Působení Kwan Um v ČR

Transkript

1 Masarykova univerzita Filozofická fakulta Ústav religionistiky Šárka Poláková Působení Kwan Um v ČR Bakalářská diplomová práce Vedoucí práce: Mgr. Zuzana Kubovčáková, M. A. 2010

2 Prohlašuji, že jsem diplomovou práci vypracovala samostatně s využitím uvedených pramenů a literatury.... Šárka Poláková 1

3 Chtěla bych poděkovat vedoucí práce Mgr. Zuzaně Kubovčákové M. A. za podporu a cenné rady, kterých se mi v průběhu zpracování práce dostalo. Dále bych chtěla poděkovat za konzultace vedoucímu brněnského centra Kwan Um Mgr. Ondřeji Přibylovi. 2

4 Obsah OBSAH... 3 ÚVOD KOREJSKÁ HISTORIE KOREJSKÉ NÁBOŽENSTVÍ Šamanismus Náboženství beze jména Buddhismus První škola - Huaren Zen BUDDHISMUS V ČESKÉ REPUBLICE Počátky buddhismu v České republice Buddhismus v České republice po první světové válce Buddhismu v České republice po roce Aktuální buddhistické skupiny v ČR Lotus Bodhi Dóan Nirodha Sati Daruma Sótó zen Buddhismus Diamantové cesty linie Karma Kagjü KWAN UM Vznik Kwan Um Seung Sahn Zenový kompas Praxe skupiny Meditace Meditace zpěvu Praxe poklon Meditační ústraní Přístup k textům Zákony skupiny Hierarchie školy Kwan Um Lidé, kteří přijali předpisy i ti, kteří je nepřijali Mnišky a mniši Skoroučitelé dharmy Ji Do Poep Sa

5 Soen Sa Nim Dae Soen Sa Nim CENTRA KWAN UM První evropský klášter Chiny An Sunim a Gal Rubinstein Program v maďarském klášteře První centrum Kwan Um v České republice Centra v České republice Pražské centrum Kwan Um Centrum zenové školy Kwan Um pro Čechy a Moravu BRNĚNSKÉ CENTRUM KWAN UM Život v Kwan Um První návštěva Aktivní příznivci Vedení brněnského centra Praxe v brněnském centru Zazen Meditace zpěvu ZÁVĚR ABSTRAKT ABSTRACT SEZNAM LITERATURY SEZNAM OBRÁZKŮ SEZNAM PŘÍLOH

6 Úvod Obsahem mé bakalářské práce je náboženská skupina Kwan Um v širším pohledu. O tomto seskupení jsem se dozvěděla náhodou při hledání skupin působících v Brně. Při psaní své bakalářské práce jsem vzala v úvahu alespoň základní povědomí o historii a dnešním vývoji buddhismu ve světě i v České republice. Kwan Um mě zaujala z toho důvodu, že se dokázala rozšířit prakticky do celého světa i přesto, že není medializována a nepořádá žádné akce pro navýšení členské základny. Jedná se o zenovou respektive sonovou 1 buddhistickou skupinu, jejíž základy můžeme najít v Koreji. Do Evropy se toto učení dostalo až v druhé polovině dvacátého století díky mistrovi Seung Sahn. Právě tento mistr se zasadil o to, aby se Kwan Um stala známou, protože rozšířil učení při svém pobytu v Americe a následně i v Evropě. V této chvíli již ve světě působí přibližně třicet mistrů či učitelů. Základnu Kwan Um v Evropě tvoří především nový klášter v Maďarsku, jehož vzniku v funkci se věnuji také. Neřeším však pouze původ a vznik Kwan Um v Koreji, šíření ve světě a zvláště v Evropě, ale soustředím se i na fungování skupiny v našich podmínkách České republice. Zvláště se zabývám centrem Kwan Um v Brně. Svoje teoretické poznatky doplňuji terénním výzkumem přímo v tomto centru, které jsem po několik týdnů navštěvovala. Můj zájem o tuto skupinu není založen pouze na teoretickém poznání a praktickém zkoumání brněnského centra. Okrajově se věnuji jak teoretickým, tak praktickým vlivům učení na účastníky jak pravidelných sezení, tak příležitostné návštěvníky. Přínos práce spočívá především ve zmapování aktivit školy Kwan Um a objasnění všech rituálů i praxe brněnské skupiny. Cílem bakalářské práce je ukázat, že buddhistická zenová skupina je schopna fungovat i na našem území v míře více 1 Son korejský výraz pro zen. 5

7 center. Také má prokázat, že zenová praxe školy Kwan Um je v České republice na stejné úrovni a spočívá ve stejné praxi, jako jinde ve světě. V první kapitole se věnuji korejské historii. Nejedná se o celistvé nastínění historických událostí, ale pouze o vylíčení důležitých okamžiků týkajících se rozvoje buddhismu a potíží při jeho šíření v jednotlivých obdobích. Ve druhé kapitole své bakalářské práce se zabývám korejským náboženstvím od dob několik tisíc let zpátky po dnešní dny. Zmiňuji šamanismus, s jehož kousky se můžeme setkat i v dnešní době a dále okrajově řeším Bezejmenné náboženství, protože tato náboženství jsou historickým podkladem pro další rozvoj náboženství. V této kapitole se zabývám i vývojem buddhismu v Koreji (a všech jejích formách v minulosti). Ukazuji příchod buddhismu z Číny, chvíle, kdy byl buddhismus potlačen do horských klášterů i staletí, ve kterých se stal buddhismus státním náboženstvím. Pro bližší představu představuji jak první školu buddhismu v Koreji, tak příchod i vývoj zenu. Ve třetí kapitole se postupně začínám zaměřovat na Českou republiku a výskyt buddhismu. Samozřejmě popisuji i první výskyty v Evropě a pomalé šíření do České republiky, kde do roku 1989 byly podmínky složitější. Do této kapitoly přidávám i základní přehled buddhistických škol, které působí v této chvíli na našem území, a to jak kvůli nastínění rozšíření buddhismu obecně, tak i proto, abych ukázala rozmanitost skupin u nás. Čtvrtá kapitola se již zabývá přímo skupinou Kwan Um. Věnuji část jak její historii, tak rozvoji. Zmiňuji se též o mistru této školy mistr Seung Sahn. Zbytek této kapitoly se již zaměřuji na praxi skupiny pravidelnou i výjimečnou. Moje další kapitola bakalářské práce je již přímo věnována centrům Kwan Um se zdůrazněním role nového evropského kláštera v Maďarsku. Zmiňuji i centra v České republice, avšak brněnskému centru věnuji samostatnou kapitolu na základě svého terénního výzkumu. 6

8 1. Korejská historie Ve 4. století n. l. vznikla v Koreji tzv. Tři královstí - Kogurjo, Päkče a Silla. Království Päkče vytvořilo obchodní styky s Japonskem a právě odtud se dostala do Japonska první zmínka o buddhismu. Po pokusu království Silla ovládnout Koreu bylo na severu založeno království Pärha. Avšak v momentě, kdy se Silla dostala do úpadku, rolnická vrstva se vzbouřila a založila nová království Päkče a Kogurjo, která v roce 936 utvořila společný celek Korjo 2. To přetrvalo do roku Do roku 1170 byl buddhismus státním náboženstvím. V tomto roce vojenská vrstva podnítila revoluci a získala zpět moc. Výsadní postavení buddhismu bylo zrušeno. V roce 1392 byla založena nová dynastie s obnoveným jménem Čoson. Hlavním náboženstvím se stal konfucianismus. K prvním návštěvám Koreje nedošlo zcela dobrovolně ztroskotaly zde evropské lodě. Až teprve v 19. století se začaly vysílat výpravy za účely navázání obchodních styků. Dříve, než k nim mohlo dojít, byla Korea obsazena Japonci na celých 35 let. Japonská správa se snažila potlačovat korejského národního ducha a zničit korejské zvyky. 3 Jako státní náboženství byl označen šintoismus. Návštěva šintoistických svatyní se stala povinností všech. Ostatní náboženství sice nebyla zakázána, ale bylo na ně přísně dohlíženo. K rozdělení na dva státy došlo po druhé světové válce. Japonská armáda v Koreji kapitulovala pod dozorem sovětských vojsk. Americká vojska nebyla natolik rychlá, aby stihla Koreu zabrat, avšak obě strany se domluvily na rozdělení na Severní a Jižní Koreu. 2 Z názvu Korjo pochází dnešní užívaná varianta Korea. 3 V korejštině se nevyučovalo, dokonce byla zakázána studia korejské historie a literatury. 7

