R O Z H O D N U T Í. změnu integrovaného povolení

Transkript

1 Adresátům dle rozdělovníku Liberec 12. září 2008 Spis: ORVZŽP 1216/2007 Č. j.: KULK 53637/2008 Vyřizuje: Ing. Petr Beneš Tel.: R O Z H O D N U T Í Krajský úřad Libereckého kraje, odbor rozvoje venkova, zemědělství a životního prostředí (dále jen krajský úřad), jako příslušný správní úřad podle ustanovení 33 písm. a) zákona č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů (dále zákon), ve znění pozdějších předpisů, vydává podle ustanovení 13 téhož zákona změnu integrovaného povolení č.j. KULK 49081/2006 ze dne , vydaného Krajským úřadem Libereckého kraje, odborem rozvoje venkova, zemědělství a životního prostředí společnosti CRYSTALEX a.s., se sídlem B. Egermanna 634, Nový Bor, s přiděleným IČ: (dále jen provozovatel), pro Zařízení na výrobu skla, včetně skleněných vláken, o kapacitě tavení větší než 20 t denně (dále jen zařízení). Integrované povolení č.j. KULK 49081/2006 ze dne po změně zní: Umístění zařízení Liberecký kraj obec Nový Bor, kód obce: k.ú. Nový Bor, p.č.: 331, 333/3, 335, 418, 419/1, 419/2, 420, 421, 446/1, 446/2, 446/3, 446/4, 447, 448/1, 448/2, 450/1, 450/2, 450/3, 450/4, 450/5, 450/6, 451, 452, 468 Popis zařízení a) Technické a technologické jednotky podle přílohy č. 1 zákona č. 76/2002 Sb.

2 Elektrické kontinuální agregáty (vany) - V1, V2, V7 - slouží ke kontinuálnímu tavení skloviny pro strojní výrobu nápojového a dekorativního skla. Zakládání vsázky, tavení a čeření skloviny probíhá v nepřetržitém provozním režimu. Sklářský kmen je zakládán na hladinu roztavené skloviny a vytváří zde vrstvu, bránící přílišnému úniku těkavých látek do ovzduší. Provoz zakládání kmene je řízen automaticky. Tavení vsázky je zajištěno odporovým ohřevem při průchodu elektrického proudu o regulovaném napětí V roztavenou sklovinou mezi molybdenovými elektrodami ponořenými v tzv. tavicí části agregátu. Agregáty jsou konstruovány tak, aby při výkonu % jmenovité tavicí kapacity odtékala vyčeřená a homogenní sklovina tzv. průtokem ve dně tavicí části do části odběrové, tzv. feedrů, jimiž jsou zásobovány automatické linky na strojní výrobu užitkového skla (linkuž 1, 2, 5, 7, 8) a v nichž dochází ke konečné tepelné homogenizaci a dočeření skloviny. Prach a nečistoty vznikající při provozu tavicích agregátů jsou z prostorů zakládání a z prostorů tavení odsávány ventilátory (3 ks, tzn. 1 ks pro 1 agregát, jmenovité výkony cca 8000 m 3 /h) přes odlučovače (001, 002, 004) s textilní filtrační vložkou mimo prostor haly (výduchy č. 108, č. 109, č. 111). Elektrické kontinuální agregáty: - typ - vlastní konstrukce CRYSTALEX a.s., jmenovitý příkon tavicí části každého agregátu je 0 kw, - č. agregátu název projektovaná kapacita navazující linky 108 V1 24,0 t skloviny/den Linkuž 1, V2 21,5 t skloviny/den Linkuž 2, V7 26,0 t skloviny/den Linkuž 7, 12 Odlučovací zařízení (odlučovače 001, 002, 004): - typ - FV - 25, kapsový textilní filtr (2 samostatné sekce s uzavíracími klapkami a regenerací zpětným proplachem), - filtrační plocha je 25 m 2, max. pracovní teplota je 80 o C, - umístění - před výduchy č. 108, č. 109 a č. 111 z elektrických agregátů V1, V2 a V7 Při najíždění agregátu z tzv. studeného stavu (po provedené generální opravě nebo při spouštění nového) jsou pro rozpouštění prvotní dávky kmene a temperaci žáruvzdorných materiálů použity mobilní plynové hořáky. Linkuž 1, 2, 5, 7, 8, 12 (automatické linky na strojní výrobu užitkového skla) - roztavená sklovina je vedena tzv. feedry k lisům a foukacím strojům, kde je sklovina tvarována. Vytvarované polotovary dále putují do pásových chladicích pecí s plynovým otopem, do rafinačních strojů pro oddělení technologických nadtvarků řezáním, do myček, následně do kruhových zapalovaček pro zatavení hrubých okrajů a vyleštění (tzv. otavování) a nakonec na prohlížecí dopravník, kde jsou výrobky kontrolovány pracovníky závodu a baleny do přepravních obalů. Tab. č. 1 linkuž 1, 2, 5, 7, 8, 12 Linka Parametr Linkuž 1 Linkuž 2 Linkuž 5 Linkuž 7 Linkuž 8 Linkuž 12

