CLO A CELNÍ POLITIKA

Transkript

1 JUDr. Miroslav Kárník CLO A CELNÍ POLITIKA od A do Z clo a celnictví celní orgány v ČR celní režimy podle modernizovaného celního kodexu přílohová část 1. vydání edice právo

2 Všechny právní předpisy, na které se v textu publikace odkazuje, jsou míněny ve znění pozdějších předpisů, pokud není výslovně uvedeno jinak. V případě, že dojde k významným legislativním změnám v období mezi jednotlivými vydáními publikace, vyhledejte její aktualizaci na našich internetových stránkách Aktualizaci zašleme zdarma na vyžádání anag@anag.cz, tel.: JUDr. Miroslav Kárník, 2012 Nakladatelství ANAG, 2012 ISBN

3 Obsah Obsah Přehled použitých zkratek...6 Úvod Obecně o cle a celnictví Historické podmínky vzniku cla Historický vývoj celnictví a uplatňování funkcí cla na území České republiky Celní politika a nástroje celní politiky Clo a jeho základní funkce Ekonomická integrační uskupení Oblasti volného obchodu Celní unie Mezinárodní celně-obchodní instituce Všeobecná dohoda o clech a obchodu (GATT) Světová obchodní organizace (WTO) Světová celní organizace (WCO) Druhy cel a celních sazeb Druhy cel Druhy celních sazeb Osvobození od cla Osvobození od cla podle komunitární legislativy Osvobození od cla podle národní legislativy Systémy celních preferencí Preference poskytované jednostranně Preference poskytované na základě preferenčních dohod Preference poskytované na základě asociačních a jiných dohod Celní kvóty a celní stropy Celní sazebníky Celní předpisy Základní komunitární celní předpisy Základní národní celní předpisy Pojem zboží Celní území Celní orgány v České republice Organizace celních orgánů v České republice Činnost orgánů celní správy v České republice

4 Obsah 3. Základní faktory aplikace cla Systémy třídění, popisu a číselného označování zboží Původ zboží Nepreferenční původ Preferenční původ Pravidla preferenčního původu obsažená v dohodách Stanovení původu ve zvýhodněných zemích v rámci systému všeobecných celních preferencí Stanovení původu ve zvýhodněných zemích nebo zvýhodněných územích v rámci jednostranně Společenstvím přijatých opatření Společná pravidla pro určování původu zboží Celní hodnocení Metoda hodnoty transakce dovezeného zboží (metoda převodní hodnoty) Použití náhradních (doplňkových) metod určení celní hodnoty Společná ustanovení pro metody hodnoty transakce (převodní hodnoty) stejného nebo podobného zboží Metoda hodnoty transakce (převodní hodnoty) stejného zboží Metoda hodnoty transakce (převodní hodnoty) podobného zboží Deduktivní metoda (metoda jednotkové ceny) Metoda vypočtené hodnoty Metoda určení celní hodnoty použitím vhodných (rozumných) prostředků Deklarování údajů o celní hodnotě Incoterms Incoterms Incoterms CELNÍ ŘÍZENÍ A CELNÍ REŽIMY Celní řízení Celně schválené určení zboží Celní režimy Volný oběh Tranzit Vývoz Uskladňování v celním skladu Aktivní zušlechťovací styk Pasivní zušlechťovací styk Přepracování pod celním dohledem Dočasné použití

