NITRÁTOVÁ SM RNICE. a s tím související ochrana životního prost edí JIND ICH ERNÝ, VÁCLAV VAN K ESKÁ ZEM LSKÁ UNIVERZITA V PRAZE

Transkript

1 NITRÁTOVÁ SM RNICE a s tím související ochrana životního prost edí JIND ICH ERNÝ, VÁCLAV VAN K ESKÁ ZEM LSKÁ UNIVERZITA V PRAZE KATEDRA AGROENVIRONMENTÁLNÍ CHEMIE A VÝŽIVY ROSTLIN cernyj@af.czu.cz, vanek@af.czu.cz

2 Obsah p ednášky 1. Sou asná situace ve výživ rostlin a hnojení 2. Kolob h dusíku v p írod 3. Nitrátová sm rnice 4. Zm ny vyplývající z na ízení vlády 108/ Diskuze

3 Pr rný p ívod jednotlivých živin do p dy v R hnojením ( , kg/ha zem lské p dy) (MZe, VÚRV) Minerální hnojiva N P2O5 K2O Statková hnojiva živ. p vodu

4

5 4 Vliv hnojiv na výnosy obilnin 3 t zrna/ha 2 1 minerální hnojiva organická hnojiva irozená p. úrodnost rok

6 Vliv r zných zp sob obnovy p dní úrodnosti na výnosy ozimé pšenice v zemích západní Evropy (Belgie, Anglie a Holandsko) (podle Prjanišnikova, 1962 dopln no novými údaji) Údobí Výnosy pšenice (t zrna/ha) Trojhonné hospodá ství (do konce 18. století) 0,7 0,8 St ídání plodin s jetelovinami ( ) 1,6 1,7 St ídání plodin + minerální hnojiva 2,5 3,0 St ídání plodin + vyšší dávky minerálních hnojiv 3,0-4,0 St ídání plodin + vyšší dávky min. hnojiv + nové odr dy 5,0-7,0 Vysoká p dní úrodnost + vyšší dávky hnojiv + výkonné odr dy + vysoká agrotechnika (sou asnost) 7,0 9,0

7 Po ty hospodá ských zví at (DJ na 1 ha zem lské p dy) 4 3,5 3 2,5 2 1,5 1 0,5 0 Nizozemí Belgie Dánsko Irsko mecko Velká Británie EU 15 Francie Rakousko Itálie Švédsko Portugalsko Finsko Špan lsko R

8

9 Po ty skotu a prasat v oblastech R v roce 2005 (DJ/ha z.p.) Zdroj: MZe

10 Po et skotu k 1.dubnu 2007 a 1.dubnu 2008 podle kraj

11 Po et prasat k 1.dubnu 2007 a 1.dubnu 2008 podle kraj

12 Hnojení minerálními hnojivy na orné p a pr rná spot eba na zem lskou p du (kg N + P 2 O 5 + K 2 O, na 1 ha) orná p da zem lská p da Irsko Velká Británie Nizozemí mecko Belgie Francie EU Portugalsko Špan lsko Rakousko Dánsko Itálie Finsko Švédsko R

13

14

15 Pom r živin dodávaných do p dy v minerálních hnojivech R, ) 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% K2O P2O5 10% N 0%

16 Zastoupení živin v odb ru sklizní zrnin v hlavním produktu P 2 O 5 25% K 2 O 19% N 56%

17 Pom r živin dodávaných do p dy v minerálních hnojivech 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% K2O P2O5 N 0% Itálie Špan lsko Portugalsko Rakousko Francie Belgie Finsko EU 15 Irsko Velká Británie Dánsko mecko Švédsko Nizozemí R

18 ívod dusíku do p dy v minerálních hnojivech a v ostatních vstupech (statková hnojiva, organická hnojiva, biologická fixace vzdušného dusíku, spady) (kg N na 1 ha z.p.) ostatní vstupy minerální hnojiva Nizozemí Belgie Dánsko Irsko mecko Francie Velká Británie EU 15 R Finsko Itálie Švédsko Rakousko Špan lsko Portugalsko

