Sídelní strategie v oblasti Krumlovského lesa ve starší době kamenné

Transkript

1 Sídelní strategie v oblasti Krumlovského lesa ve starší době kamenné The Settlement Strategy in the Krumlov Forest Area during the Palaeolithic Period Zdeňka Nerudová Předloženo redakci v lednu 2007 (upravená verze v dubnu 2008) Na území Krumlovského lesa byla sledována struktura paleolitického osídlení. Studováno bylo jak umístění lokalit v rámci geomorfologie terénu (souřadnice, nadm. výška, orientace, vzdálenost a převýšení k vodním tokům), tak jejich charakter (použité suroviny, velikost stanice, počet kusů industrie, stáří). Cílem práce bylo otestovat možnosti aplikace statistických metod při zpracování velkého množství dat. Data byla zpracována programem STATISTICA ver tzv. faktorovou analýzou. Předpokladem bylo, že při srovnání charakteristik datovaného osídlení s nálezy neurčitelnými, bude možné zpřesnit chronologickou pozici u nezařaditelných souborů. Přes velké množství dat nebylo možné sledovat všechny proměnné. Některé závislosti zřejmě vyplývají z geomorfologie terénu, která byla ovlivněna postdepozičními procesy, často holocenního stáří. Zajímavá zjištění přinesly souhrnné analýzy a krabicové grafy, ve kterých byly srovnávány kulturně zařaditelné lokality. Patrná je vyhraněná sídelní strategie u pozdně paleolitických souborů, které jsou situovány v nižších nadmořských výškách s nízkým převýšením k malým vodním tokům. Kolekce obsahují spíše menší počet industrie; významná je přítomnost křišťálu. Analýzy také ukazují na rozdělení oblasti na západní část a východní svahy. Osídlení se soustřeďuje hlavně na východní výběžky Krumlovského lesa, kde se mnohé stanice plošně překrývají a vykazují pozůstatky několikanásobného osídlení. Ve starém a středním paleolitu pak lze sledovat samostatné sídelní strategie podél toku Jihlavy u Dolních Kounic a Pravlova. jižní Morava, oblast Krumlovského lesa, struktura paleolitického osídlení, statistické metody The Palaeolithic settlement strategy was investigated in the Krumlov Forest area. The factors of interest were site location within the terrain geomorphology (coordinates, elevation above the sea level, orientation, distance and elevation regarding water streams) and their character (used raw materials, station size, number of industry pieces, age). The work objective was to test the possibility of applying statistical methods to processing of a huge data file. The file was processed with software Statistica, ver by so called factor analysis. The basic presumption counts with the possibility to determine the chronological position of unclassifiable collections more precisely by comparison of dated settlement characteristics with unclassifiable findings. Despite the high number of data it was not possible to monitor all variables. Some relations probably result from the terrain geomorphology, which was influenced by post-deposition process of the Holocene age. Interesting discoveries were brought by integral analyses and box diagrams dealing with comparison of cultural classifiable sites. There is an evident clear-cut settlement strategy with the late Palaeolithic collections, which are situated in lower altitudes with low elevation to small water courses. The collections consist of rather small number of industries with considerable presence of rock crystal. Analyses suggest the devision of the area to a western part and eastern slopes. The settlement is mainly localized in eastern expansions of Krumlov Forest, where many sites superpose one another and they show evidence of multiple settlements. The Lower and Middle Palaeolithic offer individual settlement strategy along the Jihlava stream by Dolní Kounice and Pravlov. South Moravia, Krumlov Forest area, Palaeolithic settlement pattern, statistic methods 1. Úvod Přibližně od počátku 90. let minulého století se nejen v našich zemích (u nás zejména na AÚ AV ČR v Praze) rozvíjí metodika tzv. krajinné archeologie. Charakterizována je jako obor, který vychází z výzkumu současné krajiny, kterou se zabývá jako celkem, chápe ji jako kumulativní výtvor dlouhodobých přírodních a kulturních procesů, snaží se v ní rozpoznat stopy jejích minulých stavů a využít ji jako pramen k historickému poznání (Kuna et al. 2004, 476). Zjednodušeně je krajinná archeologie vedená snahou o komplexní poznání větších územních celků pomocí nedestruktivních metod (tj. letecké fotografie, geofyzikálních, geochemických a geobotanických metod ad.). Jejich součástí jsou i různé formy povrchových průzkumů, které jsou archeologii vlastní již od počátku oboru samého. Vztah archeologů k výpovědní hodnotě takto získaných dat se měnil a prošel některými úskalími; zejména u nás se k podobně získaným informacím po dlouhá léta přistupovalo se skepsí či přinejmenším s určitou rezervovaností (např. Vencl 1995). Přes všechny výhrady je povrchový průzkum nenahraditelný (Vencl 1995; Kuna et al. 2004, 305), neboť archeolog je takto schopen nashromáždit (za předpokladu kritického přístupu) velké množství dále využitelných informací o sledované geografické jednotce. 5

2 Zejména v moravském prostředí byl po celá dlouhá léta povrchový průzkum spojený s vyhledáváním paleolitických lokalit (zejména díky četným nadšencům amatérům), a měl by být tedy doménou hlavně nás, paleolitiků. Nicméně ve srovnání s kolegy ne-paleolitiky vědomě neuplatňujeme žádné speciální postupy, a na tom nic nezmění ani používání GPS přístrojů (srov. Kuna 1994, 7). Námi tak oblíbené prosté vyhledávání (či spíše soustavné vysbírávání již známých lokalit, kdy se občas najde i něco nového), nahradili medievalisté (a nejen oni) systematickým plošným mapováním nálezů (Gojda 1989; podrobněji Kuna et al s další lit.; 2004; Vencl 1998; k tomu kriticky Škrdla 2006, 34). Zřejmě to bude tím, že nejpočetnějším druhem nálezu při povrchových sběrech je v české krajině keramika (Kuna et al. 2004, 309; Vencl 1998, 545) 1. Přesto se v několika posledních letech objevují specializované studie, zaměřené na širší studium paleolitického, ev. postpaleolitického osídlení vybraných mikroregionů, uvést z nich můžeme například práce Sl. Vencla pro oblast Jihočeského kraje (Vencl 2003; Vencl /ed./ 2006). V tomto ohledu je zřejmě nejkvalitnějším a nejobsáhlejším projekt ALRNB mapování výskytu, rozptylu a hustoty archeologických nálezů v Čechách (Kuna 1996; Kuna et al. 2004; Vencl 1998). Na Moravě takto široce koncipovaný projekt zatím nebyl uskutečněn, v rámci paleolitického bádání je zde pozornost soustředěna na jednotlivé menší regiony: již dříve stav poznání Vyškovska zhodnotil J. Svoboda (souhrnně 1994), obdobně se věnuje oblasti středního toku řeky Moravy P. Škrdla (2003; 2004; monograficky 2005), oblasti Pálavských kopců J. Svoboda, B. Klíma a P. Škrdla (2002), samostatná monografie byla věnována také osídlení jeskyní (Svoboda 2002a). Regionu Krumlovského lesa je věnována tato studie, ve které jsou zahrnuty výsledky systematického bádání zejména několika posledních let (Neruda Nerudová Oliva 2004; Neruda Nerudová 2005; Valoch 2006; Oliva 2007a; v tisku). V rukopise je obsáhlý katalog lokalit zahrnující území Čech, Moravy a Slezska, na němž se autorsky podíleli všichni pracovníci českých a moravských pracovišť, zabývající se obdobím starší doby kamenné. I když je zřejmé, že ne všechny metody nedestruktivního průzkumu lze pro výzkum paleolitu uplatnit, jednou z výjimek může být zpracování vybraných dat statistickými metodami, které jsou schopné objektivně postihnout závislosti většího počtu faktorů. 