Zdaňování příjmů sportovců v České republice v komparaci s vybranými státy EU

Transkript

1 Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta Zdaňování příjmů sportovců v České republice v komparaci s vybranými státy EU Bakalářská práce Vedoucí práce: Ing. Jana Vrtalová Vypracovala: Romana Lipenská Brno 2011

2 Na tomto místě bych ráda poděkovala Ing. Janě Vrtalové, vedoucí bakalářské práce, za její cenné rady, připomínky, věnovaný čas a odborné vedení poskytnuté v průběhu zpracování bakalářské práce.

3 Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Zdaňování příjmů sportovců v České republice v komparaci s vybranými státy EU zpracovala samostatně pod vedením Ing. Jany Vrtalové a všechny zdroje použité pro zpracování bakalářské práce uvádím v seznamu literatury. V Brně dne 16. května 2011

4 Abstract Lipenská, R. Income taxation of sportsmen in the Czech Republic in comparison with selected countries of the EU. Bachelor thesis. Brno, The bachelor thesis is concerned with income taxation of sportsmen in the Czech Republic and in selected countries of the European Union. The selected countries of the European Union are Republic of Austria and Federal Republic of Germany. The year 2010 is used as the taxing of period in this thesis. The principal object of this bachelor thesis is the analysis of taxation regimes of sportsmen in selected countries and then the proposition of changes in taxation of sportsmen in the Czech Republic on based analysis. The theoretical part describes income taxation of sportsmen in the Czech Republic. Then it discussed the international treaties on avoidance of double taxation on the basis income taxation is carried from abroad. Consequently the practical part demonstrates these procedures on the concrete model examples. Keywords Sport, sportsman, income tax, tax base, taxpayers, tax resident, international taxation, elimination of double taxation. Abstrakt Lipenská, R. Zdaňování příjmů sportovců v České republice v komparaci s vybranými státy EU. Bakalářská práce. Brno, Bakalářská práce se zabývá zdaňováním příjmů sportovců v České republice a ve vybraných státech Evropské unie. Mezi vybrané státy Evropské unie patří Rakouská republika a Spolková republika Německo. V práci je jako zdaňovací období použit rok Hlavním cílem bakalářské práce je analýza režimů zdaňování sportovců ve vybraných státech a poté na základě analýzy navržení změn ve zdanění sportovců v České republice. V teoretické části je popsáno zdaňování sportovců v České republice. Dále jsou zde rozebrány mezinárodní smlouvy o zamezení dvojího zdanění, na jejichž základě probíhá zdaňování příjmů ze zahraničí. Následně jsou v praktické části uvedené postupy zdaňování ukázány na konkrétních modelových příkladech. Klíčová slova Sport, sportovec, daň z příjmu, základ daně, poplatníci daně, daňový rezident, mezinárodní zdanění, vyloučení dvojího zdanění.

5 Obsah 5 Obsah 1 Úvod a cíl práce Úvod Cíl práce Metodika 13 3 Literární přehled Základní pojmy podle tuzemských daňových zákonů Daňová soustava v České republice Poplatníci daně Plátce daně Daňový subjekt Daňový rezident a daňový nerezident Předmět daně Daň Sazba daně Zdaňovací období Daňové přiznání Základní pojmy podle mezinárodních smluv Daňový domicil Daňový rezident Sport Sportovec Sportovec podle tuzemské právní úpravy Sportovec podle evropské právní úpravy Veřejně vystupující sportovec Sportovní organizace Daň z příjmu fyzických osob Zdaňování příjmů sportovců v České republice 21

6 Obsah Předmět daně Sportovec dle 6 ZDP Sportovec dle 7 ZDP Ostatní příjmy dle 10 ZDP Osvobození od daně Základ daně Nezdanitelná část základu daně Sazba a vypočtení daně Slevy na dani Daňové přiznání k dani z příjmu fyzických osob Roční zúčtování záloh na daň z příjmu fyzických osob Mezinárodní dvojí zdanění příjmů Mezinárodní smlouvy o zamezení dvojího zdanění Metody opatření k zamezení dvojího zdanění Zápočet daně Vynětí příjmů ze základu daně Zahrnutí daně zaplacené v zahraničí do odečitatelných nákladů poplatníka Komparace metod dvojího zdanění ve vybraných státech EU Smlouvy o zamezení dvojího zdanění sjednané s Českou republikou Mezinárodní smlouvy o zamezení dvojího zdanění uzavřené s vybranými státy EU Společná ustanovení smluv uzavřených s Německem a s Rakouskem Mezinárodní smlouva uzavřená s Německem Mezinárodní smlouva uzavřená s Rakouskem Vlastní práce Zdaňování příjmů sportovců v České republice Příjmy ze závislé činnosti Příjmy z nezávislého povolání Zdaňování příjmů sportovců získaných v Rakousku Příjmy ze závislé činnosti... 44

7 Obsah Shrnutí Zdaňování příjmů sportovců získaných v Německu Příjmy z nezávislého povolání Shrnutí Závěr 55 8 Literatura Odborné publikace Elektronické zdroje Právní předpisy A Přehled platných smluv České republiky o zamezení dvojího zdanění v oboru daní z příjmu, resp. z příjmu a z majetku 61 B Smlouva o zajištění reprezentace České republiky v lyžování 63

8 Seznam tabulek 8 Seznam tabulek Tab. 1 Sazby osobní důchodové daně k Tab. 2 Sazby pojistného na sociální zabezpečení v roce Tab. 3 Tab. 4 Tab. 5 Sazby pojistného na všeobecné zdravotní pojištění v roce Přehled smluvních států s příslušnými metodami vyloučení dvojího zdanění 30 Smlouvy o zamezení dvojího zdanění v oboru daní z příjmu a z majetku 31 Tab. 6 Měsíční vyúčtování příjmu ze závislé činnosti 38 Tab. 7 Roční zúčtování daně z příjmu ze závislé činnosti 39 Tab. 8 Roční příjmy získané výkonem nezávislého povolání 41 Tab. 9 Roční výdaje spojené s výkonem nezávislého povolání 42 Tab. 10 Tab. 11 Tab. 12 Tab. 13 Tab. 14 Zúčtování daně z příjmu z výkonu nezávislého povolání skutečné výdaje 43 Zúčtování daně z příjmu z výkonu nezávislého povolání paušální výdaje 44 Zúčtování daně z příjmu ze závislé činnosti a příjmů z Rakouska 46 Výpočet daně z příjmu ze zdrojů v Německu s využitím metody prostého zápočtu 47 Celkové příjmy z České republiky a z Německa za rok Tab. 15 Daňově uznatelné výdaje vynaložené v roce Tab. 16 Tab. 17 Zúčtování daně s využitím skutečných výdajů a příjmů z Německa 51 Výpočet daně z příjmu ze zdrojů v Německu s využitím metody zápočtu daně 52

