Literatura Dvořáková, Vladimíra a kol.: Základní modely demokratických systémů, VŠE Praha 28 Hloušek, Vít, Kopeček, Lubomír (eds.): Demokracie, IIPS,
|
|
- Miloslava Havlová
- před 7 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Vládní systémy v demokracii Liberálně-konzervativní akademie 28/29 Struktura přednášky Místo úvodu domácí úkol - samostudium Dělba moci Parlamentarismus - Spojené království, Německo, Itálie Prezidencialismus - USA Poloprezidencialismus - Francie Direktoriální režim - Švýcarsko Federace, unitární státy, regionální státy, konfederace - několik úvodních poznámek Česko jako příklad parlamentní demokracie - 2. část přednášky 1
2 Literatura Dvořáková, Vladimíra a kol.: Základní modely demokratických systémů, VŠE Praha 28 Hloušek, Vít, Kopeček, Lubomír (eds.): Demokracie, IIPS, Brno 24 Klokočka, Vladimír: Ústavní systémy evropských států, Linde, Praha 25 Klokočka, Vladimír, Wagnerová, Eliška: Ústavy států Evropské unie I. a II. díl, Linde, Praha 25 Sartori, Giovanni: Srovnávací ústavní inženýrství, SLON, Praha 21 Zakaria, Fareed: Budoucnost svobody, Academia, Praha 24 Pár bodů ke samostudiu Zkuste sami zjistit základní fakta o vládních systémech v USA, Spojeném království, Francii a Německu Soustřeďte se na tyto konkrétní body: Hlava státu volba (a její způsob)/dědičnost, vztah k premiérovi, ministrům, parlamentu Volba dolní komory parlamentu, postavení horní komory, je možné parlament (jeho komoru) rozpustit? Jmenování vlády, postavení premiéra/prezidenta v rámci exekutivy jsou politicky odpovědní, komu, dají se odvolat? Systémy brzd a protivah a jak se liší od klasické teorie dělby moci (Montesquieu) Kam bývají tyto čtyři země řazeny? Co jejich správní členění (unitární stát / federace)? Jaký je vztah mezi ústavním vymezením vládního systému a existujícím stranickým systémem? A jak si v těchto bodech stojí Česká republika? Kterému z uvedených států se nejvíce blíží? Které problémy trápí politický systém naší země? 2
3 Dělba moci Horizontální Výkonná Zákonodárná Soudní Kontrolní Emisní (centrální banky) Vertikální Centrum Územní samospráva Klasická dělba moci - Ch. L. Montesquieu výkonná soudní zákonodárná 3
4 Dělba moci v moderních demokraciích -??? soudní výkonná kontrolní zákonodárná emisní Režimy dle horizontální dělby moci Prezidentský striktní dělba Parlamentní pružná dělba Poloprezidentský střední cesta Direktoriální sdílení moci 4
5 Poznámka k vládním systémům Kromě ústavních předpokladů jsou klíčové: další institucionální podmínky, především typ volebního systému struktura společnosti (tzv. cleavages) a politická kultura na tyto skutečnosti reagující systém politických stran + vertikální dělba moci Dohromady tvoří vládní systém! Parlamentarismus základní principy 1. Svrchovanost zákonodárné moci 2. Princip tzv. sdílené moci 3. Vlády jmenovány se souhlasem parlamentu, fungují jedině s jeho podporou, parlament je může odvolat (vyjádřit jim nedůvěru) 4. Právo hlavy státu, resp. exekutivy rozpustit parlament 5
6 Parlamentarismus Parlamentarismus typy (V. Klokočka) Model britského parlamentarismu Parlamentarismus v ostatních konstitučních monarchiích Klasický republikánský parlamentarismus Racionalizovaný parlamentarismus Prezidiální parlamentarismus 6
7 Typy parlamentarismu (G. Sartori) Premiérské (kabinetní, kancléřské) režimy Velká Británie, Německo Parlamentarismus s převahou parlamentu Nizozemsko, Itálie Parlamentarismus s rozhodujícím vlivem politické strany Švédsko, Norsko Premiérské (kancléřské) režimy Spojené království Vláda strany, která vyhrála volby její lídr se automaticky stává premiérem Premiér má v rukou obrovskou moc danou: Ústavními zvyklostmi zj. právem kdykoli rozpustit dolní komoru parlamentu, dále systém účinné kontroly vládních poslanců Silou strany obvykle absolutní většina Postavením uvnitř vítězné strany Německo Slabší podoba koaliční vlády, menší pravomoci kancléře Spolkový kancléř má v rukou velkou moc danou: Ústavou racionalizovaný parlamentarismus, volba kancléře Bundestagem, konstruktivní vyjádření nedůvěry Silou vlastní strany Postavením uvnitř vlastní strany 7
8 Parlamentarismus s převahou parlamentu (čistý) Plná závislost vlády na parlamentu Složitý postup rozpuštění parlamentu X jednoduchý způsob vyjádření nedůvěry vládě Zpravidla koaliční vládnutí Příklad Italské první republiky ( ) Prezident volen oběma komorami parlamentu na 7 let Vláda odpovědna oběma komorám Poslanecké sněmovně i Senátu Slabé postavení vlády obrovská nestabilita životnost vlády max. jeden rok Proporční volební systém Extrémní a polarizovaný multipartismus Parlamentarismus s převahou politické strany Existence jedné silné (tzv. predominantní) strany, která má po dlouhý čas (min. tři volební období) v rukou absolutní většinu parlamentu a tudíž i ve vládě Dělba moci pak neprobíhá napříč institucemi, ale napříč predominantní stranou, jejími křídly, frakcemi a osobnostmi Příklady jsou: Švédsko s dlouhou predominancí sociální demokracie Norsko taktéž Japonsko s predominancí liberálních demokratů 8
9 Postavení evropských premiérů v parlamentarismu První nad nerovnými (UK) vůdce strany, který v podstatě nemůže být sesazen, jmenuje a mění členy vlády podle vlastního rozhodnutí vládne svým ministrům, má nad nimi převahu První mezi nerovnými (Německo) nemůže být sesazen prostým hlasováním parlamentu, může sesazovat ministry, ministři však jeho ne První mezi rovnými (většina kontinentálních parlamentních režimů) stojí a padá se svými kabinetem, musí akceptovat ministry navržené stranou či koaličními partnery, malá kontrola na personálním složením vlády Prezidentský režim 9
10 Prezidentský režim základní principy Striktní dělba exekutivy a legislativy Přímá legitimita parlamentu i prezidenta Přímá volba prezidenta (!pozor však na USA!) Exekutiva v rukou prezidenta Neodvolatelnost prezidenta Nerozpustitelnost parlamentu Závislost vlády na prezidentovi Prezidentský režim v USA Autonomní výkon exekutivních a legislativních funkcí Prezident nemá ZDI Kongresu předkládá jen návrh rozpočtu a Zprávu o stavu unie, má však právo veta vůči zákonům přijatým Kongresem Systém checks and balances : Kongres schvaluje rozpočet, Senát schvaluje řadu členů prezidentské administrativy, v krajním případě tzv. impeachment Prezident má silné právo veta vůči zákonům Kongresu 1
11 Dělba moci v americkém prezidentském modelu Prezidentský režim v USA předpoklady úspěchu Specifická politická kultura přistěhovalecká země, mísení kultur pluralismus Silný individualismus Politické stranictví dvě strany volebního typu (republikáni x demokraté) - velmi pružné, nedisciplinované Mnoho center moci v důsledku federalismu a silného soudnictví brání zneužití pravomocí 11
