Územní plán obce VODICE návrh ÚZEMNÍ PLÁN VODICE OPATŘENÍ OBECNÉ POVAHY TEXTOVÁ ČÁST

Transkript

1 ÚZEMNÍ PLÁN VODICE OPATŘENÍ OBECNÉ POVAHY TEXTOVÁ ČÁST Záznam o účinnosti: Vydávající orgán: Zastupitelstvo obce Vodice Starosta: p. František Adamovský Číslo usnesení: Datum vydání: Datum nabytí účinnosti: Pořizovatel: Městský úřad Tábor Odbor územního rozvoje vedoucí: Ing. Vlastimil Křemen Projektant: ADIUS architektonický atelier, Ing. arch. Jan Hubička, IČO Ing. arch. Eva Hubičková Tábor, Dukelských bojovníků 1944 Mgr. Václav Novák Prosinec Protivín, Hřbitovní ul. 449 ADIUS-architektonický ateliér - Ing.arch. Jan Hubička, Ing.arch. Eva Hubičková 1

2 a) Vymezení zastavěného území I. OBSAH ÚZEMNÍHO PLÁNU: b + c) Koncepci rozvoje území obce, ochrany a rozvoje jeho hodnot. Urbanistickou koncepci, včetně vymezení zastavitelných ploch, ploch přestavby a systému sídelní zeleně d) Koncepci veřejné infrastruktury, včetně podmínek pro její umísťování e) Koncepci uspořádání krajiny, včetně vymezení ploch a stanovení podmínek pro změny v jejich využití, územní systém ekologické stability, prostupnost krajiny, protierozní opatření, ochranu před povodněmi, rekreaci, dobývání nerostů a podobně f) Stanovení podmínek pro využití ploch s rozdílným způsobem využití s určením převažujícího účelu využití (hlavní využití), pokud je možné jej stanovit, přípustného využití, nepřípustného využití, popřípadě podmíněně přípustného využití těchto ploch a stanovení podmínek prostorového uspořádání, včetně základních podmínek ochrany krajinného rázu (například výškové regulace zástavby, intenzity využití pozemků v plochách) g) Vymezení veřejně prospěšných staveb, veřejně prospěšných opatření, staveb a opatření k zajišťování obrany a bezpečnosti státu a ploch pro asanaci, pro které lze práva k pozemkům a stavbám vyvlastnit h) Vymezení dalších veřejně prospěšných staveb a veřejně prospěšných opatření, pro které lze uplatnit předkupní právo i) Údaje o počtu listů územního plánu a počtu výkresů k němu připojené grafické části j) Vymezení ploch a koridorů, ve kterých je prověření změn jejich využití územní studií podmínkou pro rozhodování, a dále stanovení lhůty pro pořízení územní studie, její schválení pořizovatelem a vložení dat o této studii do evidence územně plánovací činnosti ADIUS-architektonický ateliér - Ing.arch. Jan Hubička, Ing.arch. Eva Hubičková 2

3 II. OBSAH ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU: a) Postup při pořizování územního plánu b) Vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších vztahů v území, včetně souladu s politikou územního rozvoje a územně plánovací dokumentací vydanou krajem c) Vyhodnocení souladu s cíli a úkoly územního plánování d) Vyhodnocení souladu s požadavky stavebního zákona a jeho prováděcích předpisů e) Vyhodnocení souladu s požadavky zvláštních právních předpisů soulad se stanovisky dotčených orgánů podle zvláštních předpisů, popřípadě s výsledkem řešení rozporů f) Vyhodnocení splnění zadání, pokynů pro zpracování návrhu g) Komplexní zdůvodnění přijatého řešení a vybrané varianty, včetně vyhodnocení předpokládaných důsledků tohoto řešení, zejména ve vztahu k rozboru udržitelného rozvoje území h) Informace o výsledcích vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území spolu s informací, zda a jak bylo respektováno stanovisko k vyhodnocení vlivů na životní prostředí, popřípadě zdůvodnění, proč toto stanovisko nebo jeho část nebylo respektováno i) Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkce lesa j) Rozhodnutí o námitkách a jejich odůvodnění k) Vyhodnocení připomínek. ADIUS-architektonický ateliér - Ing.arch. Jan Hubička, Ing.arch. Eva Hubičková 3

4 a) Vymezení zastavěného území I. ÚZEMNÍ PLÁN Řešené území je vymezeno správním územím obce Vodice, které zahrnuje katastrální území Vodice u Tábora, Malešín u Vodice, Domamyšl a Babčice. Řešené území je shodné s katastrálními hranicemi obce. Rozloha správního území je 1524 ha. Zastavěné území bylo vymezeno ke dni Zastavěné území je zakresleno v hlavním výkrese, koordinačním výkrese a výkrese ZPF plnou modrou čarou. Zastavěné území je v případě obce Vodice tvořeno především původní obytnou zástavbou, ta je tvořena především rodinnými domy s přilehlými hospodářskými objekty a stávající občanskou vybaveností. Do hranic zastavěného území též spadají plochy zahrad, ostatní plochy, vodní plochy a plochy komunikací s přímou návazností na sídla. Zastavěné území obsahuje všechny pozemky zahrnuté uvnitř hranice zastavěného území. b+c) Koncepci rozvoje území obce, ochrany a rozvoje jeho hodnot. Urbanistická koncepce, včetně vymezení zastavitelných ploch, ploch přestavby a systému sídelní zeleně Stávající území obce je návrhem ÚP doplňována a navazuje navrhovanými plochami na zástavbu venkovského charakteru stávajících sídel, která se tím stávají kompaktnější. Rozvíjet se bude s ohledem na stávající charakter zástavby s rozvolněnou zastavitelností, výškovou hladinou převážně jednopodlažních objektů s podkrovím a se sklonem a tvarem střech odpovídajícím venkovskému charakteru zástavby. Návrh předpokládá asanaci stávajícího bytového fondu převážně rekonstrukcí a průběžnou údržbou jednotlivých objektů s možností dostavby objektů pro bydlení v rámci celého intravilánu obce na poměrně velkých zahradách. Navíc jsou navrženy lokality, které umožňují v případě potřeby ucelenější výstavbu rodinných domů. Jedná se o okrajové lokality za hranicí současně zastavěného území. Plochy přestaveb v sídlech nejsou. Je nutno respektovat následující hodnoty území: zámek ve Vodici s plastikami sv. Jana a sv. Tadeáše v Babčicích starý židovský hřbitov červený buk ve Vodicích duby ve Vodicích 1 duby ve Vodicích 2 Rozsah zemědělské velkovýroby je stabilizován. U stávajících objektů ADIUS-architektonický ateliér - Ing.arch. Jan Hubička, Ing.arch. Eva Hubičková 4

