č.. 208/2004 Sb., 4:

Transkript

1 WELFARE OVCÍ A KOZ

2 Vyhláš áška č.. 208/2004 Sb., 4: žebřiny na seno a žlaby na krmivo a krmné doplňky musí být řešeny eny a umíst stěny tak, aby se zabránilo vzniku poranění nebo poškozen kození očí a aby ovce nebo kozy nebyly ohroženy pádem p žebřin nebo balíků krmiv,

3 napáje ječky musí být řešeny eny a umíst stěny tak, aby se snížila na minimum možnost kontaminace výkaly nebo močí,, riziko zmrznutí nebo rozlévání vody a předešlo se zranění; ; ošeto etřovatel je udržuje uje čisté a kontroluje nejméně jednou denně,, při p i extrémn mních výkyvech počas así i častěji, zvláš áštní péče e se musí věnovat udržov ování nástrojů používaných ke stříhání,, označov ování zvířat a aplikaci antiparazitárn rních preparátů a vybavení na antiparazitárn rní koupele ovcí v provozuschopném stavu. Ústí podavačů léků musí mít t velikost odpovídaj dající věku a plemeni ošeto etřovaných ovcí,

4 pokud chovatel nemá potřebn ebné zkušenosti ve všech v otázk zkách chovu, mezi něžn patří manipulace s ovcemi, asistence při p porodech, dojení,, stříhání,, pokud se provádí,, všechny v prováděné metody koupelí a postřik iků, úpravy paznehtů a ostatní jednoduché preventivní a léčebnl ebné zákroky podle pokynů veterinárn rního lékal kaře, musí si zajistit odbornou pomoc nebo dostupnost takového vybavení,, které mu řešení běžných provozních problémů umožní,

5 ovce a kozy lze jen výjimečně chovat jednotlivě,, ve stájích musejí být plemenice ovcí a koz před p porodem a plemenice ovcí a koz, které již rodily, ustájeny ve skupinových kotcích, ch, pouze v období porodů a kojení mláďat mohou být ustájeny v individuáln lních kotcích; ch; porody na pastvinách mohou probíhat jen u ovcí a koz, které jsou adaptovány na prostřed edí a místnm stní podmínky, dospělé ovce plemen chovaných pro produkci vlny se minimáln lně jednou za rok ostříhaj hají. Stříhac hací strojky musejí být pravidelně čištěny a dezinfikovány, ny, aby byly v provozuschopném m stavu, a jejich provedení musí být přimp iměřené velikosti a věku v zvířat. Před P a během b stříhání se s ovcemi zachází opatrně,, aby se předep edešlo zranění.. Rány R způsoben sobené během stříhání musejí být okamžit itě ošetřeny, eny,

6 ostříhan hané ovce se nevyhánějí mimo ustájovac jovací prostory, pokud lze ve vztahu ke klimatickým podmínk nkám předpokládat, dat, že ostříhání rouna bude mít m škodlivý vliv na jejich zdravotní a kondiční stav, zvláš áštní pozornost se musí věnovat stavu paznehtů; ; mezi preventivní opatřen ení patří úprava paznehtů prováděná v pravidelných intervalech, aby se omezilo šířen ení hniloby paznehtů a jiných infekcí.. Ovce nesmí být vypouštěny na pastviny, na nichž hrozí vážné nebezpečí kontaminace. Vchody a východy budov a výběhů se udržuj ují v dobrém m stavu, bez překážek a upravené tak, aby nedocházelo ke zranění zvířat nebo poškozov kozování rouna,

7 ohrazení musí být řádně provedeno a udržov ováno, aby se předep edešlo úniku a riziku poranění ovcí nebo koz. Při i použit ití drátěného pletiva musí být ohrazení často kontrolováno no a udržov ováno v napjatém m stavu, aby se do něj n j zejména rohaté ovce nebo rohaté kozy nezachytávaly. Elektrické ohradníky musí být řešeny eny a udržov ovány tak, aby elektrický impuls nebo dotek vyvolal jen okamžit ité zneklidnění ovce, ke střežen ení ovcí nebo koz lze používat psy pouze tehdy, jsou-li pro tento účel vycvičeni, a to po době pozvolného navykání, Střežení ovcí psem pletivo

8 jsou-li ovce nebo kozy chovány venku v bezpečných extenzivních podmínk nkách a je-li příznivp znivé počas así,, provádí se zevrubná kontrola zvířat a zařízen zení pro chov zvířat nejméně jedenkrát t týdně.. Prohlídky se však v musí provádět častěji, je-li pohoda ovcí nebo koz ohrožena, a to zejména v době porodů, po ostříhání nebo koupeli, v době zvýšen eného nebezpečí napadení mouchami nebo predátory a po významných změnách v řízení chovu nebo jiných podmínek, biologická potřeba vody je u ovcí a koz kryta každodenn dodenně buď tak, že e je jim podávána voda v dostatečném m množstv ství a nálen ležité kvalitě,, nebo je jim podáváno krmivo s dostatečným obsahem vody. Možná je i kombinace obou způsob sobů. Pouze krmivo s dostatečným množstv stvím m vody nelze podávat u ovcí a koz v laktaci.