2. Vymezení oblasti a charakteristika regionu 1 Do jisté míry to může být dáno absencí mladopleistocenních sedimentů v Čechách. Díky tomu známe z Čech spíše středo a staro-paleolitické povrchové lokality, naopak na Moravě převažují mladopaleolitické povrchové nálezy, ty starší jsou většinou překryty několika metry kvarterních sedimentů a tedy jsou běžnou prospekcí nedetekovatelné. Vyvýšená oblast Krumlovského lesa 2 se rozkládá zhruba 40 km JJZ od Brna, mezi obcemi Moravský Krumlov, Vedrovice, Jezeřany-Maršovice a Dolní Kounice. Ze severu je ohraničena toky řek Rokytné a Jihlavy, ze západu železniční tratí Brno Hrušovany n. Jevišovkou, z východu pak státní silnicí z Miroslavi do Dolních Kounic. Hlavní osa hřebene Krumlovského lesa je orientovaná SSV JJZ s maximální nadmořskou výškou 415 m u kóty Stavení. Zatím co západní hranici Krumlovského lesa mezi Ivančicemi a Budkovicemi tvoří hluboce zařezané údolí řeky Rokytné, jeho východní a jižní okraj přechází do povlovných, vzájemně oddělených hřbítků (obr. 1). Geomorfologicky spadá oblast Krumlovského lesa mezi JZ okraj Dyjskosvrateckého úvalu (J okraj Bobravské vrchoviny; zejména lokality Pravlov, Němčičky, Kupařovice, Bratčice, Syrovice, Mělčany) a počátek České vysočiny (Dolní Kounice a západněji položené lokality; Czudek et al. 1973). Hlavním kvarterním pokryvem zde jsou spraše, které se na České vysočině vyskytují převážně jako závěje na mírných svazích exponovaných východním směrem. Byly naváty větry převládajících západních směrů (Czudek 1997, 52) a mohou dosáhnout až 30 m mocnosti (Červený kopec a Růženín dvůr v Brně; Czudek 1997, 52). Na východních svazích Krumlovského lesa se ve třetihorních (eggenburg-ottnanských) štěrcích nacházejí zdroje místní suroviny rohovce, které jsou mineralogicky řazeny k lokálním silicitům původem z Českého masívu. Valouny a úlomky rohovců byly do třetihorních mořských sedimentů druhotně přemístěny ze zvětralin po jurských a pravděpodobně i křídových horninách, které původně ležely u východního okraje Českého masívu (Přichystal 2002, 69). V klasickém území Krumlovského lesa byly původně rozlišeny dvě, v současnosti tři základní variety rohovce: varieta KL I má nafialověle či namodrale našedlou barvu silicitové hmoty s vysokým obsahem jehlic hub. Varieta KL II představuje velmi kvalitní silicit nahnědlé barvy makroskopicky jen obtížně odlišitelný od silicitů z eratických sedimentů nebo od polských silicitů (Přichystal 1984). Vedle těchto dvou nejčastěji zastoupených variant se spoře objevují i tzv. rohovcové brekcie. Charakterem se jedná o varietu II v níž jsou makroskopicky pozorovatelné výrazně barevně odlišné inhomogenity. Jde o druhotně silicitovou hmotou zpevněné drobné úlomky rohovců. Výchozy rohovcových brekcií nejsou známé, vyskytují se nahodile v celé oblasti Krumlovského lesa. Posléze byla definována ještě III. varieta rohovce; valouny nebo částečně oválené úlomky mají černý povrch, silicitová hmota má temně šedou až šedočernou barvu. V klasickém území Krumlovského lesa se tato varieta vyskytuje jen málo, charakteristická je pro bádenské štěrky pod Hády v Brně (Přichystal 2002, 69). Nově byla také popsána zcela nová varianta rohovce neznámé provenience: je světle šedé barvy, s pórovitou, ale velmi homogenní strukturou (Neruda Nerudová 2005, 282; Fig. 12). 2 Článek je součástí grantového výstupu MK č. DE07P04OMG011 ( ). První data, která posloužila k sepsání tohoto příspěvku, byla získána za podpory grantů Ministerstva kultury ČR RK00P03OMG016 ( ) a RK04P03OMG012 ( ). Dále jsem zavázána doc. M. Olivovi za dílčí informace k některým lokalitám a za jeho svolení ke zveřejnění údajů o ještě nepublikovaných souborech, doc. J. Macháčkovi za konzultace při pronikání do tajů statistiky a Mgr. P. Dreslerovi za pomoc při vytvoření digitálního modelu. V neposlední řadě děkuji dr. P. Nerudovi za konzultace ke srozumitelnosti textu. 6

3 Nerudová, Sídelní strategie v oblasti Krumlovského lesa ve starší době kamenné JV oblast Krumlovského lesa je známá díky bohatým neolitickým nálezům již od konce 19. století. Díky spolupracovníkům tehdejšího Moravského muzea, V. Effenbergra a místního učitele O. Svobody a jeho následovníků, zvláště A. Otty, byla objevena řada lokalit hlavně v okolí Dolních Kounic (k historii poznávání regionu též Valoch 2006, 3 sq.). Na exploatační oblast rohovců Krumlovského lesa je, ať v nejbližším, tak i ve vzdálenějším okolí, vázána řada lokalit spadajících nejen do období starší doby kamenné. V poslední dekádě probíhala v souvislosti s řešením několika, v současnosti již ukončených grantových úkolů, poměrně intenzivní badatelská činnost v mikroregionu východních výběžků oblasti Krumlovského lesa. Výzkumem zde byla postupně doložena extenzivní hloubková těžba místních rohovců zejména v období mladého neolitu a doby bronzové (Oliva Neruda Přichystal 1999; Oliva 1996; 2003; 2004; 2005). Krajina byla ovšem velmi intenzivně osídlena, jak se ukázalo, již od období starého paleolitu právě z důvodu přítomnosti kamenných zdrojů a příhodné terénní situace (vyvýšené polohy s rozhledem do krajiny Dyjskosvrateckého úvalu až Dolního Rakouska), ačkoliv přímé stopy důlní činnosti z těchto období prozatím doloženy nemáme. Několikaletými povrchovými průzkumy jsme zpřesňovali již z dřívějška známé (z povrchových sběrů) a v literatuře zavedené paleolitické stanice, v některých případech detekovali nové (např. Neruda Nerudová 2006). Také jsme se pokoušeli ověřit případnou stratigrafickou pozici nálezů z některých stávajících nalezišť.3 Hlavním posláním testování stanic bylo nalezení intaktních vrstev na dosud povrchově sbíraných lokalitách, spojovaných zejména se szeletienem a aurignacienem. Ačkoliv se většinou ukázalo, že interpleniglaciální sedimenty jsou již většinou součástí holocenního souvrství, podařilo se na některých lokalitách najít adekvátní nálezy přímo in situ (viz Neruda Nerudová Oliva 2004). Jedna z takto objevených lokalit (Moravský Krumlov IV) byla několik let intenzivně zkoumána a díky získaným datům poskytla nejen nový pohled na osídlení Krumlovského lesa v průběhu paleolitu, ale umožnila i popsat zcela unikátní technologický postup ve sbíjení bifaciálních nástrojů (Nerudová Neruda 2004; Neruda Nerudová 2005; Nerudová v tisku). Po rozsáhlém výzkumu lokality Vedrovice Ia se nadějně jeví lokalita Vedrovice 3b U vodojemu. Všechny tyto soubory ležely v