9 2. Korejské náboženství Náboženství v Koreji v dnešní době je velmi rozmanité. Původní obyvatelé se hlásili k šamanismu a k bezejmennému náboženství 4, ve 4. století n. l. se do Koreje dostaly buddhistické misie a buddhismus se stal až do 14. století státním náboženstvím. Buddhismus byl nahrazen konfucianismem, který jej, ačkoliv se stal státním náboženstvím, nikdy zcela nepřemohl. Dostal se do Koreje až později - oficiálně doložená škola byla založena roku 372 n. l. Zmínky o učencích společně s velkým množstvím legend se vyskytují dříve, ale nejsou doloženy. V 16. století se v Koreji objevují i první křesťané, ale tehdejší misie ještě nezískávaly tolik příznivců. Oficiálně teprve v 18. století začala katolická víra získávat věřící a stavět první kostely. V patách katolíkům byli i protestanti, jejichž misie se v Koreji objevila v 19. století. V dnešní době Korea nemá žádné státní náboženství. Hlavními náboženskými proudy jsou buddhismus a křesťanství Šamanismus Bohužel nevíme přesně, od jaké doby se v Koreji vyskytuje šamanismus. Je to však již několik tisíc let, co se objevily první známky. Některé jeho formy se na některých místech stále vyskytují hlavně v oblasti Sibiře. Nejjednodušší popis šamanismu jej vysvětluje jako styk s neviditelným světem prostřednictvím šamana ve stavu transu, obvykle za účelem léčení. 5 Zajímavé je, že v dnešní době jsou šamanistické rituály praktikovány hlavně ženami, které jsou nazývány mudang Náboženství beze jména Krom šamanismu je v Koreji tradičním náboženstvím tzv. náboženství beze jména. Nikdy nebylo oficiálním korejským náboženstvím, ale dodnes přežívá hlavně na 4 Podrobněji vysvětleno v kapitole a Werner, Karel. Náboženské tradice Asie: Od Indie po Japonsko. Vyd. 1. Brno: Masarykova Univerzita, s. 8

10 venkově. Nejedná se ani tak o strukturu přesvědčení a rituálů, jako spíše o náboženský způsob, jak vnímat svět. Jednou z tradic jsou festivaly. Například festival uctívající Sansina. Sansin je horský duch, který se vyznačuje blízkým vztahem k horským tygrům, které má moc poslat, aby se pomstili vesničanům za zanedbávání uctívání. Součástí kultu je uctívání nebeského krále Hwanina a Tan gunův kult, další je úcta k bohu slunce, měsíce a planet. Dříve nechyběla také úcta k bohům spojeným s úrodou. Nižší božstva byla uctívána především na venkově Buddhismus Příchod buddhismu do Koreje můžeme připsat misii vyslané z Číny roku 372 n. l. Tehdejší král státu Kogurjo nechal první mnichy postavit kláštery. Tím chtěl získat převahu oproti ostatním dvěma královstvím, protože buddhismus byl již osvědčený z Číny. Zmíněná dvě království však na nic nečekala a mnichy si vyžádala též. Postupně se buddhismus dostával do povědomí i obliby a přibližně okolo roku 528 n. l. se stal státním náboženstvím. V první době byl buddhismus přijímán ve třech královstvích více méně jako víra a kult a prostředek k povznesení kulturní úrovně a pocitu národní jednoty ve všech vrstvách společnosti. 6 Pokud korejský buddhismus budeme chtít popsat obecněji, můžeme říci, že je spíše mahájánový a velmi čerpal v Číně. Klade důraz na rituál, který se působivě vyvinul už v době buddhismu jako státního náboženství. Často se můžeme setkat s jevem, kdy buddhismus opouští svůj hlavní cíl - osvobození ze samsáry. Namísto něj klade za důležitá příští příznivá zrození. Do role utlačovaného náboženství se buddhismus dostal za dynastie Yi, kdy byl majetek klášterů zabavován. Tehdy se také zvýšil tlak na sjednocení buddhismu. Mnichům byl například odepřen vstup do města. 6 Werner, Karel. Op. cit., s

11 V 15. a 16. století se objevují pokusy o znovunastolení buddhismu jako státního náboženství. Ani přes veškerou snahu se tak nestalo První škola - Huaren Poté, co se buddhismus zažil do povědomí obyvatelstva, začaly se v 7. století n. l. rozšiřovat i další nauky. Jedním z prvních směrů, který se stal oficiálním v Koreji, bylo učení čínského směru Huaren Věncové školy 7. Tato škola uplatňuje jako základní myšlenku rovnost všech a zároveň nezávislost všech vzájemně. Podstatu nalezneme v univerzální příčinnosti vše ve vesmíru vzniká zároveň také ze sebe. Obyvatelům Koreje se zamlouvala teze skupiny tvrdící, že buddhovská podstata je přítomna ve všech lidech bez rozdílu (nezáleželo na společenském postavení). Byla oblíbená i z toho důvodu, že při cestě za dosažením bódhisattvovství dovoluje pokračovat ve světském životě. Zároveň však udržovala disciplínu a vkládala důraz na meditaci. V dalších letech přibývalo hojně klášterů i mnichů. Do Koreje přicházelo velké množství mahájánových textů. V 11. století byly texty sebrány a následně poprvé zkolektovány. Byla vydána Tripitaka Koreana - první korejský kánon Zen První zenová škola Kadžisan byla založena v 8. století n. l. a zpočátku neměla mnoho příznivců. Škola zastupující náhlé probuzení byla pro lid těžko přijatelná. Avšak zenových mnichů postupně přibývalo a tak se zen stále rozšiřoval. Velké množství učenců se pokoušelo překlenout rozdíly mezi zastánci učení súter a zastánci náhlého probuzení. Toto se povedlo a tyto dva způsoby vnímání buddhismu se prolnuly po vojenském převratu roku 1170 do školy Čogje, která je dodnes na převážné části území nejsilnější zenovou školou v Koreji. 7 Čínská buddhistická skupina jejímž základním kamenem byla sútra Buddhova květinového věnce (Buddhávatansakasútra). 10

12 3. Buddhismus v České republice V této kapitole zmíníme počátky buddhismu všech forem zprvu nástinem jen v Evropě, ale následně podrobněji v České republice. Zároveň je v této časti zařazen přehled buddhistických seskupení, kterým se podařilo ve 20. století založit skupinu v České Republice, která je již delší dobu funkční a má aktivní členy, a to proto, abychom si znázornili rozvoj buddhismu Počátky buddhismu v České republice Obecně se buddhismus v celé Evropě rozvíjí od roku Prvním Evropanem, který obdržel mnišské svěcení, se stal H. Gordon Douglas. Tento Skot byl ordinován na Srí Lance v roce 1899 jako Asoka Sasanajoti. Více známým se však stal Němec ordinován jako Nyanatiloka. Nejen, že byl učitelem mnoha dalším Evropanům, ale založil i centrum pro západní buddhisty na Srí Lance. V Čechách se bližší informace o buddhismu objevují v 19. století. Napomohl tomu F. L. Rieger svojí encyklopedií Slovník naučný v letech Další větší zmínka se objevila díky A. Langovi, který vydal první knihu zabývající se buddhismem. Nebyla ale objektivní, buddhismus hodnotila velmi kriticky. Sice vychází z prací indologa Hermanna Oldenberga, který zpopularizoval buddhismus v Evropě, ale používá pouze sekundární prameny. První opravdu působivá a seriózní studie se objevuje v roce 1921 a je dílem Vincence Lesného Buddhismus v České republice po první světové válce Až po konci první světové války se situace zlepšila. Po vzniku samostatné Československé republiky se rozvíjela indologie, studium sanskrtu a pálijštiny což jsou hlavní jazyky buddhistických textů. Klíčových postav při studiu indologie bylo hned několik. Výše zmíněný Vincenc Lesný a Rakušan Moriz Winternitz profesor indologie na německé filozofické fakultě v Praze. Právě Lesnému vděčíme za překlad pálijské sbírky Dhammapada a vydání knihy Buddhismus (1921). Ve své knize se zabýval nejstarším buddhismem a vývojem v jižní Asii. Její druhé vydání v roce 1948 obohatil o informace týkající se mahájánového buddhismu, ale i tzv. lamaismus nebo-li tibetský buddhismus. 11