9 Podlahová plocha ve stájích pro ovce a kozy: podlahová plocha 0,15 m 2 0,15 m 2 hmotnost na 10 kg ž. hm. na 10 kg ž. hm. druh či kategorie zvířat u bahnic nebo koz u jehňat nebo kůzlat 0,25 m 2 0,30 m 2 na 10 kg ž. hm. na 10 kg ž. hm. u plemenných beranů nebo kozlů (skupinový kotec) u plemenných beranů nebo kozlů (ind. kotec)

10 CHOV A WELFARE OVCÍ

11 Technika chovu ovcí Nejkritičtější ším m obdobím m pro jehňata je první měsíc zvykají si na chovatelské podmínky a prostřed edí a stávaj vají se nezávislými na matce. Po narození období mlezivové výživy ivy, období mléčné a kombinované výživy ivy. Vysokobřez ezí bahnice chovány ve skupinách do 25 ks, co nejdříve po porodu převedeny p do individuáln lního boxu (choul( choul) - alespoň 1,5 m 2 rozloha (3-5 5 dnů je ideál). Mlezivo je prvním m zdrojem výživy pro jehně do dnů.

12 Období mléčné výživy mléko je do dnů po narození základem výživy jehněte (od 2. týdne si užu jehňata navykají na příjem p pastvy, sena a jaderných krmiv. Toto období probíhá na pastvě nebo na hluboké podestýlce. Období kombinované výživy začíná příjmem pastvy (vyvíjí se předp edžaludky a aktivuje se bachorová mikroflóra) ra) zhruba ve 3. týdnu věku. v V týdnu je už činnost bachoru normáln lní.. Jehňata jsou s matkami nepřetr etržitě na pastvě s příjmem p ad libitum mléka.

13 Odstav jehňat Velmi ranný odstav (2-44 dny po narození,, aplikace MKS), časný odstav (40-60 dnů,, váha v asi 20 kg a jehňata jsou nezávisl vislá na matce), systém m používán n zejména u dojných plemen.. Jehňata ustájena ve školkách na hluboké podestýlce. Školky vybaveny tzv. probíha hačkami, které regulují přístup jehňat k matkám. m. Po mlezivovém období se jehňata pouští probíha hačkami k matkám 4x za den (pobyt s matkami 1 hod). Postupně se pobyt u matek zkracuje dne jsou jehňata bez přístupu p k matce. Zkrmování krmné směsi si pro časný odstav. tradiční odstav ( dnů) vhodný pro pastevní odchov jehňat. Ž.. hm. jehňat při p i tomto odstavu by měla m být 22 kg.

14 Výkrm jehňat mléčný výkrm ve středn ední Evropě u dojných plemen na bázi b mateřsk ského mléka a mléčných krmných směsí s doplňkovými krmivy kvalitní seno a jádro. j Jehňata vykrmována do kg (8-10 týdnů staří). Provádí se na hluboké podestýlce v ovčíně. intenzivní výkrm u nás n s dříve d rozší šířený způsob. Podstatou je výkrm ad libitum jádrovými j směsmi smi a senem do kg v měsících m ch věkuv ku. Výkrm probíhá ve skupinách po 50 ks podle pohlaví na hluboké podestýlce, v zahraničí i rošty. polointenzivní výkrm aplikuje se formou oplůtkov tkové pastvy s doplněním m jadrnými krmivy. Doba výkrmu 4-77 měsíců m (závislost na plemeni, kvalitě pastvy ) pastevní výkrm - nejrozší šířenější způsob výkrmu u nás. n. Systém m založen na společné pastvě jehňat s matkami s příjmem p mléka ad libitum bez jádra. Doba výkrmu 3,5-5 5 měsíců. m. Nevýhodou je nadprodukce jehňat v období srpna a září z nižší tržní ceny, ale ekonomicky nejvýhodnější z hlediska nákladn kladů na krmivo.

15 Odchov bahnic Ideáln lní je odchov na pastvině,, ale vzhledem k drsným podmínk nkám m v horských a podhorských oblastech jen od dubna aža do konce října, listopadu. V zimě ustájen jení na hluboké podestýlce v ovčíně ve skupinách max. do 50 ks ve skupině přibližně stejně staré bahnice. Výživa založen ená na pastvě a v 2. pol.. březosti b přídavek p jadrných krmiv. Nezbytně nutné je doplňovat ovat mineráln lní látky ve formě lizu. V zimním m období seno, sláma a šťavnatá krmiva siláž, senáž,, okopaniny. Alternativou můžm ůže e být i odchov v zimě na pastvě třeba sem navážet.

