ČESKÁ REPUBLIKA TÝDENNÍ ZPRÁVA

Transkript

1 7. dubna, 22 ČESKÁ REPUBLIKA TÝDENNÍ ZPRÁVA 14. TÝDEN ( ) ZPRÁVY... 2 EKONOMICKÝ VÝVOJ... 4 AKCIOVÝ TRH... 7 TRH DLUHOPISŮ... 8 PENĚŽNÍ TRH... 1 DEVIZOVÝ TRH ZÁKLADNÍ MAKROEKONOMICKÉ UKAZATELE ČR Akciový trh PX 5: +1,21% 433,9 bodu Trh dluhopisů COREActiveCZ: +,46% 11,19 bodu 14. týden Příští týden První dubnový týden proběhl na pražské burze byl ve znamení růstu. Index PX 5 posílil o 1,21%, tažen především akciemi Komerční banky a ČEZu. Většina poklesu výnosů obligací všech splatností se odehrála ve čtvrtek a přičinily se o ni spekulace na snížení úrokových sazeb ČNB v boji proti silné koruně spolu se změnou sentimentu v zahraničí. Peněžní trh Zpomalení očekávané dynamiky ekonomického oživení ve světě spolu s krizí na Blízkém východě a možnost snížení sazeb ČNB tlačilo výnosy v uplynulém týdnu dolů. Kurz koruny Až devizová intervence zabránila dalšímu překonávání historické síly kursu koruny. Hlavní zprávy Očekáváme spíše opatrné obchodování. Nálada na světových trzích bude ovlivňována děním na Blízkém východě a očekáváními kvartálních výsledků firem v USA. Vzhledem k trvajícím obavám ze snížení úrokových sazeb centrální bankou a poklesu úroků ve světě, je pravděpodobnýdalší mírný růst cen domácích obligací. V příštím týdnu očekáváme obdobný vývoj úrokových sazeb. Změnu sentimentu by mohly přinést údaje, zejména o vývoji cenové hladiny. Vyloučit nelze technickou korekci předchozího poklesu. V příštím týdnu bude klíčové, zda centrální banka přistoupí k opakování devizové intervence. ČNB během čtvrtečního odpoledne vstoupila na devizový trh s cílem oslabit rekordní kurz koruny. Po devizové intervenci v rozsahu zhruba 25 mil. euro oslabila koruna o cca. 5 haléřů. Členové bankovní rady hodnotí akci jako úspěšnou a vyjádřili odhodlání v případě potřeby v intervencích pokračovat. Elekrárenská společnost ČEZ odhaduje čisté náklady na plánovanou akvizici regionálních distributorů elektrické energie na 1 až 19 miliard korun. Většinu těchto nákladů by měla firma financovat prostřednictvím krátkodobých půjček v polovině letošního roku a zvýšením dlouhodobé zadluženosti, jednou z možností je i vydání domácích dluhopisů ještě v roce 22. Na 15,7 miliardy korun se ke konci března snížil deficit státního rozpočtu, když koncem února schodek činil 24,9 mld. Kč. Za tři měsíce loňského roku přitom stát hospodařil s přebytkem 2,7 mld. Kč.