19 Povrchová bilance dusíku v R (kg N na 1 ha zem lské p dy / rok) vstupy výstupy bilance VSTUPY = hnojiva + statková hnojiva + fixace vzdušného N + depozice N + osivo VÝSTUPY = odb r živin porostem

20 Povrchová bilance dusíku v R podle metodiky OECD (kg N na 1 ha zem lské p dy, ro ) Období: Odb r N výnosem 1) Minerální hnojiva (MH) Statková hnojiva (SH) 2) Symbiotická fixace N Ostatní vstupy 3) Celkové vstupy dusíku ebytek dusíku innost vstup 44 % 46 % 49 % 62 % 59 % 52 % 1) export dusíku z pozemku v hlavních produktech plodin 2) p ívod dusíku v exkrementech hospodá ských zví at, po odpo tu ztrát N 3) organická hnojiva, upravené kaly, spady N, nesymbiotická fixace N, osivo a sadba

21 Kolob h živin v zem lském podniku plynné ztráty export stáj hnojišt jímka uložení hnojení krmivo stelivo odb r plodiny export vyplavování, smyv da mineralizace minerální hnojiva

22 Kolob h dusíku v p írod a v p ATMOSFÉRA Zví ata + lov k Fixace N 2 Organická hnojiva Minerální hnojiva VSTUPY VÝSTUPY ZTRÁTY Rostliny Srážky + spad da Minerální N amonizace nitrifikace denitrifikace Organický N NH + 4 NO - 3 mineralizace vyplavení NO x N 2 imobilizace

23

24 Rozhodující vliv na pr h nitrifikace : teplota - optimum p i teplot okolo 25 o C, pod 5 o C ustává, dostatek vzduchu aerobní proces, vlhkost optimum p i % MVK, nitrifikace je zna n omezena v suché p d, ph p dy omezena v kyselém prost edí ph<5,5 vliv hnojiva doprovodných iont

25 Hlavní rizika zne iš ování vod dusíkem Statková hnojiva nevyhovující stav a kapacita zásobník a ploch pro skladování; nevhodná aplikace (technika, rovnom rnost, zapravení do p dy, termíny) Reziduální N po sklizni plodin nadm rné hnojení, sucho, pravidelné org.hnojení Podzimní mineralizace vlhký a teplý podzim, hnojení minerálními a organickými hnojivy edplodina zaorávka zbytk jetelovin, chrást, sláma s N Nedostate ný nebo žádný odb r N oz.pšenice 25, tritikale a oz.je men 30, epka 60, Hnojení podzim asné jaro (minerální hnojiva, kejda, hn j)

26 NITRÁTOVÁ SM RNICE 91/676/EHS Cíl: snížit rizika kontaminace vod dusi nany ze zem lství

27 NITRÁTOVÁ SM RNICE 91/676/EHS Ur uje: nástroje ke snížení zne išt ní vod dusi nany ze zem lství Povinnosti R Transpozice nitrátové sm rnice do legislativy R Zajistit monitoring povrchových/podzemních vod Vymezit Zranitelné oblasti dusi nany (ZOD) Zavést Zásady správné zem lské praxe Vyhlásit Ak ní programy - v ZOD povinné. Povinné zprávy Komisi EU.

28 Uplatn ní nitrátov tové sm rnice v R bylo provedeno 33 zák /2001 Sb. (vodní zákon) novela vod. zákona. 20/2004 Sb. ( , ástka 7) provád cí p edpisem k 33 vodního zákona: na ízen zení vlády.. 103/2003 Sb., o stanovens tanovení zranitelných oblastí a o používání a skladování hnojiv a statkových hnojiv, st ídání plodin a provád ní protierozních opat en ení innost na ízen zení vlády dy: od (stanovení zranitelných oblastí) od (opat ení ak ního programu ) novela zákona. 156/1998 Sb., o hnojivech a vyhlášky. 274/1998 Sb., o skladování a zp sobu používání hnojiv