12 Prezidentský režim v Latinské Americe, Rusku Pravý opak americké politické kultury o Autoritářství o Silná a politicky nekontrolovatelná pozice armády o Národnostní (náboženské) konflikty o Úrodná půda pro populismus o Silný kolektivismus o Politické stranictví mnoho nestabilních, ale ideologicky zakotvených a soudržných stran Velký sklon k zablokování systému výsledkem je pak často vojenský puč Poloprezidentský režim - schéma 12
13 Poloprezidentský režim základní principy Moc je oddělená striktněji než v parlamentarismu, ale méně striktně než v prezidentském režimu Přímou legitimitou disponuje jak parlament, tak i přímo volený prezident Vláda je odpovědna parlamentu, ale je i závislá na prezidentovi Exekutiva má dvě hlavy Přímo voleného prezidenta Premiéra závislého na parlamentu Klíčový je vztah mezi prezidentem a premiérem Období souhlasných většin Období nesouhlasných většin (kohabitace) Poloprezidentský režim ve Francii gen. de Gaulle režim V. republiky tradice bonapartismu Přímo volený prezident dvoukolový volební systém Vláda odpovědna Národnímu shromáždění volenému dvoukolovým většinovým systémem při formování vlády aktivní role prezidenta Prezident má právo vyhlásit referendum (a obejít tak parlament) Prezident může kdykoli rozpustit Národní shromáždění Ve Francii se u moci střídají dva pevné stranické bloky: levice vedená socialisty a pravice vedená neogaullisty Tři případy kohabitace: 2x Mitterand, 1x Chirac 13
14 Poloprezidentské režimy pravomoci prezidenta Podle ústavy Finsko Island Výmarská republika Portugalsko Rakousko Francie Irsko Podle praxe Francie Finsko Výmarská republika Portugalsko Rakousko Island Irsko Direktoriální režim ve Švýcarsku Vysoká míra koncentrace moci v rukou parlamentu vláda je víceméně jen jeho výborem Vláda i parlament mají totožné funkční období Rotace prezidenta, který je zároveň premiérem jen 1 rok Legislativa přenáší na exekutivu některé své pravomoci Sedmičlenná vláda tzv. magická formule stálá čtyřčlenná koalice Přímá demokracie Decentralizace moci - federace 14
15 Vertikální dělba moci Centrum versus územní samosprávné jednotky Otázka centralizace a decentralizace (dekoncentrace) Konfederace Evropská unie Federace (spolkový stát) USA, Německo, Belgie, Kanada Unitární stát Francie, ČR Regionální stát UK, Itálie, Španělsko Federace, unitární a regionální státy v Evropě Federace Belgie Německo Rakousko Švýcarsko Rusko Bosna a Hercegovina Srbsko a Č. Hora Unitární státy Albánie, Francie Dánsko, Polsko Maďarsko, Řecko Švédsko, Litva Slovensko, Norsko Nizozemsko Irsko, Švédsko Rumunsko, Bulharsko Finsko, Slovinsko Portugalsko Česká republika Regionální státy Itálie Španělsko V. Británie Ukrajina Moldávie Chorvatsko 15
16 Krátká rekapitulace 1. Existují dva typy dělby moci: horizontální a vertikální 2. Moderní demokracie se dají dělit na: parlamentní (UK, D), prezidentské (USA), poloprezidentské (F), direktoriální (CH) - hlavním kritériem je právě horizontální dělba moci (vztahy mezi jednotlivými institucemi) 3. Každý z uvedených typů má ještě další členění (viz parlamentarismus) - obecně platí - co země to originál 4. Kromě ústavního vymezení jsou klíčové i tyto veličiny: struktura společnosti, politická kultura, volební systémy, stranický systém - často jde o předpoklady dobrého fungování 5. Více se dozvíte v doporučené literatuře Děkuji za pozornost a těším se na Vaše otázky a diskusi! Ladislav Mrklas mrklas@cevro.cz 16
17 Český politický systém Liberálně-konzervativní akademie 28/29 Struktura přednášky Moderní česká politika několik úvodních poznámek Česko - příklad parlamentního režimu Politické strany a stranický systém Volební systémy Problémy českého politického systému 17
18 Literatura Cabada, Ladislav, Vodička, Karel: Politický systém České republiky, Portál, Praha 27 Malíř, Jiří, Marek, Pavel a kol.: Politické strany. Vývoj politických stran a hnutí v českých zemích a v Československu , Doplněk, Brno 25 Novák, Miroslav, Lebeda Tomáš a kol.: Volební a stranické systémy. ČR v mezinárodním srovnání, Aleš Čeněk, Dobrá Voda 24 Novák, Miroslav: Jakou demokracii pro nové demokracie, IIPS, Brno 22 Pšeja, Pavel: Stranický systém České republiky, CDK, Brno 25 Syllová, Jindřiška, Kolář, Petr, Kysela, Jan, Georgiev, Jiří, Pecháček, Štěpán: Parlament České republiky, Linde, Praha 28 Zpět k domácímu úkolu A jak si v těchto bodech stojí Česká republika? Kterému z uvedených států se nejvíce blíží? Které problémy trápí politický systém naší země? 18
19 Poznámka k vládním systémům ve SVE Po roce 1989 všechny země řešily volbu vládního modelu V některých byla tato otázka podstatnou součástí procesu přechodu k demokracii (např. Polsko) Ačkoli politologové varovali před silnými prezidenty, velká část zemí nakonec volila poloprezidentskou formu vlády Existuje vcelku jasná korelace mezi mírou demokratické konsolidace a zvolenou formou vlády plná konsolidace proběhla pouze v zemích s převažujícím parlamentarismem (ČR, Estonsko, Maďarsko, Polsko, Slovinsko, Slovensko), ostatní země prošly (procházejí) různými komplikacemi - často je na vině příliš silný (autoritářský) prezident Moderní česká politika úvodní poznámky formování moderního národa v 19. století politická kultura; politické tábory; multipartismus; poměrný volební systém nástupnický stát Rakousko-Uherska a Československa parlamentarismus X posun od mnohonárodního k homogennímu státu postkomunistická země se zkušeností dvojí okupace ze strany zemí s totalitními režimy - přerušené dějiny; společenská a politická diskontinuita; zásadní ovlivnění politické kultury 19
20 I. republika konfliktní linie a významné strany strany Centrum/ periferie Stát/ církev Město/ venkov Práce/ kapitál ČSL centralisté katolická venkov - agrárníci centralisté sekulární venkov - KSČ pružná sekulární město komunisté ČSSD centralisté sekulární město soc.dem. nár. dem. centralisté sekulární město vlastníci nár. soc. centralisté sekulární město socialisté Němci periferie různé Okolnosti vzniku Ústavy ČR Ústava nevznikla v důsledků vítězství v revoluci nebo ve válce, ani v důsledku porážky; nebyla ani důvodem demokratizace Vznikla jako pragmatické řešené složité státoprávní a politické situace Nebyla výsledkem tužeb, ani aspirací a dokonce vznikla v době, kdy se teprve hledala idea české státnosti 2
21 Proces přijímání Ústavy ČR Ustavení dvou komisí Vládní (předseda V. Klaus, místopředseda J. Kalvoda, sekretář C. Svoboda, členové: F. Šedivý, J.Vlach, V. Cepl, D. Kroupa, V. Benda, V. Peřich, J. Litomiský, M. Výborný, V. Novotný, M. Sylla, P. Zářecký, D. Hendrych) Parlamentní komise předsednictva ČNR (M. Benda, J. Bílý, P. Hirsch, A. Hrazdíra, I. Janů, H. Marvanová, I. Mašek, J. Ortman, J. Payne, A. Röschová, V. Sochor, M. Uhde, J. Vik) Návrhy politických stran a hnutí některé ve formě tezí, jiné kompletní: ČSSD, Levý blok, LSU-ČSS, OH, Koruna česká Při projednávání převažovala většinová strategie vládní koalice návrhy opozice byly diskutovány jen s ohledem na nutnost její podpory Naprosto zásadní vývoj mnoha míst ústavy často téměř protiklad počáteční úpravy Základní sporné body Bikameralismus Právo PS samu sebe rozpustit Trestní parlamentní řízení proti ministrům Volební systémy do obou komor 3/5 versus nadpoloviční většina pro ústavní zákony zemské uspořádání zemské zákonodárství spor o přímou demokracii referenda 21
