Vývoj a užití intonace
|
|
- Dominik Tábor
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Výzkumné centrum JAMU Vývoj a užití intonace MgA. Petr Pařízek, Výzkumné centrum JAMU Tento článek probírá otázku intonace ve funkci nástroje ke zprostředkování hudební myšlenky ať už melodické (jde-li o hudbu jednohlasou či polyfonní) nebo harmonické (jde-li o hudbu homofonní, eventuálně o doprovodnou vrstvu). Vývoj intonace úzce souvisí s vývojem ladění klávesových nástrojů, a tedy i s užívanými předepsanými tónovými systémy. Proto je článek rozdělen do tří hlavních oddílů. První oddíl stručně popisuje vývoj tónových systémů a poukazuje na jejich důležité rozdíly, druhý vysvětluje postupy při aplikaci těchto rozdílů na intonaci v praxi, třetí probírá současné parametry a možnosti intonace s ohledem na její dosavadní vývoj. Pro interval zvětšené primy volím výstižnější pojmenování "chroma", se kterým se můžeme setkat v mnohé literatuře zabývající se intervaly a tónovými systémy. Pro porovnávání velikostí intervalů používám měření v centech - 1 cent = 1/100 současného temperovaného půltónu = 1/1200 oktávy. Velikosti intervalů určujících hlavní charakter tónového systému budu v tomto textu zaokrouhlovat s přesností na 1 cent, avšak velikost kvinty a některých malých intervalů s přesností na 1/2 centu, aby výpočty vysvětlující temperování byly zcela pravidelné a prakticky ověřitelné. V důsledku zaokrouhlování nemusejí některé hodnoty stoprocentně souhlasit. Např. enharmonická vzdálenost v didymickém a středotónovém ladění činí ~41 centů, ale protože zde je tato vzdálenost získána kombinacemi jiných zaokrouhlených velikostí, je uvedeno 42 centů. Tyto odlišnosti jsou však tak jemné, že se v praxi většinou ztrácejí, a v případě této studie nehrají roli, má-li jít jen o stručný výklad. I. Stručně o vývoji tónových systémů Zhruba do poloviny 15. století se na klávesových nástrojích užívalo tzv. "pythagorejské ladění". Jeho základními dvěma intervaly byly ty, které se nacházejí na samém počátku řady harmonických tónů - tj. oktáva (1200 centů) a kvinta (702 centů). Všechny ostatní se získávaly různými kombinacemi těchto dvou (např. velká tercie = 4 kvinty nahoru, 2 oktávy dolů). Oktávy, kvinty a kvarty proto zněly v tomto ladění stabilně a čistě, a byly tedy považovány za konsonantní intervaly. Od nich odvozené tercie (tj. velká = 408 centů, malá = 294 centů) a sexty (velká = 906 centů, malá = 792 centů) však obsahovaly rychlé neharmonické kmity, a byly proto označovány za disonantní intervaly. Zatímco v současném 12-tónovém rovnoměrně temperovaném ladění má "chroma" (7 kvint nahoru, 4 oktávy dolů) i malá sekunda (3 oktávy nahoru, 5 kvint dolů) stejnou velikost (tj. 100 centů), v pythagorejském ladění je malá sekunda (90 centů) výrazně užší než chroma (114 centů). Kvinta v dnešním 12-tónovém ladění není totiž zcela čistá, ale nepatrně zúžená (má
2 přesných 700 centů), aby se po zřetězení 12 kvint uzavřel kvintový kruh. Navrstvením 12 kvint a odečtením 7 oktáv zjistíme, že zatímco v současném 12-tónovém ladění zní Cis stejně jako Des, v pythagorejském ladění je Cis o 24 centů vyšší než Des. Tento rozdíl se nazývá "pythagorejské komma". Během 2. poloviny 15. století přichází do praxe tzv. "didymické ladění", ve kterém jsou disonantní "pythagorejské" tercie a sexty utvořené vrstvením oktáv a kvint nahrazeny konsonantními terciemi a sextami "didymickými" obsaženými přímo v řadě harmonických tónů a tedy znějícími stabilně a čistě stejně jako kvinty (didymická velká tercie = 386 centů, malá tercie = 316 centů). Tím se ovšem zásadně mění rozdíly ve velikostech intervalů v porovnání s pythagorejským laděním. Příklad: Malá tercie (např. A-C) = 316 centů, velká tercie (např. A-Cis) = 386 centů, chroma (tj. C-Cis = vzdálenost mezi malou a velkou tercií) = 70 centů; velká tercie (As-C) = 386 centů, kvarta (As-Des) = 498 centů, malá sekunda (C-Des) = 112 centů. Vidíme tedy, že zatímco v pythagorejském ladění je chroma širší než malá sekunda, v didymickém je to naopak. Zároveň takto zjišťujeme, že zatímco v pythagorejském ladění je Cis vyšší než Des o 24 centů (tj. zhruba osminotón), v didymickém je Cis naopak nižší než Des o 42 centů (tj. víc než pětinotón). Zpočátku se didymické ladění těšilo velké oblibě. Brzy se však začaly ukazovat jeho nevýhody. Tou nejvýraznější byly zúžené kvinty např. naladíme-li základní tři trojzvuky (tj. toniku, subdominantu, dominantu) v tónině C-dur zcela čistě, kvinta D-A je pak příliš úzká a zní disonantně. Ve 30. letech 16. století se začíná prosazovat tzv. "středotónové ladění", jehož hlavním cílem jsou čisté (tj. didymické) velké tercie a stejná velikost u všech kvint. Proto se každá kvinta jemně zúží (běžným navrstvením čtyř čistých kvint a odečtením dvou oktáv dostaneme 408 centů, ale my chceme získat 386 centů), takže místo původních 702 centů má 696,5 centů. Protože středotónové ladění vychází především z ladění didymického, jeho intervalové vztahy jsou poměrně podobné a ve srovnání s pythagorejským laděním tudíž opačné. Stejně jako v didymickém tak i ve středotónovém ladění platí, že Cis je o 42 centů nižší než Des (tj. rozdíl 12 kvint nahoru a 7 oktáv dolů). A pokud porovnáme malou sekundu a chroma, zjistíme, že i zde je chroma (75,5 centů) užší než malá sekunda (117,5 centů). Tento systém se v praxi udržel velmi dlouho - zhruba 200 let (v Anglii dokonce téměř 300 let). Stále však nebyla vyřešena otázka počtu tónů v oktávě, která je pro klávesové nástroje zvláště důležitá. Převážná většina jich měla 12 kláves v oktávě. Tím se ovšem značně omezily možnosti modulace, protože kromě 7 tónů bez posuvek bylo možno použít jen 5 dalších (většinou se používaly 2 snížené a 3 zvýšené). V dobách renesance a raného baroka to hudebníkům víceméně nevadilo, protože netoužili po velkých modulacích. Postupem času si však začali těchto omezení stále více všímat, a proto se na krátký čas vyráběly nástroje s větším počtem kláves v oktávě. Příklad: Chceme-li mít k dispozici všechny tóny zvýšené i snížené, na vyplnění jedné oktávy potřebujeme 21 kláves (7 pro tóny bez posuvek, 7 pro zvýšené, 7 pro snížené); chceme-li používat i tóny s dvojitými posuvkami (pokud možno všechny), pak je třeba mít v oktávě 35 kláves. Na konci 17. století začínají nacházet uplatnění tzv. "dobře temperované systémy", ve kterých se kombinují kvinty různých velikostí tak, aby se po zřetězení 12 kvint uzavřel kvintový kruh. V těchto laděních je tedy možná enharmonická záměna (tj. Cis i Des zní stejně), a lze proto snadno modulovat do různých tónin i s pouhými 12 tóny v oktávě. V průběhu 18. století se těchto systémů