3 projektovaná kapacita plynové hořáky chladicí pece 12 t výrobků/ den elektrický otop 10,75 t výrobků/ den AP 60 (7 ks po 60 kw) 12 t výrobků/ den elektrický otop 20 t výrobků/ den DWP 120 (4 ks po120 kw), DWP 50 (4 ks po 50 kw) 10,75 t výrobků/ den AP 60 (6 ks po 60 kw) 10,75 t výrobků/ den AP 60 (6 ks po 60 kw) U všech linek se používá variabilně dalších až cca 10 ks malých pomocných plynových hořáků (tzv. příhřevů) dle potřeb technologie (např. pro ohřev forem linkuž, pro ohřev dopravních cest, kterými se dopravují výrobky do pásových chladicích pecí a pro další nezbytné ohřevy) o jmenovitém výkonu cca 3-5 kw. K otavování ostrých hran výrobků se používá až cca 10 ks jednoduchých plynových hořáků o jmenovitém výkonu cca 3 kw. Emise z linkuž, včetně chladicích pecí, jsou vypouštěny do pracovního prostředí. Strojní vybavení linek je variabilní v závislosti na vyráběném sortimentu, tzn. některé stroje nemusí být stále v chodu. Elektrický kontinuální agregát (vana) V3 - popis viz elektrické kontinuální agregáty V1, V2, V7 Elektrický kontinuální agregát: - typ - vlastní konstrukce CRYSTALEX a.s., jmenovitý příkon tavicí části je 0 kw, - č. agregátu název projektovaná kapacita navazující linky 110 V3 19,0 t skloviny/den Linkuž 3, 9 Odlučovací zařízení (odlučovač 003): - technické parametry jako u odlučovačů 001, 002, umístění - před výduchem č Linkuž 3, 9 - popis viz linkuž 1, 2, 5, 7, 8, 12. Tab. č. 2 linkuž 3, 9 Parametr Linka Linkuž 3 Linkuž 9 projektovaná kapacita 9,5 t výrobků/den 9,5 t výrobků/den plynové hořáky chladicí pece AP 60 (7 ks po 60 kw) AP 60 (7 ks po 60 kw) U obou linek se používá variabilně dalších až 10 ks malých pomocných plynových hořáků (tzv. příhřevů) dle potřeb technologie (např. pro ohřev forem lunkuž, pro ohřev dopravních cest, kterými se dopravují výrobky do pásových chladicích pecí a pro další nezbytné ohřevy) o jmenovitém výkonu cca 3-5 kw. K otavování ostrých hran výrobků se používají jednoduché plynové hořáky o výkonu cca 3 kw. Emise z chladicích pecí jsou vypouštěny do pracovního prostředí. Strojní vybavení linek je variabilní v závislosti na vyráběném sortimentu, tzn. některé stroje nemusí být stále v chodu.

4 Elektrický ruční agregát (vana) V5 - slouží k tavení skloviny pro ruční výrobu nápojového a dekorativního skla. Agregát lze rozdělit na 2 části - tavicí a pracovní, přičemž tavicí část je otápěna elektricky, pracovní zemním plynem. Technologie tavení a odvádění nečistot je stejná jako u automatických tavicích agregátů, emise z tavení jsou odváděny přes odlučovač 005 výduchem č. 107 mimo prostor výrobní haly. Emise z pracovní části agregátu jsou odváděny samostatně do prostoru hutní haly. Elektrický ruční agregát: - typ - vlastní konstrukce CRYSTALEX a.s., jmenovitý příkon tavicí části je 500 kw, - 3 ks plynových hořáků pro ohřev pracovní části (typ - Kerting, jmenovitý výkon každého hořáku je 400 kw), - projektovaná kapacita je 6,0 t skloviny/den. Odlučovací zařízení (odlučovač 005): - technické parametry, jako u odlučovačů 001, 002, 003, 004, - umístění - před výduchem č. 107 z elektrického ručního agregátu V5. Po ručním vytvarování jsou výrobky řízeně chlazeny v pásové chladicí peci (č. 206), která je otápěna plynovými hořáky (ks i typy stejné jako u linkuž). Emise z chladicí pece jsou vypouštěny do pracovního prostředí. Plynové pánvové agregáty (pece) č. 4 a č. 5 - diskontinuální tzv. hornoplamenné regenerativní pánvové pece, které slouží pro tavení křišťálových a barevných sklovin (v poměru 1:1 dle požadavků odbytu) pro ruční výrobu nápojového a dekorativního skla. Integrální součástí tělesa jednotlivých pecí jsou komory osmi injektorových hořáků osazené tryskami různého průměru dle požadovaného tepelného výkonu. Tavení většiny sklovin je prováděno v tzv. kyselých pánvích, opálové skloviny jsou taveny v tzv. bazických pánvích. Používány jsou pánve výšky 0,65 m a průměrů 0,75-1 m. Po uplynutí doby životnosti (10-16 týdnů) jsou pánve nahrazeny novými, přičemž typ a velikost je volena podle očekávané skladby produkce. Pro lepší využití tepelné energie paliva jsou spaliny a spalovací vzduch střídavě vedeny dvěma regeneračními komorami (výměníky tepla), kde probíhá tepelná výměna mezi spalinami a vzduchem (v jedné komoře se kumuluje teplo spalin ve výplni komory, v druhé se zároveň předehřívá vzduch a naopak). Ochlazené spaliny jsou odváděny podzemními kouřovými kanály do zděného komína (výška 50 m), přičemž se využívá jeho přirozeného tahu. - typ - vlastní konstrukce CRYSTALEX a.s. - č. agregátu název projektovaná kapacita počet pánví 104 pec č. 4 2,808 t skloviny/den 6 ks 105 pec č. 5 3,744 t skloviny/den 8 ks Po ručním vytvarování jsou výrobky řízeně chlazeny ve 2 ks pásových chladicích pecích (č. 204 a č. 205), které jsou otápěny plynovými hořáky (ks i typy stejné jako u linkuž). Emise z chladicích pecí jsou vypouštěny do pracovního prostředí. b) Technické a technologické jednotky mimo rámec přílohy č. 1 zákona č. 76/2002 Sb. Stříkárna (lakovna) - 3 pracoviště sloužící k dekorování výrobků (stříkání a zatírání kapalných nátěrových hmot).