13 V první polovině 20. století byl významným českým propagátorem buddhismu Dr. Leopold Procházka ( ). Byl jedním z neobuddhistů a zabýval se hlavně théravádovým buddhismem. Jeho cílem bylo vybudovat první buddhistické centrum v Československu a stát se buddhistickým mnichem na Srí Lance. Bohužel jeho sny se nesplnily, protože byl zatčen německým gestapem za poslouchání zahraničního rozhlasu a na následky věznění zemřel. Sen Dr. Leopolda Procházky si ovšem splnil Martin Novosad, který se stal mnichem na Srí Lance a přijal jméno Nyanasatta Théra. Přeložil Satipatthána-sutu, která vyšla v roce 1993, do angličtiny. Významně přispěl překladem Zpěvů starších mnichů (Théagáthá) a Zpěvů starších mnišek (Thérígáthá) do češtiny. Tento překlad ale stále čeká na české vydání. Roku 1968 vychází monografie Buddha od Egona Bondyho, která se společně s Poznámkami k indické filozofii stává jedinými oficiálně vydanými zdroji až do roku Buddhismu v České republice po roce 1989 Buddhistické skupiny do roku 1989 samozřejmě nebyly oficiální, skupina lidí se setkávala při meditacích na střídajících se různých místech České republiky. Debatní kroužky si vyměňovaly různé texty a další překládaly z angličtiny. Se získáním možnosti po revoluci vyjet do zahraničí vzrostla šance na setkání s opravdovým mistrem a později i setkání s mistry, kteří navštívili Českou republiku. V roce 1991 byla založena Buddhistická společnost, kde se řešily otázky průbojnosti buddhismu do České republiky. Postupně se rozvíjela komunikace mezi skupinami buddhistů u nás i na Slovensku a tím se rozšiřovala i znalost pramenů. Ačkoliv se může zdát, že rozvoj buddhismu v České republice nabral rychlý spád, meditační praxe se pomalu rozvíjela a to jen díky učitelům ze zahraničí a pomoci Čechů v zahraničí. Buddhistická společnost se po nějakém čase začala rozpadat na jednotlivé směry a prakticky byla nahrazena skupinou Přátel Dhammy. I přesto jí však nemůžeme upřít velký význam při rozvoji buddhismu u nás, protože dala nejen 12

14 šanci, ale i základy dalším skupinám. Dá se říct, že i dnešní pražské buddhistické centrum Lotos vychází právě z této skupiny. Přišel i významný krok založení buddhistického časopisu Dotek. Zprostředkovával čtenářům nové informace prostřednictvím rozhovorů a článků. Obsahoval také databázi buddhistických skupin a aktivit rozvíjejících buddhimus. Bohužel později doplatil na nedostatek peněžních prostředků a byl odsouzen k zániku. Podle sociologického výzkumu týkajícího se proměn hodnot a životního stylu v České republice po roce 1989 je nejpočetněji zastoupen tibetský buddhismus (tak jako ostatně i jinde v Evropě). Nadpoloviční část celkového počtu patří ke směrům s mezinárodní působností (mají více center a pravidelnou účast několik desítek členů). Meditační skupiny, které z různých důvodů nechtějí být členy nadnárodních buddhistických korporací, vznikají jako samostatná místní uskupení, jsou však menší. Za neimportované lze také považovat skupiny angažovaného buddhismu 8, které se aktivně zajímají například o problematiku lidských práv. U théravádového buddhismu se projevuje tendence spolupracovat přímo s duchovními učiteli a organizacemi ze zemí théravádového buddhismu spíše než se západními centry Věkové rozmezí, které vychází jako nejvíce (80%) zastoupené v České republice, se pohybuje v intervalu let. Při porovnání údajů průměrného věku členů se získanými daty o časovém poměru aktivit jednotlivých center se ukázalo, že nižší věková kategorie českých buddhistů (25 30 let) upřednostňuje směry s menším důrazem na meditační praxi a s vyšším časovým podílem přednášek o buddhismu. 9 Jednotlivá centra se nechovají jako rozdílná náboženství, která bojují o příznivce. Nemají potřebu si definovat svoje hranice a s jakýmkoliv nepřátelským chováním přistupovat k ostatním skupinám nebo jejich posluchačům. Nedochází ani k případům, kdy by jedna skupina osočovala z nepravosti druhou. 8 Angažovaný buddhismus je novodobá forma buddhismu, kdy se buddhismus stal součástí západní intelektuální tradice a snaží se stát se nástrojem změny západní civilizace. (Lužný, Dušan. Stručné dějiny buddhismu na Západě. In E. Conze: Stručné dějiny buddhismu. Brno: Jota, S. 171.).Mezi významné a známé osobnosti patří thajský mnich Sulak Sivaraksa, který byl již dvakrát navržen na Nobelou cenu míru. 9 Honzík, Jan. Jednota v rozmanitosti: Buddhismus v České republlice. Vyd. 1. Příbram: DharmaGaia, s. 13

15 Většina buddhistických skupin se shoduje na tom, že jejich společenství netvoří pouze aktivní členové, ale také lidé, kteří centrum navštěvují příležitostně Aktuální buddhistické skupiny v ČR Pro základní přehled buddhistické situace v České republice si přiblížíme jen ve zkratce několik hlavních skupin. Nejde jen o skupiny, které u nás působí, ale také seskupení, která pořádají pravidelné akce a mají vyšší počet praktikujících Lotus Nelze nezmínit pražské meditační centrum Lotus, jehož cílem je již od jeho založení roku 1998 poskytování prostor k meditaci a přednáškám všem buddhistickým skupinám. Toto centrum se může pochlubit i rozsáhlou tématickou knihovnou Bodhi Bodhi je théravádová skupina, dodržující osmidílnou stezku, studující texty a dodržující théravádová pravidla. Tuto skupinu u nás můžeme nalézt v Liberci, Olomouci, Pardubicích a Praze. Věnuje se meditaci sledování nádechu, výdechu a klidu a meditaci dobrotivosti, také meditaci vhledu. Jejich cílem je neubližovat, pěstovat dobro, trpělivost, laskavost, soucítění se všemi tvory, odstraňovat sobectví, nenávist a klam, poznávat pomíjivost a kauzalitu jevů, pomáhat druhým 10 Kromě rozvoje buddhismu Bodhi Praha podporuje i mnichy na Srí Lance Dóan I Dóan se hlásí k théravádové tradici. Ústředním cílem našich aktivit je vytvářet společenství lidí se zájmem o buddhismus, kteří se navzájem podporují na cestě duchovního rozvoje. 11 Nejde tedy přímo o vyhraněnou skupinu s cílem seskupit jednolitě zaměřené lidi. Jedná-li se o meditaci, preferují meditaci vhledu, ale jsou otevření i jiným podobným formám. 10 Honzík, Jan. Op. cit., s Honzík, Jan. Op. cit., s

16 Nirodha Nirodha je taktéž skupina vycházející z théravádové tradice. Bere velmi vážně buddhistické sútry kánonu se zaměřením na Abhidhammové texty. Posluchači této skupiny praktikují meditaci vhledu. Zdůrazňují každodenní praxi a to především v případě meditace. Nirodha se snaží buddhismus přiblížit více lidem a vzbudit tak jejich zájem. Zprostředkovává setkání, meditace, kurzy a další. Právě tato skupina se pravidelně setkává ve zmíněném pražském buddhistickém centru Lotus, protože nemá žádné vlastní centrum Sati Sati čerpá z tradic jógy poznání. Při meditacích se soustředí na sledování dechu, meditaci vhledu a také techniku rozvíjení laskavosti Daruma Tato skupina, založená relativně nedávno - v roce 2008 českými laiky se našla v praktikách zenového buddhismu. Základním kamenem je meditace zazen 12 - v sedě nebo kinhin - v chůzi. Jako teoretický základ studia vnímají její příznivci čínské i japonské texty kánonu. Tato skupina se nezaměřuje jen na buddhistické aktivity, jako je například meditace, ale její členové se aktivně zapojují do překladatelských prací, věnují se kaligrafii nebo se stávají mistry čajového obřadu Sótó zen Sótó zen se řadí ke školám zenového buddhismu. Jeho příznivci praktikují meditaci v sedě zazen. Zen není náboženství ani nějaký druh filozofie. Je to skutečnost taková, jaká je. Není třeba se snažit nalézt klid, moudrost či lásku, neboť to vše se již skrývá v našem nitru. Není nic, co by nám chybělo, ani nic, čeho bychom měli přebytek. Stačí být přirozený a naše komnata pokladů se otevře sama od sebe Jedná se o tichou meditaci v sedě. Údajně je předávána již od Buddhy Šákjamuniho. Zazen je slovo japonského původu a v přesném překladu znamená usednout v úplnosti. Člověk musí být v bdělé pozornosti, nezaměřovat se na žádný předmět. Důležitá je pozice těla, ducha a dýchání. Většinou se sedí v lotosovém sedu. Dýchání je nenucené. Před očima se při meditaci objevují obrazy, ale my je neřešíme nepřemýšlíme o nich, nezadržujeme je, ale ani se jim nebráníme. Jen plynou kolem nás. - Lexikon východní moudrosti: Buddhismus, Hinduismus, Taoismus, Zen. Vyd. 1. Olomouc: Votobia, s Honzík, Jan. Op. cit., s