5 zemědělské velkovýroby pásma hygienické ochrany nebyla stanovena. Stávající dopravní síť se nemění a je pouze doplněna novými obslužnými komunikacemi na obvodu stávajících sídel v souvislosti s navrhovanými zastavitelnými plochami. Technická infrastruktura území obce je v návrhu ÚP doplněna návrhem odkanalizování sídel, rozšířením stávajícího vodovodu do dalších sídel. Plně je respektován stávající stav územního systému ekologické stability, který navrhovanými změnami ÚP není dotčen. Území obce mimo současně zastavěné a zastavitelné území je rozčleněno do několika zón charakterizovaných těmito plochami: plochy lesní plochy zemědělské kulturní a travní porosty plochy zemědělské orná půda plochy vodní Vodice Sídlo jako jediné ve svém správním území má minimální občanskou vybavenost prodejnu potravin, budovu obecního úřadu s veřejnou knihovnou a hasičskou zbrojnicí. Zemědělský areál na severním okraji sídla je stabilizovaný bez požadavků na další rozvoj. Návrh ÚP řeší možnost dalšího plošného rozvoje ploch pro bydlení z velké části na východním okraji sídla včetně nové obslužné komunikace (V 01). Menší lokalita navrhovaná pro obytnou funkci je v západním výběžku sídla (V 02). V 01 Lokalita většího rozsahu 7,20 ha na východním okraji sídla umožňující výstavbu cca až 25ti rodinných domků - bude prověřeno územní studií! V 02 Malá lokalita na západním okraji sídla o velikosti 0,48 ha vhodná pro cca 3 rodinné domky. Malešín u Vodice Na severním a východním okraji sídla jsou navrženy plochy pro bydlení (M 01, M 02). Dochází tím k odstranění enkláv nezastavěného území do současného zastavěného území. M 01 Malá lokalita na severním okraji sídla a zasahující až ke středu sídla o velikosti 0,30 ha vhodná pro cca 3 rodinné domky. M 02 Malá lokalita na východním okraji sídla a zasahující až ke středu sídla o velikosti 0,22 ha vhodná pro cca 3 rodinné domky. Požadavky na občanskou vybavenost nejsou. ADIUS-architektonický ateliér - Ing.arch. Jan Hubička, Ing.arch. Eva Hubičková 5

6 Domamyšl Na jižním, západním a severním okraji sídla je navrženo pět malých lokalit pro plochy na bydlení (D 01, D 02, D 03, D 04, D 05, D 06). Na severním okraji je navržena malá lokalita pro plochu zemědělské vekovýroby v návaznosti na sousední stávající plochu zemědělské velkovýroby (D 07). Na navrhované ploše budou situovány takové provozy, které mohou bezprostředně sousedit s plochami na bydlení aniž by byly zdrojem negativních vlivů na funkci bydlení. D 01 Lokalita na jižním okraji sídla o velikosti 0,94 ha vhodná pro cca 7 rodinných domků. D 02 Lokalita na jižním okraji sídla o velikosti 0,09 ha vhodná pro cca 1 rodinný domek. D 03 Lokalita na západním okraji sídla a zasahující do středu sídla o velikosti 0,26 ha vhodná pro cca 2 rodinné domky. D 04 Lokalita na západním okraji sídla o velikosti 0,59 ha vhodná pro cca 7 rodinných domků. D 05 Lokalita na západním okraji sídla o velikosti 0,09 ha vhodná pro 1 rodinný domek. D 06 Lokalita na severním okraji sídla o velikosti 0,26 ha vhodná pro cca 2 rodinné domky. D 07 Lokalita na severním okraji sídla o velikosti 0,21 ha pro administrativní zázemí zemědělské velkovýroby. Babčice Sídlo je návrhem doplněno o tři menší lokality pro plochy na bydlení na jihozápadním okraji zastavěného území ( B 01, B 02, B 03). B 01 Lokalita na jihozápadním okraji sídla o velikosti 0,59 ha vhodná pro cca 5 rodinných domků. B 02 Lokalita v severozápadní části sídla o velikosti 0,26 ha vhodná pro cca 2-3 rodinné domky. B 03 Lokalita na západním okraji sídla o velikosti 0,17 ha vhodná pro cca 1-2 rodinné domky. Blatiny Nové plochy pro bydlení jsou navrženy na severním a na jižním okraji sídla (BL 01, BL 02). ADIUS-architektonický ateliér - Ing.arch. Jan Hubička, Ing.arch. Eva Hubičková 6

7 BL 01 Lokalita na jižním okraji sídla o velikosti 0,42 ha vhodná pro cca 4 rodinné domky. BL 02 Lokalita na jihozápadním okraji sídla o velikosti 0,85 ha vhodná pro cca 7 rodinných domků. Hadovky Zastavěné území tohoto sídla je tvořeno třemi nespojenými lokalitami. Navrhovaná plocha pro bydlení sjednotí zastavěné území do jednoho souvislého celku (H 01). H 01 Lokalita v prostoru mezi třemi lokalitami zastavěného území sídla o velikosti 0,77 ha vhodná pro cca 6 rodinných domků. Mladá Domamyšl Zastavěné území sídla je na severovýchodním okraji a na jihovýchodním okraji návrhem doplněno o plochy pro bydlení (D 08). Dochází tím k zjednodušení průběhu hranice zastavěného území. D 08 Lokalita na východním okraji sídla Mladá Domamyšl o velikosti 0,38 ha vhodná pro cca 3 rodinné domky. Hájek Malé sídlo je na severovýchodu doplněno o plochy pro bydlení (HA 01, HA 02). HA 01 Lokalita na severním okraji sídla o velikosti 0,22 ha vhodná pro cca 1-2 rodinné domky. HA 02 Lokalita na severovýchodním okraji sídla o velikosti 0,62 ha vhodná pro cca 4 rodinné domky. Hamerský mlýn Malé sídlo je na severozápadě doplněno o plochy pro bydlení (HA 03). HA 03 Lokalita na severním okraji sídla o velikosti 0,12 ha vhodná pro cca 1 rodinný domek. Osikovec, Bydlín, Kocourkův Mlýn, Kozlov Ostatní malá sídla na území obce jsou bez dalších navrhovaných ploch. ADIUS-architektonický ateliér - Ing.arch. Jan Hubička, Ing.arch. Eva Hubičková 7

8 d) Koncepci veřejné infrastruktury, včetně podmínek pro její umísťování Občanská infrastruktura a veřejná prostranství Požadavky na rozšíření občanské vybavenosti v řešením území nejsou. Jako veřejná prostranství je nutno respektovat významnější plochy zeleně ve veřejném prostoru. Dopravní řešení Ve správním území obce Vodice jsou komunikace III. třídy ( Lejčkov Pacov a Oblajovice Bradáčov, Domamyšl - Vodice ) a komunikace obslužné. Z valné části jsou povrchy komunikací dlouhodobě neudržované v krajně nevyhovujícím technickém stavu. Stávající obslužná komunikační síť je doplněna o nové sjízdné komunikace v nových zastavitelných plochách na východní části Vodice a v jižní části Domamyšle. Chodníky v sídlech nejsou. V průtazích silnic III.tř. sídly a v prostoru návsi ve Vodici by měly být dobudovány. Ostatní trasy stávajících obslužných komunikací jsou zachovány beze změn. Zásobování plynem V řešeném území není plynový řad. Zásobování plynem není navrhováno Zásobování teplem Dnes jsou v obci kotelny s menším výkonem pro vytápění rodinných domků na bázi tuhých paliv, případně kotelny středního výkonu pro větší objekty prodejna a pohostinství. Ojediněle se využívá pro otop rodinných domků el. energie. Vzhledem k charakteru osídlení i nadále se počítá s individuálním zásobováním teplem jednotlivých obytných i občanských objektů. Možno počítat i s jinými druhy ekologického topení, např. topení dřevem. Nabízí se též možnost zásobování teplem pomocí tepelného čerpadla, kde spotřeba el. energie oproti jiným systémům el. topení se snižuje až na 40%. Zásobování vodou Vodice Vodice je zásobena vodou z obecního vodovodu (provozovatelem i majitelem je obec). Zdrojem vodovodu je vrt u Babčic. Z vodojemu je voda gravitačně dopravena do obytné zástavby. Ze zásobního řadu z vodojemu jsou dále napojeny místní části a osady Malešín, Hadovky, Blatiny. Místní část Babčice je napojena samostatným řadem z vodojemu Vodice. ADIUS-architektonický ateliér - Ing.arch. Jan Hubička, Ing.arch. Eva Hubičková 8