9 Seznam tabulek 9 Tab. 18 Tab. 19 Tab. 20 Zúčtování daně s využitím paušálních výdajů a příjmů ze zdrojů v Německu 53 Výpočet daně z příjmu ze zdrojů v Německu s využitím metody zápočtu daně 53 Komparace skutečně vynaložených výdajů a paušálních výdajů 54

10 Seznam použitých zkratek 10 Seznam použitých zkratek Apod. DAP A podobně Daňové přiznání Č. Číslo Euro EU GFŘ Kč Např. Mld. Odst. OECD OSN Písm. Sb. Tab. Tzn. USA ZDP Evropská unie Generální finanční ředitelství Korun českých Například Miliard Odstavec Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj Organizace spojených národů Písmeno Sbírka Tabulka To znamená Spojené státy americké Zákon č. 586/1992 Sb. o daních z příjmů

11 Úvod a cíl práce 11 1 Úvod a cíl práce 1.1 Úvod Jestliže někde vedle nás zazní slova sport nebo sportovec, co si pod nimi představíme? Osobně si myslím, že každý má o těchto pojmech odlišnou představu. Někdo si představí hodiny utrpení strávené ve výuce tělesné výchovy a již tato slova nechce více slyšet. Další z nás si vzpomene na mnoho soustředění a zápasů, kterých se zúčastnil sám nebo se svým týmem. A jiný zase při zaznění těchto slov vidí pouze televizi, v níž se přenáší přímý přenos nějakého důležitého sportovního utkání. Já osobně sport vnímám jako kompromis těchto jednotlivých představ. Považuji ho za výbornou příležitost sloužící k odbourání toku myšlenek a uvolnění psychického i fyzického napětí. Mimo jiné mi sport přináší potěšení, celkovou relaxaci a především je prospěšný pro zdraví člověka. Negativem, které bývá často se sportem spojováno, je jeho finanční nákladnost lišící se samozřejmě podle jednotlivých vykonávaných sportovních činností. Dalším záporem může být rovněž jeho časová náročnost odvíjející se od individuální situace každého člověka. V mém případě hrají uvedená negativa velkou roli a díky nim se také považuji za pouze pasivního (rekreačního) sportovce, přestože mám ke sportu velmi kladný vztah. Skutečnost, že se sama nemohu sportu více věnovat, mě částečně motivovala k výběru bakalářské práce zaměřující se alespoň na téma spojené se sportem. Kromě sportovců jako jsem já dále existují sportovci, kterým sport organizuje a tvoří téměř celý život. Sport tak pro ně může být koníčkem, tvrdou prací, ale především také zdrojem obživy. Lidé, jež sport takto vnímají a provozují, jsou považováni za profesionální sportovce. Těmto sportovcům, stejně jako ostatním výdělečně činným lidem, plynou při obdržení příjmů za vykonávanou činnost určité závazky a povinnosti. Jelikož zde hovořím o získávání příjmů, mám konkrétně na mysli jejich zdaňování. Problematika zdaňování příjmů sportovců se však od ostatního zdaňování příjmů poměrně odlišuje, a proto se jí budu v této bakalářské práci podrobněji zabývat. Navíc za další důležitou skutečnost pro výběr tohoto tématu považuji fakt, že zejména v České republice neexistuje odborná literatura ani právní předpisy zabývající se konkrétně touto problematikou. Pokud se již informace týkající se zdaňování sportovců v nějaké odborné literatuře vyskytnou, bývají často velmi krátké a především rozprostřené mezi mnoho odborných knih, kde často splývají v jiném prezentovaném tématu. Pro psaní této bakalářské práce jsem si nevybrala pouze problematiku zdaňování příjmů sportovců na území České republiky, ale taktéž svou pozornost zaměřím na vybrané státy Evropské unie. Důvodem pro zaměření se i na jiné státy je

12 Úvod a cíl práce 12 fakt, že mnoho profesionálních sportovců získává při výkonu sportovní činnosti příjmy z jiných států než pouze z České republiky. Ze států Evropské unie jsem si pro tuto práci vybrala Rakouskou republiku (dále pak pouze Rakousko) a Spolkovou republiku Německa (dále pak pouze Německo). Jedná se o státy sportovně velmi vyspělé, a protože jde o naše sousední státy, jsou pro české sportovce velmi atraktivní vzhledem k jejich těsné blízkosti. Také pokud se budu někdy ve svém profesním životě zabývat touto problematikou, je nejpravděpodobnější, že se nejčastěji setkám právě s těmito dvěma státy. A to považuji za hlavní důvody pro zvolení právě těchto dvou států. 1.2 Cíl práce Za cíl této bakalářské práce považuji analyzování daňového režimu v České republice a jeho porovnání na základě mezinárodních smluv o zamezení dvojího zdanění s vybranými státy Evropské unie. Do těchto států jsem zařadila Německo a Rakousko a jako zdaňovací období jsem stanovila rok Na základě analýzy jednotlivých daňových režimů se pak pokusím navrhnout změny ve zdaňování příjmů sportovců v rámci České republiky. Při posouzení daňových režimů zdaňování sportovců v komparaci s vybranými státy Evropské unie vycházím především z mezinárodních smluv o zamezení dvojího zdanění v oboru daní z příjmu a z majetku. Následně se v praktické části pokusím aplikovat veškeré poznatky získané z teoretické části, v níž analyzuji jednotlivé daňové režimy pro zdaňování sportovců v tuzemsku a ve vybraných státech EU. Na základě získaných poznatků se v praktické části této práce zaměřím pouze na profesionální sportovce kolektivních sportů, kteří vykonávají sportovní činnost pod záštitou sportovních organizací. Bude se tudíž jednat o výkon zaměstnání nebo jiné samostatně výdělečné činnosti, tzn. nezávislého povolání.