5 Obsah 4.4 Nakládání se zbožím a celní režimy podle Modernizovaného celního kodexu Propuštění do volného oběhu a osvobození od dovozního cla Zvláštní režimy Vývoz a zpětný vývoz Závěr O autorovi Seznam použité literatury PŘÍLOHOVÁ ČÁST Příloha č. 1 Přehled dodacích doložek Incoterms Příloha č. 2 Přehled dodacích doložek Incoterms Příloha č. 3 Jednotný správní doklad JSD (příloha 31 prováděcího nařízení k celnímu kodexu) Příloha č. 4 Průvodní osvědčení EUR.1 (příloha 21 prováděcího nařízení k celnímu kodexu) Příloha č. 5 Průvodní osvědčení EUR-MED Příloha č. 6 Průvodní osvědčení A.TR Příloha č. 7 Osvědčení údajů INF Příloha č. 8 Prohlášení o údajích o celní hodnotě D.V.1 (příloha 28 prováděcího nařízení k celnímu kodexu) Příloha č. 9 Doplňkový list D.V. l BIS (příloha 29 prováděcího nařízení k celnímu kodexu) Příloha č. 10 Závazná informace o sazebním zařazení zboží (příloha 1 prováděcího nařízení k celnímu kodexu) Příloha č. 11 EU závazná informace o původu (příloha 1A prováděcího nařízení k celnímu kodexu) Příloha č. 12 ES osvědčení o původu (příloha 12 prováděcího nařízení k celnímu kodexu) Příloha č. 13 ES Osvědčení o původu zboží pro dovoz zemědělských produktů do EHS (příloha 13 prováděcího nařízení k celnímu kodexu) Příloha č. 14 Deklarace o původu (příloha 13d prováděcího nařízení k celnímu kodexu) Příloha č. 15 Osvědčení o původu zboží na tiskopise A (FORM A) (příloha 17 prováděcího nařízení k celnímu kodexu) Příloha č. 16 Prohlášení na faktuře (příloha 22 prováděcího nařízení k celnímu kodexu) Příloha č. 17 Mapa útvarů Celní správy ČR platná k 1. lednu

6 1. OBECNĚ O CLE A CELNICTVÍ 1. OBECN O CLE A CELNICTVÍ 1.1 Historické podmínky vzniku cla Co to vlastně clo a celnictví je? Když jsem se obrátil na studenty s otázkou, zda ví, co je to clo, tak mi většina dotázaných odpověděla, že to samozřejmě ví, ale když jsem je požádal, aby se tento obecně známý pojem pokusili definovat, zjistili, že to tak snadné není. Obdobně to bylo i s pojmem celnictví. Abychom tedy mohli objasnit pojem celnictví, musíme nejdříve pochopit, co je to clo, kde se vzalo a k čemu je dobré. Pokusíme-li se najít definici cla v obecně závazných právních předpisech, nepochodíme. Avšak v různých encyklopediích, odborných slovnících nebo v odborné literatuře se můžeme se snahou o definování cla setkat. Mezi nejstarší dosažitelné zdroje lze zařadit Ottův slovník naučný, který v 5. dílu (vydání z roku 1892) 1) uvádí, že Clo jest dávka vybíraná ze zboží při jeho dopravě. Dlužno je přesně rozeznávati od mýta, jež se nevybírá ze zboží, nýbrž z prostředku dopravního za tím účelem, aby jím uhražen byl náklad, vynaložený na zřízení dopravního spojení. Celnictví potom definuje jako Soubor všech zásad, jež se vztahují k ukládání a vybírání cla, jest částí veřejné správy, a to finanční. Mnohem později popisuje Právnický slovník z roku ) clo jako dávku, kterou vybírá stát při přechodu některých předmětů přes státní hranici. Celnictví potom definuje jako organizaci a činnost spojenou s vybíráním cla jako dávky. Výstižný popis pojmu clo lze nalézt v definici používané profesorem finančního práva na Karlově univerzitě v Praze M. Bakešem, který definoval clo jako povinnou platbu sui generis, stanovenou právními předpisy, která je vybírána v souvislosti s přechodem zboží přes státní hranici od osob, které zboží dovážejí, respektive vyvážejí, nebo od osob, pro které je takové zboží dováženo nebo vyváženo. 3) 1) Ottův slovník naučný, 5. díl, Vydavatel a nakladatel J. Otto v Praze ) Právnický slovník, Orbis Praha ) Bakeš, Milan, Teoretické otázky finančního práva, Praha, Univerzita Karlova,

