HLAS MUÈEDNÍKÙ Č L E N M E Z I N Á R O D N Í K Ř E S Ť A N S K É A S O C I A C E I C A

Transkript

1 HLAS MUÈEDNÍKÙ Č L E N M E Z I N Á R O D N Í K Ř E S Ť A N S K É A S O C I A C E I C A Pamatujte na vězně, jako byste byli uvězněni s nimi; pamatujte na ty, kdo trpí, vždyť i vás může potkat utrpení. Židům 13,3 3 / 2009 Stále trvající napětí mezi nigerijskými muslimy a křesťany se často zvrhává do smrtonosného násilí. Jak se chovat za extrémních okolností Køesané v Nigérii obì a chvála Poehnání, kterému se chceme vyhnout Zprávy ze svìta

2 Nakladatelství STE FA NOS nabízí: Rasooli & Allan Lékaø z Kur dis tá nu Pøíbìh o obrácení mus lim ského mullaha. A5, 134 stran, cena 77 Kè. Richard Wurmbrand Vítìzná víra Inspi rující ètení na téma køesanské ví ry a svìdectví cm, 176 stran, cena 120 Kè. Ken Anderson Smìlý jako beránek ivotní pøíbìh známého èínského køes an ského di si den ta. A6, 170 stran, váz. 137 Kè. Pavel Rejchrt Dvanáct kázání Sbírka kázání èeského malíøe, bás níka a li teráta z posledních deseti let, ve kterých se autor za mýšlí nad duchovní situací souèasného køes- anstva i spo leè nos ti. Váz. broura, cm, 96 stran, 147 Kè. John Bunyan Milost pøehojná Duchovní autobiografie Johna Bunyana. 11,5 17,5 cm, 192 stran, cena 157 Kè. John R. Weinlick Hrabì Zinzendorf ivotní pøíbìh hrabìte Mikuláše Lud víka Zinzen dorfa, nejvýznamnìjšího pøed sta vi tele Obno vené Jednoty bra tr ské. Vázaná broura, cm, 232 stran, cena 175 Kè. Hermann Hartfeld Víra navzdory KGB Autentické vyprávìní o pronásledování køes anù v Sovìtském svazu v šedesátých letech cm, 304 stran, cena 177 Kè. Richard Wurmbrand Kristus na i dov ské cestì Autor sám idovského pùvodu uvauje na i dovské téma cm, 248 stran, cena 175 Kè. Sam Wellman William Carey Kniha o ivotì anglického misionáøe v In dii. Vázaná broura, cm, 160 stran, cena 167 Kè. Milena Kolmanová Kruh z malièkých Povídky evangelické spisovatelky z pro støedí ly ric ké ji ho èes ké krajiny z období vá leèných a po vá leèných let. Vázaná, 11,5 17,5 cm, 160 stran, cena 147 Kè. Mike Fearon Martin Luther Beletrizovaná biografie jedné z klíèových po stav historie køesanství. Vázaná broura, cm, 112 stran, cena 165 Kè. Anatolij Granovskij Byl jsem agentem NKVD Memoáry agenta sovìtské tajné sluby, pù so bí ho krátce také v pováleèném Èes ko slovensku. cí- Vázaná s pøebalem, cm, 288 stran, cena 245 Kè. Tom White Akce Kuba Po sedmnácti mìsících vìzení na Kubì vy prá ví au tor vzru šu jí cí pøíbìh církve trpící za tøti no vou opo nou. A6, 230 stran, cena 83 Kè. Darlene Deiblerová-Roseová Ve stínu vycházejícího slunce Podivuhodný pøíbìh americké misionáøky v japonském zajetí za druhé svìtové války. Vázaná s pøebalem, cm, 288 str., cena 248 Kè. Richard Wurmbrand Vìzeòské zdi kdyby promluvily Autorova kázání, sestavená na samovazbì, která jsou pozoruhodným a jedineèným do ku men tem o hlu bi nách køesanské víry upro støed nelidského teroru a zou fal ství. Vázaná, cm, 136 stran, cena 185 Kè. Sam Wellman Jan Kalvín Biografie slavného reformátora. Vázaná broura, cm, 160 stran, cena 225 Kè Bratr Andrew Pašerákem ve slubách Nejvyššího Kniha popisuje zaèátky sluby bratra An dre wa. Díky této knize se mnozí západní køesané zaèali zajímat o utr pe ní svých spoluvìøících v totalitních zemích a mnohým rovnì po moh la nalézt víru v Jeíše Krista. Vázaná s pøebalem, cm, 262 str., cena 245 Kè Nabízené knihy z nakladatelství STE FA NOS si mùete objednat na naší adrese, uve de né na zadní stranì obálky. Poštovné ani balné není úètováno. Ukázky knih naleznete na internetové adrese mucednici.prayer.cz (nebo