13 Metodika 13 2 Metodika Bakalářská práce je rozčleněna na jednotlivé kapitoly a podkapitoly, které se dále dělí do dvou úrovní. V teoretické části práce, tzn. ve třetí, čtvrté a páté kapitole, využiji především metodu deskripce (popisu), metodu komparace (srovnání) a analýzu (rozbor). V praktické části této práce pak nemohu mimo deskripce a komparace opomenout především dedukci a syntézu. Ve třetí kapitole s názvem Literární přehled vycházím z odborné literatury a uplatňuji výše zmíněnou metodu deskripce. Popisuji, neboli charakterizuji, základní pojmy spojené s daňovým systémem České republiky a základní pojmy týkající se mezinárodních smluv o zamezení dvojího zdanění. Dále zde podrobně popisuji sport, sportovce, sportovní organizace a také samotnou daň z příjmu. V části zabývající se daní z příjmu fyzických osob uplatňuji komparaci s pomocí tabulky, díky níž je možné získat lepší představu o daňovém zatížení uplatňovaném v některých státech Evropské unie. Čtvrtá kapitola nazvaná Zdaňování příjmů sportovců v České republice vychází především ze zákona č. 586/1992 Sb. o daních z příjmů. Pro rozbor tohoto právního předpisu využívám analýzu a používám mimo to i prvky deskripce. Zaměřuji se na ty části právního předpisu, ze kterých vyplývají důležité povinnosti pro poplatníky a postup samotného zdaňování, jenž bývá v praxi při zdaňování sportovců v České republice uplatňován. V páté kapitole s názvem Mezinárodní smlouvy o zamezení dvojího zdanění získávám informace převážně z odborné literatury, elektronických zdrojů a mezinárodních smluv, které uzavřela Česká republika s Rakouskem a s Německem. Jako základ tvorby podkapitol, v nichž charakterizuji mezinárodní smlouvy, mezinárodní dvojí zdanění a opatření k jejich zabránění, považuji metodu deskripce. Ve chvíli, kdy je množství uvedených informací dostatečné k základnímu pochopení uváděné problematiky, navazuji na deskripci metodou komparace. Tuto metodu prezentuji opět prostřednictvím tabulek, zejména v případě srovnání metod opatření sloužících k zamezení dvojího zdanění mezi některými státy EU. V další podkapitole zaměřené na konkrétní mezinárodní smlouvy uzavřené mezi Českou republikou a vybranými státy EU, uplatňuji opět metodu analýzy propojenou částečně s komparací. Pro praktickou část využívám syntézu, kdy propojuji informace získané z teoretické části v konkrétních praktických příkladech. Z těchto příkladů pak za pomoci dedukce vyvozuji závěry. Mimo jiné zde příležitostně využiji metodu komparace a sumarizace zajišťující shrnutí získaných poznatků.

14 Literární přehled 14 3 Literární přehled V literárním přehledu bakalářské práce se nejdříve zaměřuji na vysvětlení několika základních pojmů souvisejících s tuzemskou a mezinárodní daňovou problematikou. Následně se podrobněji věnuji charakteristice sportu, sportovce, sportovní organizace a také dani z příjmu fyzických osob. 3.1 Základní pojmy podle tuzemských daňových zákonů Při zdaňování sportovců v České republice je třeba postupovat podle tuzemských právních předpisů. Z tohoto důvodu zde uvádím některé základní informace a pojmy, které budou sloužit pro lepší orientaci Daňová soustava v České republice Jak uvádí web Daňový portál pro všechny, v tuzemsku se daňová soustava rozděluje na dvě základní skupiny, na přímé a nepřímé daně. Za přímé daně je považováno zdanění majetku a příjmů poplatníka. Základem přímých daní je daňové přiznání podávané poplatníkem, a na jehož základě poté daň odvádí příslušnému finančnímu úřadu. Do přímých daní tedy patří: daň z příjmu fyzických a právnických osob; daň majetková daň z nemovitostí, z převodu nemovitostí, dědická, darovací a silniční. Daně nepřímé jsou vybírány při prodeji zboží a finančnímu úřadu jsou odváděny plátcem této daně (prodejcem zboží), nikoliv poplatníkem (kupujícím). Do nepřímých daní se řadí: daň spotřební selektivní daň obsahující daň z minerálních olejů, z lihu, z vína, z piva a z tabákových výrobků; daň z přidané hodnoty univerzální daň; ekologická daň. Podle Ministerstva financí České republiky měla v roce 2010 na daňových příjmech (bez pojistného na sociální zabezpečení) státního rozpočtu největší podíl daň z přidané hodnoty, jež do státní pokladny přinesla 187, 88 mld. Kč. Druhou největší položku činí spotřební daně a na třetím místě se nachází daň z příjmu fyzických osob tvořící za rok 2010 hodnotu 87,53 mld. Kč. Už z uvedených částek plynoucích do státního rozpočtu je zřejmé, že každý člověk, je s výše uvedenými daněmi v běžném životě neustále v kontaktu, ať už

15 Literární přehled 15 přímo nebo nepřímo. Já se ve své bakalářské práci zaměřím pouze na daň z příjmu fyzických osob, která je konkrétně pro sportovce nejvíce specifická Poplatníci daně Podle zákona č. 586/1992 Sb. o daních z příjmů jsou za poplatníky považovány osoby, které mají na území České republiky bydliště nebo se zde obvykle zdržují a zároveň mají i daňovou povinnost vztahující se na příjmy ze zdrojů v České republice i v zahraničí. Zjednodušeně mohou být definováni jako osoby nesoucí daňové břemeno Plátce daně Plátcem daně je osoba, jež má povinnost vypočítat daň a odvést ji do státního rozpočtu pod vlastní majetkovou odpovědností. V případě pracovněprávního vztahu uzavřeného mezi sportovcem (zaměstnancem) a sportovní organizací (zaměstnavatelem), je za plátce považována daná organizace, která od sportovce daň vybere a na vlastní odpovědnost ji odvede do státního rozpočtu Daňový subjekt Za daňové subjekty jsou označováni poplatníci a plátci daně. (Sojka, 2010, s. 12) Daňový rezident a daňový nerezident Jak definuje v 2 odst. 3 zákon č. 586/1992 Sb. o daních z příjmů, daňový rezident je osoba, jež se na území České republiky zdržuje souvisle nebo v několika obdobích déle než 183 dnů v daném kalendářním roce. Jedná se tedy o daňového poplatníka s neomezenou daňovou povinností vztahující se na příjmy plynoucí ze zdrojů v České republice i v zahraničí. Daňovým nerezidentem je naopak osoba, která nesplňuje podmínky daňového rezidenta. Na území České republiky se tedy zdržuje kratší dobu než 183 dnů v daném kalendářním roce. Tato osoba má proto omezenou daňovou povinnost pouze na příjmy plynoucí ze zdrojů v České republice. Dále se také jedná o osoby, o nichž to stanoví mezinárodní smlouvy Předmět daně Předmětem daně je příjem získaný za zdaňovací období, který podléhá zdanění. (Kubátová, 2010, s. 169) Daň Pojem daň je možné popsat jako transfer peněžních prostředků ze soukromého do veřejného sektoru. Daní je také platba, která je povinná, nenávratná, neekvivalentní a neúčelová, pravidelně se opakující ve stanovených časových interva-