9 Navrženo je prodloužení vodovodu do nových navržených ploch pro bydlení. Babčice Babčice je zásobena vodou z obecního vodovodu. Zdrojem vodovodu je vrt u Babčic. Z vodojemu je voda gravitačně dopravena do obytné zástavby Babčic. Ze samostatného zásobního řadu z vodojemu je napojena obec Vodice s místními částmi a osadami Malešín, Hadovky, Blatiny. V Babčicích je navrženo prodloužení vodovodu do východní části sídla. Domamyšl Domamyšl je zásobena z veřejného vodovodu od roku Zdrojem vody je vrt odkud je voda čerpána do vodojemu Domamyšl a odtud gravitačně do obytné zástavby. Navrženo je prodloužení vodovodu do nových navržených ploch pro bydlení. Hájek Hájek je zásobován vodou z vodovodu, jehož provozovatelem je sdružení občanů. Zdrojem pro vodovod je studna cca 0,5 km jihozápadně od Hájku. Navrženo je prodloužení vodovodu do nových navržených ploch pro bydlení. Malešín Malešín je zásoben vodou z obecního vodovodu. Zdrojem vodovodu je vrt u Babčic. Z vrtu je voda čerpána do vodojemu Vodice a odtud gravitačně dopravena přes Vodice do zástavby v Malešíně. Ze zásobního řadu z vodojemu je dále napojena obec Vodice a místní části a osady Hadovky, Blatiny. Místní část Babčice je napojena samostatným řadem z vodojemu Vodice. Nové plochy pro bydlení jsou v kontaktu se stávajícím rozvodem vody. Napojení je možné. Osikovec Osikovec je v současné době zásobován z domovních studní. Množství vody v těchto studních je zatím dostatečné. Návrženo je prodloužení vodovodu do sídla odbočkou ze stávajícího vodovodního řadu z vodojemu U svatého Antonína do Babčic. Rekreační využití vodních ploch není navrhováno. Kanalizace Celé správní území obce je odvodňováno Vodickým potokem, který je součástí povodí Želivky. Vodice se nachází v ochranném pásmu III. stupně vodárenského toku Želivka Švihov, má vybudovanou jednotnou kanalizaci, na kterou je napojeno 60% obyvatel. Kanalizace ADIUS-architektonický ateliér - Ing.arch. Jan Hubička, Ing.arch. Eva Hubičková 9

10 je ve správě obce. Hlavní stoka je zaústěna do Židovského rybníka a z něho pak do Vodického potoka. Splaškové vody jsou po předčištění v septicích zaústěny do kanalizace. Zbylé odpadní vody (40%) se zachycují v bezodtokových jímkách a vyvážejí se na zemědělsky využívané pozemky. Dešťové vody jsou částečně (60%) odváděny dešťovou kanalizací a částečně systémem příkopů, struh a propustků. Vzhledem k možnosti nárůstu počtu bytů v sídle až o 28 rodinných domků je navržena v jižní části sídla ČOV s vyústěním do Židovského rybníka a z něho pak do Vodického potoka. Vzhledem k malé vzdálenosti navrhované ČOV od obytné zástavby nutno volit typ ČOV s podzemním uložením bez nároku na ochranné pásmo. Předpokladem zřízení ČOV je nutná výstavba nové splaškové kanalizace v celé obci. Při navrhování splaškové kanalizace je nutné respektovat nařízení vlády č. 61/2003 Sb. Stávající kanalizace bude dále provozována pouze jako kanalizace dešťová. Babčice se nachází v ochranném pásmu III. stupně vodárenského toku Želivka Švihov, má částečně vybudovanou jednotnou kanalizaci, na kterou je napojeno 60% obyvatel. Kanalizace je ve správě obce. Odkanalizovaná je pouze západní část obce. Je zaústěna do místní vodoteče a následně do Pilského rybníka. Splaškové vody jsou po předčištění v septicích zaústěny do kanalizace. Zbylé odpadní vody (40%) se zachycují v bezodtokových jímkách a vyvážejí se na zemědělsky využívané pozemky. Dešťové vody jsou částečně (60%) odváděny dešťovou kanalizací a částečně systémem příkopů, struh a propustků do místní vodoteče. Vzhledem k možnosti nárůstu počtu bytů v sídle až o 10 rodinných domků je navržena v jižní části sídla ČOV s vyústěním do blízké vodoteče. Při malé vzdálenosti navrhované ČOV od obytné zástavby nutno volit typ ČOV s podzemním uložením bez nároku na ochranné pásmo. Předpokladem zřízení ČOV je nutná výstavba nové splaškové kanalizace v celé obci. Při navrhování splaškové kanalizace je nutné respektovat nařízení vlády č. 61/2003 Sb. Stávající kanalizace bude dále provozována pouze jako kanalizace dešťová. Domamyšl se nachází v ochranném pásmu III. stupně vodárenského toku Želivka Švihov, má částečně vybudovanou jednotnou kanalizaci, na kterou je napojeno 60% obyvatel. Kanalizace je ve správě obce. Je zaústěna do místní vodoteče a následně do rybníka Hamr. Splaš kové vody jsou po předčištění v septicích zaústěnydo kanalizace. Zbylé odpadní vody (40%) se zachycují v bezodtokových jímkách a vyvážejí se na zemědělsky využívané pozemky. Dešťové vody jsou částečně (60%) odváděny dešťovou kanalizací a částečně systémem příkopů, struh a propustků do místní vodoteče. Vzhledem k možnosti nárůstu počtu bytů v sídle až o 20 rodinných domků je navržena na severním okraji sídla ČOV s vyústěním do blízké vodoteče. Při malé vzdálenosti navrhované ČOV od obytné zástavby nutno volit typ ČOV s podzemním uložením bez nároku na ochranné pásmo. Předpokladem zřízení ČOV je nutná výstavba nové splaškové kanalizace v celé obci. Při navrhování splaškové kanalizace je ADIUS-architektonický ateliér - Ing.arch. Jan Hubička, Ing.arch. Eva Hubičková 10