2 ZPRÁVY G HOSPODÁŘSTVÍ Prudké posílení koruny v loňském roce způsobilo České národní bance náklady 4,1 miliardy korun. Právě kvůli silné koruně tak ČNB vykázala ztrátu, auditor její výši potvrdil na předběžně oznámených 28,6 miliardy korun. Vyplývá to z roční zprávy o hospodaření centrální banky. Obchodní přebytek České republiky se státy Evropské unie se za leden a únor téměř zdvojnásobil na 15 miliard korun z přibližně osmi miliard v prvních dvou měsících roku 21. Vývoz českých výrobků do EU se meziročně snížil asi o dvě procenta na 141,9 miliardy korun. Dovoz však klesl o sedm procent na 126,9 miliardy korun. Údaje vyplývají z celních statistik. G PODNIKY Představenstvo a dozorčí rada České spořitelny považují nabídku majoritního akcionáře, rakouské banky Erste Bank Sparkassen a její mateřské společnosti AVS, na odkup akcií banky za odpovídající. Uvádí to tisková zpráva spořitelny. AVS oznámila, že podá veřejnou nabídku na odkup akcií ČS a za akcii nabídne 375 korun. Veřejná nabídka AVS je v souladu se zájmy akcionářů, zaměstnanců a věřitelů České spořitelny, uvádí se v prohlášení ČS. V této souvislosti Komise pro cenné papíry v pátek oznámila, že udělila rakouské společnosti AVS souhlas s odkupem akcií České spořitelny. Šance, že by stát prodal svůj většinový podíl v Českém Telecomu ještě do voleb, je podle ministra dopravy a spojů Jaromíra Schlinga padesátiprocentní. Zda opravdu k prodeji dojde, nebo ne, to si netroufám v tuto chvíli tvrdit. Šance bych hodnotil tak půl na půl, řekl Schling. Závaznou nabídku na nákup majoritního podílu v Telecomu podali privatizačnímu poradci, firmě J.P. Morgan, z původních osmi tři zájemci. Podle informací médií by se o Český Telecom měli utkat dánský národní operátor TDC, dříve Tele Danmark, dále Swisscom a řecký operátor OTE. Stát za svých 51,1 procenta akcií požaduje minimálně 8 miliard korun, zatímco odborníci současnou cenu odhadují na 6 až 65 miliard Kč. O ceně bude podle Schlinga vláda se zájemci zřejmě ještě vyjednávat. Český Telecom zlevní od května cenu za volání z pevné linky do mobilních sítí o tři až sedm procent v závislosti na používaném cenovém programu. Zatímco například domácnost využívající nejrozšířenější program Home Standard bude mít minutu volání na mobil levnější o čtyři procenta, tedy o 3 haléřů na 6,5 Kč, podnikový klient programu Business Standard bude mít minutu volání za 6,2 Kč, tedy o sedm procent nižší než dosud, řekl mluvčí Vladan Crha. Zavedení služby volba operátora v polovině roku vyjde Český Telecom na dodatečných nákladech na 1,547 miliardy korun. Firma předala ČTÚ návrh, jak tyto výdaje zahrnout do cen, které si bude účtovat za službu od konkurenčních operátorů, sdělil viceprezident Telecomu pro sítě Petr Slováček. Firma počítá s návratností investic za víc než pět let. Slováček zároveň uvedl, že Telecom bude připraven službu zavést v zákonem daném termínu k 1. červenci letošního roku. Termín nedávno zpochybnil Český telekomunikační úřad na základě své interpretace dopisu z Telecomu. Český Telecom získal od ČTÚ nové licence k provozu pevné telekomunikační sítě a poskytování služeb, které již firmě neukládají počet telefonních linek, které musí každoročně vybudovat, ale pouze hustotu provozovaných telefonních automatů. Licence nahradila tzv. pověření vlády, podle něhož se Telecom řídil od roku 1995, kdy do firmy vstoupil strategický partner TelSource, uvedl mluvčí Vladan Crha. Mobilní operátoři Eurotel a RadioMobil žádají po Českém Telecomu výrazně vyšší poplatky za volání do svých sítí, než je maximální cena 3,66 Kč za minutu, stanovená ČTÚ. Zatímco Eurotel požaduje 4,8 Kč za minutu, RadioMobil žádá 4,49 Kč, uvedl viceprezident Telecomu pro velkoprodej Pavel Jiroušek. Pro Telecom je ale maximální přijatelná cena pouze ve výši cenového rozhodnutí ČTÚ. Pokud nedojde k dohodě, tak bude platit cena dle rozhodnutí úřadu, uvedl Jiroušek. Cena 3,66 Kč je zhruba poloviční než tarify, které si oba mobilní operátoři účtovali v strana 2

3 loňském roce dle naposledy platných propojovacích smluv. S třetím operátorem, Českým Mobilem, se podle Jirouška Telecom zřejmě na ceně pod 3,66 Kč dohodne. Za svoláním mimořádné valné hromady společnosti České radiokomunikace (ČRa), které mělo za následek pokles kursu akcií firmy a dočasné zastavení obchodování s nimi, stojí šéf bývalé finanční skupiny Motoinvest Pavel Tykač. Jemu totiž podle vydání týdeníku Euro patří společnost Netla Management Limited, která si jako minoritní akcionář ČRa valnou hromadu vynutila. Týdeníku to potvrdily dva důvěryhodné zdroje. Obchodování s akciemi Českých radiokomunikací (Čra) skončí s největší pravděpodobností v pondělí ve tři hodiny odpoledne, tedy přesně s plánovaným zahájením mimořádné valné hromady firmy. Uvedl to server týdeníku Euro s odvoláním na komisaře Komise pro cenné papíry Milana Šimáčka. Obchodování bude možná pozastaveno i v úterý. Šimáček řekl týdeníku Euro, že KCP vydala doporučení pro organizátory veřejných trhů, aby pozastavili obchodování s akciemi Čra v pondělí 8. dubna v 15 hodin. Pokud nebudou v úterý ráno informace z pondělního jednání této mimořádné valné hromady veřejně přístupné, mělo by toto pozastavení trvat, dodal. Společnost RadioMobil, provozující síť mobilních telefonů Paegas, v úterý oznámila, že její čistý zisk loni vzrostl o 48 procent na 2,54 miliardy korun, více než očekával trh. Výsledek je počítán podle mezinárodních účetních standardů. Analytici očekávali čistý zisk na úrovni 2,33 miliardy korun. Provozní zisk (EBITDA) se v loňském roce zvýšil na 7,62 miliardy korun z 5,41 miliardy v roce 2. Výnosy by měly v letošním roce růst zhruba stejně rychle jako loni, investice však budou nižší. Většina by měla být kryta z vlastních zdrojů. Elekrárenská společnost ČEZ ve středu uvedla, že odhaduje čisté náklady na plánovanou akvizici regionálních distributorů elektrické energie na 1 až 19 miliard korun. Finanční ředitel společnosti Petr Vobořil řekl novinářům, že většinu těchto nákladů by měla firma financovat prostřednictvím krátkodobých půjček v polovině letošního roku a zvýšením dlouhodobé zadluženosti, jednou z možností je i vydání domácích dluhopisů ještě v roce 22. Vláda letos v březnu rozhodla, že ČEZ získá státní podíly v osmi regionálních distribučních společnostech výměnou za vysokonapěťovou Českou přenosovou soustavu. ČEZ také plánuje získat kontrolní balík 49 procent akcií a manažerskou kontrolu ve Východoslovenské energetice. Vobořil však dodal, že firma bude požadovat státní garance. Podíly v distribučních společnostech a v ČEPS by měly být oceněny do 3. dubna. Elektrárenská a.s. ČEZ loni zvýšila auditovaný konsolidovaný čistý zisk na 7,81 miliardy korun z předloňských 6,7 miliardy. ČTK to sdělil mluvčí ČEZ Ladislav Kříž s tím, že údaje odpovídají českým účetním standardům. Výkony skupiny loni činily 56,49 miliardy korun proti 52,929 miliardy v roce 21. Konsolidovaná čísla zahrnují mateřskou společnost, stoprocentní dceru a.s. ČEPS a Severočeské doly, kde ČEZ drží 38procetní podíl. Pokud by dceřiné firmy Unipetrolu Českou rafinérskou a Benzinu měla od Agrofert Holdingu odkoupit společnost Conoco, znamenalo by to zahájení nového samostatného správního řízení. Na dotaz ČTK to sdělil Kristián Chalupa z tiskového odboru Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Prodej dvou dceřiných společností Unipetrolu Conocu by se novým správním řízením zřejmě oddálil o další měsíce. Termíny nejbližších valných hromad kotovaných společností Datum konání Rozhodné datum PHILIP MORRIS CR ŘVH 15. DUBNA 8. DUBNA UNIPETROL MVH 11. DUBNA 4. DUBNA VÝCHODOČESKÁ PLYNÁRENSKÁ ŘVH 23. DUBNA 16. DUBNA MVH = mimořádná valná hromada, NVH = náhradní valná hromada, ŘVH = řádná valná hromada. strana 3