16 Literární přehled 16 lech nebo placená nepravidelně pouze v určitých případech, např. při darování. (Kubátová, 2010) Sazba daně Sazbou daně se rozumí určité procento stanovené zákonem, jež je odváděno ze základu daně Zdaňovací období Za zdaňovací období je považováno období, za které má plátce povinnost vypočítat a odvést daň. Může jím být předchozí kalendářní rok nebo hospodářský rok, tzn. jiných dvanáct měsíců. (Kubátová, 2010, s. 184) Daňové přiznání Daňové přiznání musí být podáno nejpozději do tří měsíců ode dne, kdy zdaňovací období skončilo. Poslední den pro podání daňového přiznání je i dnem splatnosti této daně. (Široký, 2010, s. 190) 3.2 Základní pojmy podle mezinárodních smluv Některé základní pojmy se liší podle toho, zda jsou řešeny pouze podle tuzemských daňových zákonů nebo podle modifikovaných mezinárodních smluv. Tuzemské základní pojmy jsem definovala výše, a proto budu nyní řešit pouze základní pojmy podle mezinárodních smluv o zamezení dvojího zdanění Daňový domicil Za daňový domicil se považuje vztah daňového subjektu k určitému státu. Daňový domicil je nadřazen pojmu rezident a je určen smlouvami o zamezení dvojího zdanění. Mezinárodní smlouvy o zamezení dvojího zdanění uzavírané v posledních letech už však obvykle používají namísto pojmu daňový domicil pojem rezident, který vztah mezi smluvními státy definuje mnohem podrobněji než tuzemské daňové právní řády. Daňový domicil je například využíván v mezinárodní smlouvě uzavřené s Německem, která byla uzavřena v roce (Sagit) Daňový rezident Podle mezinárodních smluv je rezidentem jednoho smluvního státu osoba, jež je podle zákonů daného státu podrobena zdanění. Důvodem pro toto zdanění je bydliště, stálý pobyt, místo vedení nebo jiné podobné kritérium. Za rezidenta jednoho smluvního státu ale není považována osoba podrobená pouze dani z příjmu ze zdrojů či z majetku v tomto státě.

17 Literární přehled Sport Pojem sport je všeobecně dobře znám, ovšem ve skutečnosti neexistuje žádná konkrétní definice sportu, která by byla jako jediná považována za správnou a přesnou. Sport byl mnoha různými způsoby definován v právních řádech, avšak určit jeho konkrétní ohraničení se i přes všechnu snahu nepodařilo. Je to také způsobeno velkou odlišností jednotlivých sportů, kdy jsou jako odlišnosti myšleny například sporty založené na soutěžení či boji a dále sporty kontaktní a bezkontaktní. Jako základní dělení bych však chtěla zmínit především sporty kolektivní (fotbal, basketbal, hokej, ) a sporty individuální (plávání, lyžování, atletika,...). (Sluka, 2007, s. 13) V České republice byl pojem sport zaveden do právního řádu teprve prostřednictvím zákona č. 115/2001 o podpoře sportu. V tomto právním řádu jsou za sport považovány všechny formy tělesné aktivity. Cílem těchto tělesných aktivit však musí být zlepšování fyzické a psychické kondice, podpora zdraví a prokazování sportovních výsledků dosahovaných v různých soutěžích. (Sluka, 2007, s. 14) 3.4 Sportovec Ačkoliv je pojem sport v právním řádu České republiky vymezen, definice pojmu sportovec nikde stanovena není. Přesto však tímto pojmem daňové předpisy v textu disponují. Pokud by došlo k nesprávnému pochopení tohoto pojmu, mohlo by to zkomplikovat celou problematiku zdaňování. Jak uvádí Sluka (2007, s ) ve své knize Profesionální sportovec, sportovce je možné dle výkonu sportu dělit na dvě skupiny: sportovci individuálních sportů vykonávají sport samostatně, pod vlastním jménem, ačkoliv bývají členy sportovních klubů či oddílů. Řadí se sem například tenisté, plavci, atleti apod.; sportovci kolektivních sportů jsou součástí týmu a bez něj by ostatní hráči nemohli danou činnost vykonávat. Do této kategorie patří například hokejisté, fotbalisté a další. Kromě výše uvedeného dělení se sportovci člení také podle příjmů, které čerpají ze sportovní činnosti. Patří sem sportovci: amatéři sport považují za koníček bez nároku na odměny a vykonávají ho vedle svého hlavního zaměstnání; poloprofesionálové mají nárok na určitou finanční odměnu, ovšem sport pro ně není hlavním zdrojem příjmů. Mohlo by se tedy jednat o určitý vedlejší pracovní úvazek;

18 Literární přehled 18 profesionálové považují sport za zdroj obživy a vykonávají ho tedy jako své hlavní povolání Sportovec podle tuzemské právní úpravy V České republice je činnost sportovce, vykonávajícího kolektivní sport, považována za zaměstnání nebo za výkon jiné samostatně výdělečné činnost, tedy nezávislého povolání. Činnost kolektivního sportovce není rozhodně považována za podnikání ani za živnost, jejímž hlavním znakem je samostatnost, soustavnost, provozování vlastním jménem, na vlastní zodpovědnost a za účelem dosažení zisku. Sportovec vykonávající individuální sport (př. tenis, plavání,...) znaky podnikání splňuje, jelikož se zúčastňuje turnajů a tréninků pouze dle vlastního uvážení a vše záleží pouze na jeho vlastní iniciativě. Individuální sportovec tedy může získat živnostenské oprávnění. (Sluka, 2007, s ) Sportovec podle evropské právní úpravy Podle Sluky (2007, s. 32, 179) nahlíží zahraniční odborná literatura na činnost sportovce vykonávajícího kolektivní sport jako na závislou činnost. Například v Německu se používá pojem Berufssport. Dokonce Evropský soudní dvůr již několikrát potvrdil, že činnost profesionálního sportovce vykonávajícího kolektivní sport má pracovněprávní charakter. Všeobecně v Evropských společenstvích má pojem zaměstnanec konkrétní určení. Kritériem pro stanovení zaměstnaneckého poměru je výkon nesamostatné činnosti a pobírání odměny za danou činnost. Při porovnání sportovce podle tuzemské a evropské právní úpravy je zřejmé, že česká právní úprava nebere evropskou právní úpravu vůbec na vědomí. Jak jsem uvedla výše, v tuzemsku jsou činnosti některých profesionálních sportovců kolektivních sportů považovány za výkon nezávislého povolání a sportovci jsou postaveni na stejnou úroveň jako osoby samostatně výdělečně činné. V praktické části této práce se budu u vybraných států Evropské unie řídit touto evropskou právní úpravou a budu tedy považovat sportovce vykonávající sport v Německu či v Rakousku za zaměstnance Veřejně vystupující sportovec Jak uvádí Sojka (2010, s ), právo na zdanění příjmů veřejně vystupujících sportovců nabývá podle mezinárodních smluv zvláštního režimu. Získané příjmy bývají dle těchto smluv většinou ponechány státu zdroje. V novějších mezinárodních smlouvách již není rozhodující, zda příjem plyne ze závislé činnosti či ze samostatně výdělečné činnosti. Ve starších smlouvách, např. ve smlouvě s Německem, se však tento zvláštní režim vztahoval pouze na sportovce profesi-