22 Základní ústavní a politické principy zastupitelská demokracie, minimum demokracie přímé jednotný (unitární) stát právní stát lidská práva Listina svrchovanost lidu většinový princip a ochrana menšin dělba moci - parlamentní režim - dualita volná soutěž politických stran odmítnutí násilí jako prostředku politiky Ústavní model ČR 22
23 Ústavní principy Dělba moci - dualita všech tří mocí Zákonodárná: Poslanecká sněmovna a Sená Výkonná: prezident republiky a vláda Soudní: Ústavní soud, Nejvyšší správní soud a soustava obecných soudů Zastupitelský systém s min. podílem institutů přímé demokracie Parlamentarismus Parlament ČR má jako jediná instituce přímou legitimitu; všechny ostatní instituce mají legitimitu odvozenou Vláda odpovědna Poslanecké sněmovně Poslaneckou sněmovnu může prezident republiky rozpustit Prezident republiky je volen Parlamentem ČR Poslanecká sněmovna a vláda ČR Vláda je odpovědna Poslanecké sněmovně odpovědnost se projevuje zejména v hlasování o důvěře / nedůvěře (vyšší kvorum - projev racionalizovaného parlamentarismu) jednání o důvěře probíhá do 3 dnů od jmenování vlády, a to vždy vláda může také sama požádat o vyslovení důvěry, a to buď samostatně nebo v souvislosti s návrhem zákona návrh na vyslovení nedůvěry může podat nejméně 5 poslanců 23
24 Kontrolní mechanismy PS vůči vládě doporučení PS vládě schvalování státního rozpočtu - klíčové politikum - může podat jen vláda, a to nejpozději 3 měsíce před začátkem rozpočtového roku - zvláštní procedura trojího čtení (viz příště) schvalování státního závěrečného účtu Interpelace - ústní / písemné právo požadovat informace a vysvětlení od členů vlády a vedoucích správních úřadů účast ministrů či jejich náměstků na zasedání výborů PS (platí i pro Senát) vyšetřovací komise PS Charakteristika českého parlamentarismu Dle Sartoriho typologie parlamentarismus s převahou parlamentu, nicméně se silnou úlohou politických stran (partitokracie) + problematickou soudržností jednotlivých uskupení Dle Klokočkovy typologie klasický republikánský parlamentarismus se zastoupením jistých prvků racionalizovaného parlamentarismu (důvěra / nedůvěre, ústavní soudnictví, nadůstavní principy ) 24
25 Politické strany Základní princip politického systému ČR dle Ústavy: svobodný a dobrovolný vznik a volná soutěž politických stran respektujících základní demokratické principy a odmítajících násilí jako prostředek k prosazování svých zájmů Volební systémy - přehled Většinový dvoukolový Senát Poslanecká sněmovna Poměrného zastoupení Zastupitelstva obcí Zastupitelstva krajů Evropský parlament 25
26 26 Česko základní konfliktní linie funkční europeanisté _ katolická tradiční morálka střed KDU-ČSL měkcí euroskeptici _ sekulární tolerance pravý střed ODS identitní europeanisté Ano výrazně sekulární tolerance _ SZ EU Postmaterialismus Stát/církev (morálka/tolerance) Levice/pravice strany tvrdí euroskeptici _ výrazně sekulární tolerance (!) levice KSČ funkční europeanisté _ sekulární tolerance levý střed ČSSD 14 5,9 HSD- SMS 16 6,5 LSU,5 13 6,4 14 5,9 ODA 1, 3, SPR- RSČ 6 6,3 2,4 1,1 SZ,3 19 8,6 US- DEU 13 7,2 31 Koalice 14, ,1 15 6,3 KDU- ČSL 26 12, , , KSČM 81 35, , , , ,7 ODS 74 32,3 7 3, , ,4 16 6,5 ČSSD křesl a % křesla % křesla % křesla % křesla %
27 Stranický systém základní charakteristiky multipartismus bez dominantní strany dva hlavní póly: ODS, ČSSD potenciál tzv. catch-all neboli univerzálních (všelidových) stran dva vedlejší póly: KSČM, KDU-ČSL strany s nepřetrženou kontinuitou, velkou členskou základnou, silnou identifikací velké části elektorátu prostor pro středovou (levicově, resp. postmateriálně) liberální sílu nyní zabírá SZ vlády mají nejčastěji charakter koalice (6 z 9) a převažují vlády menšinové (5 z 9) umírněný nebo polarizovaný pluralismus (Sartori) Stranický systém problematické body nevyhovující volební systém do Poslanecké sněmovny silná nereformovaná antisystémová KSČM omezená alternace moci neodpovědné chování vlády a opozice nízký počet členů ČSSD, ODS versus relativně silná členská základna KSČM, KDU-ČSL - viz komunální volby recidiva alternativních formací aktuálně Strana zelených antistranictví (nepolitická politika) silné postavení nezávislých v komunální, krajské a senátní politice tříštění sil, rozmazávání politické odpovědnosti relativně nízká participace (členství, volební účast) 27
28 Ideologická polarizace KSČM a ODS představují krajní póly politického spektra relativně velká ideologická vzdálenost, avšak menší než v období , kdy bylo krajním pólem SPR-RSČ KSČM představuje stranu, kterou většina domácích i zahraničních politologů řadí mezi antisystémové, nebo aspoň semiantisystémové, resp. extremistické strany Mechanismus stranického systému Převládají nestabilní a neakceschopné vlády, často složené ze stran z různých částí ideologického spektra Střídají se menšinové (Klaus 2, Tošovský, Zeman, Topolánek 1+2) a problematicky většinové vlády (Špidla, Gross, Paroubek) Po posledních volbách trvalo více než šest měsíců vytvoření vlády s důvěrou PSP nakonec byla umožněna až narušením jednoho ze dvou bloků KSČM zůstává mimo hru (s výjimkou parlamentní koalice s ČSSD 25/6) 28
29 Volební systém do Poslanecké sněmovny do roku 2 Silně proporční systém velké volební obvody průměr 25 mandátů dvě skrutinia Hagenbach-Bischoff 5% klauzule (7 pro 2 strany, 9 pro 3 a 11 pro vícestranné koalice) 4 preferenční hlasy (1 % hranice pro posun) Značně problematický systém Nestabilita a neakceschopnost vlád Posilování antisystémových stran (KSČM, SPR-RSČ) Posilování malých stran s velkým koaličním (i tzv. vyděračským) potenciálem Nízká personalizace Volilo se v neexistujících krajích Reforma volebního systému 2/21 Reforma připravená ČSSD a ODS různé zvažované varianty 2 - změna většiny základních parametrů: 35 volebních obvodů (5-8 mandátů) Modifikovaný D Hondt (od 1,42) Aditivní kvorum Jiný způsob financování stran větší podíl za mandáty než za získané hlasy Podle modelových propočtů by systém vedl k zisku absolutní většiny mandátů pro jednu stranu např. ODS v roce 1996, resp. ČSSD v roce velká diskuse mezi odbornou veřejností Zastánci: Miroslav Novák, Petr Fiala, Miroslav Mareš, Michal Kubát, Tomáš Lebeda Odpůrci: Michal Klíma, Jiří Kunc, Vladimíra Dvořáková, Karel Vodička, Vojtěch Šimíček, Jan Filip, Jiří Pehe 21 - reformu zastavil Ústavní soud na návrh prezidenta zrušil většinu reformovaných prvků 29