29 Zákon. 254/2001 Sb. o vodách (novela k ) 33 Zranitelné oblasti (1) Zranitelné oblasti jsou území, kde se vyskytují a) povrchové nebo podzemní vody, zejména využívané nebo ur ené jako zdroje pitné vody, v nichž koncentrace dusi nan esahuje hodnotu 50 mg/l nebo mohou této hodnoty dosáhnout, nebo b) povrchové vody, u nichž v d sledku vysoké koncentrace dusi nan ze zem lských zdroj dochází nebo m že dojít k nežádoucímu zhoršení jakosti vody. (2) Vláda na ízením stanoví zranitelné oblasti a v nich upraví používání a skladování hnojiv a statkových hnojiv, st ídání plodin a provád ní protierozních opat ení (dále jen "ak ní program"). Ak ní program a vymezení zranitelných oblastí podléhají ezkoumání a p ípadným úpravám v intervalech nep esahujících 4 roky. ezkoumání se provádí na základ vyhodnocení ú innosti opat ení vyplývajících z p ijatého ak ního programu.

30 Nitrátová sm rnice EU-25 (zranitelné oblasti k ) zem lská p da v ZOD D 100 % A 100 % CZ 45 % PL cca 1 %

31 Zásady správn vné zem d lsk lské praxe pro ochranu vod p ed zne išt ním m dusi nany ze zem d lských zdroj Obecná opat en ení Zásad období nevhodné aplikace zp soby hnojení agrotechnika jsou up esn na (= zp ísn na) ak ním programem s ohledem na p dn -klimatické podmínky region

32 Na ízení vlády.. 103/2003 Sb. stanovení zranitelných oblastí používání a skladování hnojiv st ídání plodin provád ní protierozních opat ení

33 1. novela na ízen zení vlády. 103/2003 Sb. Vyšla na ízením vlády. 219/2007 ( ) HLAVA II = zranitelné oblasti, nová p íloha. 1 Platnost vymezení - 4 roky ( ) innost od

34

35

36

37

38

39 2. novela na ízen zení vlády. 103/2003 Sb. Vyšla na ízením vlády. 108/2008 ( ) HLAVA III = ak ní program, nová p íloha. 2 a 3 Platnost vymezení - 4 roky ( ) innost od

40 Terminologie hnojen ení (dle zákonaz.. 156/1998 Sb.) Hnojivé látky (obsah živin v ú inném m množstv ství pro výživu rostlin): 1. hnojiva - minerální (dusíkatá, vícesložková, ) - vápenatá a ho natá - organická (kompost, ) - organominerální (obohac. melasové výpalky) 2. statková hnojiva - zbytky rostlinného p vodu (sláma, ) a - vedlejší produkty chovu hosp.zví at (hn j, ), nejsou-li dále upravovány 3. upravené kaly(podle vyhlášky. 382/2001 Sb.)

41 Terminologie hnojen ení (dle zákonaz.. 156/1998 Sb.).. 9/2009 Sb.,, s ú inností od 23. ledna 2009 Vymezení pojm Pro ú ely tohoto zákona se rozumí hnojivem látka obsahující živiny zp sobilá poskytnout ú inné množství živin pro výživu kulturních rostlin a lesních d evin, pro udržení nebo zlepšení p dní úrodnosti a pro p íznivé ovlivn ní výnosu i kvality produkce, minerálním hnojivem hnojivo, v n mž jsou deklarované živiny obsaženy ve form minerálních látek získaných extrakcí nebo jiným fyzikálním nebo chemickým postupem; za minerální hnojivo se považuje také dusíkaté vápno, mo ovina a její kondenza ní a asocia ní produkty a hnojivo obsahující stopové živiny ve form chelát nebo komplex, organickým hnojivem hnojivo, v n mž jsou deklarované živiny obsaženy v organické form, organominerálním hnojivem hnojivo, v n mž jsou deklarované živiny obsaženy v minerální a organické form, kapalným hnojivem hnojivo v suspenzi nebo v roztoku tekutým hnojivem statkové hnojivo s obsahem sušiny nejvýše 13%, sedimentem usazeniny na dn rybník, vodních nádrží a vodních tok vznikající evážn usazováním erodovaných p dních ástic b) h) statkovým hnojivem hn j, hnoj vka, mo vka, kejda, sláma, jakož i jiné zbytky rostlinného p vodu a další vedlejší produkty vzniklé chovem hospodá ských zví at, vznikající zejména v zem lské prvovýrob, nejsou-li dále upravovány statkovým hnojivem hnojivo, vznikající jako vedlejší produkt p i chovu hospodá ských zví at nebo produkt p i p stování kulturních rostlin, není-li dále upravováno; za úpravu se nepovažují p irozené procesy p em n p i skladování, mechanická separace kejdy a p idávání látek snižujících ztráty živin nebo zlepšujících ú innost živin, c) i) pomocnou p dní látkou látka bez ú inného množství živin, která p du biologicky, chemicky nebo fyzikáln ovliv uje, zlepšuje její stav nebo zvyšuje ú innost hnojiv, d) j) pomocným rostlinným p ípravkem látka bez ú inného množství živin, která jinak p ízniv ovliv uje vývoj kulturních rostlin nebo kvalitu rostlinných produkt, e) k) substrátem látka sloužící k zako ování a p stování rostlin; substrátem je zejména rašelina, zemina nebo jejich sm si,