3 R I C H A R D W U R M B R A N D N A P S A L Jak se chovat za extrémních okolností A pak u navdy budeme s Pánem (1. Tesalonickým 4,17) Naši milovaní! Je snadné být mezi tìmi, kteøí povstanou k vìènému ivotu, anebo budou uchváceni pøi Jeíšovì pøíchodu. Pán dá korunu všem, kteøí milují jeho pøíchod. Taková láska je k dosaení nebes dostaèující. Nic více se neádá. (2. Timoteovi 4,8) A potom budeme navdy s Pánem. Jaká radost pro nás! Bude to ale rovnì radost pro nìho, být s námi navìky? Mnozí lidé si uívají pohostinství hostitele, ale ne ze všech musí mít nutnì potìšení sám hostitel. Mnozí byli šastni, e mají na zemi Jeíše ve svém sousedství. Mohl být pøece uiteèný. Ale Jeíš sám jednou poznamenal: Jak dlouho vás mám ještì snášet? (Matouš 17,17) Nebude Bùh unaven, kdy by mìl být s námi navìky? (Malachiáš 2,17) Ti, kteøí mají vìèný ivot jako svùj cíl, se musí snait, aby se podobali Kristu v jeho lásce, èistotì a sebeobìti, aby se tak pro nìho stali dobrými spoleèníky. Jeíš byl pøipraven vzdát se všeho, opustit nebesa a zemøít na køíi, a tak naplnit Boí plán a vydobýt nám spasení. On se cítí dobøe s tìmi, kteøí uvaují stejnì. Pokyny pro sebeobì V rumunském vìzení Gherla jsem byl s faráøem Fisherem, který byl odsouzen za to, e rozmnooval a po církvi šíøil pojednání, které vìøící instruovalo, jak se mají chovat, kdy se kvùli víøe dostanou do ohroení ivota. Tento dokument byl sepsán Franzem Ravennasem a Martinem Guillabertem v dobì Francouzské revoluce, tìsnì pøedtím, ne byli oba zmínìní 25. èervna 1794 popraveni nepøáteli církve za svou vìrnost Kristu. Své pojednání sepsali ve vìzení a nazvali jej Pøedsíò do ráje. Dokument byl pozdìji hojnì šíøen mezi dalšími vìøícími, kteøí byli vystaveni velkému pronásledování. Zde je jeho zkrácená verze: Ocitnete-li se pøed soudem, mìli byste si pøipomenout, jak se chovali apoštolové, kdy stanuli pøed veleradou. Uslyšíte-li rozsudek smrti, pøijmìte jej jako pozvání Krále slávy na jeho svatební hostinu. Mìli byste zakoušet tuté radost, jakou mìli tito naši pøedchùdci, kdy se ocitli ve stejné situaci. 1

4 A dokonèí ètení rozsudku, øeknìte se svatým Cypriánem a dalšími muèedníky: Díky Bohu! Pøi zpáteèní cestì do vìzení zpívejte, Zaradoval jsem se, kdy mi øekli: pùjdem do Hospodinova domu, atd. (alm 122). Bìhem èekání na popravu zpívejte radostné písnì. A vám sváí ruce, proneste slova sv. Pavla: Vdy já jsem pøipraven nejen nechat se svázat, nýbr i zemøít v Jeruzalémì pro jméno Pána Jeíše (Skutky 21,13). A se otevøou brány vìzení a budou vás odvádìt na popravu, zpí- vejte: Brány spravedlnosti mi otevøete, vejdu jimi vzdávat chválu podinu. Toto je Hospodinova brána, skrze ni vcházejí spravedliví (alm Hos- 118,19 20). Cestou pak promlouvejte k vašim stráím slovy Písma o radosti utrpení a smrti pro náboenství Jeíše Krista. A sami pak uvaujte nad tako- vými slovy, jako je Pavlùv výrok: Kdo nás odlouèí od lásky Kristovy? (Øímanùm 8,35) Kdy stanete tváøí v tváø popravèím, pøipomeòte si slova apoštola Ondøeje: Ach, drahý køíi, dávno vytouený, pøijmi mé poslední vydechnutí, tak jako jsi pøijal mé první vyznání, anebo slova velkého muèedníka Ignáce Antiochijského: Kdy ji nastane ta šastná chvíle, ve které budu zabit pro svého Spasitele? Jak dlouho ještì musím èekat? Tyrani, loupeníci, ohni, køíi, divoké šelmy, všechna muèení, spìšnì pøijïte, abych mohl spatøit Jeíše. A také se pomodlete za své pronásledovatele. Sv. Polykarp na popravišti s rukama svázanýma za zády, prohlásil s oèi ma upøenýma k nebi: Pane Boe Všemohoucí, chválím tì, e jsi mi dal èest sdílet v tuto hodinu kalich tvého Pomazaného pro vzkøíšení tìla a duše k ivotu vìènému a k obnovì skrze Ducha svatého. Ké dnes budu s tvými svatými pøijat, coby milá obì. Chválím tì za všechny vìci s tvým milovaným Synem Jeíšem a Duchem svatým. Amen. ít jako muèedníci Milost muèednictví je výjimeèná. Pokud by všichni køesané ze møeli jako muèedníci, znamenalo by to konec køesanství. Avšak existuje mnoho ivotù, které mají charakter muèednictví: celoivotní pøipoutání k nìkomu, kdo je duševnì nemocný, spoluití s brutálním nebo nevìrným partnerem, ivot s nemohoucím èlovìkem, který potøebuje trvalou péèi, dìtství v podruèí násilných rodièù, hoøkost nad rebelujícími dìtmi, které vám zlomily srdce, tragédie retardovaných dìtí, nevyléèitelná nemoc anebo snášení kruté chronické bolesti, ztráta veškerého majetku, ztráta blízké osoby, ivot s tìlesnou nebo psychickou vadou, anebo prostì jen být jedním z milionù obyvatel tøetího svìta, kteøí hladoví a ivoøí bez pøístupu k nezávadné vodì, bez lékaøské péèe, nebo se trpce rmoutit z nìjaké jiné pøíèiny. Èlovìk mùe takový ivot vést s hoøkostí vùèi Bohu i svým bliním, se smutkem a zoufalstvím, anebo mùe dbát instrukcí muèedníkù Ravenase a Guillaberta, vzdávat díky a zpívat a ít ivotem Kristovým i v tìch nejkrajnìjších okolnostech. 2