3 vystřídala celá řada. S nástupem romantismu začalo hudebníkům vadit, že kvůli různým velikostem kvinty mají tóniny různý charakter - některé zněly soudržně a "sladce", jiné ostře a drsně. Proto se nakonec velikost kvinty ustálila na 700 centech a vzniklo "rovnoměrně temperované ladění", které používáme dodnes. II. Vývoj intonace v praxi Dokud se na klávesových nástrojích běžně užívalo pythagorejské ladění, i zpěváci a ostatní hráči se snažili toto ladění co nejvěrněji interpretovat. Bylo obecně známo, že chroma (dříve nazýváno "apotomos") bylo o něco širší než malá sekunda. Odtud pocházejí známá pravidla dodnes prosazovaná především mezi zpěváky a hráči na smyčcové nástroje: Velká sekunda je interpretována jako poměrně hodně velká, malá naopak jako velmi malá; citlivý tón stoupající (např. tón H v postupu "G-A-H-C") se jemně zvýší, citlivý tón klesající (např. tón F v postupu "A-G-F-E") se jemně sníží; hrajeme-li C-Cis, musíme dojít k vyššímu tónu než v případě C-Des (tj. Cis se přibližuje spíše k D než k C, Des se přibližuje spíše k C než k D). Tento způsob intonace se tedy výborně hodí na interpretaci staré modální hudby, ať už se jedná o hudbu jednohlasou (např. gregoriánský chorál), dvojhlasou v paralelních kvintách a kvartách (tj. Organum) nebo o hudbu čistě polyfonní, ve které není důležitá souzvuková (tj. vertikální) složka. Didymické ladění mělo tu velkou výhodu, že jeho stěžejní intervaly (tj. tercie a sexty) zněly zcela synchronně a čistě, takže bylo snadné je sluchem rozeznat a poměrně přesně intonovat. Díky tomu začaly být souzvuky chápány zcela odlišně a objevil se nový prvek, který dříve hudba neznala - akord - tj. svébytný souzvuk minimálně tří tónů, jemuž podobné další můžeme jednoduše řadit vedle sebe odděleně bez ohledu na vedení a vztahy jednotlivých hlasů. Zde se tedy objevují počátky homofonní hudby. Podíváme-li se na odlišnosti didymického a pythagorejského ladění z hlediska intonace, zjistíme, že v otázce vedení jednotlivých hlasů jde o docela zásadní změnu. Chceme-li provádět např. polyfonní hudbu ze 14. století, ve které nepotřebujeme vytvářet dojem akordu, můžeme použít onen dříve zmíněný způsob intonace. Chceme-li však dosáhnout jednolitě a soudržně znějících akordů za účelem interpretace homofonní hudby, měli bychom vlastně postupovat zcela opačně: Rozdíl mezi velkou a malou sekundou není tak výrazný; citlivý tón stoupající jemně snížíme, zatímco citlivý tón klesající jemně zvýšíme; při postupu C-Cis dojdeme k nižšímu tónu než při C- Des (tj. Cis se víc blíží tónu C než D, Des se víc blíží tónu D než C). Tento nový způsob intonace se v praxi užíval nejen v období renesance, ale z velké části i v době baroka, protože nahrazení didymického ladění středotónovým v podstatě nijak nepřehodnotilo pravidla intonace. V "dobře temperovaných" laděních na klávesových nástrojích měly tóniny s menším množstvím posuvek podobný charakter jako v didymickém nebo středotónovém ladění, zatímco tóniny s více posuvkami připomínaly spíše ladění pythagorejské (tónina C-dur byla popisována jako nejklidnější, zatímco tónina Cis-dur - tj. totéž co Des-dur - byla brána jako plná napětí). Tyto odlišnosti jsou sice dobře slyšitelné, ale jsou tak jemné, že na jiných nástrojích nebo ve zpěvu se realizují velmi obtížně. Ostatní interpreti (myšleno kromě klávesových hráčů) proto stále brali středotónové ladění jako výchozí tónový systém, podle něhož mají intonovat, a všímali si hlavně zmíněného napětí nebo klidu v souzvucích - např. běžná velká tercie má znít zcela čistě, avšak má-li získat určitý "neklid", můžeme
4 ji nepatrně rozšířit. Za základní způsob intonace byl tedy stále považován ten, který jsem označil za "novější". Pokud byli zpěváci nebo hráči na melodické nástroje (smyčce, flétna atd.) doprovázeni nástrojem klávesovým (na kterém bylo možno naladit v podstatě kterýkoli dobře temperovaný systém), někdy se do určité míry přizpůsobovali jeho ladění, avšak z velké části intonovali víceméně stále podle středotónového ladění. Proto se příliš nepoužívaly tóniny s velkým množstvím posuvek, aby se hráči nemuseli klávesovému nástroji příliš přizpůsobovat. Dobře temperovaný systém, ačkoli byl na klávesovém nástroji fixně naladěn, nebyl považován za výchozí způsob ladění, ale za pouhou "náhražku" ladění středotónového, kterou bylo nutno akceptovat, chceme-li si vystačit s menším počtem kláves v oktávě. Rovnoměrně temperované ladění, které používáme dodnes, začalo nacházet uplatnění zhruba s příchodem romantismu. Tehdy byl vyžadován velmi expresivní projev, avšak tato expresivita měla zcela odlišný charakter než např. expresivita barokní. V důsledku toho, i když se to může zdát málo pravděpodobné, byly opět zavedeny nové zásady intonace (tento jev částečně souvisí i s postupným "vymizením" středotónového ladění). Jestliže byla v oblibě myšlenka, že citlivý tón "naléhavě tíhne" k tónu rozvodnému, pak tedy ať k němu tíhne i melodicky, nejen harmonicky. Ve skutečnosti se tímto znovu uvedl do praxe zmíněný starší způsob intonace, který se užíval zhruba do poloviny 15. století. Protože v romantismu měla často hlavní slovo jednohlasá melodická linka (doprovod nehrál žádnou stěžejní roli, i když melodická linka bez něho by byla prázdná a nevýrazná), starší způsob intonace víceméně vyhovoval. Brzy se stal velmi oblíbeným. Novější způsob intonace hledící především na soudržně znějící souzvuky byl téměř zapomenut. Přesto však postupem času začali hudebníci znovu vyhledávat jednolité souzvuky a často je při hře jemně dolaďovali podle sluchu. Bohužel si nebyli vědomi, že tím se mění velikosti některých intervalů (mnohdy velmi výrazně), avšak většinou opačným směrem, než tehdy bylo preferováno. Skutečnost, že toto dolaďování není v souladu se znovu zavedenými starými pravidly intonace a hodí se v podstatě jen pro pravidla novější, si nemohli připustit, protože novější způsob intonace nebyl tehdy aktuální a mnozí o něm vůbec nevěděli, takže ani netušili, že vlastně chtějí kombinovat dva způsoby intonace, které ve skutečnosti nelze kombinovat, protože si vzájemně odporují. Úmyslným zužováním malých sekund se přibližovali ke staršímu způsobu intonace, který byl v romantismu obnoven a žádán, ale neumožňoval dosažení klidných a stabilních souzvuků. Na druhé straně jemným dolaďováním podle sluchu se přibližovali spíše k novějšímu způsobu, takže sice mohli získat lahodné souzvuky, ale do jisté míry si tím omezovali možnosti "expresivní" intonace. Od těch dob uplynulo zhruba 200 let - dost času na to, aby se našel někdo, kdo sjednotí pravidla intonace a upozorní na skutečnost, že hráči nepoužívají jeden způsob intonace na stoprocentní úrovni, ale vlastně dva jakoby "půl na půl"; někdo, kdo pomůže hráčům, kteří se diví, že "jim to neladí", a vysvětlí jim proč. Nutno však říci, že tento nejasný způsob intonace se dodnes v praxi uplatňuje a setkáme se s ním u mnohých hudebních těles. Naštěstí během posledních několika desítek let je projevován stále větší zájem o renesanční a barokní hudbu a roste i počet souborů specializovaných na jejich "autentickou" interpretaci, takže zmíněný "novější" způsob intonace, který je dnes všeobecně akusticky hodnotnější, může znovu spatřit světlo světa.