4 EKONOMICKÝ VÝVOJ Zveřejněné makroekonomické údaje Státní rozpočet 1-3/2 1-2/1 1-3/1 Příjmy 148,78 89,27 14,7 Výdaje 164,52 114,2 137,7 Saldo -15,74-24,93 2,37 Pramen: Oficiální zdroje (v závorkách uvedeny předběžná nerevidovaná data) G KOMENTÁŘ CONSEQ FINANCE K EKONOMICKÉMU VÝVOJI Státní rozpočet v březnu 22 V březnu se vývoj rozpočtu meziměsíčně zlepšil; v meziročním srovnání však došlo k výraznému zhoršení. Deficit státního rozpočtu se v prvních dvou měsících dramaticky prohloubil, teprve v březnu přišla korekce dosavadního vývoje. Z kumulovaných 24,9 mld. Kč za období leden až únor 22 se schodek státního rozpočtu za letošní první čtvrtletí snížil na 15,7 mld. Kč. Přesto v meziročním porovnání je další zhoršení rozpočtového vývoje více než patrné, když za stejné období loňského roku byl vykázán přebytek ve výši 2,4 mld. Kč. Příčiny tohoto meziročního zhoršení je nutné hledat Bilance státního rozpočtu na konci období v mld. Kč především na výdajové straně (úhrada ztráty Konsolidační banky, jednorázový převod prostředků ve prospěch krajů), když vývoj příjmů byl poměrně v souladu s rozpočtovaným vývojem. Příjmová strana bude navíc v průběhu roku posílena o jednorázové inkaso, spojené se splátkou ruského dluhu. Rozpočet pro rok 22 počítá se schodkem ve výši 46,2 mld I.92 I.93 I.94 Na konci období Akumulovaná za posledních 12 měsíců I.95 I.96 I.97 I.98 I.99 I. I.1 I.2 Devizová intervence ČNB Devizová intervence krátkodobě oslabila kurs koruny. Po více než dvou měsících se Česká národní banka opět odhodlala k použití nástroje devizových intervencí. Poté, co kurs koruny v průběhu čtvrtečního odpoledne prolomil úroveň 3,2 CZK/EUR, vstoupila na devizový trh centrální banka a nákupem euro v odhadované výši 25 mil. EUR srazila kurs až na úroveň 3,8 CZK/EUR. Tento krok navíc následoval razantní prohlášení ČNB, že centrální banka provede radikální měnové opatření s ohledem na nastalou kursovou sílu. Jestliže krátce po tomto prohlášení žádné opatření trh nezaregistroval, kurs koruny se dále ubíral cestou posílení. Na to zareagovala centrální banka a devizovou intervenci provedla. Její efekt se ve zbytku týdne zatím potvrdil, nicméně pro dosažení kursového zvratu zřejmě bude zapotřebí devizovou intervenci opakovat v podstatně větším rozsahu. Petr Zahradník G EKONOMICKÝ VÝVOJ V PŘÍŠTÍM TÝDNU Devizové rezervy v březnu (Pondělí 8. dubna) Devizové rezervy v březnu zřejmě mírně vzrostly. Březnový vývoj devizových rezerv by měl zůstat v porovnáním s předchozím měsícem stabilní, resp. vykázán jejich velmi mírný růst. Jejich únorová výše činila 14,7 mld. USD. Konsensuální odhad jejich březnového vývoje není k dispozici. strana 4

