k tomu, že státní správu na úseku bezpečnosti provozu Požadovaná úprava je

16 16 3. HK ČR obecně; (část C. bod 2.1) vyhrazených technických zařízení vykonává ve své působnosti i Ministerstvo vnitra, požadujeme do textu písm. c) za slova Ministerstvo obrany vložit slova a Ministerstvo vnitra. Tuto připomínku povaţuje ministerstvo za zásadní. ODŮVODNĚNÍ: D. NESOULAD POUŢITÉ TERMINOLOGIE S OBECNÉ POUŹÍVU TERMINOLOGIÍ Obecně byly použity definice vyhovující technologickým výrobním a dopravním celkům a systémům, které jsou pro danou oblast výrobků a technických zařízení nevyhovující, neboť není zřejmé, jakým technickým zařízením je elektrárna nebo liniová stavba rozvodu vysokého napětí. Zcela zde postrádáme definice pouţitých termínů, jako jsou: ohrožení životů a zdraví osob; zvýšená míra ohrožení životů a zdraví osob; ohrožení majetku; zvýšená míra ohrožení majetku; ohrožení životního prostředí; zvýšená míra ohrožení životního prostředí; závažné nebo vysoké riziko ohrožení životů a zdraví osob, majetku nebo životního prostředí; provoz technických (vyhrazených) zařízení; používání technických (vyhrazených) zařízení; komplexní bezpečnost spojené s provozem (vyhrazených) technických zařízení; provozní spolehlivosti (vyhrazených) technických zařízení; požadavky na zajištění provozní spolehlivosti (vyhrazených) technických zařízení (viz kapitola C. 2.1). Dále navrhujeme upřesnit pojmy: provozuschopností technického zařízení; bezpečností technického zařízení; bezpečnostním konstrukčním požadavkem; provozním rizikem; průvodní dokumentací; neaplikovatelná z důvodu změn textu bodu 1.4 Vymezení předmětu VTZ tak, jak je uvedeno ve věcném záměru bude zpřesněno v rámci prováděcího právního předpisu.

17 17 provozní dokumentací; třídami technického zařízení; technickou inspekcí; modernizací, rekonstrukcí, podstatnou změnou, opravou atd. 1. ČBÚ část C. bod 2.3 II. K vlastnímu návrhu Části C 1) V bodě 2.3 doplnit na jeho konci možnost vydávání samostatných vyhlášek příslušných správních úřadů. 4. MD část C. bod 2.5 1) V bodě 2.5 je stanoveno, že se zákon nevztahuje na technická zařízení, u nichž požadavky na jejich bezpečnost provozu stanoví zákon č. 61/2000 Sb., o námořní plavbě, ve znění pozdějších předpisů, resp. zákon č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě, ve znění pozdějších předpisů. Do tohoto bodu požadujeme doplnit, že se zákon nevztahuje na technická zařízení, sloužící k zabezpečení provozování dráhy nebo drážní dopravy, která jsou určenými technickými zařízeními, jejich požadavky na bezpečnost provozu stanoví zákon č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů. Zákon bude upraven výlučně pro působnost MPSV. Odůvodnění připomínky: Požadavky na zajištění zvláštního režimu určených technických zařízení vyplývají z Technických specifikací interoperability (dále jen TSI ), týkajících se strukturálních a provozních subsystémů evropského železničního systému, uveřejněných v Úředním věstníku Evropské unie. Zajištění uvedených požadavků v českém právním řádu proto musí být provedeno samostatnou právní úpravou, nikoli obecným ustanovením v navrhovaném zákoně. V zákoně č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů, a jeho prováděcích předpisech, jsou požadavky TSI v návaznosti na jejich přijetí postupně transponovány. 7. MMR část C. bod 2.5 S vymezením rozsahu působnosti zákona nesouhlasíme, protože problematika bezpečnosti provozu elektrických a plynových zařízení v bytech a rodinných domech není dostatečně řešena (např. elektroinstalace rozvodů s Al vodiči v panelových domech, nedestruktivní kontroly domovních plynovodů v instalačních šachtách panelových domů). Řešení pouze oblasti bezpečnosti práce a ochrany zdraví při práci bez ohledu na ohrožení života a zdraví osob v bytech a RD s odůvodněním, že nejsou využívány pro účely podnikání, není dost opodstatněné. NE - Vysvětleno Jednalo by se o zásah do nedotknutelnosti obydlí, neodůvodnitelnou zátěž občanů a nesoulad s evropským právem.