interpleniglaciální půdě bohunického typu, pro který žel chybí ekvivalent v Kuklově schématu pedokomplexů (cf. Valoch 1996). Nálezy szeletienu leží v Mor. Krumlově IV v celé mocnosti této půdy (což zde představuje asi 20 cm), ve Vedrovicích V v její spodní, vyvinutější části. Bohaté ateliéry aurignacienu z Vedrovic Ia (vr. 3) se nachází v celé její hladině a jen nálezy z nesouvislé vrstvy 4 v její horní části. Několik nevýrazných artefaktů se pak našlo v nadložní spraši a výraznější koncentrace ještě v B-horizontu holocenní půdy. Zvláštní postavení má hrubá szeletienská industrie z lokality Maršovice II (Valoch Seitl 1988). Leží jednak ve spodní části slabě3 Což je z metodologického hlediska nevhodný postup (srov. Kuna 1994). BRNO Obr. 1. Mapa Moravy s vyznačenou studovanou oblastí. Fig. 1. The investigated area is shown on the map of Moravia. ji vyvinuté, blíže neurčitelné půdy, a v jejím Ca-horizontu v podložní spraši. V tomto případě nelze rozhodnout, zda tato půda (kterou od holocenního nadloží dělí ještě vrstva spraše) představuje obvykle slaběji vyvinutý PK I (tzv. Stillfried B či dolnověstonický interstadiál) nebo nevýrazný relikt půdy bohunického typu. Podle toho by šlo buď o nejmladší nebo naopak o nejstarší szeletien v regionu. S atypickou stratigrafickou pozicí by mohl souviset ráz industrie, která je z typologického i technologického hlediska nezvykle nevyvinutá: vedle 70 úštěpů se kromě 5 odražených vodicích hran objevila jen 1 čepel. Asi nejpřekvapivějším poznatkem je identifikace nálezových vrstev, které předcházely výraznému osídlení na počátku mladého paleolitu kulturami aurignacienu a szeletienu. Na několika lokalitách se v odpovídajících vrstvách podařilo určit jednoznačně středopaleolitické nálezy. S intaktní polohou středního paleolitu je nutné počítat ve Vedrovicích Ia a na stanici Moravský Krumlov IV. Ojedinělé nálezy, které ale zřetelně indikují přítomnost středního paleolitu, pocházejí rovněž z lokalit Vedrovice II, IIIb, VI, VII a Jezeřany IV. O některých z nich K. Valoch soudí, že můžeme v oblasti Krumlovského lesa počítat s přítomností krumlovienu (Valoch 2006, 27). Při průzkumu levobřeží řeky Jihlavy v oblasti Dolních Kounic (Neruda Nerudová 2006), odkud je z povrchových sběrů známa řada paleolitických lokalit, rámcově datovaných od starého do mladého paleolitu (Oliva 1989) jsme se kromě zjišťování možné stratigrafické polohy existujících povrchových nálezů, zaměřili také na sledování kvarterních sedimentů na vytipovaných místech úvozových cest. V rámci terénních prací jsme sondovali v polohách Mělčany I, Dolní Kounice I, II, X a Pravlov I, III, IV. Přitom se nám podařilo v poloze Pravlov IVd začistit mocný profil kvarterními sedimenty, v němž jsme zachytili dvě archeologické vrstvy (rámcově datované do středního a mladého paleolitu) a jednu vrstvu s paleontologickým materiálem (Neruda Nerudová 2006). Zkoumaný profil v Pravlově IVd vykazuje podobné znaky jako stratigrafická sekvence z nedaleké lokality Moravský Krumlov IV (Neruda 7

4 Nerudová Oliva 2004, obr. 37). Zde se v nevýrazné intepleniglaciální půdě nacházely časně mladopaleolitické artefakty, přiřazené szeletienu. Báze a podložní spraš byly také postiženy výrazným hákováním, pod nímž se nacházel půdní komplex, který je paleopedologicky spojován s obdobím holsteinu (PKV), ale který je absolutně datovaný metodou OSL do staršího würmu, čemuž by odpovídal i charakter nálezů, blízkých středopaleolitickému micoquienu (Neruda Nerudová Oliva 2004, obr ). Velmi často, pokud jsou na místě zachovány kvarterní sedimenty, se nejenže podaří najít adekvátní stratigrafickou pozici již známé mladopaleolitické industrie, ale nezřídka i superpozici dalších, převážně středopaleolitických vrstev (Vedrovice Ia, II, IIIb, VII, Jezeřany IV, Moravský Krumlov IV nebo Pravlov IVd). Toto se ovšem týká východních okrajů Krumlovského lesa. Sondáže na jeho západní straně prozatím nebyly provedeny, pouze byla vytipována místa, kde by bylo možné uskutečnit archeologický výzkum. Vymezení regionu úzce souvisí s dlouhodobými aktivitami ústavu Anthropos MZM ve sledované oblasti a není tedy striktně vytyčeno např. hranicemi okresu. Tím, že do analýzy byly volně zahrnuty i poněkud vzdáleněji nacházející se lokality, než jen v bezprostřední blízkosti Krumlovského lesa, zároveň pracujeme s rozdílnými ekozónami. Rámec sledovaného území je ze severu ohraničen dálniční komunikací Brno Praha, resp. toky řek Oslavy a Bobravy, východně je souběžný se silnicí Brno Pohořelice, jižně je omezen pomyslnou linií podél kopce Leskoun a západně vede až po oblast Mohelna (obr. 1). Ačkoliv západní oblast KL je méně intenzivně prozkoumávaná, byly i zde, především zásluhou M. Olivy, objeveny v několika posledních letech nové doklady paleolitického osídlení. 4 Tím získáme oblast o velikosti téměř 30 x 15 km, jejíž pomyslný střed zaujímá celá oblast Krumlovského lesa. Odtud známe velké množství paleolitických lokalit či ojedinělých nálezů, jichž se budou týkat další rozbory. Zakreslením jednotlivých lokalit do mapy získáme podrobnější představu o hustotě osídlení vymezeného území, vynesením sledovaných charakteristik můžeme určit typ osídlení, zjistit zda se nějakým způsobem mění v závislosti na čase, typu industrie, orientaci lokality v terénu, její nadmořské výšky či přístupu k vodním a surovinovým zdrojům. Obdobné přehledy učinil pro středopaleolitické osídlení jeskyně Kůlny a Šipky P. Neruda (2003; 2005; 2006), pro gravettienské a aurignacienské osídlení regionu Hradišťska P. Škrdla (2005), pro časně mladopaleolitické osídlení brněnské kotliny P. Škrdla (2002) a pro mladý paleolit obecně M. Oliva (2002). 3. K výpovědní hodnotě archeologických dat 4 Přestože vesměs nebyly ještě zpracovány a publikovány, jsou zde uvedeny se svolením M. Olivy jako součást statistického zpracování. Získávání archeologických dat může být ztíženo nebo až znehodnoceno z mnoha různých příčin, v nichž podstatnou roli sehrává i subjektivní hledisko samotného archeologa. Podle Bocquet-Appel Demars (2000) mohou existovat tři faktory, ovlivňující kvalitu shromážděných dat: tím prvním je chybná klasifikace industrie, ke které může dojít zejména za existence jen velmi malého souboru nástrojů, či v případě starého (nebo chybně provedeného) archeologického výzkumu. Druhou možností je nedokonalý geografický vzorek. Nevíme totiž, co konkrétně představuje intenzita (množství) archeologických nálezů (lokalit) v daném geografickém rámci, zda odráží skutečný počet lokalit nebo palimpsesty jednotlivých osídlení (k témuž Vencl 1990). Posledním problémem je podle autorů vliv lokálního archeologického patriotismu, který zapříčiňuje jednostrannost při hodnocení archeologických dat, jež potom nemusí souhlasit s daty získanými jinými týmy 5 (Bocquet-Appel Demars 2000, 552). Na úskalí spojená s povrchovým průzkumem zejména v kontextu paleolitického osídlení upozorňuje u nás např. Sl. Vencl (Vencl 1995; 2003; Vencl /ed./ 2006). Intenzitu