5 Březnový vývoj spotřebitelských cen by měl vykázat jen nepatrný růst. Index spotřebitelských cen v březnu (Úterý 9. dubna) Březnový vývoj spotřebitelských cen byl s velkou pravděpodobností velmi umírněný. Růst cen ropy by se jej měl dotknout jen velmi málo. Ceny v ostatních segmentech spotřebitelského trhu by měly být v březnu rovněž stabilní. Předpokládáme, že hladina spotřebitelských cen se v únoru zvýší meziměsíčně o,1%, což znamená meziroční růst 3,9%. Konsensuální odhad vývoje spotřebitelských cen v únoru se pohybuje v intervalu -,1% meziměsíčně až,2% meziměsíčně, s mediánem,1% meziměsíčně; resp. 3,7% meziročně až 4,1% meziročně, s mediánem 3,9% meziročně. Březen 22 Conseq Finance Minimum Medián Maximum CPI, meziměsíčně,1% -,1%,1%,2% CPI, meziročně 3,9% 3,7% 3,9% 4,1% Míra nezaměstnanosti by měla v březnu mírně poklesnout. V únoru očekáváme spíše umírněný růst stavební výroby. Záznam zasedání Bankovní rady může nabídnout detaily rozhodnutí o ponechání úrokových sazeb beze změny. Míra nezaměstnanosti v březnu (Úterý 9. dubna) Po dynamickém růstu míry nezaměstnanosti na přelomu roku došlo letos v únoru k jejímu mírnému poklesu. Domníváme se, že s ohledem na obvyklý sezónní vývoj a zřejmě pokračující slušnou hospodářskou výkonnost by pokles míry nezaměstnanosti měl v březnu pokračovat. Odhadujeme, že míra nezaměstnanosti bude v březnu činit 9,1%. Konsensuální odhad se pohybuje v úzkém intervalu 9,1% - 9,2%, s mediánem 9,1%. Stavební výroba v únoru (Úterý 9. dubna) Stavební výroba v průběhu loňského roku vykázala výraznou dynamiku. Přes vysokou statistickou srovnávací základnu a zhoršené klimatické podmínky vzrostla stavební výroba v lednu meziročně o 3,%. Lze usuzovat, že v obdobném rozsahu by měla stavební výroba vzrůst i v únoru, když statistická základna loňského února je opět velmi náročná. Konsensuální odhad únorového vývoje stavebnictví není k dispozici. ČNB: Záznam ze zasedání Bankovní rady ČNB ze dne 28. března (Středa 1. dubna) Již před tímto zasedáním panovala shoda na trhu v tom smyslu, že vnitřní měnové podmínky nevytvářejí výrazný důvod pro další změkčování měnové politiky. Současně převládal názor, že pokud se nějaký důvod pro snížení úrokových sazeb objeví, bude tento přímo souviset se sílou kursu koruny ve vztahu k euro. Centrální banka nakonec ponechala úrokové sazby beze změny. Navíc nevydala ani žádné razantní verbální prohlášení na téma kursové úrovně. Bližší zdůvodnění těchto kroků by měl přinést zveřejněný záznam z tohoto zasedání Bankovní rady. Investiční pozice a zahraniční zadluženost v roce 21 (Středa 1. dubna) Je pravděpodobné další prohloubení záporného salda investiční pozice a stagnace zahraniční zadluženosti. Investiční pozice se vlivem výrazného oživení přílivu přímých zahraničních investic do České republiky počínaje koncem 9. let zhoršila. Záporné saldo investiční pozice na konci roku 2 činilo 169, mld. Kč, na konci třetího čtvrtletí 21 se toto saldo prohloubilo až na 199,2 mld. Kč (= 5,4 mld. USD). Lze předpokládat, že i ve čtvrtém čtvrtletí tento naznačený vývoj pokračoval. Po výrazném prohlubování výše zahraniční zadluženosti ve druhé polovině 9. let můžeme v dosavadním průběhu tohoto desetiletí pozorovat spíše stabilizaci úrovně zadluženosti. Hrubá zahraniční zadluženost dosáhla na konci roku 2 88,7 mld. Kč, na konci třetího čtvrtletí strana 5