5 První pracoviště slouží k ručnímu stříkání nátěrových hmot (šest stříkacích boxů vlastní konstrukce). Odtahovaná vzdušina je vždy od 3 stříkacích boxů svedena do společného potrubí s vyústěním nad střechu haly (tzn. 2 výduchy č. 117 a č. 118). Druhé pracoviště slouží k poloautomatickému stříkání (3 ks karusely, každý karusel má samostatný výduch, tzn. výduchy č. 119, č. 120 a č. 121). Všechny stříkací boxy a karusely jsou vybaveny filtrací na bázi skelných vláken pro snížení emisí tuhých znečisťujících látek, které jsou samostatně odsávány 4 ks ventilátorů. Třetí pracoviště slouží k strojnímu zatírání kapalných nátěrových hmot (mechanická aplikace dekorativních barev dle nového blokového schématu). Odpadní vzdušina je odváděna do pracovního prostředí. Používané nátěrové hmoty jsou do prostoru stříkárny dopravovány v uzavřených nádobách již připravené k přímému nanášení. Na jednotlivých pracovních místech je skladována pouze dávka na několik náplní stříkací pistole. Stříkaný předmět je umístěn na točnu v pracovním prostoru boxu a za rotace je nastříkán potřebným množstvím nátěrové hmoty. Po nastříkání je umístěn na odkládací plochu v blízkosti boxu a ponechán volně k zaschnutí. Po zaschnutí jsou výrobky odváženy k dalšímu zpracování. Komorové vypalovací pece 113 (5 ks) - slouží k vypalování barev, které jsou naneseny na polotovary ve stříkárně. Vypalovací pece jsou otápěny elektrickou energií. Emise jsou odváděny výduchy (č. 113) do venkovního prostředí. č. pece typ jmenovitý příkon SK 80/8A 33 kw Pásové vypalovací pece 115 (2 ks), 116 (2 ks), 124 (1 ks), 126 (1 ks) - slouží ke stejnému účelu jako komorové pece a jsou otápěny elektrickou elektrickou energií. Emise jsou odváděny výduchy (č. 115, č. 116, č. 124 a č. 126) do venkovního prostředí. č. pece typ jmenovitý příkon 115, 116, 124 PPOSV 30/ kw 126 Smit Ovens 420 kw Olafovací pece v malírně (2 ks) - slouží k přípravě povrchu výrobků před jejich zušlechťováním (malováním) a jsou otápěny elektrickou energií. Emise jsou odváděny výduchem (č. 125) do venkovního prostředí. Jedná se o malý zdroj znečišťování ovzduší (dále řešeno mimo proces IPPC). č. pece typ příkon 21 SK 80/12 A 50 kw 22 RNO /7 33 kw Sušárna písku - slouží k vysušení písku na požadovanou vlhkost, je vytápěna zemním plynem (1 ks plynový hořák, typ SCH - 5A, jmenovitý výkon hořáku je 916 kw). K odlučování nečistot slouží odlučovací zařízení (odlučovač 006), které je umístěno před výduchem (č. 302) ze sušárny písku. jsou stejné jako u ostatních odlučovačů (viz výše). Projektovaná kapacita je 5-10 t vysušeného písku/h.

6 Temperovací pece (temperovny šamotového materiálu) (2 ks) - slouží k občasnému temperování pánví, kroužků a pomocného šamotového materiálu, který se používá pro tavení skloviny. Jsou otápěny zemním plynem. Emise jsou odváděny výduchem (č. 105) do venkovního prostředí. č. pece počet hořáků spotřeba plynu m 3 /h 3 8 m 3 /h Dekorace malírny - pracoviště sloužící pro ruční dekorování skleněných výrobků. Emise se uvolňují do pracovního prostředí. Jedná se o střední zdroj znečišťování ovzduší. Kmenárna - slouží pro přípravu sklářského kmene (vsázky) ze surovin, které se promíchají v přesném poměru. Pneumatická doprava kmene k agregátům. Jedná se o malý zdroj znečišťování ovzduší. Tepelná úprava výrobků (dříve jako Zařízení pro tvarování talířů) - slouží k vytvarování skleněných talířů z polotovarů (plochého skla) nebo k tepelné úpravě povrchu skla. Technologická jednotka je otápěna plynovými hořáky. Jedná se o střední zdroj znečišťování ovzduší. Kotelna G 1-3 plynové kotle pro vytápění budov a ohřev TUV č. kotle typ jmenovitý tepelný příkon 001 BK 2,5 T 90 1,6 MW 002 BK 2,5 T 90 4,5 MW 003 BK 2,5 T 90 4,5 MW Kotelna G 2-3 plynové kotle kotle pro vytápění budov a ohřev TUV č. kotle typ jmenovitý tepelný příkon 004 PVG 25 0,25 MW 005 PVG 25 0,25 MW 006 PVG 25 0,25 MW Čistírna odpadních vod z broušení sklářských výrobků (dále ČOV) - chemickofyzikální proces čištění včetně filtračního odvodňování kalů. Projektovaná kapacita 450 m 3 /d. Jedná se o střední zdroj znečišťování ovzduší. Čistírna zaolejovaných vod Alfa Classic - 3,6 P (dále ČZV) s předčišťovací jednotkou GOOL odlučování ropných látek, fyzikálně-chemický proces čištění. Projektovaná kapacita je 3,6 m 3 /h. Jedná se o střední zdroj znečišťování ovzduší. Olafovací pece v brusírně byly zrušeny, proto je ve výčtu technologických jednotek neuvádíme. Chladicí pece, příhřevy, otavovací hořáky jsou popsány v rámci popisu linkuž. c) Přímo spojené činnosti