19 Literární přehled 19 onály. Pokud nerezident České republiky získá takovéto příjmy, využije se ustanovení v 22 odst. 1 písm. f) bod 2 zákona č. 586/1992 Sb. o daních z příjmů. Problematika veřejně vystupujících sportovců je pro tuto bakalářskou práci příliš obsáhlá, a proto se jí nebudu dále podrobněji věnovat. 3.5 Sportovní organizace Sportovní organizace v České republice jsou považovány za samostatné právnické osoby, které mají formu občanského sdružení. Zdrojem této informace je zákon č. 83/1990 Sb. o sdružování občanů. V příloze této práce uvedu Smlouvu o zajištění reprezentace České republiky v lyžování, která názorně ukazuje, jak může vypadat smlouva uzavřená mezi sportovcem a sportovní organizací. 3.6 Daň z příjmu fyzických osob Jak uvádí ve své knize Kubátová (2010), daň z příjmu fyzických osob je ve většině zemí včetně České republiky považována za nejdůležitější a nejdiskutovanější, protože se týká téměř všech obyvatel. Existují však i země, ve kterých se daň z osobních příjmů neplatí a obecně jsou tedy označovány jako daňové ráje nebo daňové oázy. V současnosti mezi ně řadíme např. Bahamské ostrovy, Bermudské ostrovy, Island, Uruguay, Kajmanské ostrovy, a některé státy rozkládající se na Arabském poloostrově - Království Saudské Arábie, Spojené arabské emiráty, Kuvajt a Omán. Daň z osobního důchodu není z historického hlediska příliš stará. Nejdříve se vyskytla ve Velké Británii v roce 1799, kdy sloužila jako zdroj finančních prostředků pro válku proti francouzskému generálovi a císaři Napoleonovi Bonaparte. V tuto dobu se jednalo pouze o zdaňování dosažených příjmů na úrovni osob a později byla tato daň již zaměřena na všechny příjmy, což se uskutečnilo v roce Jakmile Velká Británie válku vyhrála, daň dočasně zrušila. Avšak díky velkému zadlužení pocházejícího z války byla premiérem Robertem Peelem opět zavedena. Od roku 1849 byla osobní důchodová daň zavedena na území Rakousko- Uherska, kde se v té době rozkládala i dnešní Česká republika a Rakousko. Konkrétně v České republice se daň z příjmů fyzických osob stala součástí právního řádu , kdy proběhla daňová reforma, zaniklo Československo, a Česká republika se osamostatnila. Pro srovnání jsou v následující tabulce uvedeny sazby daně k pro některé státy, jež jsou členy Evropské unie. Neuvádím zde pouze státy, jimiž se v této práci zabývám, ale rovněž další významné státy, díky kterým lze získat

20 Literární přehled 20 lepší představu o daňovém zatížení v Evropské unii. Pro srovnání jsem vybrala státy mající dle statistických údajů z webových stránek Evropské komise více než 7 milionů obyvatel. Tab. 1 Sazby osobní důchodové daně k Státy Sazba osobní důchodové daně Belgie % Bulharsko % Česká republika % Německo % Řecko % Španělsko % Francie 005,5 40 % Itálie % Maďarsko 017 % a 32 % Nizozemsko % Rakousko % Portugalsko % Rumunsko % Švédsko % Zdroj: < Z výše uvedené tabulky je patrné, že většina zemí Evropské unie nevyužívá tak jako Česká republika rovnou sazbu daně. Namísto toho uplatňuje ve většině případů progresivní zdanění. Toto progresivní zdanění bych popsala tak, že s rostoucím příjmem stoupá sazba daně z příjmu fyzických osob a v závislosti na této skutečnosti roste samozřejmě i samotná daň. V případě, že osoba obdrží příjmy ze zahraničí a také v zahraničí platí daň, musí se pro přepočet těchto částek použít takzvaný jednotný kurz. Ten se stanoví podle 38 odst. 1 ZDP jako průměr směnných kurzů vyhlašovaných Českou národní bankou k poslednímu dni kalendářního měsíce za dané zdaňovací období. Podle Pokynu GFŘ D-1 umístěného na webových stránkách Ministerstva financí činí jednotný kurz pro Evropskou měnovou unii 25,27 Kč/. Tento kurz je platný pro rok 2010, který je v této bakalářské práci uvažován jako zdaňovací období. Dále je také nutné prokazovat získané příjmy a zaplacenou zahraniční daň. Na základě žádosti je zaměstnanci od zaměstnavatele vystaveno potvrzení o zdanitelných příjmech, potvrzení o zaplacené zahraniční dani vystaví na požádání zahraniční správce daně. Toto ustanovení vychází z 38f odst. 5 ZDP.

21 Zdaňování příjmů sportovců v České republice 21 4 Zdaňování příjmů sportovců v České republice V této kapitole vycházím ze zákona č. 586/1992 Sb. o daních z příjmů (dále pouze ZDP) a budu se zde zabývat pouze částí týkající se fyzických osob. Postupně se zde pokusím definovat všechny důležité informace, které jsou pro zdaňování příjmů sportovců v České republice nezbytné. 4.1 Předmět daně Předmět daně příjmů sportovců je definován v 3 ZDP. Mohou jím být příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky, příjmy z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti, příjmy z kapitálového majetku, příjmy z pronájmu a ostatní příjmy. V případě sportovců mohou být předmětem daně pouze příjmy ze závislé činnosti definované v 6 ZDP, příjmy z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti upravené v 7 ZDP a nakonec ostatní příjmy uvedené v 10 ZDP Sportovec dle 6 ZDP Příjmy plynoucí ze závislé činnosti, za které jsou považovány příjmy z pracovněprávního, služebního, členského nebo obdobného poměru, při nichž poplatník musí dbát příkazů plátce, jsou přesně definovány v 6 odst. 1 ZDP. Profesionální sportovec (zaměstnanec) je zde označován za poplatníka a sportovní organizace (zaměstnavatel) za plátce, což nám definuje 6 odst. 2 ZDP. Základ daně je u závislé činnosti stanoven jako součet příjmů zvýšených o pojistné na sociální zabezpečení, příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na všeobecné zdravotní pojištění, což stanovuje 6 odst. 13 ZDP. V následujících tabulkách uvedu výše sazeb povinného pojistného pro rok 2010, jak pro zaměstnance, zaměstnavatele, tak i pro osoby samostatně výdělečně činné. Tab. 2 Sazby pojistného na sociální zabezpečení v roce 2010 Sociální zabezpečení Sazba pojistného Zaměstnavatel 0025 % Zaměstnanec 006,5 % Osoba samostatně výdělečně činná 029,2 % Zdroj: < Pojistné na sociální zabezpečení zahrnuje taktéž pojistné na důchodové pojištění, na nemocenské pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti.