17 Ke zmíněné přirozenosti se vyznavači vrací právě díky zazenu. Sótó svoje studium zaměřuje na texty Lotosové sútry 14, Diamantové sútry 15, Sútry srdce 16 a Satipatthána sútru Buddhismus Diamantové cesty linie Karma Kagjü Škola tibetského buddhismu, která klade hlavní důraz na meditaci. Centrum praktikuje laický buddhismus tedy buddhismus, který není odtržen od běžného života pobytem v klášterech. Medituje se formou pozorování dechu, který má prvotně zklidnit mysl. Účelem je naučit se vyhýbat životním tragédiím. Vyšší úroveň meditace se zaměřuje přímo na podstatu mysli, bez objektu sledování. 14 Lotosová sútra patří mezi nejznámější buddhistické sútry vůbec. Řadí se do mahájánové tradice. Buddha Šákjamuni v ní má odhalit skutečnost popírající dřívější učení tedy že k probuzení může dojít pouze tathágata, ostatní cesty pouze odpoutávají pozornost od pomíjivých cílů. 15 Sútra nejvyšší moudrosti ostré jako diamant tak zní přesný překlad Diamantové sútry z originálu. Mahájánová sútra řadící se stejně jako Sútra srdce mezi pradžňápáramitové texty. Diamant symbolizuje nejvyšší pravdu, stejnost všeho a prázdnotu, která je nezničitelná jako nejtvrdší nerost. "Na tento svět jevů je dobré dívat se jako na hvězdu, jako na mámení oka, jako na svit lampy, jako na přelud, jako na rosu, jako na pěnu na vodě, jako na sen, jako na světlo blesku, jako na oblak." Diamantová sútra. 16 Sútra srdce patří mezi sútry buddhismu mahájánového. Učí o prázdnotě ve všem, o tom, že lidé se nesmí připoutávat k pomíjivostem tohoto světa. Sútra učí, že: forma je prázdnota a prázdnota je forma". Vysvětluje, že díky pomíjivosti se vše stále mění. 17 Velká rozprava o podkladech všímavosti. Sati je sedmým článkem osmidílné stezky. Je to kompletní kvalita mentálního charakteru. Obsahuje v sobě schopnost všímavosti, ostražitosti, duchapřítomnosti, nezaujaté pozornosti a dalších. Satipatthána tedy znamená ustavení sati a popisuje čtyři sati nahlížení těla, pociťování, stavů mysli, předmětů mysli. 16

18 4. Kwan Um Ve čtvrté kapitole se seznámíme se vznikem Kwan um v původní kolébce školy i s dalším rozvojem ve světě a hlavně u nás v České republice. Název Kwan Um je odvozen od korejského jména bódhisattvy soucitu Kwan Seum Bosal. V překladu to znamená "Ten, kdo vnímá pláč tohoto světa. Jméno si můžeme vyložit jako výzvu: Vnímej zvuk tohoto světa. Skupina tím vyjadřuje svoje odhodlání soucítit se všemi bytostmi. Není pro ni prioritní dosažení osvobození pro sebe, ale pomoci všem ostatním tvorům Vznik Kwan Um Tato zenová škola pochází z korejského buddhismu konkrétně z řádu Čogje a byla založena v roce Učení celé skupiny je postaveno na nauce zenového mistra jménem Seung Sahn. Po celém světě sdružuje nad sto zenových center Seung Sahn Seung Sahn obdržel dharmu roku 1949 od korejského zenové mistra Ko Bonga. Ve věku 22 let se stal nejmladším mistrem zenu v Koreji vůbec. Původně byl mnichem řádu Čogje. V tom samém roce také dosáhl osvobození, které mu nezávisle na sobě potvrdili tři zenoví mistři. Učil dlouhý čas v japonských i korejských klášterech, ale roku 1972 odjel učit do Ameriky. Právě v tomto roce bylo založeno první centrum jeho školy Kwan Um. Další prvenství získal jako vůbec první učitel zenu na západě. Později začal navštěvovat i Evropu. Zemřel ve věku 77 let v korejském chrámu. Právě jeho učení položilo základ k založení velkého množství zenových center, ze kterých následně v roce 1983 vznikla mezinárodní zenová škola Kwan Um. Někteří z žáků dostali povolení vyučování zenu či plného předání dharmy tím byli uznáni zenovými mistry. Nosnými knihami pro české věřící jsou díla právě zmíněného mistra Seung Sahna. Za nejdůležitější dílo je uznáván Zenový kompas. 17

19 Z dílny mistra Seung Sahna vyšla i chrámová pravidla pro Kwan Um, která jsou vlastně příručkou, jak se dobrat k osvobození. Mistr svým příznivcům radí dodržovat pravidla (pět nebo deset), neulpívat na ničem, ani na svých názorech, protože ulpívání znamená ničení své praxe. Zvláště se zmiňuje o tom, že ani na písmu se nemá lpět. O chování říká, že pravý buddhista se nemá vyvyšovat nad ostatní a upozorňuje před penězi a sexem a radí nezabývat se ani jídlem, protože je to stále jen věc pomíjivá, ve které je nesprávné hledat uspokojení. K správné víře patří i úcta k nemocným a starším. Upozorňuje i na správnou mluvu, toto pravidlo podporuje příběhem o muži, který lhal a dále se pět set let rodil jako liška. Pravidla také říkají, že všechna praxe se má konat hromadně Zenový kompas V Zenovém kompasu nám mistr vysvětluje základní principy buddhismu pro Kwan Um. Klasickou historii od počátků buddhismu prokládá zajímavými postřehy a historkami z vlastní praxe učení Praxe skupiny Hlavní důraz je kladen na meditační praxi. Skládá se z praxe zpěvů, sezení a poklon. Zenová meditace slouží jako nástroj k odstranění připoutanosti k navyklým způsobům myšlení. Kwan Um znamená korejsky vnímej zvuk světa, učí porozumět sami sobě a být přítomni v každém momentu dne udržovat jasnou mysl, a tak správně fungovat. Prostřednictvím našeho pravého já bychom měli rozvíjet svůj aktivní soucit. Praxe u Kwan Um je společná. Zpěvy, poklony, meditace, jídlo i práce probíhají společně. Praxe není žádným způsobem oddělená, společně praktikují laici a mniši, muži i ženy. Zazen je sezení meditace. Slovo je používáno japonskými zenovými školami. V každém okamžiku meditace se musí meditující řídit jedním cílem být přítomný v tomto okamžiku, který právě probíhá. 18

20 Meditace Kwan Um praktikuje klasickou meditaci zazen, což v překladu znamená meditace v sedě. Základní pozice je v částečném nebo plném lotosovém sedu na meditačním polštářku zhruba o tloušťce 5 cm, který se nachází ještě na podložce. Oči jsou otevřené či polootevřené a meditující hledí s mírně skloněným pohledem na bod před sebou přibližně jeden metr. Krk je narovnaný, hlava vzpřímená, ale zcela uvolněná. Paže meditujícího jsou spuštěny volně podél těla, avšak ruce se nachází na nohou dlaněmi otočené vzhůru. Levá ruka spočívá v pravé tak, že se dotýkají palci a tím tvoří kruh. Obrázek 1: Meditační pozice při praxi zazen Zdroj: V zazenu se používá hluboké dýchání a mělo by být klidné tím se dosahuje uklidnění nervů a pak je snažší dostat se i ke zklidnění duše. Meditující ovšem nesmí dech zadržovat. Stav meditace se popisuje hůře, avšak dá se říci, že jde o stav nemyšlení, nikoliv však o stav, kdy se bezduše dívá do prázdna. Myšlenky by se však neměly schválně vyvolávat neměly by být činností vlastního já. Dle různých výzkumů stav meditace není stavem absolutní mozkové nečinnosti. 19

21 Zen využívá několik druhů postojů, které vedou do hlubšího vědomí. Soustředění se na dech, sedění bez užití jakýchkoliv pomocných prostředků nebo také zabývání se kóany. Mluvíme-li o sedění prostém, jedná se o metodu, kdy meditující sedí a dýchá, avšak bez počítání. Pouze se oddává myšlenkám neodhání je. Soustředění na dech spočívá v počítání nádechů a výdechů povětšinou od jedné do deseti. Případně dech pouze sledujeme a nepočítáme. Tímto zajistíme, aby mysl neputovala, ale zároveň jí umožníme průnik do hlubších vrstev vědomí. Kóan v původním smyslu znamená právnický precedens. V zenu je to výklad zenového zážitku, některý příběh zenového učitele, jehož podstatou něco mimo očekávání a k jeho pochopení je potřeba překročit do jiné sféry chápání. Tato metoda údajně mnoho lidí dovedla k osvobození, protože žák nejprve hledal logické řešení, uvědomil si, že takové řešení neexistuje a následně se logického myšlení vzdává. I přes toto si žáci musí uvědomovat, že kóan je pouze prostředkem a nikoliv cílem zenu. V případě skupiny Kwan Um je kóan formou rozhovoru mezi učitelem a žákem. Může se zabývat mnoha otázkami, na které žák hledá odpovědi a chodí za svým mistrem se svými řešeními. Na konkrétní otázku se žák bude ptát tak dlouho, dokud nenalezne řešení. Nejčastější pokládanou otázkou však je Kdo jsem?. V tomto případě kóan nemá řešení (po vzoru zenových kóanů), avšak v kóanech Kwan Um se nenalézají pouze neřešitelné hádanky. Kwan Um jako pomůcku k udržení mysli tady na tomto místě a v tomto čase používá taktéž otázku Co jsem?, případně mantru například Kwan Seum Bosal. Myšlenky, které přichází se přijímají, ale pomalu se také nechávají odcházet pryč (nevěnuje se jim pozornost). Způsob soustředění se na dech Kwan Um nepoužívá v žádném ze svých sezení ani ústraní. 20