7 Skladování surovin Příprava vsázky, zakládání do tavicích agregátů Tvarování polotovarů a výrobků - buď lisofoukacím způsobem na lisofoukacích automatech nebo ručně nabíráním na píšťalu z pánví a tvarováním ve formách. Chlazení polotovarů - vytvarované polotovary se do chladicích pecí transportují pomocí dopravníků nebo ručně. V chladicích pecích dochází k jejich řízenému ochlazování. Oddělování nadtvarků a přelisků - po ochlazení se od polotovarů oddělují tzv. nadtvarky (nebo přelisky skloviny) na tzv. rafinačních a řezacích strojích. Oplach a zatavení okrajů - polotovary se po odstranění tzv. nadtvarků oplachují v demineralizované vodě, následně se zatavují jejich okraje na tzv. kruhových zapalovačkách. Broušení - část polotovarů se dekoruje tzv. mokrým broušením (chlazeno vodou), a to buď ručně nebo na poloautomatických strojích. K broušení se používají diamantové nebo korundové nástroje. Voda je odváděna na vlastní ČOV. Malování - část polotovarů se dekoruje malováním, buď štětcem nebo nanášením barvy stříkací pistolí (viz popis stříkárny). Polotovar s nanesenou barvou se vypaluje ve vypalovacích pecích. Další techniky zušlechťování - část polotovarů zušlechťuje rytím, pískováním, zatíráním kapalných nátěrových hmot nebo nanášením obtisků. Kontrola polotovarů a výrobků Nakládání se střepy z výroby - vytřídění vadných polotovarů a výrobků na část vhodnou k recyklaci (čisté střepy, které se vracejí zpět do kmenárny) a část nerecyklovatelnou (odpad). Třídění a balení výrobků Nakládání s odpady Nakládání s vodami - zásobování závodu vodou z podzemních zdrojů, její úprava na vodu technologickou a pitnou, odvádění odpadních vod z technologie broušení a její předčištění, odvádění srážkových vod z volných ploch a její předčištění, odvádění splaškových odpadních vod do kanalizace ve správě společnosti SčVaK a.s. Údržba - údržba a opravy jednotlivých strojů a zařízení. Monitoring - monitorování množství znečišťujících látek vypouštěných do ŽP. Dekorační automat KAMMANN automatický sítotiskový stroj na bázi CNC. Není zdroj znečišťování ovzduší. V souladu s ustanovením 13 odst. 3 písm. d), odst. 4 a 6 zákona, ve vazbě na 14 téhož zákona, krajský úřad stanoví závazné podmínky provozu zařízení a s ním přímo spojených činností, dále postupy a opatření zabezpečující plnění těchto podmínek. 1. Ochrana ovzduší a emisní limity 1.1 Emisní limity a) Dodržovat emisní limity u velkého zdroje znečišťování ovzduší dle tab. č. 3. Tab. č. 3 Emisní zdroje a návrh závazných emisních limitů Emisní zdroj 101 Látka nebo Zákonný emisní limit Závazný emisní I.

8 (technologický) ukazatel (mg. m -3 ) limit (mg. m -3 ) TZL 150 < 2,5 kg/h 30 NO x CO 200 Elektrické kontinuální > 5 kg/h agregáty V1, V2, V3, V7 Sloučeniny (výduchy č. fluoru 0,05 kg/h 108, 109, 110, 111) Sloučeniny chloru 0,05 kg/h Kovy I (1) 10 0,05 kg/h Kovy II (2) 5 0,01 kg/h (1) Kovy I - Pb, Sb, Mn, V, Sn, Cu (2) Kovy II - Co, Ni, Cr, As, Cd, Se Závazné emisní limity stanovujeme bez závislosti na hmotnostním toku. Podle nařízení vlády č. 615/2006 Sb. platí pro emisní limity kontinuálních tavicích agregátů vztažné podmínky A, koncentrace příslušné látky v suchém plynu za normálních podmínek s referenčním obsahem kyslíku 13 % (do ) a 8 % (od ). b) Dodržovat emisní limity u velkých a středních zdrojů znečišťování ovzduší dle tab. č Tab. č. 4 Emisní zdroje a návrh závazných emisních limitů Závazný emisní Emisní zdroj 101 Látka nebo Zákonný emisní limit (technologický) ukazatel (mg. m -3 limit ) (mg. m -3 ) TZL 150 < 2,5 kg/h 30 NO x CO Elektrický ruční agregát V5 (výduch č. 107) (1) Kovy I - Pb, Sb, Mn, V, Sn, Cu (2) Kovy II - Co, Ni, Cr, As, Cd, Se Sloučeniny fluoru Sloučeniny chloru > 5 kg/h 50 0,05 kg/h 0,05 kg/h Kovy I (1) 10 0,05 kg/h Kovy II (2) 5 0,01 kg/h Závazné emisní limity stanovujeme bez závislosti na hmotnostním toku. Při kyslíkovém tavení, u pecí s elektrickým otopem nebo u diskontinuálních agregátů v době, kdy nedochází ke spalovacímu procesu, se podle nařízení vlády č. 615/2006 Sb. neprovádí přepočet na O 2R, přepočet na O 2R se neprovádí pro ty znečišťující látky, jejichž koncentrace je snižována instalovaným odlučovačem, u kterého je pro chlazení použito mísení spalin se vzduchem. V ostatních případech platí pro diskontinuální tavení vztažné podmínky A, koncentrace příslušné látky v suchém plynu za normálních podmínek s referenčním obsahem kyslíku 17 % (do ) a 13 % (od ). Tab. č. 5 Emisní zdroje a návrh závazných emisních limitů Emisní zdroj 101 Látka nebo Zákonný emisní limit Závazný emisní limit

9 (technologický) ukazatel (mg. m -3 ) (mg. m -3 ) < 2,5 kg/h a < 2,5 kg/h a Plynové pánvové agregáty č. 4 a č. 5 (výduch č. 104) TZL 2,5 kg/h 2,5 kg/h SO NO x 1 (1) 1 CO 800 > 5 kg/h > 5 kg/h Sloučeniny fluoru Sloučeniny chloru (1) Platí pro diskontinuální tavicí agregáty (2) Kovy I - Pb, Sb, Mn, V, Sn, Cu (3) Kovy II - Co, Ni, Cr, As, Cd, Se (4) limitní koncentrace emisí olova je 5 mg/m ,05 kg/h 0,05 kg/h Kovy I (2) 10 0,05 kg/h 5 Kovy II (3) 0,01 kg/h Tab. č. 6 Emisní zdroje a návrh závazných emisních limitů (1) Emisní zdroj 105 (technologický) Sušárna písku (výduch č. 302) Látka nebo ukazatel TZL Emisní limit dle bodů 1.1, 1.3, 1.4 přílohy č. 1 vyhlášky č. 356/2002 Sb. Zákonný emisní limit (1) (mg. m -3 ) 200 < 2,5 kg/h ,05 kg/h 0,05 kg/h 10 (4) 0,05 kg/h 5 0,01 kg/h 500 NO x > 10 kg/h 800 CO > 5 kg/h Závazný emisní limit (mg. m -3 ) Pro emisní limity platí vztažné podmínky B, koncentrace příslušné látky ve vlhkém plynu za normálních stavových podmínek. Závazné emisní limity stanovujeme bez závislosti na hmotnostním toku. 200 Tab. č. 7 Emisní zdroje a závazné emisní limity Emisní zdroj 107 (technologický) Látka nebo ukazatel (1) Zákonný limit Závazný emisní limit