22 Zdaňování příjmů sportovců v České republice 22 Tab. 3 Sazby pojistného na všeobecné zdravotní pojištění v roce 2010 Všeobecné zdravotní pojištění Sazba pojistného Zaměstnavatel 009 % Zaměstnanec 04,5 % Osoba samostatně výdělečně činná 13,5 % Zdroj: < Vypočtené pojistné z Tab. 2 i z Tab. 3 se vždy zaokrouhluje na koruny směrem nahoru. Položky osvobozené od daně jsou upraveny kromě 4 ZDP také 6 odst. 9 ZDP. Ke sportovcům se nejčastěji vztahuje 6 odst. 9 písm. d) ZDP říkající, že osvobozena jsou nepeněžní plnění poskytovaná zaměstnavatelem svým zaměstnancům z fondu kulturních a sociálních potřeb, dále plnění ve formě možnosti využívat rekreační, tělovýchovná a sportovní zařízení nebo ve formě příspěvku na různé sportovní akce. Pokud jde o rekreaci včetně zájezdů, může být u zaměstnance osvobozeno maximálně Kč za kalendářní rok Sportovec dle 7 ZDP Příjmy získané z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti jsou definovány v 7 ZDP. Za příjmy z podnikání jsou u sportovce považovány příjmy ze živnosti dle 7 odst. 1 písm. b) ZDP a za příjmy získané z jiné samostatné výdělečné činnosti se podle 7 odst. 2 písm. b) ZDP považují příjmy z výkonu nezávislého povolání. Proti těmto příjmům lze v souladu s 7 odst. 3 ZDP uplatnit výdaje prokazatelně vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení a tím stanovit základ daně. Pokud poplatník neuplatní výše uvedené výdaje, může dle 7 odst. 7 ZDP uplatnit výdaje v paušální výši, tedy výdaje stanovené procentem. Sportovec vykonávající jinou samostatně výdělečnou činnost jako nezávislé povolání může uplatnit výdaje ve výši 40 % z příjmů. Sportovec zde vykonává činnost pod záštitou klubu, řídí se pokyny trenéra a je závislý na svých spoluhráčích (př. ve fotbale). Jedná se zde o kolektivní sport, a proto se sportem jako nezávislým povoláním budu v další části této práce zabývat. Naopak sportovec vykonávající podnikání jako živnost může uplatnit výdaje ve výši 60 % z příjmů. Avšak sport zde není považován za kolektivní, ale za individuální, protože zde sportovec jedná sám za sebe, pod vlastním jménem a na vlastní odpovědnost (př. plavání). Sportovec uplatňující výdaje podle 7 odst. 7 ZDP, tzn. v paušální výši, musí vždy vést záznamy o příjmech a evidenci pohledávek. Pokud sportovec neuplatňuje paušální výdaje, řídí se 7b ZDP a je povinen vést daňovou evidenci,

23 Zdaňování příjmů sportovců v České republice 23 jež zajišťuje zjištění základu daně z příjmu a obsahuje údaje o příjmech, výdajích, majetku a závazcích Ostatní příjmy dle 10 ZDP Ostatní příjmy jsou upraveny v 10 odst. 1 ZDP, kde jsou považovány za příjmy, při nichž je zvyšován majetek, ale zároveň nejde o příjmy dle 6 až 9 ZDP. Sportovci mohou mít tyto příjmy dle 10 odst. 1 písm. a) až k) ZDP - příjmy z příležitostných činností nebo z příležitostného pronájmu movitých věcí, příjmy z převodu vlastní nemovitosti, bytu nebo nebytového prostoru, přijaté výživné a důchody, výhry v loteriích, sázkách a z reklamních soutěží, ceny z veřejných či sportovních soutěží a další. Vzhledem k tomu, že 10 ZDP hovoří především o příležitostných příjmech, je zřejmé, že se do ostatních příjmů neřadí příjmy profesionálního sportovce, který má příjmy pravidelné (dle 6 nebo 7 ZDP). Do těchto ostatních příjmů tak patří pouze sportovec s příležitostnými příjmy, tzn. amatérský sportovec. Ostatní příjmy mohou být kromě 4 ZDP osvobozeny podle 10 odst. 3 ZDP. Zejména u sportovců je třeba zmínit 10 odst. 3 písm. a) ZDP, podle kterého jsou osvobozeny příjmy, které nepřesáhnou Kč za zdaňovací období. To se týká příjmů z příležitostných činností. Mimo jiné bych zmínila 10 odst. 3 písm. b) ZDP, na jehož základě jsou osvobozeny výhry z loterií, sázek a podobných her provozovaných podle zvláštních předpisů či obdobných předpisů vydaných ve státech Evropského hospodářského prostoru. Základ daně je pak u ostatních příjmů stanoven jako rozdíl mezi příjmy a výdaji prokazatelně vynaloženými na jejich dosažení. 4.2 Osvobození od daně Osvobození daně z příjmu je definováno v 4 odst. 1 ZDP. Jinými slovy osvobození od daně znamená, že příjmy jsou předmětem daně, avšak do základu daně nevstupují. Zde uvádím některé příklady: 4 odst. 1 písm. f) ZDP - cena získaná na sportovní soutěži je nižší než Kč. Výjimku tvoří ceny ze sportovní soutěže u poplatníků, kteří mají sportovní činnost určenou jako své podnikání; 4 odst. 1 písm. j) ZDP odměny obdržené od zdravotní správy za odběr krve; 4 odst. 1. písm. k) ZDP obdržené podpory či příspěvky pocházející z prostředků nadací, nadačních fondů a občanských sdružení včetně podobných plnění pocházejících ze zahraničí. Součástí může být i nepeněžní plnění;

24 Zdaňování příjmů sportovců v České republice 24 4 odst. 1 písm. z) ZDP příjmy ve formě daru, který je spjatý s podnikáním či jinou samostatně výdělečnou činností. Tento dar je poskytnut jako reklamní předmět a jeho hodnota nesmí přesáhnout 500 Kč. 4.3 Základ daně Stanovení základu daně je upraveno v 5 odst. 1 ZDP. Základ daně se stanoví jako rozdíl mezi příjmy získanými poplatníkem za zdaňovací období a výdaji prokazatelně vynaloženými na jejich dosažení, zajištění a udržení, pokud není stanoveno v 6 až 10 ZDP jinak. Jak je uvedeno v 5 odst. 5 ZDP, při výpočtu není možné do základu daně zahrnovat příjmy osvobozené od daně a dále příjmy, u nichž je daň stanovena zvláštní sazbou daně vypočtenou ze samostatného základu daně podle 36 ZDP. 4.4 Nezdanitelná část základu daně Nezdanitelná část základu daně je upravena v 15 ZDP a jak již vyplývá z názvu, je možné tyto položky odečíst od základu daně. Níže uvádím příklady nezdanitelných částí základu daně, které se mohou nejčastěji vyskytovat u sportovců: 15 odst. 1 ZDP hodnota darů poskytnutých fyzickým či právnickým osobám na obecně prospěšné účely jakými jsou např. vzdělání, kultura, ochrana zvířat, tělovýchova a sport, zdravotnická zařízení a další. Je možné odečíst nejvýše 10 % ze základu daně za zdaňovací období, pokud celková hodnota darů přesáhne 2 % základu daně nebo má alespoň minimální hodnotu Kč. U bezpříspěvkového dárce je také možné odečíst odběr krve v částce Kč; 15 odst. 3 ZDP lze odečíst částku, jež se rovná úrokům uhrazeným ve zdaňovacím období z úvěru ze stavebního spoření, z hypotečního úvěru, avšak sníženou o státní příspěvek poskytnutý dle zvláštních předpisů; 15 odst. 5 ZDP příspěvek uhrazený poplatníkem na penzijní připojištění se státním příspěvkem. Částka, kterou je možno odečíst, je rovna úhrnu těchto příspěvků snížených o Kč. Maximálně lze odečíst Kč za zdaňovací období; 15 odst. 6 ZDP pojistné na soukromé životní pojištění, které poplatník uhradil. Podmínkou je však dodržet určité podmínky týkající se délky pojištění a stanovené pojistné částky. Nejvýše je za splnění těchto podmínek možné odečíst Kč za zdaňovací období.