30 Volební systém do PS po roce 21 Kompromisní podoba po pádu volební reformy - hybrid s odlišnými až protikladnými efekty v jednotlivých volebních krajích viz výsledky posledních voleb 14 volebních krajů nesrovnatelná velikost (5-25 mandátů) Jediné skrutinium D Hondt Aditivní kvorum zůstalo 2 preferenční hlasy 7 % hranice pro posun na kandidátce (od příště ale opět 4 preferenční hlasy a 5 % hranice pro posun posiluje hybridnost systému) Celkový efekt nikterak odlišný od původního systému - vládní nestabilita a neakceschopnost přetrvává Volební výsledky podíly hlasů CSSD ODS KSCM KDU-CSL Koalice 22 US-DEU SZ 3
31 Volební výsledky mandáty CSSD ODS KSCM KDU-CSL US-DEU SZ Programové prohlášení vlády M. Topolánka Vláda navrhne novelu volebního zákona tak, aby volební systém garantoval vyšší míru proporcionality (Hagenbach-Bischoff) a zajistil vítězi voleb tzv. volební prémii v rámci přerozdělení mandátů v druhém skrutiniu, o jejíž podobě bude vedena diskuse. sledování protichůdných tendencí: 1. Posilování proporcionality 2. Posilování disproporcionality 3. Posilování vítězného subjektu, resp. bipolarity 31
32 Navržené možnosti reformy aktuální stav varianta Varianta I. Varianta II. alternativa A. B. A. dělitel Sain te-laguë Dánský dělitel Hagenbach - Bischoffova formule popis Alternativy se liší ve způsobu rozdělování 25 celostátních mandátů ve druhém skrutiniu. V obou případech bude pro vítěznou politickou stranu použit d'hondtův dělitel (řada se zvyšuje o jednu) a pro ostatní politické strany bude jako dělitel použita odlišná řada. U alternativy A se řada zvyšuje o 2. U alternativy B se řada zvyšuje o 3. Obě alternativy předpokládají, že v rámci druhého skrutinia obdrží všechny zbylé mandáty vítězná politická strana. Liší se ve způsobu výpočtu při rozdělování mandátů v prvním skrutiniu. U alternativy A se použije Hagenbach-Bischoffova formule. Varianta VI. Ad hoc varianta B. A. B. Hareova formule degresivní bonus tvrdý bonus metoda největších zbytků U alternativy B se použije Hareova formule. Alternativy odlišným způsobem bonifikují vítěze voleb. Alternativa A přiznává vítězné straně bonus degresivní, tj. maximálně 1 mandátů, finální počet závisí na konkrétním volebním výsledku vítězné strany. Alternativa B přiznává vítězné straně bonus 1 mandátů. Rozděluje hlasy v jediném skrutiniu pomocí Hagenbach-Bischoffovy formule, zbytky hlasů jsou alokovány metodou největších zbytků. Přepočet jednotlivých navržených podob v.s. volby 26 Volební strana Skutečný výsledek voleb v % Skutečný zisk mandátů Dělitel Sainte - Laguë Dánský dělitel Hagenbach - Bischoffva formule Hareova formule Degresivní bonus Tvrdý bonus ODS 35, ČSSD 32, KSČM 12, KDU-ČSL 7, SZ 6,
33 Typologie českých relevantních stran OF catch-all movement ODS potenciál být catch-all stranou, prozatím jej ale zcela nenaplnila; (sekulárně) konzervativní rodina ČSSD - nejblíže typu catch-all z českých stran, soc. dem. rodina KSČM dříve masová totalitní strana, dnes stále velká členská základna; komunistická rodina (dogmatismus) KDU-ČSL - původně masová strana postavená na společné konfese; dnes malá strana kulturně-politickonáboženské menšiny; křest. dem. rodina SZ není single issue, nestabilita, těžko zařaditelná strana lehce elitní; rodina stran zelených (ale více napravo) KSČM 7 : 1 SZ ČSSD ODS KDU- ČSL Voliči : členové 135 : 1 15 : 1 7 : 1 1 : 1 Vývoj členské základny politických stran 33
34 Závěrečné shrnutí 1. Česká politika je silně ovlivněna historickými tradicemi, a to přes silnou diskontinuitu v důsledku vývoje po roce Česká republika je příkladem parlamentní demokracie trpící řadou neduhů parlamentarismu 3. Relativně příznivý vývoj stranického systému s výjimkou KSČM 4. Neuralgickými body jsou především: volební systém nestabilita a neakceschopnost vlád silná pozice nereformované KSČM 5. Více se dozvíte v doporučené literatuře Děkuji za pozornost a těším se na Vaše otázky a diskusi! Ladislav Mrklas mrklas@cevro.cz 34
EPS vládní režimy. Ladislav Mrklas
EPS vládní režimy Ladislav Mrklas mrklas@cevro.cz Struktura Parlamentarismus, poloprezidencialismus a direktoriální systém v Evropě Podstata režimů Hlavy státu Premiéři Vztah prezident premiér Vztahy prezident
VíceVládní systémy v demokracii Liberálně-konzervativní akademie 28/29 Struktura přednášky Dělba moci úvodní poznámky Parlamentarismus Prezidencialismus Poloprezidencialismus Direktoriální režim Federace,
VíceEPS - vládní systémy. Ladislav Mrklas
EPS - vládní systémy Ladislav Mrklas mrklas@cevro.cz Struktura Parlamentarismus, poloprezidencialismus a direktoriální systém v Evropě Podstata režimů Hlavy státu Premiéři Vztah prezident premiér Vztahy
VíceČeský politický systém Liberálně-konzervativní akademie 26/27 Struktura přednášky Moderní česká politika několik úvodních poznámek Ústavní předpoklady Politické strany a stranický systém Volební systémy
VíceEvropské politické systémy II
Evropské politické systémy II Struktura Modely demokracie Komparace ústavních a politických institucí Literatura a zdroje Dvořáková V. a kol.: Komparace politických systémů I., 4. vydání, Praha 2005 Dvořáková,
VíceSystémy politických stran základní klasifikace a typologie
Systémy politických stran základní klasifikace a typologie Obsah bloku Co to je systém politických stran vymezení a kritéria pro třídění Faktory ovlivňující podobu stranického systému Technické ústavní
VíceMetodické listy pro kombinované studium předmětu Evropské politické systémy
Metodické listy pro kombinované studium předmětu Evropské politické systémy Tématické bloky: 1. Politická komparace a její místo v politické vědě, cíle, metody 2. Politické systémy, druhy demokracie 3.
VíceVysoká Škola Finanční a Správní, o.p.s.
Metodické listy pro kombinované studium předmětu Ústavní vývoj a ústavní systém ČR 2 Cílem tohoto jednosemestrálního kursu je seznámení s ústavním systémem České republiky a jeho komparaci s některými
VícePříklady evropských politických. systémů
EPS III Příklady evropských politických Klasické demokracie Francie Velká Británie Itálie SRN Přechody k demokracii Španělsko Nové demokracie Polsko Slovensko Česká republika systémů Literatura a zdroje
VíceVolební inženýrství v praxi
Volební inženýrství v praxi Struktura tématického bloku Význam volebních systémů Duvergerovy zákony Účinky volebních systémů - diskuse Praktické příklady Výběr volebního systému Charakter společnosti Struktura
VíceVolební systémy. Jan Šmíd
Volební systémy Jan Šmíd Struktura tématického bloku Základní kritéria pro rozdělení volebních systémů Volební formule Velikost volebního obvodu Dodatečné přidělování poslaneckých křesel Volební kvorum
VíceVolební systémy. Jan Šmíd
Volební systémy Jan Šmíd Struktura tématického bloku Základní kritéria pro rozdělení volebních systémů Volební formule Velikost volebního obvodu Dodatečné přidělování poslaneckých křesel Volební kvorum
VíceParlamentní režimy. Nezapomeňte se věnovat doporučené studijní literatuře, kterou naleznete v osnově a v tomto distančním textu.