10 (1) (2) (3) (4) (5) Komorové vypalovací pece 113; Pásové vypalovací pece 115, 116; Pásová vypalovací pec 124; Pásová vypalovací pec 126; Stříkárna (stříkací boxy, karusely); (výduchy č. 113, 115, 116, 117, 118, 119, 120, 121, 124, 126) Stříkárna (mechanická aplikace dekorativních barev); Dekorace malírny (zdroj 109, zaříz. 122 neměří se) dle bodu přílohy č. 2 vyhlášky č. 355/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů Emise TOC (2) 50 mg/m 3 50 mg/m 3 Emise TZL (3) 3 mg/m 3 3 mg/m 3 Fugitivní emise (4) (5) 20 % 20 % Hmotnostní koncentrace těkavých organických látek vyjádřených jako celkový organický uhlík ve vlhkém odpadním plynu při normálních stavových podmínkách. Hmotnostní koncentrace tuhých znečišťujících látek ve vlhkém odpadním plynu vyjádřená pro normální stavové podmínky. Podíl hmotnosti fugitivních emisí a hmotnosti vstupních rozpouštědel. K fugitivním emisím nedochází při splnění podmínek záchytu dle 2 písm. t) vyhlášky č. 355/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů, tj. při provozních podmínkách zdroje, při nichž jsou uvolněné těkavé organické látky nuceným odtahem vedeny do komína nebo do zařízení na omezování emisí. Emisní limit pro TZL platí pro odpadní plyn odvětraný z prostoru nanášení, vytěkání a sušení či vypalování. Jsou-li v nátěrovém systému aplikovány nátěrové hmoty s nízkým obsahem organických rozpouštědel, například menším než 10 %, a nejsou-li plněny emisní limity TOC, může krajský úřad podle 17 odst. 2 písm. f) zákona (č. 86/2002 Sb.) na základě odborného posudku změnit hodnotu emisního limitu. Poznámka (netýká se zdroje č který je zařazen dle nař. vl.. č. 615/2006 Sb.): Jestliže budou pro dekoraci skleněných výrobků používány látky, které jsou klasifikovány jako látky karcinogenní, mutagenní a toxické pro reprodukci a jsou označeny R-větou R45, R46, R49, R60 a R61 nebo R40 (halogenované organické látky) dle 3 písm. a) a písm. b) vyhlášky č. 355/2002 Sb., v platném znění (novelizována vyhláškou č. 509/2005 Sb.), musí provozovatel plnit emisní limity a povinnosti dle 8 odst. 1, odst. 2 a odst. 3 vyhlášky č. 355/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Tab. č. 8 Emisní zdroje a závazné emisní limity Emisní zdroj 001 a 002 (spalovací) Látka nebo ukazatel Zákonný emisní limit (1) (mg. m -3 ) Plynová kotelna G1 Plynová kotelna G2 (výduch č. 004 a 005) (1) dle bodu přílohy č. 4 nařízení vlády č. 352/2002 Sb. Závazný emisní limit NO x CO SO 2 35 Měření SO 2 se na základě 9 odst. 6 nařízení vlády č. 352/2002 Sb. neprovádí.

11 Pro výše uvedené emisní limity platí vztažné podmínky A, koncentrace příslušné látky v suchém plynu za normálních podmínek, s referenčním obsahem kyslíku 3 %. NO x jako NO 2. Tab. č. 9 Emisní zdroje a závazné emisní limity Emisní zdroj 102 (technologický) Látka nebo ukazatel Zákonný emisní limit (1) (mg. m -3 ) (1) Temperovací pece (výduch č. 105) NO x 500 > 10 kg/h CO Zákonné emisní limity dle bodů 1.3 a 1.4 přílohy č. 1 vyhlášky č. 356/2002 Sb. 800 > 5 kg/h Závazný emisní limit (mg. m -3 ) Závazné emisní limity stanovujeme navrhujeme bez závislosti na hmotnostním toku. 1.2 Závazné podmínky ochrany ovzduší a) Provozovatel musí vést souhrnnou provozní evidenci všech zdrojů znečišťování ovzduší. b) Provozovatel bude dodržovat povinnosti provozovatele velkého, středního a malého stacionárního zdroje znečišťování ovzduší vyplývající z 11, 12 zákona č. 86/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů. c) Provozní řád bude aktualizován tak, aby odpovídal aktuální situaci v zařízení a platné legislativě a při každé změně bude předkládán krajskému úřadu k odsouhlasení. d) Monitoring bude prováděn dle následující tabulky:

12 Tab. č. 10 Monitorování zdrojů Zdroj znečišťování Místo odběru vzorků Četnost VZZO č. 101 Elektrické kontinuální agregáty V1, V2, V3, V7; Elektrický ruční agregát V5; Plynové pánvové agregáty č. 4 a č. 5 SZZO č. 105 Sušárna písku VZZO č. 107 Komorové vypalovací pece 113; Pásové vypalovací pece 115, 116; Pásová vypalovací pec 124; Pásová vypalovací pec 126; Stříkárna (stříkací boxy, karusely) Výduchy č. 108, 109, 110, 111, 107, 104 Výduch č. 302 Výduchy č. 113, 115, 116, 117, 118, 119, 120, 121, 124; 126 Jednorázové měření emisí všech předepsaných znečišťujících látek 1x za kalendářní rok, ne dříve než po uplynutí 6 měsíců od data předchozího měření Jednorázové měření TZL, NO x a CO 1 x za 3 kalendářní roky, ne dříve než po uplynutí 18 měsíců od data předchozího měření Jednorázové měření emisí všech předepsaných znečišťujících látek 1 x za kalendářní rok, ne dříve než po uplynutí 6 měsíců od data předchozího měření VZZO č. 001 Plynová kotelna G1 SZZO č. 002 Plynová kotelna G2 SZZO č. 102 Temperovací pece Výduch č. 004 Výduch č. 005 Výduch č. 105 Jednorázové měření NO x a CO 1 x za kalendářní rok, ne dříve než po uplynutí 6 měsíců od data předchozího měření Jednorázové měření NO x a CO 1 x za 5 kalendářních roků, ne dříve než po uplynutí 30 měsíců od data předchozího měření Jednorázové měření NO x a CO 1 x za 5 kalendářních roků, ne dříve než po uplynutí 30 měsíců od data předchozího měření e) Termín měření provozovatel oznámí ČIŽP, OI Liberec, v souladu s odst. 3 8 vyhlášky č. 356/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů, písemně nejpozději 14 dní před datem zahájení měření. f) Dále je provozovatel dle platné legislativy povinen: i. udržovat měřicí místa pro jednorázová měření v provozuschopném stavu v souladu s 7 odst. 6 vyhlášky č. 356/2002 Sb., ii. měření znečišťujících látek do ovzduší provádět prostřednictvím autorizované měřicí skupiny s autorizací dle zákona č. 86/2002 Sb., v platném znění, iii. odběry vzorků provádět v souladu se zákonem č. 86/2002 Sb. a vyhláškou č. 356/2002 Sb., v platném znění, ustanoveními odpovídajících ČSN a Příručky jakosti měřicí skupiny, g) První měření emisí znečišťujících látek z uvedených zdrojů znečišťování ovzduší budou provedena dle předepsaných termínů, vztaženo vždy k datu posledního provedeného měření. Případná plánovaná odstávka některého ze zdrojů znečišťování ovzduší bude vždy nejpozději 14 dní předem oznámena krajskému úřadu a České inspekci životního prostředí OI

13 Liberec a v návaznosti bude dohodnut termín autorizovaného měření emisí znečišťujících látek z tohoto zdroje. 1.3 Provozní řád pro zvláště velké a velké zdroje znečišťování ovzduší a) Krajský úřad vydává povolení k vydání provozního řádu velkého zdroje znečišťování ovzduší - závod Nový Bor (soubor technickoprovozních parametrů a technicko-organizačních opatření) pro provozované zařízení. V provozním řádu velkého zdroje znečišťování ovzduší závod Nový Bor jsou uvedeny odkazy i na další návazné provozní řády. 2. Povolení a limity z hlediska ochrany vod a způsob monitorování emisí 2.1 Odběr podzemní vody a) Krajský úřad vydává povolení k nakládání s podzemními vodami - k jejich odběru z vodních zdrojů BS-1, BS-2 a BS-3 v celkovém souhrnném množství: max. 16 l/s, max m 3 /den a max m 3 /rok. b) Množství odebrané vody bude kontinuálně měřeno, pravidelně zaznamenáváno a údaje archivovány pro případnou kontrolu. Provozovatel je povinen předávat zprávu o množství odebrané vody za kalendářní rok příslušnému správci povodí vždy do 31. ledna následujícího roku. Odběrem vody z vodních zdrojů nebude ovlivněn vodní zdroj SčVK a.s. Teplice NB-2. c) Účel odběru podzemních vod zdroj pitné i užitkové vody. Platnost povolení k odběru podzemních vod - povolení platí do Vypouštění odpadních vod a) Odpadní vody budou vypouštěny z areálu zařízení do bezejmenné vodoteče v ř.km. 1,8, která je pravostranným přítokem toku Šporka, číslo hydrologického pořadí , v ř.km. 15,5 (GIS: ; ). b) Charakteristika odpadních vod: Průmyslové odpadní vody brusné a oplachové, předčištěné v čistírně brusných a oplachových vod, s obsahem nebezpečných látek Pb, Ba, NEL (C 10 -C 40 ). Odpadní vody z manipulačních a zpevněných ploch areálu závodu. c) Kvalita: Tab. č Emisní limity platné do Ukazatel Hodnota p (mg/l) Hodnota m (mg/l) Bilance (max. množství) (t/rok) CHSK Cr ,24 NL ,60 Cl ,48 F - 1,5 2 0,40 Ba 0,5 0,5 0,13 Pb 0,03 0,03 0,008 C 10 C ,26 ph 6 8 Tab. č Emisní limity platné od Ukazatel Hodnota p Hodnota m Bilance

14 (mg/l) (mg/l) (max. množství) (t/rok) CHSK Cr ,24 NL ,60 Cl ,48 F ,26 Ba 0,5 0,5 0,13 Pb 0,015 0,015 0,004 C 10 C 40 0,1 0,2 0,026 ph 6 8 p podmíněně přípustná koncentrace (hodnota může být v daném kalendářním roce překročena 2x) m nepřekročitelná maximální koncentrace Do předloží provozovatel návrh řešení na snížení hodnot ukazatelů (fluoridy, Pb, C 10 - C 40 ), aby odpovídaly imisním standardům dle nařízení vlády č. 61/2003 Sb., ve znění pozdějších předpisů. d) Množství: Průměrné množství vypouštěných vod = 10,0 l/s (dešťové + průmyslové) Maximální množství vypouštěných vod = 11,0 l/s (výjimečně při přívalových deštích přesahuje odtok l/s, ale pouze po krátkou dobu) Maximální denní množství vypouštěných vod = 900 m 3 /den Maximální měsíční množství vypouštěných vod = m 3 /měsíc Roční množství vypouštěných vod = m 3 /rok (průměrná hodnota za období ) Maximální roční množství vypouštěných vod = m 3 /rok Počet měsíců v roce, kdy se vypouští = 12 měsíců e) Četnost: Četnost měření: 1 x měsíčně. Způsob odběru vzorků: 24 hodinové slévané vzorky získané z 12 objemově stejných dílčích vzorků odebíraných v intervalu 2 hodin na odtoku z areálu zařízení ve sdruženém měrném objektu. Rozbory odpadních vod provádět prostřednictvím akreditované laboratoře. Pravidelně 1x ročně předávat výsledky rozborů a měření množství vypouštěných odpadních vod Povodí Ohře, s. p. a krajskému úřadu. Metodiky rozborů jednotlivých ukazatelů: CHSK Cr = TNV ; NL= ČSN EN 872 ( ČSN ) Jakost vod, Stanovení nerozpuštěných látek metoda filtrace filtrem ze skleněných vláken; Cl - = ČSN ISO 9297; F - - ČSN část 30-c; Ba, Pb = ČSN EN ISO 11885; C 10 -C 40 = stanovení metodou dle normy ČSN EN ISO ; ph = ČSN ISO Jakost vody, Stanovení ph;

15 V případě změny analytické metody specifikované ve výroku tohoto rozhodnutí příslušnými TNV či ČSN platí analytická metoda, která TNV nebo ČSN uvedené ve výroku tohoto rozhodnutí nahrazuje, případně analytická metoda stanovená závazným právním předpisem. Navržené podmínky vychází z přílohy č. 1 k nařízení vlády č. 61/2003 Sb., ve znění pozdějších předpisů a ze skutečnosti, že provozovatel vypouští odpadní vody do bezejmenné vodoteče. Z areálu zařízení jsou do bezejmenné vodoteče vypouštěny odpadní vody z brusírny, které jsou přečištěné na vlastní ČOV a srážkové vody z volných ploch přečištěné na ČZV. 2.3 Provozní řád ČOV a ČZV a) Provozní řády ČOV, ČZV, vodárny a vodovodu předkládat při každé změně k vyjádření správci vodního toku (Povodí Ohře, s. p., závod Terezín) Splaškové odpadní vody a) Jsou odváděny oddílnou kanalizací do kanalizace ve správě společnosti SčVaK a.s., která je odvádí na městskou ČOV. 2.5 Další podmínky ochrany vod a) Pro zařízení, ve kterých dochází k manipulaci s vodám závadnými látkami, krajský úřad schvaluje provozní a havarijní řád pro sklad hořlavin a látek škodlivých vodám. Provozní a havarijní řád pro sklad hořlavin a látek škodlivých vodám bude při každé aktualizaci předkládán k vyjádření krajskému úřadu a Povodí Ohře, s.p., Pražská 319, Terezín. b) Veškeré manipulační plochy a zařízení, kde bude nakládáno se závadnými látkami ve smyslu zákona č. 254/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a se splaškovými odpadními vodami zabezpečit a provozovat tak, aby nedošlo k úniku znečišťujících látek do vod povrchových, podzemních nebo geologického prostředí. c) Provozovat zařízení v souladu se zákonem č. 254/2001 Sb. a s jeho prováděcími právními předpisy, ve znění pozdějších předpisů. 3. Nakládání s odpady a způsob monitorování emisí a) Krajský úřad uděluje souhlas k nakládání s níže uvedenými nebezpečnými odpady vznikajícími v povolovaném zařízení, jehož součástí je i provozní řád skladů nebezpečných odpadů. Tabulka č. 12 Druhy nebezpečných odpadů Název odpadu Kategorie Kat. č. Ropné látky z údržby zařízení N Kyselina sírová a kyselina siřičitá N Odpady jinak blíže neurčené (pryž) N Odpadní barvy a laky obsahující organická rozplet nebo jiné nebezpečné látky N Odpadní práškové hmoty O/N Odpadní tiskařské barvy obsahující nebezpečné látky N Odpadní sklářský kmen před tepelným zpracováním obsahující nebezpečné látky N Odpadní sklo neuvedené pod číslem O/N Odpady jinak blíže neurčené N

16 Kyselé mořicí roztoky N Kovový kal (brusný kal, honovací kal a kal z lapování) obsahující olej N Nechlorované minerální, motorové, převodové a mazací oleje N Jiné motorové, převodové a mazací oleje N Kaly z odlučovačů oleje N Zaolejovaná voda z odlučovačů oleje N Jiná halogenová rozpouštědla a směsi rozpouštědel N Jiná rozpouštědla a směsi rozpouštědel N Kaly nebo pevné odpady obsahující halogenovaná rozpouštědla N Kaly nebo pevné odpady obsahující ostatní rozpouštědla N Plastové obaly (znečištěné škodlivinami) N Obaly obsahující zbytky nebezpečných látek nebo obaly těmito látkami znečištěné N Absorpční činidla, filtrační materiály (včetně olejových filtrů), čisticí tkaniny a ochranné oděvy znečištěné nebezpečnými látkami N Transformátory a kondenzátory obsahující PCB N Vyřazená zařízení obsahující nebezpečné složky neuvedené pod čísly a N Laboratorní chemikálie a jejich směsi, které jsou nebo obsahují nebezpečné látky N Vyřazené organické chemikálie, které jsou nebo obsahují nebezpečné látky N Olověné akumulátory N Asfaltové směsi obsahující dehet N Izolační materiál s obsahem azbestu N Jiné stavební a demoliční odpady (včetně směsných stavebních a demoličních odpadů) obsahující nebezpečné látky N Kaly z jiných způsobů čištění průmyslových odpadních vod obsahující nebezpečné látky N Zářivky a jiný odpad obsahující rtuť N Vyřazená zařízení obsahující chlorfluorouhlovodíky N Vyřazené elektrické a elektronické zařízení obsahující nebezpečné látky neuvedené pod čísly a N b) Nakládáním s odpady se rozumí shromažďování, soustřeďování a třídění výše uvedených odpadů v nádobách a na místech k tomu určených, vznikajících při činnosti provozovatele. Dopravu a přepravu, využití, úpravu, popř. odstranění těchto odpadů zajistí oprávněná osoba na základě smluvního vztahu nebo objednávky. c) Shromažďování a soustřeďování odpadů bude prováděno odděleně ve vhodných nádobách na místě k tomu určeném. Nádoby, popř. obaly během shromažďování, soustřeďování a skladování odpadů musí zabránit jakémukoliv jeho úniku. Odpady budou shromažďovány, soustřeďovány a skladovány na dobu nezbytně nutnou (naplnění nádoby, pravidelný svoz, apod.), nejvýše však 1 rok. d) Veškeré změny týkající se nakládání s nebezpečnými odpady budou předem projednány a schváleny krajským úřadem. e) Původce odpadů je povinen nakládat s nebezpečnými odpady, vznikajícími v rámci jeho činnosti na území Libereckého kraje tak, aby plnil strategické cíle, obsažené v závazné části Plánu