6 21 pak 85,7 mld. Kč (= 21,8 mld. USD). Očekáváme, že v zásadě stabilní vývoj zahraniční zadluženosti bude pokračovat i za období loňského čtvrtého čtvrtletí. Konsensuální odhady vývoje investiční pozice a zahraniční zadluženosti za rok 21 nejsou k dispozici. I v únoru by průmyslová výroba měla poměrně uspokojivě růst. Ceny průmyslových výrobců se v březnu chovaly zřejmě stále ukázněně. Průmyslová výroba v březnu (Čtvrtek 11. dubna) Průmyslová výroba dosud poměrně úspěšně čelila problému stagnující evropské ekonomiky. Přes zpomalení ve druhé polovině loňského roku bylo stále ještě možné hovořit o poměrně uspokojivém růstu. V lednu průmyslová výroba rostla meziročně o 2,6%. Pro únorový vývoj očekáváme meziroční růst přibližně 3,5%. Konsensuální odhad únorového růstu průmyslové výroby se pohybuje v rozmezí,7% meziročně až 5,5% meziročně, s mediánem 3,5% meziročně. Indexy výrobců v březnu (Pátek 12. dubna) I pro měsíc březen předpokládáme poměrně umírněný vývoj cen výrobců, jen dílčím způsobem ovlivněný růstem cen vstupů. Očekáváme, že ceny průmyslových výrobců vzrostou v březnu meziměsíčně o,2%, což v meziročním vyjádření znamená stagnaci cenového vývoje. Konsensuální odhad se pohybuje v intervalu,% meziměsíčně až,5% meziměsíčně, s mediánem,2%, resp. -,2% meziročně až,3% meziročně, s mediánem,% meziročně. Březen 22 Conseq Finance Minimum Medián Maximum PPI, meziměsíčně,2%,%,2%,5% PPI, meziročně,% -,2%,%,3% Petr Zahradník strana 6

7 AKCIOVÝ TRH Přehled Komerční banka ČEZ České radiokomunikací Český Telecom Philip Morris ČR Výhled na příští týden První dubnový týden na pražské PX5 burze byl ve znamení růstu. Index Volume (CZKm) (right scale) PX 5 (left scale) PX 5 posílil o 1,21%, tažen ,9 především akciemi Komerční banky a elektrárenské společnosti ČEZ , Díky neutuchajícímu zájmu investorů 42 8 o středoevropské banky si v minulém týdnu více než 3% připsaly akcie 41 Komerční banky a sáhly si tak na úroveň nového dlouhodobého maxima. Ačkoliv většina domácích investorů považuje stávající ohodnocení akcií KB jako nadsazené, apetit zahraničních investorů zůstává nenasycen. Analytici investiční banky Goldman Sach ve své investičním doporučení dokonce zmiňují, že vidí prostor k růstu tohoto titulu až na úroveň 2 korun. Vynikající výkonnost také zaznamenaly akcie elektrárenské společnosti ČEZ, které v minulém týdnu kontinuálné posilovaly až k úrovni 8,5 korun (+5,9%). Příznivým impulsem se staly zprávy o nižších než doposud očekáváných nákladech akvizice podílů v osmi distribučních společnostech. Za tuto transakci by společnost ČEZ měla zaplatit 1-19 mld. Kč, oproti původním odhadům ve výši mld. korun. Největší zisky zaznamenaly akcie Českých radiokomunikací, jejichž kurs v minulém týdnu vzrostl o silných 7,96% na Kč 49,8. Velmi příznivou zprávou se pro tento titul stalo oznámení hospodářských výsledků dceřinné společnosti Radiomobil, jejíž loňský zisk ve výši 2,54 mld. Kč výrazně předčil očekávání analytiků. Akcie ČRa také posilovaly díky přesvědčení některých investorů, že kontroverzní návrhy minoritního akcionáře společnosti Netla Management Ltd. zůstanou na nadcházející valné hromadě nevyslyšeny. Akcie Českého Telecomu se pod vlivem sentimentu ze zahraničí pohybovaly bez významnějšího trendu. Investoři tak zřejmě vyčkávájí na výsledek privatizačního tendru. Vláda by měla posuzovat nabídky jednotlivých privatizačních zájemců na svém zasedání příští týden. Po rozhodném dni pro nárok na výplatu dividendy se o 8,5% níže sesunuly akcie společnosti Philip Morris ČR. Jelikož se ale odhady výše dividendy pohybují kolem hodnoty 12 Kč, lze konstatovat, že tento titul v minulém týdnu de facto posiloval. Někteří analytici totiž očekávají, že silná koruna by mohla významně podpořit zisk tohoto tabákového producenta. V dalších dnech očekáváme opatrné obchodování, když investoři zřejmě budou vyčkávat na nové impulsy. Nálada na světových trzích bude ovlivňována děním na Blízkém východě a dále očekáváními před kvartálními výsledky korporátní sféry v USA. Vladimír Vávra Vývoj obchodování s vybranými tituly ve SPAD Komerční banka ČEZ volume high low close volume high low close strana 7