Parlamentní režimy Obsah kapitoly Studijní cíle 1. Definice 2. Vybrané charakteristiky parlamentních režimů 3. Úkoly ke studiu 4. Druhy parlamentarismu - Sartoriho členění 5. Racionalizace parlamentarismu
VíceOtázka: Stát a ústavní systém ČR. Předmět: Základy společenských věd. Přidal(a): anisim. Stát
Otázka: Stát a ústavní systém ČR Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): anisim Stát Území Obyvatelstvo Zákony Vláda Suverenita Historie Státní symboly Kultura Rozlišujeme Národní stát ČR, na území
VícePolitický systém ČR. Politologie a mezinárodní vztahy. Mgr. Vendula Divišová, Oddělení bezpečnostních a obranných studií
Politický systém ČR Politologie a mezinárodní vztahy Mgr. Vendula Divišová, Oddělení bezpečnostních a obranných studií Obsah Základní charakteristiky politického systému ČR Legislativní vymezení Dělba
VícePoloprezidentské režimy
Poloprezidentské režimy Obsah kapitoly 1. Vymezení pojmu 2. Znaky poloprezidentských režimů 3. Duvergerova teorie 4. Duvergerova kritika 5. Pojem kohabitace 6. Duvergerova transformační mřížka - úkol Studijní
VíceParlamentní republika
Parlamentní republika Parlament - z fr. parler = mluvit, hovořit -ústřední orgán s celostátní působností - zástupci voleni lidem - v USA kongres, v Německu Bundestag Republika - z lat. res publica = věc
VíceInstitucionální základ politiky - moderní stát a typy politických systémů
Institucionální základ politiky - moderní stát a typy politických systémů Stát Stát = souhrn rozmanitých institutcí, skrze které se vládne. Počátky či formování moderního státu ztotožňujeme se systémem
VíceMETODICKÉ LISTY PRO SOUSTŘEDĚNÍ PRO KOMBINOVANÁ MAGISTERSKÉ STUDIUM PŘEDMĚTU. Veřejná správa evropských zemí
1 Vysoká škola finanční a správní o. p. s. Praha METODICKÉ LISTY PRO SOUSTŘEDĚNÍ PRO KOMBINOVANÁ MAGISTERSKÉ STUDIUM PŘEDMĚTU Veřejná správa evropských zemí 1 2 Metodický list pro soustředění kombinovaného
VíceMetodické listy pro kombinované studium předmětu Ústavní systémy evropských států
Metodické listy pro kombinované studium předmětu Ústavní systémy evropských států Metodický list č. 1 Název tématického celku: ÚSTAVNÍ SYSTÉMY OBECNĚ Předmětem prvního soustředění je vysvětlení základních
VíceObsah ČÁST PRVNÍ: SPOLEČNOST A VEŘEJNÁ MOC
Úvodem k 3. vydání........................................... 11 ČÁST PRVNÍ: SPOLEČNOST A VEŘEJNÁ MOC 1 K pojetí teorie vládnutí...15 1.1 Východiska k doktrínám...15 1.2 Vznik a vývoj veřejné moci, historicko-genetický
VíceČerná skříňka demokracie? Volební systémy
Černá skříňka demokracie? Volební systémy Funkce voleb (D. Nohlen) 1. Legitimace politické moci 2. Výběr, kontrola a výměna politické elity 3. Pokojné řešení politických konfliktů 4. Aktivizace voličů
VíceGymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115
Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0410 Číslo šablony: Název materiálu: Ročník: Identifikace materiálu: Jméno autora: Předmět: Tématický celek:
VíceROZDĚLENÍ MOCI V ČR Moc zákonodárná, výkonná a soudní základní přehled
ROZDĚLENÍ MOCI V ČR Moc zákonodárná, výkonná a soudní základní přehled Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Michaela Holubová. PRINCIP DĚLBY MOCI moc ve státě je rozdělena
VícePatové situace a volební systém pro volbu Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky * Jakub Šedo
Patové situace a volební systém pro volbu Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky * Jakub Šedo Od voleb do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky (PS PČR) v roce 1996 se opakuje v každých
Více4) smluvní mezi lidmi vznikla smlouva o dohodnutí pravidel, původ moderních států
Otázka: Stát Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): Martas (vznik a podstata státu, funkce státu, typy státu; demokracie, typy demokracií, státní moc, politické strany, volební systémy) Stát = forma
VíceDělba státní moci v ČR. Územní samospráva a Ústava Prezentace pro žáky SŠ
Dělba státní moci v ČR. Územní samospráva a Ústava Prezentace pro žáky SŠ Spolufinancováno ESF a státním rozpočtem ČR, reg. č. projektu CZ.1.07/1.1.00/14.0143 OPVK s.r.o., Dubí 1 Ústavní právo Nulla potentia
VíceStátní zřízení: konstituční monarchie. Návrh: EPP-ED S&D ALDE ZELENÍ/EFA ECR GUE/NGL EFD NEZ.
Belgie Státní zřízení: konstituční monarchie Belgie v EK (2004-2009): Komisař pro rozvoj a humanitární pomoc Počet hlasů v Radě EU: 12 Počet obyvatel: 10 660 800 (k 1. lednu 2008) z 493 mil. obyvatel EU,
Více1867 prosincová ústava rakouskouherské vyrovnání (dualismus) konstituční monarchie
Otázka: Ústavní vývoj v ČR Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): Marťas charakteristika ústav v letech 1918 2014 1500 Vladislavské zemské zřízení 1627 obnovení zemského zřízení dědičná moc Habsburků
VíceSpojené království Velké Británie a Severního Irska
Spojené království Velké Británie a Severního Irska Britský politický systém VB je konstituční parlamentní monarchie, tento systém je považován za nejstarší demokracii světa. Jedná se o příklad země, která
VíceEuropean Electoral Studies VOLUME: 4
ISSN 1801-6545 Institut pro srovnávací politologický výzkum Institute for Comparative Political Research European Electoral Studies VOLUME: 4 ISSUE: 1 Srovnání proporcionality navrhovaných úprav volebního
VícePŘEHLED NÁVRHŮ ÚSTAVNÍCH ZÁKONŮ OD ROKU 1993 DO SOUČASNOSTI. JUDr. Jindřiška Syllová, CSc. Ing. Soňa Šteigerová, Lucia Vaculová, Mgr.