22 Meditační sezení u Kwan Um trvají třicet až čtyřicet minut. Není nutné bez pohybu sedět na jednom místě. V průběhu je možno měnit polohu nebo vstát a chodit Meditace zpěvu Další částí praxe jsou zmíněné zpěvy. V meditačních ústraních a jednotlivých centrech probíhají zpěvy přibližně čtyřicet až čtyřicet pět minut. Účastníci zpívají fonetické přepisy súter přesně tak, jak jsou zpívány v korejských klášterech. Není ani tak důležitý obsah textu, jako vnímání zvuku, rytmu a společná akce. Meditace zpěvu znamená udržování nehybné mysli a vnímání zvuku tvého vlastního hlasu. Vnímání tvého hlasu znamená vnímání tvého pravého já neboli skutečné podstaty. Potom ty a zvuk nejste vůbec odděleni, což znamená, že ty a celý vesmír nejste vůbec odděleni. Vnímat tvoji skutečnou podstatu tedy znamená vnímat univerzální podstatu. Pravidelnými zpěvy se tvé centrum stává silnějším a silnějším. Je-li tvoje centrum silné, můžeš ovládat své pocity, podmínky a situace. 18 Výsledkem této meditace je poslouchání vlastního hlasu, uvědomování si ostatních hlasů a tím soustředění se na zpěv a tedy vyčistění mysli. V takovéto mysli nenajdeme hněv ani odpor, bude tam pouze zvuk hlasu. Vnímání zvuku znamená, že vše je univerzálním zvukem: zpěv ptáků, hrom, psí štěkot -- to vše je univerzální zvuk. Jestliže nemáš mysl, všechno bude vnímáno právě takové, jaké to je. Proto když zpíváš bez mysli, je to také univerzální zvuk. Pokud máš "Já", potom je to "můj" zvuk. Ale s myslí čistou jako prostor někdy dokonce zvuk psího štěkání nebo zatroubení auta přinese osvícení. Protože v tom okamžiku se ty a zvuk stáváte jedním. Když se ty a zvuk sjednotíte, neslyšíš zvuk, jsi zvukem. 19 Zpěv manter je doprovázen hudebním nástrojem. Nejedná se však o hudební nástroje, které vydávají tóny, používají se různé bubínky či perkuse nástroje, které vydávají šramoty různého druhu Praxe poklon Při ranních meditací se také praktikují poklony - celkem 108 poklon. Člověk při nich zapojí intenzivně tělo, což může přispět k eliminaci zbytečného myšlení

23 Meditační ústraní Mluvíme-li o ústraních, tak máme na mysli jednodenní až tříměsíční odloučení od běžného života ve smyslu přerušení kontaktu s jinými lidmi. Při tříměsíčním ústraní se účastník dostává do samostatné izolace i mimo ostatní účastníky ústraní. Odloučení se skládají z meditací v sedě (celkem až deset hodin denně), ranních i večerních zpěvů a jedné nebo dvou sérií stoosmi poklon. Během ústraní často probíhají i rozhovory s učitelem, při němž klade mistr studentovi otázky tzv. kongan (japonsky kóan), aby otestoval jeho mysl. Pokud se budeme ptát na počet účastníků jednoho ústraní, průměrně je to asi dvacet lidí. Česká sangha není nikterak obrovská, má asi šedesát aktivních členů Přístup k textům Co se týče skupiny Kwan Um a studia textů, tato zenová skupina studiu textů přílišnou váhu nepřikládá. Texty nás mohou inspirovat, na cestu se však každý musí vydat sám Zákony skupiny Tak jako ostatní skupiny, i Kwan Um dodržuje předpisy. Přijetí těchto předpisů vyjadřuje odhodlání k praxi. Základní předpisy jsou stejné jako u jiných buddhistických směrů či skupin. Jsou to tyto: nezabíjet, nekrást, zdržet se chtivého jednání, nelhat, zákaz užívání omamných látek za účelem opojení. Mezi učení skupiny však patří nelpět ani na těchto pravidlech, protože každý by měl rozpoznat, kdy je třeba pravidla dodržovat a kdy porušovat Hierarchie školy Kwan Um V zenové tradici Kwan Um existuje mnoho typů laiků i učitelů. Všichni dosáhli v osvojení si učení a pochopení jinou míru a jejich titul odpovídá právě jejich pokroku, stále zde platí buddhistická rovnost všech bytostí. Kromě velikosti pokroku však tato hierarchie slouží i velikost závazků, které na sebe dotyčný člověk přebírá. Samozřejmě tato struktura zabezpečuje i chod škol, center a organizaci meditačních sezení, rozhovorů i ústraní. 20 Honzík, Jan. Op. cit., s

24 Lidé, kteří přijali předpisy i ti, kteří je nepřijali První skupinou jsou lidé, kteří nepřijali předpisy. Mohou praktikovat i bez toho, aby byli členem školy. Druhou skupinou jsou lidé, kteří již přijali pět předpisů a řídí se jimi Mnišky a mniši Dalším stupněm jsou již mniši a mnišky Sunim (SN). Přibližný překlad znamená "veřejný člověk", tzn. někdo, kdo existuje pro ostatní. Koncovka "Nim" je stejně jako v dalších titulech vyjádřením úcty k dané osobě Skoroučitelé dharmy Dále jsou tu učitelé dharmy ve výcviku připravují se stát se učiteli dharmy. Učitelé dharmy jsou vlastně instruktoři výcviku. Každý z učitelů dharmy přijal základních pět nebo dokonce deset pravidel. Praktikoval alespoň čtyři roky a absolvoval alespoň osm víkendů ústraní. Tito učitelé mohou dále předávat dharmu, ale nemusí být schopni správně vést kóanové rozhovory Ji Do Poep Sa Ji Do Poep Sa (Nim) jedná se o učitele dharmy. Titul JDPS(N) vyjadřuje, že dotyčný může dávat kóanové rozhovory a že je uznávaný jako zenový učitel. Adept na JDPS(N) musí prokázat svoje schopnosti před pěti učiteli (jeden z nich je nominující učitel, ostatní jsou nezávislí učitelé). Udělení titulu - předání inka 21 (nebo-li povolení učit) znamená uznání dosažení osvobození a taktéž stability daného člověka v jeho praxi. S udělením je spojena ceremonie, při které je kandidát podroben zkoušce ve formě "Dharma Combat" 22. Význam koncovky nim je stejný. Přičemž pro učitele - laiky se používá JDPSN, pro učitele - mnichy JDPS a to z toho důvodu, že už jedno "Nim" mají v "Sunim" (např. Chong An Sunim JDPS 23 ). 21 Inka je japonské slovo přesně znamenající pravá pečeť potvrzení toho, že pravé osvícení bylo jasně prokázáno. Je to zenové termín, který slouží pro potvrzení ze strany mistra, že žák opravdu dokončil svůj výcvik. (Lexikon východní moudrosti.) 22 Kterýkoliv učitel může položit jakoukoliv otázku (zpravidla charakteru kóanu) a kandidát musí uspokojivě odpovědět. 23 Chong An Sunim, JDPS je učitelem dharmy, který obdržel inka a je historicky prvním korejským buddhistou maďarského původu s tímto pověřením. 23

25 Soen Sa Nim Soen Sa Nim (SSN) doslova zenový mistr (Soen = Zen). Totéž co Ji Do Poep Sa (Nim) a k tomu úplné předání dharmy, tedy nositel je považován za dalšího v linii patriarchů (tedy přímá linie od Buddhy). Také to znamená možnost založit vlastní školu (čehož někteří využívají, jiní zůstávají v Kwan Um) Dae Soen Sa Nim Dae Soen Sa Nim (DSSN) je velký zenový mistr (Dae = Velký). Titul užívaný pro Seung Sahna, který ho dostal od Ko Bonga. V Koreji tento titul má několik dalších mistrů. 24