7 1.1 Historické podmínky vzniku cla potřebuje finanční prostředky k financování těchto orgánů a clo se stává důležitým zdrojem takových prostředků. S rozvojem zemědělství, řemeslné výroby, ale i dělby práce se rozvíjí i obchod a s ním související doprava zboží. Pozitivní efekty takového vývoje však přinášely i řadu negativních dopadů jako nedostatek výrobků na domácím trhu způsobený výhodnějším prodejem na cizí trhy, nebo naopak pronikání konkurenčních výrobků z cizích trhů na domácí trhy oslabovalo prodej a tím i výrobu vlastních výrobků domácími výrobci. Obě tyto tendence si vyžádaly potřebu účinného mocenského regulačního nástroje, jehož funkci převzalo clo a mýto. Obojí bylo zpravidla příjmem panovníka, ale oba pojmy často splývaly. Německá vánoční pohlednice z 20. století (středověká celnice) Přestože jsme uvedli, že předpokladem pro vznik cla je existence státních útvarů, je historicky prokázáno, že poplatky byly vybírány v souvis- 13

8 1. OBECNĚ O CLE A CELNICTVÍ v té době pouze USA, Španělsko, Maďarsko, Polsko, Jugoslávie a Argentina. Celní sazby byly snižovány až v jednotlivých mezinárodních obchodních dohodách, které Československo začalo uzavírat od roku Z hlediska celnělegislativních kroků byl důležitý zákon o celním území a vybírání cla z 20. února 1919, kterým bylo území ČSR prohlášeno za samostatné celní území, pro něž bylo stanoveno výhradní právo státu vybírat celní dávky a podrobovat dovážené, vyvážené a provážené zboží celnímu řízení. Celní správa a finanční stráž musela zajistit staré i nově vzniklé celní hranice (na Slovensku a Podkarpatské Rusi) a zajistit i složitější celní službu, která musela, kromě původních kompetencí, kontrolovat dovozní a vývozní povolení, pomocí kterých byla realizována protekcionářská opatření, vybírání daně z obratu, přepychové daně a náhradní dávky z uhlí. Vládní nařízení ze dne 19. prosince 1930, č. 202 Sb. z. a n., kterým se provádějí předpisy o organisaci finanční stráže a upravují její služební a některé platové poměry, a předpisy s ním související. V Praze: nákladem vlastním, s. Finanční stráž československá; Sv. I. Důležitými unifikačními akty, které odstranily dosavadní právní dualismus (pozůstatek rozdílné právní úpravy v rakouské a uherské části monarchie), pomocí kterých byla provedena nová kodifikace celního práva, bylo přijetí celního zákona č. 114/1927 Sb. ze 14. července 1927 (tzv. Martincův zákon podle autora Emila Martince, odborového ředitele na ministerstvu financí) a prováděcího nařízení k celnímu zákonu č. 168/1927 ze 13. prosince Jednalo se o jeden z nejmodernějších legislativních aktů nejen v evropském, ale i v celosvětovém měřítku, který zajišťoval plnění jak fiskální, tak ochranné funkce cla. Definoval základní pojmy celního práva, stanovil celní orgány a zařízení celního dozoru. První instancí byly celní úřady (pohraniční a vnitrozemské), které byly stejně jako finanční stráž podřízeny okrskové celní správě. Okrskovými celními správami, které byly čtyři (pro Čechy, zemi Moravsko-slezskou, Slovensko a pro Podkarpatskou Rus), a v hierarchii 26

9 1.2 Historický vývoj celnictví a uplatňování funkcí cla na území České republiky celní správy druhoinstančními orgány byly zemské finanční úřady se sídly v Praze, Brně, Bratislavě a Užhorodě. Významnou součástí nové právní úpravy v oblasti organizace bylo místo dosavadní pohraniční finanční stráže a důchodkové stráže, která byla původně zákonem č. 28/1919 Sb. reorganizována z převzaté rakousko-uherské finanční stráže, opětovné ustavení jednotné finanční stráže definované jako ozbrojený uniformovaný sbor podřízený vojenské kázni. Do novodobé historie se příslušníci finanční stráže zapsali svojí důležitou rolí v rámci Stráže obrany státu (SOS) zřízené v roce 1936, kdy při obraně státní hranice, zejména v roce 1938, jich řada přišla o život nebo byla vážně zraněna. 6) Snahy o odbourání ochranářských opatření vedly ke svolání mezinárodní konference o odstranění překážek v zahraničním obchodu. Konala se v Ženevě v roce 1927 a jejím výsledkem byla Mezinárodní smlouva o zrušení dovozních a vývozních překážek. ČSR k ní přistoupila ještě v roce Dohoda se však významněji neprosadila a zamýšlených cílů bylo dosaženo až uzavřením Všeobecné dohody o clech a obchodu v roce MARTINEC, Emil. Celní zákon. V Praze: Průmyslová tiskárna, s. 6) Více informací lze nalézt například v knize Oty Holuba Stůj! Finanční stráž!, Naše vojsko, Praha