PŘEHLED NÁVRHŮ ÚSTAVNÍCH ZÁKONŮ OD ROKU 1993 DO SOUČASNOSTI JUDr. Jindřiška Syllová, CSc. Ing. Soňa Šteigerová, Lucia Vaculová, Mgr. Robert Vyklický Studie č. 1.180 srpen 2013 PI 1.180 2 Obsah: 1. VOLEBNÍ
VíceZáklady politologie 2
Základy politologie 2 1. Cílem předmětu je seznámit studenty s podstatou a fungováním jednotlivých prvků politického systému a politického procesu. Osvojení si pojmového aparátu a znalost zákonitostí politického
VíceAKTUÁLNÍ PROBLÉMY MEZINÁRODNÍHO PRÁVA HUMANITÁRNÍHO T-2 BEZPEČNOSTNÍ SYSTÉM ČESKÉ REPUBLIKY A JEHO PRÁVNÍ ASPEKTY
AKTUÁLNÍ PROBLÉMY MEZINÁRODNÍHO PRÁVA HUMANITÁRNÍHO T-2 BEZPEČNOSTNÍ SYSTÉM ČESKÉ REPUBLIKY A JEHO PRÁVNÍ ASPEKTY LEOPOLD SKORUŠA Univerzita obrany, Fakulta ekonomiky a managementu +420 973 442 571; leopold.skorusa@unob.cz
VíceDĚJEPIS 9. ROČNÍK POLITICKÝ SYSTÉM PRVNÍ REPUBLIKY, ZAHRANIČNÍ November POLITIKA.notebook
POLITICKÝ SYSTÉM OBDOBÍ PRVNÍ REPUBLIKY (UČEBNICE S. 36 40) V ČSR systém politického pluralismu, politické strany z předválečného období. Nejdůležitější politickou stranou se stala Československá sociálně
VíceVolby Evropského parlamentu krajských zastupitelstev obecní samosprávy Senátu Poslanecké sněmovny Mezi základní znaky voleb patří
Volby V historii se vyvinulo mnoho různých volebních systémů, v různých zemích světa se proto volí jinak. V České republice se volí do Evropského parlamentu, do krajských zastupitelstev, do obecní samosprávy,
VícePolitický systém Francie. Seminární práce
Politický systém Francie Seminární práce Obsah: Úvod do problematiky... 2 Teoretické vymezení dané problematiky... 2 Závěr... 9 Seznam použitých zdrojů... 10 1 Úvod do problematiky Zvoleným tématem mé
VíceEvropské volby a evropské postoje české veřejnosti Porovnání s volbami do Poslanecké sněmovny
Evropské volby a evropské postoje české veřejnosti Porovnání s volbami do Poslanecké sněmovny Doc. PhDr. Tomáš Lebeda, Ph.D. tomas.lebeda@email.cz Katedra politologie a evropských studií, Filozofická fakulta
VíceMEZINÁRODNÍ VZTAHY VÝCHODOEVROPSKÁ STUDIA Otázky ke státním závěrečným zkouškám
Okruhy k bakalářské státní závěrečné zkoušce v oboru Mezinárodní vztahy východoevropská studia (Průměrná doba prezentace a diskuze bude 20 minut/blok) Mezinárodní vztahy 1. Vývoj vestfálského mezinárodního
VíceLOTYŠSKO & POLSKO prezidenti
POL 347: Hlavy států v Evropě Listopad, 2015 LOTYŠSKO & POLSKO prezidenti Tomáš Kajzar, Lenka Komůrková, Barbora Lachmanová, Lenka Mašterová, Klára Vavrečková LOTYŠSKO - 1940 až 1991 Lotyšská sovětská
VíceDebata k Jednotnému evropskému patentu
Debata k Jednotnému evropskému patentu 4. 10. 2012 Úřad průmyslového vlastnictví ČR Ing. Eva SCHNEIDEROVÁ 1 Obsah Patentové systémy v Evropě Návrh nařízení o vytvoření jednotné patentové ochrany Návrh
VíceZáklady Politologie. Prerekvizity: žádné
Základy Politologie Cílem je získat znalosti z oboru politologie, týkající se základních pojmů a klíčových oblastí veřejného a politického života. Charakteristika získaných vědomostí a dovedností: Kurz
VíceMezivládní organizace jediná úroveň
Mezivládní organizace jediná úroveň State E State F State D State C Mezivládní organizace State B State A State G Nadstátní organizace dvouúrovňová soustava State E Nadstátní organizace State F State D
VíceDělení států. Autor: Mgr. Václav Štěpař Vytvořeno: listopad 2013
Dělení států Autor: Mgr. Václav Štěpař Vytvořeno: listopad 2013 ANOTACE Kód DUMu: Číslo projektu: VY_6_INOVACE_2.ZSV.6 CZ.1.07/1.5.00/34.0851 Vytvořeno: listopad 2013 Ročník: 4. ročník střední zdravotnická
VíceCZ.1.07/1.5.00/ Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. Ústavní systém České republiky VY_32_INOVACE_10_04. Mgr. Jan Hrazdira
Průvodka Číslo projektu Název projektu Číslo a název šablony klíčové aktivity CZ.1.07/1.5.00/34.0802 Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Příjemce
VíceObecné informace Irsko přistoupilo k Evropskému společenství v roce 1973 společně s Velkou Británií a Dánskem. Patří ke státům, které vstupem velmi zí
Irsko Obecné informace Irsko přistoupilo k Evropskému společenství v roce 1973 společně s Velkou Británií a Dánskem. Patří ke státům, které vstupem velmi získali, zejména díky štědré regionální politice.
VíceSeznam příloh: Příloha č. 1: Příloha č. 2: Příloha č. 3: Příloha č. 4: Příloha č. 5: Příloha č. 6: Příloha č. 7: Příloha č. 8: Příloha č.
Seznam příloh: Příloha č. 1: Struktura a aktéři intermediárního systému Příloha č. 2: Typologie základních intermediárních aktérů Příloha č. 3: Výsledky voleb do polského Sejmu v letech 1989-1993 Příloha
VíceRADA EVROPY STRÁŽCE LIDSKÝCH PRÁV SHRNUTÍ
RADA EVROPY STRÁŽCE LIDSKÝCH PRÁV SHRNUTÍ Nečlenský stát Rady Evropy (Bělorusko) ČLENSKÉ STÁTY SÍDLO A ZASTOUPENÍ ROZPOČET Albánie, Andorra, Arménie, Ázerbajdžán, Belgie, Bosna a Herzegovina, Bulharsko,
VíceVládní návrh ÚSTAVNÍ ZÁKON ze dne 2012, kterým se mění ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších ústavních zákonů
Vládní návrh ÚSTAVNÍ ZÁKON ze dne 2012, kterým se mění ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších ústavních zákonů Parlament se usnesl na tomto ústavním zákoně České republiky:
VíceSTÁTY A JEJICH HRANICE
STÁTY A JEJICH HRANICE STÁT politické uspořádání společnosti vytváří si vlastní mezinárodní vztahy s jinými státy, zajišťuje bezpečnost a obranu svého území podmínkou pro existenci státu je jeho uznání
VícePŘÍMÁ VOLBA STAROSTŮ. Mgr. Štěpán Pecháček, Ph.D.
PŘÍMÁ VOLBA STAROSTŮ Mgr. Štěpán Pecháček, Ph.D. Srovnávací studie č. 5.305 listopad 2010 2 Obsah: OBECNÁ VÝCHODISKA... 2 PŘÍKLADY ZEMÍ S PŘÍMOU VOLBOU STAROSTŮ:... 3 MAĎARSKO... 3 POLSKO... 4 SLOVENSKO...