osídlení konkrétní oblasti určuje rovnoměrnost archeologického průzkumu, kvalita pramenů je pak dána co možná maximální snahou po získání relevantních informací (Vencl /ed./ 2006). Nicméně povrchový sběr může být za určitých okolností postupem, který se může stát rozhodující formou při řešení vybraných teoretických otázek a nemusí nutně být jen doplňkem vlastního archeologického výzkumu (srov. Kuna 1994, 9). Princip terénního průzkumu vychází z metodologie tzv. sídelní archeologie, jejíž pojetí se ve střední a severní Evropě rozvíjí od 50. let 20. století. Zakladatelem konceptu moderní sídelní archeologie je H. Jankuhn, hlavní představitel göttingenské školy 6. Původně měla sídelní archeologie (v evropském kontextu) za úkol poznat strukturu a vývoj osídlení (k problematice sídelní archeologie v paleolitu nejnověji Svoboda 2006). Postupně se ale nespokojila jen s pouhou povrchovou identifikací nových nalezišť, ale přeměnila se v samostatný výzkumný postup, jež má nově za úkol získávat specifické informace o povaze studovaného území ve vztahu k určitému areálu nebo většího regionu. Takto mohou být studovány otázky např. ekonomické, ekologické či demografické (zejména u pravěkých populací; Kuna 1994, 10). Obecný pohled na struktury osídlení může být rozdělen do tří rovin: na systém komunit v krajině, skupinu obydlí a na detailní pohled na jednotlivé obydlí. Předmětem analýzy jsou systémy vzájemných vztahů v jednotlivých úrovních. Základním východiskem prostorové analýzy je pak typologie a hierarchizace sídlišť. Se zkoumanými pojmy pak souvisí i určení počtu obyvatelstva, což je zejména pro období paleolitu velice problematické. Velikost populace je mj. také ovlivněna okolní krajinou a naopak (viz Svoboda 1999). V okolí sídliště se nachází zásobovací prostor, který má na 5 Na severní Moravě například sběratelské aktivity severomoravské pobočky České společnosti archeologické (J. Diviš a další). 6 Na rozdíl od pojetí tzv. Siedlungsarchäologie G. Kossiny a J. Kostrewského se sídelní archeologie zabývá formami a strukturou lidských sídel a procesy osídlování v ekonomických, ekologických a společenských aspektech. 8

5 základě množství svých zdrojů určitou výživnou hodnostu, přičemž únosnost krajiny lze zvýšit jen změnou technologie a ekonomiky (Svoboda 1999, 25). Ačkoliv může být prostorová analýza osídlení lovcůsběračů nesnadná již pro svoji samotnou podstatu, které nezanechává v krajině viditelné stopy, byly vypracovány určité modely loveckých (paleolitických) areálů. Ty předpokládají pravidelný rytmus soustředění a rozptylu lovecko-sběračské populace podle ročních období a dostupnosti zdrojů. Jedním z modelů může být cyklický roční pohyb mezi nalezišti (uspořádanými v uzavřeném polygonu), nebo radiační (centrální) model tábořiště, z nějž se výpravy vydávají a zase vracejí paprskovitě všemi směry (Binford 1980). Například J. Richter na základě typologické náplně středoevropských (německých) micoquienských lokalit vytvořil model využití krajiny v období OIS 3 (zhruba mezi tis. lety). Každoroční území se nachází na rozhraní mezi horskými letními a podzimními až zimními nízce položenými oblastmi, v nichž migrovala zvěř mezi jejich sezónními útočišťmi (Richter 2006). Toto využívání lokalit v různých obdobích roku se také odráží ve skladbě nástrojů: zatím co na jaře a v létě je patrná variabilita v surovinách i nástrojích, mezi nimiž dominují unifaciální nástroje, jako jsou různé zoubky a drasadla, v zimních měsících převažují nástroje bifaciální a variabilita používaných surovin se snižuje (Richter 2006, 57 sq.). Pravidelné sezónní návraty na jedno místo jsou doloženy např. z období magdalénienu. Modely osídlení se mohou kombinovat za předpokladu, že se tábořiště na kruhovém obvodě stane centrálním sídlištěm. V kombinovaných prostředích (nížiny vers. hory) přistupují další alternativy (Svoboda 1999, 26). Podobně uvažují také J. P. Bocquet-Appel a P. Y. Demars, když uvádějí, že jedna a táž zóna sloužila v různých periodách k rozdílným funkcím: v klimaticky chladných obdobích poskytovala lovům-sběračům útočiště, kdežto v teplých obdobích mohla být použita jako výchozí bod (re)kolonizace (Bocquet-Appel Demars 2000, 555). 7 Tímto se dostáváme opět zpátky k otázce validity výpovědní hodnoty povrchových sběrů, nastíněné v úvodu této kapitoly. Každý nový průzkum území mění jeho stávající obraz z množiny izolovaných, vzájemně nezávislých (...) bodů do relativně souvislé plochy informací, ve které je... nesnadné zodpovědět otázku, kolik nalezišť (analytických jednotek) vlastně reprezentuje (Kuna 1996, 585) Příprava statistických dat Východiskem pro tvorbu databáze byl nejprve soupis známých poloh jednotlivých lokalit ve sledované oblasti (Oliva 1986; 1987; 1989), čím bylo získáno 139 sídelních bodů (Tab. 1; sloupec 1 a 2). Tento počet 7 Ačkoliv jsme schopni zjistit kolikrát, a ve kterém ročním období se na dané místo lidé vraceli, není možné určit, které konkrétní lokality spolu souvisely. Jedinou výjimkou je remontáž kýlovitého rydla s rydlovým odštěpem. První artefakt pochází z gravettienské vrstvy z Brillenhöhle, druhý ze stejně staré vrstvy v Geißenklösterle. Obě lokality jsou od sebe vzdáleny něco přes 2 km vzdušnou čarou (Scheer 1990). rozhodně nereflektuje všechny možné lokality. Některé polohy jsou sice podchyceny ve starší literatuře, ale dnes jsou neověřitelné. Takto bylo vyloučeno dalších 10 stanovišť. Soupis byl dále aktualizován s přihlédnutím k novým výzkumům. Zpřesňováno bylo chronologické postavení některých inventářů, jejich poloha nebo množství a skladba industrie. Studované lokality byly popsány následujícími hodnotami: absolutními souřadnicemi ve formátu JTSK a nadmořskou výškou, orientací lokalit, datováním nálezů, celkovým (známým) počtem kusů industrie, zastoupenými typy surovin, vzdáleností k nejbližšímu vodnímu toku a převýšením. Převýšení bylo vypočítáno jako relativní rozdíl výšek dvou bodů, v tomto případě jako rozdíl mezi úrovní konkrétního vodního zdroje a známou nadmořskou výškou dané lokality. Vzdálenost mezi lokalitou a nejbližším vodním tokem byla odečítána z mapového listu pomocí pravítka a uváděna je vždy nejkratší přímá vzdálenost, bez ohledu na konfiguraci terénu. K tomuto měření byly používány v současnosti známé vodní toky, tzn. že poloha a četnost aktuálně známých malých vodních toků 8 a sezónních vodotečí se nemusí shodovat s jejich výskytem ve sledovaných obdobích. Souřadnice a vzdálenosti byly určovány ze základních map pokrývajících vytyčené území v měřítku 1 : a 1 : Dále byly využity některé publikované katalogové soupisy archeologických lokalit (Oliva 1986; 1987; 1989; Neruda Nerudová Oliva 2004; Neruda Nerudová 2006) a dále interní databáze archeologických nálezů ústavu Anthropos. Údaje z literatury byly konfrontovány s mapami, v nejasných případech byla lokalita ze soupisu vypuštěna. Číslování a značení lokalit bylo převzato od M. Olivy (1986; 1987; 1989) případě přímo z