11 nutné respektovat nařízení vlády č. 61/2003 Sb. Stávající kanalizace bude dále provozována pouze jako kanalizace dešťová. Hájek se nachází v ochranném pásmu III. stupně vodárenského toku Želivka Švihov a nemá vybudovaný systém kanalizace. Splaškové vody se zachycují v bezodtokových jímkách, odkud se vyváží na zemědělsky využívané pozemky. Dešťové vody se vsakují nebo odtékají do povodí Vodického potoka. V sídle se předpokládá nárůst počtu bytů až o 6 rodinných domků. I zde se předpokládá zachycování splaškové vody v hygienicky vyhovujících bezodtokových jímkách a jejich odvozem do blízké smluvní ČOV (např.chýnov, Pacov). Stávající bezodtokové jímky nutno uvést do hygienicky vyhovujícího stavu. Malešín u Vodice se nachází v ochranném pásmu III. stupně vodárenského toku Želivka Švihov, má vybudovanou jednotnou kanalizaci z 60. let, na kterou je napojeno 80% obyvatel. Kanalizace je ve správě obce. Dvě hlavní stoky kanalizace jsou zaústěny do melioračního kanálu a následně do Vodického potoka. Splaškové vody jsou po předčištění v septicích zaústěny do jednotné kanalizace. Zbylé odpadní vody (20%) se zachycují v bezodtokových jímkách a vyvážejí se na zemědělsky využívané pozemky. Dešťové vody jsou z větší části (80%) odváděny jednotnou kanalizací a pro zbytek dešťových vod se využívá systému příkopů, struh a propustků. Vzhledem k možnosti nárůstu počtu bytů v sídle až o 6 rodinných domků je navržena na severním okraji sídla ČOV s vyústěním do blízké vodoteče. Při malé vzdálenosti navrhované ČOV od obytné zástavby nutno volit typ ČOV s podzemním uložením bez nároku na ochranné pásmo. Předpokladem zřízení ČOV je nutná výstavba nové splaškové kanalizace v celé obci. Při navrhování splaškové kanalizace je nutné respektovat nařízení vlády č. 61/2003 Sb. Stávající kanalizace bude dále provozována pouze jako kanalizace dešťová. Osikovec se nachází v ochranném pásmu III. stupně vodárenského toku Želivka Švihov, nemá vybudovaný systém veřejné kanalizace. Splaškové vody se zachycují v bezodtokových jímkách, odtud jsou vyváženy na zemědělsky využívané pozemky. Dešťové vody se vsakují nebo přirozeně odtékají do povodí Novomlýnského potoka. V sídle se nenavrhuje nárůst počtu bytů. Stávající bezodtokové jímky nutno uvést do hygienicky vyhovujícího stavu. a jejich obsah likvidovat odvozem do blízké smluvní ČOV (např.chýnov, Pacov). Bydlín, Kocourkův Mlýn, Kozlov V sídlech se nenavrhuje nárůst počtu bytů.vzhledem k velikosti jednotlivých sídel není reálné navrhovat pro jednotlivá sídla nebo několik sídel oddílnou splaškovou kanalizaci s mechanicko-biologickou ČOV. Nadále je nutno počítat s jímáním splaškových vod v hygienicky vyhovujích jímkách a jejich odvozem do blízké smluvní ADIUS-architektonický ateliér - Ing.arch. Jan Hubička, Ing.arch. Eva Hubičková 11

12 ČOV ( Chýnov, Pacov apod.). Zásobování elektrickou energií Správním územím Vodice prochází severojižním směrem vzdušné vedení VN 22kV v prostoru východně od Domamyšle. Druhá trasa VN přichází do správního území od severovýchodu a prochází východně od Vodice do Malešína. V území je 6 trafostanic (Domamyšl, Mladá Domamyšl, Babčice, Vodice, Malešín, Blatiny). Do budoucna se uvažuje s odběrem el. energie pro svícení, vaření a ostatní domácí spotřebiče. Přímotopné systémy vytápění rodinných domků se předpokládají jen ojediněle. Nově navržené plochy pro bydlení představují maximální možnost výstavby cca 88mi rodinných domků. V tom případě, kdy je příkon jednoho RD cca 16kW a celkový stávající příkon všech sídel se zvýší maximálně cca o 1400 kw. Vedle stávajících trafostanic, které i nadále budou provozovány ve stávající kapacitě, jsou navrženy další nové trafostanice včetně přípojek VN ke stávající rozvodné síti VN, které budou postupně zřizovány podle postupující výstavby v nově navržených lokalitách. Proto se navrhují nové trafostanice na jižním okraji Vodice, na jižním okraji Domamyšle, na východním okraji Hájku a na jižním okraji Hadovky. Ochranná pásma energetických zařízení a podmínky pro činnosti v nich jsou dána novelizovaným Energetickým zákonem nabývajícím účinnosti dne Telekomunikace Telekomunikační sítě jsou v obcích nově realizované. Jsou ve správě telekomunikačního obvodu Pelhřimov. Správním územím prochází dálkový kabel SPT Telecom. Produktovod Řešeným územím neprochází trasa produktovodu. Nakládání s odpady Nakládání s odpady se řídí platným zákonem o odpadech. Stávající stav včetně stávajícího sběrného dvoru na pozemku Obecního úřadu ve Vodici vyhovuje a není nutné navrhovat další plochy pro sběrný dvůr. ADIUS-architektonický ateliér - Ing.arch. Jan Hubička, Ing.arch. Eva Hubičková 12

13 e) Koncepci uspořádání krajiny, včetně vymezení ploch a stanovení podmínek pro změny v jejich využití, územní systém ekologické stability, prostupnost krajiny, protierozní opatření, ochranu před povodněmi, rekreaci, dobývání nerostů a podobně Spolupráce Mgr. Václav Novák V celém administrativním území Vodice trpí většina zemědělsky obdělávaných půd nadměrnými splachy orné půdy. Omezení těchto splachů je nutno provést podle samostatně vypracovaného odborného projektu. Území není v záplavovém území ochrana před povodněmi není nutná. Těžba nerostů zde není. V návrhu se nepředpokládá rozšíření ploch k rekreaci. Návrh územního plánu obce se omezuje pouze na rozšíření sídel formou zjednodušení průběhu dnešních hranic zastavěného území a v žádném případě neproniká do stávajících ploch, které jsou součástí územního systému ekologické stability krajiny. Prostupnost krajiny je v řešeném území na nízké úrovni. Jedná se o intenzivně zemědělsky využívanou krajinu s rozsáhlými plochami polí. Je nutno postupně zlepšovat prostupnost krajiny obnovou bývalého systému cestní sítě převážně s nezpevněným povrchem. Konkrétní řešení je nutno navrhnout v souvislosti s komplexními pozemkovými úpravami ve vazbě na přístupnost jednotlivých pozemků a s ohledem na vlastnické vztahy. Vhodné bude obnovit tradici solitérních stromů v krajině pro zviditelnění rozcestí, hranic pozemků a doplnit mimolesní zeleň ve formě remízků. Lze předpokládat, že tato obnova bude i ve prospěch snížení současných splachů orné půdy. Prostupnost krajiny kolem vodních ploch a toků bude zajištěna cca 6 m širokými pásy volných ploch podél břehů. Územní systém ekologické stability (ÚSES) je vzájemně propojený soubor přirozených i pozměněných, avšak přírodě blízkých ekosystémů, které udržují přírodní rovnováhu. Ochrana ÚSES je povinností všech vlastníků a uživatelů pozemků tvořících jeho základ. V administrativním území Vodice nejsou navržené žádné nové prvky ÚSES. V administrativním území Vodice jsou tyto stávající prvky ÚSES: ADIUS-architektonický ateliér - Ing.arch. Jan Hubička, Ing.arch. Eva Hubičková 13