5 III. Současné možnosti intonace Z dosavadního textu je patrné, že dva způsoby intonace, které jsem označil za "starší" a "novější", jsou víceméně protikladné. Důležitá je však i ta skutečnost, že by bylo velmi výstižné pojmenovat je "sólový" (míněn starší) a "sborový" (míněn novější). Při sólové interpretaci je totiž důležitý charakter melodické linky a má-li ta být romanticky expresivní, starší způsob je na místě. Naopak ve sborovém vícehlasu jsou důležité dobře znějící akordy a těch můžeme dosáhnout užitím novějšího způsobu intonace. Pak ovšem nastává choulostivá situace, jestliže sólista zpívá ve sboru. Nejde jen o to, že sólista používá patrné vibráto k vyjádření určitého stupně afektu, ale i o to, že sólista má jiné priority v otázce velikostí intervalů než sborový zpěvák. A pokud chtějí čtyři sólisté utvořit sbor, výsledek většinou nezní jako jeden soudržně znějící čtyřhlas, ale jako čtyři oddělené sólové hlasy. Je to bráno jako běžně akceptovaný a uspokojivý jev, nikoli jako jev, jehož úprava by byla na místě a nemusela by být obtížná. Na mnoha institucích je dodnes studentům sólového zpěvu dávána za povinnost účast na hodinách sborového zpěvu. Je zde však ten zásadní rozdíl, že při výuce sólového zpěvu dostává student instrukce, jak intonovat, zatímco na hodinách sborového zpěvu nejde ani tak o jeho výuku, jako spíš o jeho praxi, a proto se tam o intervalové intonaci většinou nemluví vůbec. Student pak samozřejmě intonuje tak, jak je zvyklý z hodin sólového zpěvu - tj. opačně, než by bylo vhodné pro kvalitní interpretaci sborového díla. Podobná paralela se objevuje i u komorních smyčcových souborů. Ty hudebníky, kteří nakonec poznají možnosti novějšího (tj. sborového) způsobu intonace a začnou ho uplatňovat v praxi, k tomuto rozhodnutí většinou dovede jejich vlastní sluch, který jim sám nejlépe prozradí, jak zní akusticky hodnotný souzvuk. Protože však velká většina hráčů intonuje dříve popsaným nejasným nejednotným způsobem (a co hůř, interpretují tak i barokní hudbu, pro jejíž provedení by měl být užíván novější způsob intonace), precizní jednotná intonace této menšiny by se v jejich okolí víceméně ztratila. Proto tito hráči často odcházejí do souborů specializovaných na hru renesanční a barokní hudby, kde víceméně jednotně platí užívání novějšího způsobu intonace. Možná se zeptáte: "Je-li starší způsob na místě v případě expresivní melodické linky, znamená to snad, že barokní hudba nebyla expresivní?" Záměrně jsem uvedl, že starší způsob je na místě, má-li být melodická linka "romanticky expresivní", nikoli však barokně expresivní. Barokní expresivita se projevovala jinak a neovlivňovala obecná pravidla intonace. Novější způsob byl považován za výchozí v každém případě. Např. barokní flétna je naladěna víceméně do středotónového systému (tj. chroma F-Fis je výrazně užší než malá sekunda Fis-G, tón B je vyšší než Ais atd.). Zde se nabízí další otázka: "Je vůbec kromě těch, kteří se specializují na starou hudbu, ještě někdo, kdo ví o novějším způsobu intonace a všeobecně ho uplatňuje?" Ano, je. Zprvu to může znít paradoxně, ale jsou to především lidoví hudebníci skandinávských zemí, kteří někdy ani neznají běžnou hudební notaci. Co však znají velmi dobře, je jejich cíl dosáhnout co nejstabilnějších a nejsoudržnějších souzvuků. Dělají pro to všechno, co se dá, a tím jaksi podvědomě volí užívání novějšího způsobu intonace, a to se vším, co k němu patří, včetně jemně rozšířených malých sekund. Důvodů k tomu je pravděpodobně víc, ale za všechny jmenujme alespoň užívání tzv. "hardangerských" houslí a alikvotní flétny, což jsou nástroje velmi hojně uplatňované především v norské lidové hudbě. Alikvotní flétna (často nazývaná "koncovka") je jednoduchá flétna bez otvorů pro prsty, která
6 umožňuje hrát jen tóny obsažené v řadě harmonických tónů. Pokud ostatní nástroje používají novější způsob intonace, alikvotní flétna se s nimi může poměrně snadno "sehrát". Hardangerské housle mají kromě běžných čtyř strun ještě další čtyři nebo pět kratších strun, na které se nehraje a které fungují jako rezonanční struny zesilující alikvotní tóny hraných strun. Protože cílem je dosáhnout co nejsilnější rezonance kratších strun, hráč se tak podvědomě postupem času naučí hrát víceméně čistě, což ho nakonec dovede k rozhodnutí přiklonit se k novějšímu způsobu intonace. Který ze zmíněných dvou způsobů intonace by tedy bylo nejlepší používat v současné hudební praxi? V dnešní době mají skladatelé často odlišné názory na otázku, zda za stěžejní hudební prvky považovat dobře znějící souzvuky, nebo oddělené jednohlasé melodické linky. Právě proto, že názory jsou tak různé, mohu říct jen tolik, že mně osobně je mnohem sympatičtější první varianta, a proto volím novější způsob intonace, jehož kvalitu lze snadno ověřit sluchem. Pokud někomu zazpíváte A a požádáte ho, aby současně s tím zpíval C, většinou velice rychle podle sluchu zvolí malou tercii didymickou (tj. ne pythagorejskou), což je v souladu s novějším způsobem intonace. Dáte-li mu následně pokyn, aby zvýšil tón na Cis, a přitom stále držíte A, najde samozřejmě podle sluchu didymickou velkou tercii, takže postoupí o didymické chroma (které je výrazně užší než pythagorejské), což je rovněž v souladu s novějším způsobem intonace. Jestliže ho následně požádáte, aby zvýšil tón na D, najde opět podle sluchu běžnou čistou kvartu k vašemu A, takže postoupí o didymickou malou sekundu (tj. za předpokladu, že se nebude pokoušet aplikovat racionálně odůvodňovaná starší pravidla intonace, o kterých neví, že jsou starší), a i to souhlasí s novějšími pravidly intonace. Z těchto důvodů by bylo podle mého logické začít znovu jednotně používat novější způsob intonace a nebránit se mu ani v otázce vedení melodických linií. Zásadní úpravy velikostí intervalů nepřidají melodii na výrazu. A co víc, všichni dobře víme, že i bez nich může být melodie velmi expresivní. Asi to bude ještě dlouho trvat, než k něčemu takovému dojde, ale myslím, že současná hudební praxe došla už tak daleko, že by bylo nanejvýš vhodné rozhodnout se pro jednotný způsob intonace. Možná se někdy na hodinách praktické intonace budou řešit i méně povrchní otázky, než jestli rozeznáme tercii od kvarty. Možná se jednou objeví nový předmět nazvaný "vývoj intonace", který hudebníkům ujasní nejasné, poskytne nadhled a rozšíří obzory. Kdo ví?