26 5. Centra Kwan Um V dnešní době je evropských center Kwan Um již poměrně mnoho. V roce 1978 bylo založeno první centrum ve východní Evropě, a to ve Varšavě, což bylo vzhledem k jejímu postavení výhodou pro české příznivce Kwan. Avšak po roce 1989 se začala rozvíjet i zenová aktivita u nás v České republice První evropský klášter V roce 2007 se začal stavět první evropský mezinárodní zenový klášter zachovávající korejský styl Won Kwang Sa. Jeho budování bylo to z mnoha důvodů dlouho plánováno. Evropa tím dostala místo, kde se věřící mohou sejít a praktikovat i tříměsíční ústraní a to ničím nerušeni v nitru přírody. Podporuje návrat mnichů z Asie zpět domů do Evropy. Do doby založení tohoto kláštera měli vyznavači Kwan Um, kteří se rozhodli stát mnichem nebo mniškou, velký problém. V celé Evropě nebylo místo, kde by mohl být zahájen výcvik před ochodem do Koreje, kde teprve dochází k závěrečnému zrodu mnicha či mnišky. O tomto prvním evropském zenovém klášteru se zmiňuji z toho důvodu, že je velmi významným i pro české Kwan Um skupiny, které ho aktivně využívají a podílely se i na jeho stavbě. Won Kwang Sa se také může pochlubit rozsáhlou knihovnou zenové literatury. Obrázek 2: Meditační sál v maďarském klášteře Won Kwang Sa Zdroj: 25

27 Chiny An Sunim a Gal Rubinstein Vzniká poblíž maďarského města Esztergom. Za návrh tohoto kláštera i jeho realizaci vděčí společenství Kwan Um mnichovi Chong An Sunimu, který se neváhal i aktivně účastnit prací na stavbě samotné. Na rozšíření klášterního komplexu se stále pracuje a to díky hlavnímu učiteli dhammy Gal Rubinsteinovi, který koupil pozemky v okolí a nyní plánuje stavbu. Právě v Maďarsku se koná tříměsíční ústraní kjolče, které se dříve konalo v České republice Program v maďarském klášteře Klášterní program pro vyznavače Kwan Um v Maďarsku probíhá denně. Každý den posluchači vstávají v 5.30 ráno, aby mohli společně vykonat 108 poklon a zazpívat si korejské sútry. Narozdíl od našich českých center se zde vykonává i rituál obětování rýže. Po čtyřiceti minutách ranní meditace teprve skupina odchází na snídani, po které se pouští do práce. Úkoly jsou rozděleny poctivě i mezi členy společenství, kteří jsou právě v Maďarském klášteře na návštěvě. V jedenáct hodin dopoledne přichází na řadu kido zpěvy 24 a opět rituál obětování rýže, který se stává předzvěstí oběda. Odpolední program stanoví vedení kláštera buď jako volný, nebo nařídí další práci. Po večeři se opakují zpěvy, dvě série meditačního sezení po čtyřiceti minutách. Pravidelně kolem desáté hodiny večerní klášter utichá a do snídaně se udržuje úplné mlčení. Tento klášter je otevřen i možnosti návštěvy, avšak pobyt si zájemci musí zaplatit. Podmínkou je samozřejmě účast na chrámových aktivitách a dodržování předepsaných pravidel První centrum Kwan Um v České republice Pravděpodobně nás nepřekvapí, že již v době socialistického Československa se zájemci scházeli. Vedl je dojíždějící Do Am Sunim. 24 Z korejštiny, v překladu cesta energie. Jedná se o ústraní se zpěvy (Glossary [online] [cit ]. Dostupné z WWW: < 26

28 Od devadesátých let se v Praze, Brně a v Kladně scházely skupiny na ranní a večerní praxe. Začala se rozvíjet víkendová meditační ústraní a v roce 2002 se přidalo i týdenní ústraní, které se stalo také populárním. Od roku 2004 se začalo praktikovat i tříměsíční zimní ústraní pro skalní příznivce (od roku 2008 bylo přesunuto do nově budovaného kláštera Won Kwang Sa 25 v Maďarsku). Tato všechna ústraní byla vedena učitelem. Letní meditační ústraní probíhají stále ještě v centru Do Am Sa ve Varšavě. V roce 2001 vzniklo první zenové centrum, a to v Praze. O rok později taktéž v Brně. Nejen, že tu probíhají ranní a večerní praxe, ale praktikující studenti tu i žijí Centra v České republice V této chvíli je u nás osm center. Dvě hlavní větší v Brně a Praze, která mají nejen pravidelnou meditační praxi, ale nabízejí i možnost bydlení studentům zenové praxe. Další skupiny jsou v Českých Budějovicích, Děčíně, Litomyšli, Olomouci, Zlíně a Lichnově u Nového Jičína. Česká centra se neuzavírají před možností spolupráce a udržují kontakty s centry v Německu, Polsku, Slovensku a Maďarsku Pražské centrum Kwan Um Centrum Kwan Um v Praze vzniklo v jednom pronajatém smíchovském bytě roku Pražské centrum se oproti brněnskému může pyšnit větším počtem posluchačů a tudíž se jeho večerní praxe koná třikrát týdně a dvakrát dokonce i ranní praxe stoosmi poklon, zpěvů a meditace Centrum zenové školy Kwan Um pro Čechy a Moravu V letošním roce vznikl v České republice nový projekt, který se postupně škola Kwan Um snaží zrealizovat. Jde o to, aby česká sangha měla prostor mimo město, kde by mohla realizovat větší projekty víkendová i delší meditační ústraní, akce i prostor pro duchovní cvičení laiků i mnichů. Důvod je prakticky jediný česká sangha nemá žádnou vlastní nemovitost a musí věnovat každoročně zhruba Kč za pronájmy prostor pro centra, ale také vydává asi Kč ročně za ubytovací prostoru učitelů a praktikujících. Vytipovaným prostorem je Vysočina, ačkoliv v této chvíli realizaci projektu chybí ještě mnoho finančních prostředků. 25 Kapitola

29 6. Brněnské centrum Kwan Um Centrum Kwan Um v Brně vzniklo v roce 2002, je tedy relativně mladé. Nesmíme však zapomenout na fakt, že zenoví příznivci se scházeli již dříve na pravidelnou ranní i večerní praxi i přes fakt, že neměli oficiální centrum. Za svou krátkou existenci oficiální seskupení Kwan Um už absolvovalo stěhování a nyní se jeho centrum nachází v Brně na ulici Riegrova. Stejně tak, jako většina center školy Kwan Um, ani brněnské centrum nepoužívá žádné metody k propagaci své nauky nebo zviditelnění centra. Nevyvěšuje reklamy, nerozdává letáky, ani žádné jiné varianty. Jediný případ, kdy se můžeme na několika málo místech setkat s jejich letákem, je ten, kdy do Brna přijíždí přednášet některý ze známých zenových učitelů či mistrů. Obrázek 3: Meditační místnost v brněnském centru Kwan Um Zdroj: Život v Kwan Um Ani brněnské centrum Kwan Um nikterak nevybočuje z výše zmíněných pravidel. Skupina se i zde řídí společnou praxí společnou meditací i zpěvy. Stavebním kamenem pro skupinu je doporučení: K ničemu se nepřipoutávej, v každém okamžiku udržuj jasnou mysl. Tímto doporučením se řídí i v meditační fázi praxe. K udržení myšlenek při meditaci se užívá také pomůcka mysli tady a teď. Jde o to udržet myšlenky přítomné v této probíhající chvíli a nebloudit ve vzpomínkách či v budoucích plánech. 28

30 První návštěva Pokud do tohoto centra návštěvník příjde, setká se s otevřeným přístupem i v případě, že bude laikem, který má jen malé povědomí o fungování skupiny. Před první návštěvou si samozřejmě domluví předem schůzku, aby došlo k uvedení do nauky aspoň v základních bodech. Návštěvník dostane příležitost zeptat se na otázky, které ho zajímají a blíže prohlédnout nauku i aktivity Kwan Um. Na jakékoliv otázky vedoucí setkání odpovídají samozřejmě i v jiných chvílích, nejen při první návštěvě. Skupina celkově působí velmi vstřícně a otevřeně novým tvářím. V případě, že se v centru koná přednáška některého učitele nebo meditace vedena některou z významných osobností, akce není uzavřená. Veřejnost se zájmem o tuto tématiku má možnost akci navštívit a své otázky případně s učitelem probrat i přes své nezasvěcení do tématu Aktivní příznivci Počet celkových příznivců, čímž myslím laické návštěvníky, kteří zkouší nové směry, ale také pravidelné účastníky sezení aktivní členy, kteří se dlouhodobě účastní seskupení, se v tomto okamžiku vejde do dvacítky, avšak na jednotlivých schůzkách se povětšinou setkává přibližně pět různých lidí tento počet zahrnuje jak aktivní členy, tak i příležitostné návštěvníky. Příznivců, které lze opravdu považovat za aktivní praktikující členy a účastníky sezení, je v brněnském centru sedm Vedení brněnského centra Učitelem centra na Moravě se stal v letošním roce Oleg Šuk, JDPSN. Obdržel inka, povolení vyučovat (vést ceremonie, ústraní i kóany), v roce 2009 od zenového mistra Wu Bonga. Kromě moravského centra má na starosti také centra Kwan Um na Slovensku. Je samozřejmostí, že brněnské centrum navštěvuje, vede meditační ústraní případně přednáší zájemcům o učení Kwan Um. Vedoucím brněnského centra a koučem 26 je Mgr. Ondřej Přibyla. Jeho cílem nejen v centru Kwan Um je pomoci lidem, aby dosahovali svých cílů, aby se naučili kvalitněji přemýšlet a uvědomovali si, co dělají. Vede to i k tomu, že se snaží, aby se lidé více stali pány svého života ukazuje jim, jaké důsledky mají jejich akce a 26 Mgr. Ondřej Přibyla absolvoval školu Coaching Systems má pomoci lidem za pomoci inovativních přístupů stát se více produktivnějšími a dosáhnout lepších výsledků. 29