10 1. OBECNĚ O CLE A CELNICTVÍ platná pravidla pro určování celní hodnoty. V průběhu těchto jednání docházelo postupně k úpravě vztahů a odvětví ekonomiky tak, jak to vyžadovala situace na světových trzích. Současná podoba dohody dosažená v rámci jednání posledního kola je označována jako GATT Jednání v rámci GATT (kola mnohostranných obchodních jednání) Rok Místo jednání Problematika Počet států 1947 Ženeva Cla Annecy (Francie) Cla Torguay (Velká Británie) Cla Ženeva Cla až až až až 1994 Ženeva Dillonovo kolo Ženeva Kennedyho kolo Ženeva Tokijské kolo Punta del Este (Uruguay) Ženeva Marrákeš (Maroko) Uruguayské kolo Cla 26 Cla a antidumpingová opatření Cla, netarifní překážky, rámcové dohody Cla, netarifní překážky, pravidla, služby, duševní vlastnictví, textil, zemědělství, zřízení WTO atd. Po procesní stránce pro jednání v rámci GATT (WTO) neplatí při projednávání sporů smluvních stran zásada oficiality, ale platí zásada, kde není žalobce, není soudce, proto smluvní strana, která se cítí poškozena jednáním jiné smluvní strany, musí uplatnit své nároky cestou přesně stanovené procedury Sv tová obchodní organizace Světová obchodní organizace (WTO World Trade Organization) je celosvětovou institucí se sídlem v Ženevě, jejímž cílem je vytvářet pravidla mezinárodního obchodu a také zajišťovat jejich dodržování. Vznikla v rámci vyjednávání Uruguayského kola GATT, kde se zástupci členských států dohodli na ustanovení mezinárodní organizace, která by dohlížela na mezinárodní obchod a s ním spojené záležitosti a rozšířila pravidla 54

11 1.6 Mezinárodní celně-obchodní instituce zovala jednotlivé fyzické nebo právnické osoby, musí být členskými státy transformována do národní legislativy. Organizační, administrativní a technické záležitosti zajišťuje celé organizaci Sekretariát WTO v čele s Generálním ředitelem. Zásadní pravomoci ale nemá Sv tová celní organizace Světová celní organizace (WCO World Customs Organization) je mezinárodní a mezivládní organizace, jejímž cílem je celosvětová harmonizace celního práva v zájmu mezinárodního obchodu, vývoj světových standardů v oblasti celnictví, sjednocení a zjednodušení celních formalit, zjednodušení mezinárodního styku a boj proti podloudnictví, vedoucí ke zvýšení účinnosti celní politiky jejích členů. Je také označována jako Celosvětové centrum celních zkušeností. Významně se angažuje i v dalších oblastech, jako jsou boj proti korupci v oblasti celnictví, boj proti padělání zboží nebo elektronickému pirátství. Historie Světové celní organizace započala v roce 1947, když vlády 13 evropských zemí zastoupených ve Výboru pro evropskou ekonomickou spolupráci založily tzv. Study Group (Studijní skupinu). Tato Studijní skupina měla za úkol prozkoumat možnost ustavení jedné nebo více celních unií v rámci Evropy založených na principech Všeobecné úmluvy o clech a obchodu. V roce 1948 Studijní skupina zřídila dva výbory. Hospodářský výbor se stal předchůdcem Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) a Celní výbor byl základem pro vznik pozdější Rady pro celní spolupráci. Obě tyto nástupnické organizace však spolu nejen v minulosti, ale i v současnosti aktivně spolupracují, o čemž svědčí například společné konference WCO a OECD zaměřené na problematiku převodních cen (transfer pricing) a celního hodnocení, konané v Bruselu v letech 2006 a V roce 1952 vstoupila formálně v platnost Úmluva o založení Rady pro celní spolupráci. Rada, jako řídící orgán, se poprvé sešla v Bruselu 26. ledna 1953 (tento den byl prohlášen za Mezinárodní den celnictví) a jejího zasedání se zúčastnili zástupci 17 evropských zemí. Sídlem 57