Akustika. Tónové systémy a ladění
Akustika Tónové systémy a ladění Harmonická řada Harmonická řada, tónový systém Harmonická řada je nerovnoměrná, záleží na volbě fundamentu, pak se ale nepotkávají alikvoty nižších pořadových čísel, hodně
VícePomůcka -> abychom si nemuseli hledat vždy šestý stupeň, můžeme vždy kouknout o tercii níže od základního tónu.
NÁVODNÍK za 4. ročník Co musím umět do pátého ročníku! Znám všechny durové stupnice chápu princip kvartového a kvintového kruhu: U stupnic křížky odvozujeme další stupnici podle 5. stupně tedy kvinty ->
VíceHudební souzvuk z pohledu zvukového spektra
Výzkumné centrum JAMU Hudební souzvuk z pohledu zvukového spektra MgA. Petr Pařízek, Výzkumné centrum JAMU Tento článek se zabývá otázkou konfrontace dvou různých pohledů na souzvuky - jednou jako na komplexní
VíceSTUPNICE. ), jedná se o stupnici mollovou.
STUPNICE Pokud chcete zahrát jakoukoliv melodii, sólo, či improvizaci, vždy používáte určitý sled tónů, který vychází z akordového doprovodu skladby nebo naopak na základě vámi použitého sledu tónů lze
VíceBi, ČJ, TV, D. MGV - Školní vzdělávací program osmileté studium Sborový zpěv 1
Vyučovací předmět Sborový zpěv Týdenní hodinová dotace 5 hodin Ročník Kvinta Roční hodinová dotace 72 hodin Výstupy Učivo Průřezová témata, mezipředmětové vztahy uplatňuje zásady hlasové hygieny v běžném
VíceNÁVODNÍK za 3. ročník Co musím umět do čtvrtého ročníku! Znám bezpečně noty v houslovém klíči v malé a dvoučárkované oktávě: Pomůcky:
NÁVODNÍK za 3. ročník Co musím umět do čtvrtého ročníku! Znám bezpečně noty v houslovém klíči v malé a dvoučárkované oktávě: Znám noty v basovém klíči: Pomůcky: 1. pamatuji si polohu noty c malé! 2. Představím
VíceHudební nauka 1. ročník - čtvrtletní opakování
Hudební nauka 1. ročník - čtvrtletní opakování 1. Doplň názvy not: 2. Napiš stupnici C dur a doplň kvintakord: 3. Co patří k sobě, spoj čarou. kvintakord crescendo decrescendo ritardando zeslabovat zpomalovat
VícePožadavky ke zkoušce z hudební nauky pro školní rok 2017/18
Požadavky ke zkoušce z hudební nauky pro školní rok 2017/18 (týká se žáků, kteří mají individuální studium hudební nauky) 1. ročník Zvuk, tón, nota Notová osnova, houslový klíč Hudební abeceda Celý tón
VíceEVIDENCE VÝUKOVÝCH MATERIÁLŮ Pro koho je výukový materiál
číslo Název výukového u Skupina HN 1 Nácvik houslového klíče I *pracovní list PHV 1. roč. Mgr. Eva Mastíková 27.9.2013 FM, YŽ, OL, MB HN 2 Nácvik houslového klíče II pracovní list PHV 1. roč. Mgr. Eva
VíceNÁVODNÍK za 5. ročník Co musím umět, abych mohl přestat chodit do nauky! Znám bezpečně kvintový a kvartový kruh:
NÁVODNÍK za 5. ročník Co musím umět, abych mohl přestat chodit do nauky! Znám bezpečně kvintový a kvartový kruh: Pomůcky pro určování tónin: křížky: Kouknu na poslední křížek (poslední křížek zvyšuje 7.
VíceE E FIS E E E FIS E. Stupnice G dur má osm tónů, začíná a končí na tónu G. Má jedno předznamenání, křížek FIS. Tento křížek je vždy první.
Opakování Posuvky napsané k notám přímo v taktu, platí pouze pro ten takt, ve kterém jsou umístěny. Když napíšeme křížek, nebo béčko přímo za houslový klíč, změníme tím všechny noty, pro které je posuvka
VícePožadavky ke zkoušce z hudební nauky pro školní rok 2018/19
Požadavky ke zkoušce z hudební nauky pro školní rok 2018/19 (týká se žáků, kteří mají individuální studium hudební nauky) 1. ročník Zvuk, tón, nota Notová osnova, houslový klíč Hudební abeceda Celý tón
VíceDodatek k ŠVP ZUV č. 3. Název školního vzdělávacího programu: Uměním k tvořivosti tvořivostí ke kultuře kulturou k hodnotám lidství
Dodatek k ŠVP ZUV č. 3 Název školního vzdělávacího programu: Uměním k tvořivosti tvořivostí ke kultuře kulturou k hodnotám lidství Školní vzdělávací program pro základní umělecké vzdělávání Škola: Základní
Více5.1.2 Studijní zaměření Hra na housle
5.1.2 Studijní zaměření Hra na housle Studijní zaměření Hra na housle se uskutečňuje v předmětech Hra na housle, Hudební nauka, Komorní hra a v nepovinném předmětu Sborový zpěv. Charakteristika vyučovacího
VíceStudijní zaměření Hra na klasickou kytaru
Studijní zaměření Hra na klasickou kytaru Nástroje strunné drnkací jsou považovány za jedny z nejstarších vůbec. Jejich původ bychom mohli hledat v pravěkém hudebním luku, který vznikl úpravou luku loveckého.
VíceZÁKLADNÍ UMĚLECKÁ ŠKOLA MUSIC ART FAKULTNÍ ŠKOLA UNIVERZITY KARLOVY V PRAZE HUDEBNÍ NAUKA II. Otázky a odpovědi ze základů hudební teorie
HUDEBNÍ NAUKA II Otázky a odpovědi ze základů hudební teorie Josef Vondráček 9.9.2013 2 1. PŘEDZNAMENÁNÍ... 3 2. POSUVKY... 4 3. METRIKA... 5 4. RYTMUS... 7 5. PŘEDTAKTÍ... 8 6. DIATONICKÝ A CHROMATICKÝ
VíceHudební intervaly základní pojmy
Hudební intervaly základní pojmy Číslo projektu Kódování materiálu Označení materiálu Název školy Autor Anotace Předmět Tematická oblast Téma Očekávané výstupy Klíčová slova Druh učebního materiálu Ročník
Více5.4. Umění a kultura Hudební výchova
5.4. Umění a kultura 5.4.1. Hudební výchova Vzdělávání v předmětu Hudební výchova směřuje: k porozumění hudebnímu umění, k aktivnímu vnímání hudby a zpěvu a jejich využívání jako svébytného prostředku
Více5 VZDĚLÁVACÍ OBSAH UMĚLECKÝCH OBORŮ 5.1 VZDĚLÁVACÍ OBSAH HUDEBNÍHO OBORU
5 VZDĚLÁVACÍ OBSAH UMĚLECKÝCH OBORŮ 5.1 VZDĚLÁVACÍ OBSAH HUDEBNÍHO OBORU 5.1.1 Studijní zaměření Hra na klavír Studijní zaměření Hra na klavír se uskutečňuje ve vyučovacích předmětech Hra na klavír, Hudební
VíceČasový a tematický plán hudební nauky pro rok Samostudium 1. ročník I. zkouška (termín úterý :00 18:00) 1.