18 18 8. MO část C. bod K bodu 3.1 Ve vymezení druhů technických zařízení, jejichž dozor bude v působnosti Ministerstva obrany, požaduji doplnit zařízení ostatní a ochranná. Odůvodnění: Vyhláška č. 273/1999 Sb., kterou se vymezují určená technická zařízení používaná s vojenskou výstrojí, vojenskou výzbrojí, vojenskou technikou a ve vojenských objektech a provádění zkoušek určených technických zařízení, uvádí zařízení tlaková, plynová, zdvihací, elektrická, ostatní a ochranná. Nad určenými technickými zařízeními a bezpečností jejich provozu provádí státní odborný dozor v souladu s ustanovením 7 odst. 1 písm. d) zákona č. 219/1999 Sb., o ozbrojených silách České republiky, v platném znění, Ministerstvo obrany. Podle bodu 1.4 písm. c) věcného záměru zákona vykonává státní správu na úseku bezpečnosti provozu vyhrazených technických zařízení Ministerstvo obrany, pokud jde o určená technická zařízení tlaková, zdvihací, elektrická a plynová.. - Návrh se nově na technická zařízení v působnosti MO nevztahuje. 10. MZV část C. bod 3.2 (bod 3.3) K části C návrhu (Návrh věcného řešení) - k bodu Předání vyhrazeného technického zařízení do užívání Mají-li být v budoucím zákoně o vyhrazených technických zařízeních v rámci jejich předání do používání stanoveny čistě vnitrostátní technické požadavky, tj. technické požadavky, které nepřijímají technické požadavky sekundární legislativy ES, je nutné zohlednit ve smyslu čl. 28 Smlouvy ES doložku vzájemného uznávání (viz rovněž např. rozsudek Evropského soudního dvora ve věci C 432/03 Komise v. Portugalsko). MZV z toho důvodu požaduje, aby již v rámci věcného záměru zákona bylo stanoveno, že do budoucího zákona bude začleněna tzv. doložka vzájemného uznávání pro výrobky z jiných členských států EU, popřípadě EHP a Turecka, které byly zcela nebo částečně vyrobeny podle čistě vnitrostátních předpisů, tj. předpisů, které neobsahují technické požadavky stanovené sekundárními předpisy ES (tzv. neharmonizované výrobky). Obsahem této doložky vzájemného uznávání by mělo být to, že se v rámci procesu uznání vyhrazeného technického zařízení jako způsobilého k opakovanému a bezpečnému provozu nebudou na neharmonizované výrobky z jiných členských států EU, států EHP a Turecka aplikovat čistě vnitrostátní technické požadavky, pokud je se zřetelem na zkoušky, certifikáty nebo jiná Pokud zákon zahrnuje proces uznávání výrobků k opakovanému a bezpečnému provozu.