12 1. OBECNĚ O CLE A CELNICTVÍ b) metodou first come first served ( kdo dřív přijde, je dřív na řadě ), která zajišťuje spravedlivý přístup všem obchodním subjektům ke stanoveným kvótám, c) metodou podílového rozdělování kvót podle podílu požadovaného množství na celkové kvótě (nebo na zůstatkovém množství balanci viz příklad). Příklad podílového rozdělení zůstatkového množství celní kvóty Celkové požadované množství ze všech členských států Společenství za jeden den je Zůstatkové množství (balance) celní kvóty je Poměrná část tedy činí 50 %. Stát Požadované množství *) Přidělené množství Česká republika Polsko Německo Celkem *) podle přijatého celního prohlášení Celní stropy Dalším obchodněpolitickým nástrojem jsou celní stropy, které jsou ve většině kritérií shodné s celními kvótami, tzn. jsou také určeny množstvím zboží (vyjádřeným měrnou jednotkou nebo hodnotou) pro dané období, které může být propuštěno do režimu volného oběhu za zvýhodněnou celní sazbu. Jsou společné pro všechny členské státy Společenství. Na rozdíl od celních kvót, které po dosažení stanoveného limitu už nelze čerpat, může být v případě celních stropů zvýhodněná celní sazba uplatňována i po překročení takového omezení. Uzavře se až tehdy, kdy některý členský stát prohlásí, že mu dalším čerpáním zvýhodnění (dalšími dovozy za zvýhodněné sazby) hrozí hospodářská újma. O zvýhodněnou celní sazbu v rámci celních stropů musí deklarant požádat obdobně jako o celní kvótu. 86

13 3.1 Systémy třídění, popisu a číselného označování zboží tury (KN) , pro průmyslové celky s hodnotou nad 3 miliony EUR používat kód KN 9880 na prvních čtyřech místech nebo pro zařízení na moři používat na prvních čtyřech místech kód KN 9931, 24) b) používat zvláštní kódy kapitoly 99 KN například pro některé zvláštní pohyby určitého zboží uvedeného v nařízení Rady (EHS) č. 1186/2009 o systému Společenství pro osvobození od cla, jako kód pro osobní majetek fyzických osob dovážený při přenesení jejich obvyklého místa pobytu. 25) Příklad hierarchického členění (skladby číselného označení) Harmonizovaného systému a Kombinované nomenklatury 84 Jaderné reaktory, kotle, stroje a mechanická zařízení, jejich části a součásti kapitola Harmonizovaného systému 8450 Pračky pro domácnost a prádelny, včetně praček se sušičkami číslo Harmonizovaného systému Plně automatické pračky položka Harmonizovaného systému Plně automatické pračky s obsahem suchého prádla nepřesahujícím 6 kg s plněním zepředu podpoložka Kombinované nomenklatury Plně automatické pračky s obsahem prádla nepřesahujícím 6 kg s plněním shora podpoložka Kombinované nomenklatury Plně automatické pračky s obsahem suchého prádla převyšujícím 6 kg, avšak nepřesahujícím 10 kg podpoložka Kombinované nomenklatury. Harmonizovaný systém a Kombinovaná nomenklatura musí obsáhnout veškeré zboží, ale pokud se blíže zaměříme na způsob jejich členění, je jasné, že nemá vnitřní logickou systematiku, na základě které by byly jednotlivé druhy zboží řazeny za sebou. Některé třídy a kapitoly mají vnitřní členění podle již uvedené posloupnosti stupně zpracování: surovi- 24) Nařízení Komise (ES) č. 1982/2004, kterým se provádí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 638/2004 o statistice Společenství obchodu se zbožím mezi členskými státy a o zrušení nařízení Komise (ES) č. 1901/2000 a (EHS) č. 3590/92, články 13 odst. 4, 15 odst. 3, 20 odst ) Nařízením Komise (EU) č. 1228/