interních mapových podkladů a reflektuje i některé drobné změny v katastrálních územích. Počty kusů industrie v jednotlivých souborech a surovinové složení byly ověřovány individuálně, podle potřeby přímo ve sbírkách ústavu Anthropos. Ve sloupci 4 (charakter nálezů) je uvedeno rámcové datování nálezů (formou kulturní klasifikace), v případě polykulturních lokalit je lokalita rozepsána na odpovídající počet řádků. Uvedeny jsou také případy s ojedinělými nebo neurčitelnými nálezy nebo jen rámcové datovatelné nálezů (k problematice kulturně neurčitelných nálezů srov. Vencl 1990, 449). V šestém sloupci jsou rozepsány orientace svahu vůči světovým stranám, respektive v některých případech vyhraněné polohy na temeni nebo v nivě. V dalších sloupcích (7 10) je zanesena vzdálenost a převýšení k vodním tokům. Vzdálenost byla měřena jako nejkratší trasa vždy k nejbližšímu toku I. řádu (Jihlavě, Oslavě nebo Rokytné) a k nejbližšímu menšímu toku (II., III. řádu), zanesenému na mapě. Jejich konkrétní přehled je uveden v poznámce v tabulce 1. Převýšení k vodním tokům byla vypočítané z vrstevnicových podkladů konkrétního mapového listu a to vždy vzhledem k nejkratšímu možnému přístupu k vodě. Je tedy zcela pravděpodobné, že v paleolitu byla v některých případech využívána delší, ale povlovnější cesta k vodnímu zdroji, případně 8 Velikost toku je definována hydrogeologicky jako jeho maximální šíře v dolním toku: do 50 metrů šíře se jedná o malý tok, nad 50 metrů o velký vodní tok. Velké vodní toky jsou toky I. řádu, malé vodní toky II. až IV. řádu. 9

6 Poř.č. Lokalita JTSK souřadnice Char. nálezů Nadm.v. Orientace Řeka Převýš. Potok Převýš. ks ši Poznámka kr ra sgs kři křem sp jiné 1 Moravské Bránice , ,8 pp 250 JV Jihlava/Bukovina 2 Moravské Bránice , ,9 neu 268 JV Jihlav/bezejmenný přítok Bukoviny 3 Moravské Bránice , ,5 neu 267 temeno Jihlava/bezejmenný přítok Jihlavy 4 Nové Bránice , ,2 ml 220 SV Jihlava/Mlýnský potok 5 Nové Bránice , ,7 neu 255 S Jihlava/Mlýnský potok 6 Nové Bránice , ,2 oje 256 V Jihlava/Mlýnský potok 7 Dolní Kounice , ,0 sz 270 JZ Jihlava/Šatava 8 Dolní Kounice , ,0 sz 282 temeno Jihlava/Šatava 9 Dolní Kounice , ,0 sz 292 V Jihlava/Šatava 10 Dolní Kounice , ,0 kru 285 JV Jihlava/Šatava 11 Dolní Kounice , ,0 sz 295 JV Jihlava/Šatava 12 Dolní Kounice , ,0 st 332 temeno Jihlava/bezejmenný přítok Bukoviny 13 Dolní Kounice , ,0 kru 332 temeno Jihlava/bezejmenný přítok Bukoviny 14 Dolní Kounice , ,0 ml 330 V Jihlava/bezejmenný přítok Bukoviny 15 Dolní Kounice , ,0 oje 334 V Jihlava/bezejmenný přítok Bukoviny 16 Dolní Kounice , ,0 oje 289 JZ Jihlava/Šatava 17 Dolní Kounice , ,0 kru 260 Z Jihlava/Šatava 18 Dolní Kounice , ,0 sz 260 Z Jihlava/Šatava 19 Dolní Kounice , ,0 neu 272 Z Jihlava/Šatava 20 Dolní Kounice , ,0 neu 250 JZ Jihlava/Šatava 21 Dolní Kounice , ,0 oje 251 J Jihlava/Šatava 22 Dol. Kounice 14-město , ,0 oje 195 niva Jihlava 23 Dolní Kounice , ,0 ml? 265 V Jihlava/bezejmenný potok 24 Dolní Kounice , ,0 sz 297 temeno Jihlava/bezejmenný potok 25 Dolní Kounice , ,0 st 274 J Jihlava/bezejmenný potok 26 Dolní Kounice , ,0 stř 274 J Jihlava/bezejmenný potok 27 Dolní Kounice , ,0 boh 325 SV Jihlava/Šatava 28 Dolní Kounice , ,0 au 235 temeno Jihlava/bezejmenný potok 29 Dolní Kounice , ,0 st 250 temeno Jihlava/Šatava 30 Dolní Kounice , ,0 ml 195 niva Jihlava/Šatava 31 Dolní Kounice , ,0 oje 247,5 J Jihlava/Mlýnský potok 32 Dolní Kounice , ,0 oje 270 J Jihlava/bezejmenný potok 33 Trboušany , ,7 sz 241,5 JV Jihlava/bezejmenný přítok Jihlavy 34 Trboušany , ,4 sz? 227,5 SV Jihlava/bezejmenný přítok Jihlavy 35 Trboušany 2b , ,0 neu 220 S Jihlava/bezejmenný přítok Jihlavy 36 Trboušany , ,5 ml 251 temeno Jihlava/bezejmenný přítok Jihlavy 37 Trboušany , ,9 oje 250 SV Jihlava/bezejmenný přítok Jihlavy 38 Trboušany , ,0 oje 210 V Jihlava/bezejmenný přítok Jihlavy 39 Trboušany , ,0 oje 232 temeno Jihlava/bezejmenný přítok Jihlavy 40 Trboušany , ,0 oje 235 J Jihlava/bezejmenný přítok Jihlavy 41 Pravlov , ,0 st 250 JZ Jihlava/Šatava 42 Pravlov , ,0 ml 250 Z Jihlava/Šatava 43 Pravlov , ,0 oje 274 JV Jihlava/Šatava 44 Pravlov 4a , ,8 sz 214 JZ Jihlava/Šatava 45 Pravlov 4c , ,8 sz 220 J Jihlava/Šatava 46 Pravlov 4d , ,2 stř 214 JZ Jihlava/Šatava 47 Pravlov 4d , ,2 ml 214 JZ Jihlava/Šatava 48 Pravlov , ,0 sz 250 J Jihlava/Šatava 49 Pravlov , ,0 sz 200 JV Jihlava/bezejmenný potok 50 Pravlov , ,0 oje 190 niva Jihlava/bezejmenný potok 51 Pravlov , ,0 sz 200 V Jihlava/bezejmenný potok 52 Pravlov , ,6 oje,nvpp 220 J Jihlava/bezejmenný potok 53 Mělčany , ,0 sz 294,5 temeno Jihlava/Šatava 54 Mělčany , ,0 ml 317 JZ Jihlava/Šatava 55 Mělčany , ,0 ml 260 J Jihlava/Šatava 56 Mělčany , ,0 ml 236 JZ Jihlava/Šatava 57 Mělčany , ,0 ml 238 SV Jihlava/Šatava 58 Mělčany , ,0 oje 261 J Jihlava/Šatava 59 Kupařovice , ,0 aug 190 niva Jihlava/bezejmenný potok 60 Kupařovice , ,0 stř 197,5 SV Jihlava/bezejmenný potok 61 Kupařovice , ,0 oje 190 niva Jihlava/bezejmenný potok 62 Němčičky , ,9 oje 230 temeno Jihlava/potok Jezero 63 Němčičky , ,2 sz 230 JZ Jihlava/potok Jezero 64 Němčičky , ,0 oje 190 niva Jihlava/potok Jezero 65 Němčičky , ,2 oje 212 S Jihlava/potok Jezero 66 Maršovice , ,0 kru 275 JV Jihlava/ potok Potůček 67 Maršovice , ,0 sz 275 JV Jihlava/ potok Potůček 68 Maršovice 1a , ,4 kru 290 JV Jihlava/ potok Potůček 69 Maršovice , ,1 sz 270 JV Jihlava/ potok Potůček 70 Maršovice , ,5 au 250 SV Jihlava/ potok Potůček 71 Maršovice , ,0 kru 266 SV Jihlava/ potok Potůček 72 Maršovice 4a , ,0 ml 238 V Jihlava/ potok Potůček 73 Maršovice , ,7 oje 264 temeno Jihlava/ potok Potůček 74 Maršovice , ,9 sz 230 SV Jihlava/ potok Potůček 75 Maršovice , ,2 ml 262 temeno Jihlava/ potok Potůček 76 Maršovice , ,3 stř 270 V Jihlava/ potok Potůček 77 Maršovice , ,8 neu 300 JV Jihlava/bezejmenný sezónní potok 10

7 Poř.č. Lokalita JTSK souřadnice Char. nálezů Nadm.v. Orientace Řeka Převýš. Potok Převýš. ks ši Poznámka kr ra sgs kři křem sp jiné 78 Jezeřany , ,1 sz 270 JV Jihlava/bezejmenný sezónní potok 79 Jezeřany , ,0 sz 265 temeno Jihlava/ potok Potůček 80 Jezeřany 2a , ,6 kru 255 J Jihlava/ potok Potůček 81 Jezeřany , ,5 sz 240 S Jihlava/ potok Potůček 82 Jezeřany 3a , ,0 sz 240 temeno Jihlava/ potok Potůček 83 Jezeřany , ,0 sz 295 SV Jihlava/Šumický potok 84 Vedrovice , ,0 au 285 temeno Rokytná/Šumický potok 85 Vedrovice 1a , ,0 moust 285 temeno Rokytná/bezejmenný sezónní potok 86 Vedrovice 1a , ,0 au 285 temeno Rokytná/bezejmenný sezónní potok 87 Vedrovice , ,3 au 250 JV Rokytná/bezejmenný sezónní potok 88 Vedrovice 2b , ,0 ml 273 J Rokytná/bezejmenný sezónní potok 89 Vedrovice , ,0 au 296 temeno Rokytná/bezejmenný sezónní potok 90 Vedrovice 3a , ,2 sz 296 JV Rokytná/bezejmenný sezónní potok 91 Vedrovice 3b , ,0 sz 292 JV Rokytná/bezejmenný sezónní potok 92 Vedrovice , ,0 sz 265,5 JZ , Rokytná/bezejmenný sezónní potok 93 Vedrovice , ,3 sz 270 JV Rokytná/bezejmenný sezónní potok 94 Vedrovice , ,0 EUP 278 JJV Rokytná/bezejmenný sezónní potok 95 Vedrovice , ,0 