8 TRH DLUHOPISŮ Přehled Hlavní události Výhled na příští týden Většina růstu cen obligací všech splatností se odehrála ve čtvrtek a přičinily se o ni spekulace ohledně snížení úrokových sazeb ČNB v boji proti silné koruně spolu se změnou sentimentu v zahraničí. První polovina týdne se nesla v prázdinovém duchu. Trh nechal bez povšimnutí i březnové plnění státního rozpočtu. Zveřejnění poklesu průmyslových zakázek v USA bylo prvním z řady statistických dat, které v uplynulém týdnu indikovaly pomalejší než původně očekávané oživení. Důsledkem byl obrat sentimentu v zahraničí a pokles úroků na německém i americkém trhu. Nejzajímavějším dnem byl bezesporu čtvrtek, kdy se vliv zahraničí násobil spekulacemi ohledně snížení úrokových sazeb ČNB v rámci zásahu Výkonnostní index dluhopisů proti razantnímu posilování koruny. Při živém obchodování posílily ceny nejdelších dluhopisů až o 1%. ČNB nakonec zasáhla pouze devizovou intervencí. Nové cenové úrovně však už dluhopisy v závěru týdne udržely. Vývoj v příštím týdnu bude nadále ovlivňován vývojem v zahraničí, prim by však vzhledem k řadě makroekonomických indikátorů mohly hrát (především březnové CPI) domácí impulzy. Vzhledem k trvajícím obavám ze snížení úrokových sazeb centrální bankou a předpokládanému pokračování poklesu úroků ve světě, je pravděpodobný, pokud nedojde k překvapení v publikovaných statistických datech, další mírný růst cen domácích obligací. Markéta Žáčková 117,4 117,3 117,2 117,1 117, 116,9 116,8 116,7 116,6 116,5 Volume COREActiveCZ CZgb 6,4/1 - offer Conseq Finance 17,4 17,2 17, 16,8 16,6 16,4 16,2 po út st čt pá Týdenní porovnání výnosů a cen vybraných dluhopisů Výnosy počítané k prodejním cenám Předchozí Tento pátek pátek (cls) (cls) Týdenní změna ve výnosech v bps Týdenní Páteční závěrečné ceny změna cen v bps Nákup Prodej CZgb 6,9/ 3 4,37% 4,24% ,84 11,96 CZgb 6,5/4 4,67% 4,53% ,1 13,4 CZgb 6,75/5 4,75% 4,61% ,35 15,6 CZgb 5,7/6 5,5% 4,95% ,65 12,95 CZgb 6,3/7 5,3% 4,94% ,52 15,82 EIB1b 8,2/9 5,39% 5,29% ,25 116,55 CZgb 6,4/1 5,4% 5,28% ,85 17,15 CZgb 6,55/11 5,66% 5,49% ,3 17,6 EIB2b 6,5/15 5,74% 5,67% , 17,5 CZgb 6,95/16 5,75% 5,64% ,5 112,35 strana 8

9 Týdenní posun výnosové křivky 5,8% 5,6% 5,4% 5,2% 5,% 4,8% 4,6% CZgb 6,5/4 týdenní změna v bps tento pátek minulý pátek CZgb 6,75/5 CZgb 5,7/6 CZgb 6,3/7 EIB2b 8,2/9 CZgb 6,4/1 CZgb 6,55/11 EIB2b 6,5/15 CZgb 6,95/ ,4% Vývoj indexu COREActiveCZ Výkonnostní index Cenový index Průměrný výnos do splatnosti Průměrná mod. durace Tržní váhy v mld. Kč ,35 11,19 5,31% 4,24 195, ,77 1,78 5,42% 4, ,6 změna v bps Největší pohyby cen Tituly s největšími cenovými růsty Tituly s největšími cenovými poklesy Dluhopis Změna Cena Výnos Změna Cena Výnos Dluhopis ceny offer offer ceny offer offer CZGB6,55/ ,6 5,49% SMEVAR/5 99,96 - CZGB6,95/ ,35 5,64% SLEvar/3 11,15 - CZGB6,4/1 8 17,15 5,28% AHOLDvar/8 99,21 - ČEB6,95/ ,1 5,4% JMPVAR/3 1 1,12 - PRAHA6,85/ ,9 5,85% GLAVvar/8 2 99,18 - strana 9

10 PENĚŽNÍ TRH Hlavní události 2W repo sazba = 4,25% Výhled na příští týden Zpomalení ekonomického oživení ve světě oproti dřívějším očekáváním spolu s krizí na Blízkém východě tlačilo výnosy v uplynulém týdnu dolů. Touto atmosférou byl ovlivněn i český trh. Bez výraznějších domácích fundamentálních impulsů se do čtvrtka sunula výnosová křivka, pod vlivem zahraničí, dolů jen mírně. Během čtvrteční obchodní seance vstoupila ČNB na trh devizovou intervencí a PRIBOR následnými komentáři, které indikovaly možnost dalšího snižování úrokových sazeb centrální bankou. Na to reagoval trh poklesem sazeb, jenž pokračoval i v pátek. V mezitýdenním srovnání se výnosová křivka mezibankovních depozit zploštila posunem delších sazeb dolů o cca. 1 bps. Křivka úrokových swapů se snížila o 1-13 bps., podle doby splatnosti - na kratším konci více. Následující týden by mohl být pro výnosy velmi zajímavý. Boj ČNB s korunou jistě není ještě u konce, trh tak bude i nadále strašit možnost uvolnění měnové politiky. Atmosféra na zahraničních trzích bude obdobná předchozímu týdnu, takže změnu sentimentu domácích úrokových sazeb by mohly přinést publikované údaje, zejména o vývoji cenové hladiny, nebo technická korekce předchozího výrazného poklesu. Pavel Hýla 4,65% 4,55% 4,45% 4,35% 4,25% month offer 6 months offer 12 months offer ,46% 4,33% 4,28% 5.4 Depozitní sazby Úrokové swapy ČNB fixing ČNB fixing Kotace Kotace Rozdíl strana 29/3/22 5/4/22 29/3/22 5/4/22 prodeje 1W 4,19-4,28%p.a. 4,19-4,28%p.a. 2Y 4,9-4,96%p.a. 4,77-4,83%p.a. -13bps 1M 4,19-4,29%p.a. 4,19-4,29%p.a. 3Y 5,11-5,17%p.a. 4,99-5,5%p.a. -12bps 3M 4,21-4,3%p.a. 4,2-4,29%p.a. 5Y 5,37-5,43%p.a. 5,26-5,32%p.a. -11bps 6M 4,27-4,37%p.a. 4,24-4,33%p.a. 7Y 5,54-5,6%p.a. 5,43-5,49%p.a. -11bps 9M 4,38-4,48%p.a. 4,27-4,37%p.a. 1Y 5,69-5,75%p.a. 5,59-5,65%p.a. -1bps 1Y 4,49-4,58%p.a. 4,37-4,47%p.a. 15Y 5,8-5,86%p.a. 5,67-5,73%p.a. -13bps Nové emise pokladničních poukázek Emise Datum Počet Objem mld. Kč Výnos hrubý v % Emise Splatnosti týdnů Nabídka Poptávka Limitní Dosažený Cena při splatnosti ,518-4, strana 1