14 3. ZÁKLADNÍ FAKTORY APLIKACE CLA závazky smluvních stran spolupracovat při výměně informací, sdělovat si orgány oprávněné k vydávání nebo kontrole osvědčení o původu, na základě dožádání jedné strany provádět následné verifikace dokladů prokazujících původ zboží atd. V prováděcím předpisu k celnímu kodexu nalezneme tuto podmínku například v článcích 68, 97s nebo 121. V souvislosti s ustanoveními upravujícími prokazování původu jak v dohodách, tak v prováděcím předpisu k celnímu kodexu jsou také uváděna pravidla pro osvobození od předkládání osvědčení o původu zboží. Jedná se zpravidla o následující podmínky: jde o zboží zasílané v drobných zásilkách soukromými osobami soukromým osobám, nebo jde o zboží v osobních zavazadlech cestujících, pokud: nejsou dováženy za obchodním účelem, dovozce prohlásí, že splňují podmínky pro přiznání preferenčního původu, jejich celková hodnota u malých zásilek nepřekročí 500 EUR a v zavazadlech cestujících EUR. Úprava osvobození od předkládání dokladu o původu zboží je obsažena například v článcích 97a, 97q nebo 119 prováděcího předpisu k celnímu kodexu. Vzhledem k tomu, že území Ceuty a Melilly (součást Španělského království) nejsou podle celního kodexu součástí celního území Společenství, tak a) pokud se jedná o preferenční opatření uplatňovaná v rámci obchodu mezi celním územím Společenství a Ceutou a Melillou, pravidla o preferenčním původu se stanoví podle příslušného protokolu k aktu o přistoupení, b) pokud se jedná o preferenční opatření uplatňovaná v rámci obchodu mezi celním územím Společenství, zvýhodněnými zeměmi a Ceutou a Melillou, jsou v prováděcím předpisu k celnímu kodexu upravena pravidla ohledně prokazování původu při obchodu zbožím mezi těmito územími, zvýhodněnými zeměmi a Společenstvím (viz články 97w a 123 prováděcího předpisu k celnímu kodexu) Pravidla preferen ního p vodu obsažená v dohodách Nejrozšířenějšími pravidly pro určování preferenčního původu jsou pravidla stanovená dohodami zakládajícími oblasti volného obchodu, celní unie 158

15 3.2 Původ zboží a pravidla obsažená v asociačních dohodách (dále jen dohody ). Vztahují se na podstatnou část zboží dováženého do Společenství a na rozdíl od autonomních pravidel, o kterých bude pojednáno dále, se s nimi mohou setkat nejen dovozci, ale i vývozci a výrobci, kteří exportují zboží do třetích zemí. Protokoly upravující taková pravidla jsou nedílnou součástí všech uvedených dohod, vycházejí ze stejných principů, ale obsahují i některé rozdíly ovlivněné odlišnými zájmy smluvních stran jednotlivých dohod. V pravidlech původu obsažených v protokolech k jednotlivým dohodám se setkáváme s již uvedenými instituty, se kterými se budeme setkávat i u preferenčních pravidel pro určování původu zboží dováženého z rozvojových zemí, jako: zcela získané zboží, dostatečné opracování (uvedením, co se za ně nepovažuje), nomenklaturní kritérium, hodnotové kritérium, kumulace původu, pravidla pro prokazování původu, podmínka přímé nebo podmínka administrativní spolupráce. Nejjednodušší situace při určování původu zboží je v případech zboží zcela získaného v jedné zemi. Při tomto způsobu určení původu pravidla obsažená v protokolech k jednotlivým dohodám vychází z obdobných principů a za zcela získané zboží v jedné zemi se považují: a) nerostné produkty těžené z půdy nebo mořského dna této země, b) rostlinné výrobky sklizené v této zemi, c) živá zvířata narozená a chovaná v této zemi, d) výrobky ze živých zvířat chovaných v této zemi, e) produkty získané lovem nebo rybolovem prováděným v této zemi, f) produkty mořského rybolovu a jiné produkty pocházející z moře mimo teritoriální vody této země, získané jejími plavidly, g) výrobky zhotovené na palubě rybářských zpracovatelských lodí této země výhradně z produktů uvedených pod písmenem f), h) produkty vytěžené z mořského dna nebo mořské půdy mimo teritoriální vody této země za předpokladu, že má výhradní práva je využívat, 159