16 Odchov plemenných beranů Jsou zpravidla celoročně chováni ve skupinách (3-6 6 ks)v ovčíně na hluboké podestýlce s výběhem.

17 Pastva ovcí Většinu pastvin představujp edstavují přirozené pastevní areály. Pastvina by měla m být suchá,, nezamokřen ená (vlhké pastviny jsou zdrojem různých cizopasníků a nemocí). Eventuáln lně tato místa m je potřeba ohradit. Pastviny by měly m být bez křovk oví (vytrhávání vlny, nebezpečí poranění), neměly by být zamořeny cizopasníky, je nutné zde zabezpečit dostatečné napájen jení ovcí (1-3 3 l na bahnici), mineráln lní lizy pokud možno na vyvýšen eném místě.. V případp padě celoroční pastvy musí se zbudovat zimoviště na vyvýšen eném, suchém m a před p větrem v chráněném m místm stě, nezamrzající napáje ječky.

18 Oplocení je budováno na bázi b kůlůk a hladkého ho drátu nebo uzlíkov kového pletiva. Na dočasn asné oplocení se využívaj vají elektrické ohradníky. Nedílnou součást stí pastevního areálu by měl m l být úkryt přirozený i přístp střešky z přírodnp rodních materiálů,, pro příkrm různr zné typy jeslí v rámci r zastřešen eného přístřešku. Pro manipulace s ovcemi (vakcinace, koprologické vyšet etření,, váženv ení) ) je potřeba vybudovat manipulační zařízen zení.

19 Způsoby pastvy Volná pastva v Alpách, Pyrenejích, Tatry často selektivní vypásání některých rostlin, ovládání ovcí pomocí psů,, je nutná přítomnost chovatele, ekonomicky náron ročný způsob, proto využit ití ojedinělé.

20 Rotační pastva jedná se zpravidla o tříhonový systém, kde hony jsou stabilně ohrazeny. Umožň žňuje využívání jednotlivých honů jednotlivými kategoriemi ovcí oddělen lené hony pro bahnice, jehnice a polointenzivní výkrm jehňat nebo pro společnou pastvu skotu bez tržní produkce mléka a ovcí masných plemen. Podstatou je střídav davé vypásání jednotlivých honů,, při p i zabezpečen ení dostatečné produkce sena nebo senáže. Tento systém m je náron ročný z hlediska vybudování trvalého oplocení. Oplůtkov tková pastva v našich chovech nejrozší šířenější.. Základem Z je intenzivní vypásání větších pastevních areálů,, jež jsou jednotlivými oplůtky rozděleny na menší celky. Tento systém zamezuje selektivní vypásání a současn asně umožň žňuje zabezpečen ení dostatku sena.

21 Alternativní způsoby pastvy v našich chovech ojediněle. Např.. v ovocných sadech, pastva po sklizni obilovin a okopanin, vypásání hrází rybníků smíšený systém pastvy

22 Ovčíny Využívány staré avšak ak adaptované stáje např.. pro dojnice, odchovny mladého dobytka, kůlny, k ale i nově zbudované objekty. U nových farem se doporučuje uje budovat jednoduché dřevěné stavby, které jsou finančně méně nákladné a nenarušuj ují ráz z krajiny. V případp padě farem zaměř ěřených na mléčnou produkci jsou opodstatněné navazuje zde technologická linka pro dojení,, ošeto etření a zpracování mléka. Všechny stavby musí respektovat pohodu zvířat dostatečně prostorné,, světl tlé,, teplé,, vzdušné ovcím škodí vysoká vlhkost, vysoký obsah čpavku, průvan a jiné zplodiny. Novostavby by měly být na závětrnz trném m místm stě,, mimo mrazové,, záplavovz plavové oblasti, nejlépe ve směru sever-jih. Před vchodem do ovčína umíst stěno desinfekční brodidlo (prevence i léčba l nakažliv livé hniloby paznechtů) ideáln lní rozměry ry m délka d a 0,5-0,6 0,6 m šířka a hloubka do 15 cm.