19 19 osvědčení vydaná v těchto státech, zajištěna obdobná míra ochrany oprávněného zájmu odpovídající míře této ochrany v České republice. MZV rovněž navrhuje, aby požadovaná doložka vzájemného uznávání současně odkazovala ve věci postupu dotčených správních orgánů na nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanoví postupy týkající se uplatňování určitých vnitrostátních technických pravidel u výrobků zákonně uváděných na trh v jiném členském státě a kterým se zrušuje rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 3052/95/ES. Uvedené nařízení je sice v současné době ve stadiu návrhu, jeho přijetí lze však předpokládat do konce roku Tato připomínka je zásadní. 1. ČBÚ část C. bod 3.7 (bod 3.9) 1. ČBÚ část C. bod 3.8 (bod 3.10) 9. MV část C. bod 3.8 (bod 3.10) 1. ČBÚ část C. bod 3.9 (bod 3.12) 9. MV část C. bod 3.9 (bod 3.12) 4) V bodě 3.7 doplnit periodickou zkoušku. Definice zkoušky byla doplněna. 5) V bodě 3.8 za slovy se rozumí vložit slova dokument obsahující. K části C bodu 3.8: Domníváme se, že zde vysvětlený výraz Řád prohlídek, údržby a zkoušek není definován zcela jasně, např. z něj není zřejmé, zda se jedná o nějaký dokument, který je provozovatel povinen vést, nebo o něco jiného, např. pokyny provozovatele apod. Tuto připomínku povaţuje ministerstvo za zásadní. 6) V bodě 3.9 obě spojky a nahradit spojkami nebo. K části C bodu 3.9: Zde se hovoří o jiných stanovených činnostech. Dle našeho názoru je ovšem třeba uvést, kde, popř. kým, jsou tyto jiné činnosti stanoveny, v opačném případě je definice značně nepřesná a vysvětluje pojem nedostatečně. Tuto připomínku povaţuje ministerstvo za zásadní. Text byl zpřesněn, má se jednat o dokument Text byl zpřesněn (stanovené prováděcím právním předpisem nebo jiným p.p.). 6. MPO část C. bod 4.2 4) Jako zásadní připomínku doporučujeme v bodě 4.2 konkrétněji upřesnit, co je míněno popřípadě normovými požadavky. Vysvětleno na připomínce netrvá Normové požadavky je pojem využívaný při odkazu na technické normy.

20 20 1. ČBÚ část C. bod 5. 7) V bodě 5 a násl. se VTZ dělí na dvě kategorie, ale vymezení jejich rozdílnosti není dost zřejmé a pochopitelné. 6. MPO část C. bod 5. 5) V bodě 5. Stanovení kategorií VTZ podle stupně jejich nebezpečnosti nadále není dostatečně zřejmý rozdíl mezi vysokou mírou ohrožení a závažnou mírou ohrožení. Protože v zájmu právní jistoty toto definování považujeme za nutné, uplatňujeme tuto připomínku rovněž jako zásadní. 1. ČBÚ část C. bod 6.3 9) V bodě 6.3 poslední větě slovo celkového nahradit slovy potřebné k ověřování jeho stavu. Text byl doplněn a zpřesněn. Bylo zpřesněno rozdělení. Bod 6.3 byl zrušen. 1. ČBÚ část C. bod 6.4 (bod 6.3) 10) Nelze souhlasit s bodem 6.4, tzn. revize ani zkouška nemohou být nahrazeny kontrolní prohlídkou. Kromě toho není zřejmý význam slova osvědčen. Text je upraven. Záměrem navrhovatele není vypustit revize a zkoušky, ale nastavit je v takových lhůtách, které dostatečně zajistí bezpečnost provozu VTZ. Pojem kontrolní prohlídka je zde míněn jako postup, kterým bude ověřeno deklarované zajištění procesu péče o bezpečnost provozu VTZ v příslušné dokumentu nazývaném: Řád. 2. ČMKOS část C. bod K části C bod 7. 1 Za slovo Obsluhu požadujeme doplnit slova údržbu, montáž. E. Odůvodnění : Jedná se o legislativně technické zpřesnění textu. Tuto připomínku povaţuje ČMKOS za zásadní. Bod byl doplněn o údržbu v souladu s 11 zákona č. 309/2006 Sb. a s ohledem na zákon č. 179/2006 Sb. 6. MPO část C. body 7. a 8. 6) K bodu 7. Způsobilost k výkonu činnosti na VTZ I. A II. kategorie k bodu 8. Osvědčení o zvláštní odborné způsobilosti fyzických osob k činnostem revizního technika, uznávání odborné kvalifikace. Konstatujeme, že ve výše uvedených dvou bodech se podstatně zvyšují požadavky kladené na revizní techniky. Už i proto dává předkládaná formulace v bodě příliš široké, až neomezené právo správnímu orgánu. V souvislosti se změnou koncepce byl sporný text vypuštěn.