stř 278 JJV Rokytná/bezejmenný sezónní potok 96 Vedrovice , ,0 sz 291 temeno Rokytná/bezejmenný sezónní potok 97 Vedrovice , ,0 kru 291 temeno Rokytná/bezejmenný sezónní potok 98 Vedrovice , ,0 au? 289 temeno Jihlava/bezejmenný sezónní potok 99 Vedrovice , ,0 stř 281 JJZ Jihlava/bezejmenný sezónní potok 100 Vedrovice , ,4 ml 247 JV Rokytná/bezejmenný sezónní potok 101 Vedrovice , ,8 ml 284 JJV Jihlava/bezejmenný sezónní potok 102 Vedrovice , ,1 pp 270 SZ Jihlava/bezejmenný sezónní potok 103 Kubšice , ,2 au 230 temeno Olbramovický potok/šumický potok 104 Budkovice , ,3 ml 255 temeno Jihlava/Rokytná 105 Budkovice , ,4 ml 275 temeno Jihlava/Rokytná 106 Alexovice , ,8 pp 250 temeno Jihlava/Rokytná 107 Alexovice 1a , ,1 pp 225 SZ Jihlava/Rokytná 108 Mor. Krumlov-město , ,7 kru 320 SV Jihlava/Rokytná 109 Moravský Krumlov , ,0 sz 338 JV Rokytná/Šumický potok 110 Moravský Krumlov , ,1 sz 340 V Rokytná/Šumický potok 111 Moravský Krumlov , ,0 kru 320 JV Jihlava/bezejmenný sezónní potok 112 Moravský Krumlov , ,0 miq 320 JV Jihlava/bezejmenný sezónní potok 113 Moravský Krumlov , ,0 sz 320 JV Jihlava/bezejmenný sezónní potok 114 Moravský Krumlov , ,0 sz 330 V Rokytná/bezejmenný přítok Rokytné 115 Moravský Krumlov , ,7 sz oje 335 JV Rokytná/Dobřínský p. 116 Moravský Krumlov , ,6 sz 325 V Jihlava/bezejmenný sezónní potok 117 Polánka , ,0 sz 352 SZ Jihlava/Řeznovický potok 118 Polánka , ,0 ml 310 temeno Jihlava/bezejmenný sezónní potok 119 Polánka , ,0 ml? 364 V Rokytná/Řeznovický potok 120 Dobřínsko , ,0 EUP 362 SV Rokytná/bezejmenný potok 121 Dobřínsko , ,0 neu 347 J Jihlava/Remíz 122 Rybníky , ,0 ml 260 J Rokytná/bezejmenný přítok Rokytné 123 Oslavany , ,0 gr 220 niva Oslava/potok Balinka 124 Oslavany , ,0 oje 274? JV Oslava/Údolní potok 125 Oslavany , ,0 sz? 304 temeno Oslava/potok Balinka 126 Oslavany , ,0 oje 298 JV Oslava/potok Balinka 127 Oslavany , ,0 oje 260 Z Oslava/potok Balinka 128 Oslavany , ,0 oje 235 temeno Oslava/potok Balinka 129 Nová Ves , ,6 ml 262 V Oslava/Údolní potok 130 Nová Ves , ,4 ml 315 temeno Oslava/Údolní potok 131 Jamolice , ,0 stř 350 J Jihlava/bezejmenný 132 Jamolice , ,8 stř 380 V Jihlava/bezejmenný 133 Mohelno , ,6 sz 370 temeno Oslava/bezejmenný 134 Lhánice , ,0 sz 385 temeno Jihlava/bezejmenný 135 Lhánice , ,2 boh? 380 temeno Jihlava/bezejmenný 136 Dukovany , ,9 stř 385 J Jihlava/Dobřínský potok 137 Dukovany , ,9 sz 385 J Jihlava/Dobřínský potok 138 Dukovany , ,4 oje 380 temeno Jihlava/Dobřínský potok 139 Dukovany , ,9 sz 370 JV Jihlava/Dobřínský potok Tab. 1. Přehled jednotlivých lokalit (sloupec 1 3) a jejich charakteristiky (sloupec 4 13). Charakter nálezů: st starý paleolit, stř střední paleolit blíže nerozlišený, ml mladý paleolit blíže nerozlišený, pp pozdní paleolit, neu neurčitelné, oje - ojedinělé nálezy, sz szeletien, kru krumlovien, boh bohunicien, au aurignacien, miq micoquien, gr gravettin. Orientace: J jih, S sever, JV jihovýchod, SV severovýchod, JZ jihozápad, Z západ, V východ, SZ severozápad, JJV jiho-jihovýchod, JJZ jiho-jihozápad, niva, temeno. Hodnoty: nadmořská výška, řeka, potok a převýšení uvedeny v metrech. Suroviny: kr rohovec typu Krumlovský les, ra radiolarit, sgs silicit glacigenních sedimentů, kři křišťál, křem křemen, sp spongolit. Údaj 1 značí prezenci, 0 absenci. V poznámce jsou uvedeny vodoteče, ke kterým byla vzdálenost a převýšebá něřeno, v pořadí: řeka/potok Chart. 1. The list of sites and their atributes (column 1 3) and their character (column 4 13). Actual determination: st Lower Palaeolithic, stř Middle Palaeolithic (indiscriminate), ml Upper Palaeolithic (indiscriminate), pp Late Palaeolithic, neu indeterminable, oje isolated finds, sz Szeletian, kru Krumlovian, boh Bohunician, au Aurignacian, miq Micoquian, gr Gravettian. Sites exposure: J south, S north, JV southeast, SV northeast, JZ southwest, Z west, V east, SZ northwest, JJV south-southaest, JJZ south-southwest, niva wold, temeno top of the hill (crown). Valves: altitude, superelevation, distance to the river/creek in metres. Raw materials: kr chert of Krumlovský les types, ra radiolarite, sgs erratic silicit, kři rock crystal, křem quartz, sp spongolite. 0/1 absence/presence. Watercourses used for distance and superelevation measurement (in sequence river/creek) are specified in the annotation. 11

8 mohly být využívány jiné, alternativní možnosti 9. Posledními sledovanými údaji byly počty kusů industrie v souborech a jejich surovinové složení (sloupce 11 18). Dominantně zastoupenou surovinou je samozřejmě rohovec typu Krumlovský les, a to i na některých lokalitách na západní straně Krumlovského lesa. Často je i výhradní surovinou, ale občas se vyskytnou radiolarity, silicity glacigenních sedimentů, spongolit, křemen nebo křišťál. Kategorie jiné obsahuje plazmu, křemence, eventuálně méně často dochovaný materiál, jako jsou kosti. Zastoupení sledovaných surovin je v tabulce vyjádřeno hodnotami 0 1. Je zřejmé, že terén by se dal charakterizovat mnohem podrobněji, leč pro popisované období to není možné. Nejsme schopni určit kategorii svahu (horní, dolní), protože neznáme skutečnou polohu lokality, která se mohla a nemusela změnit vlivem půdních procesů, podobně jako do analýz není možné zakomponovat údaje o plošném rozsahu lokality nebo není možné pro tak rozsáhlý časový úsek sledovat přítomnost určitého typu nástroje, nebo srovnávat vnitřní struktury sídlišť. Vznikla tak tabulka (tab. 1) se 139 případy s určitými proměnnými hodnotami (nadm.výška, počet industrie), kombinovaná s dichotomickou stupnicí, v níž byly některé proměnné nahrazeny deskriptory 0 1. Z nich bylo posléze použito 98 případů. Získané hodnoty byly zpracovány programem STATISTICA ver tzv. faktorovou analýzou. Tato metoda, podobně jako analýza kostry matice, řadí objekty určitým způsobem do skupin. Objekty, které mají vzhledem k některému faktoru faktorové analýzy stejné koeficienty, by pak měly na kostře grafu tvořit grafický faktor (Neustupný 1973, 226). Jednou z možností byla analýza proměnných po dílčích (kulturně signifikantních) celcích, a zpětné srovnání ve vztahu k nejasně datovaným souborům. 4. Přehled známého osídlení oblasti včetně nejnovějších výzkumů (do roku 2006) V následujícím přehledu jsou stručně uvedeny všechny známé polohy u sledovaných lokalit. Mnohé z nich byly sice uvedeny v literatuře, ale nálezy nejsou dostupné nebo není dnes možné ověřit jejich polohu v terénu. Do analýzy byly posléze vybrány jen ty případy (tab. 1), u nichž bylo možné zrekonstruovat všechna potřebná data. Pořadí lokalit (obr. 2a, b) souhlasí s pořadím uvedeným v tabulce 1, sloupci 1. Pro podrobnější bibliografické údaje doporučuji použít práce M. Olivy (1987; 1989); Z. a P. Nerudových (Neruda Nerudová Oliva 2004; Neruda Nerudová 2006) nebo K. Valocha (2006). 