5 Jsme povoláni, abychom byli navdy s Pánem. Nech má kolem sebe takové jedince, kteøí myslí i cítí jako On, kteøí následují jeho pøíklad. Pøipomínka albánských muèedníkù Albánie byla jedinou evropskou zemí, která se prohlašovala za výhradnì ateistický stát, kde nebylo tolerováno jakékoli náboenství. Biskup Ernest Coba, který byl v Albánii znám jako pøítel chudých byl pøedveden pøed shromádìní ve skadarské katedrále, které svolaly Rudé gardy. Pøítomní na nìho plivali a bili ho kvùli tomu, e se odmítl zøíci své víry. Reim z nìho následnì udìlal poulièního metaøe. Jeho døívìjší far- níci ho pak mohli vídat, jak odìn v cáry vykonává tuto funkci tím svìdomitìjším zpùsobem. Èlovìk mùe mít záøící tváø i láskyplný úsmìv neji v situaci osobního poníení. Biskup Coba navíc musel absolvovat komunistické indoktrinaèní školení. Pozdìji byl ale zatèen za vyuèování náboenství a kvùli prohlášení, e uzavøením kostelù vláda udìlala z køesanù kuøata bez hnízda. Komunistické úøady ho poslaly do tábora nucených prací. Jeho spoluvìzni vzpomínají, e aèkoli musel tento drobný, více jak sedmdesátiletý staøík tvrdì pracovat, snail se pomáhat ostatním vìzòùm a nepøetritì se také modlil. O Velikonocích roku 1979 zorganizoval ve vìzení tajné shromádìní, které však pøistihla skupina dozorcù. Ti pøevrhli stùl s pøedmìty pro vysluhování Veèeøe Pánì a pøítomné surovì zbili. Vìøící však rány pøijímali s radostí, a to v souladu s výše uvedeným návodem, s vdìèností, e mohou sdílet údìl Jeíšùv, kterého pøed ukøiováním bièovali. Rovnì i my mùeme pøijímat všechny ivotní rány v tomté duchu. Následujícího dne byl biskup Coba nalezen mrtvý. Nikdo pøesnì neví, co se stalo. Jeho mrtvé tìlo dozorci spìšnì odnesli. Nyní je ji navdy s Pánem a Pán je šasten, e ho má u sebe. Biskup Coba se pøed svou násilnou smrtí úèastnil podobné poslední veèeøe jako Jeíš a také svùj ivot podobnì obìtoval Bohu. Být laskavý k pronásledovatelùm Erich Honecker se svou enou byli nìkdejšími diktátory ve Východním Nìmecku. Na svìdomí mají tisíce uvìznìných i nevinnì zabitých lidí. V roce 1989 však byli svreni a pøinuceni opustit svùj pøepychový dùm. Kvùli chatrnému zdraví byl Honecker propuštìn z vìzení, ale jeho bývalí soudruhové se k nìmu neznali, a tak nemìl ani kde bydlet. Následnì mu poskytl útoèištì ve svém bytu faráø Holmer, øeditel køesanského domova pro seniory. Pro tento skutek mìl faráø Holmer dobrý dùvod. Kvùli reimu, který Honecker zastupoval, nemohly faráøovy dìti dostudovat ani støední školu, protoe se odmítly pøipojit k aktivitám komunistické mládee. A tak se Honecker podílel na ponièení jejich profesního ivota. Avšak køesan je povinen milovat i svoje nepøátele, odpovídat na zlo dobrem, a všechno to konat s radostnou ochotností. Pán bude šastný, e bude mít u sebe navdy takového faráøe. Na køíi se pøece Jeíš modlil za ty, kteøí ho pøibíjeli na køí. Je to i náš pøístup? 3

6 Køtìní nepøátel Ruský pastor Bondarenko, který byl dvakrát zatèen na pøíkaz jistého plukovníka tajné policie, si vzal za cíl pøivést ke Kristu svého pronásledovatele. Sám Jeíš se pøece rozhodl obrátit Saula z Tarsu, svého èasu nejhorlivìjšího hubitele církve, právì kdy se Saul ubíral do Damašku, aby tam uvìznil køesany. A podobnì jako Jeíš byl i Bondarenko úspìšný a dostalo se mu privilegia pokøtít plukovníka i jeho syna. Podobnì i ukrajinský vìøící Vladimír Chajlo pøivedl ke Kristu psychiatra tajné policie KGB, který ho pøedtím dostal kvùli jeho víøe do ústavu pro choromyslné. Nakonec pøišel k obrácení i syn zmínìného psychiatra, kterého komunisté pozdìji rovnì zavøeli do podobného sanatoria. Takoví vìøící budou Kristu milými druhy. Pøipojme se k nim a oblibme si cestu køíe, odpouštìní i radosti v tìkém utrpení. Znal jsem kdysi jistého rumunského pravoslavného patriarchu, který nepochybnì miloval Jeíšùv pøíchod i vìèné pøebývání s Pánem. Avšak zùstává otázka, zda to bude milé i Jeíši, aby s ním pobýval navdy? Kdy zemøel Stalin, pøinesl tento patriarcha spoleènì s pøedstaviteli dalších vyznání kytici kvìtù k soše diktátora, kde jeden po druhém pronesli ke Stalinovì poctì oslavnou øeè. Pøitom byl Stalin prezidentem Mezinárodní ligy ateistù a mìl na svìdomí desítky milionù nevinných obìtí. Tito hlavní duchovní pøedstavitelé se navíc zøekli pøed komunistickou policií tìch pastorù, kteøí zùstali vìrni Kristu a kteøí navíc záhy zmizeli ve vìzení. Lidé, kteøí jsou ještì dnes pastory, kdysi souhlasili s mým uvìznìním. Nìkteøí knìí donášeli agentùm tajné policie informace, které získali pøi zpovìdi. Tito lidé nebyli nevìøící. Chovali k Jeíši lásku podobnì jako Petr, kdy zapøel Krista. Mohou èinit pokání, aby jim bylo odpuštìno. Není však lepší uvìdomit si, e budeme s Jeíšem navìky a e se máme ji nyní po všech stránkách pøipravit na setkání s ním? Stojí psáno: Královská dcera v celé své slávì ji èeká uvnitø, svùj šat má protkaný zlatem. V záøivém odìvu ji vedou králi... (alm 45,13 14) Je Boím zámìrem, abychom se pøipravovali na setkání s Jeíšem jako na svatbu. Jsme pøece jako církev jeho nevìstou a mìli bychom ho naplnit radostí. Váš Richard Wurmbrand [Richard Wurmbrand ( ) rumunský luterský faráø, který byl pro svou víru vìznìn ètrnáct let v komunistickém aláøi. Po odchodu na Západ zaloil se svou manelkou Sabinou v roce 1967 mezinárodní misijní organizaci, jejím cílem je pomáhat pronásledovaným køesanùm. Tento èlánek pochází z amerického zpravodaje Hlasu muèedníkù z èervna 1990.] 4