42 Použit ití hnojiv (dle zákonaz.. 156/1998 Sb.) (2) Hnojiva a pomocné látky nesm jí být používány na zem lské p a lesních pozemcích, pokud jejich vlastnosti neumož ují rovnom rné pokrytí pozemku, zp sob jejich použití nevede k rovnom rnému pokrytí pozemku; to neplatí v ípad diferencovaného hnojení na základ údaj o vlastnostech p dy nebo stavu porostu a v p ípad hnojení ve zranitelných oblastech, jejich použití m že vést k poškození fyzikálních, chemických nebo biologických vlastností zem lské p dy, lesního pozemku nebo pozemk sousedících s tímto pozemkem, pop ípad i jeho širšího okolí, da, na kterou mají být použity, je 1. zaplavená, 2. esycená vodou,.. 9/2009 Sb.,, s ú inností od 23. ledna pokrytá vrstvou sn hu vyšší než 5 cm, nebo 4. promrzlá tak, že povrch p dy do hloubky 5 cm p es den nerozmrzá; toto ustanovení se nevztahuje na hnojení vedlejšími i hlavními produkty vzniklými p i p stování rostlin a na ponechání výkal a mo i hospodá ských zví at na zem lské p.

43 Použit ití hnojiv (dle zákonaz.. 156/1998 Sb.) (6) Zem lští podnikatelé jsou povinni ádn vést evidenci o hnojivech a pomocných látkách použitých na zem lské p a lesních pozemcích; tato povinnost se nevztahuje na evidenci vedlejších produkt i p stování kulturních rostlin, s výjimkou slámy. Zem lští podnikatelé jsou povinni ádn vést evidenci též o upravených kalech a sedimentech použitých na zem lské p. Zem lští podnikatelé, kte í používají upravené kaly na zem lské p, jsou povinni zaslat ústavu nejpozd ji 14 dn ed jejich použitím hlášení podle provád cího právního p edpisu. (7) Evidence podle odstavce 6 se vede o množství, druhu a dob použití hnojiv, pomocných látek, upravených kal a sediment podle jednotlivých pozemk, plodin a let a uchovává se nejmén 7 let. Na požádání ústavu jsou zem lští podnikatelé povinni evidenci p edložit a umožnit ov ení v ní uvedených údaj. (8) Záznam o použití hnojiva, pomocné látky, upraveného kalu nebo sedimentu musí být v evidenci proveden do 1 m síce od ukon ení jeho použití... 9/2009 Sb.,, s ú inností od 23. ledna 2009

44 Terminologie hnojen ení (dle ak ního programu) (2) Dusíkat katá hnojivá látka: mineráln lní hnojivo obsahující dusík, organické hnojivo, organomineráln lní hnojivo, statkové hnojivo a upravený kal. a) mineráln lní dusíkat katá hnojiva, b) hnojiva s rychle uvolnitelným dusíkem, v nichž je pom r r uhlíku k dusíku nižší než 10, =statková hnojiva (kejda, hnoj vka, mo vka, silážní š ávy, trus dr be beže e a drobných hospodá ských ských zví at s podestýlkou nebo bez podestýlky, výkaly, pop ípad pad mo zanechané hospodá skými skými zví aty p ip pastv nebo p i p i jiném m pobytu na zem d lsk lském m pozemku, a organická nebo organomineráln lní hnojiva), c) hnojiva s pomalu uvolnitelným dusíkem, v nichž je pom r r uhlíku k dusíku roven nebo je vyšší než 10, =statková hnojiva, jako je hn j j a organická nebo organomineráln lní hnojiva), d) skliditelné rostlinné zbytky, sláma, chrást, plodina na zelené hnojení a tráva e) upravené kaly