16 3. ZÁKLADNÍ FAKTORY APLIKACE CLA b) náklady na konstrukční práce, stavbu, instalaci, údržbu nebo technickou pomoc vynaložené po dovozu na dovezené zboží, jako například průmyslová zařízení, stroje a vybavení, c) úroky z finančního ujednání uzavřeného kupujícím a vztahující se na nákup dováženého zboží, bez ohledu na to, zda úvěr poskytuje prodávající, nebo jiná osoba, jestliže poskytnutí úvěru bylo uzavřeno písemně a může-li kupující prokázat, bude-li o to požádán, 1. že zboží je prodáváno za cenu prohlašovanou jakožto cenu, která byla nebo má být skutečně placena, a 2. že požadovaná úroková sazba nepřevyšuje obvyklou úrokovou sazbu uplatňovanou v dané zemi při podrobných operacích v okamžiku, kdy k finanční úhradě dochází, d) poplatky za právo reprodukovat dovezené zboží ve Společenství, e) nákupní provize, f) dovozní cla a jiné poplatky splatné ve Společenství při dovozu nebo prodeji zboží. Příklad odpočitatelných nákladů na montáž, údržbu a technickou pomoc Český strojírenský podnik koupil v Rusku obráběcí linku za Kč. V kupní smlouvě se prodávající zavázal k provedení montáže linky v závodě kupujícího, zaškolení personálu na dovezeném zařízení a zajištění údržby po určitou dobu po dovozu a zprovoznění linky, přičemž náklady na tyto činnosti byly zahrnuty do ceny skutečně zaplacené (fakturované). Ve faktuře byly vykázány odděleně: náklady na montáž Kč, náklady na zaškolení personálu Kč, náklady na údržbu Kč. Vzhledem k tomu, že v celkové ceně byly částky za dodatečné výkony prodávajícího zahrnuty, ale ve faktuře byly vykázány odděleně, nezahrnou se náklady na montáž, zaškolení personálu (= technická pomoc) a údržbu do celní hodnoty dovezené obráběcí linky. Její celní hodnota bude Kč. 184

17 3.3 Celní hodnocení Příklad poplatků za právo reprodukovat dovezené zboží Český producent audio-videonahrávek doveze z USA DVD, které je podle smlouvy mezi prodávajícím a kupujícím dovezeno za účelem rozmnožení v počtu kusů kopií, a kupující je povinen zaplatit držiteli práv poplatek za právo reprodukovat dovezený disk v České republice. Prodávajícím je kupujícímu fakturováno: dovezené DVD (tzv. master) Kč, poplatek za právo kopírovat kusů kopií Kč, celková cena Kč. Poplatek za právo kopírovat (reprodukovat) obsah disku ve výši Kč se nezapočítá do celní hodnoty dovezeného disku, jeho celní hodnota bude Kč Použití náhradních (dopl kových) metod ur ení celní hodnoty Článek 30 celního kodexu (článek 42 MCK) upravuje určování celní hodnoty v případech, kdy nelze celní hodnotu určit podle článku 29 celního kodexu (článku 41 MCK). Ustanovení článku 30 odst. 1 celního kodexu (článku 42 odst. 1 MCK) požaduje, aby celní hodnota byla v takových případech určena pomocí některé z metod upravených v odst. 2 písm. a) až d) tohoto článku, které musí být aplikovány postupně podle toho, jak jsou v článku 30 celního kodexu (článku 42 MCK) seřazeny, a vždy až po vyloučení předchozí, s výjimkou metody jednotkové ceny podle článku 30 odst. 2 písm. c) celního kodexu (článku 42 odst. 2 písm. c) MCK) a metody vypočtené hodnoty podle článku 30 odst. 2 písm. d) celního kodexu (článku 42 odst. 2 písm. d) MCK), jejichž pořadí může být podle článku 30 odst. 1 celního kodexu (článku 42 odst. 1 MCK) na žádost deklaranta obráceno. Poslední použitelnou metodou je metoda použití vhodných prostředků upravená v samostatném článku 31 celního kodexu (článku 42 odst. 3 MCK) Spole ná ustanovení pro metody hodnoty transakce (p evodní hodnoty) stejného nebo podobného zboží Aby bylo možné posoudit zboží pro účely aplikace metody hodnoty transakce (převodní hodnoty) stejného nebo podobného zboží jako zboží stejné nebo zboží podobné, musí být vyrobeno ve stejném státě jako zboží, které 185