11 DEVIZOVÝ TRH Kurs koruny pokračoval v dalším posilování. Až intervence ČNB tomu udělala přítrž. Úterý Středa Čtvrtek Pátek Výhled na příští týden Kursový vývoj ve zkráceném CZK/EUR povelikonočním týdnu byl zajímavý high low close (17, CET) 3,25 především pokračováním tlaku na další posilování kursu koruny. Ve 3,45 3,78 snaze omezit tento tlak přistoupila 3,65 ČNB ve čtvrtek k devizové 3,85 intervenci. Lze říci, že ve zbytku 31,5 týdne se centrální bance podařilo 31,25 sílu kursu koruny mírně srazit; otázkou však zůstává, na jak dlouho. Jinak řečeno, jak dlouho bude možné hovořit o pozitivním efektu této intervence. Žádné makroekonomické dopady na kurs koruny v uplynulém týdnu nepůsobily. Vstup do neúplného pracovního týdne začal na devizovém trhu v duchu tradice předchozího období tlakem na další překonávání historicky nejsilnějších úrovní ve vztahu k euro. Další krok na této cestě byl učiněn právě v úterý, kdy se kurs již výrazně odpoutal od hodnoty 31, CZK/EUR a razantně se vydal k hranici 3, CZK/EUR. Tomuto kursovému vývoji nedokázal zabránit ani hlasitý odpor, šířený zejména z úst exportérů, o možných negativních dopadech neúnosně silného kursu domácí měny. V úterý se kurs koruny pohyboval v intervalu 3,565 CZK/EUR 3,85 CZK/EUR a uzavíral na úrovni 3,576 CZK/EUR. Další výrazné posilovací úsilí bylo patrné v průběhu středy, kdy se kurs koruny přiblížil hodnotě 3,3 CZK/EUR. Míra posílení však byla patrná i vůči ostatním měnám, například dolaru, libře, či švýcarskému franku. Nastalý trend dovedl kurs koruny až k hodnotám v rámci intervalu 3,37 CZK/EUR 3,59 CZK/EUR, když závěrečná hodnota činila 3,42 CZK/EUR. Čtvrteční dopolední kursový vývoj přinesl další posilování. Obavy z verdiktů, plynoucích z neměnového zasedání Bankovní rady ČNB však míru posilování pozastavily. Když ČNB namísto efektivní devizové intervence přišla pouze s razantním komentářem, kurs koruny urazil další cestu směrem k posílení. Té zabránila až skutečná devizová intervence, provedená odpoledne. Po vyšplhání se na hodnotu dosavadního maxima 3,285 CZK/EUR srazil intervenční zásah kurs koruny až na 3,735 CZK/EUR. Den pak kurs uzavíral na úrovni 3,69 CZK/EUR. Páteční vývoj již žádné podstatné změny nepřinesl a kurs se stabilizoval na úrovni, dosažené intervencí, tedy v intervalu 3,655 CZK/EUR 3,84 CZK/EUR. Obchodování tohoto týdne bylo završeno při kursu 3,783 CZK/EUR. V příštím týdnu bude publikována početná sada makroekonomických veličin v čele s inflací; jejich dopad na kursovou úroveň však bude limitovaný. Devizový trh se bude prioritně zajímat o možnost opakování intervenčního zásahu ze strany ČNB. Pokud k tomuto zásahu nedojde, je pravděpodobné opětovné prolomení hodnoty 3,5 CZK/EUR a kursový vývoj směřující k 3, CZK/EUR. V případě opakování devizové intervence bude mnoho záležet na její intenzitě. Dosažení trvalejšího zvratu přes úroveň 31, CZK/EUR bude každopádně velmi obtížné. Petr Zahradník strana 11