45 Dusíkaté hnojivé látky pom r C : N SH sláma obilnin ( : 1), kuku ice (80 :1 ), epky (70 : 1), luskovin (30 : 1) : 1 OH pr myslový kompost : 1 SH chlévská mrva : 1 OH kompostovaná chlévská mrva : 1 OH vermikomposty : 1 SH ko ský hn j : 1 SH hn j skotu : 1 SH hn j prasat : 1 SH ov í hn j : 1 OH, OMH melasové výpalky (dle úrovn obohacení živinami) 5 15 : 1 SH kejda skotu 8 10 : 1 SH dr beží podestýlka 8 10 : 1 SH suchý dr beží trus 6 8 : 1 UK upravené istírenské kaly 5 8 : 1 SH kejda prasat 6 7 : 1 SH erstvý dr beží trus 4 5 : 1 SH kejda dr beže 4 5 : 1 SH mo vka skotu 3 4 : 1 SH mo vka prasat 2 3 : 1 SH silážní š ávy 2 3 : 1

46 podíl mineralizovaného N (%) Intenzita mineralizace r zných organických látek, v závislosti na pom ru C/N; (Scheffel a Schachtschabel, 1992) mycelia hub 2 - sláma hrachu 3 - namleté zrno ovsa 4 - kravinec lupina modrá 6 - jetel 7 - pšeni ná sláma pom r C/N 7

47 Hlavní body ak ního programu 1. Období zákazu hnojení 2. Omezení hnojení 3. Omezení p ívodu organického dusíku do p dyp 4. Skladování hnojiv a statkových hnojiv 5. St ídání plodin 6. Protierozní opat en ení 7. Hospoda en ení v okolí povrchových vod

48 1. Období zákazu hnojení Zem lský pozemek s p stovanou plodinou nebo ipravený pro založení porostu plodiny Období zákazu hnojení Plodina nebo kultura Klimatický region* Hnojiva s rychle uvolnitelným dusíkem Minerální dusíkatá hnojiva Plodiny na orné p (mimo travních a jetelovinotravních porost ), trvalé kultury Travní (jetelovinotravní) porosty na orné p, trvalé travní porosty Používání hnojiv s pomalu uvolnitelným dusíkem** na orné p je zakázáno v období (toto ustanovení neplatí v p ípad následného p stování ozimých plodin a meziplodin) a v období ** platí i pro upravené kaly

49 2. UžitU ití dusíkatých hnojivých látek l podle p dn klimatických podmínek stanovišt Limity hnojení jednotlivých plodin Plodina Limit hnojení v kg N/l ha* Plodina Limit hnojení v kg N/l ha* pšenice ozimá 220 cukrovka 220 pšenice jarní 160 krmná epa 200 žito ozimé 150 epka ozimá 240 je men ozimý 180 slune nice 160 je men jarní 150 mák 120 oves 150 len 100 triticale 160 kuku ice na siláž 260 kuku ice na zrno 260 jetel 0 luskoviny** 70 vojt ška 0 brambory sadbové 170 trávy na orné p 200 brambory konzumní 200 brambory pr myslové 220

50 2. UžitU ití dusíkatých hnojivých látek l podle p dn klimatických podmínek stanovišt V limitu hnojení je zapo ítán celkový dusík z minerálních hnojiv a podíl dusíku využitelného p stovanou plodinou ze statkových hnojiv živo išného p vodu a z organických a organominerálních hnojiv, pop ípad upravených kal. pouze p ímé p sobení dusíku v prvním roce 40 % u hnojiv s pomalu uvolnitelným dusíkem a upravených kalech 60 % u hnojiv s rychle uvolnitelným dusíkem Dusík použitý k podpo e rozkladu slámy se nezapo ítává do limitu p ívodu dusíku pro následn stovanou plodinu. U luskovin m že init podp rná dávka dusíku nejvýše 70 kg / ha.