14 Číslo: LBC 1 Název: Rybník Hamr Vodický potok Katastrální území: Babčice Mapový list: ekologicky významný segment LOKÁLNÍ BIOCENTRUM Plocha : cca 3,5 ha Kultura: vodní plocha, vodní tok, lada, les Geobiocenologická typizace: 4B5, 5BC4-5 Charakteristika ekotopu a bioty: Biocentrum je vymezeno v údolí Vodického potoka. Zahrnuje neupravenou nivu Vodického potoka a rybník Hamr. Koryto vodního toku je přirozené s přirozeným vývojem dna, břehů, s vyvinutými vodními a pobřežními společenstvy přirozeného druhového složení. V nivě převažují přirozená společenstva údolních jasanovo-olšových luhů, v mozaice s rozvolněnými porosty vrbin a olšin, travinobylinnými lady s ruderální vegetací a vlhkými převážně nevyužívanými lučními porosty, které místy přecházejí v dřevinná lada. Na údolních svazích jsou součástí biokoridoru kulturní porosty dřevin (lesní porosty). Drobnější plochy zaujímají rozvolněné porosty pionýrských dřevin, rákosiny a porosty vysokých ostřic. Rybník Hamr má vyvinuté litorální pásmo s dominantním ďáblíkem bahenním Calla palustris. Fytocenologie: Porosty dřevin (lesní porosty) na údolních svazích jsou zpravidla fytocenologicky nezařaditelné, převažují smrkové porosty s příměsí borovice, s vtroušenými osikami Populus tremula a břízou Betula pendula. V potoční nivě rostou olšiny podsv. Alnenion glutinoso-incanae s dominancí Alnus glutinosa s příměsí Salix fragilis.. Bylinné patro lužních porostů je velmi dobře vyvinuté s Anemone nemorosa, Lysimachia nemorum, Equisetum sylvaticum, Cardamine amara, Deschampsia caespitosa, Impatiens noli-tangere dominantní Chaerophylum hirsutum. Ruderální vegetace tř. Galio-Urticetea s dominancí Phalaris arundinacea a Urtica dioica. Břehové porosty rybníků sv. Phalaridion arundinaceae s Phalaris arundinacea a Glyceria maxima. V potoční nivě navazující na rybník Hamr jsou porosty ruderální vegetace a vlhká lada podsv. Filipendulenion, sv. Magnocaricion elatae a tř. Galio-Urticetea, kde největší plochu zaujímají porosty s dominancí Phalaris arundinacea. Půdy: nivní naplavené půdy, na svazích hnědé lesní půdy - na části oglejené, antropogenní půdy Návrh opatření: Cílem opatření je obnovit velmi šetrné extenzivní hospodářské využívání údolních jasanovo-olšových luhů a mozaiky extenzivních mokrých luk. Olšiny, vrbiny ponechat bez výrazných opatření přirozené obnově, možné jsou pouze citlivé probírky a výběrné těžby popř. náseky pro podporou přirozené obnovy. V lesních porostech na svahu údolí zvyšovat zastoupení dřevin přirozeného druhového složení podle SLT. Návrh na registraci bohatých a dobře vyvinutých porostů ďáblíku bahenního Calla palustris v litorálu rybníku Hamr a dobře vyvinutých porostů jasanovo-olšových luhů v nivě Vodického potoka v zalesněném údolí před rybníkem Hamr. Jedná se o typickou ukázku potočního údolí s údolním jasanovo-olšovým luhem a korytem potoka před úpravami vodních toků a souhrnými pozemkovými úpravami v druhé polovině 20 století. ADIUS-architektonický ateliér - Ing.arch. Jan Hubička, Ing.arch. Eva Hubičková 14

15 Číslo: LBC 2 Název: U Kocourka Katastrální území: Babčice Mapový list: ekologicky významný segment LOKÁLNÍ BIOCENTRUM Plocha: 3 ha Kultura: louka, ostatní plochy, vodní tok, lada, les Geobiocenologická typizace: 5 BC-C 4(5a), 5AB3 Charakteristika ekotopu a bioty: Biocentrum je vymezeno v plochém údolí Novomlýnského potoka. Údolí potoka je mírně upravené, převažují přirozená společenstva údolních jasanovoolšových luhů, v mozaice s rozvolněnými porosty vrbin a olšin, travinobylinnými lady s ruderální vegetací a vlhkými převážně nevyužívanými lučními porosty, které místy přecházejí v dřevinná lada. Drobnější plochy zaujímají rozvolněné porosty pionýrských dřevin, rákosiny a porosty vysokých ostřic. Vodní společenstva rostlin chybí a pobřežní společenstva jsou narušená a eutrofizovaná s indikačními druhy říčních rákosin např. Phalaris arundinacea. Kulturní louky mimo potoční nivu jsou fytocenologicky nezařaditelné s převládající Taraxacum sp. a s výskytem Aegopodium podagraria a Dactylis glomerata. Na údolních svazích rostou kulturní jehličnaté porosty, v kontaktu s nivou ruderalizované s dřevinami dub letní, vrba křehká, třešeň ptačí, bříza bělokorá. Rybník U Kocourka s dobře vyvinutým litorálním pásmem a navazujícími porosty dřevin (dominuje Alnus glutinosa). Fytocenologie: Na neobdělávaných plochách výskyt potočních rákosin s Phalaris arundinacea. Vodoteč doprovází v okolí koryta jednotlivě nebo ve skupinách druhy ze sv. Sparganio-Glycerion fluitantis s dominancí Glyceria fluitans a výskytem Carex rostrata, jinde také podsv. Filipendulenion s dominancí Scirpus sylvaticus. Půdy: nivní/antropogenní půdy Návrh opatření: Cílem opatření je iniciovat vznik souvislého území přirozených lužních porostů, extenzivně využívaných luk s přirozenou druhovou skladbou, případně vodních ploch. V partiích lad, luk a ploch ruderální vegetace je možné ponechat sooučasný způsob hospodaření, v nevyužívaných částech území (travinobylinná lada) je vhodné obnovit extenzivní pastevní nebo lukařské využití. Pravidelně kosit event. nitrofilní bylinné lemy kolem vodního toku. Vhodným druhem obhospodařování travnatých partií je i pastva (nejlépe ovcí nebo koz), zpravidla s jedním pastevním cyklem a následným posečením nedopasků a ponecháním prostoru pro regenereci porostu. Při menší intenzitě hospodaření by bylo vhodné dle potřeby provádět občasné mechanické potlačování náletu křovin, vhodné by bylo zajistit alespoň občasné kosení. Samotné koryto potoka zařadit do programu revitalizace. Vybrané části dřevinných lad a olšiny je možné ponechat bez výrazných opatření přírodní sukcesi, možné jsou pouze citlivé probírky a výběrné těžby popř. náseky s podporou přirozené obnovy. Chybějící druhy dřevin přirozené druhové skladby je vhodné vnášet do porostů výsadbou. ADIUS-architektonický ateliér - Ing.arch. Jan Hubička, Ing.arch. Eva Hubičková 15

16 Číslo: ONB 1201 Název: označení v ÚTP MŽP ČR Katastrální území: Malešín, Vodice, Prasetín Mapový list: ekologicky významný segment OSA NADREGIONÁLNÍHO BIOKORIDORU Délka: 750 m Kultura: les Geobiocenologická typizace: 5AB3, 5A3, 5AB4, 5B4, 5A5 Charakteristika ekotopu a bioty: Osa nadregionálního biokoridoru je vymezena na mírném zalesněném svahu mezi Vodickým vrchem (653 m) a vrchem Nad Černým (664 m) ve věkově rozrůzněných lesních porostech. Převládají smrkové porosty nebo směsi smrku a borovice s příměsí modřínu Larix decidua, vtroušené nebo ojediněle jsou Fagus sylvatica, Abies alba, Acer platanoides, výskyt zmlazení Picea abies. Bylinné patro ostrůvkovité s Luzula luzuloides, Avenella flexuosa, Vaccinium myrtillus a Oxalis acetosella. Na podmáčených půdách se silně pohyblivou vodou je v příměsi olše lepkavá Alnus glutinosa s Carex pendula a Carex remota. Soubory lesních typů/ přirozená skladba: 5K kyselá jedlová bučina jd3-4, bk5-6, sm1 5S svěží jedlová bučina jd5, bk5, kl 5I uléhavá kyselá jedlová bučina jd4, bk5, sm1 6O svěží smrková jedlina bk2, jd5, sm3 Půdy: převažuje oligomezotrofní hnědozem, středně hluboká, čerstvě vlhká, místy štěrkovitá Návrh opatření: Do obnovy hospodařit v lesních porostech dle LHP. Při obnově v trase biokoridoru použít jemnější způsoby - násek, clonná seč, předsunuté kotlíky s bukem a jedlí. Při umělé obnově je nutné zajistit minimální podíl melioračních a zpevňujících dřevin, které nejsou v obnovovaném porostu zastoupeny. ADIUS-architektonický ateliér - Ing.arch. Jan Hubička, Ing.arch. Eva Hubičková 16