23 přístřešekek zděný ovčín

24 Vnitřní vybavení ovčína Zařízen zení pro krmení většinou využit ití dávkované krmení aplikované krmným vozem, krmného vozíku atd. Počet krmných míst m musí odpovídat dat počtu ovcí ve stáji. U intenzivního výkrmu by měl m l být vzhledem k většív četnosti krmení počet míst m 2x-3x nižší ší.. Objemná krmiva se zkrmují z jeslí (jednostranné nebo oboustranné). Zařízen zení pro napájen jení dostatek pitné vody, používaj vají se vědra, v vaničky, napájec jecí žlaby a napáje ječky. 1 napáje ječka pro ovcí v závislosti na kategorii. U napájec jecích ch žlabů 1 m žlabu na ovcí. Zařízen zení pro bahnění individuáln lní boxy klid pro zvířata, možnosti lepší individuáln lní péče. Zdroj napájen jení a krmení. Brodidlo, fixační kolébka pro ošeto etření paznechtů,, veterinárn rní zákroky, stůl l na tříděnít vlny

25 Mikroklima stáje Optimáln lní teplota 8-10 o C, při p i bahnění o C,, jehňata ne míňm jak 8 o C. Vlhkost 60-80%, odchov jehňat do 75%, u stropu by neměla vlhkost překročit 85%. Maximáln lní koncentrace plynů CO 2 do 0,35%, H 2 S do 0,001% a NH3 do 0,0025%. Proudění vzduchu v zimě by nemělo překrop ekročit 0,25 m/s.

26 CHOV A WELFARE KOZ

27 Způsoby chovu Formy chovu zahrnují intenzivní velkochovy s celoročním m ustájen jením (200 a více v zvířat) i menší pastevní chovy (30-70 ks), kde zvířata stráví na pastvě maximáln lní dobu. Chov většinou v v adaptovaných objektech zemědělských i nezemědělských. Většinou V většív podíl l ruční práce. Chov dojných a srstnatých koz má obdobné požadavky jako chov masných ovcí zajištění zimního ustájen jení pro období porodů a střiže e a volný přístup p do pastevních areálů,, které musí být nálen ležitě vybaveny (úkryt, napájen jení í )

28 V chovu koz jsou 2 základnz kladní způsoby: Celoročně ustájen jené chovy bez pastvy se stálou krmnou dávkou d na základz kladě kukuřičné siláže e a senáže) ) nebo modifikovaných krmných dávek d podle ročního období zelené krmení konzervované nebo suché.. Aplikuje se zde časný odstav po 48 hod., umělá mléčná výživa a dokrm kůzlat k do kg hmotnosti nebo zařazen azení do chovu oddělen leně od matek. Kozy se dojí ve stabilní dojírn rně se zpracovnou mléka.

29 Pastevní chovy s dokrmem suchým a koncentrovaným krmivem ve stáji. Kůzlata K stráví s matkami 6-88 týdnů,, odchovávaj vají se na pastvě a dokrmují ve stáji do jatečné hmotnosti nebo zařazen azení do chovu. Kozy jsou většinou v celodenně na pastvině,, vyhánějí se po ranním m dojení a přihp ihánějí k odpolednímu dojení.. Zvířata musí mít t zajištěny na pastvině úkryt před p deštěm m a sluncem a zdroj vody. Dojení na pastvině se nepraktikuje technicky náročné.

30 Typy ustájen jení U nás n s přichp ichází prakticky v úvahu pouze volné ustájen jení odpovídá potřeb ebám m zvířat a zásadz sadám m welfare aplikuje se ve variantách podle místnm stních podmínek. Volné ustájen jení v individuáln lních boxech u plemenných kozlů, koz s mláďaty po porodu. Volné skupinové ustájen jení v kotcích ch všechny kategorie. Velikost skupin se řídí fází produkčního cyklu zapouštění, období porodu, laktace, použitými technologiemi počet dojících ch míst m v dojírn rně a prostorovými požadavky jednotlivých kategorií. Ustájen jení je nejvhodnější na hluboké podestýlce.

31 Podle vnitřního uspořádání stájí se rozlišuj ují 2 typy jednoprostorové a dvouprostorové. Jednoprostorové stáje nastýlají se celé,, bez rozlišen ení míst na krmení a ležen ení.. Poměr r ustájovac jovacích ch a krmných míst m je obvykle vyhovující tento způsob však v vyžaduje dostatek stelivové slámy. Ke krmení se používaj vají oboustranné jesle nebo závěsnz sné žlaby. Napájen jení skupinovými napáje ječkami a napájec jecími žlaby.

32 Dvouprostorové stáje plocha rozčlen leněna na na nestlaný prostor pro krmení a stlaný prostor pro ležen ení menší spotřeba steliva, odpadá nutnost manipulace se zvířaty při p i nastýlání a krmení. Krmení se nastýlá do žlabů nebo krmný stůl, napájen jení napáje ječkami a napájec jecími žlaby. Ustájen jení na roštech využívá se jen u některých n kategorií.. Není vhodný pro kůzlata k po odstavu (nadměrn rně odvádí teplo) ani pro dojná zvířata (možnost poranění struků a zvýšen ené znečištění břišních partijí.

33 Ustájen jení kozlů venkovní přístřešky. V pastevní sezóně tento typ vhodný i pro ostatní kategorie, lze tu umístit i dojírnu.