51 Zp sob užití dusíkatých hnojivých látek na orné p, závisí na za len ní zem lského pozemku do jednoho ze t í aplika ních pásem (stupn I až III): Zp soby hnojení minerálními dusíkatými hnojivy (A) nebo hnojivy s rychle uvolnitelným dusíkem (B) na orné p v období od 15. ervna do za átku období zákazu hnojení Podmínka hnojení I. aplika ní pásmo k ozimé plodin následující po obilnin k ozimé plodin následující po jiné p edplodin než je obilnina k meziplodinám, s výjimkou istých porost jetelovin a luskovin nebo k podpo e rozkladu slámy, s výjimkou slámy luskovin a olejnin II. aplika ní pásmo a) p dy se st edním rizikem infiltrace III. aplika ní pásmo b) p dy s vysokým rizikem infiltrace A B A B A B A B pro následné jarní plodiny* ** 0 0

52 2. Omezení: : trvalé travní porosty 1) Zamok ené p dy (HPJ 65 76): pokud nebyly meliorovány odvodn ním, nelze používat žádné dusíkaté hnojivé látky. V p ípad, že uvedené zem lské pozemky byly odvodn ny, je p i používání dusíkatých hnojivých látek omezena jednorázová dávka na 80 kg celkového dusíku/1 ha. 2) M lké p dy a p dy s nevyvinutým p dním profilem (HPJ 37 39): omezení jednorázové dávky na 80 kg N. ha-1

53 3. Omezení užití organického dusíku 1) Množství celkového dusíku užitého ro na zem lských pozemcích v organických, organominerálních a statkových hnojivech nesmí v pr ru celkové vým ry zem lských pozemk zem lského podniku ekro it 170 kg/1 ha; do tohoto pr ru se zapo tou pouze zem lské pozemky vhodné ke hnojení. 2) Jako zem lská p da vhodná ke hnojení se rozumí veškeré užívané zem lské pozemky zem lského podniku, od nichž se ode ítají a) plochy zem lských pozemk, které nelze hnojit, b) nevyužívané plochy, úhory a pozemky ležící ladem. 5) Do limitu se zapo ítává p ívod dusíku p i používání upravených kal nezapo ítává p ívod dusíku ze skliditelných rostlinných zbytk.

54 4a. Skladování dusíkatých hnojivých látekl 1) Kapacitu skladovacích prostor ur uje vyhláška. 274/1998 Sb., o skladování a zp sobu používání hnojiv, ve zn ní pozd jších p edpis. Kapacita t chto skladovacích prostor musí být dostate ná pro uskladn ní statkových hnojiv v období zákazu hnojení, kdy nelze hnojit s ohledem na p dn klimatické podmínky zranitelné oblasti a p stované plodiny. PLATNOST DO /2007 Sb.: tuhá statková hnojiva 6 m síc kejda 4 m síce; mo vka, hnoj vky 3 m síce

55

56 4b. Skladování dusíkatých hnojivých látekl 2) Kapacita skladovacích prostor pro statková hnojiva musí odpovídat pot eb uskladn ní jejich šestim sí ní produkce, 4) Tuhá statková hnojiva mohou být uložena na zem lské p až po jejich t ím sí ním skladování nebo po jednorázovém vyskladn ní ze stáje s hlubokou podestýlkou. PLATNOST OD

57 4. Skladování dusíkatých hnojivých látekl 3) Tuhá statková hnojiva a tuhá organická hnojiva ze statkových hnojiv, p ipravená zem lským podnikatelem pro hnojení, lze uložit na zem lském pozemku nejdéle po dobu 12 m síc. Na stejném míst lze uložit hnojiva opakovan nejd íve po 4 letech, po provedení kultivace p dy tohoto zem lského pozemku. Uložení hnojiva je možné pouze na místech uvedených ve schváleném havarijním plánu, pokud je:

58 4. Skladování dusíkatých hnojivých látekl 3) a) zajišt na bezpe nost jakosti povrchových a podzemních vod, b) složišt vzdáleno minimáln 50 m od útvaru povrchových vod, c) složišt umíst no na zem lské p, která nebyla meliorována odvodn ním, není ornou p dou vymezenou v tabulce. 6 p ílohy. 2 k tomuto na ízení, není zamok enou p dou vymezenou hlavními p dními jednotkami 65 až 76, d) zabrán no odtoku hnoj vky a p ítoku povrchové vody vyhloubením záchytných brázd o hloubce nejmén 0,4 m ve svahu pod a nad složišt m, e) tuhé statkové hnojivo urovnáno ve vrstv o minimální výšce 1,5 m, p i orientaci složišt delší stranou ke spádnici.

59

60

61

62 5. St ídání plodin ve zranitelných oblastech 1) P i p stování jednoletých plodin je nutné omezit mezidobí bez porostu v zájmu omezení eroze dy a snížení vyplavování živin. 2) P i obnov trvalých travních porost a po zaorávce jetelovin je nutné vysévat v nejbližším agrotechnickém termínu následné plodiny. Jestliže po jetelovinách následuje jarní plodina, je t eba porost jetelovin zaorat co nejpozd ji na podzim.

63 6. Hospoda en ení na svažitých zem d lských pozemcích ch dy ohrožené erozí íslo Klimatický region* Hlavní p dní jednotka** elová charakteristika p d nebo podmínky jejich za azení , 13-16, 19,24-26,43, za azení p d pouze p i sklonitosti evyšující 7 stup ,41 dy se sklonitostí evyšující 12 stup (1) Na zem lských pozemcích s ornou p dou nacházejících se na p dách ohrožených erozí se provád jí vhodná agrotechnická protierozní opat ení, odpovídající stanovištním podmínkám, (vrstevnicové obd lávání, p doochranné zpracování p dy s ponecháním organických zbytk na povrchu p dy, mul ování, výsev do ochranné plodiny nebo strništ, setí do hrubé brázdy nebo p erušované brázdování).

64 6. Hospoda en ení na svažitých zem d lských pozemcích ch (2) nesmí se p stovat široko ádkové plodiny, nap íklad kuku ice, slune nice, sója, bob, brambory, na zem lských pozemcích se sklonitostí p evyšující 7 stup, ímo sousedících s útvary povrchových vod nebo nacházejících se od nich ve vzdálenosti menší než 25 m. (3) Na zem lských pozemcích s ornou p dou se sklonitostí p evyšující 12 stup se nesmí používat žádné dusíkaté hnojivé látky, s výjimkou tuhých statkových hnojiv a tuhých organických hnojiv zapravených do p dy do 24 hodin po jejich použití. Toto ustanovení se nevztahuje na ponechané skliditelné rostlinné zbytky. (4) Na zem lských pozemcích s trvalými travními porosty se sklonitostí p evyšující 7 stup je p i používání dusíkatých hnojivých látek omezena jednorázová dávka na 80 kg celkového dusíku/1 ha. Toto ustanovení se nevztahuje na p ívod dusíku ve výkalech a mo i p i pastv hospodá ských zví at nebo p i jejich jiném pobytu na trvalých travních porostech.

65 7. Hospoda en ení na zem d lských pozemcích ch sousedících ch útvary povrchových vod a) zachování ochranného pásu nehnojené p dy o ší ce nejmén 3 m od b ehové áry, b) u zem lských pozemk se sklonitostí p evyšující 7 stup zachová ochranný pás o ší ce nejmén 25 m od b ehové áry s tím, že v n m nebudou užita tekutá hnojiva s rychle uvolnitelným dusíkem; toto se nevztahuje na výkaly a mo zanechané hospodá skými zví aty p i pastv nebo p i jejich jiném pobytu na trvalých travnatých porostech.

66 KUJI ZA POZORNOST JIND ICH ERNÝ, VÁCLAV VAN K ESKÁ ZEM LSKÁ UNIVERZITA V PRAZE cernyj@af.czu.cz, vanek@af.czu.cz