pro rok 2014 2015 1. ročník 1. Zvuk a tón rozdíl, vlastnosti tónu (délka, výška, síla a barva) 2. Notová osnova kolik má linek, kolik mezer. Pomocná linka. 3. Znát podobu not celých, půlových, čtvrťových
VíceŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM. Hudební výchova pro 7. ročník ZŠ; J. Mihule, P. Jurkovič, M. Střelák, SPN
Vyučovací předmět : Období ročník : Učební texty : Hudební výchova 3. období 7. ročník Hudební výchova pro 7. ročník ZŠ; J. Mihule, P. Jurkovič, M. Střelák, SPN Očekávané výstupy předmětu Na konci 3 období
VíceVyučovací předmět 1. r. 2. r. 3. r. 4. r. 5. r. 6. r. 7. r. Hra na elektrickou kytaru Hudební nauka
VOLITELNÉ Studijní zaměření - Hra na elektrickou kytaru I. stupeň Charakteristika předmětu Nástup elektrické kytary byl ve své podstatě ovlivněn vývojem prvního použitelného snímače vyráběného firmou Rickenbacker
VíceŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ZÁKLADNÍ UMĚLECKÉ ŠKOLY TIŠNOV SÓLOVÝ ZPĚV
ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ZÁKLADNÍ UMĚLECKÉ ŠKOLY TIŠNOV SÓLOVÝ ZPĚV Tento dokument obsahuje pouze vybrané kapitoly z kompletního školního vzdělávacího programu a slouží pouze k informovanosti rodičů a
VíceStupnice fis moll má 3 křížky fis, cis, gis
1 Stupnice fis moll má 3 křížky fis, cis, gis E dur B dur A dur a moll harmonická melodická Crescendo = Decrescendo = Moderato = Allegro = Lento = Adagio = pp = fff = 2 Petr Iljič Čajkovskij Ruský skladatel
Více5.1.7 Studijní zaměření Hra na elektronické klávesové nástroje
5.1.7 Studijní zaměření Hra na elektronické klávesové nástroje Studijní zaměření Hra na elektronické klávesové nástroje se uskutečňuje ve vyučovacích předmětech Hra na elektronické klávesové nástroje,
VíceŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ZÁKLADNÍ UMĚLECKÉ ŠKOLY TIŠNOV SBOROVÝ ZPĚV
ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ZÁKLADNÍ UMĚLECKÉ ŠKOLY TIŠNOV SBOROVÝ ZPĚV Tento dokument obsahuje pouze vybrané kapitoly z kompletního školního vzdělávacího programu a slouží pouze k informovanosti rodičů
VíceStudijní zaměření Hra na elektrickou kytaru
Studijní zaměření Hra na elektrickou kytaru Díky nemalému zájmu o elektrickou (přesněji elektrofonickou) kytaru je tento nástroj již řadu let vyučován také na některých základních uměleckých školách. Elektrická
VíceHarmonie 1 - zápočtový test 1
Harmonie 1 - zápočtový test 1 1. Vysvětlete termíny harmonie, homofonie, polyfonie, klasická harmonie, moderní harmonie. 2. Vysvětlete termíny poloha a rozloha akordu, basový tón akordu, základní tón akordu.
VíceOtázky z hudební nauky 1. ročník
Otázky z hudební nauky 1. ročník 1. Co je zvuk, tón (jeho vlastnosti), nota? 2. Jak vypadá notová osnova, houslový klíč (napiš), takt, taktová čára a k čemu to všechno slouží? 3. Vyjmenuj hudební abecedu
VíceDodatek k ŠVP ZUV č. 5. Název školního vzdělávacího programu: Uměním k tvořivosti tvořivostí ke kultuře kulturou k hodnotám lidství
Dodatek k ŠVP ZUV č. 5 Název školního vzdělávacího programu: Uměním k tvořivosti tvořivostí ke kultuře kulturou k hodnotám lidství Školní vzdělávací program pro základní umělecké vzdělávání Škola: Základní
VíceŠkolní výstupy Učivo Vztahy zpívá na základě svých dispozic intonačně čistě a rytmicky přesně v jednohlase využívá jednoduché hudební nástroje
Hudební výchova - 1. ročník jednohlase využívá jednoduché hudební nástroje poslouchá soustředěně ukázky hudby dokáže pochodovat do rytmu Hudební výchova - 2. ročník Pěvecké činnosti - lidové písně Zvuk
VíceOBSAH. ÚVOD 21 Pojem harmonie 21
OBSAH PŘEDMLUVA 15 ÚVOD 21 Pojem harmonie 21 I. část KLASICKÁ HARMONIE 1. lekce ZÁKLADNÍ HARMONICKÝ MATERIÁL 26 1 Pojem akordu a jeho vymezení v podmínkách klasické harmonie 26 2 Třídění harmonického materiálu.
Více5.7.1 Hudební výchova povinný předmět
5.7.1 Hudební výchova povinný předmět Učební plán předmětu 1. ročník 2. ročník 3. ročník 4. ročník 5. ročník 6. ročník 7. ročník 8. ročník 9. ročník 1 1 1 1 1 1 1 1 1 Tento předmět vede y k porozumění
VícePředmět: HUDEBNÍ VÝCHOVA Ročník: 1.
Ročník: 1. zpívá a intonuje čistě seznamuje se s notami a notovou osnovou rozpoznává tón, zvuk, mluvený hlas a zpěv Pěvecká činnost Tv- 1.roč. rytmizuje a melodizuje jednoduché texty, improvizuje v rámci
VíceStudijní zaměření Hra na violoncello
Studijní zaměření Hra na violoncello Violoncello patří do rodiny smyčcových nástrojů houslového typu. První violoncella se objevují v 16. století. Původně violoncello sloužilo k doprovodným účelům, ale
VícePŘEHLED DĚJIN HUDBY. Autor: Mgr. Zuzana Zifčáková. Datum (období) tvorby: březen 2013. Ročník: osmý. Vzdělávací oblast: Hudební výchova na 2.