12 PX Volume (CZKm) (right scale) PX 5 (left scale) Bond price index Volume (right scale) CORECorpCz COREGovtCz , FX CZK/EUR (left scale) CZK/USD (right scale) 34, 31, 32, 33, 34, 35,5 37, 38,5 35, 4, 36, 41,5 37, I- II- III- IV- V- VI- VII- VIII- IX- X- XI- XII- I-1 II-1 III-1 IV-1 V-1 VI-1 VII-1 VIII-1 X-1 XI-1 XII-1 I-2 II-2 III-2 6,7% PRIBOR 1 month-offer 6 months - offer 12 months - offer 6,2% 5,7% 5,2% 4,7% 4,2% I- II- III- IV- V- VI- VII- VIII- IX- X- XI- XII- I-1 II-1 III-1 IV-1 V-1 VI-1 VII-1 VIII-1 IX-1 X-1 XI-1 XII-1 I-2 II-2 III-2 IV-2 strana 12

13 ZÁKLADNÍ MAKROEKONOMICKÉ UKAZATELE ČR Hospodářská aktivita I-IV. Q I-IV. Q I-IV. Q říjen listopad prosince leden únor březen Reálný HDP yoy změna -1,2% -,4% 2,9% 3,2% (IV.Q) Reálná průmyslová výroba yoy změna 1,6% -3,1% 5,1% 4,1% 6,6% 7,% 2,6% Reálná stavební výroba yoy změna -7,% -6,5% 5,3% 7,% 2,5% -6,8% 3,% Agregovaná poptávka Reálné maloobchodní tržby yoy změna -7,3% 2,1% 4,6% 8,2% 8,2%,% 2,7% Měnové ukazatele Peněžní zásoba M2 (stav ke konci období) yoy změna 5,2% 8,1% 6,5% 11,8% 12,4% 12,1% 11,5% 1,8% Úvěry podnikům a domácnostem celkem yoy změna -2,7% -3,9% -3,3% -17,7% -17,7% -17,9% -2,% -2,3% Ceny Index spotřebitelských cen (stav ke konci období) yoy změna 1,7% 2,5% 4,% 4,4% 4,2% 4,1% 3,7% 3,9% Index spotřebitelských cen mom změna ,% -,1%,1% 1,5%,2% *Čistá inflace (stav ke konci období) yoy změna 5,7% 1,5% 3,% 2,7% 2,4% 2,4% N/A N/A **Průměrná míra inflace (stav ke konci období) yoy změna 1,7% 2,1% 3,9% 4,7% 4,7% 4,7% 4,6% 4,6% Ceny průmyslových výrobců (stav ke konci období) yoy změna 4,9% 3,4% 5,% 1,3%,9%,8%,6% -,1% Vztahy se zahraničím Bilance zahraničního obchodu CZK mld. -67,2-64,4-12,8-1,9-6, -21,9-6,6 1,8 Platební bilance Běžný účet CZK mld. -43,1-54,2-19,7-25,4 (IV.Q) Finanční účet CZK mld. 94,3 16,6 148, 66,7 (IV.Q) - Přímé zahraniční investice v ČR CZK mld. 12, 218,8 192,4 64,7 (IV.Q) Devizové rezervy ČNB (stav ke konci období) USD mld. 12,6 12,9 13,1 14,8 14,4 14,5 14,6 14,7 Mzdy a trh práce Nominální mzdy yoy změna 9,3% 8,2% 6,6% 7,5% (IV.Q) Reálné mzdy yoy změna -1,3% 6,% 2,6% 3,1% (IV.Q) Míra nezaměstnanosti (stav ke konci období) v % 7,5 9,4 8,8 8,4 8,5 8,9 9,4 9,3 Veřejné finance Bilance státního rozpočtu (stav ke konci období) CZK mld. -29,3-29,6-46,1-35,5-59,8-67,7-3,4-24,9-15,7 Údaje převzaty z oficiálních zdrojů * Čistá inflace je očištěna o vlivy administrativních zásahů, daní a vyplacených podpor ** Průměrná inflace je podíl hodnot CPI za posledních 12 měsíců a předchozích 12 měsíců strana 13

14 Jan Jedlička - analytik (42 2) jedlicka@conseq.cz Martin Škaroupka - analytik (42 2) skaroupka@conseq.cz Petr Zahradník - hlavní ekonom, vedoucí oddělení (42 2) zahradnik@conseq.cz Martin Škaroupka - analytik (42 2) skaroupka@conseq.cz Jan Jedlička - analytik (42 2) jedlicka@conseq.cz Tomáš Sysel - ředitel skupiny obchodování s dluhopisy (42 2) sysel@conseq.cz Pavel Hýla - obchodník s dluhopisy (42 2) hyla@conseq.cz Lukáš Vácha - prodejce dluhopisů (42 2) vacha@conseq.cz Markéta Žáčková - prodejce dluhopisů (42 2) zackova@conseq.cz Petr Zajíc - ředitel skupiny obchodování s akciemi (42 2) zajic@conseq.cz Vladimír Vávra - prodejce akcií (42 2) vavra@conseq.cz