17 Číslo: LBK 1 Název: Kozlovský potok Katastrální území: Malešín, Mapový list: ekologicky významný segment LOKÁLNÍ BIOKORIDOR Délka :500 m Kultura: louka, travinobylinná lada, vodní tok, dřevinná lada, Geobiocenologická typizace: 5 BC-C (4)5a, 5B5, Charakteristika ekotopu a bioty: Biokoridor je vymezen v údolí bezejmonného vodního toku levostranného přítoku Vodického potoka východně od osady Blatiny. Vodní tok je přirozený s přirozeným vývojem dna, břehů, s vyvinutými pobřežními společenstvy přirozeného druhového složení. Pouze v části, která prochází chatovou kolonií je koryto vodního toku upravené, pobřežní společenstva narušená a eutrofizovaná. Luční niva je v této části pravidelně kosená a luční porosty jsou převážně přirozené květnaté pcháčové louky sv. Calthion. V nivě pod Kozlovským rybníkem převažují společenstva údolních jasanovo-olšových luhů, v mozaice s rozvolněnými porosty vrbin a olšin, travinobylinnými lady s ruderální vegetací a vlhkými převážně nevyužívanými lučními porosty, které místy přecházejí v lada. Na údolních svazích jsou součástí biokoridoru jehličnaté monokultury smrku. Drobnější plochy v nivě zaujímají rozvolněné porosty pionýrských dřevin, rákosiny a porosty vysokých ostřic. Součástí biokoridoru jsou plochy malých rybníků s omezenými litorálními pásmy a výrazně upravenými břehy. Fytocenologie: Porosty dřevin (lesní porosty) na údolních svazích jsou zpravidla fytocenologicky nezařaditelné, převažují porosty smrku Picea abies s vtroušenými Populus tremula a Betula pendula, v podrostu Rubus idaeus, Rubus sp. a Poa nemoralis.v potoční nivě rostou olšiny podsv. Alnenion glutinoso-incanae s dominancí Alnus glutinosa, v keřovém patře Sambucus nigra a S. racemosa. Bylinné patro lužních porostů je vyvinuté s diagnostickými druhy. V potoční nivě pod zástavbou jsou porosty ruderální vegetace a vlhká lada podsv. Filipendulenion, sv. Magnocaricion elatae a tř. Galio-Urticetea, kde největší plochu zaujímají porosty s dominancí Phalaris arundinacea. Půdy: nivní naplavené půdy, na svazích hnědé lesní půdy - na části oglejené, antropogenní půdy Návrh opatření: Cílem opatření je obnovit velmi šetrné extenzivní hospodářské využívání údolních jasanovo-olšových luhů a mozaiky extenzivních mokrých luk. Olšiny, vrbiny ponechat bez výrazných opatření přirozené obnově, možné jsou pouze citlivé probírky a výběrné těžby popř. náseky pro podporou přirozené obnovy. V lesních porostech na svahu údolí zvyšovat zastoupení dřevin přirozeného druhového složení podle SLT.. ADIUS-architektonický ateliér - Ing.arch. Jan Hubička, Ing.arch. Eva Hubičková 17

18 Číslo: LBK 2 Název: Vodický potok I. Územní plán obce VODICE návrh Katastrální území: Vodice, Malešín Mapový list: ekologicky významný segment LOKÁLNÍ BIOKORIDOR Délka :2000 m Kultura: louka, travinobylinná lada, vodní tok, dřevinná lada, Geobiocenologická typizace: 5 BC-C (4)5a, 4B5, 5A5, Charakteristika ekotopu a bioty: Biokoridor je vymezen v údolí Vodického potoka. Biokoridor je vymezen v upraveném potočního údolí, včetně Pilského rybníka a přírodně upravené nivy mezi Pilským rybníkem a silnicí z Oblajovic do Vodice. Koryto vodního toku pod Vodicí má provedenou směrovou a spádovou úpravu, úpravu příčného profilu a je zpevněno v celé délce i profilu (vydlážděno). Vodní společenstva rostlin chybí a pobřežní společenstva jsou narušená a eutrofizovaná s indikačními druhy rostlin ruderální vegetace. Podél vodního toku jsou liniové porosty dřevin (převážně olše lepkavá) a na severní okraj koryta vodního toku navazuje intenzivně využívaná zemědělská půdy kulturní louky. Kulturní louky kolem koryta vodního toku jsou fytocenologicky nezařaditelné s převládajícími druhy kulturních lučních porostů. Ruderální vegetace kolem koryta náleží do třídy Galio-Urticetea. Pilský rybník je největší ze soustavy mezotrofních rybníků Vodického potoka s nejlépe vyvinutou hydrosérií, končící porosty vrbových křovin na rašelinných půdách zaplavovaných stagnující vodou. Fytocenologie: V upravené části údolí převládá kolem koryta vodního toku ruderální vegetace tř. Artemisieta vulgaris a Galio-Urticetea s Alopecurus pratensis, Rumex obtusifolius, Aegopodium podagraria, Filipendula ulmaria, Arctium tomentosum, Artemisia vulgaris, Daucus carota, Elytrigia repens, Urtica dioica, Cirsium arvense a Calamagrostis epigeios. Půdy: nivní naplavené půdy, na svazích hnědé půdy - na části oglejené, antropogenní půdy Návrh opatření: Dřevinná lada mezi Pilským rybníkem a silnicí v zachovalé části potoční nivy ponechat přirozenému vývoji. Stromořadí kolem upraveného koryta vodního toku ponechat bez výrazných opatření, možné jsou pouze citlivé probírky a výběrné těžby popř. náseky pro podporou přirozené obnovy. Kulturní louky využívat extenzivním lukařením, případně i občasným (extenzivním) pasením. Lukařské využití zpravidla s jednou sečí ročně, při event. pravidelnějším dvojím kosení občasné vynechání některé seče střídavě v různých částech lokality pro umožnění existence druhů neschopných regenerace v cyklu dvou pravidelných sečí. Termín senoseče upravovat dle aktuálního složení společenstev, případně jej střídat v různých letech a částech lokality. Kosení za použití lehké mechanizace. Seno pokud možno sušit přirozeným způsobem na pokose (mimo ruderální partie). Pravidelně kosit nitrofilní bylinné lemy doprovázející vodoteč. Vhodným druhem obhospodařování travnatých partií je i pastva (nejlépe ovcí nebo koz), zpravidla s jedním pastevním cyklem a následným posečením nedopasků a ponecháním prostoru pro regenereci porostu. ADIUS-architektonický ateliér - Ing.arch. Jan Hubička, Ing.arch. Eva Hubičková 18