25 Zdaňování příjmů sportovců v České republice Sazba a vypočtení daně Sazba daně je stanovená v 16 ZDP. Pro výpočet daně je nejdříve nutné upravit základ daně odečtením nezdanitelné části základu daně ( 15 ZDP) a odčitatelných položek ( 34 ZDP), a potom upravený základ daně zaokrouhlit na celá sta Kč dolů. Samotná daň je potom stanovena součinem upraveného základu daně a sazbou daně činící 15 %. 4.6 Slevy na dani Sleva na dani je definována v 35 ZDP a podle této definice se vždy jedná o částku, o kterou je možné snížit vypočtenou daň dle 16 ZDP. Jednotlivé slevy lze vzájemně kombinovat podle nároků samotného poplatníka. U sportovců lze nejčastěji uplatnit podle 35ba ZDP tyto slevy: 35ba odst. 1 písm. a) ZDP Kč sleva na poplatníka. Jak uvádí v daňových zákonech Marková (2011), v tomto bodě došlo k k zásadní změně. Sleva na poplatníka činí v současné době Kč a tato změna bude platná pouze po dobu trvání kalendářního roku 2011 kvůli takzvané povodňové dani. Po skončení tohoto období, tzn. od , bude sleva na poplatníka vrácena opět do původní výše na Kč; 35ba odst. 1 písm. b) ZDP Kč sleva na manželku (manžela), pokud žije s poplatníkem v jedné domácnosti a pokud nemá vlastní příjem vyšší než Kč za zdaňovací období. Pokud je manželka (manžel) držitelem průkazu ZTP/P, bude částka zdvojnásobena; 35ba odst. 1 písm. f) ZDP Kč sleva na studenta. Slevu je možné uplatnit v případě prezenční formy studia do dosažení věku 26 let nebo v případě prezenční formy studia v doktorském studijním programu až do dosažení 28 let. Poplatník daně má taktéž nárok na daňové zvýhodnění na vyživované dítě ve výši Kč podle 35c ZDP. Za vyživované dítě je považováno dítě žijící s poplatníkem ve společné domácnosti, které je nezletilé nebo se soustavně připravuje na budoucí povolání. Toto daňové zvýhodnění je možné uplatnit ve formě slevy na dani dle 35c odst. 2 ZDP, ve formě daňového bonusu v souladu s 35c odst. 3 ZDP nebo jako kombinaci slevy na dani i daňového bonusu. Daňový bonus vzniká, pokud je daňové zvýhodnění vyšší než daňová povinnost. Poplatník si ho může uplatnit, pokud je vyšší než 100 Kč, ale maximálně do výše Kč ročně.

26 Zdaňování příjmů sportovců v České republice Daňové přiznání k dani z příjmu fyzických osob Daňové přiznání je určeno v 38g ZDP a pro sportovce platí naprosto totožné podmínky jako pro ostatní fyzické osoby: 38g odst. 1 ZDP - daňové přiznání musí podat každý, kdo má roční příjmy, jež jsou předmětem daně dle 3 ZDP, vyšší než Kč. Netýká se to však příjmů osvobozených a příjmů se zvláštní sazbou daně. Poplatník vykazující daňovou ztrátu musí daňové přiznání podat vždy; 38g odst. 2 ZDP - daňové přiznání nemusí podat poplatník, který má příjmy dle 6 ZDP pouze od jednoho nebo postupně od více plátců daně a u každého plátce podepsal prohlášení k dani na základě 38k ZDP. Dále nesmí mít tento poplatník vyšší příjmy než Kč podle 7 až 10 ZDP. 4.8 Roční zúčtování záloh na daň z příjmu fyzických osob Roční zúčtování záloh na daň z příjmu fyzických osob se týká pouze závislé činnosti a definuje ho 38ch ZDP. Podmínkou je, aby byl poplatník zaměstnán pouze u jednoho či více plátců (zaměstnavatelů) postupně a podepsal u těchto zaměstnavatelů prohlášení k dani. Za těchto podmínek může do 15. února následujícího kalendářního roku písemně požádat posledního zaměstnavatele, aby mu roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění provedl. Pokud byl poplatník zaměstnán u více plátců, musí od nich také do 15. února předložit všechny potřebné dokumenty týkající se zúčtování mezd, povinného pojistného, sražených záloh na daň, slev na daních a vyplacených daňových bonusů.

27 Mezinárodní dvojí zdanění příjmů 27 5 Mezinárodní dvojí zdanění příjmů Za mezinárodní dvojí zdanění je možné považovat například situaci, kdy má poplatník příjmy ze zdrojů ve dvou státech a tyto státy mezi sebou nemají uzavřenou smlouvu o zamezení dvojího zdanění. V tomto případě by poplatník musel odvádět daň z příjmu v každé z těchto dvou zemí, protože v obou státech došlo k získání příjmu. Tím by subjekt podlehl dvojímu zdanění a za následek by to mělo odrazení poplatníka od vykonávání činnosti v zahraničí. V případě mnoha takto odrazených subjektů by mohlo dojít k narušení vnitřního trhu mezi státy. Tento důvod můžeme považovat za jeden z podnětů pro vznik mezinárodních smluv o zamezení dvojího zdanění. (Sojka, 2010, s. 31) 5.1 Mezinárodní smlouvy o zamezení dvojího zdanění Jak už jsem uvedla výše, mezinárodní smlouvy vznikaly za účelem minimalizace rizika z mezinárodního dvojího zdanění, které se formuje důsledkem střetu dvou a více daňových systémů různých států. Ve smlouvách o zamezení dvojího zdanění jsou určená přesná omezení, podle nichž získá právo na zdanění jen jeden ze smluvních států nebo se mezi jednotlivé smluvní státy rozdělí daňový výnos, což musí proběhnout na základě dohody. (Sojka, 2010, s. 31) Mezi hlavní cíle mezinárodních smluv o zamezení dvojího zdanění patří podle modelové smlouvy OECD: podpora pohybu kapitálu, osob, obchodu se zbožím a poskytování služeb; předcházení daňovým únikům; vyhýbání se daňovým povinnostem. Jak uvádí Nerudová (2008, s. 132), mezinárodní smlouvy o zamezení dvojího zdanění je možné rozdělit podle dvou hledisek. Prvním hlediskem jsou oblasti, ze kterých příjem pochází. Do této kategorie se řadí mezinárodní smlouvy: omezené mezinárodní smlouvy o zamezení dvojího zdanění se týkají specifického druhu příjmu. Aktuálně mezi ně patří mezinárodní přeprava (letecká, silniční a námořní); komplexní smlouvy se týkají všech druhů příjmů bez rozdílů.