PŘEHLED DĚJIN HUDBY Autor: Mgr. Zuzana Zifčáková Datum (období) tvorby: březen 2013 Ročník: osmý Vzdělávací oblast: Hudební výchova na 2.stupni ZŠ Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem
VíceUmění a kultura Hudební výchova VZDĚLÁVACÍ OBLAST: Vzdělávací obor: Stupeň: Ročník: Komp e t e n c e. Očekávané výstupy
VZDĚLÁVACÍ BLAT: tupeň: mění a kultura 6. čekávané výstupy omp e t e n c e čivo Mezipředmětové vztahy oznámky rozliší tvrdý a měkký nástup na tón, bude při zpěvu uplatňovat měkký nástup na tón při rozezpívání
Více5.1.8 Studijní zaměření Hra na cimbál. Učební plán pro Přípravné studium I. stupně Hra na cimbál
5.1.8 Studijní zaměření Hra na cimbál Studijní zaměření Hra na cimbál se uskutečňuje ve vyučovacích předmětech Hra na cimbál, Hudební nauka, Komorní hra a v nepovinném předmětu Sborový zpěv. Charakteristika
VíceDodatek k ŠVP ZUV č. 1. Název školního vzdělávacího programu: Uměním k tvořivosti tvořivostí ke kultuře kulturou k hodnotám lidství
Dodatek k ŠVP ZUV č. 1 Název školního vzdělávacího programu: Uměním k tvořivosti tvořivostí ke kultuře kulturou k hodnotám lidství Školní vzdělávací program pro základní umělecké vzdělávání Škola: Základní
Více, a). Zachovali jsme intervaly mezi jednotlivými prvky (akordy) harmonického celku (mezi C, Ami - velká sexta stejně jako mezi A, F #
Transponování ž dosud jsme se ve výkladu setkali pouze s akordy odvozenými od tónu a stupnicemi vycházejícími z tóniny dur. Pro výklad je tato tónina vhodná z toho důvodu, že jónský modus diatonické durové
VíceStudijní zaměření Hra na elektronické klávesové nástroje
Studijní zaměření Hra na elektronické klávesové nástroje Elektronické klávesové nástroje (dále EKN) jsou v dnešní době nedílnou součástí globálního hudebního vývoje. EKN se uplatňují především v hudbě
VíceKonkretizovaný výstup Konkretizované učivo Očekávané výstupy RVP
Ročník: I. - využívá své individuální hudební schopnosti při hudebních aktivitách - zpívá dle svých dispozic intonačně jistě a rytmicky přesně v jednohlase - dokáže ocenit vokální projev druhého - reprodukuje
VícePříloha č. 10 HUDEBNÍ VÝCHOVA
Žák zpívá na základě svých dispozic intonačně a rytmicky čistě, v jednohlase či dvojhlase v durových i mollových tóninách Žák využívá jednoduché hudební nástroje k doprovodné hře Vokální činnosti Instrumentální
VíceINSTRUMENTÁLNÍ ČINNOSTI Rytmizace,melodizace: hudební hry (ozvěna, otázka odpověď)
Vzdělávací oblast:umění a kultura Ročník:1. - zpívá na základě svých dispozic intonačně čistě a rytmicky přesně v jednohlase VOKÁLNÍ ČINNOSTI Pěvecký a mluvní projev: pěvecké dovednosti (dýchaní, výslovnost),
VíceŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ZÁKLADNÍ UMĚLECKÉ ŠKOLY TIŠNOV HRA NA HOUSLE
ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ZÁKLADNÍ UMĚLECKÉ ŠKOLY TIŠNOV HRA NA HOUSLE Tento dokument obsahuje pouze vybrané kapitoly z kompletního školního vzdělávacího programu a slouží pouze k informovanosti rodičů
VíceHudební nauka. přehled látky pro 1. a 2. ročník DÉLKA VÝŠKA SÍLA BARVA HLAVIČKA NOTY
Hudební nauka přehled látky pro 1. a 2. ročník Vlastnosti tónu DÉLKA VÝŠKA SÍLA BARVA Prvky notace PŘEDZNAMENÁNÍ NOTA HLAVIČKA NOTY POMOCNÉ LINKY HOUSLOVÝ KLÍČ NOTOVÁ OSNOVA (linky i mezery se číslují
VíceHudební výchova. Výchovné a vzdělávací strategie předmětu v 6. 9. ročníku
805 Předmět je zařazen do vzdělávací oblasti Umění a kultura. Vzdělávání v tomto oboru směřuje prostřednictvím vokálních, instrumentálních, hudebně pohybových, poslechových a dalších činností k rozvoji
Vícegrafickým záznamem vokálně-instrumentálních
Vyučovací předmět: Hudební výchova Ročník : kvinta, 1. Ročník Téma: Školní výstup- žák: Učivo: ( PT, TO, INT, PRO) Vokální činnosti - Uplatňuje zásady hlasové hygieny v běžném životě - Využívá svého individuálního
VíceDodatek k ŠVP ZUV č. 2. Název školního vzdělávacího programu: Uměním k tvořivosti tvořivostí ke kultuře kulturou k hodnotám lidství
Dodatek k ŠVP ZUV č. 2 Název školního vzdělávacího programu: Uměním k tvořivosti tvořivostí ke kultuře kulturou k hodnotám lidství Školní vzdělávací program pro základní umělecké vzdělávání Škola: Základní
VíceObsah: 1. Identifikační údaje 2. Charakteristika školy 3. Zaměření školy a její vize 4. Výchovné a vzdělávací strategie
Obsah: 1. Identifikační údaje 3 2. Charakteristika školy 4 2.1 Obory školy 4 2.2 Velikost školy 4 2.3 Historie a současnost školy 4 2.4 Vybavení školy 4 2.5 Charakteristika pedagogického sboru 4 2.6 Akce
VíceUčební osnovy Hudební nauka. I. Ročník
Učební osnovy Hudební nauka I. Ročník - zná princip tvorby durových stupnic do předznamenání 2# (G, D) - zná princip tvorby durových stupnic do předznamenání 2b (F, B) - u probraných stupnic utvoří T kvintakord
Více5.2.2 Studijní zaměření Hra na housle
5.2.2 Studijní zaměření Hra na housle Housle patří k nejznámějšímu a nejoblíbenějšímu nástroji ze skupiny smyčcových nástrojů. Svou dnešní podobu, na které mají zásluhu především italské houslové školy,
Více2. HUDEBNÍ NAUKA III
1. 2. HUDEBNÍ NAUKA III 3. 1. TETRACHORD... 3 2. STUPNICE MOLL A JEJÍ STAVBA... 5 3. KVARTOVÉ USPOŘÁDÁNÍ STUPNIC DUR A MOLL... 7 4. KVINTOVÉ USPOŘÁDÁNÍ STUPNIC DUR A MOLL... 8 5. STUPNICE MOLL (DO TŘÍ
VíceStudijní zaměření Hra na akordeon
Studijní zaměření Hra na akordeon Akordeon je poměrně mladý hudební nástroj, který má ale vedle klasických hudebních nástrojů své významné místo. Je oblíbeným sólovým, doprovodným i souborovým nástrojem,
VíceA B C D E F 1 Vzdělávací oblast: Umění a kultura 2 Vzdělávací obor: Hudební výchova 3 Ročník: 5. 4 Klíčové kompetence (Dílčí kompetence)
A B C D E F 1 Vzdělávací oblast: Umění a kultura 2 Vzdělávací obor: Hudební 3 Ročník: 5. 4 Klíčové kompetence (Dílčí kompetence) Výstupy 5 Viz charakteristika zpívá na základě svých dispozic intonačně
VíceOrientační plán výuky hudební nauky pro školní rok 2017/18
Orientační plán výuky hudební nauky pro školní rok 2017/18 Poznámky: Plán je pouze orientační a může se podle potřeby měnit. Plán zahrnuje pouze rámcové tematické okruhy. Výuka je soustavně doplňována
VíceBicí nástroje: 4.ročník. A dur + akordy + D7. fis moll harmonická + akordy. fis moll melodická + akordy. d moll harmonická + akordy
Pěvecké hlasy mají svoje názvy, stejně jako hudební nástroje. Pěvecké hlasy dělíme na ženské, mužské a dětské. Ženské hlasy jsou- nejvyšší soprán, střední mezzosoprán, nejnižší alt. Mužské hlasy jsou-
VíceZvuk a jeho vlastnosti
Tematická oblast Zvuk a jeho vlastnosti Datum vytvoření 3. prosince 2012 Ročník Stručný obsah Způsob využití Autor Kód Komunikace hudebního umění se znakovými systémy uměleckých a společenských oborů 1.