VícePříloha č. 1: Vstupní soubor dat pro země EU 1. část
Příloha č. 1: Vstupní soubor dat pro země EU 1. část Reálný HDP na obyvatele v Eurech Belgie 27500 27700 27800 28600 29000 29500 30200 30200 29200 29600 29800 29009 Bulharsko 2300 2500 2600 2800 3000 3200
VíceNávrh. Senátu Parlamentu České republiky
303 10. funkční období 303 Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu s ratifikací Protokol o přístupu Černé Hory k Severoatlantické smlouvě 2016 Návrh U S N E S
VíceObecní samosprávy od 90. let do současnosti:
Obecní samosprávy od 90. let do současnosti: škola demokracie a personální rezervoár politického systému? Josef Bernard 24.10.2014 Zdůvodnění existence územní samosprávy dle Sharpe 1970 Funkční argument
VícePavla Suttrová: Rozvodovost v evropském srovnání 55
Pavla Suttrová: Rozvodovost v evropském srovnání 55 PŘÍLOHY Příloha 1 Datová dostupnost počtu rozvodů a hrubé míry rozvodovosti v evropských uskupeních... 56 Příloha 2 Datová dostupnost počtu rozvodů v
VíceEVROPSKÁ INTEGRACE. G. Petříková, 2005
EVROPSKÁ INTEGRACE G. Petříková, 2005 Evropa značně rozdrobený světadíl 44 států na ploše 10,5 mil. km 2 počet států se ve 20. století etapovitě zvyšoval dezintegrační tendence konec 20. století další
VícePracovní list. Mgr. Ing. Šárka Dytková
Ústava ČR 1. část Pracovní list Mgr. Ing. Šárka Dytková Střední škola, Havířov-Šumbark, Sýkorova 1/613, příspěvková organizace Tento výukový materiál byl zpracován v rámci akce EU peníze středním školám
VíceSTŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA NOVÉ MĚSTO NA MORAVĚ ÚSTAVNÍ PRÁVO
STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA NOVÉ MĚSTO NA MORAVĚ 1 ÚSTAVNÍ PRÁVO RYSKA, Radovan. Právo pro střední školy, čtvrté vydání.fortuna, a.s.s.175. ISBN: 80-7373-010-3. Obr.1. Pražský hrad AUTOR: Ing. Jitka ZELENÁ DATUM
VícePrávo EU - úvod HISTORIE A VÝVOJ EVROPSKÉ INTEGRACE PŘEHLED KLÍČOVÝCH SMLUV NADSTÁTNOST PRAVOMOCI ES
Právo EU - úvod HISTORIE A VÝVOJ EVROPSKÉ INTEGRACE PŘEHLED KLÍČOVÝCH SMLUV NADSTÁTNOST PRAVOMOCI ES Studijní materiály - knihy Knihy: ROZEHNALOVÁ, Naděžda - TÝČ, Vladimír. Vnější obchodní vztahy Evropské
VíceŠkola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT
Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9 Projekt MŠMT ČR: Číslo projektu: Název projektu školy: Šablona III/2: EU PENÍZE ŠKOLÁM CZ.1.07/1.5.00/34.0536 Výuka s ICT na SŠ obchodní České
VíceIng. Jaroslava Syrovátkov. tková. Volební právo v ČR je jedním ze základních principů výstavby státu.
Veřejn ejná správa Ing. Jaroslava Syrovátkov tková Volební právo v ČR je jedním ze základních principů výstavby státu. V České republice je volební právo všeobecné: právo volit mají všechny osoby, které
VíceVybrané kapitoly ze sociologie 7. PhDr.Hana Pazlarová, Ph.D
Vybrané kapitoly ze sociologie 7 PhDr.Hana Pazlarová, Ph.D Moc a autorita Jaký je rozdíl mezi mocí a autoritou? Moc = možnost prosadit svojí vůli i proti vůli ostatních. Moc je uplatňována v mnoha aspektech
VícePOLITICKÁ GEOGRAFIE. Formy státu. 6. přednáška Formy státu, typologie států (verze na web) Organizace státní moci
POLITICKÁ GEOGRAFIE 6. přednáška Formy státu, typologie států (verze na web) Formy státu Určují se podle toho, jak je organizována státní moc, resp. jak jsou uspořádány vztahy mezi jednotlivými složkami
VíceÚmluva OSN o právech osob se zdravotním postižením
Úmluva OSN o právech osob se zdravotním postižením Mgr. Stanislava Makovcová Základní informace Úmluva o právech osob se zdravotním postižením a její Opční protokol byla přijata Valným shromážděním OSN
VíceEVROPSKÝ PARLAMENT. Seminář z regionální geografie Evropy 2007/08. Daniela RYGÁLOVÁ
Seminář z regionální geografie Evropy 2007/08 Daniela RYGÁLOVÁ EVROPSKÝ PARLAMENT Evropský parlament (dále EP) je jedním z orgánů EU a současně jediným, který zasedá a jedná veřejně. Během svého vývoje
VíceII. Veřejně dostupné služby v mobilních sítích elektronických komunikací
II. Veřejně dostupné služby v mobilních sítích elektronických komunikací Plán určen pro stanice podnikové/ bytové/ Nabito 350 Měrná jednotka Cena včetně DPH [Kč] 1 Připojení k síti (zřízení, aktivace)
VíceVývoj strany 1989-2007
České parlamentní strany 2007 - křižovatky a cesty Strana zelených Vývoj strany 1989-2007 PhDr. Petr Sokol, CEVRO sokol@cevro.cz Strana zelených Složitý vývoj východoevropský osud Několik etap vývoje Dvakrát
Více10. EXEKUTIVNÍ MOC V ČR
10. EXEKUTIVNÍ MOC V ČR Cvičení č. 1. 1. Co je to legislativní proces? 2. Kdo všechno u nás může navrhnout zákon? 3. Kdo má v zákonodárném procesu právo veta? 4. V čem spočívá rozdíl mezi schvalováním
VíceTypy a formy státu Prezentace pro žáky SŠ Spolufinancováno ESF a státním rozpočtem ČR, reg. č. projektu CZ.1.07/1.1.00/14.
Typy a formy státu Prezentace pro žáky SŠ Spolufinancováno ESF a státním rozpočtem ČR, reg. č. projektu CZ.1.07/1.1.00/14.0143 OPVK 1 Formy státu Forma státu je dána několika složkami: - formou vlády,
VíceStřední škola ekonomiky, obchodu a služeb SČMSD Benešov, s.r.o. Benešov, Husova 742 PRÁVO. Mgr. Vladimír Černý
Střední škola ekonomiky, obchodu a služeb SČMSD Benešov, s.r.o. Benešov, Husova 742 PRÁVO Mgr. Vladimír Černý Základní právní pojmy III/2 VY_32_INOVACE_184 3 Název školy Registrační číslo projektu Název
VíceŠkola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT
Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9 Projekt MŠMT ČR: Číslo projektu: Název projektu školy: Šablona III/2: EU PENÍZE ŠKOLÁM CZ.1.07/1.5.00/34.0536 Výuka s ICT na SŠ obchodní České
VíceSeznamte se s historií
Bylo Československo před rokem 1989 federací? Jedním z prvních signálů, že vztah Čechů a Slováků nebude v obnovené demokracii po listopadu 1989 bezproblémový, se stala tzv. pomlčková, která odkryla vzájemné
VíceOBSAH. ÚSTAVA ČESKé REPuBLIKy... 1
OBSAH Autoři komentáře............................................. X Přehled autorů a jimi zpracovaných částí komentáře................ XIII Seznam použitých zkratek......................................