28 Mezinárodní dvojí zdanění příjmů 28 Druhým hlediskem je rozdělení mezinárodních smluv o zamezení dvojího zdanění podle smluvních stran: multilaterální smluvních stran je zde více a nejsou příliš obvyklé. Příkladem této multilaterální smlouvy o zamezení dvojího zdanění může být takzvaná severská smlouva. Byla uzavřena roku 1996 mezi severskými státy, konkrétně mezi Dánskem, Finskem, Islandem, Norskem, Švédskem a Faerskými ostrovy; bilaterální smluvními stranami jsou zde dva státy. V praxi sem patří například Smlouva mezi Českou republikou a Rakouskou republikou o zamezení dvojímu zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu a z majetku. V případě bilaterální smluv o zamezení dvojího zdanění existují tři základní konvence jejich uzavírání. První dvě konvence se liší podmínkami stanovení státu, ve kterém má dojít ke zdanění příjmu. Všechny konvence podrobně uvádí Nerudová (2008, s. 134) ve své knize Harmonizace daňových systémů zemí Evropské unie: model OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj) právo zdanění příjmu zůstává v zemi, ve kterém je poplatník považován za rezidenta. Tento model využívají vyspělé země na základě doporučení OECD. Ačkoliv je Česká republika členským státem OECD, tento model zde existuje pouze v neoficiální, avšak doporučené formě; model OSN (Organizace spojených národů) právo zdanění příjmu zůstává v zemi, ve které poplatník svůj příjem získá. Model je aplikován především v rozvojových zemích; model USA tento model se liší od předchozích dvou konceptem rezidenství. Zde se rezidenství stanovuje v zásadě podle státního občanství, nikoliv podle trvalého bydliště či centra životních zájmů jako je tomu u modelu OECD a OSN. Na závěr bych chtěla upozornit na 37 ZDP. V něm se uvádí, že ustanovení ZDP jsou aplikována v situacích, kdy mezinárodní smlouva nestanoví jinak. Z toho vyplývá, že základem mezinárodního zdaňování jsou vnitřní předpisy jednotlivých zemí, které jsou doplněné o ustanovení v mezinárodních smlouvách o zamezení dvojího zdanění. Tyto mezinárodní smlouvy mají tedy při aplikaci přednost před tuzemskými právními předpisy.

29 Mezinárodní dvojí zdanění příjmů Metody opatření k zamezení dvojího zdanění Jak popisuje Sojka (2010, s ), existují dvě základní metody opatření k zamezení dvojího zdanění. Jedná se o zápočet daně a vynětí příjmů ze základu daně. Mezinárodní smlouva o zamezení dvojího zdanění vždy stanovuje metodu, kterou se dvojímu zdanění zabraňuje a poplatník si tedy nikdy nemůže vybrat metodu sám. V případě, že subjekt využívá nárok na vyloučení dvojího zdanění, je povinen s daňovým přiznáním předložit i zvláštní formulář se seznamem všech údajů a potvrzení, které obdržel ze zahraničí. Toto ustanovení vychází z 38f odst. 10 ZDP a formulář uvedu na ukázku v přílohách této práce Zápočet daně V případě, že je při zdaňování využita metoda zápočtu daně, musí se při ročním zúčtování daně vyplnit Příloha č. 3 DAP. Zápočet daně, neboli Credit system, můžeme rozdělit na dvě základní metody: úplný zápočet (Full credit) u úplného zápočtu je možné snížit daňovou povinnost o daň zaplacenou v zahraničí. Může zde dojít k situaci, že velmi vysoké zdanění ve státě zdroje sníží daňový výnos státu rezidenta, což je již v metodě prostého zápočtu vyloučeno; prostý zápočet (Ordinary credit) - je zde opět možné snížit daňovou povinnost, ovšem započtení je možné provést maximálně do částky skutečné zaplacené daně neboli vzniklé daňové povinnosti Vynětí příjmů ze základu daně Metoda vynětí se ze základu daně, neboli Exemption, je využívána především ve smlouvách o zamezení dvojího zdanění uzavřených před delší dobou. Příkladem může být Německo nebo Velká Británie. V novějších mezinárodních smlouvách se již tato metoda neuplatňuje, ale používá se zde metoda prostého zápočtu. Metoda vynětí příjmů znamená to, že stát rezidenta příjmy získané ve státě zdroje nenechá zdanit. Tato metoda má opět dvě rozdělení: úplné vynětí ze základu daně (Full exemption) - v případě úplného vynětí příjem zdroje ze zahraničí při zdanění dalších příjmů v zemi rezidenta vůbec zdanění nepodléhá; vynětí s výhradou progrese (Exemption with progression) u vynětí s výhradou progrese jsou opět vyjímány příjmy ze zdrojů v zahraničí. Z ostatního příjmu poplatníka se pak vypočte daň procentní sazbou daně stanovenou ze základu daně, který není snížen o vyjmuté příjmy ze zdrojů v zahraničí.

30 Mezinárodní dvojí zdanění příjmů Zahrnutí daně zaplacené v zahraničí do odečitatelných nákladů poplatníka Cílem této metody je zmírnit mezinárodní dvojnásobné zdanění, nikoliv mu zamezit. Tento způsob se využívá vždy, pokud mezi sebou nemají státy uzavřené mezinárodní smlouvy o zamezení dvojího zdanění. Vzhledem k tomu, že se tato bakalářská práce zaměřuje na státy Evropské unie, které mají s Českou republikou uzavřené smlouvy o zamezení dvojího zdanění, nebudu se touto metodou blíže zabývat Komparace metod dvojího zdanění ve vybraných státech EU V předchozích podkapitolách jsem podrobně popsala jednotlivé metody opatření k zamezení dvojího zdanění. Nyní uvedu tabulku s vybranými státy Evropské unie, které mají uzavřenou smlouvu o zamezení dvojího zdanění s Českou republikou. Zároveň k těmto státům uvedu i metodu vyloučení dvojího zdanění, kterou daný stát používá na základě smlouvy uzavřené s Českou republikou. Uvádím zde všechny státy Evropské unie s příslušnými metodami zamezujícími dvojímu zdanění, které jsou uvedené i na webu Finance. Tab. 4 Přehled smluvních států s příslušnými metodami vyloučení dvojího zdanění Smluvní stát Belgie Francie Irsko Itálie Německo Polsko Rakousko Řecko Slovensko Španělsko Švédsko Velká Británie Metoda vyloučení dvojího zdanění metoda prostého zápočtu metoda prostého zápočtu metoda prostého zápočtu metoda vynětí s výhradou progrese metoda vynětí s výhradou progrese metoda prostého zápočtu metoda prostého zápočtu metoda vynětí s výhradou progrese metoda prostého zápočtu metoda vynětí s výhradou progrese metoda prostého zápočtu metoda vynětí s výhradou progrese Zdroj: < Jak uvádí web Finance, u všech výše uvedených zemí, které využívají metodu vynětí s výhradou progrese, je jistá výjimka. V případě příjmů sportovců je