19 Číslo: LBK 3 Název: Vodický potok II. Katastrální území: Domamyšl Mapový list: ekologicky významný segment LOKÁLNÍ BIOKORIDOR Délka : 250 m Kultura: vodní tok, louky, ostatní plochy, lada Geobiocenologická typizace: 3 BC-C 4(5a), 4B5, 5A5, Charakteristika ekotopu a bioty: Biokoridor je vymezen v údolí Vodického potoka. Zahrnuje nivu Vodického potoka a Hartvíkovského potoka a rybníky: na soutoku s Hartvíkovským potokem Mlýnský rybník a na Hartvíkovském potoce Černý rybník. Koryto vodního toku je v řešeném území přirozené s přirozeným vývojem dna, břehů, s vyvinutými vodními a pobřežními společenstvy přirozeného druhového složení, pod Mlýnským rybníkem upravené, tekoucí v pravidelně udržované luční nivě. V nivě (s vyjimkou části údolí pod hrází Mlýnského potoka) převažují přirozená společenstva údolních jasanovo-olšových luhů, v mozaice s rozvolněnými porosty vrbin a olšin, travinobylinnými lady s ruderální vegetací a vlhkými převážně nevyužívanými lučními porosty, které místy přecházejí v dřevinná lada. Na údolních svazích jsou součástí biokoridoru kulturní porosty dřevin (lesní porosty). Drobnější plochy zaujímají rozvolněné porosty pionýrských dřevin, rákosiny a porosty vysokých ostřic. Mlýnský i Černý rybník májí dobře vyvinutá litorální pásma. Fytocenologie: Porosty dřevin (lesní porosty) na údolních svazích jsou zpravidla fytocenologicky nezařaditelné, převažují smrkové porosty s příměsí borovice, s vtroušenými osikami Populus tremula a břízou Betula pendula. V potoční nivě rostou olšiny podsv. Alnenion glutinoso-incanae s dominancí Alnus glutinosa s příměsí Salix fragilis. Bylinné patro lužních porostů je velmi dobře vyvinuté s Anemone nemorosa, Lysimachia nemorum, Equisetum sylvaticum, Cardamine amara, Deschampsia caespitosa, Impatiens noli-tangere dominantní Chaerophylum hirsutum. Ruderální vegetace tř. Galio-Urticetea s dominancí Phalaris arundinacea a Urtica dioica. Břehové porosty rybníků sv. Phalaridion arundinaceae s Phalaris arundinacea a Glyceria maxima. V potoční nivě navazující na rybníky Mlýnský a Černý jsou porosty rákosin a vlhká lada podsv. Filipendulenion, sv. Magnocaricion elatae a tř. Galio-Urticetea, kde největší plochu zaujímají porosty s dominancí Phalaris arundinacea. Návrh opatření: Cílem opatření je iniciovat vznik souvislého území přirozených lužních porostů, extenzivně využívaných luk s přirozenou druhovou skladbou, případně vodních ploch. V partiích lad, luk a ploch ruderální vegetace je možné ponechat sooučasný způsob hospodaření, v nevyužívaných částech území (travinobylinná lada) je vhodné obnovit extenzivní pastevní nebo lukařské využití. Pravidelně kosit event. nitrofilní bylinné lemy kolem vodního toku. Vhodným druhem obhospodařování travnatých partií je i pastva (nejlépe ovcí nebo koz), zpravidla s jedním pastevním cyklem a následným posečením nedopasků a ponecháním prostoru pro regenereci porostu. Při menší intenzitě hospodaření by bylo vhodné dle potřeby provádět občasné mechanické potlačování náletu křovin, vhodné by bylo zajistit alespoň občasné kosení. Samotné koryto potoka zařadit do programu revitalizace. Vybrané části dřevinných lad a olšiny je možné ponechat bez výrazných opatření přírodní sukcesi, možné jsou pouze citlivé probírky a výběrné těžby popř. náseky s podporou přirozené obnovy. Chybějící druhy dřevin přirozené druhové skladby je vhodné vnášet do porostů výsadbou. ADIUS-architektonický ateliér - Ing.arch. Jan Hubička, Ing.arch. Eva Hubičková 19

20 Číslo: LBK 4 Název: Novomlýnský potok Katastrální území: Domamyšl Mapový list: ekologicky významný segment LOKÁLNÍ BIOKORIDOR Délka : 1100 m Kultura: vodní plocha, louka, ostatní plochy Geobiocenologická typizace: 3 BC-C 4(5a) Charakteristika ekotopu a bioty: Biokoridor je vymezen v plochém údolí Novomlýnského potoka. Údolí potoka je mírně upravené, převažují přirozená společenstva údolních jasanovoolšových luhů, v mozaice s rozvolněnými porosty vrbin a olšin, travinobylinnými lady s ruderální vegetací a vlhkými převážně nevyužívanými lučními porosty, které místy přecházejí v dřevinná lada. Drobnější plochy zaujímají rozvolněné porosty pionýrských dřevin, rákosiny a porosty vysokých ostřic. Vodní společenstva rostlin chybí a pobřežní společenstva jsou narušená a eutrofizovaná s indikačními druhy říčních rákosin např. Phalaris arundinacea. Kulturní louky mimo potoční nivu jsou fytocenologicky nezařaditelné s převládajícími kulturními druhy, a s výskytem Aegopodium podagraria a Dactylis glomerata. Na údolních svazích rostou kulturní jehličnaté porosty, v kontaktu s nivou ruderalizované s dřevinami dub letní, vrba křehká, třešeň ptačí, bříza bělokorá. Fytocenologie: V potoční nivě rostou olšiny podsv. Alnenion glutinoso-incanae s dominancí Alnus glutinosa s příměsí Salix fragilis. Bylinné patro lužních porostů je velmi dobře vyvinuté s Anemone nemorosa, Lysimachia nemorum, Equisetum sylvaticum, Cardamine amara, Deschampsia caespitosa, Impatiens noli-tangere dominantní Chaerophylum hirsutum. Na otevřených plochách v nivě mozaiky ruderální vegetace tř. Galio-Urticetea s dominancí Phalaris arundinacea a Urtica dioica. Břehové porosty rybníků sv. Phalaridion arundinaceae s Phalaris arundinacea a Glyceria maxima. Na neobdělávaných plochách výskyt potočních rákosin s Phalaris arundinacea. Vodoteč doprovází v okolí koryta jednotlivě nebo ve skupinách druhy ze sv. Sparganio-Glycerion fluitantis s dominancí Glyceria fluitans a výskytem Carex rostrata, jinde také podsv. Filipendulenion s dominancí Scirpus sylvaticus. Půdy: nivní/antropogenní půdy Návrh opatření: : Cílem opatření je iniciovat vznik souvislého území přirozených lužních porostů, extenzivně využívaných luk s přirozenou druhovou skladbou, případně vodních ploch. V partiích lad, luk a ploch ruderální vegetace je možné ponechat sooučasný způsob hospodaření, v nevyužívaných částech území (travinobylinná lada) je vhodné obnovit extenzivní pastevní nebo lukařské využití. Pravidelně kosit event. nitrofilní bylinné lemy kolem vodního toku. Vhodným druhem obhospodařování travnatých partií je i pastva (nejlépe ovcí nebo koz), zpravidla s jedním pastevním cyklem a následným posečením nedopasků a ponecháním prostoru pro regenereci porostu. Při menší intenzitě hospodaření by bylo vhodné dle potřeby provádět občasné mechanické potlačování náletu křovin, vhodné by bylo zajistit alespoň občasné kosení. Samotné koryto potoka zařadit do programu revitalizace. Vybrané části dřevinných lad a olšiny je možné ponechat bez výrazných opatření přírodní sukcesi, možné jsou pouze citlivé probírky a výběrné těžby popř. náseky s podporou přirozené obnovy. Chybějící druhy dřevin přirozené druhové skladby je vhodné vnášet do porostů výsadbou. ADIUS-architektonický ateliér - Ing.arch. Jan Hubička, Ing.arch. Eva Hubičková 20