VíceHudební výchova v 5. ročníku
Hudební výchova v 5. ročníku září učivo výstupy náměty Na základě svých dispozic zpívá intonačně čistě a rytmicky přesně durovou tóninu. Pohybový doprovod znějící hudby, reakce na změny v proudu znějící
VíceŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ZÁKLADNÍ UMĚLECKÉ ŠKOLY TIŠNOV HRA NA VIOLONCELLO
ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ZÁKLADNÍ UMĚLECKÉ ŠKOLY TIŠNOV HRA NA VIOLONCELLO Tento dokument obsahuje pouze vybrané kapitoly z kompletního školního vzdělávacího programu a slouží pouze k informovanosti rodičů
Více5.21. Studijní zaměření: Hra na basovou kytaru
5.21. Studijní zaměření: Hra na basovou kytaru Učební plán: I. stupeň II. stupeň 1.r 2.r 3.r 4.r 5.r 6.r 7.r I.r II.r III.r IV.r Hra na basovou kytaru 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 Hudební nauka 1 1 1 1 Dějiny
Více16. Hudební výchova 195
16. Hudební výchova 195 Vzdělávací oblast: Umění a kultura Vzdělávací obor: Hudební výchova Vyučovací předmět: Hudební výchova 1. NÁZEV VYUČOVACÍHO PŘEDMĚTU: HUDEBNÍ VÝCHOVA 2. CHARAKTERISTIKA VYUČOVACÍHO
VíceVzdělávací obsah vyučovacího předmětu
Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Hudební výchova 5. ročník Zpracovala: Mgr. Naděžda Kubrichtová Vokální činnosti zpívá na základě svých dispozic intonačně čistě a rytmicky přesně v jednohlase či dvojhlase
Více1. Tónová soustava. Řada tónů od c po h tvoří v tónové soustavě oktávu. Tónová soustava obsahuje devět oktáv: C1 D1 E1 F1 G1 A1 H1 A2 H2
1. Tónová soustava Tónovou soustavu tvoří všechny tóny, které se využívají v hudbě. Základem tónové soustavy je sedm tónů: c, d, e, f, g, a, h, které se několikrát opakují v různých výškových polohách.
VíceHudební výchova
5.7.1 5.7.1 Hudební výchova HUDEBNÍ VÝCHOVA - 1. až 3. ročník 5.7.1/01 VOKÁLNÍ ČINNOSTI zazpívá podle svých možností intonačně čistě a rytmicky správně lidové písně a umělé písně pro děti rozliší notu
VíceŠVP ZŠ Luštěnice, okres Mladá Boleslav verze 2012/2013. Charakteristika vyučovacího předmětu HUDEBNÍ VÝCHOVA
5.7. Umění a kultura 5.7.1. Hudební výchova ŠVP ZŠ Luštěnice, okres Mladá Boleslav Charakteristika vyučovacího předmětu HUDEBNÍ VÝCHOVA I. Obsahové vymezení Vyučovací předmět Hudební výchova vychází ze
VícePředmět: H U D E B N Í V Ý C H O V A
12-ŠVP-Hudební výchova-p,s,t,k strana 1 (celkem 10) 1. 9. 2014 Předmět: H U D E B N Í V Ý C H O V A Charakteristika předmětu: Hudební výchova rozvíjí, kultivuje a prohlubuje soustavu pěveckých, poslechových,
Více7.7 UMĚNÍ A KULTURA Hudební výchova (HV) Charakteristika předmětu 1. a 2. stupně
7.7 UMĚNÍ A KULTURA 7.7.1 Hudební výchova (HV) Charakteristika předmětu 1. a 2. stupně Hudební výchova je zařazena do vzdělávací oblasti Umění a kultura. Vyučovací předmět má časovou dotaci v 1. 5. ročníku
Více- zpívá dle svých dispozic intonačně čistě a rytmicky přesně v jednohlase, vícehlase - orientuje se v jednoduchém notovém zápisu
Ročník: 6. - využívá svá individuální hudební schopnosti a dovednosti při hudebních aktivitách - uplatňuje získané pěvecké dovednosti a návyky při zpěvu i při mluvním projevu v běžném životě; zpívá dle
VíceAkordové značky. Chromatické zvýšení nebo snížení tónu daného akordu (tzv. alteraci) vyznačujeme posuvkami a zkratkami.
1 Akordové značky Akordové značky označují akordy pomocí písmen, čísel, posuvek a zkratek. Označování souzvuků akordovými značkami vychází z mixolydické stupnice. Akord složený z prvního, třetího a pátého
VíceOrientační plán výuky hudební nauky pro školní rok 2018/19
Orientační plán výuky hudební nauky pro školní rok 2018/19 Poznámky: Plán je pouze orientační a může se podle potřeby měnit. Plán zahrnuje pouze rámcové tematické okruhy. Výuka je soustavně doplňována
VíceAkustika. Hudební nástroje. 7. Přednáška
Akustika Hudební nástroje 7. Přednáška Složky hudebního výkonu I - Interpret N - Nástroj P - Akustika prostoru S - Sluch T - Technika Složka Zdroj Kontrola Časové rozložení tónů I, (N) S, T Dynamika I,
VíceŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM. Hudební výchova pro 9. ročník ZŠ; J. Mihule, P. Mašlaň, F. Mouryc, nakl. Fortuna
Vyučovací předmět : Období ročník : Učební texty : Hudební výchova 3. období 9. ročník Hudební výchova pro 9. ročník ZŠ; J. Mihule, P. Mašlaň, F. Mouryc, nakl. Fortuna Očekávané výstupy předmětu Na konci
VíceObsah: 1. Identifikační údaje 2. Charakteristika školy 3. Zaměření školy a její vize 4. Výchovné a vzdělávací strategie
Obsah: 1. Identifikační údaje 3 2. Charakteristika školy 4 2.1 Obory školy 4 2.2 Velikost školy 4 2.3 Historie a současnost školy 4 2.4 Charakteristika pedagogického sboru 4 2.5 Akce školy a dlouholeté
VíceHRA NA PŘÍČNOU FLÉTNU
ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ZÁKLADNÍ UMĚLECKÉ ŠKOLY TIŠNOV HRA NA PŘÍČNOU FLÉTNU Tento dokument obsahuje pouze vybrané kapitoly z kompletního školního vzdělávacího programu a slouží pouze k informovanosti
VíceEstetická výchova hudební (EVH) Lidová hudba, píseň, hudebně výrazové prostředky, symfonický orchestr, jevištní hudba
Předmět: Náplň: Třída: Počet hodin: Pomůcky: Estetická výchova hudební (EVH) Lidová hudba, píseň, hudebně výrazové prostředky, symfonický orchestr, jevištní hudba Prima 1 hodina týdně, tematická CD, DVD,,
VíceŠkolní vzdělávací program
Školní vzdělávací program Obor: 7941 K / 81, Gymnázium 8-leté Učební osnovy pro nižší stupeň vzdělávání Vzdělávací oblast: Vzdělávací obor: Umění a kultura Hudební výchova Charakteristika předmětu hudební
Více6.15 Hudební výchova. 6.15.1 Charakteristika vyučovacího předmětu
6.15 Hudební výchova 6.15.1 Charakteristika vyučovacího předmětu Obsahové vymezení předmětu: Vyučovací předmět Hudební výchova realizuje obsah Hudebního oboru ze vzdělávací oblasti Umění a kultura RVP
VíceJak na akordové značky
Jak na akordové značky Cíl článku: Cílem článku je naučit Vás porozumět akordovým značkám a získat schopnost najít si a posléze zahrát na kytaru jakýkoliv akord. V článku rozhodně nenajdete zobrazení všech
VícePro žáky základní umělecké školy. Michal Hanuš. Preludia
Pro žáky základní umělecké školy. Michal Hanuš Preludia 2 Preludia na následujících stranách jsou návodem, jak jednoduše zacházet s akordy. Žáci se učí tyto dovednosti: - vnímají vztahy mezi akordy a to
Více5.7 UMĚNÍ A KULTURA. 5.7.1 Hudební výchova 1. stupeň
5.7 UMĚNÍ A KULTURA Vzdělávací oblast Umění a kultura umožňuje žákům jiné než pouze racionální poznávání světa. Přináší umělecké osvojování světa s rozvojem specifického cítění, tvořivosti a vnímavosti
Vícecrescendo = decrescendo = ppp= piano pianissimo= allegro = moderato =
H dur - 5 křížků: fis, cis, gis, dis, ais 1 Mollová stupnice se čtyřmi křížky se jmenuje cis moll (fis, cis, gis, dis). cis moll harmonická + akordy cis moll melodická + akordy Es + akordy + D7 fis moll
VíceOčekávané výstupy z RVP Učivo Přesahy a vazby
Hudební výchova - 1. ročník Zpívá na základě svých dispozic intonačně čistě a rytmicky přesně v jednohlase. vokální činnosti - pěvecký a mluvní projev (pěvecké dovednosti, hlasová hygiena) - hudební rytmus
VíceKONZULTAČNÍ HUDEBNÍ NAUKA
KONZULTAČNÍ HUDEBNÍ NAUKA 1. ROČNÍK POŽADAVKY KE KLASIFIKACI V JEDNOTLIVÝCH ROČNÍCÍCH - 2018/19 na ZUŠ V. Petrova: vysvětlí základní délky not a pomlk - celá, půlová, čtvrťová, osminová a nota půlovou
VíceUmění a kultura. Hudební výchova. Základní škola a Mateřská škola Havlíčkův Brod, Wolkerova 2941 Školní vzdělávací program. Oblast.