1. Moravské Bránice: I Ve starých (JV svah, 250 m); II (SV od hřbitova, JV svah kóty 268 m); III Práškův kopec (výrazná kóta 267 m); další ojedinělé nálezy pocházejí z návrší S od železnice a kóty 268 m, ze Z svahů V od silnice do Silůvek, z okolí železnice 9 Podle připravovaného geomorfologického posudku je pravděpodobné, že některá dnes zvodnělá údolí v Krumlovském lese vznikla až na počátku holocénu, takže nemohla plnit funkci vodních zdrojů (P. Roštínský pers. com ). U písařových, z JZ svahu lesa Komořiny a z trati Kalce u polní cesty do Ivančic. Z polohy I pochází vesměs drobnotvaré nástroje a asi 100 ks debitáže, částečně přepálené. Nálezy patří dle M. Olivy (1989, 19) částečně i neolitu a pozdnímu paleolitu. II ojedinělé, blíže neurčitelné nálezy; III blíže neurčitelné nálezy. Ostatní nálezy nejsou ověřitelné. První dvě polohy jsou na JV svazích, třetí na temeni kopce. Osídlení nesestupuje pod 250 m. 2. Nové Bránice: I Klausny (SV svah 220 m); II Příčky (S svah v okolí kóty 255 m); III U Panské zmole (V svah mezi roklí a Krumlovským lesem); IV V Končinách (u Kruml. lesa v mírné depresi, další nálezy pocházejí z údolí na J konci obce a 700 m jižněji u lesíku byl nalezen bifas, dnes nezvěstný (Skutil 1962, 24). 3. Dolní Kounice: I Kozí Hora ( m); II Kobylky (v sadu, SV od kóty 282); III Žleby III, u myslivecké chaty ( m); IV Žleby I (v sadu u lesíka 285 m); V Žleby IV (u hrotu lesního výběžku); VI Karlova hora (temeno návrší s kótou 332 m); VII Karlova hora II (sad u silnice do Hlíny 330 m); VIII Karlova hora III (sad na V svahu od silnice do Hlíny, 334 m n. m.); IX Leska (JZ svah kóty 289 m); X Stráně (u silnice do Mělčan 260 m); XI Stráně II (ve vinohradu, 276 m); XII Stráně III (nad srázem k řece 250 m); XIII Kapoun (J svah severně od kaple u Antoníčka); XIV Studna Jiráskova ul. čp. 298 (ve městě, 195 m); XV Šibeničná I (svah m), XVI Šibeničná II (těsně pod vrcholem 297 m); XVII Šibeničná III (V od kóty 274); XVIII U židovského hřbitova (svah k řece m); XIX Školka (u rozcestí do Trboušan a na Šibeničnou 235 m); XX Nová města (návrší u silnice do Pravlova, S od kóty 250); XXI Niva k Pravlovu (195 m); XXII Na nivách (svah vinohradu m); XXIII Cihelna (dnes neexistující hliník na SV okraji města, ze starších nálezů pochází paleontologický materiál); XXIV nad Nešpůrkovými (pole nad kamenolomem Z od města, 270 m); XXV Opatov (S část návrší silnice do Pravlova 250 m). 4. Trboušany: I Nad Novou Horou ( na JV svahu m); II Písky (mírný SV svah m); IIb III (okolí kóty 251 m); IV Nádavky (mírný SV svah, 250 m); V u cihelny (V svah, částečně ve stěně hliníku, 210 m); VI Nivy (návrší okolo kóty 232 m); VII (J svah u silnice na D.K., 235 m); VIII (SV úpatí Holého kopce, 400 m V od kóty 270 m). 5. Pravlov: I (JZ svah Pravlovské hory, kóta 258 SV obce); II Stráně (200 metrů SZ od lokality I, na SZ svahu kóty 258); IIa (mezi polohou I a II, několik typických aurignackých škrabadel); III Hraniční (vinice v okolí kóty 274 S obce); IVa Wasserberg (P temeno a JZ svah nad kravínem S obce); IVb Wasserberg, dtto; IVc Wasserberg, dtto; IVd (profil ve žlebu po pravé straně cesty od konírny, pod polohami IVa IVc; Neruda Nerudová 2006); V Řepná (okolí kóty 250 mezi obcí a lokalitou III); VI Nová hora (JV svahy v okolí rokle Z od hřbitova, 12

9 Obr. 2b , Obr. 2a. Výřez mapy z obr. 1. Studovaná oblast s vyznačenými lokalitami ve vztahu k vodním zdrojům. Číslování lokalit odpovídá tabulce 1. Digitalizace Z. Nerudová. Fig. 2a. The investigated area with marked sites in relation to water sources. Site numbering corresponds to Chart 1. Digitalization by Z. Nerudová. nad silnicí do Jezeřan); VII Záhumení (niva za hřištěm na pravém břehu řeky); VIII (vinice na V svazích mezi kótou 250 a částí obce); N: menší celek asi szeletienu (Skutil 1962, 25); IX (erozní kanál s kostmi velké fauny). 6. Mělčany: I Veselá Hora (temeno kóty 295 m); II Sesličky (mezi kótou 267 a lomem); III Seslice (JZ okolí kóty 317 m); IV Nad humny (návrší a svahy S obce směrem k lomu); V (v okolí kravína, 250 m); VI Nivy (JZ svah JV od obce mezi potokem a silnicí do Bratčic); VII Véhony (SV svah mezi silnicí do Kounic a potokem); VIII (SV svah v okolí rokle SZ obce); IX Žlíbky (kóta 267 mezi roklí a silnicí do Silůvek). 7. Kupařovice: I Ve vrbách (v nivě Jihlavy 190 m); II Za hřbitovem (mírný svah m); III Za zdí (za zámkem 190 m). Všechny tři uvedené body se nacházejí v nivě řeky Jihlavy, a pokud bylo možné rekonstruovat, tak do vzdálenosti 500 metrů od toku. Poloha I má být velmi bohatá stanice staršího aurignacienu s rozvinutou místní výrobou štípané industrie. Výzkumy MM údajně zachytily část industrie in situ v píscích nad terasou, které umožnily datování do teplejší fáze středního würmu (Valoch et al. 1985). Poloha II je datovaná M. Olivou jako pravděpodobně středopaleolitická, s poměrně početnou industrií se značnou převahou výrobního odpadu a nepravidelných jader nad nástroji, které jsou dosti nevýrazné (Oliva 1989, 16); z polohy III je znám jen ojedinělý nález. 8. Němčičky: I Borovičky, Altenberg (okraj plošiny, 230 m); II (těsně u obce na JZ svahu, 230 m); III (v polích za hřbitovem, 190 m); IV (nad ohbím silnice do Pravlova, SZ od kóty 212 m); z polohy 13

10 , 13 10, , , , Obr. 2b. Výřez vyznačený na obr. 2a. Oblast mezi Dolními Kounicemi a Vedrovicemi. Číslování lokalit odpovídá tabulce 1. Digitalizace Z. Nerudová. Fig. 2b. The area between Dolní Kounice and Vedrovice. Site numbering corresponds to Chart 1. Digitalization by Z. Nerudová. U mlýnka (strž S od silnice asi 1,5 km JV od obce), se uvádí nález diskovitého jádra. 9. Maršovice: I (275 m, SZ obce v úvozu cesty na okraji lesa; pro zjištění stratigrafické polohy industrie szeletienu a krumlovienu položeno několik sond; Valoch 1971; Neruda Nerudová 2002b); Ia lesní úvoz, 290 m n. m.; II Lišky (260 m na jižním svahu pole, výzkumem zachyceny artefakty v podloží interpleniglaciální půdy (Valoch Seitl 1988; Oliva v tisku); III (255 m n. m., na hřbítku a SV svahu); IV Pod Kopci (též Pekla ; Neruda Nerudová Oliva 2004); V Pekla (S okraj plošiny); VI Pod Kopci ; VII na temeni plochého hřbítku; VIII (u lesa Boří; spočin na V svahu). 10. Jezeřany: I Horní lány starší takto označené kolekce (in Valoch 1966; Oliva 1979) zahrnují i materiál ze stanice Jezeřany IV, která byla vyčleněna až A. Ottou; (Nerudová 1996); II Jalová Hora hřbítek a SV svah; (Valoch 1966; Oliva 1979); III za kostelem (Valoch 1965); IV Nová Hora (Neruda Nerudová Oliva 2004). 11. Vedrovice: I Vanecka (Oliva 1987; Neruda Nerudová Oliva 2004). Ia Vanecka výzkumem M. Olivy v letech doloženy dvě vrstvy aurignacienu a jedna vrstva moustérienu (předběžně Oliva 1993; Neruda Nerudová Oliva 2004; Neruda Nerudová 2005); II pole na plochém hřbítku nad hřištěm, sondáže provedli postupně K. Valoch a M. Oliva. Považováno za doklad nejstaršího aurignacienu (Valoch et al. 1985; Oliva 1987; 1989; Neruda Nerudová Oliva 2004); III Nad starou Horou (u vodojemu, u skalky; Oliva 1980; 1987; sondáže publikovány in Neruda Nerudová Oliva 2004); IIIa na poli u lesa (dříve mylně kladeno k lesnímu výběžku 300 m východněji, Valoch 1965; Neruda Nerudová Oliva 2004); IIIb u skalky u vodojemu. Dříve slučováno s lokalitou III (Neruda Nerudová Oliva 2004); IV u větrolamu (Valoch 1965, Neruda Nerudová Oliva 2004); V Široká u lesa zkoumal K. Valoch v letech a 1989; (souhrnně Valoch 1993; Nerudová 2000); VI u dvora Chrastí (sonda K. Valoch; později Nerudovi: Neruda Nerudová 14