21 Číslo: IP 1 Název: K Domamyšli Katastrální území: Vodice, Domamyšl Mapový list: , ekologicky významný segment INTERAKČNÍ PRVEK Plocha/délka : 1500 m Kultura: vodní tok, louky, lada, vodní plocha Geobiocenologická typizace: : 4 BC-C (4)5a, 3AB3, Charakteristika ekotopu a bioty: Interakční prvek je vymezen v údolí bezejmenného vodního toku pravostranného přítoku Vodického potoka, který se vlévá do Pilského rybníka. Koryto vodního toku má provedenou směrovou a spádovou úpravu, úpravu příčného profilu a je zpevněno v celé délce i profilu. Vodní společenstva rostlin chybí a pobřežní společenstva jsou narušená a eutrofizovaná s indikačními druhy rostlin ruderální vegetace. Podél vodního toku jsou jednotlivé dřeviny nebo nesouvislé liniové porosty dřevin (převážně olší) a na okraje interakčního prvku navazují travinobylinná mokřadní lada, nebo intenzivně využívané luční porosty. Převažujícím společenstvem v nevyužívaných mokřadních porostech jsou tužebníková lada podsv. Filipendulenion. Intenzivně využívaná luční společenstva jsou nejasné syntaxonomické hodnoty s fragmenty druhů pcháčových luk podsv. Calthenion. Především nevyužívaná mokřadní společenstva jsou částečně ruderalizovaná expanzí druhů jako kopřiva dvoudomá (Urtica dioica), svízel přítula (Galium aparine), zblochan vodní (Glyceria maxima), chrastice rákosovitá (Phalaris arundinacea). Význačné a indikační druhy: sítina klubkatá (Juncus conglomeratus), ostřice obecná (Carex nigra), ostřice zobánkatá (Carex rostrata), ostřice měchýřkatá (Carex vesicaria), ostřice štíhlá (Carex gracilis), sítina nitovitá (Juncus filiformis), tužebník jilmový (Filipendula ulmaria), violka bahenní (Viola palustris), vrbina penízkovitá (Lysimachia nummularia), blatouch bahenní (Caltha palustris). Na potoce je vybudovan jeden drobný rybník ohrožený zazemněním. Fytocenologie: Kolem vodního toku převládá ruderální vegetace tř. Artemisieta vulgaris a Galio- Urticetea s Rumex obtusifolius,, Aegopodium podagrari, Arctium tomentosum, Artemisia vulgaris, Daucus carota, Elytrigia repens, Urtica dioica, Cirsium arvense a Calamagrostis epigeios. Kulturní louky kolem koryta vodního toku jsou fytocenologicky nezařaditelné s převládající Alopecurus pratensis. Ruderální vegetace náleží do třídy Galio-Urticetea s převládajícími druhy Phalaris arundinacea, Urtica dioica, Aegopodium podagraria, Cirsium arvense a Calamagrostis epigeios. Půdy: nivní/antropogenní půdy Návrh opatření: Cílem opatření je iniciovat vznik souvislého pásu přirozených břehových porostů, vodních nádrží a mokrých extenzivních luk, včetně stromořadí kolem vodního toku. V partiích lad a luk by bylo vhodné obnovit extenzivní pastevní nebo lukařské využití. Případné lukařské využití zpravidla s jednou sečí ročně, při event. pravidelnějším dvojím kosení občasné vynechání některé seče střídavě v různých částech lokality pro umožnění existence druhů neschopných regenerace v cyklu dvou pravidelných sečí. Pravidelně kosit event. nitrofilní bylinné lemy kolem vodního toku. Vhodným druhem obhospodařování travnatých partií je i pastva (nejlépe ovcí nebo koz), zpravidla s jedním pastevním cyklem a následným posečením nedopasků a ponecháním prostoru pro regenereci porostu. Při menší intenzitě hospodaření by bylo vhodné dle potřeby provádět občasné mechanické potlačování náletu křovin, vhodné by bylo zajistit alespoň občasné kosení. Vodní tok zařadit do revitalizačního programu. ADIUS-architektonický ateliér - Ing.arch. Jan Hubička, Ing.arch. Eva Hubičková 21

22 Číslo: IP 2 Název: Polední Katastrální území: Domamyšl Mapový list: , ekologicky významný segment INTERAKČNÍ PRVEK Plocha/délka : 1250 m Kultura: vodní tok, louky, ostatní plochy, lada Geobiocenologická typizace: 4 BC-C (4)5a, Charakteristika ekotopu a bioty: Interakční prvek je vymezen v údolí bezejmenného vodního toku pravostranného přítoku Vodického potoka, který se vlévá do rybníka Hamr. Koryto vodního toku má provedenou směrovou a spádovou úpravu, úpravu příčného profilu a je zpevněno v celé délce i profilu. Vodní společenstva rostlin chybí a pobřežní společenstva jsou narušená a eutrofizovaná s indikačními druhy rostlin ruderální vegetace. Podél vodního toku jsou jednotlivé dřeviny nebo nesouvislé liniové porosty dřevin (převážně olší) a na okraje interakčního prvku navazují travinobylinná mokřadní lada, nebo intenzivně využívané luční porosty. Převažujícím společenstvem v nevyužívaných mokřadních porostech jsou tužebníková lada podsv. Filipendulenion. Intenzivně využívaná luční společenstva jsou nejasné syntaxonomické hodnoty s fragmenty druhů pcháčových luk podsv. Calthenion. Především nevyužívaná mokřadní společenstva jsou částečně ruderalizovaná expanzí druhů jako kopřiva dvoudomá (Urtica dioica), svízel přítula (Galium aparine), zblochan vodní (Glyceria maxima), chrastice rákosovitá (Phalaris arundinacea). Význačné a indikační druhy: sítina klubkatá (Juncus conglomeratus), ostřice obecná (Carex nigra), ostřice zobánkatá (Carex rostrata), ostřice měchýřkatá (Carex vesicaria), ostřice štíhlá (Carex gracilis), sítina nitovitá (Juncus filiformis), tužebník jilmový (Filipendula ulmaria), violka bahenní (Viola palustris), vrbina penízkovitá (Lysimachia nummularia), blatouch bahenní (Caltha palustris). Půdy: nivní/antropogenní půdy Návrh opatření: Cílem opatření je iniciovat vznik souvislého pásu přirozených břehových porostů, vodních nádrží a mokrých extenzivních luk, včetně stromořadí kolem vodního toku. V partiích lad a luk by bylo vhodné obnovit extenzivní pastevní nebo lukařské využití. Případné lukařské využití zpravidla s jednou sečí ročně, při event. pravidelnějším dvojím kosení občasné vynechání některé seče střídavě v různých částech lokality pro umožnění existence druhů neschopných regenerace v cyklu dvou pravidelných sečí. Pravidelně kosit event. nitrofilní bylinné lemy kolem vodního toku. Vhodným druhem obhospodařování travnatých partií je i pastva (nejlépe ovcí nebo koz), zpravidla s jedním pastevním cyklem a následným posečením nedopasků a ponecháním prostoru pro regenereci porostu. Při menší intenzitě hospodaření by bylo vhodné dle potřeby provádět občasné mechanické potlačování náletu křovin, vhodné by bylo zajistit alespoň občasné kosení. Vodní tok zařadit do revitalizačního programu. ADIUS-architektonický ateliér - Ing.arch. Jan Hubička, Ing.arch. Eva Hubičková 22