Ověření tepelných úprav obilných krmiv v chovu tržního kapra

Transkript

1 TECHNICKÁ ZPRÁVA PILOTNÍHO PROJEKTU Název pilotního projektu: Ověření tepelných úprav obilných krmiv v chovu tržního kapra Registrační číslo pilotního projektu: CZ.1.25/3.4./

2 Příjemce dotace: Název nebo obchodní jméno: Rybářství Třeboň a.s. Adresa: Rybářská 81, Třeboň IČ: Registrační číslo pp: Název pilotního projektu: CZ.1.25/3.4./1.315 Ověření tepelných úprav obilných krmiv v chovu tržního kapra Jméno a příjmení osoby, která je oprávněna příjemce dotace zastupovat: Ing. Josef Malecha, Ing. Jan Hůda, Ph.D., Ing. Magdalena Herdová Vědecký subjekt: Název nebo obchodní jméno: Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Fakulta rybářství a ochrany vod Adresa: IČ: Zátiší 728/II, Vodňany Místo a datum zpracování technické zprávy: Vodňany, Jméno a příjmení osoby, která je oprávněna vědecký subjekt zastupovat: prof. RNDr. Tomáš Polívka, Ph.D. Zpracovatel technické zprávy pilotního projektu: Název nebo obchodní jméno: Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Fakulta rybářství a ochrany vod Adresa: IČ: Zátiší 728/II, Vodňany Místo a datum zpracování technické zprávy: Vodňany, Jména a příjmení osob, které zpracovaly technickou zprávu: doc. Ing. Petr Hartvich, CSc., Ing. Jan Másílko Jméno a příjmení osoby, která je oprávněna zpracovatele technické zprávy zastupovat: prof. RNDr. Tomáš Polívka, Ph.D. 2

3 Souhlas s publikací technické zprávy: Souhlasím se zveřejněním této technické zprávy pilotního projektu v rámci opatření 3.4. Pilotní projekty z Operačního programu Rybářství na internetových stránkách Ministerstva zemědělství a s využíváním výsledků této technické zprávy všemi subjekty z odvětví rybářství. Podpis osoby oprávněné zastupovat: 1. Příjemce dotace: Ing. Josef Malecha Ing. Jan Hůda, Ph.D. Ing. Magdalena Herdová 2. Partnera projektu (vědecký subjekt): prof. RNDr. Tomáš Polívka, Ph.D. 3. Zpracovatele technické zprávy: prof. RNDr. Tomáš Polívka, Ph.D. 3

4 Obsah: 1. CÍL Co je cílem pilotního projektu V čem tkví inovativnost testované technologie Proč je nutná inovace, která je předmětem testování ÚVOD MATERIÁL A METODIKA VÝSLEDKY ZÁVĚR PŘÍLOHY

5 1. Cíl 1.1. Co je cílem pilotního projektu V roce 211 bylo cílem pilotního projektu zjistit produkční účinnost nejčastěji používaných obilovin jako je pšenice, žito, ječmen a triticale v tepelné úpravě při 1 C v porovnání s přikrmováním neupraveného zrna. Z výsledků bude zřejmé, která tepelně upravená obilovina bude nejvíce vhodná k přikrmování tržních kaprů, jak z hlediska dosažených přírůstků, tak i z hlediska ekonomických výsledků V čem tkví inovativnost testované technologie Tepelné úpravy zrna různých obilovin i dalších mechanických úprav přinesou nové možnosti aplikací v přikrmování kapra se zřetelem k ekonomice chovu. Zavedením těchto inovací do technologických postupů v chovu tržního kapra by mělo dojít k vyšší účinnosti trávení přijatých obilovin tržními kapry, což by mělo přinášet významné úspory v nákladech na krmiva Proč je nutná inovace, která je předmětem testování Chce-li být zajištěn trvale udržitelný rozvoj rybníkářství, musí být optimálně propojeny chovatelsky a ekonomicky vhodné technologie chovu ryb s požadavky životního prostředí. Rybníkářství, podobně i další zemědělské výroby, je odkázáno na tržní prostředí a nutnost svoji produkci kvalitně vyrobit a uplatnit na trhu. Proto je v zájmu každého producenta najít nejvhodnější alternativu i v oblasti výživy. V této souvislosti dochází i v rybníkářství k hledání nových možností zvýšení produkční účinnosti obilovin jejich vhodnou úpravou (mačkáním, šrotováním či tepelnou úpravou). Principem těchto technologií je zvýšení nutriční hodnoty, chutnosti, přijatelnosti a zejména stravitelnosti krmiv pro kapra. Při zavedení této úpravy krmiv do rybníkářské praxe lze dosáhnout žádoucího ekonomického efektu. 5

6 2. Úvod Rybářství Třeboň a.s. při odchovu tržního kapra využívá výhradně přirozené potravy (zooplankton a zoobentos) a tradičního přikrmování obilovinami. Na základě výsledků pokusů z minulých let přistoupilo k různým technologickým úpravám, které by měly přinést výrazný ekonomický efekt. Po ověření mechanických úprav obilovin, přechází podnik na ověřování termických úprav, které zatím nebyly odzkoušeny. Aby výsledky pokusů byly více srovnatelné s poznatky z předešlých let, pokračuje se v pokusech na stejných rybnících a sádkách. V roce 211 budou provedeny pokusy u obilovin (pšenice, triticale, ječmen, žito), které budou ohřáté ve stejném časovém intervalu na 1 C. Také tyto úpravy jsou vyhovující pro uplatnění v provozních podmínkách třeboňského rybníkářství. Z výsledků pokusů poté vyplyne, které varianty mohou být efektivní a mohou být zavedeny v rámci výroby tržního kapra v celém podniku. Přínosem této technologie bude snížení nákladů odhadem o 4 % na spotřebu tradičně používaných obilovin. Tyto technologie jsou dalším pokračováním testování krmiv v minulých letech, jejichž výsledky jsou přehledně uvedeny v práci Hartvich & Urbánek, 28; Urbánek, 29; Másílko a kol., 29; Urbánek a kol., 21; Hlaváč, 211; Vodárek, 211. Seznam použité literatury: Hartvich, P., Urbánek, M., 28. Snižování nákladů na přikrmování obilovinami v chovu tržního kapra na rybářství Třeboň Hld. a.s..ověřená technologie, JČU, České Budějovice, 21 s. Hlaváč, D., 211. Vliv úpravy krmiv na produkční ukazatele v chovu tržního kapra na rybnících rybářství Třeboň. Diplomová práce, JČU České Budějovice,11 s. Másílko, J., Urbánek. M., Hartvich, P., Hůda, J., 29. Efektivní přikrmování mechanicky upravenými obilovinami v chovu tržního kapra na rybářství Třeboň a.s. edice metodik č. 98, Vodňany, 11 s. Urbánek, M., 29. Influence of cereals feeding on produce parameters and quality of flesh in market carp farming. [in Czech]. Ph.D.Thesis. University of South Bohemia,179 s. Urbánek, M., Hartvich, P., Vácha, F., Rost, M., 21. Investigation of fat content in market common carp (Cyprinus carpio) flesh during the growing season. Aquaculture Nutrition, 16: s. Vodárek, M., 211. využití mechanicky upravených krmiv v polointenzivním chovu tržního kapra. Diplomová práce, JČU České Budějovice, 79 s. 6

7 3. Materiál a metodika Pro výzkum byly zvoleny 4 rybníky, v nichž se chová tržní kapr Horák (2,2 ha), Fišmistr (2,8 ha), Baštýř (1,7 ha) a Pěšák (2,7 ha). Všechny rybníky (obr. 13, 14, 15 a 16) jsou napájeny přítokem z výše položeného rybníka Rod (36,1 ha). Dále pokusy probíhaly na sádkách v Třeboni (obr. 17), které jsou napájeny z rybníka Svět (215 ha). Výhodou sádek je snadná manipulace s rybí obsádkou a lepší kontrola prostředí. Pro pokusy byla použita provozní linie třeboňského kapra šupinatého K 3 (používané označení TŠ). Upravené obiloviny pro pokus byly přikrmovány celé, suché a mechanicky a tepelně upravené. Jednotlivé sádky i rybníky Nadějské soustavy byly nasazeny provozní linií třeboňského kapra šupinatého, (K 3, používané označení TŠ) o počtu 363 ks.ha -1. Početnost rybí obsádky na rybnících i na sádkách byla přepočtena na výměru jednotlivých rybníků a sádek. Přikrmování kaprů probíhalo 3 dny v týdnu (pondělí, středa, pátek) v dávkách 2 % hmotnosti obsádky. Krmná dávka byla upravována podle aktuální hmotnosti kaprů s cílem zachovat jednotnou úroveň stravitelné energie v použitých obilovinách vzhledem k nasazené obsádce (obr. 8 a obr. 9). Během krmeného pokusu byly prováděny v měsíčních intervalech kontrolní odlovy. Při těchto odlovech byly zjišťovány základní tělesné a kondiční ukazatele a obsah tuku ve svalovině ryb pomocí přístroje Fatmetr. Vybraným rybám byl aplikován čip pomocí jednoduchého implanteru (obr. 2). Čtecí zařízení sloužila přenosná čtečka ISO MAX IV STICK od firmy DataMars. Na rybnících i sádkách byly sledovány následující fyzikálně-chemické parametry: 2x 3x v týdnu v ranních hodinách ( h) byla sledována teplota vody na hladině, a koncentrace rozpuštěného kyslíku oxymetrem (obr. 18) INSA MFD 79 (INSA s.r.o. Praha) a dále ph, alkalita, CHSK, vodivost a chlorofyl. Rozbory při použití standardních spektrometrických metod byly provedeny v laboratoři (tab. 8 a 9). Na závěr dojde ke stanovení provozní a ekonomické efektivnosti chovu. Vyhodnocování ukazatelů a parametrů Pro hodnocení kondice byl použit ukazatel Index obvodu těla (IO), Fultonův koeficient (FC), jenž byl vypočítán podle Arlinghaus & Hallermann (27). Specifická rychlost růstu (SGR) byla vypočítána podle Virk & Saxena (23). Dále byla spočítána konverze krmiva (FCR). 7

8 Pro vědecké hodnocení byly spočteny a vyhodnoceny hodnoty - efektivnost využití proteinu (PER; %) a retence tuku z přijatého krmiva (alr; %). Stanovení obsahu tuku ve svalovině kaprů Metodika stanovení obsahu tuku ve svalovině kaprů ručním přístrojem fatmetrem je podrobně popsána v článku s názvem Investigation of fat content in market common carp (Cyprinus carpio) flesh during the growing season. Výpočet podílů přirozené potravy a přikrmování na celkovém přírůstku Pro teoretický výpočet podílu přírůstku z přirozené potravy na celkovém přírůstku byl denní přírůstek kontroly v gramech vydělen průměrným denním přírůstkem z přikrmovaných nádrží. Tím byl získán podíl přírůstku, který vznikl z přirozené potravy, bez přikrmování. Převedením těchto hodnot na % byl získán podíl přírůstku z přirozené potravy na celkovém přírůstku. Odečtem podílu přirozeného přírůstku od celkového byl získán podíl přírůstku z testovaných obilovin na sádkách (obr. 11 a 12). Výpočet: (Denní přírůstek kontroly v gramech / průměr denního přírůstků z přikrmovaných nádrží v gramech) x 1 = % podíl přírůstku z přirozené potravy na celkovém přírůstku 8

9 4. Výsledky Rybníky v Nadějské soustavě V tab. 1 jsou uvedeny krmné varianty a kontrola, pokusné obsádky při nasazení a dále výlovy a dosažené přírůstky. V jednotlivých obsádkách se při nasazení pohybovala kusová hmotnost v rozpětí,92,98 kg, při výlovu byla dosažena průměrná kusová hmotnost v rozmezí 1,94 2,68 kg. Při tom nejnižší průměrné kusové hmotnosti bylo dosaženo v rybníce Baštýř s přikrmováním tepelně upraveného triticale při 1 C na rozdíl od kontrolní obsádky v rybníce Horák, kde bylo dosaženo průměrné kusové hmotnosti 2, kg. Nejvyšší průměrnou kusovou hmotnost vykázal rybník Pěšák (2,68 kg) s přikrmováním mačkaného triticale s tepelnou úpravou při 1 C před rybníkem Fišmistr s průměrnou kusovou hmotností 2,6 kg s přikrmováním neupraveného triticale. Ztráty kusové byly v roce 211 minimální, v rybnících Horák, Baštýř a Pěšák nulové, na rybníce Fišmistr dosáhly,2 %. Denní kusový přírůstek se v pokusných rybnících pohyboval od 6,52 g až 11,22 g, nejnižší byl dosažen v kontrole (rybník Horák) v hodnotě 6,52 g. Nejvyšší dosažený přírůstek obsádky kaprů byl na rybníce Pěšák ve výši 636 kg.ha -1, druhý v pořadí na rybníce Fišmistr 65 kg.ha - 1, dále rybník Baštýř 371 kg.ha -1 a nejnižší 37 kg.ha -1 v kontrole na rybníce Horák. Nejnižší konverze (FCR) a nejvyšší účinnosti krmiv (FCE) včetně nejvyšší relativní rychlosti růstu (RGR) bylo dosaženo na rybníce Pěšák s přikrmováním mačkaného triticale s tepelnou úpravou 1 C (tab. 2). Jenom s menšími neprůkaznými rozdíly byly podobné hodnoty zjištěny na rybníce Fišmistr s přikrmováním celých zrn triticale. Na rybníce Baštýř (triticale upravené při 1 C) byly hodnoty ukazatelů produkční účinnosti výrazně odlišné od předchozích dvou variant. V ukazatelích SGR a RGR se hodnoty blížily výsledkům kontrolní obsádky v rybníce Horák. Vysoké přírůstky obsádek v rybnících Pěšák a Fišmistr (tab. 4) příznivě ovlivnily FK, který se během pokusů pohyboval ve výši 3,1 až 3,5. Naopak v rybníce Baštýř a Horák FK kolísal v rozmezí 2,9 až 3,4. Na konci období v těchto rybnících byl FK zjištěn shodně 2,9 a v rybnících Pěšák a Fišmistr 3,3 a 3,2, což bylo ovlivněno vyššími přírůstky a kusovou hmotností obsádky. IO měl podobný průběh jako byl zjištěn u FK na úrovni hodnot 1,7 až 1,15 (rybníky Pěšák a Fišmistr) a rybníků Baštýř a Horák (1,9 až 1,19). Obsah tuku ve svalovině se z počátečních 3,8 % postupně zvyšoval u všech pokusných variant až k srpnové kontrole, kde obsah tuku činil 6,3 % v rybníce Pěšák, 6,2 % v rybnících Fišmistr a Baštýř a nejmenší obsah 4,3 % byl v kontrole na rybníce Horák (tab. 4). V dalším 9

10 období, jak bylo zjištěno na konci pokusů dne 3. září, se obsah tuku snížil na hodnoty 5,9 % v rybníce Pěšák a 5,6 % v rybníce Fišmistr, naopak se obsah tuku zvýšil v rybníce Horák a Baštýř na hodnoty 4,7 % a 6,7 %. V průběhu pokusů bylo zjištěno na rybníce Baštýř zarůstání celého vodního sloupce růžkatci (Ceratophyllaceae). Došlo k vytvoření souvislé rostlinné biomasy, která výrazně ovlivnila fyzikálně-chemické poměry vody. Při sledování obsahu kyslíku a teploty vody (obr. 4) došlo ke kritickému období na konci srpna, kdy se náhle zvýšila teplota vody o více než 5 C a v závislosti na teplotě vody se snížil od až do obsah kyslíku na hladině na kritické hodnoty, které kolísaly v rozmezí 2,3 až,86 mg O 2.l -1 vody. A již v 3 cm pod hladinou byl zjištěn deficit kyslíku. Proto bylo zastaveno přikrmování. Přitom byl v rybníce zjištěn také početný výskyt hrubého zooplanktonu (Cladocera nad,7 mm) jak vyplývá z obr. 6. Dále byl instalován a spuštěn v rybníce aerátor a zároveň byla aplikována dávka superfosfátu (1, kg.ha -1 ) k podpoře rozvoje fytoplanktonu. Vlivem těchto opatření došlo k postupnému navýšení obsahu kyslíku až na přijatelné hodnoty a nebyl zjištěn žádný úhyn obsádky. Na ostatních pokusných rybnících (obr. 2, 3 a 5) došlo ve stejném období rovněž ke zvýšení teploty vody ale jen k bodovým poklesům obsahu kyslíku. Tento průběh neměl vliv na přežití obsádky a zhoršení produkční účinnosti testovaných krmiv jako na rybníce Baštýř. 1

11 Tab. 1. Použitá krmiva, obsádky, výlovy a přírůstky pokusných variant v Nadějské soustavě rybníků (délka pokusů 156 dní). Nasazeno Sloveno Přírůstek Počet ryb (ks) Celková hmotnost (kg) Kusová hmotnost (kg.ks -1 ) Počet ryb (ks) Celková hmotnost (kg) 11 Kusová hmotnost (kg.ks -1 ) Přírůstek celkem (kg) Kusový přírůstek (kg.ks -1 ) Ztráty Přírůstek Přírůstek rybník Krmivo (%) (g.ks -1.den -1 ) (kg.ha -1 ) Horák kontrola - bez příkrmu 8 786, , 814 1,2 6,52 37 Fišmistr Trit. Dynín , ,6, ,67 1,71 65 Baštýř Trit. tep. úp 1 C , , ,2 6, Pěšák Triticale mačkané a tep. úp. 1 C 98 99, , ,75 11, Tab. 2. Výsledné ukazatele produkční účinnosti krmiv v Nadějské soustavě (délka pokusu 156 dní). rybník Krmivo Spotřeba krmiva (kg) FCR FCE SGR RGR Přírůstek relativní denní (%.d -1 ) Ztráty (%) Horák kontrola - bez příkrmu - - -,46 14,66 Fišmistr Trit. Dynín 348 1,8,56, ,15,2 Baštýř Trit. tep. úp 1 C ,93,34,48 111,71 Pěšák Triticale mačkané a tep. úp. 1 C 294 1,71,58, ,21 Tab. 3. Přírůstky ostatních druhů ryb na Horáku a Baštýři v Nadějské soustavě (délka pokusu 156 dní). Nasazeno Sloveno Přírůstek Druh Počet Celková Kusová Počet Celková Kusová Přírůstek Kusový Rybník ryby ryb hmotnost hmotnost ryb hmotnost hmotnost Ztráty celkem přírůstek Přírůstek Přírůstek (ks) (kg) (kg.ks -1 ) (ks) (kg) (kg.ks -1 ) (%) (kg) (kg.ks -1 ) (g.ks -1.den -1 ) (kg.ha -1 ) Amur 32 99, ,8,32 155,49 3,12 7 Horák Lín ,5, ,2 658,15,97 3 Baštýř Lín ,6, ,2 327,15,96 193

12 Tab. 4. Přehled sledovaných ukazatelů v průběhu krmného pokusu v Nadějské soustavě (průměr ± směrodatná odchylka) Rybník Datum Parametry Horák Fišmistr Baštýř Pěšák n Den 1. - hmotnost (g) 117 ± ± ± ± 16 nasazení Tuk (%) 3,8 ±,3 3,8 ±,3 3,8 ±,3 3,8 ±, FK 3, ±,2 3, ±,2 3, ±,2 3, ±,2 IO 1,15 ±,5 1,15 ±,5 1,15 ±,5 1,15 ±,5 1. kontrola kontrola kontrola kontrola Den výlov n hmotnost (g) 1248 ± ± ± ± 242 Tuk (%) 4,±,5 4,2 ±,6 4,1 ±,5 4, ±,5 FK 3,3 ±,3 3,1 ±,2 3, ±,2 3,2 ±,3 IO 1,12 ±,6 1,15 ±,6 1,15 ±,5 1,11 ±,5 n hmotnost (g) 1528 ± ± ± ± 275 Tuk (%) 4,3 ±,5 4,3 ±,5 4,2 ±,4 4,6 ±,4 FK 3,4 ±,3 3,3 ±,3 3,2 ±,4 3,4 ±,3 IO 1,9 ±,5 1,11 ±,6 1,14 ±,6 1,9 ±,5 n hmotnost (g) 164 ± ± ± ± 254 Tuk (%) 4,5 ±,4 5,3 ±,7 5,3 ±,6 5,5 ±,6 FK 3, ±,2 3,4 ±,3 3,4 ±,3 3,4 ±,2 IO 1,18 ±,5 1,1 ±,6 1,1 ±,5 1,9 ±,5 n hmotnost (g) 1771 ± ± ± ± 444 Tuk (%) 4,3 ±,5 6,2 ± 1,2 6,2 ± 1,1 6,3 ± 1, FK 3,2 ±,2 3,4 ±,3 3, ±,2 3,5 ±,6 IO 1,13 ±,3 1,9 ±,8 1,17 ±,2 1,7±,6 n hmotnost (g) 1959 ± ± ± ± 521 Tuk (%) 4,7 ±,4 5,6 ± 1,4 6,7 ±,9 5,9 ± 1,4 FK 2,9 ±,2 3,2 ±,3 2,9 ±,2 3,3 ±,2 IO 1,19 ±,8 1,12 ±,5 1,18 ±,5 1,12 ±,5 n, počet ryb (ks); FK, Fultonův koeficient; IO, Index obvodu těla 12

13 Výsledky sádky Třeboň Ztráty na pokusných obsádkách během pokusného období v délce 124 dní byly nulové (tab. 5). Kusová hmotnost ryb při nasazení do všech variant a kontroly se pohybovala v rozmezí 161 až 1217 g. Na konci pokusu byla dosažena průměrná kusová hmotnost ve variantách s přikrmováním od 221 až 2555 g. Výrazně nižší kusová hmotnost 1775 g byla zjištěna v kontrole bez příkrmu. Nejvyšší kusový přírůstek 1472 g byl zaznamenán ve variantě ječmen tepelně upravený 1 C. Následovala varianta žito tepelně upravené 1 C s kusovým přírůstkem 1346 g a dále triticale tepelné upravené 1 C s hodnotou 1277 g. Teprve na čtvrtém místě byl kusový přírůstek 1271 g u ječmene a na pátém místě žito s kusovým přírůstkem 1262 g. Následovala pšenice s kusovým přírůstkem 1257 g a pšenice tepelně upravená 1165 g. Pořadí uzavíralo triticale s přírůstkem 1141 g a v kontrole dosáhly ryby přírůstek pouze 714 g. Stejné pořadí jako u kusových přírůstků bylo zjištěno i u denních kusových přírůstků. Z výsledků vyplývá významné zjištění, že tepelná úprava u ječmene, žita a triticale výrazně zvyšovala kusové přírůstky na rozdíl od pšenice, kde tepelná úprava měla tyto přírůstky nižší než varianta pšenice bez úprav. Hodnoty ukazatelů produkční účinnosti jsou uvedeny v tab. 6. Krmný koeficient FCR s hodnotou 2,4 byl nejnižší u ječmene v tepelné úpravě 1 C. Dále následovalo žito tepelně upravené 1 C v hodnotě 2,23, triticale tepelně upravené 1 C 2,35, ječmen bez úprav 2,36, žito bez úprav 2,38 a pšenice bez úprav 2,39. Výrazně vyšších hodnot dosáhla pšenice tepelně upravená při 1 C a to 2,58 a triticale bez úprav 2,63. U ukazatele FCE byla první tři místa shodná jako u FCR. Ukazatel specifické rychlosti růstu SGR byl nejvyšší opět u ječmene s tepelnou úpravou 1 C, následovaly ječmen a žito tepelně upravené 1 C se shodnými hodnotami. Ještě nižší hodnoty byly zjištěny u obilovin bez úpravy jako jsou pšenice, žito a triticale. Výrazně nejnižší hodnoty SGR a RGR byly zaznamenány u kontrolní skupiny kaprů. V průběhu pokusného období se zvyšovaly absolutní kusové přírůstky ryb podle kontrolních odlovů především v období mezi poslední kontrolou 1.8. a výlovem 5.9. při ukončení pokusů (tab. 7). Při pokusném odlovu 2. července už varianty s tepelně upraveným ječmenem, žitem a triticale dosahovaly výrazně vyšší průměrné kusové hmotnosti. I v dalším pokusném odlovu 1.srpna tyto varianty přesahovaly průměrnou kusovou hmotnost 2 kg na rozdíl od zbývajících variant včetně kontrolní skupiny. U varianty tepelně upravené pšenice byly vždy dosažené průměrné kusové hmotnosti nižší než u neupraveného zrna. Při vysazení pokusných obsádek se Fultonův koeficient (FK) pohyboval v rozmezí 3,1 až 3,5. Nejvíce se 13

14 zvýšil v prvním měsíci pokusného období u variant pšenice zrno (3,7), žito zrno (3,6), triticale zrno (3,6), ječmen zrno a ječmen tepelně upravený (3,5), dále žito a pšenice tepelně upravené (3,5). V dalším průběhu pokusu FK kolísal a až při výlovu byly zjištěny vyšší hodnoty. Index obvodu (IO) se pohyboval na začátku pokusů v rozmezí 1,1 až 1,16. Na konci pokusů byl v rozmezí 1,9 až 1,17. Podobně jako v roce 21 se obsah tuku postupně výrazně zvyšoval u všech variant kromě kontroly. Na konci pokusu byl zjištěn obsah tuku u variant s tepelnou úpravou vždy výrazně vyšší než u neupraveného zrna. Pouze u zrna pšenice byly obsahy tuku naměřeny shodné. 14

15 Tab. 5. Použitá krmiva, obsádky, výlovy a přírůstky pokusných variant na sádkách v Třeboni 211(délka pokusu 124 dní). Nasazeno Sloveno Přírůstek Počet ryb (ks) Celková hmotnost (kg) Kusová hmotnost (g.ks -1 ) Počet ryb (ks) Celková hmotnost (kg) Kusová hmotnost (g.ks -1 ) Přírůstek celkem (kg) Kusový přírůstek (g.ks -1 ) Sádka č. Krmivo Ztráty (%) Přírůstek (g.ks -1.den -1 ) 2 Triticale tepelná úprava 1 C 9 1, , , ,3 7 Triticale bez úprav 11 11, , , ,2 16 Ječmen 11 12, , , ,25 17 Ječmen tepelná úprava 1 C 11 11, , , ,87 18 Žito bez úprav 11 12, , , ,18 19 Žito tepelná úprava 1 C 11 13, , , ,85 2 Pšenice bez úprav 11 12, , , ,14 21 Pšenice tepelná úprava 1 C 11 12, , , ,4 3 Kontrola bez příkrmu 5 5, , , ,76 15

16 Tab. 6. Výsledné ukazatele produkční účinnosti krmiv na sádkách v Třeboni 211 (délka pokusu 124 dní). Sádka č. Krmivo Spotřeba krmiva (kg) FCR FCE SGR RGR Přírůstek relativní denní (%.d -1 ) Ztráty (%) 2 Triticale tepelná úprava 1 C 27 2,35,43,58 15,85 7 Triticale bez úprav 33 2,63,38,59 17,86 16 Ječmen bez úprav 33 2,36,42,61 113,91 17 Ječmen tepelná úprava 1 C 33 2,4,49, ,1 18 Žito bez úprav 33 2,38,42,59 17,86 19 Žito tepelná úprava 1 C 33 2,23,45,61 113,91 2 Pšenice bez úprav 33 2,39,42,59 19,88 21 Pšenice tepelná úprava 1 C 33 2,58,39,58 16,86 3 Kontrola bez příkrmu - - -,41 67,54 16

17 Tab. 7. Přehled sledovaných ukazatelů v průběhu krmného pokusu na sádkách v Třeboni 211 (průměr ± směrodatná odchylka). Číslo sádky Datum Parametry n Den 1. - hmotnost (g) 1217 ± ± ± ± ± ± ± ± ± 19 nasazení FK 3,1 ±,3 3,1 ±,2 3,1 ±,2 3,2 ±,2 3,5 ±,5 3,1 ±,2 3,3 ±,2 3,3 ±,2 3,2 ±, IO 1,16 ±,6 1,15 ±,6 1,15 ±,5 1,12 ±,4 1,1 ±,1 1,14 ±,4 1,12 ±,5 1,11 ±,4 1,14 ±,3 Tuk (%) 4,2 ±,1 4,2 ±,1 4,1 ±,3 4,2 ±,3 4,2 ±,2 4,1 ±,3 4,3 ±,2 4,2 ±,3 4,2 ±,2 1. kontrola kontrola kontrola kontrola Den výlov n hmotnost (g) 1487 ± ± ± ± ± ± ± ± ± 183 FK 3,3 ±,3 3,6 ±,3 3,5 ±,2 3,5 ±,2 3,6 ±,3 3,5 ±,3 3,7 ±,5 3,5 ±,3 3,3 ±,1 IO 1,13 ±,5 1,8 ±,6 1,1 ±,5 1,7 ±,3 1,8 ±,4 1,1 ±,56 1,7 ±,6 1,8 ±,5 1,11 ±,3 Tuk (%) 4,5 ±,4 4,4 ±,3 4,2 ±,3 4,7 ±,3 4,4 ±,3 4,5 ±,4 4,4 ±,3 4,2 ±,4 4,2 ±,1 n hmotnost (g) 1585 ± ± ± ± ± ± ± ± ± 259 FK 3,1 ±,2 3,2 ±,3 3,3 ±,1 3,4 ±,2 3,3 ±,3 3,1 ±,2 3,4 ±,3 3,3 ±,3 3,2 ±,3 IO 1,16 ±,5 1,9 ±,1 1,12 ±,3 1,1 ±,4 1,13 ±,4 1,15 ±,4 1,1 ±,5 1,11 ±,5 1,14 ±,5 Tuk (%) 4,6 ±,4 4,4 ±,3 4,3 ±,3 4,5 ±,3 4,4 ±,2 4,7 ±,3 4,4 ±,3 4,5 ±,3 4, ±,1 n hmotnost (g) 1836 ± ± ± ± ± ± ± ± ± 3 FK 3,2 ±,2 3,2 ±,3 3,3 ±,2 3,3 ±,2 3,3 ±,2 3,2 ±,3 3,3 ±,3 3,3 ±,3 3,2 ±,3 IO 1,16 ±,5 1,16 ±,6 1,14 ±,4 1,12 ±,4 1,13 ±,4 1,15 ±,5 1,13 ±,5 1,13 ±,4 1,15 ±,5 Tuk (%) 5, ±,5 4,7 ±,4 5,1 ±,5 5,6 ±,8 5, ±,4 5,6 ±,5 4,9 ±,4 5,2 ±,4 4, ±,1 n hmotnost (g) 218 ± ± ± ± ± ± ± ± ± 349 FK 3,2 ±,2 3,1 ±,2 3,4 ±,2 3,4 ±,2 3,3 ±,2 3,2 ±,2 3,3 ±,3 3,1 ±,5 3,4 ±,2 IO 1,15 ±,6 1,16 ±,6 1,11 ±,4 1,9 ±,5 1,1 ±,3 1,13 ±,5 1,11 ±,5 1,14 ±,5 1,11 ±,4 Tuk (%) 5,7 ±,7 4,7 ±,4 5,5 ±,7 5,8 ±,8 5, ±,5 5,2 ±,5 4,9 ±,6 4,8 ±,4 4,2 ±,1 n hmotnost (g) 2494 ± ± ± ± ± ± ± ± ± 352 FK 3,3 ±,3 3,3 ±,3 3,4 ±,2 3,5 ±,2 3,4 ±,2 3,4 ±,2 3,4 ±,3 3,4 ±,3 3,2 ±,1 IO 1,17 ±,11 1,12 ±,6 1,11 ±,4 1,9 ±,5 1,1 ±,3 1,1 ±,5 1,9 ±,6 1,1 ±,5 1,14 ±,3 Tuk (%) 7, ±,1 6,3 ±,8 5,6 ±,6 6, ±,5 5,9 ±,6 6,4 ±,5 6,1 ±,7 6,1 ±,8 4,2 ±,2 n, počet ryb (ks); FK, Fultonův koeficient; IO, Index obvodu těla 17

18 5. Závěr Pro vědecké využití výsledků pokusů na sádkách a vybraných rybnících v roce 211 a možnosti jejich relevantního srovnání byl snížen počet proměnných v obou skupinách: - pokusné rybníky a vybrané sádky byly zásobeny rybniční vodou ze stejného zdroje - nasazené obsádky do rybníků a sádek byly přepočtené podle velikosti vodní plochy na stejný počet kusů - pro porovnání byla ke každé skupině přeřazena kontrolní obsádka bez přikrmování - za sledované období byly v jednotlivých sádkách a rybnících celkové dávky krmiv i množství základních živin stejné. Efektivnost využití proteinů (PER) a retence tuku (alr) jsou zřejmé z graf Na rybnících byla nejvyšší hodnota PER u varianty triticale mačkané a tepelně upravené (graf. 3). Nižší hodnoty dosáhlo triticale zrno a nejnižší hodnoty 2,51 % triticale tepelně upravené. Na sádkách byla zjištěna nejvyšší hodnota PER u žita tepelně upraveného, dále následovalo žito, ječmen tepelně upravený, triticale tepelně upravené, ječmen, pšenice, triticale a na posledním místě byla pšenice tepelně upravená Retence tuku (alr) byla nejvyšší u triticale mačkaného a tepelně upraveného, následovalo triticale zrno. Nejnižší retence tuku dosáhlo triticale tepelně upravené. Na sádkách nejvyšší retenci tuku mělo triticale tepelně upravené, dále následovalo žito tepelně upravené, ječmen tepelně upravený a pšenice zrno, žito zrno, triticale zrno a pšenice tepelně upravená. Nejnižší hodnota retence tuku byla zjištěna u ječmene zrna. Z nezjištěných důvodů byla na sádkách jako nejhorší hodnocena pšenice tepelně upravená a pšenice v zrnu na rozdíl od ostatních tepelných úprav, které výrazně převyšovaly neupravené obiloviny. Praktický význam spočívá ve využití tepelně upraveného zrna při neuspokojivém obsahu tuku ve svalovině ryb před koncem vegetačního období (srpen září). Na rozdíl od kukuřice neovlivňuje tepelná úprava senzorické vlastnosti svaloviny tržních kaprů. Rozhodujícím kritériem pro zavedení do praxe bude výše nákladů na tepelnou úpravu. Pro příklad porovnání nákladů na přírůstek kapra byly vybrány hodnoty konverze krmiva FCR tepelné úpravy triticale = 2,35 a FCR triticale bez úpravy = 2,63 (viz. tab. 6) a ceny obilovin dle dodacího listu. Úspory lze vyčíst z tabulky 1 a 11. Z nich vyplývá, že při ceně za tepelnou úpravu 2 Kč/q triticale lze očekávat úsporu nákladů 6,9 % na 1 kg přírůstku a při ceně 15 Kč/q triticale úsporu nákladů 7,8 % na 1 kg přírůstku. V Českých Budějovicích dne doc. Ing. Petr Hartvich, CSc. řešitel projektu 18

19 6 5 4,19 3,93 4 3,61 PER (%) 3 3,13 2,8 3,12 2,93 2, Trit tep. úp. 1 C Trit. Dynín Ječmen Ječmen 1 C Žito Žito 1 C Pšenice Pšenice 1 C Krmivo Graf 1. Efektivnost využití proteinů (PER) na sádkách ,61 189,15 199, ,49 154,45 165,76 171,9 161,21 15 alr (%) 1 5 Trit tep. úp. 1 C Trit. Dynín Ječmen Ječmen tep. úp. 1 C Žito Žito tep. úp. 1 C Pšenice Pšenice tep. úp. 1 C Krmivo Graf. 2. Retence tuku (alr) na sádkách 19

20 6 5 4,8 4,29 4 PER (%) 3 2, Trit. Dynín Trit. tep. úp 1 C Triticale mačkané a tep. úp. 1 C Fišmistr Baštýř Pěšák Graf. 3. Efektivnost využití proteinů (PER) na rybnících. 228, ,23 18, alr (%) 1 5 Trit. Dynín Trit. tep. úp 1 C Triticale mačkané a tep. úp. 1 C Fišmistr Baštýř Pěšák Graf. 4. Retence tuku (alr) na rybnících. 2

21 6. Přílohy Teplota Kyslík ph Datum Obr. 1. Naměřené fyzikálně-chemické parametry (sádky Třeboň 211). 3 Tepolta Kyslík ph Datum Obr. 2. Naměřené fyzikálně-chemické parametry (rybník Horák 211).

22 Tepolta Kyslík ph Datum Obr. 3. Naměřené fyzikálně-chemické parametry (rybník Fišmistr 211). 3 Tepolta Kyslík ph Datum Obr. 4. Naměřené fyzikálně-chemické parametry (rybník Baštýř 211). 22

23 Tepolta Kyslík ph Datum Obr. 5. Naměřené fyzikálně-chemické parametry (rybník Pěšák 211). 1% Podíl jednotlivých skupin planktonního společenstva 8% 6% 4% 2% % 9.V 3.V 2.VI 18.VII 18.VIII 16.IX 9.V 3.V 2.VI 18.VII 18.VIII 16.IX 9.V 3.V 2.VI 18.VII 18.VIII 16.IX 9.V 3.V 2.VI 18.VII 18.VIII 16.IX Fišmistr Pěšák Horák Baštýř rotifera copepoda cladocera <,7 mm cladocera >,7 mm Obr. 6. Podíl jednotlivých skupin planktonního společenstva (rybníky Naděj 211). 23

24 1% Podíl jednotlivých skupin planktonního společenstva 9% 8% 7% 6% 5% 4% 3% 2% 1% % 9.V 3.V 2.VI 18.VII 18.VIII 1.IX rotifera copepoda cladocera <,7 mm cladocera >,7 mm Obr. 7. Podíl jednotlivých skupin planktonního společenstva (sádky Třeboň 211). 24

25 Tab. 8. Laboratorní fyzikální a chemické analýzy vody (rybníky Naděj 211). Datum Rybník Vodivost (µs/cm) KNK 4,5 (meq/l) CHSK Cr (mg/l) Chlorofyl a (µg/l) Horák -, , Fišmistr - 8, ,21 Baštýř -, ,98 Pěšák -, ,45 Horák 186,8 1, , Fišmistr 195,5 1, ,9 Baštýř 165,5, ,74 Pěšák 168,3, ,94 Horák 193, , Fišmistr 192, ,5 Baštýř 17, ,45 Pěšák 169, ,6 Horák 167,6, , Fišmistr 17,7 1, ,2 Baštýř 165,1, ,64 Pěšák 163,5, ,23 Horák 175,9, , Fišmistr 173,3 1, ,79 Baštýř 178,1 1, ,68 Pěšák 164,7, ,94 Tab. 9. Laboratorní fyzikální a chemické analýzy vody (sádky Třeboň 211). Datum Vodivost (µs/cm) KNK 4,5 (meq/l) CHSK Cr (mg/l) Chlorofyl a (µg/l) ,1, , ,1, ,, , ,1, , ,9, , ,8, ,8 25

26 Tab. 1. Cena obilovin Kč/q (bez DPH) a ceny jejich úpravy (rok 211): Obilovina Triticale celé zrno bez úprav Triticale tepelná úprava (2Kč/q) Triticale tepelná úprava (15Kč/q) Cena (Kč) 475,- 495,- 49,- Tab. 11. Náklady na 1kg přírůstku (bez DPH) dle ceny úpravy (211): Obilovina Triticale celé zrno bez úprav Triticale tepelná úprava (2Kč/q) Triticale tepelná úprava (15Kč/q) Náklady na 1 kg přírůstku (Kč) 12,49 11,63 11,52 Úspora (%) - 6,9% 7,8 % Horák Baštýř Fišmistr Pěšák Množství (kg) Květen Červen Červenec Srpen Září Datum Obr. 8. Krmné dávky na rybnících během pokusu. 26

27 s. č. 2 s. č , ,55 1,8 1 9,45 Množství krmiva (kg) 8 6 4,5 4, ,35 1,65 1,35 1,65 Květen Červen Červenec Srpen Září Datum Obr. 9. Krmné dávky na sádkách v Třeboni během pokusu. 23 CZ362 CZ328 CZ657 CZ51 CZ Hmotnost (g) V VI VI VII VIII IX.211 Datum Obr.1. Individuální růstové křivky vybraných očipovaných ryb (sádky Třeboň 211). 27

28 43,95% 56,5% Přírůstek z přitozené potravy Přírůstek z přikrmování Obr. 11. Podíly přírůstku z přirozené potravy a přikrmování na celkovém přírůstku (sádky Třeboň). 31,33% 68,67% Přírůstek z přitozené potravy Přírůstek z přikrmování Obr. 12. Podíly přírůstku z přirozené potravy a přikrmování na celkovém přírůstku (rybníky Naděj). 28

29 EVROPSKÝ RYBÁŘSKÝ FOND Obr. 13. Rybník Horák Obr. 14 rybník Fišmistr Obr. 15. Rybník Baštýř Obr. 16. Rybník Pěšák Obr. 17. Příprava sádek pro pokusy 29

30 EVROPSKÝ RYBÁŘSKÝ FOND Obr. 18. Měření základních fyzikálně-chemických parametrů. Obr. 19. Zátah na plné vodě při kontrolních odlovech na rybnících. 3

31 Obr. 2. Aplikace mikročipu do hřbetní svaloviny pomocí jednoduchého implanteru. 31