Mendelova univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav zoologie, rybářství, hydrobiologie a včelařství

Transkript

1 Mendelova univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav zoologie, rybářství, hydrobiologie a včelařství Vliv počátečního odchovu plůdku lína obecného (Tinca tinca L.) v kontrolovaných podmínkách na produkční ukazatele chovu plůdku v rybnících. Diplomová práce Vedoucí práce: doc. Dr. Ing. Jan Mareš Vypracoval: Bc. Drahoslav Smékal Brno 2010

2 Prohlášení Prohlašují, že jsem diplomovou práci na téma,,vliv počátečního odchovu plůdku lína obecného (Tinca tinca L.) v kontrolovaných podmínkách na produkční ukazatele chovu plůdku v rybnících vypracoval samostatně a použil jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém seznamu literatury. Diplomová práce je školním dílem a může být použita ke komerčním účelům jen se souhlasem vedoucího diplomové práce a děkana AF Mendelovy univerzity v Brně. dne. podpis diplomanta. 2

3 Dovolil bych si poděkovat vedoucímu diplomové práce Doc. Dr. Ing. Janu Marešovi za cenné informace, rady při řešení metodiky a zpracování diplomové práce. Dále bych chtěl poděkovat také Doc. RNDr Ivu Sukopovi CSc a všem pracovníkům a studentům z Oddělení rybářství a hydrobiologie, kteří se podíleli na průběhu experimentu a zpracování výsledků. Diplomová práce byla zpracována s podporou Výzkumného záměru č. MSM ,,Biologické a technologické aspekty udržitelnosti řízených ekosystémů a jejich adaptace na změnu klimatu uděleného Ministrem školství, mládeže a tělovýchovy České republiky. Diplomová práce byla realizována v rámci a za finanční podpory NAZV QF 4118,,Rozvoj produkce ryb s využitím technickým akvakultur a jejich kombinace s rybničními chovy. 3

4 Abstract Influence initial rearing fingerling of tench (Tinca tinca L.) in controlled conditions to production of efficiency breeding of tench in pounds. The aim of this work was valuation production of efficiency at the finish of vegetation time period tench influence initial rearing in controlled conditions. Experiment started 5 th of July 2009 on the three aquariums in The Department of fishing and hydrobiology Mendel university. Initial rearing was finished 17 th of July 2009 (past 12 days) and feed out fingerling was put to pound (pound 6) in the Jaroslavice (Fishing company Pohořelice). To next pound (pound 7) was put fingerling of tench same relation without initial rearing in controlled condition. During vegetation time period fish were feed additionally feeding mixture Dibag carpio plus. 15 th October 2009 was done fish out from every pounds, fish was put to next pounds for wintering. During experiment was taken out exemplar of nature feed and was metered hydro-chemical parameter of water. Better of production parameter at the end vegetation period fish, reached fingerling without initial rearing in controlled condition, total length body (TL) 62,62 mm and weight (W) 3,72 g. Fingerling with initial rearing reached total length body (TL) 43,15 mm and weight 0,97 g. Better of survival at the end vegetation period fish (Pp 40,5 %) reached fingerling with initial rearing, fingerling without initial rearing reached lower of survival (Pp 21,6 %). 4

5 Abstrakt Vliv počátečního odchovu plůdku lína obecného (Tinca tinca L.) v kontrolovaných podmínkách na produkční ukazatele chovu plůdku v rybnících. Cílem této práce bylo zhodnocení efektu růstu plůdku lína. Pokus započal na třech nádrží na Oddělení rybářství a hydrobiologie Mendlovy univerzity. Počáteční odchov byl ukončen (po 12 dnech) a odkrmený plůdek byl vysazen do rybničních podmínek do rybníčku (komora 6) v Jaroslavicích (Rybářství Pohořelice). Do dalšího rybníčku (komory 7) byl v den ( ) počátečního rozkrmení lína na Oddělení rybářství a hydrobiologie nasazen druhý rybníček váčkovým plůdkem lína téže linie, tedy bez počátečního rozkrmení v kontrolovaných podmínkách. V průběhu vegetační doby byly ryby přikrmovány umělou krmnou směsí Dibaq carpio plus. Na konci vegetačního období byl proveden výlov obou rybníčků, vylovené ryby byly dále vysazeny k zimování. V průběhu pokusu byly odebírány vzorky ryb k vyhodnocení produkčních ukazatelů, byly odebírány vzorky přirozené potravy a měřeny hydrochemické parametry vody. Lepších produkčních parametrů na konci vegetačního období dosáhl plůdek bez počátečního rozkrmení v kontrolovaných podmínkách, celková délka těla (Tl) 62,62mm a průměrná hmotnost (W) 3,27 g. Plůdek s počátečním rozkrmením dosáhl celkové délky těla (Tl) 43,15 mm a průměrné hmotnost (W) 0,97 g. Lepšího přežití na konci vegetačního období (Pp 40,5 %) dosáhl plůdek s počátečním rozkrmením, plůdek bez počátečního rozkrmení dosáhl nižšího přežití (Pp 21,6 %). 5

6 OBSAH 1 ÚVOD LITERÁRNÍ PŘEHLED SYSTEMATICKÉ ZAŘAZENÍ A GEOGRAFICKÉ ROZŠÍŘENÍ POPIS A MORFOLOGICKÁ CHARAKTERISTIKA REPRODUKČNÍ CHARAKTERISTIKA BIOLOGICKÉ ZVLÁŠTNOSTI RANÉ ONTOGENEZE KAPROVITÝCH RYB ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA PERIOD VÝVOJE RYB Embryonální perioda Larvální perioda Juvenilní perioda Adultní perioda Senektivní perioda RŮST LÍNA OBECNÉHO NUTRIČNÍ POŽADAVKY PLŮDKU LÍNA Proteiny Tuky Sacharidy Minerální látky Vitamíny TECHNOLOGIE ODCHOVU PLŮDKU Odchov plůdku bez počátečního rozkrmení Odchov plůdku s počátečním rozkrmením POŽADAVKY PRO ÚSPĚŠNÝ ODCHOV RANÝCH STADIÍ LÍNA V KONTROLOVANÝCH PODMÍNKÁCH Technické řešení odchovného objektu Fyzikálně-chemická charakteristika vody experimentálního zařízení pro chov ryb Technologický postup při počátečním odchovu BIOLOGICKÉ A FYZIOLOGICKÉ ASPEKTY VÝŽIVY LARVÁLNÍCH STADIÍ A PLŮDKU LÍNA CÍL PRÁCE: MATERIÁL A METODIKA TECHNIKA ODCHOVU PLŮDKU S POČÁTEČNÍM ROZKRMENÍM STRATEGIE KRMENÍ V KONTROLOVANÝCH PODMÍNKÁCH STRATEGIE KRMENÍ V RYBNIČNÍCH PODMÍNKÁCH VÝLOV KOMOR SLEDOVANÉ PARAMETRY VÝSLEDKY ZHODNOCENÍ ODCHOVU PLŮDKU OD DO ZHODNOCENÍ ODCHOVU PLŮDKU OD DO DISKUZE

7 7 ZÁVĚR SEZNAM LITERATURY SEZNAM TABULEK SEZNAM GRAFŮ V PŘÍLOZE PŘÍLOHA

8 1 ÚVOD Lín obecný (Tinca tinca L.) je původním druhem ryby, která žije a je lovena na našem území a převážné části Evropského kontinentu. Patří mezi hospodářsky cenné vedlejší druhy ryb chované v naších rybnících. Podílí se na vývozu tržních ryb, převážně do zemí západní Evropy, kde se konzumuje pro své chutné a poněkud tučnější bílé maso, které je ceněno víc než u nás (DUBSKÝ et al. 2003). Tradiční rybníkářský způsob chovu lína neposkytuje uspokojivé produkční výsledky především v důsledku vysoké mortality raných stadií a pomalého růstu (STEFFENS, 1995). Problémy spojené s tradičním způsobem chovu lína v rybnících definoval již (HEUSCHMAN, 1939). Klesající trend, který prokazuje pokles tržní produkce lína v českém rybníkářství v období let 1972 až 1992 o 50% a za období let 1992 až 2002 o dalších 42% (JIRÁSEK A MAREŠ, 2005). Produkce lína se za poslední pár let mírně zvyšuje. Celková produkce lína na území ČR se pohybuje okolo 307 tun, z toho produkce tržních ryb 284 tun a v rámci sportovního rybolovu bylo chyceno na udici 23 tun ryb za rok 2008 (MZe, 2009). Celosvětová produkce líná se pohybuje na úrovni tun, kde se na této produkci nejvíce podílí Evropský kontinent, od roku 2000 i Asie, zde byl lín úspěšně introdukován (FAO, 2008). Zvyšující se poptávkou po línu obecném a to hlavně v západoevropských zemích je snaha převést lína z tradičního chovu do částečně nebo úplného odchovu v kontrolovaných podmínkách. Počáteční odchov larev lína v kontrolovaných podmínkách zajišťuje optimální prostřední, potravní podmínky a úroveň výživy. V těchto z velké části řízených odchovnách se omezují negativní vlivy působící na plůdek související s kolísáním ph, teploty vody, obsahem kyslíku a dalších rozpuštěných prvků a plynů. Pozitivem je i snížení možnosti onemocnění ryb, zavlečení parazitů a zcela je vyloučena predace. K lépe zvládnuté technologii chovu a celkové produkce lína se využívá dalších aspektů jako je gynogeneze a triploidie, ty se nemalou měrou podílejí také na celkovém zvýšení produkce a přežití lína. 8

9 2 LITERÁRNÍ PŘEHLED 2.1 Systematické zařazení a geografické rozšíření Lín obecný (Tinca tinca) je rozšířen po celé Evropě s výjimkou Skandinávie, severní části Skotska, chybí v západní části Balkánského poloostrova a na Krymu (LUSK et al., 1992). V Alpách vystupuje až do nadmořské výšky 1600 m (BARUŠ a OLIVA, 1995). U nás je rozšířen po celém území ve středních a dolních tocích řek, rybnících, tůních, údolních nádržích a v dalších vhodných lokalitách. Obzvlášť hojný je v nížinných úsecích větších toků. V místech výskytu s oblibou vyhledává mělčí, více vyhřáté pobřežní úseky a zálivy s bahnitým dnem zarostlé rákosem, stolístkem, růžkatcem a dalšími vodními rostlinami. Dobře snáší nedostatek kyslíku, přežívá i v kyselých rašelinných vodách (HANEL, 2001). Tab.1: Systematické zařazení lína obecného (Tinca tinca L.) Třída Nadřád Řád Podřád Čeleď Rod Druh ryby (Osteichthyes) kostnatí (Teleostei) máloostní (Cypriniformes) kaprovci (Cyprinoidei) kaprovití (Cyprinidae) lín (Tinca) lín obecný (Tinca tinca) 2.2 Popis a morfologická charakteristika Má krátké zavalité tělo. Ústa jsou koncová se dvěma malými vousky. Tělo je pokryto silnou kůží s velkým množstvím slizu. Šupiny jsou drobné, mají podélně elipsovitý tvar. V kůži jsou pevně ukotveny. Všechny ploutve mají zaoblený tvar. Ocasní je jen mírně vykrojená. Pohlavní dimorfizmus je zřetelný od stáří 15 měsíců. Mlíčáci mají delší břišní ploutve, které přesahují až přes řitní otvor. Jikernačky mají břišní ploutve jemnější stavby a kratší ( nedosahují k řitnímu otvoru) (DUBSKÝ et al. 2003). V době tření se 9

10 samcům na hlavě a hřbetní straně těla objevuje třecí vyrážka (HANEL, 2001). Lín má menší červené oko, které je poměrně slabozraké a potravu vyhledává především pomocí hmatu (BAYLEY, 1998). Převažující barvou je temně zelená. Na zbarvení má značný vliv i životní prostředí a velikost. Exempláře z hlubokých zarostlých rybníků a tůní jsou velmi tmavé s téměř černými ploutvemi, zatímco jedinci z prosvětlených mělkých lokalit a mladí jedinci jsou světle zbarvení, nazlátlí (ŠIMEK, 1959). Zlatý lín se vyznačuje žlutavě pomerančovým až červeným tělem, popř. s tmavými skvrnami. Je známa i modrá nebo špinavě bílá (alampická) forma (DUBSKÝ et al. 2003). Podle (DYK 1956) se vzácně vyskytují i líni s náběhem k lysosti (BARUŠ a OLIVA, 1995). Byl také popsán lín se závojovitě protaženými ploutvemi. Meristické znaky u lína: počet tvrdých a měkkých paprsků v ploutvých D III IV, (6)7 9; A III IV, (5)6 7(8); V II, 8 9; v postranní čáře šupin; počet poměrně dlouhých žaberních tyčinek 12 19; požerákové zuby jednořadé (vzorec 4-5, 5 4, 5 5 nebo 4 4), silné kyjovitého tvaru, povrch korunek je mírně vydutý a vybíhá do háčků (HANEL, 2001). 2.3 Reprodukční charakteristika V přirozených podmínkách volných vod mají líni sklon vytvářet volné skupiny, pohlaví zůstávají obvykle odděleny až do začátku tření. Někdy líni vytvářejí málo početná hejna, složená ne z více než dvou nebo tří ryb (BAYLEY, 1998). Lín se vytírá koncem května a v červnu na vodní porosty. Výtěr má pórcový, tzn., že se tře v několika dávkách, zpravidla 2 3krát v 9 13denních intervalech. Relativní plodnost se pohybuje v rozmezí tisíc jiker.1kg -1. Jikry jsou zelené barvy, velmi silně lepivé, před nabobtnáním velké 0,7 1,0 mm, po nabobtnání 1,0 1,3 mm (podle některých údajů jsou menší). Inkubační doba je D 0. Vykulený plůdek je drobný, velikosti 4 mm. Na vnější výživu přechází den po vykulení. Pohlavní dospělost dosahuje ve stáří 3 4 let (DUBSKÝ, 1998). 10

11 2.4 Biologické zvláštnosti rané ontogeneze kaprovitých ryb Larvální stadium zahrnuje ranou ontogenezi ryby od začátku exogenní výživy do ukončení metamorfózy (BALON, 1975). Biologickou zvláštností je vysoký růstový potenciál, neboť jejich suchá hmotnost se může během prvních 21 dní až stonásobně zvětšit (NELLEN, 1986). Za hlavní priority rané ontogeneze larev považují (OSSE et al., 1990) vývoj orgánů umožňujících pohyb, ingesci a asimilaci potravy. To znamená, že systémy umožňující uvedené životní funkce se musejí vyvíjet u larev současně a přednostně. 2.5 Základní charakteristika period vývoje ryb Jednotlivé periody vývoje jsou charakterizované především z morfologických, fyziologických, ekologických, etologických a chovatelských pohledů. PERIODY: 1. embryonální 2. larvální 3. juvenilní 4. adultní 5. senektivní Embryonální perioda Perioda počíná aktivací vajíčka a končí zahájením vnější výživy, zahrnuje tudíž i část vývoje po vylíhnutí vně vaječných obalů, kdy však vyvíjející se jedinec není ještě schopen přijímat a trávit vnější potravu. Vývoj, růst a pohyby zárodku se uskutečňují asimilací energetických látek obsažených ve vajíčku. K dýchání, vyměšování a pohybům slouží provizorní orgány. Převažuje pasivní způsob života, pohybová aktivita je silně redukována a vzrůstá až koncem periody v souvislosti s přípravou organismu na zahájení vnější výživy. Odolnost vůči negativním vlivům prostředí je malá a úmrtnost je vysoká (BALON, 1975, 1985, 1999). 11

12 2.5.2 Larvální perioda Počíná ve stádiu kdy vývoj umožňuje aktivní příjem a trávení vnější potravy. Tento stav je velmi flexibilní vzhledem k dosaženému stupni morfologického vývoje ostatních orgánů. Perioda končí vymizením všech provizorních embryonálních a larválních orgánů a jejich nahrazením orgány definitivními, když tělo nabývá tvaru proporčně shodného se stavem v dospělosti. Trávicí ústrojí funkci a energie potřebná k výstavě těla a k lokomotorickým funkcím je získávána enzymatickou transformací vnější potravy, nicméně zbytky žloutku jsou ještě asimilovány počátkem periody (BALON, 1975, 1985, 1999). Vývoj a růst vykulených larev je ve stádiu endogenní výživy ovlivňován úrovní živin uložených ve žloutkovém váčku (ILJINA a TURECKIJ, 1987; HEMING a BUDDINGTON, 1988; FINN, 1994). Vyčerpání žloutkových rezerv a přechod na exogenní výživu představuje kritickou fázi v ontogenezi larvy (SHIMMA et al., 1977) Dvě odlišné koncepce v otázce zahájení larvální periody: Prvá koncepce akcentuje převážně ekologické a behaviorální aspekty a za počátek larvální periody považuje stádium líhnutí (HUBBS, 1943; RASS, 1946; VASNETSOV, 1953; SNYDER, 1976, KOBLITSKAYA, 1981 a mnoho dalších). Zdůrazňuje se, že zárodek opouští vaječné obaly a přechází do zcela odlišného vnějšího prostředí s nímž má nyní mnohem bezprostřednější interaktivní vztah, vyznačuje se prvými motivovanými pohybovými reakcemi a prostorovými přesuny (ukrývání, fotofobie) prudce vzrůstá intenzita metabolických procesů, spotřeba kyslíku vzrůstá o více než o řád (KAMLER, 1992). Druhá koncepce akcentuje především morfologické aspekty a jako počátek larvální periody považuje zahájení vnější výživy (KRYZHANOVSKIY, 1949; BALON, 1975; LANGE et al., 1974; PEŇÁZ, 1983; a.j.). Je akceptována našimi ichtyology. 12

13 2.5.3 Juvenilní perioda Počíná dovršením metamorfózy, vznikem všech somatických struktur, tvaru a zbarvení typických pro dospělce. Přítomny jsou tedy např. šupiny, vousky, rostrum, definitivní počet ploutevních paprsků, jejich článkování apod. Perioda končí dosažením pohlavní dospělosti (zahajuje trofoplazmatický růst oocytů a spermiogenezi). Procesy morfologické diferenciace a buněčné proliferace končí, nastává intenzivní růst orgánů a izometrický růst celého organismu v důsledku zvyšujícího se počtu buněk a zvětšování intersticiální tkání. (BALON, 1975, 1985, 1999) Adultní perioda Obvykle nejdelší perioda ontogeneze, počíná dosažením pohlavní dospělosti, zahrnuje období reprodukční aktivity a vyznačuje se intenzivním izometrickým růstem. Perioda počíná gonády poprvé dosáhnou III. stadia zralosti (trofoplazmatický růst oocytů, spermatogeneze) a končí objevením příznaků stáří, tj. trvalý pokles pohlavní aktivity a růstové intenzity. Mohou se vytvořit i specifické adultní morfologické znaky typické zbarvení a zvláštní projevy chování (BALON, 1975, 1985, 1999) Senektivní perioda Vyznačuje se trvalým poklesem nebo úplnou ztrátou pohlavní aktivity a sníženou kvalitou pohlavních produktů. Probíhá degenerativní procesy důležitých orgánů a jejich funkce ustává. Procesy stárnutí jsou výraznější u samců nežli u samic a rychleji rostoucích druhů a jedinců nežli u jedinců pomalu rostoucích (BALON, 1975, 1985, 1999). 2.6 Růst lína obecného Růst lína je ovlivněn charakterem životního prostředí, způsobem chovu a podobně jako u ostatních ryb též jejich dědičným založením. Ve vhodném životním prostředí dorůstají až do délky mm a hmotnosti 2 3 i více kg. Růst lína v ČR je uveden v tabulce číslo 2 (ČÍTEK et al., 1998). V naších podmínkách je lín středněvěkou rybou a jeho růst je průměrný, spíše však pomalý. Samice rostou o něco rychleji než samci. Konzumní hmotnosti 200 až 400g dosahuje ve stáří 3 4 let (LUSK et al., 1992). 13

14 Nejlepší růst byl zjištěn u línů z rybníků, nejpomalejší u línů z volných vod. U línů z údolních nádrží byly lepší výsledky zjištěny v prvých letech po napuštění nádrže, kdy jsou v těchto nádržích lepší potravní podmínky a menší hustota populací (BARUŠ a OLIVA, 1995). Tab. 2: Růst lína v rybničních podmínkách ČR (ČÍTEK et al. 1998) Stáří Celková délka (mm) Hmotnost (g) L L L L Růstovou úroveň lína může ovlivnit významně cílevědomě prováděná selekce a šlechtění za účelem získání linií s požadovanými užitkovými vlastnostmi. Za primární selekční kriterium je třeba považovat růstovou schopnost, protože podstatnou měrou ovlivňuje chovatelskou a ekonomickou prosperitu chovu lína (JIRÁSEK a MAREŠ, (FLAJŠHANS et al. 1993) uvádí, že vedle selekce lze užitkové vlastnosti lína zlepšit i využitím genetických aspektů, zejména využitím metod indukované gynogeneze a triptloidie. 2.7 Nutriční požadavky plůdku lína Z pohledu nutriční úrovně se ryby živí lehce stravitelnou bílkovinou (zooplankton, zoobentos, ryby). Velká část bílkovin je u ryb využívána energeticky - glukoneogeneze. Záchovná potřeba energie u ryb, vzhledem k jejich poikilotermii významně nižší než u homeotermních živočichů. Vodní bezobratlí obsahují v sušině 55 70% proteinů, fytoplankton 40 60%. Vysoký podíl bílkovin v potravě ryb je spojen s jejich vysokou intenzitou růstu při relativně nízkých teplotách vody. Pro zajištění maximálního růstu by měla rybí potrava obsahovat 30 55% proteinu. 14

15 Juvenilní ryby (plůdek) mají kvalitativně stejné, ale kvantitativně odlišné nutriční požadavky, než starší (adultní) ryby. Vyznačují se vyšší intenzitou metabolismu, což vyžaduje relativně vyšší množství živin na jednotku hmotnosti (JIRÁSEK et al., 2005). Vyřešením technologie odchovu larev do začátku juvenilního stadia v kontrolovaných podmínkách při náhradě živé potravy suchou dietou představuje pro rybářský výzkum nejaktuálnější a pro praxi nejpotřebnější úkol (JIRÁSEK et al., 2004). Problémy které provázejí její vývoj souvisejí především s biologickými a nutričními zvláštnostmi raných stadií (JIRÁSEK A MAREŠ, 2001 a,b). Výsledky získané při intenzivním odchovu plůdku lína svědčí o tom, že na trhu dostupná krmiva určená pro odchov plůdku pstruha nebo kapra nejsou pro krmení juvenilního lína vhodná. Ukázalo se, že odchov plůdku v kontrolovaných podmínkách umožňuje podstatné zvýšení přežití (85 95%), ve srovnání s rybničním odchovem (10 20%), ale dosahovaný růst není uspokojivý (JIRÁSEK a MAREŠ, 2005) Proteiny Potřeba proteinu pro ryby se většinou uvádí v % suché hmotnosti krmiva. Ryby vyžadující pro růst 25 50% proteinu v krmivu pro ně obecně platí: Menší mladší ryby potřebují více proteinu Karnivorní ryby vyžadují vyšší množství proteinu, než omnivorní Dostupnost přirozeného proteinu snižuje potřebu proteinu v krmivu Kvantitativní potřebu proteinu ovlivňuje i množství neproteinové energie v krmivu. Ryby potřebují shodně s teplokrevnými živočichy 10 esenciálních aminokyselin, ale jejich kvantitativní požadavky se liší u jednotlivých druhů (JIRÁSEK et al., 2005). Specifické nutriční požadavky larev souvisí s nižší sugestivní schopností využívat vysokomolekulární struktury proteinu (rybí moučka) nebo omezenou schopností biosyntézy (fosfolipidy, vitamín C). Požadavek dostupnosti lehce stravitelného proteinu souvisí s vysokou intenzitou růstu, což vyžaduje stálý přísun esenciálních aminokyselin (JIRÁSEK et al., 2004). U larev kaprovitých ryb (bez žaludku) není zcela vyvinu digestivní systém na začátku exogenní výživy (JIRÁSEK, 1989). Podávaná startérová krmiva, která se běžně používají pro plůdek lososovitých nejsou vhodná. Je vhodné podávat suchou krmnou 15

16 směs označovanou jako prestarter, která se vyznačuje jednoduchou stavbou jednotlivých komponentů (BRYANT a MATTY, 1981; KOUŘIL et al, 1981; SZLAMINSKA, 1987,1988 cit. REGENDA et al., 2003). Za nejdůležitější komponent prestartérových diet je možné považovat kvasnice, obsahují,,jednobuněčné proteiny a zajišťující přijatelné přežití larev (DĄBROWSKI, 1982; DĄBROWSKI et al.,1983). Pro použitý krmný protein je nejdůležitějším kriteriem molekulární struktura, která umožňuje snadnou a rychlou absorpci (ZAMBONINO et al., 1997 cit. REGENDA et al., 2003). Různý obsah proteinu a tuku u použitých diet ovlivnil délkohmotnostní parametry a kondiční ukazatele (BRABEC, 2007). Stanovení stravitelnosti organických živin a energie u lína průměrné kusové hmotnosti 36 g provedli (ARLINGHAUS et al. 2001). Zvláštní pozornost přitom věnovali schopnosti lína trávit neupravený škrob, což má nutričního hlediska zásadní význam. Použili krmnou směs s převahou sacharidů na bázi pšeničné mouky (45%) s přídavkem inertní látky (Cr ). Autoři zjistili následující hodnoty koeficientů stravitelnosti: Sušina 77,2% Protein 89,4% Tuk 94,3% BNLV 78,2% Organické látky 83,3% Energie 85,1% Získané koeficienty stravitelnosti prokazují vysokou sugestivní schopnost lína využívat proteiny a tuky Tuky Sladkovodní ryby preferují a dobře využívají tuky s nízkým bodem tání (oleje) a vyšším obsahem nenasycených mastných kyselin. Omnivorní ryby jsou schopny prodlužovat a desaturovat nenasycené mastné kyseliny na vysoce nenasycené (HUFA) kyseliny. Nepostradatelnými jsou pro ně kyseliny linolová a alfa linoleová. Nedostatek esenciálních mastných kyselin se u ryb projevuje: 16

17 Depresí růstu Zhoršování konverze krmiva Ztučnění jater Apatií a šokovými syndromy (u lososovitých ryb) Vyšší obsah tuky v krmné dávce ovlivňuje příznivě růst a konverzi živin na přírůstek, ale zvyšuje podíl vnitřnostního tuku. Vyšší obsah tuku v krmivu při redukci sacharidů ovlivňuje nepříznivě růst kapra. (JIRÁSEK et al., 2005) Sacharidy Pro ryby nejsou sacharidy esenciální živinou a jako zdroj energie využívají především tuky a proteiny U jednotlivých druhu ryb však existují značné rozdíly ve schopnosti trávit škrob. Limitovaná schopnost u karnivorních ryb je důsledkem potravní evoluce, protože v přirozených podmínkách se tyto ryby živí potravou chudou na sacharidy. Naopak pro omnivorní ryby (kapr,lín) mohou být sacharidy (škrob) primárním zdrojem energie (JIRÁSEK et al., 2005). Problém v trávení škrobu souvisí úzce se sekrecí a aktivitou enzymu amylázy. Podle zjištění provedených (HIDALGO et al. 1999) odpovídá celková aktivita α amylázy lína jen 18% aktivity amylasy zjištěné u kapra, což může být příčinou nižší schopnosti lína hydrolyzovat nativní škrob. Zjištěný amylolitický potenciál lína však autoři považují za typický pro omnivorní a herbivorní ryby. Je možné, že lín nativní sacharidy tráví, ale obtížně je využívá v energetickém metabolismu nebo při biosyntéze tělního tuku z pšeničného škrobu (JIRÁSEK a MAREŠ, 2005). U plůdku lína přikrmovaného v rybníku obilním šrotem nezjistili (FÜLLNER a PFEIFER, 1998) signifikantní zvýšený přírůstek, což připisují nedostatečné schopnosti a účinnosti trávit nativní škrob. Je známo, že stravitelnost sacharidů ovlivňuje u ryb použitý krmný zdroj a technologická úprava (WEE, 1992). 17

18 2.7.4 Minerální látky Sladkovodní ryby potřebují stejné minerální látky jako teplokrevná zvířata, ale potřebu některých minerálií (především Ca), mohou z velké části krýt absorpcí z vody přes žaberní epitel nebo kůži. Fosfor musí být v krmivu obsažen v biodostupné formě. Fytátový P v obilovinách není pro ryby využitelný (nemají enzym fytázu). Pro ryby je nejvhodnějším zdrojem anorganický fosfor, zvláště ve formě monokalciumfosfátu (JIRÁSEK et al., 2005) Vitamíny Ryby mají relativně malou fyziologickou potřebu vitamínů než ostatní druhy zvířat a je vhodné potřebu krýt ze syntetických zdrojů. Většina druhů ryb není schopna, a nebo jen v omezené míře (zvlášť u raných stadií) syntetizovat potřebné vitamíny. Potřeba vitaminizace krmné směsi pro ryby se zvyšuje s intenzitou chovu a snižováním dostupnosti přirozené potravy v krmné dávce. Ryby vyžadují v potravě vyšší množství (100 mg a více na 1 kg krmiva): Kyseliny askorbové Myo-inositolu Cholinu (JIRÁSEK et al., 2005) 2.8 Technologie odchovu plůdku Nejrizikovější fází celého produkčního cyklu je odchov raných stadií ryb. Počáteční stadium odchovu larev cyprinidů lze považovat z hlediska zajištění vysoké dostupnosti a kvality potravních zdrojů za velmi náročné a pro úspěšnost produkce plůdku rozhodující (MAREŠ et al., 2002). 18

19 2.8.1 Odchov plůdku bez počátečního rozkrmení Odchov může probíhat buď v monokultuře nebo v polykultuře s plůdkem kapra nebo jiných druhů ryb (DUBSKÝ, K., 1998). Odchov plůdku v monokultuře bez přelovení ve vegetačním období, nebo s rychlenou metodou (zpravidla s jedním přelovením). Bez přelovení dosahuje hustota obsádky úrovně tis ks L 0.ha -1. K tomuto účelu jsou vhodné menší plůdkové výtažníky, dobře slovitelné, zejména s možností odchytu obsádky pod hrází (ČÍTEK, 1998). Váčkový plůdek se nasazuje 2 4 dny (max. týden) po napouštění rybníčka, tímto se zajistí rozvoje jemného zooplanktonu (DUBSKÝ, 1998). Odlov L 1 dovolují-li to podmínky, je možné přesunout až na jaro následujícího roku. Přežití obsádky dosahuje 5 30 % a kusová hmotnost plůdku se pohybuje v rozmezí g. Ta již zaručuje, že v průběhu druhého roku chovu dorůstá většina násad L 2 hmotnosti nad 100g. Při rychleném odchovu líního plůdku prováděném v dobře připravených plůdkových výtažnících je možné vysazené množství váčkového půdku zvýšit až na 2mil. kusů na hektar (300tis. až 2mil.). Nutné je vždy postupovat individuálně, s ohledem na charakter odchovného prostředí a dosažené výsledky v předcházejících letech. Po 6 8 týdnech rychlený plůdek o hmotnosti asi 2 3 g odlovíme nebo jej opatrně přepustíme s vypouštěnou vodou do blízkého plůdkového výtažníku. Obsádka by měla v nich dosáhnout hustoty 50 80tis. ks.ha -1. Přežití v těchto plůdkových výtažnících se pohybuje na hranici 50 % (ČÍTEK, et al., 1998). Odchov v polokultuře s kaprem je méně žádoucí, protože podobné složení přirozené potravy mezi línem a kaprem, dosahující v rybníčku až 90%, vyvolává silnou potravní konkurenci mezi oběma druhy ryb při společném chovu s potravní dominancí kapra (SUKOP a ADÁMEK, 1995; ADÁMEK et al., 2003; FÜLLNER a PFEIFER, 1998). 19

20 2.8.2 Odchov plůdku s počátečním rozkrmením Potomstvo lína je převážně získáváno z umělých výtěrů. Předností počátečního odchovu L 0 v kontrolovaných podmínkách spočívá především. Snížení vysokých ztrát L 0 po vysazení do rybníků Možnosti překlenutí nepříznivých povětrnostních podmínek při vysazení L 0 Lepším využití růstového potenciálu L 0 v počáteční fázi ontogeneze Možnost lepší kontroly početnosti obsádky L 0-1 v rybníku (FLEIG a GOTTSCHALK, 2001) Při obvyklém způsobu vysazování rozplavaných larev dochází v rybníku k vysoké mortalitě (80 90%) a pomalému růstu (HORVATH et al.., 1984; LUKOWICS et al. 1986). Počáteční odchov raných stadií v líhni může významně přispět k zefektivnění produkce plůdku lína v rybnících (WOLNICKI A KORWIN-KOSSAKOWSKI, 1993). První zkušenosti s odchovem raných stadií lína v kontrolovaných podmínkách získali, (WOLNICKI a KORWIN-KOSSAKOWKSI 1993; KAMLER et al., 1995; WOLNICKI a GORNY 1995; WOLNICKI a MYSZKOWKI 1998). Z provedených pokusů je zatím zřejmé, že podobně jako u váčkového plůdku kapra (K 0 ), bude mít pro úspěšnost počátečního odchovu L 0 zásadní význam správná strategie krmení zahrnující vedle kvality startérových krmiv i vhodný způsob jejich aplikace (JIRÁSEK et al.,2004). 2.9 Požadavky pro úspěšný odchov raných stadií lína v kontrolovaných podmínkách Pro úspěšný odchov raných stadií lína a teplomilných cyprinidů v kontrolovaných podmínkách je nezbytné vytvořit komplexní systém, který bude zahrnovat: Odchovné zařízení zajišťující vhodné životní podmínky pro raná stadia ryb Opatření k udržení požadovaných parametrů kvality vody v odchovných nádržích Technologický postup při odchovu raných stadií lína Vývoj a ověření receptury a přípravy larvální diety 20

21 Stanovení vhodné strategie krmení Vhodnost technologie odchovu raných stadií bude nezbytné ověřit stanovením životaschopnosti a růstu plůdku v rybničních podmínkách (JIRÁSEK et al., 2004) Technické řešení odchovného objektu Pro zajištění konstantních hydrochemických parametrů v požadované kvalitě pro odchov raných stadií je možné použití průtočných odchovných systémů napojených na úpravu vody nebo systémů recirkulačních vybavených kapacitně dostačujícím filtračním zařízením, úpravou vody a zařízením desinfekčním. S ohledem na omezené zdroje vody pro odchovný systém považujeme za vhodnější použití recirkulačního zařízení s možností výměnou části vody. Široký rozsah informací o technickém řešení chovných objektů poskytuje LAWSON (1995). Pro počáteční odchov raných stadií různých druhů ryb se osvědčily,,odkulovací žlaby, které splňují veškeré požadavky a lze je jednoduše rozdělit na menší oddělené nebo do nich vložit menší nádrže (JIRÁSEK et al., 2004) Fyzikálně-chemická charakteristika vody experimentálního zařízení pro chov ryb K dosažení maximální produkce ryb v experimentálních recirkulačních systémech je nutné udržet nejdůležitější parametry vody v rozsahu, kdy nedochází k negativnímu vlivu na rybí organismus: Teplota (23, C), ph (7 8,06), obsah rozpuštěného kyslíku (50,2 111,0 %), N-NH + 4 (0,0 0,3 mg.l -1 ) a N-NO - 2 (0,0 0,86 mg.l -1 v závislosti na obsahu volných chloridů). Teplotu vody lze poměrně snadno udržovat v požadovaných hodnotách pomocí různých typů topení s termostatem. Kolísání teploty se pohybuje v rozsahu ± 1,5 0 C od požadované hodnoty. Pro udržení ph v rozsahu optimálních hodnot (pro kapra 6,5 8,5) jsou nutná opatření je snižování nebo zvyšování reakce vody. Reakce vody pak musí být upravována nejčastěji aplikací plynového oxidu uhličitého přímo do vody. Kyslík do vodního prostředí je vhodný doplňovat membránovými dmychadly, tímto je zajištěn požadovaný obsah kyslíku (nad 60 % nasycení), ale pouze při velkých obsádkách ryb může po nakrmení nastat krátkodobí pokles pod tuto hranici. Je vhodné 21

22 tedy zvýšit přísun kyslíku nejlépe sycením vody O 2 z tlakových nádob (JIRASEK, et al., 2004). Při použití diet bohatých na dusíkaté látky se může při vyšších hodnotách teploty vody a ph uvolňovat toxický, volný amoniak, jehož obsah nemá překročit hodnot 0,03mg.l -1 N- NH 3 (BARUŠ et al., 1995). K zamezení vysokých hodnot amoniaku je nutné pravidelně odstraňovat zbytky krmiv a exkrementy ze systému a udržovat příznivou hodnotu ph. Základním předpokladem eliminace amoniaku v recirkulačním systému je fungující biologický filtr. V recirkulačním se můžeme setkat s problémem nárůstu hodnot dusitanového dusíku (N-NO - 2 ). Důvodem je nevytvořené společenstva nitrifikačních bakterií na biologickém filtru v počátcích experimentu(jirasek, et al., 2004) Technologický postup při počátečním odchovu Původ ryb Základem úspěšného odchovu raných stadií je jednotný původ ryb, pokud možno přesně geneticky definovaný získaný od kvalitně připravených generačních ryb. Pro úspěšný začátek exogenní výživy larev je důležitý,,carry-over effect, tj. vliv úrovně výživy generačních ryb na množství živin uložených v jikrách (VAN LINBOARGH, 1979). Pro experimentální účely je vhodný použít plůdek z párového výtěru(jirasek, et al., 2004). Hustota obsádky (početnost) Doporučený počet ryb v prvním týdnu odchovu je ks.l -1. Tato obsádka umožňuje zajistit dostatečnou koncentraci potravních částic a zlepšit příjem potravy. Dále je také obsádky limitována kvalitou vody (JIRASEK, et al., 2004). Zdravotní stav Pro zajištění dobrého zdravotního stavu je optimální provádět umělý výtěr a inkubaci jiker v recirkulačním systému s desinfekcí vody, příp. průtočném systému napojeném na podzemní zdroje nebo vodovodní řád. V průběhu odchovu je nezbytná kontinuální kontrola ryb, pro včasnou diagnostiku výskytu onemocnění. Podmínkou udržení dobrého zdravotního stavu je kvalita chovného prostředí (JIRASEK et al., 2004). 22

23 Výměna vody Přítok vody do nádrží, resp. výměna vody ovlivňuje jednak kvalitu prostředí (dotace kyslíku a odplavení zbytků potravy, výkalů a metabolitů) a mírný průtok působí stimulativně na příjem potravy. Pro zabránění vyplavování je v průběhu krmení (po dobu 20 30minut) zastaven přítok do nádrže (JIRASEK et al., 2004). Čištění systému Čištění odchovných nádrží je prováděno na počátku odchovu zpravidla jednou denně před posledním večerním krmením. Celý systém pak zpravidla jednou týdně. K čištění jsou použity vhodné molitanové stěrky a horký roztok kuchyňské soli. Pro desinfekci systému před začátkem odchovu je použito Savo (JIRASEK et al., 2004). Světelný režim Pro zajištění dostatečného příjmu potravy je světelná část dne prodloužena umělým osvětlením a světelný režim je nastaven na 16h světla a 8h bez osvětlení (JIRÁSEK et al., 2004) Biologické a fyziologické aspekty výživy larválních stadií a plůdku lína Problematické získávání a použití velikostně tříděného rybničního zooplanktonu a limitovaná dostupnost drahých cyst artemií akcentují potřebu získání vhodných startérových krmiv pro larvální stadia kaprovitých ryb. Řešení tohoto problému není snadné, protože naráží na řadu biologických, fyziologických a nutričních zvláštností, které jsou pro larvy ryb charakteristické (JIRÁSEK, 1989). Je známo, že s ohledem na nedokonalou funkci digestivního systému, mohou larvy ryb využívat živiny obsažené v suchých dietách po dosažení adaptation weight (adaptační hmotnosti), tedy od nejnižší hmotnosti umožňující převedení larev ze živé potravy na suché diety (BRANT a MATTY, 1981). Podle (WOLNICKI a KORWIN-KOSSAKOWKSI, 1993) může být u L 0 adaptační hmotnost dosažena, po počátečním rozkrmení živou potravou, přibližně 7. až 10. den po začátku exogenní výživy. Vzhledem k nedostupnosti speciální startérové diety se u K 0 osvědčilo rozkrmování způsobem co-feeding způsobem postupného přechodu z živé potravy na suchou krmnou směs (JIRÁSEK et al., 2004) 23

24 Vysokou rychlost digestivního systému potvrdili u ranných stadií ryb (WOLNICKI a MYSZKOWKI, 1998) zjistili, že při 12hodinovém nedostatku potravy dochází k vyprázdnění střeva, stagnaci růstu a k většímu rozrůstání larev. (SZLAMIŇSKA et al., 1998,1999), zjistili, že k úplnému vyprázdnění střev dochází u L 0 ve věku 14 dní po 6 hodinách a ve věku 19 dní po 7 hodinách od ingesci potravy. Srovnání růstu raných a juvenilních stadií lína a kapra: 1) Lín se rozmnožuje minimálně o 2 až 3 týdny později než kapr 2) Larvy lína jsou na začátku exogenní výživy o 1/3 až o 1/2 menší, než K 0 3) Začátek exogenní výživy nastává u L 0 5. až 6. den po vykulení (u K 0 zpravidla již 3. den) 4) Odchovná perioda pro L 0-1 je podstatně kratší, než pro K 0-1, a v jejich druhé polovině již pro lína nenabízí požadované teplotní a potravní podmínky (FLEIG a GOTTSCHALK, 2001) U řady hospodářsky cenných druhů ryb chovaných v akvakulturách, je produkční cyklus pod kontrolou chovatele, což umožňuje při zjištění optimálních podmínek prostředí a výživy podstatné snížení ztrát. Zvýšená chovatelská a nutriční úroveň při počátečním odchovu se odráží ve zlepšeném přežití, růstu a kvalitě odchovaného plůdku. (JIRÁSEK, 1989). Výhody počátečního odchovu raných stadií plůdku v kontrolovaných podmínkách spočívá především v: Zajištění optimálních podmínek a výživy Vyloučení nebezpečí predace Dosažení vysokého přežití Potravní podmínky a úroveň výživy jsou primárním faktorem ovlivňujícím přežití a růst larev v rané ontogenezi (JIRÁSEK, 1989). Dalšími faktory ovlivňující odchov v kontrolovaných podmínkách jsou nezvyklé ekologické podmínky, plachost, vyhledávání úkrytů a citlivost ke stresům (FLEIG a GOTTSCHALK, 2001) 24

25 3 CÍL PRÁCE: Cílem diplomové práce bylo: Zhodnocení efektu počátečního odchovu plůdku lína pro další chov v rybničních podmínkách. Zhodnocení efektu chovu plůdku lína v rybničních podmínkách Zhodnocení vývoje přirozené potravy rybníčka během chovu plůdku lína. 25

26 4 MATERIÁL A METODIKA V rámci řešení diplomové práce probíhalo počáteční rozkrmení larev lína obecného na Oddělení rybářství a hydrobiologie (ORH) AF Mendelovy university s následným vysazením do rybničních podmínek. Dále byly nasazeny do rybničních podmínek larvy plůdku lína obecného ze stejného výtěrů bez počátečního rozkrmení na Rybníkařství Pohořelice se střediskem v Jaroslavicích. 4.1 Technika odchovu plůdku s počátečním rozkrmením Pokusný počáteční odchov larev lína v kontrolovaných podmínkách probíhal na 3 akváriích na ORH v době od 5.7. do , po počátečním rozkrmení byl odvezen a vysazen do rybničních podmínek. Akvárium o rozměrech 36cm:37cm:65,5cm bylo ze 4/5 napuštěno vodou a na každou nádrž bylo nasazeno 5900ks L 0 (80ks.l -1 ) původu Německé linie, který byl dovezen z Výzkumného ústavu rybářského a hydrobiologického ve Vodňanech (VÚRH). Charakteristika původu ryb použitých v pokusu je shrnuta do tabulky číslo 3. Každá nádrž byla vybavena dvouramenným molitanovým filtrem zajišťující filtraci celé nádrže během odchovu. Pro zlepšení nasycenosti vody kyslíkem byly zavedeny 2 vzduchovací kameny napojeny na rozvodný systém hlavního kompresoru recirkulačního zařízení na ORH. Výměna vody, čištění akvarií a filtrů se prováděla pravidelně jedenkrát denně mezi 4. a 6. hodinou odpolední nebo vícekrát během dne z důvodu znečištění prostředí vody exkrementy a zbytky nepřijaté potravy. K doplňování vody se používala upravená voda ze zásobníku z recirkulačního systému. Tab. 3: Charakteristika použitých ryb v pokusu Původ generačních ryb VÚRH Vodňany Datum výtěru Datum kulení Datum převozu Začátek testu Celková délka (mm) 4,8 Hmotnost (mg) 0,64 26

27 Řízený světelný dne byl stanoven na 16 hodin světla a 8 hodin tmy. Základní hydrochemické parametry byly sledovány třikrát denně a to vždy na stejných přesně stanovených místech. Přístroji WTW Oxi 315i a WTW ph 515i se měřila se teplota vody, nasycení vody kyslíkem a ph vody. Hodnoty naměřené během odchovu jsou uvedeny v tabulce č. 4. Teplota vody byla závislá a řízena vnějším prostředím odchovné místnosti. Tab. 4: Základní fyzikálně chemické parametry vody od 5. do Teplota vody ( 0 C) 24 26,2 Obsah kyslíku (%) 79 99,2 ph 7,26 8,24 K počátečnímu rozkrmení se využilo živé potravy a dále kombinace živé a suché diety. Jako přirozená potrava byla použita živá nauplie žábronožky solné (nauplia Artemia salina) z důvodu snížení zdravotních rizik a jednoduchosti získané přirozené potravy. Cysty artemií pocházely z komerčně dodávaného balení Sanders Premium, Sanders Brine Shimp Company, USA. Inkubace artemií probíhala v PET lahvích dle postupu doporučovaného výrobcem, 5 g cyst bylo naváženo na 1 litr vody a přidána 1 velká polévková lžíce soli. Do připravené láhve se slanou vodou a cysty bylo zavedeno vzduchování přes vzduchovací kamínek a ponecháno 24 hodin o teplotě 25 0 C k líhnutí. Po vylíhnutí byly artemie naváženy podle stanové denní krmné dávky a zkrmovány larvám lína. Pouze živá potrava byla podávána do 5. dne odchovu, od 6. dne se přešlo na kombinaci živé a suché krmné směsi Perla, a tato dieta byla použita do konce odchovu v kontrolovaných podmínkách. Důvodem výběru této krmné směsi je ten, že v předchozích pokusech při počátečním rozkrmení raných stadií plůdku lína patřila tato směs mezi krmiva s výbornými produkčními výsledky, (CILEČEK, 2007; DOUSEK, 2008). Obsah jednotlivých živin krmiv je uveden v tabulce 5. 27

28 Tab.5: Obsah živin a energie použitých krmiv Dieta Sušina Protein Tuk Vláknina Popel BNLV BE (Mj.kg -1 ) (%) (%) (%) (%) (%) (%) Živá nauplie Artemií 18,32 59,44 22,18-3,74 14,64 25,61 Perla 93,41 62,55 10,22-13,22 14,01 21, Strategie krmení v kontrolovaných podmínkách Denní dávky krmiv byly upravovány podle průměrné hmotnosti ryb a to tak, že ze začátku u přirozené potravy intenzita krmení činila 250 % hmotnosti ryb, u suché diety byla upravena dávka na 20% hmotnosti obsádky. Dále byla upravována velikost částic suché diety na začátku ve velikosti menši než 0,100 mm a ke konci odchovu menší než 0,250 mm. Odebraný vzorek larev lína (20 až 30ks) se každé 4 dny vážil, ze zjištěných hodnot byla upravována krmná denní dávka, tyto larvy byly fixovány do 4% roztoku formaldehydu. Po uplynutí třech měsíců, po hmotnostní stabilizaci vzorku ryb, byly zjištěny délkohmotnostní parametry. Celková délka těla (Total Length, TL - mm), délka těla (Standard Length, SL - mm) v milimetrech s přesností na dvě desetinná místa a celková hmotnost (Weight W mg) s přesností na jedno desetinné místo. Krmivo bylo podáváno během světelné periody dne 8krát denně ve dvou hodinových intervalech (6:00, 8:00, 10:00, 12:00, 14:00, 16:00, 18:00, 21:00). Krmivo se aplikovalo ručně a tímto způsobem probíhala i pravidelná kontrola nad aktivitou ryb při přijímání potravy. Během krmení byla na půl hodiny vzduchovací technika zastavena pro snazší příjem potravy rybami. Tab. 6: Krmný diagram D0 D11 INTENZITA KRMENÍ V % HMOTNOSTI OBSÁDKY Krm. den D0 D01 D02 D03 D04 D05 D06 D07 D08 D09 D10 D11 Artérie Perla

29 Obrázek 1: Odchovná akvária na ORH 4.3 Strategie krmení v rybničních podmínkách Na rybníček o rozloze 380 m 2 (komora 7) v Jaroslavicích dne bylo nasazeno u první varianty bez počátečního rozkrmení ks váčkového plůdku lína. U varianty po počátečním rozkrmení v kontrolovaných podmínkách bylo dne do rybníčku (komora 6) o stejné rozloze nasazeno ks L k. Přirozená potrava zajišťovala základní produkční krmnou dávku, dále také byla použita k přikrmování umělá potrava. Do každého rybníčku byla aplikována ručně a to v dávce 0,15kg/komoru/denně komerční krmná směs Dibaq carpio plus (2mm), která byla velikostně upravená sešrotováním na menši částice. Základní údaje o krmivu, které uvádí výrobce jsou uvedeny v tabulce číslo 7. Tab. 7: základní údaje o krmivu Dibaq carpio plus Základní charakteristika krmivo pro výkrm kaprů, Pro ryby o hlmotnosti 10 až 40g Energetický obsah Energie bruto 5 833kcal/24,4MJ Stravitelná energie 4 902kcal/20,5MJ Metabolizovatelná energie 4 190kcal/17,5MJ Stravitelnost porteinu 88% Nutriční složení protein 35 %, tuk 9 %,sacharidy 29,5 % vláknina 3 %, fosfor 1 %, popel 12,5 %, vlhkost 10% surovinové složení rybí moučka, rybí olej, obiloviny, olejniny, vitaminominerální premix, antioxidant a stabilizátor obsah doplňkových látek vit.a 7500m.j., vit. D3 1000m.j., vit. E (jako alfatokoferol) na 1kg 150mg 29

30 U obou rybníčků byly prováděny odběry vzorků ryb. Odběr byl zajištěn pomocí planktonové sítě podél břehových partii rybniční plochy. Získané ryby byly šetrně usmrceny a fixovány do 4% roztoku formaldehydu. U těchto ryb byly dále zjišťovány délkohmotnostní parametry. Z každé komory byl také v průběhu vegetační doby odebrán vzorek přirozené potravy způsobem přelití 50 litrů vody přes planktonní síťku, který byl dále fixován v 4% roztoku formaldehydu. Celkem bylo odebráno ve dvou týdenních odstupech během vegetační doby sedm vzorků z komory 7 a šest vzorků z komory 6. Determinaci a abundanci zooplanktonu z odebraných vzorků z kontrolních dnů provedl Doc. RNDr Ivo Sukop CSc. Zástupci přirozené potravy a abundance nejpočetněji se vyskytujících organismu ve všech vzorcích za vegetační období jsou graficky znázorněny v příloze diplomové práce. Obrázek 2: Odběr vzorku ryb 30

31 V rybnících se každodenně zjišťovala teplota, vodivost a obsah rozpuštěného O 2. Toto měření bylo provedeno vždy na stejném místě ve stejný čas. Rozpětí hodnot je uvedeno v tabulce číslo 8 a 9 za každou komoru. Vývoj teplot je graficky znázorněn v příloze. Tab. 8: Hydrochemické parametry komory číslo 6 L rozkrmený Teplota vody ( 0 C ) 15 21,1 O 2 (mg.l-1) 5,8 8,2 ph 6,91 7,58 Vodivost (ms.m-1) Tab. 9: Hydrochemické parametry komory číslo 7 L nerozkrmený Teplota vody ( 0 C ) 14,7 21,3 O 2 (mg.l-1) 5,8 8,2 ph 7,4 7,81 Vodivost (ms.m-1) Výlov komor Všechny ryby na konci vegetačního období byly sloveny po vypuštění rybníčků (komora 6 s plůdkem lína na počátku rozkrmeného a komora 7 bez počátečního rozkrmení v kontrolovaných podmínkách) za pomocí plůdkové vatky pod hrází rybníčka. Celkový počet ryb každé komory byl zjištěn pomocí odměrné nádoby. Po naplnění této nádoby byl plůdek spočítán a součet ryb z celkového objemu byl zaznamenán. Součet kusů z odměrné nádoby byl u každé komory proveden celkem 3krát, z těchto hodnot byl proveden aritmetický průměr pro každou komoru. Vedle těchto výlovů byl proveden výlov rybníčka (komora 8), který byl původně nasazen pouze podouství říční starší kategorie, ale vlivem protržení hráze mezi tímto rybníčkem a rybníčkem (komora 7) nasazeným línem bez počátečního rozkrmení v kontrolovaných podmínkách došlo k průniku ryb. Z každé komory byl odebrán vzorek ryb, šetrně usmrcen a zakonzervován do 4% formaldehydu. Vylovený plůdek ryb byl dále vysazeny do komor k zimování. 31

32 4.5 Sledované parametry Délkohmotnostní ukazatele 1. TL..celková délka těla 2. SL..délka těla 3. W.. celková hmotnost těla 4. Wbv...hmotnost ryby bez vnitřností 5. Wzt...hmotnost zažívacího traktu 6. Wztp..hmotnost prázdného zažívacího traktu 7. Ds..délka střev 8. VT...výška těla 9. ŠT.šířka těla Délkové parametry byly zjišťovány individuálně posuvným měřítkem Digital Caliper (0 200 mm) s přesností 0,01 milimetru a hmotnostní parametry byly získány na analytické digitální váze Mettler Toleto AB204-S s citlivostí 0,1 mg. K hodnoceni kondice plůdku byly použity vzorce - koeficient dle Fultona, koeficient dle Clarka. U koeficientu dle Fultona je ovlivněn výpočet množstvím naplněných zaživadel, ale u koeficientu dle Clarka je vyloučeno toto skreslení výsledku. Dále byly použity u některých variant další ukazatele a to Ukazatel vysokohřbetosti, Index širokohřbetosti a index naplnění zaživadel. Koeficient dle Fultona: K F W [ g] ( SL[ ]) = cm Koeficient dle Clarka: = Wbv[ g] Kc 3 ( SL[ cm] ) 100 [%] Index širokohřbetosti: ŠT IŠ = [ cm] DT[ cm] 100 (%) 32

33 Ukazatel vysokohřbetosti: UV = DT VT [ cm] [ cm] Index naplnění zaživadel: INZ Wzt = [ g] Wztp[ g] W [ g] 100 Ukazatel intenzity růstu plůdku Tento parametr byl získán podle vzorce Specifické rychlosti růstu ( Specifik Growth Rate SGR) vyjadřující procentický denní přírůstek hmotnosti, který se vztahuje k průměrné hmotnosti obsádky na konci sledovaného období. ln w ln w Spicifická rychlost růstu: SGR = t t 1 [%. d ] w t průměrná individuální hmotnost na konci období w 0 průměrná individuální hmotnost na začátku období t...délka období ve dnech Přežití ryb mt + mv Prosté přežití: Pp = 100 m 0 m t.počet ryb na konci pokusu m v.počet ryb odebraných během pokusu m 0.počet ryb na začátku pokusu 33

34 Vývojový index (KAMLER et al., 1987) i Di = n i.číselný ekvivalent vývojové etapy n počet kusů ve vzorku VÝVOJOVÁ ETAPA E L1 L2 L3 L4 L5 L6 J Číselný ekvivalent K určování vývojového indexu bylo použito lupy Vision Engineering Matis patented. Statistické vyhodnocení produkčních ukazatelů Z produkčních ukazatelů bylo v programu QC.EXPERT 2.5 (Firma TRILOBITE) provedeno základní statistické vyhodnocení za každou variantu sledovaného produkčního ukazatele. Získané hodnoty byly použity k t-testu průkaznosti rozdílu na hladině významnosti p<0,05 v programu ADSTAT 1.2. Z každého produkčního ukazatele varianty byl vypočítán aritmetický průměr (M) a horní (CLLB) a spodní (CLUB) mez významnosti. 34

35 5 VÝSLEDKY 5.1 Zhodnocení odchovu plůdku od do Kondiční stav K vyhodnocení bylo použito koeficientu dle Fultona, který u první varianty s počátečním rozkrmením v kontrolovaných podmínkách vykazoval na začátku odchovu v rybníčku průměrné hodnoty 1,04±0,19. Druhá varianta vykazovala vyšší průměrné hodnoty koeficientu 1,21±0,13. Růst Nižších hodnot na začátku odchovu v přirozených rybničních podmínkách dosahoval rozkrmený plůdek, průměrné kusové hmotnosti (W) 8,6±2,5 mg a celková délky (TL) 10,1±0,77 mm. Vyšších hodnot dosahoval nerozkrmený plůdek stejného stáří o kusové průměrné hmotnosti (W) 11,8±2,0 mg a celkové délky těla (TL) 10,74±0,5 mm. Hmotnostní specifická rychlost růstu (SGR) byla nižší u varianty s počátečním roktmením21,5 %d. -1 a u druhé varianty dosáhla průměrné hodnoty 24,3 %d. -1. Úroveň přežití Varianta s počátečním rozkrmením na konci odchovu v kontrolovaných podmínkách (D12) dosáhla úrovně přežití (Pp) 89,7%. U varianty s počátečním vysazením do rybničních podmínek tento údaj nemohl být zjištěn, důvodem byla praktická nemožnost slovení rybníčka a zjištění tohoto údaje v probíhajícím vegetačním období. Úroveň přežití u této varianty byla zjištěna na konci vegetačního období při výlovu Ontogenetický vývin Vývojový index (Di) u první varianty už rozkrmeného plůdku v kontrolovaných podmínkách ( ) vykazoval průměrnou úroveň 4,28 vývojového stupně, která odpovídala 4. larvální etapě. Druhá varianta odpovídala také 4. larvální etapě s průměrnou hodnotou 4,14 u vzorku odebraných ryb. 35

36 Sledované hodnoty u rozkrmeného plůdku na začátku vegetačního období jsou uvedeny v tabulce číslo 10, v tabulce číslo 11 jsou hodnoty statisticky vyhodnoceny. Tab. 10: Hodnoty na začátku vegetačního období L 1 rozkrmen (Komora 6) L 1 nerozkrmen (Komora 7) Start odchovu po rozkrmení M±Sd M±Sd Počet ryb Ks. Hmotnost (mg) 8,8±2,5 11,8±2,0 Přežití (%) 89,7% -* Průměrná TL (mm) 10,1±0,77 10,74±0,5 KF 1,04±0,19 1,21±0,13 Di 4,28 4,14 SGR (%.d -1 ) 21,5 24,3 * nebylo zjištěno Tab. 11 :Průměrné hodnoty sledovaných ukazatelů za období D0 D12 v roce 2009 (CLLB - CLUB;M) Varianta TL ** (mm) L rozkrm. 9,90-10,30 10,10 L nerozkrm. 10,64-10,84 10,74 SL ** (mm) 9,14-9,50 9,32 9,80-10,00 9,9 W** (mg) 8,18-9,39 8,79 11,56-12,86 11,77 K F ** 1,02-1,09 1,06 1,18-1,24 1,21 stadium 4,10-4,46 4 4,07-4,21 Mezi hodnotami označenými ** je statisticky průkazný rozdíl na hladině významnosti P<0,05 4,14 36