21 ÚV ČR OKOM část C. body 7.5 a 8.2 (body 7.5 a 8.1.4) vyžadovat další ověření zvláštní odborné způsobilosti, což považujeme jako zásadní připomínku k nepřípustně širokému oprávnění správního orgánu. K bodům 7.5 a 8.2: Upozorňujeme na nejednotnost návrhu, pokud jde o personální rozsah osob oprávněných k uznání odborné kvalifikace v bodě 8.2 je sice obsažen širší výčet, nicméně ani ten neodpovídá požadavkům sekundárních předpisů EU. Požadujeme proto přidržet se pro účely uznávání odborné kvalifikace personálního rozsahu dle 1 odst. 2 zák. č. 18/2004 Sb., ve znění připravované novely (t.č. v Senátu PČR). 8. MO část C. bod K bodu Za slova: Pro vykonávání prací ve specifických podmínkách a pracovních prostředích požaduji vložit spojku nebo.. V souvislosti se změnou koncepce byl sporný bod vypuštěn. 13. ÚV ČR OKOM část C. bod 9.4 část F. bod 4.2 Odůvodnění: Vložení spojky nebo zohledňuje provozování běžného vyhrazeného technického zařízení ve specifických podmínkách, např. klimatických, ve stresu či časové tísni. Z toho vyplývá rozdílný pohled na provozování takového zařízení v civilu a v rezortu Ministerstva obrany. Jde o určená technická zařízení vymezená vyhláškou č. 273/1999 Sb., kterou se vymezují určená technická zařízení používaná s vojenskou výstrojí, vojenskou výzbrojí, vojenskou technikou a ve vojenských objektech. Pro vykonávání prací na vyhrazených technických zařízeních v působnosti Ministerstva obrany, které jsou provozovány za specifických podmínek, je Ministerstvo obrany oprávněno vyžadovat ověření zvláštní odborné způsobilosti. K bodu 9.4 a části F, bodu 4.2: Z návrhu nevyplývá jednoznačně, jaké odůvodnění vede předkladatele k tomu, že zamýšlí stanovit požadavek na formu právnické osoby u autorizované inspekční osoby. Požadujeme vyjasnit zejména logickou vazbu mezi touto formou a veřejným zájmem, který je jí sledován.. V souvislosti se zvolenou variantou III byly sporné body vypuštěny. 1. ČBÚ část C. bod ) Bod 9.5 je s ohledem na obecnou formulaci bodu 9.1 neurčitý.. V souvislosti se zvolenou variantou III byl sporný bod vypuštěn. Návrh je upraven v souladu

22 22 s využitím varianty III. 13. ÚV ČR OKOM část C. bod 9.5 K bodu 9.5: Není jasné konstatování, podle něhož zahraniční osoby (nejen ty, které požívají práva usazování) mohou ověřovat stav bezpečnosti provozu vyhrazeného technického zařízení za stejných podmínek jako české osoby, zejména proto, že není zřejmé, kdo se rozumí českou osobou, a dále, jak budou rozlišovány osoby oprávněné podle práva EU na jedné straně a další zahraniční osoby na straně druhé. Požadujeme tento bod pro duplicitu s obchodním zákoníkem vypustit. 9. MV část C. bod 9.8 K části C bodu 9.8: V tomto bodě se stanoví, že stanovený správní úřad vydá rozhodnutí do 90 dnů od zahájení správního řízení. V této souvislosti upozorňujeme, že se jedná o odchylku od 71 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, přičemž tato odchylka není žádným způsobem odůvodněna. Podle usnesení vlády č. 880 ze dne , kterým se ministru vnitra ukládá zpracovat koncepci budoucí právní úpravy vedoucí ke sjednocení postupů při výkonu veřejné správy s minimem odchylek a výjimek, jsou ministerstva a ostatní ústřední správní úřady povinny podávat vládě legislativní návrhy, které obsahují pouze odůvodněné odchylky od ustanovení správního řádu. S ohledem na to požadujeme tuto větu z návrhu vypustit. Tuto připomínku povaţuje ministerstvo za zásadní. DTTO. V souvislosti se zvolenou variantou III byl sporný bod vypuštěn. 