31 podporuje je v tom, aby za ně více brali zodpovědnost, lépe se jim to dařilo a měli pro toto více energie. Může si to dovolit vzhledem k vysokým znalostem z oboru neurovědy a emočních reakcí (co emoce spouští, jak je lze pozměnit atd.). Zabývá se stavem mysli, například v případě, že člověk má z něčeho špatný pocit a tento fakt si uvědomí, může tomu nějak pomoct? Podle Ondřeje je prvním bodem uvědomění si pocitu, protože už tento krok pozitivně ovlivňuje negativní emoce. Sám však říká, že i v případě znalosti všech teorií je k pochopení a pomoci potřeba osobní zkušenosti. Zen je pro Ondřeje to, co mu umožňuje pochopení a kontakt s vlastní myslí. Díky tomu je schopen minimálně sledovat emoce, případně je potlačit. Tato fáze pokroku kontroly mysli přišla zhruba po šesti letech praktikování Praxe v brněnském centru Je vhodné zmínit, že praxe je i v Brně pravidelná nyní dvakrát týdně večerní zpěvy a meditace. Ačkoliv Ondřej Přibyla a Jiří Lněnička z brněnského centra Kwan Um v knize Jednota v rozmanitosti mluví o tom, že v pražském i brněnském centru se konají několikrát týdně ranní i večerní praxe, není tomu tak. V minulých letech byla nabídka praxe bohatší, setkání se konala třikrát týdně a jeden den v týdnu bylo možné se zúčastnit dokonce rituálu ranních poklon. Při mých návštěvách jsem zjistila zajímavou informaci, která se však dala vyvodit z nauky skupiny, která nedává přílišný důraz na texty. Zjistila jsem, že prakticky žádný z aktivních členů brněnského centra Kwan Um nezná přesný překlad zpívaných súter, protože to není považováno za podstatné pro praxi Zazen Většina center zenového buddhismu střídá meditaci v sedu (zazen) s desetiminutovou meditací v chůzi, avšak v brněnském centru u krátkých třiceti až čtyřicetiminutových meditacích převládá meditace v sedě. Zenová meditace zazen má v brněnském centru Kwan Um dle Ondřeje Přibyly prokazatelné účinky. Samozřejmě se za praktikujícího člověka nepovažuje ten, který centrum jednou navštívil, ale stálý účastník praktikující několik let. Podle slov vedoucího centra školy Kwan Um, Ondřeje Přibyly, každý ze sedmi aktuálních 30

32 aktivních praktikujích členů za poslední roky prošel významným pokrokem v uvědomění si vlastní mysli a celkové praxi. Je to ovšem osobní prožitek, který se špatně popisuje a hlavně je u každého praktikujícího jiný. Podle pramenů a osobních rozhovorů s účastníky se však dá říci, že mysl se postupně stává pasivnější a odpoutává se od vnějšího světa. Rozum, paměť a vůle už nepracují odděleně dochází k vyprázdnění vědomí a k jeho uvědomění úkony už nejsou konány, ale rodí se. Při meditaci se ztrácí pojetí času (je-li meditace prováděna správně). V praktickém životě jsou tyto vlivy poznat například tak, že člověk je schopný uvědomovat si situace zbytečného rozčílení a kontrolovat je. Dokáže vrátit své myšlenky zpět do chvíle, ve které se nachází a nezabývá se situacemi co kdyby. Při svém terénním výzkumu jsem dělala rozhovor s účastnicí meditačních sezení Kwan Um, studentkou architektury Markétou. Zatím absolvovala pouze několik sezení a právě proto mě zajímal její názor a pocity z meditace zazen v centru Kwan Um. Podle jejích slov je i pro začátečníky meditace zazen zajímavá, protože nepůsobí jen po dobu meditace, kdy si člověk pročistí mysl a zdokonalí si soustředění, ale při častějším praktikování je skvělým tréninkem soustředěnosti - učí člověka vyšší soustředěnosti na daný moment. První fáze u většiny začínajících žáků školy Kwan Um je ta, že prakticky nechápou, co se kolem nich na meditacích děje a co má jaký význam, což potvrzují i slova Markéty: U Kwan Um je to ovšem jiné. Zde je samotné praktikování právě cestou a nezáleží na tom, zda člověk rozumí či nerozumí tomu, co právě dělá. Pro mě některé rituály pozbývají významu. 27 Teprve další fáze dovolí sledovat svoji mysl a řídit ji Meditace zpěvu Meditace zpěvu se koná i v brněnském centru. Řídí ji jeden či dva vedoucí, kteří udržují rytmus. I zde vedoucí meditace používá bubínek a tibetskou mísu jako doprovodný nástroj. Zpívá se jedna z osmi manter či súter ze zpěvníku každodenních zpěvů. 27 Příloha 31

33 Kwanseum Bosal 28 na-mu bul-ta bu-džung na-mu dal-ma bu-džung na-mu sung-ga bu-džun gwang-nim bop-he gwang-nim bop-he gwang-nim bop-he na-mu bo-mun ši-hjon wol-ljok hong-šim de-dža de-bi kwan-se-um bo-sal kwan-se-um bo-sal kwan-se-um bo-sal kwan-se-um bo-sal kwan-se-um bo-sal kwan-se-um bo-sal kwan-se-um bo-sal kwan-se-um bo-sal (opakovat) kwan-se-um bo-sal mjol-op-čang džin-on om a-ro-nug-ge sa-ba-ha om a-ro-nug-ge sa-ba-ha om a-ro-nug-ge sa-ba-ha Podle Markéty (viz výše), je následkem meditace zpěvu uvolnění mysli a stav transu i přes její neznalost textu. 28 Ukázka ze sútry Kwanseum Bosal z každodenního zpěvníku školy Kwan Um (Zpěvník Kwan Um [online] [cit ]. Dostupné z WWW: 32

34 Závěr Závěr práce shrnuje poznatky a zjištění získané výzkumem a hodnotí, zda bylo dosaţeno cílů vytyčených v úvodu práce. Cílem této práce bylo představit školu Kwan Um od jejího vzniku až do dnešních dnů. Ukázat, jak se škola rozšířila a jak se vyvinula její praxe. Šlo o to prokázat životnost této školy a její schopnost rozšiřovat se i zaujmout okolí. Dále má také porovnat život školy Kwan Um v Brně s obecnými pravidly školy v jiných centrech. Kromě teoretického seznámení se v práci podařilo objasnit i rituály, které škola praktikuje. Kombinace výše zmíněného tak podává komplexní zprávu o škole Kwan Um. Práce ukazuje, jaké podmínky měla náboženství při svém vývoji právě v Koreji, která se měnila a spolu s ní i šance buddhismu být na výsluní. Buddhismus přišel do Koreje teprve ve 4. stol. n. l. První rozšířenější školou byl směrem Huaren. Obecně lze tvrdit, že na Koreu měl nejvýznamnější vliv čínský buddhismus a proto je až do dnešní doby nejvíce rozšířený zen (převážně řádu Čogje). Od roku 1890 se rozvíjí buddhismus i v Evropě. Do Čech se první zmínky dostaly díky F. L. Riegrovi a jeho Slovníku naučném, avšak za první velkou studii je odpovědný Vincenc Lesný v roce Ačkoliv informace o buddhismu se staly lépe dosažitelnými po první světové válce, teprve po revoluci v roce 1989 se buddhistické skupiny v České republice mohly zcela rozvíjet a v této chvíli si pravděpodobně všichni příznivci buddhismu najdou na našem území školu, která jim vyhovuje. Práce přivádí do USA v roce 1983, kdy byla založena škola Kwan Um zenovým mistrem Seung Sahnem, který dharmu obdržel v roce Původně byl mnichem řádu Čogje, avšak později odcestoval na západ a zen řádu Čogje přizpůsobil mentalitě svých posluchačů. Ukazuje se, že pravidelná praxe školy je založena převážně na meditacích zazen meditaci zpěvu a to ve skupině. Snaží se žáky přimět k uvědomění si okamžiku tady 33