7 P R O N Á S L E D O V A N Á C Í R K E V D N E S Køesané v Nigérii obì a chvála Pastor Justin hledí na budovu sboru COCIN, která se nachází ve ètvrti Sarkin Mangu mìsta Jos v severní Nigérii. Pro náhodného diváka to vypadá jako dìsivý sen. Okenní a dveøní rámy pokrývají saze. Uvnitø ohoøelé zbytky oltáøe a oèazený køí bez kovového lesku. Špinavé skvrny na popraskaných zdech, kolem leí ohoøelé zbytky nejrùznìjších pøedmìtù. A v nedalekém sousedství se do výšky tyèí jeden z mnoha minaretù. Hrùzu nahánìjící zvuky islámského svolávání k modlitbám, které sem doléhají z tlampaèe místní mešity a které pastorovi pøipomínají noc, kdy se islámští fanatikové pokusili znièit jeho sbor. Onen pátek 28. listopadu 2008 bylo celé mìsto Jos na nohou. Islámští bojovníci táhli celým mìstem, zabíjeli køesany a vypalovali jejich domy. Došlo i na sbor pastora Justina a pøilehlé stavení vèetnì jeho domu. Celkem bylo tuto noc zabito na pìt set lidí vèetnì šesti pastorù. Ètyøicet církevních budov lehlo popelem. Útok trval a do následují- cího dne. Pøestoe pøišel o svùj dùm i všechno vlastnictví, na svém místì setrval. ije zde i nadále, a i kdy místní muslimští radikálové vypisují na hlavy takových pastorù odmìny, Justin své farníky neopustil. Nadále organizuje ve ètvrti shromádìní, a to navzdory tomu, e jeho sousedy jsou tití muslimové, kteøí se podíleli na znièení sborové budovy, a aèkoli z nedalekého minaretu sledují všechno dìní na církevním pozemku. Toto nepøátelství pastora Justina ne ochromilo. A podobný pøístup mají tisíce køesanù, kteøí ijí na severu Nigérie a kteøí kvùli své víøe v Krista zakoušejí znovu a znovu nejrùznìjší protivenství. A pøestoe jsou svìdky mnoha hrùz, obìtují tito nigerijští køes- ané Bohu obì chvály. KEBBI SOKOTO ZAMFARA NIGER KATSINA KADUNA 250 zabitých vysídlených státy se zákonem šaríja Od roku 1999, kdy Nigérie získala demokratickou vládu, zemøelo pøi náboenských nepokojích na severu zemì tisíc lidí a dalších lidí muselo odejít ze svého domova. Na této mapce jsou znázornìna místa, kde došlo k nejvìtšímu násilí. Pronásledování je nevyhnutelné Nigérie je domovem jedné z nejvìtší muslimské populace na svìtì. Pøestoe je zemì rozdìlena z náboenského hlediska víceménì rovnomìrnì KANO BAUCHI PLATEAU YOBE GOMBE BORNO 5