Oblast Předmět Období Časová dotace Místo realizace Charakteristika předmětu Průřezová témata Umění a kultura Hudební výchova 1. 9. ročník 1 hodina týdně třídy, učebna estetické výchovy kultivovat hudebnost
VíceDodatek k ŠVP ZUV č. 4. Název školního vzdělávacího programu: Uměním k tvořivosti tvořivostí ke kultuře kulturou k hodnotám lidství
Dodatek k ŠVP ZUV č. 4 Název školního vzdělávacího programu: Uměním k tvořivosti tvořivostí ke kultuře kulturou k hodnotám lidství Školní vzdělávací program pro základní umělecké vzdělávání Škola: Základní
VíceStudijní zaměření Hra na tubu
Studijní zaměření Hra na tubu Hra na tubu je vyhledávaný studijní obor. Cílem výuky je získání odborného hudebního vzdělání, které umožňuje uplatnění v různých hudebních žánrech. Vyžaduje nemalé schopnosti
VíceŠkolní výstupy Učivo Průřezová témata Mezipředmětové vztahy
PŘEDMĚT: HUDEBNÍ VÝCHOVA ROČNÍK: PRIMA Školní výstupy Učivo Průřezová témata Mezipředmětové vztahy Žák: zatancuje a zadiriguje dle svých schopností píseň ve dvoučtvrtečním a tříčtvrtečním taktu správně
VíceVzdělávací obor Hudební výchova 1. - 3. ročník
Zákaldní škoa Děčín VI, Na Stráni 879/2-příspěvková organizace 1. - 3. ročník Hlavní kompetence Učivo 1. VOKÁLNÍ k. komunikativní, pracovní pěvecký a mluvený projev k, sociální, personální - pěvecké dovednosti
VíceŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ZÁKLADNÍ UMĚLECKÉ ŠKOLY TIŠNOV HRA NA AKORDEON
ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ZÁKLADNÍ UMĚLECKÉ ŠKOLY TIŠNOV HRA NA AKORDEON Tento dokument obsahuje pouze vybrané kapitoly z kompletního školního vzdělávacího programu a slouží pouze k informovanosti rodičů
VíceI. Sekaniny1804 Hudební výchova
Učební osnovy II I. Sekaniny1804 Hudební výchova Hudební výchova 1 Charakteristika vyučovacího předmětu Obsahové, organizační a časové vymezení Vyučovací předmět Hudební výchova je součástí vzdělávací
VíceDurové stupnice s křížky: C, G, D, A, E Durové stupnice s béčky: F, B, Es, As
Opakování Durové stupnice s křížky: C, G, D, A, E Durové stupnice s béčky: F, B, Es, As Interval nám říká jak daleko jsou od sebe tóny. Například interval (vzdálenost) mezi C1-D1 je 2 tóny, interval (vzdálenost)
VíceVÝŇATEK ZE ŠKOLNÍHO VZDĚLÁVACÍHO PROGRAMU KLÁVESOVÉ ODDĚLENÍ, upraveno září 2013 ZUŠ Adolfa Voborského, Praha 4 - Modřany
VÝŇATEK ZE ŠKOLNÍHO VZDĚLÁVACÍHO PROGRAMU KLÁVESOVÉ ODDĚLENÍ, upraveno září 03 ZUŠ Adolfa Voborského, Praha 4 Modřany OBSAH 5..0 STUDIJNÍ ZAMĚŘENÍ HRA NA KYTARU 5.. STUDIJNÍ ZAMĚŘENÍ HRA NA ELEKTRICKOU
Více6.14 Hudební výchova. 6.14.1 Charakteristika vyučovacího předmětu
6.14 Hudební výchova 6.14.1 Charakteristika vyučovacího předmětu Charakteristika vzdělávací oblasti Hudební výchova vede žáka prostřednictvím vokálních, instrumentálních, hudebně pohybových a poslechových
VíceOKRUHY OTÁZEK Z HUDEBNÍ NAUKY KONEC ŠKOLNÍHO ROKU
OKRUHY OTÁZEK Z HUDEBNÍ NAUKY KONEC ŠKOLNÍHO ROKU 2017/2018 1. ročník Co bychom měli na konci školního roku 2017/2018 umět z Hudební nauky? Známe vlastnosti tónu Ovládáme čtení a psaní not v houslovém
Více5.1.3 Studijní zaměření Hra na zobcovou flétnu. Učební plán pro Přípravné studium I. stupně Hra na zobcovou flétnu
5.1.3 Studijní zaměření Hra na zobcovou flétnu Studijní zaměření Hra na zobcovou flétnu se uskutečňuje v předmětech Hra na zobcovou flétnu, Hudební nauka, Komorní hra a v nepovinném předmětu Sborový zpěv.
VíceS pentatonikou můžeme pracovat modálním způsobem obdobně jako s předchozí stupnicí Cdur. Pentatonika má pět prvků, proto existuje pět modů.
Středa 16 Únor 2005 04:00 PENTATONIKA Pentatonika je pro kytaristu v praxi asi nejpoužívanější stupnice. Je to nejjednodušší stupnice která se velmi často používá ve všech hudeních stylech. Tato stupnice
VíceŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM. Hudební výchova pro 6. ročník ZŠ; J. Mihule, M. Střelák, nakl. Fortuna
Vyučovací předmět : Období ročník : Učební texty : Hudební výchova 3. období 6. ročník Hudební výchova pro 6. ročník ZŠ; J. Mihule, M. Střelák, nakl. Fortuna Očekávané výstupy předmětu Na konci 3 období
VíceHudební výchova ročník TÉMA
Hudební výchova CASOVÁ DOTACE 1- Hudební a hudebně pohybová výchova 1- dovedností dětí 1- VÝSTUP žák: orientuje se v současné hudební kultuře a její historii; analyzuje hudební díla z hlediska jejich historického
VíceHeřmánek Praha, ŠVP 2016. Hudební výchova
1. - 3. ročník Výstupy z RVP ZV Školní výstupy Kompetence žáka Hudební výchova Učivo Mezipředmětové přesahy zpívá na základě svých dispozic intonačně čistě a rytmicky přesně v jednohlase rytmizuje a melodizuje
Více