11 Oliva 2004; Valoch 2006); VII Stará hora pod vodojemem, 290 metrů n. m., provedeny sondáže (Valoch 1976; 2006; Neruda Nerudová Oliva 2004; Neruda Nerudová 2002a); VIII u lesního výběžku, u staré studny (Oliva 1987; Neruda Nerudová Oliva 2004); IX Chrastí (na poli u skalky v nadm. výšce 281 m; Neruda Nerudová Oliva 2004); X v sadu u silnice, Oliva 2007a; XI u cesty, nepublikováno; XII Na Krumlovské (na poli v údolí, objevil a nasbíral v roce 1998 J. Homolka; Oliva v tisku). 12. Kubšice: I (mezi stodolami chléva a silnicí, západní dolní část úbočí v okolí jámy popel. polí směrem k Šumicím; sondáže K. Valoch 1974, přesněji nelokalizované); II (viz publik. plánek Valoch 1965, ale přesněji nelokalizované); III Horní Díly (nad pískovnou, výška 228 m n. m. (Oliva 1987). 13. Budkovice: I Na Zadních (1 km SV obce, 270 m n. m.); II U dvorka (skalní výspa nad Rokytnou na J okraji obce m). 14. Alexovice: I na ostrožně nad řekou paleolitická i postpaleolitická industrie; Ia: u cesty, zřejmě postpaleolitická industrie. Obě polohy objeveny zároveň v roce 2005, společný sběr M. Oliva a Z. a P. Nerudovi. 15. Moravský Krumlov: I u lesa za mostem (cihelna; dnes neexistující; na základě nálezů posléze vyčleněna středopaleolitická industrie tzv. krumlovienu; Valoch Dvořák 1956; Valoch 1971); II Vysoká hora (palouk v lese 330 m n. m., objevil M. Oliva: Oliva v tisku); III tzv. Jezeřanská vrata (V svah v lese 340 m n. m.; Oliva v tisku); IV (V svah v lese 320 m, polykulturní lokalita; Neruda Nerudová Oliva 2004; Neruda Nerudová 2005; Nerudová 2003); V U Floriánka 330 m n. m. starší nálezy publikovány J. Skutilem (1933; 1936); VI Lišky (nebo také Lerchov, ojedinělý nález; Oliva v tisku); VII Krumlovský les (340 m; jediný sběr M. Olivy; Oliva v tisku). 16. Polánka: I Špilberk (pole na hřbítku, sbírá od roku 1983 M. Oliva); II Špilberk (nedaleko polohy I, sleduje M. Oliva od roku 1985); III Chocholouš (u hřiště; industrie se nachází v různých soukromých sbírkách); IV u Jeřábkova kříže (objevil M. Oliva roku 1998). 17. Dobřínsko: I Zadní Díly (Podborský Vildomec 1972); II (kóta 347 m, objevil M. Oliva, nepublikováno); IIa (cca 370 metrů východně od kóty 341); IIb (500 metrů východně od IIa); III Na žlíbcích (původně Jamolice III). 18. Rybníky: I (zhruba 250 metrů západně od silnice z Rybník na Moravský Krumlov, někde v prostoru elektrárny). 19. Oslavany: I (elektrárna, J svah až niva 220 m); II Koblih (v polovině JZ svahu, kóta 274 m ); III Luže (kóta 304 metrů, nad potokem). IV Zaražené (na ostrožně nad potokem 280 m); V Stará Hora (u samoty Dolina, kóta 298 m); VI za hřbitovem (plošina 250 m); VII Kukla (svah k elektrárně); VIII U dubu (JV od elektrárny nad zatopeným lomem, 235 m). 20. Nová Ves: I Dlouhé Kopaniny (k V skloněný hřbet nad meandrem Oslavy SZ obce, okolo kóty 262); II Rovná (P návrší SSV nad Oslavou); III Na úzkých ( Přední, plošina JZ obce k řece). 21. Jamolice: I u zemědělského družstva (objevil a sleduje M. Oliva); Ia (necelých 500 metrů severněji od polohy I, před silnicí); II Záklaty (východně od kóty 384); III Na žlíbcích (správně Dobřínsko III). 22. Mohelno: Boleniska (nachází se zhruba 2 km SV obce, přímo na rozhraní katastrů Mohelna, Senorad a Lhánic, první zmínky již u Skutila; Oliva 1986). 23. Lhánice: I Jezera (2 km V obce na okraji lesa, těsně východně od kóty 382); II U Kozénka (zhruba 1,5 km východně obce, 200 m SV od dvora Kozének, dnes je v místě opuštěný ovocný sad). 24. Dukovany: I Mejtnice (u kamenného kříže, Skutil Oulehla 1961; Oliva 1990); II V jabloních (ojedinělý nález, Skutil Oulehla 1961); III Přední polodíly (drobná lokalita); IV Velký kopec (v okolí kóty 392, ojedinělý nález); V Vinohrádky (za elektrárnou) Osídlení východních výběžků KL Na východní straně KL se osídlení soustřeďuje zejména na úpatích a svazích kopců, nejčastěji v nadmořské výšce mezi metry. Dále na východ od okrajů KL najdeme v extrémních případech pozůstatky osídlení v úrovni pod 200 metrů, v nivě řeky Jihlavy. Převaha povrchových lokalit ve východní oblasti KL (mezi obcemi Vedrovice - Jezeřany Maršovice a městem Dolní Kounice) spadá charakterem svých nálezů především do období počátku mladého paleolitu, konkrétně szeletienu, mnohem méně, či spíše sporadicky, aurignacienu (graf 1a). Zastoupeny jsou ovšem jak lokality staropaleolitické, i když těch prokazatelných je ST STŘ KRUML ML.NEUR Graf 1a. Počty lokalit (v %) podle jednotlivých kultur ve východní části Krumlovského lesa. ST starý paleolit, STŘ střední (blíže nerozlišený) paleolit, KRUML krumlovien, ML.NEUR. mladý paleolit (blíže neurčený), SZ szeletien, AUG aurignacien, OJE+NEUR ojedinělé a blíže neurčitelné nálezy, PPAL pozdní paleolit. Graph 1a. Number of sites (in %) corresponding to each culture in the eastern part of Krumlov Forest. ST Lower Palaeolithic, STR Middle (not differentiate in details) Palaeolithic, KRUML Krumlovian, ML.NEUR Upper Palaeolithic (not differentiate in details), SZ Szeletian, AUG Aurignacian, OJE+NEUR isolated and unclassifiable findings, PPAL Late Palaeolithic. SZ AUG OJE+NEUR PPAL 15

12 Obr. 3. Model studované oblasti se staropaleolitickými (označeny bodem) a středopaleolitickými (označeny křížky) stanicemi. Zobrazení odpovídá výřezu vyznačenému na obr. 1. Číslování lokalit viz tab. 1. Digitalizace P. Dresler a Z. Nerudová. Fig. 3. A model of investigated area with the Lower Palaeolithic (marked with a dot) and the Middle Palaeolithic (marked with a cross) sites. The image corresponds to the detail highlighted in Fig. 1. Site numbering see Chart 1. Digitalization by P. Dresler and Z. Nerudová. Oslava Jihlava Rokytná Obr. 4. Model studované oblasti s vyznačenými szeletienskými stanicemi. Zobrazení odpovídá výřezu vyznačenému na obr. 1. Číslování lokalit viz tab. 1. Digitalizace P. Dresler a Z. Nerudová. Fig. 4. A model of investigated area with marked Szeletian stations. The image corresponds to the detail highlighted in Fig. 1. Site numbering see Chart 1. Digitalization by P. Dresler and Z. Nerudová. jen několik, tak lokality středopaleolitické většinou blíže nerozlišené (mezi nimi je zastoupena micoquienská industrie z Moravského Krumlova IV nebo mousterienská industrie z Vedrovic Ia). Stejný počet je lokalit krumlovienu (obr. 3). Třetí nejpočetněji zastoupenou skupinou jsou mladopaleolitické nálezy blíže nerozlišené; o něco více je početně nálezů ojedinělých a neurčitelných. Pozdně paleolitické lokality se v regionu nacházejí spíše sporadicky. Na základě povrchových nálezů jednoznačně převládá mladopaleolitické osídlení kulturou szeletienu (obr. 4). Pokud ovšem byla některá z těchto povrchových stanic sondována, často 16