18 PŘÍLOHOVÁ ČÁST Příloha č. 1 Přehled dodacích doložek INCOTERMS 2000 Kód Dodací podmínka Použití EXW FCA FAS FOB CFR CIF CPT CIP DAF DES DEQ DDU DDP Ex Works (ze závodu ujednané místo) Free Carrier (vyplaceně dopravci ujednané místo) Free Alongside Ship (vyplaceně k boku lodi ujednaný přístav nalodění) Free On Board (vyplaceně loď ujednaný přístav nalodění) Cost and Freight (náklady a přepravné ujednaný přístav určení) Cost, Insurance and Freight (náklady, pojištění, přepravné ujednaný přístav určení) Carriage Paid To (přeprava placena do ujednané místo určení) Carriage and Insurance Paid (přeprava a pojištění placeny do ujednané místo určení) Delivered At Frontier (s dodáním na hranici ujednané místo) Delivered Ex Ship (s dodáním z lodi ujednaný přístav určení) Delivered Ex Quay (s dodáním z nábřeží ujednaný přístav určení) Delivered Duty Unpaid (s dodáním, clo neplaceno ujednané místo určení) Delivered Duty Paid (s dodáním, clo placeno ujednané místo určení) Lodní doprava (námořní i říční) Lodní doprava (námořní i říční) Lodní doprava (námořní i říční) Lodní doprava (námořní i říční) Lodní doprava (námořní i říční) Lodní doprava (námořní i říční) K označení jiné dohodnuté podmínky, než která je obsažena v této příloze, se používá kód XXX. 242

19 Příloha č. 1; Příloha č. 2 Příloha č. 2 Přehled dodacích doložek INCOTERMS 2010 Kód Dodací podmínka Použití EXW FCA FAS FOB CFR CIF DAT *) DAP *) CPT CIP DDP Ex Works (ze závodu ujednané místo) Free Carrier (vyplaceně dopravci ujednané místo) Free Alongside Ship (vyplaceně k boku lodi ujednaný přístav nalodění Free On Board (vyplaceně loď ujednaný přístav nalodění Cost and Freight (náklady a přepravné ujednaný přístav určení) Cost, Insurance and Freight (náklady, pojištění, přepravné ujednaný přístav určení Delivered At Terminal (s dodáním do terminálu, překladiště ujednané místo určení) Delivered At Place (s dodáním do určitého místa ujednané místo určení) Carriage Paid To (přeprava placena do ujednané místo určení) Carriage and Insurance Paid (přeprava a pojištění placeny do ujednané místo určení) Delivered Duty Paid (s dodáním, clo placeno ujednané místo určení) *) Nová dodací podmínka. Lodní doprava (námořní i říční) Lodní doprava (námořní i říční) Lodní doprava (námořní i říční) Lodní doprava (námořní i říční) 243

20 PŘÍLOHOVÁ ČÁST Příloha č. 11 EU závazná informace o původu (příloha 1A prováděcího nařízení k celnímu kodexu) 280

21 Příloha č. 12 Příloha č. 12 ES osvědčení o původu (příloha 12 prováděcího nařízení k celnímu kodexu) 283

22 ANAG, spol. s r. o. Kollárovo nám. 698/7, Olomouc tel.: , fax: obchod@anag.cz Edice PRÁCE MZDY POJIŠTĚNÍ Edice DANĚ Měsíčník MZDOVÁ ÚČETNÍ Edice PRÁVO Edice DANĚ Měsíčník ÚČETNÍ A DANĚ