8 V souèasnosti Hlas muèedníkù pomáhá zhruba 90 % obìtí posledního útoku v Nigérii, a to jak zajištìním lékaøské péèe, tak uhrazením nezbytných výdajù. 6 mezi muslimy a køesany, na severu zemì ije vìtší procento muslimù. Tamní islámští extrémisté se snaí získat politickou kontrolu, zavést zákon šaríja a oèistit tento region od nemuslimù. A z tohoto dùvodu je kadý Kristùv vyznavaè vtaen na severu Nigérie do náboenského násilí. V roce 2000, kdy dvanáct severonigerijských státù zavedlo zákon šaríja, došlo následnì k eskalaci napìtí mezi muslimy a køesany. Protesty køesanù, kteøí se náhle ocitli pod tímto islámským zákonem, zaehly náboenské nepokoje v mìstì Kaduna. Pøi nich bylo bìhem dvou dnù nejhoršího náboenského násilí v novodobé historii této zemì zabito více ne dva tisíce vìøících. V následujících devíti letech si museli tamní køesané zvyknout na nové a nové projevy perzekuce. Pøesto tuto zem neopustili. Z Bible jsou po uèeni o tom, e køesany èeká pronásledování (Jan 16,2). Vìdí, e si Bùh pouívá tìkosti k jejich duchovnímu pøetavení. A tak je zde stále trvající napìtí paradoxnì pøíèinou existence celých skupin vìøících, kteøí se hluboce oddali Pánu. Církev Kristova je v severní Nigérii silná a krásná právì kvùli tomu, èím musí procházet. Potøebujeme povzbuzení, protoe pronásledování je zde nevyhnutelné, øekl nám Awuna Sunday, køesan, kterému minulý rok nálo vybuchlá pøi jednom z nepokojù v mìstì Jos roztrhala obì ruce. Awuna si stále pomíná slova z šesté kapitoly idùm a patnácté kapitoly Janova evangelia, kde se píše o pevnosti ve víøe i o tom, e máme, jako ratolesti rostoucí ze pøi- stromu Kristova, pøinášet hojné ovoce. Awuna je jedním ze stovek nigerijských køesanù, kteøí zùstávají vìrni své víøe navzdory utrpení. Pobiti jako ovce Stejnì jako Awuna, zná i Monika z první ruky, e být v severní Nigérii køesanem znamená nevyhnutelné utrpení. V rozhovoru se nám svìøila, e duchovní sílu èerpá zvláštì z páté knihy Matoušova evangelia: Jeíš prohlašuje, e jeliko byl pronásledován on, bude se tak dít i jeho následovníkùm proto kdokoli nese tento køí, bude jednoho dne èelit pronásledování. Toto místo nosím ve své mysli jako zbraò a a do dneška mi dává sílu, uvádí Monika. Pøi rozhovoru Monika svírala v ruce kapesník, kterým si utírala slzy, kdy vzpomínala na osudový den 11. kvìtna V duchu slyší ještì stá-

9 le hlas svého manela, kterého v onen den vidìla naposledy ivého. Manel pøibìhl se zprá vou, e v mìstech Jos a Kano propukly nepokoje a muslimové se chtìjí mstít. Kdy potom Monika vypráví o událostech, které se v Ka no udály, nedokáe potlaèit slzy. Kdy jsme vyšli do ulic, všichni kolem nás utíkali, aby si zachránili ivot. V patách za nimi bìeli muslimové ozbrojení noi a holemi a koho popadli, toho bez milosti zabili. Monice i jejím dvìma dìtem se podaøilo zavèas uprchnout. Avšak i po pìti letech ji traumatizují vzpomínky na to, co jí øekli muslimští sousedé Monika stále vzpomíná na svého manela, kterého bìhem ne- o smrti jejího manela. Oni ho rozsekali na pokojù zabili muslimští radikálové. kusy a nechali leet jen tak na ulici. Potom vtrhli do našeho domu a pobrali nám všechno, co se jim hodilo. Takové poèínání bylo tehdy bìné, a navíc poté co dùm vyloupili, tak ho ještì zapálili. Bìhem prvních dnù po manelovì smrti se Monika snaila utìšovat své dìti tím, e Bùh zùstává jejich ochráncem a potìšitelem. Øekla jsem jim, e i kdy u s námi tatínek není, je to Bùh, který se o nás bude starat, a e mu musíme dùvìøovat, jako tomu, kdo vládne naší víøe i našim ivotùm. Prostøednictvím našich nigerijských partnerù jsme Monice pomohli se zavedením vlastní ivnosti, aby byla sobìstaèná a nemusela být na nikom závislá. Její dìti jsou nyní ve støedisku Hlasu muèedníkù v jiném nigerijském mìstì, kde jsou v bezpeèí a chodí do školy. Vaše pomoc i modlitby pro nás velmi mnoho znamenají, prohlašuje Monika. A jak je tomu s tìmi, kteøí zabili Monièina manela? Kadý den se za nì modlím, aby jim Bùh otevøel oèi a aby tak pochopili, jaké spáchali zlo. Modlím se, aby je Bùh pøivedl k pokání a k lítosti nad svými høíchy, aby tak mohli uvìøit v Jeíše Krista To je to, co èiním, a o èem mì i pouèuje Písmo, vyznává Monika. Bùh mì zachovává Tasallah Oyesanya je muslimská konvertitka ke køesanství, která si je dobøe vìdoma dùleitosti modlitby za své nepøátele. Bible mì pouèuje, e mám lidi milovat bez ohledu na to, jak se ke mnì chovají, prohlašuje Tesallah. A tak lidem odpouštím, nebo Bùh odpustil mnì. Odpustil mi mé høíchy, a tím mì vybízí k tomu, abych zase já odpustila tìm, kteøí se proti mnì provinili. Jako odpustil Kristus, tak musíme odpustit i my, to je to, co od nás Bùh oèe kává, dokonce i tváøí v tváø velikému pronásledování. Pøed lety, kdy Tasallah uvìøila v Krista a provdala se za køesana, 7

10 odmítla její muslimská rodina uznat Tasallahinu novou víru. A kdy potom její manel náhle zemøel, rodina ji opustila úplnì. Ale zavrení ze strany její rodiny nebylo jedinou vìcí, kterou Tasallah trpìla. V roce 2004 ji málem zabil zástup muslimských extrémistù. Tenkrát mì tloukli do hlavy nìjakým prknem se zatluèenými høeby, vzpomíná Tasallah. Pokoušela jsem se bránit, ale útoèníci vytáhli nù a bodli mì nejprve do jednoho a pak do druhého ramene. Potom mì zaèali bít klacky po celém tìle, Tasallah ukazuje, kam ji útoèníci opako vanì udeøili prknem vèetnì hlavy. Ještì jsem staèila zahlédnout, e kolem stojí dav lidí, kteøí celou scénu se zatluèenými høeby. mlèky pozorují. Násilníci navíc Tasallah poøezali støepy z rozbitých lahví. V jednu chvíli se jí podaøilo ještì útoèníkùm vysmeknout a hledat pomoc u nìjakého mue, který právì nasedal do auta. Tasalllah se mu snaila vysvìtlit, e jí jde o ivot. Mu však odpovìdìl: Jdi pryè, jsi nevìøící. Pøece si nìkoho takového nevezmu do auta. Jen a tì zabijí, nic jiného si stejnì nezasluhuješ. Tasallah vzpomíná, e se ještì rozhlédla kolem sebe, ale vidìla, e není, kam by utekla, a tak se modlila: Jeíši, odevzdávám ti do tvých rukou svého ducha, nech se dìje v mém ivotì tvá vùle. Po této modlitbì k ní pøistoupil jeden z muslimù a odvezl ji do nemocnice. Mìla jsem hrozné bolesti, byla jsem celá zakrvácená a zaèala jsem ztrácet vìdomí. Ale Bùh mì zachoval pøi ivotì, vzpomíná Tasallah. Bìhem tohoto útoku Tasallah ještì nevìdìla, e køesané v celém Kano jsou honìni a štváni jako zvìø, støíleni a ubíjeni islamistickými bojùvkami. Tito gangsteøi své poèínání ospravedlòovali tvrzením, e jde o odvetu za nepokoje, ke kterým pøedtím došlo v sousedním mìstì Jos. Thasallahiny dìti, Emanuel a Josefína navštívily ještì tého dne svou matku v nemocnici. Osmiletý Emanuel jí øekl: Maminko, ty se uzdravíš, Jeíš to pro tebe urèitì uèiní, on jediný to mùe zpùsobit, neplaè, uzdravíš se. Tasallah vzpomínala, jak jí potom Emanuel utíral slzy, a ještì dodala: Toho dne mì Pán mocnì posílil. Naší zbraní je Bible Po dvou týdnech strávených v nemocnici byla Tasallah propuštìna domù. To, co mìlo být jejím posledním dnem na zemi, Pán obrátil ve slavné svìdectví, kterým potìšuje další eny. Tasallah nyní spolupracuje s Hlasem muèedníkù v Kano a pomáhá vdovám, které pøišly o své manele pøi protikøesanských nepokojích. Vysvìtluji tìmto vdovám, e je nesmírnì dùleité, aby na sebe pohlíely ve svìtle svìdectví Boího slova. Pokud máte Boí slovo, pak zde není ádná hora, která by obstála a zùstala vám stát v cestì. Bible nám poskytuje dokonalou zbraò. To je to, co jim stále zdùrazòuji, vypráví Tasallah. 8

11 Tasallah má sama silné osobní poznání toho, co Písmo øíká o utrpení, a vypráví tedy druhým o vìcech, které sama proila. Povzbuzuje ostatní pøe devším k vìtšímu poznání Boha a pøipravuje je tak na dobu rùzných zkoušek. Je toti pøesvìdèená, e to utrpení, kterým si sama prošla, je více ménì nevyhnutelné. To se stane, kdy následujete Jeíše tím zpùsobem, který On sám ádá, a vìøte mi, vím co je to utrpení celá moje rodina se mì zøekla Kdy se mì jednou ptali, kdy se vrátím, odpovìdìla jsem jim, e se nevrátím nikdy nazpìt, protoe jsem se vydala a jdu za Jeíšem. Tasallah zná nìkteré lidi, kteøí tajnì vìøí v Jeíše, avšak kvùli strachu z následkù o tom radìji mlèí. Pokud jste muslimem, ale pak èiníte pokání a stanete se køesanem, budou hledat zpùsob, jak vás zabít a jak se vás okamitì zbavit. Lidem, kteøí se v takové situaci nacházejí, se Tasallah snaí ukázat na Jeíšùv charakter. Jeíš nikdy neøekl, e bychom mìli za nìho bojovat, ale øíká, e se máme modlit i za ty, kteøí nás pronásledují. A to je právì to, co my kadodennì èiníme. Za nìjakou pomstu se nemodlíme. Hlas muèedníkù peèuje o vdovy Bìhem náboenských nepokojù v únoru 2000 v Kadunì, pøišla Hauwa Gandu o svého manela. Aby rodina nemohla jeho tìlo identifikovat, radikálové ho spálili a ostatky hodili do hromadného hrobu. Zpráva o otcovì smrti velmi tìce zasáhla jeho tehdy tøiadvacetiletou dceru Josefínu. V její mysli se nìco zlomilo. Záhy po otcovì smrti odešla z domu a její matka ji našla a po dvou dnech. Ještì po devíti letech má Josefína psychické problémy. Dostává záchvaty hnìvu a èasto na nìkolik dní zmizí z domu a její rodina neví, co se s ní dìje. Pøed nìkolika lety ji navíc znásilnil nìjaký cizinec. Hauwa nemùe Josefínu nechávat o samotì. Kromì toho se rodina èasto potýkala s finanèní tísní. Nyní se však situace zmìnila. Pracovníci Hlasu muèedníkù Hauwu a její rodinu pøestìhovali z nevyhovujícího bydlení do èistého novì zaøízeného obydlí. Hlas muèedníkù jí rovnì poskytl malou pùjèku, která Hauwì umoní zaloit si vlastní ivnost malý krámek, kde bude prodávat obilniny. Naši pracovníci se rovnì snaí opatøit Josefínì odpovídající lékaøskou péèi. Hauwa se nám svìøila, e smrt jejího manela i psychické problémy Josefíny její vírou otøásly. Nyní však nabyla novou sílu ke slubì Bohu, a to pøedevším díky vìøícím, kteøí jí pomáhají. Závìrem rozhovoru nám Hauwa odcitovala dva verše ze 40. almu: ádostivì oèekával jsem na Hospodina, i naklonil se ke mnì a slyšel mé volání (verš 2) a vloil v ústa má píseò novou, chválu Bohu našemu (verš 4). Bùh na nás nezapomnìl Hajara Hagaji se ono úterý 22. února 2000 probudila èasnì ráno. Ze spánku ji vyrušilo volání, které pøicházelo od muslimských sousedù. Slyšela, jak na ní volají: Hajaro, vezmi na vìdomí, e dneska budeš mrtvá ty 9

12 Hlas muèedníkù pomáhá nigerijským vdovám poøádáním šicích kurzù. Po jejich ab solvování si mnohé z nich otevøely vlastní krejèov skou ivnost. 10 i tvoje dìti. Pak zaèaly na dùm, kde Hajara ila, dopadat kameny a ho øící pneumatiky. V tomto domì ilo asi tøicet nájemníkù, všichni køesané. Kolem poledne se ji dál nedokázali ubránit útoèníkùm, ozbrojeným støelnými zbranìmi a noi. Dvaadvacet lidí, vèetnì Hajaøina manela a ètyø z je- jich dìtí, pøišlo o ivot. Útoèníci jejich tìla naházeli do studnì a stavení zapálili. Hajaøe se podaøilo se dvìma svý mi dìtmi utéci, tøebae utrily mnoství ran. Pøi poáru pøišla navíc Hajara o veškerý svùj majetek. Cítila jsem se, jako by zabili i mne, pøipadala jsem si jako naprostý vyvrhel. Cítila jsem výsmìch lidí, po nìkolik mìsícù jsem skoro nejedla, zanedbávala jsem i osobní hygienu, take jsem onemocnìla nìjakým svrabem. Zaèala jsem se bát, e pomalu pøicházím o rozum. Jeden z nigerijských pracovníkù Hlasu muèedníkù ji nahradil ztracenou Bibli. Asi šest mìsícù po osudném útoku èetla Hajara místo z Izajáše 25,8: Panovník Hospodin provdy odstraní smrt a setøe slzu z kadé tváøe, sejme potupu svého lidu z celé zemì; tak promluvil Hospodin. Tento verš dal Hajaøe novou dílu k dalšímu ivotu. Její srdce naplnilo èerstvé pøesvìdèení, e Bùh svùj lid neopouští. Kdy jsme se setkali s Hajarou o devìt let pozdìji, její tváø záøila du- chovní radostí a vírou. Její dvì dìti nyní spoleènì s dalšími 250 dìtmi studují na škole pøi Štìpánovì støedisku, které sponzoruje Hlas muèed- níkù. Hajara také od naší misie dostala stroj na mletí obilí, díky nìmu si mohla zaloit drobnou ivnost. Hlas muèedníkù mi pomohl, abych se opìt postavila na vlastní nohy, prohlašuje Hajara. Nyní se ji zase cítím jako plnoprávná obèanka naší zemì jsem nesmírnì vdìè ná Bohu i všem, kteøí nám pomohli. Neoblomná trpìlivost Mysl ponoøená do modlitby, odpouštìní a láska, to jsou nástroje, kterými nigerijští køesané pøemáhají nenávist svého okolí. Právì oni potøebují zvláštní hojnost všech tìchto duchovních darù, nebo zatím nejsou jakékoli známky toho, e by bylo nemilosrdné pronásledování køesanù v severní Nigérii na ústupu. Právì v únoru tohoto roku došlo v severním nigerijském státì Bauchi k nepokojùm, které roznítili militantní muslimové, a pøi kterých zahynulo devìt køesanù a tøi tisíce se jich stalo bìenci. Hlas muèedníkù tìmto pronásledovaným vìøícím poskytl potraviny a lékaøskou pomoc.

13 Násilnosti v Bauchi vedly jedny z tamních novin k odmaskování toho, co násilníci nazývají zabíjení ve jménu Alláha a k naléhavému vyzvání svých krajanù, aby se zasadili proti perzekuci køesanù. Avšak i bez podpory vlády a svých bliních køesané jako Justin, Awu na, Mo nika, Tasallah a tisíce dalších vìrných Kristových následovníkù ijí na severu Nigérie nadále uprostøed muslimské vìtšiny a odmítají svou víru skrývat. Jejich církevní pøedstavitelé je pøipravují na nevyhnutelné utrpení, a zámìrnì je vyuèují pøednostnì tomu, co Bible øíká o perzekuci køesanù. Jakoto údy tého Tìla, jsme hrdi na trpìlivost, vìrnost a odvahu tìchto našich bratøí a sester. Pamatujme na nì ve svých modlitbách a vyprošujme jim vytrvalost pøi následování Pána Jeíše. Hlas muèedníkù, USA, èerven 2009 Pøed devíti lety pøišla Hajara pøi protikøesanských bouøích o manela a ètyøi dìti. V Bohu nalezla novou sílu k ivotu. Naše misie ji pomohla zaloit si malou ivnost. Ú V A H A T O M A W H I T A Poehnání, kterému se chceme vyhnout Všichni bychom rádi zanechali svým dìtem za dìdictví po nás dobré vìci, tøeba pìkný nábytek èi auto anebo dùm. Apoštol Pavel sice pouívá termín dìdici poehnání, jene pokraèuje a popisuje takový druh poehnání (v øeètinì makarios = šastný), o kterém bychom radìji ani neslyšeli. Ale i kdybyste pro spravedlnost mìli trpìt, jste blahoslaveni. (1. Petrova 3,14). V roce 1992 jsem se zúèastnil bohosluby v jednom sboru v severní Nigérii. Tamní muslimové vypálili tìmto køesanùm velký kostel úplnì do základù. Køesané pak vystavìli nový kostel, který mìl kovovou konstrukci a místo døeva pouili plech. O mìsíc pozdìji militanti znièili i tento kostel buldozerem. Ale køesané se pøesto vrátili, kostelní lavice postavili na holou zem a pokraèovali ve svých shromádìních a chvalozpìvech pod havým sluncem. A byli blahoslavení. V Lukášovì evangeliu 6,22 23 øíká Jeíš svým uèedníkùm, Blahoslavení jste, kdy vás budou lidé nenávidìt, a dodává, e mají nad tím jásat radostí, nebo mají velkou odmìnu v nebesích. Rádi bychom si mysleli, e Jeíš tato slova adresoval pouze svým novým uèedníkùm nebo nìjakému misionáøi, který se na svém misijním poli koupe v potu. Ve své pøirozenosti se od nìèeho takového s odporem odvracíme. Pokud jsme jako køesané uráeni v médiích nebo nás zesmìšòují rùzní mudrci tohoto vìku 11

14 anebo jsme pokutováni vysokými èástkami (jak se stalo v Novém Mexiku køesanské fotografce Elaine Hugueninové, která odmítla fotografovat lesbickou svatbu), spíše se cítíme, jako by nás nìkdo fackoval nebo proklínal. Zde je k tomu tématu nìkolik dobrých zpráv. Pøednì Boí pøízeò vdycky nìjak souvisí s našimi momentálními okolnostmi. Starozákonní materiální poehnání které v kontextu pøijímáme k posílení našeho pohodlného ivotní stylu jsou skuteènì nicotné ve srovnání Hossein Karimi k novozákonním cestám poehnání, které nám nikdo nemùe vzít. Mùeme ale rovnì zùstat vyloupenými, pozemsky smýšlejícími dìtmi, které se rozhodly ignorovat desítky pasáí Nového zákona (Matouš 5. a 10. kap., Lukáš 6. kap., Skutky 5. kap., a mnoho dalších). Pøíleitost vystavit svoji víru ohni tohoto svìta bychom nemìli promaròovat jen kvùli strachu z nepøátelství a odporu. Dùvodem k tomu, e raná církev pøeila a dokonce i rostla za krutého pronásledování v prvních stoletích své existence, bylo poehnání Ducha svatého láskou a horlivostí vùèi tomuto svìtu. Tatá milost a postoj odpuštìní byl ochranou pro duše tìchto vìøících. A to, e byli první køesané biti a mnohokrát pøišli o své vlastnictví, pro nì znamenalo jen další dùvod k radosti ve víøe. Je nám jasné, e ziskuchtiví Øímané nebyli obráceni zis- kuchtivými køesany. Tito køesané zakoušeli novozákonní poehnání, které vùbec nezáviselo na emoèních nebo materiálních proitcích, která by mìla dosvìdèovat všechna zaslíbení Nového zákona týkající se poehnání nebo štìstí. Nárùst køesanské komunity v Íránu rovnì souvisí s poehnáním tìch, kteøí jsou pro svou víru pøedmìtem nenávisti. Íránského køesana Hosseina Karimiho (viz Hlas muèedníkù 2/2009, str. 15) zatkla 30. ledna tohoto roku íránská tajná policie v mìstì Karaj. Byl zadrován sedmadvacet dní. Sedmadvacetiletý konvertita ke køesanství Hossein byl obvinìn z úèas ti na ilegálních domácích shromádìních, z evangelizování, skladování Biblí a opuštìní islámu. Jednalo se ji o jeho druhé zatèení. Tentokrát byl podmíneènì propuštìn, kdy dal v zástavu svùj dùm. Pokud Hossein nakonec kvùli své víøe o dùm pøijde, budou se nebesa dívat na jeho obì jako na prokletí anebo poehnání? Zastaví svou èinnost? Ví o tom, e pokud patøí všechno Bohu, nepøichází ve skuteènosti vùbec o nic? Myslím si, e to ví. Jeíš mu zaslíbil, e jednou bude mít neskonale vznešenìjší pøíbytek. Jsme ochotni být ze strany tohoto svìta zavreni? Jsme ochotni jít za brány, kde trpìl i Jeíš? (idùm 13,12 13) Pøidejte své jméno k dvoutisíciletému seznamu tìchto vítìzù (nikoli obìtí), kteøí vzali ochotnì svùj køí, aby pro Jeíše Krista pøijali poehnání v podobì nenávisti, zavrení nebo dokonce smrti. Dokud zùstáváme v Kristu, On zachytává na nás vysílané kletby a promìòuje je v drahokamy. Hlas muèedníkù, USA, èerven

15 S V Ě D E C T V Í P R O N Á S L E D O V A N Ý C H K Ř E S Ť A N Ů Indie Døívìjší pronásledovatel církve svìdèí nyní o Kristu Vasant Pai vytrhl mladému evangelistovi leták z ruky a s nechutí na nìj pohlédl. Byl nadepsán slovy Ninage Rakshane Beke Potøebuješ spasení? