TECHNICKÁ ZPRÁVA PILOTNÍHO PROJEKTU

Transkript

1 TECHNICKÁ ZPRÁVA PILOTNÍHO PROJEKTU Příjemce dotace: ŠTIČÍ LÍHEŇ ESOX, spol. s r.o. Jordánská Tábor IČO Registrační číslo projektu: CZ.1.25/3.4.00/ Místo a datum zpracování technické zprávy: Tábor Intenzivní chov ročka candáta obecného (Sander lucioperca). Ing. Mgr. Oldřich Pecha jednatel společnosti Vědecký subjekt: Mendelova univerzita v Brně Odd. rybářství a hydrobiologie Zemědělská 1, Brno IČO Prof. Ing Jaroslav Hlušek, CSc. rektor Zpracovatel technické zprávy: 1 Mendelova univerzita v Brně Odd. rybářství a hydrobiologie Zemědělská 1, Brno IČO ŠTIČÍ LÍHEŇ ESOX, spol. s r.o. Jordánská Tábor IČO Jména a příjmení osob, které zpracovali technickou zprávu: Doc.Dr.Ing. Jan Mareš 1, Ing. Jaromír Dvořák 2 Jméno a příjmení osoby, která je oprávněna zastupovat zpracovatele technické zprávy: 1 Prof.Ing. Jaroslav Hlušek, CSc. rektor Mendelovy univerzity v Brně 2 Ing. Mgr. Oldřich Pecha jednatel společnosti ŠTIČÍ LÍHEŇ ESOX, spol. s r.o.

2 Souhlas s publikací technické zprávy: Souhlasím se zveřejněním této technické zprávy pilotního projektu v rámci opatření 3.4. Pilotní projekty z Operačního programu Rybářství na internetových stránkách Ministerstva zemědělství a s využíváním výsledků této technické zprávy všemi subjekty z odvětví rybářství. Podpis osoby oprávněné zastupovat: 1. Příjemce dotace 2. Partner projektu a) Vědecký subjekt

3 Cíl: 1) Cílem pilotního projektu intenzivního chovu ročka candáta obecného je ověření možnosti využití technologie produkce ročka candáta ve speciálních zařízeních s použitím kompletních krmných směsí v provozních podmínkách českého rybářství s využitím upravených stávajících technologických zařízení. 2) Intenzivní chov ročka candáta je novou technologii, která se doposud v České republice neprovádí. Proto se bude při realizaci tohoto pilotního projektu jednat o nový inovativní technologický postup vycházející z převodu rychleného plůdku candáta z rybničních podmínek do podmínek intenzivního chovu s využitím kompletních krmných směsí. Rychlený plůdek candáta bude do stadia ročka odchován v průtočných nádrží na bázi suché komerčně vyráběné krmné směsi. Tato technologie produkce ročka candáta obecného umožňuje výrazně eliminovat negativní vlivy rybničního chovu a zvýšit tak produkci násadového materiálu, jedná se zejména o elimininace nepříznivých environmentálních vlivů, úprava kvality- v případě potřeby čištění různými čistícími systémy, minimalizace ztrát způsobených rybožravými predátory- odchov v objektech s dohledem, ochrana pomocí sítí proti rybožravým predátorům, plašení a další ochranné prvky, intenzivní chovy jsou vysoce produktivní, dosahují vysoké efektivity lidské práce, intenzivní chovy umožňují chovateli mít odchovávané ryby kdykoliv k dispozici ve velice krátkém čase (mohou se realizovat na trhu, dle potřeb zákazníků či aktuálních povětrnostních podmínek), umožňují velice pružně reagovat na potřeby trhu (mnohem rychleji než při chovu v rybničních podmínkách- realizace projektu přispěje k zvýšení konkurence schopnosti českého rybářství!! 3) Při úspěšné realizaci pilotního projektu budou zjištěny a uveřejněny informace a poznatky, které budou umožňovat intenzivní chov ročka candáta v České republice. Na jejich základě může být vypracován určitý technologický postup zajišťující optimální intenzivní chov ročka candáta. Aplikace těchto výsledků v praxi povede k navýšení produkce candáta v rybnících, rovněž se při využití těchto výsledků může být navýšen počet candátů ve volných vodách. Projekt tak povede i k zlepšení problematiky, která je v celospolečenském zájmu (v ČR je registrováno přes 350 tisíc sportovních rybářů a candát patří k nejvyhledávanějším rybám). Intenzivní chov ročka candáta obecného zatím není v ĆR provozně realizován. Úvod: Principem testované technologie je produkce ročka a násadového materiálu candáta obecného ve speciálních zařízeních, tvořených různými typy nádrží a žlabů na bázi kompletních krmných směsí vhodného složení. Vlastní technologický postup lze rozdělit do dvou fází. V první je proveden tzv. převod rychleného plůdku candáta obecného odchovaného v přirozených rybničních podmínkách na přirozené potravě do nádrží nebo žlabů (podmínek intenzivního chovu) a na příjem suchých krmných směsí. Tato etapa probíhá přibližně po dobu 2-3 týdnů (v závislosti na teplotě). V průběhu převodu se oddělí část ryb přijímající suchou krmnou směs, která je zařazena do dalšího chovu. Využití zbylých (nepřevedených ryb) závisí na délce převodu. V současnosti je upřednostňován trend delšího převodu bez dalšího využití ryb, které nepřijímají krmnou směs. Tyto ryb se dostávají do velmi špatného kondičního stavu a není možné jejich další využití ani po vysazení do přirozených rybničních podmínek. V druhé fázi jsou převedené ryby odchovávány s využitím vhodné krmné směsi.

4 K odchovu jsou využívány krmné směsi s obsahem proteinu na úrovni % proteinů (dusíkatých látek) a % tuku. V této fázi je cílem optimalizace hydrochemických parametrů a strategie výživy, tedy volba druhu krmiva a intenzity krmení. Takto vyprodukovaný roček candáty je dále využitelný pro vysazení do přirozených podmínek, rybářských revírů nebo rybničních podmínek po odeznění kyslíkových deficitů v letním období, nebo je možné jej využít pro další chov v řízených podmínkách pro produkci jarní nány nebo ryb v tržní velikosti. Odkazy: Baránek V. (2008) Možnosti intenzivního odchovu plůdku a násadového materiálu candáta obecného (Sander lucioperca). Doktorská disertační práce, MZLU v Brně, 104 s. DVOŘÁK J. (2009): Odchov ročka candáta obecného (Sander lucioperca) v podmínkách intenzivního chovu a možnost jeho kombinace s rybničním odchovem. Diplomová práce, MZLU Brno MOLNÁR T., HANCZ Cs., MOLNÁR M. and HORN P. (2004): The effects of diet and stocking density on the growth and behaviour of pond pre-reared pikeperch under intensive conditions. J. Appl. Ichthyol. 20, s SCHULZ C., GÜNTHER S., WIRTH M., RENNERT B. (2006): Growth performance and body composition of pikeperch (Sander lucioperca) fed varying formulated and natural diets. Aquaculture international, : WANG N., XU X., KESTEMONT P. (2009): Effect of temperature and feeding frequency on growth performances, feed efficiency and body composition of pikeperch juveniles (Sander lucioperca). Aquaculture 289 s ZAKĘŚ Z., DEMSKA-ZAKĘŚ K. (1998): Intensive rearing of juvenile Stizostedion lucioperca (Percidae) fed natural and artificial diets. Ital. J. Zool., 65, Suppl.: Zakes, Z. (2009) Sandacz: chów i hodowla (Poradnik hodowcy). Olsztyn, 203 s. (souhrnná publikace k chovu candáta v podmínkách intenzivního chovu). Výroční zprávy a výstupy projektů NAZV Vývoj nových metod chovu vybraných perspektivních akvakulturních druhů s využitím netradičních technologií a NAZV 4118 Rozvoj produkce ryb s využitím technických akvakultur a jejich kombinace s rybničními chovy. Odhad přínosu zavedení testované technologie do praxe u příjemce dotace Ověření testované technologie u příjemce dotace má několik přínosů. Příjemce dotace- ŠTIČÍ LÍHEŇ ESOX, spol. s r.o. hospodaří v oblasti Táborska s nadmořskou výškou okolo 400 m.n.m., hospodaření v této nadmořské výšce je vysoce závislé na vývoji počasí. Klasická technologie chovu ročka candáta v rybnících je založena na množství přirozené potravy. Od věkové kategorie Car je růst candáta závislý na množství přirozené potravy, hrubý zooplankton, bentické organismy- larvy pakomárů, v ideálním případě je to plůdek kaprovitých ryb v odpovídající velikosti. Pokud je však vývoj počasí nepříznivý dochází ke značné depresi přirozené potravy i množství plůdku kaprovitých ryb, který je potenciální potravou pro plůdek candáta. Plůdek candáta v těchto podmínkách velice málo dosáhne velikosti přesahující 10 cm. Tento slabý plůdek candáta velmi špatně přezimuje a i v druhém roce nedosahuje uspokojivého růstu a přežití. Testovaná nová technologie, která je založena na předkládání suché diety naprosto eliminuje množství přirozené potravy, umožňuje kontinuální růst v kontrolovaných podmínkách, rovněž je dosahováno zpravidla větší velikosti a vyrovnanosti plůdku než v přirozených podmínkách. Pro

5 upřesnění uvádíme rychlost růstu na suché dietě v poslední dekádě měsíce srpna velikosti plůdku candáta 10 cm je bez problému uskutečnitelná při přirozené teplotě vody (bez ohřevu), další nespornou výhodou je zamezení ztrát způsobených rybožravými predátory a kyslíkovými deficity. Nově testovaná technologie umožňuje vysazování plůdku candáta dle potřeb chovatele (plůdek je kdykoliv k dispozici) k potlačení nežádoucích přemnožených kaprovitých ryb zejména se jedná o střevličku východní (Pseudorasbora parva). Je vysazován plůdek větší velikosti, který vytváří větší predační tlak a dochází k většímu potlačení plůdku přemnožených ryb. Problémem v chovu ryb během posledních let jsou povodně, kdy dochází k nadměrnému průtoku vody rybníkem, jelikož je candát rybou, který vyhledává vodní proud, tak uniká z rybníků. Vzniká tak ztráta nejen únikem vlastního candáta, ale také úbytek na produkci, neboť drobné kaprovité ryby ubírají potravu hlavním chovaným rybám. Chov ročka candáta intenzivním způsobem umožňuje chybějící candáty flexibilně doplnit a minimalizovat ztráty na produkci v hlavních rybnících. Všechny výše jmenované přednosti intenzivního chovu příjemce dotace využívá a plně jsou aplikovatelné pro příjemce dotace i ostatní rybářské společnosti v celé ČR. Vlastní přínos příjemce dotace je ve využití odchovných kapacit ve společnosti (žlaby, ostatní odchovné nádrže), čímž dochází k efektivnění produktivity práce. Aplikací nové technologie stabilizuje a navyšuje produkci candáta, což se příznivě odráží na ekonomice chovu ryb, neboť candát patří mezi nejžádanější a také nejlépe ekonomicky zhodnotitelné druhy ryb. Dojde tak ke splnění požadavků trhu, jelikož poptávka po candátu je trvale neuspokojena. Dalším přínosem je zvýšení efektivity hospodaření na hlavních rybnících, díky vysazování ročka candáta dle potřeb chovatele viz popsáno výše. Testovaná technologie intenzivního chovu ročka candáta je při doržení zásad uvedených v této technické zprávě, plně aplikovatelná pro rybářské provozy v ČR a přináší hned několik přínosů pro českou akvakulturu. Materiál a metodika Pro testování technologie intenzivního chovu candáta obecného byly v první fázi využity průtočné žlaby typu Ewos se spodním odtokem vody, umístěné ve venkovním areálu štičí líhně. Tyto žlaby byly napojeny v počtu 4 a 6 ks na recirkulační systém vybavený biologickým filtrem, UV lampou pro desinfekci vody a aerací. Zdrojem vody pro systém byl rybník Jordán. Pro případ zhoršených hydrochemických poměrů bylo možno použít systém jako průtočný, kdy do žlabů přitékala přímo upravená vody z rybníku Jordán. Pro zlepšení kyslíkových poměrů byla do jednotlivých žlabů zavedena aerace a na přítok instalovány tzv. biobloky pro lepší nasycení vody kyslíkem. Na průtočný systém byly žlaby převedeny v období vysokých denních teplot, kdy došlo ke zvýšení teploty v odpoledních hodinách (více než 26 C) a voda z rybníku Jordán byla použita k ochlazování vody ve žlabech. Následně byl průtočný systém (od ) s vyřazením biofiltru zachován i pro další období. Průtočný systém byl použit i u čtvercových nádrží umístěných v suterénní části objektu, vhodnost jejich využití byla testovány v druhé fázi odchovu. Do uvedených žlabů byly ve třech termínech nasazeny ryby pocházející z rybničních podmínek. Termíny nasazení , a Ryby z prvního termínu nasazení byly sledovány podrobně až do zářijového ukončení odchovu. Ve fázi převodu byly testovány dvě krmné směsi (fi. Biomar a Skretting) aplikované do žlabů pásovými samokrmítky po dobu 20 h. Pro aplikaci krmiva v nočních hodinách bylo využito umělé osvětlení. Intenzita krmení byla na úrovni 3 %

6 odhadované hmotnosti obsádky, velikost krmných části mna úrovni 0,6 mm s postupným zvyšováním. Druh a složení použitých krmiv Biomar Inicio Plus GR s obsahem 62 % proteinů (dusíkatých látek) a 13 % tuku a Skretting 57/15 F Gr s obsahem 57 % proteinů a 15 % tuku s počáteční velikostí zrnění krmné směsi 0,8 mm. Vedle druhu krmné směsi byla testována i různá hustota obsádky na úrovni 2 a 3 ks/l. Denně byly sledovány vybrané hydrochemické ukazatele (teplota a obsah rozpuštěného kyslíku), dále pak hodnoty ph koncentrace N-NH 4 + a N-NO 2 - (fotometricky s použitím přístroje PF 112) a ztráty. Dle potřeby bylo prováděno odkalování a čištění odchovných žlabů. Po přibližně 2 týdnech ( ) po jednotlivých nasazeních bylo provedeno přelovení jednotlivých žlabů a vyhodnocení efektu převodu. Pro vyhodnocení efektu bylo použito stanovení úrovně přežití a dosažení velikost ryb. Převedené ryby byly nasazeny pro další odchov do průtočných žlabů Ewos nebo pro porovnání efektu byly nasazeny do čtvercových průtočných nádrží o objemu 1,4 m 3. V obou případech bylo dále aplikováno krmivo Skretting předkládané po dobu 20 h pásovými samokrmítky v intenzitě 6% hmotnosti ryb. Od 1.9. v návaznosti na pokles teplota (pod úroveň 18 C) byla snížena intenzita krmení na 3 %. V průběhu dalšího odchovu byly denně kontrolovány hydrochemické parametry vody, evidovány ztráty a prováděno čištění nádrží. V pravidelných intervalech byla zjišťována velikost a hmotnost ryb jednotlivých variant pro stanovení intenzity růstu a upřesnění denní krmné dávky. Na konci odchovu byla zhodnocena úroveň přežití, velikost ryb a spotřeba krmiva. Tyto parametry byly doplněny stanovením chemického složením tkání a výpočtem parametrů pro hodnocení exteriéru a kondice. Zároveň byl zhodnocen efekt jednotlivých testovaných prvků různé krmivo, hustota obsádky, rozdílný typ nádrží a bylo provedeno základní statistické zpracování získaných dat. Při ukončení odchovu byla získaná data podrobena statistické analýze (ANOVA, p=0,05, Statistika 8). Výsledky: V rámci prvního nasazení (I.) rychleného plůdku candáta bylo nasazeno přibližně 20 tis. ks ryb o průměrné velikosti 40,45±2,46 mm v rozpětí mm délky celkové a 0,56±0,08 g v rozpětí 0,30-0,68 g. Důležitým faktorem vedle velikosti a hmotnosti ryb jejich kondiční stav, hodnocený koeficientem podle Fultona (délkohmotnostní poměr). Hodnota tohoto koeficientu (Kf) se pohybovala v rozpětí 1,18 1,52 s průměrnou hodnotou 1,38±0,08. Právě kondiční stav převáděných ryb rozhoduje o efektu jejich převedení, protože limituje délku možného hladovění při převodu na krmivo odlišné od přirozené potravy. Z uvedených 20 tis. ks ryb bylo nasazenou v hustotě 3 ks/l necelých 17 tis. ks do čtyř žlabů napojených na biofiltr. Zbylé přibližně tři tisíce pak v hustotě 2 ks/l na další baterii žlabů. Na jednotlivé žlaby byly použity 2 samokrmítka a vždy dva žlaby byly krmeny shodným krmivem. Provedené veterinární vyšetření bylo bez patologického nálezu. Vyhodnocení úspěšnosti převodu bylo provedeno dne Převedené ryby umístěny podle použitého krmiva do jednoho žlabu. Délkohmotnostní parametry byly stanovené individuálně dne Velikost převedených ryb byly vyšší u ryb skupiny krmené krmivem Skretting (podrobně v tab 1). S použitím této směsi byla dosažena průměrná hmotnost 1,04±0,36 g s hodnotou Kf 1,45±0,19, oproti 0,98±0,41 g a 1,36±0,5 dosažené s krmením Biomar. Množství převedených ryb se pohybovalo u jednotlivých žlabů v rozmezí 22 a 25 % u krmiva Skretting a 18 a 25 % u krmiva Biomar. Mezi hodnotami dosaženými s použitím různých krmiv nebyly zjištěny statisticky významné rozdíly.

7 Tab. 1 Délko hmotnostní parametry ryb při převodu I. Parametr/varianta vstup datum Délka celková (mm) 40,45±2, Délka těla (mm) 34,39±2, Průměrná ks.hmotnost (g) 0,56±0,08 0,30 0,68 Kf 1,38±0,08 1,18 1,52 Skretting Biomar datum Délka celková (mm) 49,06±5, ,53±5, Délka těla (mm) 41,58±4, ,70±5, Průměrná ks.hmotnost (g) 1,04±0,36 0,34 1,92 0,98±0,41 0,36 2,42 Kf 1,45±0,19 0,67 1,70 1,36±0,25 0,45-1,92 Přežití (úspěšnost převodu) (%) 23,5 21,5 Hodnoty jsou udávány jako průměr±sd a rozmezí zjištěných hodnot pro n=30 Ryby pro druhý převod (II.) byla nasazeny do žlabů dne Ryby byly nasazeny v hustotě 2 ks/l opět do 4 žlabů s použití dvou druhů (výše uvedených) krmiv. Ve srovnání s převodem I., byly nasazeny ryby drobnější. Průměrná kusová hmotnost 0,40±0,09 g při délce těla 35,77±6,34 mm, s příznivou hodnotou Kf 1,26±0,08 v rozpětí 1,12 1,42. Úspěšnost převodu do termínu s použitím krmiva Biomar dosáhla úrovně 11,4 % z nasazených ryb (12,1 a 10,7 % v jednotlivých žlabech). Pří aplikaci krmiva Skretting pak 8,5 % (10 a 7 %). Při třetím nasazení (III.) byly použit rychlený plůdek candáta o větší velikosti mm TL (1,4 g)v termínu v počtu 2800 ks na žlab Ewos a také byly nasazeny 3 čtvercové nádrže o objemu 1,4 m 3 (á ks). V průtočném žlabu dosáhla úspěšnost převodu do ,8 %, v jednotlivých nádržích pak 18,46-27,6 % s průměrnou hodnotou 22,02 %. V další fázi odchovu byly ryby převedeny na jednu krmnou směs, a to Skretting s intenzitou krmení na úrovni 6 % hmotnosti obsádky. Jednotlivé žlaby a nádrže nasazeny takto: Převod I.: - venkovní žlab typu Ewos (24) napojený na průtok vody z rybníka Jordán 1975 a čtvercová nádrž (2) v budově 1804 ks. Převod II.: - venkovní žlab typu Ewos (20) napojený na průtok vody z rybníka Jordán počet nasazených ryb 1120 ks.

8 Převod III.: - ve dvou čtvercových nádržích v budově (1 a 3) s rozdílnou koncentrací ryb, a to nádrž ks a nádrž ks ryb. V průběhu odchovu byla pravidelně skupinovým vážením zjišťována hmotnost ryb pro úpravu krmné dávky s korekcí na aktuální počet ryb. Během odchovu a po jeho ukončení byla provedena dvě kontrolní vážení vždy 30 ks ryb z každé nádrže a provedeny analýzy směsného vzorků tkání. Zjištěné výsledky jsou uvedeny v tabulkách. U získaných výsledků bylo provedeno statistické vyhodnocení. Úroveň přežití dosažená v druhé etapě odchovu se pohybovala v rozpětí % v závislosti na skupině ryb a odchovné nádrži. Při porovnání dosažené úrovně shodné skupiny ryb odchovné v různím typu nádrže (Ewos 24 a nádrž 2) byla dosažena vyšší úroveň přežití ve čtvercové nádrži (82 oproti 69 %). Na úrovni přežití se neprojevila se hustota obsádky (nádrže 1 a 3). Naopak nižší hustota obsádky umožnila dosáhnout vyšší individuální přírůstek, rozdíly v dosažené velikosti ryb byly na statisticky významné úrovni, byl zjištěn i vyšší relativní přírůstek obsádky (180 oproti 120%), nicméně celková produkce z nádrže byla výrazně nižší (5,18 oproti 16 kg). To odpovídá produkci 3,7 resp. 11,5 kg z m 3 vody. Mezi rybami z nádrží 1 a 3 byly zjištěny i mírné rozdíly v obsahu tuku, zejména ve svalovině, ale rozdíly u individuálně sledovaných parametrů (VSI, HSI) nedosáhly statisticky významné úrovně. Statisticky významné rozdíly byly zjištěny u některých skupin ryb u délko hmotnostních poměrů a ukazatelů exteriéru a kondice. Nejvyšší kusová hmotnost byla zjištěna u nádrže s nejnižší hustotou obsádky (nádrž 3), hodnoty exteriérových parametrů byly příznivější u čtvercových nádrží oproti žlabům typu Ewos. U odchovaných ryb zjištěn vyšší obsah tuku ve vnitřnostech (40-50%), použití krmné směsi významně neovlivnilo obsah tuku ve svalovině (kolem 1%). Hodnota koeficientu FCR nepřekročila hodnotu 2,5 v žádném typu nádrže. Tab. č. 2:Stanovení délko hmotnostních poměrů v průběhu odchovu (průměrná hodnota ±SD, min.- max.) Parametr/varianta Žlab 20 Žlab 24 Nádrž 1 Nádrž 2 Nádrž 3 datum Délka celková 90,30±10,88 93,43±9,11 84,23±9,65 93,37±11,38 92,80±9,73 (mm) Délka těla (mm) 76,17±9, ,83±7, ,67±9, ,03±9, ,10±8, Průměrná 5,91±2,06 7,06±1,94 5,22±1,83 7,76±2,69 7,03±2,11 ks.hmotnost (g) 2,40 10,00 Kf 1,29±0,11 0,95 1,53 3,40 12,00 1,41±0,09 1,22 1,70 2,80 10,10 1,45±0,16 0,95 1,73 4,30 15,50 1,42±0,10 1,25 1,64 4,0 13,70 1,45±0,13 1,24 1,84 Tab. č. 3: Ukončení odchovu v podzimním období (délko hmotnostní parametry) Parametr/varianta Žlab 20 Žlab 24 Nádrž 1 Nádrž 2 Nádrž 3 datum Délka celková (mm) 112,6±11,55 a ,7±15,0 ab ,9±13,06 a ,6±14,53 ab ,3±16,28 b

9 Délka těla (mm) Průměrná ks.hmotnost (g) Kf Iš (%) Iv 95,5±9,55 a ,8±3,0 a 3,8-18,2 1,20±0,06 a 1,1-1,3 10,7±0,60 ad 10,0-12,4 5,47±0,34 a 5,2-6,3 99,0±13,04 ab ,0±5,0 ab 6,7-27,2 1,30±0,06 b 1,2-1,5 11,5±0,42 be 10,6-12,3 5,50±0,28 ab 5,0-5,9 91,0±11,33 a ,9±4,08 a 4,9-22,3 1,40±0,06 d 1,3-1,5 12,2±0,65 bc 11,1-13,8 5,10±0,28 c 4,7-5,7 99,5±11,86 ab ,0±5,64 ab 6,8-35,4 1,40±0,07 cd 1,2-1,5 12,2±0,88 c 10,4-13,5 4,90±0,27 c 4,4-5,3 Mezi hodnotami označenými shodnými písmeny není statisticky významný rozdíl (p>0,05) 106,6±13,42 b ,5±5,68 b 7,2-28,3 1,30±0,08 bc 1,2-1,5 11,4±0,44 de 10,7-12,1 5,20±0,29 bc 4,8-5,7 Tab. č.4: Produkční ukazatele dosažené v průběhu druhé fáze odchovu. Parametr/varianta Žlab 20 Žlab 24 Nádrž 1 Nádrž 2* Nádrž 3 Datum nasazení Celkový počet ryb (ks) Celková hmotnost obsádky (kg) 4,48 9,88 9,26 9,02 2,35 Datum ukončení Počet dnů odchovu Celkový počet ryb (ks) ( ) 387 Celková hmotnost obsádky (kg) 6,72 16,5 16,0 18,24 (10,32+7,92) Úroveň přežití (%) Kusový přírůstek (g) Kusový přírůstek (%) Přírůstek obsádky (kg) 2,24 6,62 6,74 9,22 2,83 Přírůstek obsádky (%) *z nádrže 2 byla v průběhu odchovu odlovena přibližně polovina obsádky, která byla umístěna do průtočného žlabu. Bylo to z důvodu udržení příznivých podmínek prostředí. Pro vyhodnocení je do výsledků započítána produkce z obou nádrží. Tab. č.5: Chemické složení tkání ryb, hepatosomatický (HSI) a viscerosomatický index (VSI) Parametr/varianta Žlab 20 Žlab 24 Nádrž 1 Nádrž 2 Nádrž 3 datum Svalovina sušina (%) 22,00 21,63 21,15 21,13 21,62 5,18

10 Svalovina obsah tuku (%) 0,95 0,76 0,99 0,92 1,38 Svalovina obsah bílkovin (%) 19,26 19,21 18,60 18,72 18,77 Celá ryba sušina (%) 26,86 25,42 25,51 25,89 26,50 Celá ryba obsah tuku (%) 5,00 4,68 6,56 5,59 6,39 Vnitřnosti obsah tuku (%) 43,70 42,08 50,65 40,39 48,48 HSI (%, n=8) 1,23±0,37 a 1,43±0,18 ab 1,47±0,28 ab 1,32±0,23 a 1,83±0,27 b VSI (%, n=8) 11,43±2,11 ab 10,41±0,66 a 13,55±1,29 b 11,36±0,81 ab 13,23±1,66 b Tab. č. 6 Hodnoty sledovaných hydrochemických parametrů parametr průměr Min. Max. Teplota ( C)* 19, ,5 Obsah rozp. kyslíku (%) 81,91 74,0 97,4 ph 7,02 7,0 7,3 N-NH 4+ (mg/l) 0,69 0,1 1,6 N-NO 2- (mg/l) 0,29 0,02 1,4 CL - (mg/l) *teplota nad úrovní 20 C byla naměřena v období , nejčastější teplotní rozmezí 18,0-19,5 C bylo zjištěno po 34 dnů odchovu, od 1.9. do ukončení došlo k postupnému poklesu teploty z 18 na 15 C. Při testování nové technologie intenzivní produkce ročka candát obecného v podmínkách blízkým praxi byly použity poznatky získané z literárních pramenů a předchozího výzkumu upravené na provozní podmínky příjemce dotace. Testování proběhlo podle předem stanovené metodiky. Pro vyhodnocení získaných údajů a poznatků byly použity standardní metody a parametry, doplněné vědeckým zhodnocením. Testování proběhlo podle předem stanovené metodiky. Při zajištění provozu, sledování parametrů, sběru a zpracování dat a výsledků úzce spolupracovali pověření odpovědní pracovníci společnosti ESOX- Štičí líheň Tábor, spol. s r.o. a pracovníci a studenti Odd. Rybářství a hydrobiologie Mendelovy univerzity v Brně. V průběhu testování technologie byly získány praktické zkušenosti při intenzivní produkci ročka candáta v konkrétních provozních podmínkách. Objevila se řada provozních specifik, která byla průběžně ve spolupráci obou subjektů řešena. Významným faktorem se podle očekávání projevila absence zastření venkovních žlabů, kdy docházelo ve slunečných dnech k výraznému nárůstu teploty v odpoledních hodinách a celkovému kolísání teploty v průběhu 24 h. Nicméně se potvrdila skutečnost potřeby těsné spolupráce mezi vědeckými a provozními subjekty při inovacích technologií a jejich zavádění do praxe. Kdy dochází k řešení specifických problémů, které se v experimentálních podmínkách neobjevují, nebo provozní subjekty nemají prostor pro jejich řešení.

11 Závěr: Cíle pilotního projektu Intenzivní chov ročka candáta obecného Sander lucioperca byly naplněny. Byla ověřena moderní technologie chovu ročka candáta založena na krmení plůdku plnohodnotnými směsmi. V České republice se tato technologie doposud neaplikuje, jednalo se tedy o inovativní technologický postup. Díky uveřejnění poznatků v této technické zprávě lze tuto inovativní technologii chovu candátího ročka aplikovat i na ostatní rybářské společnosti, což může pomoci navýšit produkci candáta v České republice. Z realizace pilotního projektu musíme zdůraznit některé získané poznatky a zkušenosti. Při zavádění nových inovativních technologií je nutné přizpůsobit se konkrétním provozním podmínkám. V technologii intenzivního chovu ročka candáta je nutné největší pozornost věnovat především těmto faktorů: teplota vody, kondice rychleného plůdku a technickým parametrům odchovných systémů. Teplota vody zásadním způsobem ovlivňuje úspěšnost převodu rychleného plůdku, ze získaných poznatků při realizaci tohoto pilotního projektu můžeme říci, že ideální teplota pro počáteční fázi odchovu je asi 20 C. Rychlený plůdek candáta při této teplotě se dlouhodobě udržuje v dobré kondici a velice dobře přechází na příjem suché diety. Pokud je teplota nižší než 20 C plůdek candáta přijímá suchou dietu sporadicky, čímž je zhoršován celkový výsledek odchovu. Naopak příliš vysoká teplota již 23,5 C v počáteční fázi odchovu způsobuje velmi rychlé snížení kondice pokud rychlený plůdek candáta brzy nezačne přijímat suchou dietu, může dojít až k masovému úhynu způsobeným výrazným zhoršením kondice. Kondice rychleného plůdku rovněž zásadním způsobem ovlivňuje úspěšnost celého odchovu, kondice ryb se hodnotí pomocí Fultonova koeficientu( K f). Dle výsledků by měla kondice dosahovat úrovně alespoň 1,3. Pokud je to možné, tak již při chovu rychleného plůdku candáta bychom měli dbát na dobrý kondiční stav a do odchovných rybníků dodávat přirozenou potravu (živý zooplankton). Dosáhneme tím zlepšení kondice a následně lepších výsledků v dalších fázích chovu. Intenzivní chov ročka candáta obecného je nová technologie a tudíž klade rozdílné nároky na technické parametry odchovných systémů než klasické chovatelské technologie používané v ČR. Vyšší koncentrace ryb, řízené prostředí a předkládaná dietu pro candáta neznámá, vyžadují moderní chovatelské systémy s vhodně doplněnými podmínkami prostředí a okolí. Ze získaných zkušeností můžeme říci, že pro zdárnou realizaci intenzivního chovu ročka candáta je nutné vybavit odchovné systémy filtry na úpravu vody (minimálně odstranění zákalu vody), UV zářiče, samokrmítky s hodinovým strojkem, aerace popř. oxigenace, zařízení pro monitoring hydrochemických parametrů

12 vody (oximetry, analytické přístroje). Velice důležitým faktorem je také světelný režim a intenzita osvětlení. Přímé osvětlení odchovných systémů, rovněž způsobuje ohřev vody!! Při vlastní realizaci pilotního projektu bylo dosaženo uspokojivých výsledků. V porovnání s výsledky publikovaných v odborné literatuře bylo dosaženo mírně horších výsledků v množství převedených ryb (první fáze odchovu). Tyto výsledky byly zapříčiněny specifickými parametry pro dané provozní podmínky (sádky ŠTIČÍ LÍHEŇ ESOX, spol. s r.o.), které bylo nutné řešit během realizace pilotního projektu. Zejména se jednalo o značné kolísání teploty během dne, způsobené danou místní situací, kdy odchovný systém je situován na jih a docházelo k jeho přehřívání až na 25 C, což je pro první fázi intenzivního chovu ročka candáta nevyhovující. Ve druhé fázi bylo dosaženo již velmi uspokojivých výsledků (přežití, konverze krmiva, dosažená velikost, kondice ryb). Mimo rámec pilotního projektu ještě byla ověřena možnost zpětného převodu na přirozenou potravu (konkrétně drobné kaprovité ryby), roček candáta se velice dobře přizpůsobil a velice ochotně přešel na zpětný piscifágní způsob života. Tato skutečnost je velmi pozitivní a umožňuje kombinaci inovativní a klasické technologie. čím je zajištěno bezproblémové začlenění do výrobního cyklu. Intenzivní chov ročka candáta obecného s využitím všech těchto poznatků je plnohodnotně aplikovatelná technologie pro ostatní rybářské společnosti, umožňuje kontrolovanou produkci ročka candáta s účinnou elimininací nepříznivých vlivů, rybožraví predátoři, nepříznivé povětrnostní podmínky, nedostatek přirozené potravy. Stabilizace a postupné navyšování produkce candáta tak přispěje ke zvýšení konkurenceschopnosti českého rybářství.