VíceITA, SMART Notebook, Version 10.0.187.1 23:35:24 Jul 30 2008
Masarykova základní škola Klatovy, tř. Národních mučedníků 185, 339 01 Klatovy; ( 376312154, fax 376326089 E-mail: skola@maszskt.investtel.cz; internet: www.maszskt.investtel.cz Kód přílohy vzdělávací
VíceÚstavní soudnictví v komparativním pojetí
Ústavní soudnictví v komparativním pojetí JUDr. Tomáš Pezl Pojem kontrola vykonávaná orgánem soudního typu kontrola souladu obecně závazných právních aktů s ústavou kontrola souladu individuálně závazných
VíceZáklady právní nauky
Základy právní nauky Principy právního státu Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li. uvedeno jinak, je Mgr. Karla Šimoníková. Dostupné z Metodického portálu www.sstrnb.cz/sablony, financovaného
VíceKoaliční smlouva mezi hnutím ANO 2011 a ČSSD na 8. volební období Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR
Koaliční smlouva mezi hnutím ANO 2011 a ČSSD na 8. volební období Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR Hnutí ANO 2011, zastoupené předsedou Andrejem Babišem a předsedou poslaneckého klubu Jaroslavem Faltýnkem
VíceVyšší odborná škola a Střední škola Varnsdorf, příspěvková organizace. Šablona 03 VY 32 INOVACE 0114 0303
Vyšší odborná škola a Střední škola Varnsdorf, příspěvková organizace Šablona 03 VY 32 INOVACE 0114 0303 VÝUKOVÝ MATERIÁL Identifikační údaje školy Vyšší odborná škola a Střední škola, Varnsdorf, příspěvková
VíceÚSTAVNÍ VÝVOJ A ÚSTAVNÍ SYSTÉM ČR
ÚSTAVNÍ VÝVOJ A ÚSTAVNÍ SYSTÉM ČR III.12 Moc zákonodárná a tvorba práva Mgr. Petr Čechák, Ph.D. 22662@vsfs.cz lid je zdrojem veškeré moci ve státě, kterou vykonává prostřednictvím orgánů moci zákonodárné,
VícePolitický systém Dolní kom Dolní ora Horní komo Horní ra (zprostředkovatel zájmu spolkových vlád)
Německo (Spolková republika Německo) Ing. M. Šlégrová Obecné informace Od roku 1952 je členem ES (ESUO), patří k 6 zakládajícím státům Je nejlidnatějším státem EU největší zastoupení v EP (99 poslanců)
VíceVOLBY, VOLEBNÍ SYSTÉMY
Pracovní list 03 24 VOLBY, VOLEBNÍ SYSTÉMY Úkol č. 1: Doplňování 1. Volby v ČR jsou jednou z možností, jak se mohou občané aktivně účastnit na 2. Prostřednictvím voleb občané rozhodují, kdo bude..a kdo
VíceInstitucionální uspořádání EU
Institucionální uspořádání EU Institucionální struktura EU Strategická a politická rozhodnutí: - Evropská Rada Legislativa a řízení EU: - Rada EU - Evropská komise - Evropský parlament Poradní orgány:
VíceVYBRANÁ TÉMATA. Maďarsko volby 2006 (9/2007) Sandra Hrachová. Parlament České republiky Kancelář Poslanecké sněmovny Parlamentní institut
VYBRANÁ TÉMATA Maďarsko volby 2006 (9/2007) Sandra Hrachová Parlament České republiky Kancelář Poslanecké sněmovny Parlamentní institut Vybraná témata 9/2007 červenec 2007 2 Obsah: POLITICKÝ SYSTÉM...
VíceEkonomika Evropská unie
S třední škola stavební Jihlava Ekonomika 1 04. Evropská unie Digitální učební materiál projektu: SŠS Jihlava šablony registrační číslo projektu:cz.1.09/1.5.00/34.0284 Šablona: III/2 - inovace a zkvalitnění
VíceVýsledky voleb do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR v letech 1996 až 2006
Výsledky voleb do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR v letech 1996 až 2006 Výsledky voleb 1996 První volby do zastupitelského orgánu samostatné České republiky, Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR, se konaly
VíceNĚMECKO Více Evropy. VELKÁ BRITÁNIE Méně Evropy. FRANCIE Pevnost Evropa. RAKOUSKO Zelená Evropa. ŠPANĚLSKO Otevřená Evropa. ŠVÉDSKO Sociální Evropa
NĚMECKO Více Evropy Prosazuje zavedení: Evropská armáda, Evropská federace, Cesta na Mars, Evropská deklarace, Jazyk EU, Minimální mzda, Monitoring občanů, Sociální dávky, Ekonomická vláda, Regulace bank
VíceREGULACE C ESKY CH ME DIÍ II.
REGULACE C ESKY CH ME DIÍ II. Panel 2. Kontrolní orgány médií Mediální rady optikou politických stran Volební programy Volební programy koaličních stran: ANO ČSSD KDU-ČSL - části týkající se Rady České
VícePRÁVO EU - ÚVOD. Prezentace VŠFS 2015
PRÁVO EU - ÚVOD 1 Prezentace VŠFS 2015 FORMY INTEGRACE Ekonomická integrace odstraňování obchodních bariér a podpora ekonomické spolupráce. propojují se dosud oddělené národní trhy Politická integrace
VíceVolby. Volební systémy. Účast občanů. Prezentace pro žáky SŠ
Volby. Volební systémy. Účast občanů. Prezentace pro žáky SŠ Spolufinancováno ESF a státním rozpočtem ČR, reg. č. projektu CZ.1.07/1.1.00/14.0143 OPVK 1 Volby Akt, při kterém volí právoplatní voliči své
VíceJak se bude volit prezident České republiky
Jak se bude volit prezident České republiky 1. Kandidáta může navrhnout každý občan České republiky, který dosáhl věku 18 let, podpoří-li jeho návrh petice podepsaná nejméně 50 000 občany ČR. 2. Navrhovat
Vícevolební zisky kandidujících stran pravice
Zadání Ve volbách do dolní komory parlamentu kandidovalo 8 politických stran. Ve čtyřech volebních obvodech bylo zvoleno dohromady 29 poslanců. Výsledky voleb ve všech volebních obvodech uvádí tabulka
VíceHistorie parlamentarismu a české ústavnosti
Historie parlamentarismu a české ústavnosti Zemské sněmy Předchůdce moderního parlamentu V Praze, Brně a Olomouci Od 13. století Revoluční rok 1848 Řetězec revolucí, které se roku 1848 prohnaly Evropou,
VíceHodnotící tabulka jednotného trhu
Hodnotící tabulka jednotného trhu Výsledky členských států Česká republika (Sledované období: 2015) Transpozice právních předpisů Transpoziční deficit: 0,8 % (v minulé zprávě: 0,5 %) další zvýšení, nyní
VíceEU peníze středním školám digitální učební materiál
EU peníze středním školám digitální učební materiál Číslo projektu: Číslo a název šablony klíčové aktivity: CZ.1.07/1.5.00/34.0515 III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Tematická oblast,
VícePŘÍLOHA D. Popis projektů (sada vzorových kartiček pro 8, 10, 12, 15, 16, 18, 20, 21 a 24 hráčů ve hře)
PŘÍLOHA D. Popis projektů (sada vzorových kartiček pro 8, 10, 12, 15, 16, 18, 20, 21 a ve hře) NĚMECKO Více Evropy 8 hráčů VELKÁ BRITÁNIE Méně Evropy 8 hráčů FRANCIE Pevnost Evropa 8 hráčů RAKOUSKO Zelená
VíceSTATISTIKY CESTOVNÍHO RUCHU JIŽNÍ ČECHY 2007
2007 Jihočeská centrála cestovního ruchu Jírovcova 1, P.O.Box 80 CZ 370 21 České Budějovice Telefon: +420 386 358 727 9 Fax: +420 386 358 728 E mail: info@jccr.cz WWW: www.jccr.cz Zpracoval: Jakub KADLEČEK
VíceMgr. Jan Svoboda VY_32_INOVACE_5_PRÁVO_1.05_Moc zákonodárná. Výkladová prezentace k tématu Moc zákonodárná
Škola Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Hustopeče, Masarykovo nám. 1 Autor Číslo Název Téma hodiny Předmět Ročník/y/ Datum vytvoření Anotace Očekávaný výstup Druh učebního materiálu Mgr.
VíceZáklady práva I 1. přednáška
Program: I. Pojem ústavního práva II. Prameny ústavního práva III. Ústava ČR a její členění IV. Moc zákonodárná V. Moc výkonná VI. Moc soudní VII. Ústavní stížnost Pojem ústavního práva Prameny ústavní
VíceCZ.1.07/1.5.00/34.0378 Zefektivnění výuky prostřednictvím ICT technologií III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT
Autor Mgr. Jana Tomkovičová Tematický celek Člověk a právo Cílová skupina 1. ročník SŠ s maturitní zkouškou Anotace Materiál je součástí tematického celku Člověk a právo, je zaměřen na Ústavu České republiky.
VíceZáklady státoprávní teorie 2
Základy státoprávní teorie 2 Otázka číslo: 1 Soudce: je jmenován do funkce prezidentem republiky na dobu časově omezenou je jmenován na dobu časově neomezenou může jím být jmenován kterýkoliv občan, který
Více