35 a teď. U meditace zpěvů je důležité vnímání zvuku a svého hlasu, nikoliv obsah slov. Nepravidelná praxe se skládá z jedno a více denních i týdenních ústraní. Centra školy Kwan Um jsou rozmístěna po celé Evropě. V tomto okamžiku je nejdůležitějším centrem Maďarsko a jeho nově zbudovaný první evropský klášter Won Kwang Sa, ve kterém probíhá praxe pro všechny zájemce. Tento klášter a jeho praxe je rozsáhlým tématem, které by bylo vhodným námětem na další práci, protože je jediným evropským denně funkčním klášterem s velmi rozsáhlou zenovou knihovnou. V roce 2001 bylo založeno první centrum Kwan Um v Praze a o rok později i v Brně. V tomto momentě je v České republice osm center v Českých Budějovicích, Děčíně, Litomyšli, Olomouci, Zlíně a Lichnově u Nového Jičína. Brněnské centrum má jen malou skupinu sedmi aktivních příznivců. Vzhledem k tomu, že sezení i ústraní mohou navštěvovat i laici, celkový počet návštěvníku je přibližně dvacet. Praxe zde probíhá dvakrát týdně a obsahuje praxi zpěvů a meditaci. Toto centrum je zcela srovnatelné s ostatními světovými centry vzhledem k počtu žáků není praxe tak častá, ale opomeneme-li aktuální absenci ranní praxe 108 poklon, je praktikování stejné. V současnosti se rozvíjí také projekt na první české zenové centrum nemovitost ve vlastnictví školy, která bude nabízet prostoru k ubytování svých žáků, jako i k praktikování a přednáškám zahraničních učitelů. Zatím však není jisté, jak tento projekt dopadne. 34

36 Abstrakt Bakalářská práce se věnuje korejské zenové, resp. sonové skupině Kwan Um - její historii, rozvoji, působení a samotné praxi v České republice, blíže se zaměřuje na brněnské centrum - na jeho fungování a praxi. Práce se zabývá meditační praxí i praxí zpěvů příznivců skupiny Kwan Um, jako i fungováním a organizací meditačních ústraní v České republice a Maďarsku, kde je jediný klášter skupiny, kterému z tohoto důvodu věnuji též nemalou pozornost. Pro přiblížení významu meditace v zenových školách je práce podložena teoretickým poznáním zenového učení. Zabývá se i historií zenu a taky představením specifických forem jeho učení v Koreji, kolébce školy Kwan Um. V krátkosti též uvádí rozvoj buddhismu právě v Koreji, aby nastínila podmínky vývoje. Jádro práce vychází z působení školy mimo její asijskou základnu. Bude tedy konfrontovat znalosti zenového učení ve specifickém prostředí Evropy a hlavně pak České republiky. V oblasti České republiky představuje taktéž vývoj buddhismu obecně, aby tak ukázala podmínky pro rozvoj jednotlivých buddhistických škol, jejichž stručný přehled zařazuji také. Práce vychází taktéž z terénního výzkumu v brněnském centru školy Kwan Um - prostřednictvím srovnání zjištěných faktů s teoretickými znalostmi zenu a zenové praxe. Klíčová slova: Zen, Korea, korejská historie, korejský buddhismus, meditace, praxe zpěvu, praxe poklon, meditační ústraní, brněnské centrum, buddhismus v České republice. 35

37 Abstract This elaboration deals with Korean Zen, respectively Son, Kwan Um group - it s history, development, functioning and practice in the Czech Republic, namely the centre of Brno. with a focus on the development in our country, the existence and the practice of this group. The paper deals with the practice of meditation and practice of chanting of followers of Kwan Um School, as well as functioning and organising meditation retreats in the Czech Republic and Hungary, where the only Monastery of the group is, which is the reason why I also devote considerable attention to it. To point out the importance of meditation in the Zen schools, the work is supported by theoretical knowledge of Zen doctrine. The study deals with the history of Zen and also with the specific forms of teachings in Korea, the birthplace of the Kwan Um School. It also shortly deals with the development of Buddhism in Korea, just to outline the conditions of the development. The work itself is based on activities of the school outside its Asian base. It will confront the outcomes of Zen doctrine in the specific environment of Europe and especially of the Czech Republic. It also deals with development of Buddhism in the Czech Republic in general, in order to show the conditions for the development of Buddhist schools; the brief summary of schools is also included. The work is also based on field research in the Brno center of Kwan Um - by comparison of the collected data with the theoretical knowledge and practice of Zen. Keywords: Zen, Korea, Korean history, Korean Buddhism, meditation, practice of chanting, practice of obeisance, meditation retreat, center in Brno, Buddhism in Czech Republic 36

38 Seznam Literatury Honzík, Jan. Jednota v rozmanitosti: Buddhismus v České republlice. Vyd. 1. Příbram: DharmaGaia, s. ISBN Trávníček, Zdeněk. Leopold Procházka: první český buddhista. Vyd. 1. Brno: Masarykova univerzita, s. ISBN Procházka, Leopold. Buddhismus světovým názorem, morálkou a náboženstvím (ZPřív.). Praha: Fr. Borový, s. ISBN. Bělka, Luboš. Podoby buddhismu na Západě. In Dopita Miroslav Staněk Antonín, eds., Výchova k občanství v rámci školního vzdělávacího programu se zaměřením na potírání rasové a národnostní nesnášenlivosti. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, od s , 10 s. ISBN Lužný, Dušan. Stručné dějiny buddhismu na Západě. In E. Conze: Stručné dějiny buddhismu. Brno: Jota, s ISBN Seung Sahn. Zenový kompas. Praha: DharmaGaia, s. ISBN Lee, Peter H., De Barry, Theodore. Source of Korean Tradition. Volume 1: From Early Times Through the Sixteenth Century. New York: Columbia University Press, s. ISBN Prázdné hory jsou plné větru a deště. Překlad Ivana M. Grubnerová. Vyd 1. Praha: DharmaGaia, s. ISBN Hugo M. Enomiya-Lassalle, SJ. Zenová meditace. S úvodem Tomáše Halíka. Vyd. 1. Brno: Cesta, s. ISBN Templestay Guidebook. Cultural Committee of Korean Buddhism. Seoul: s. Lexikon východní moudrosti: Buddhismus, Hinduismus, Taoismus, Zen. Vyd. 1. Olomouc: Votobia, s. ISBN Werner, Karel. Náboženské tradice Asie: Od Indie po Japonsko. Vyd. 1. Brno: Masarykova Univerzita, s. ISBN Seung Sahn. Pouze nevím: Vyučující dopisy zenového mistra Seung Sahna. Praha: OGME, s. ISBN Sayadó, Mahási. Meditace všímavosti a vhledu (Satipatthána Vipassaná): základní a pokročilé stupně. Praha: Stratos, s. ISBN X. Glossary. [online] [cit ]. Dostupné z WWW: < 37

39 Seung Sahn. Chrámová pravidla. In [online]. Dostupné z WWW: < kwanumeurope.org/clanky_cs.php/>. [online] [cit ]. Kwan Um Brno. Dostupné z WWW: < [online]. 2004, [cit ]. Zenová škola Kwan Um. Dostupné z WWW: < [online] [cit ]. The Kwan Um School of Zen. Dostupné z WWW: < [online] [cit ]. The Kwan Um School of Zen in Europe. Dostupné z WWW: < [online] [cit ]. Won Kwang Sa. Dostupné z WWW: < 38

40 Seznam obrázků Obrázek 1: Meditační pozice při praxi zazen Obrázek 2: Meditační sál v maďarském klášteře Won Kwang Sa Obrázek 3: Meditační místnost v brněnském centru Kwan Um Seznam příloh Příloha 1: Každodenní zpěvník brněnského centra školy Kwan Um Příloha 2: Rozhovor 39

41 Příloha 1: Zpěvník každodenních zpěvů 1

42 Zpěv ranního zvonu won ča džong-song bjon bop-kje čor-wi ju-am šil ge mjong sam-do i-go pa do-san il-če džung-seng song džong-gak na-mu bi-ro gjo-džu hwa-džang dža-džon jon bo-ge dži gum-mun po nang-ham dži ok-čuk džin-džin hon ip čal-čal won-jung šip-čo gu-man o-čon sa-šip-pal-ča il-sung won-gjo na-mu de-bang-gwang bul hwa-om gjong na-mu de-bang-gwang bul hwa-om gjong na-mu de-bang-gwang bul hwa-om gjong dže-il gje jag-in jok-jo-dži sam-se il-če bul ung gwan bop-kje song il-če ju šim džo pa dži-ok džin-on na-mu a-ta ši-dži-nam sam-mjak sam-mot-da gu-či-nam om a-dža-na ba-ba dži-ri dži-ri hum na-mu a-ta ši-dži-nam sam-mjak sam-mot-da gu-či-nam 2