17 odpadového hospodářství Libereckého kraje (POH LK), který byl vyhlášen jako Obecně závazná vyhláška Libereckého kraje s účinností od f).provozovatel zařízení obsahujících PCB je povinen tato zařízení dekontaminovat nebo odstranit v souladu se zákonem č. 185/2001 Sb. o odpadech, ve znění pozdějších předpisů (zejména 27) v nejkratší možné době, nejpozději však do konce roku 2010, pokud neprokáže, že zařízení neobsahuje PCB. Transformátory, jejichž provozní kapalina obsahuje mg/kg PCB, může provozovatel dekontaminovat nebo odstranit až na konci jejich životnosti. Odstraňování PCB, odpadů PCB a zařízení obsahujících PCB je možné pouze v zařízeních k tomu určených. 4. Hluk, vibrace, neionizující záření a)..dodržovat nejvyšší přípustné hodnoty hladin akustického tlaku v chráněném venkovním prostoru dle nařízení vlády č. 148/2006 Sb. b) Nejméně 1 x ročně, popřípadě při každém významnějším navýšení zdrojů hluku, realizovat měření hlukové expozice z provozu zařízení, a dokladovat tak soulad s platnými limity (tj. 40dB pro noční dobu, 50dB pro denní dobu s případným uplatněním korekce) tak, jak stanoví 30 zákona č. 258/2000 Sb. ve spojení s nařízením vlády č. 148/2006 Sb. Výsledky budou dány orgánu ochrany veřejného zdraví na vědomí. c) Zdroje vibrací z přepravy vstupní suroviny a expedice výrobku se nesmí projevit za hranicemi areálu. d) V budově se nenachází žádný zdroj záření. 5. Podmínky pro hospodárné využívání surovin a energie a) Podmínky pro hospodárné využívání paliv a energií vyplývající ze závěru zpracovaného energetického auditu podle 9 zákona č. 406/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů, realizovat dle Plánu realizace energetických úsporných opatření. 6. Opatření pro předcházení haváriím a) Mimořádné a havarijní situace zařízení řešit v souladu s havarijními plány a ostatními vnitropodnikovými předpisy, s cílem maximální ochrany zdraví a života zaměstnanců, životního prostředí, zabezpečení spolehlivého a bezpečného provozu pro zajištění plánované výroby a rozvoje společnosti. b) Plán opatření pro případy havarijního zhoršení jakosti vod a dílčí havarijní plány průběžně revidovat a vést o tom záznamy. c) Odpovědné pracovníky prokazatelně seznámit s havarijními plány, s opatřeními pro předcházení haváriím a s případnými změnami těchto dokumentů a pravidelně (každý rok) všechny pracovníky proškolovat v oblasti bezpečnosti a zdraví při práci. 7. Opatření pro provoz týkajících se situací odlišných od podmínek běžného provozu, při kterých může vzniknout nebezpečí ohrožení životního prostředí nebo zdraví člověka a) Zdroje znečišťování ovzduší provozovat v souladu s provozní dokumentací a s provozním řádem, včetně opatření ke zmírnění průběhu a odstranění důsledků havarijních stavů.

18 b) Zajistit provoz a servis všech zdrojů znečišťování ovzduší v souladu s technickými podmínkami stanovenými výrobcem zařízení. Protokoly o servisních prohlídkách uchovávat pro případ kontroly. 8. Opatření k vyloučení rizik možného znečišťování životního prostředí a ohrožování zdraví člověka pocházejících ze zařízení po ukončení jeho činnosti a) Před plánovaným trvalým ukončením provozu zařízení jako celku, bude předložen povolovacímu orgánu plán postupu ukončení provozu zařízení, podléhající schválení všemi dotčenými orgány. b) Plán postupu sanace zařízení musí respektovat princip využití, případně odstranění, veškerých závadných látek, odpadů a zbytků surovin v souladu s platnou legislativou. 9. Postup vyhodnocování plnění podmínek integrovaného povolení Provozovatel zařízení je povinen podle příslušných právních předpisů: a) předložit krajskému úřadu výsledky monitoringu vlivu zařízení na životní prostředí včetně komentáře a vyhodnocení, vždy za uplynulý kalendářní rok, v zákonných termínech, dle legislativních předpisů ve znění pozdějších předpisů, b) předložit krajskému úřadu dílčí roční zprávu plnění závazných podmínek integrovaného povolení ke dni 30. dubna následujícího roku za rok uplynulý (zpráva bude zpracována v rozsahu a struktuře dle vydaného integrovaného povolení a bude zahrnovat výsledky všech provedených analytických rozborů, měření a zkoušek a dále komentář k jednotlivým závazným podmínkám provozu zařízení - zejména v případě jejich překročení či nesplnění). Nejsou vydány žádné dodatečné podmínky podle ustanovení 15 zákona č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci. II. III. V souladu s ustanovením 44 odst. 2 zákona o integrované prevenci se ruší následující pravomocná rozhodnutí nebo jejich části: Voda a) rozhodnutí Okresního úřadu Česká Lípa, referátu životního prostředí, č.j.: RŽP 3670/ , ze dne b) rozhodnutí Okresního úřadu Česká Lípa, referátu životního prostředí, č.j.: RŽP 660/02, ze dne

19 Odpady a) rozhodnutí Krajského úřadu Libereckého kraje, č.j.: KULK 8074/2005, ze dne b) rozhodnutí Městského úřadu Nový Bor, odboru životního prostředí, č.j. 9722/05/ZP/NsO/SR/1 ze dne