9. MV část C. bod (bod 9.2.2) K části C bodu : 1. V písm. a) je uvedeno, že provozovatel vede aktualizovanou dokumentaci v rozsahu stanoveném právními předpisy. Není ovšem jasné, které právní předpisy tento rozsah stanoví. provozní dokumentace, dle bodu 3.7 návrhu 2. Nesouhlasíme s textem písm. b), a to s touto částí textu: zaměstnanci s odbornou způsobilostí stanovenou právními předpisy nebo požadavky výrobce či dodavatele,, neboť se domníváme, že text nerespektuje ustanovení čl. 26 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, podle kterého podmínky a omezení pro výkon určitých činností může stanovit zákon. Tudíž dle našeho názoru není přípustné uvádět, že odbornou způsobilost zaměstnance stanoví výrobce či dodavatel svými požadavky. Část textu nebo požadavky výrobce či dodavatele požadujeme vypustit. Tuto připomínku povaţuje ministerstvo za zásadní. Text byl upraven

23 23 2. ČMKOS část C. bod (bod 9.2.3) 4. K části C bod Požadujeme minimálně v odůvodnění upřesnit věcný význam označení oprávněná osoba podle tohoto zákona F. Odůvodnění : Z nadpisu ani z obsahu citované části není zcela jednoznačně jasné, kdo je oprávněná osoba zda revizní technik či někdo jiný. Z toho důvodu požadujeme tuto otázku vyjasnit. Tuto připomínku považuje ČMKOS za zásadní. Pojem vymezen v bodě 6.2 písm. b). 1. ČBÚ část C. bod (9.2.4) 2. ČMKOS část C. bod (9.2.4) 1. ČBÚ část C. bod (9.2.5) 1. ČBÚ část C. bod 11.1 (10.2) 1. ČBÚ část C. bod 11.2 (10.2.1) 17) V bodě vypustit slovo provozovatele. 5. K části C bod Požadujeme vyjasnit, zda bude pověřený orgán kontrolní orgán státní správy moci využít výsledky posouzení příčin nehodové události ve správním řízení, když bude zjištěno porušení právních předpisů a aby mohl dotčený subjekt sankcionovat. G. Odůvodnění : Návrh věcného záměru zákona je třeba v tomto bodě upřesnit, neboť je proti celému věcnému záměru zákona, aby šetření nehodové události bylo skončeno tím, že autorizovaná osoba sdělí správnímu úřadu výsledky posouzení její příčiny a opatření provozovatele. V těchto případech je třeba uložit sankci. Tuto připomínku považuje ČMKOS za zásadní. - Vysvětleno Zjištění z vyšetření příčin nehodové události (havárie) je podkladem, pokud byl porušen právní předpis k správnímu řízení o udělení pokuty či k návrhu opatření na odstranění závad. 18) V bodě doplnit i písm. g). Doplněno písmeno g) -nově f) 19) V bodě 11.1 vypustit část poslední věty za středníkem. 20) V bodě 11.2 první i druhá věta vyjadřují totéž povolení mimořádné revize. V dovětku 2. věty není zřejmé bližší určení bezprostředního ohrožení. 9. MV část C. bod 11.2 (10.2.1) K části C bodu 11.2: 1. Z ustanovení není vůbec jasné, o jakém předloženém dokladu se zde hovoří. Kdo ho předkládá? Provozovatel? K čemu ho předkládá? Co se jím dokládá? Tuto připomínku povaţuje ministerstvo za zásadní. Doplněn odkaz na bod písm. b).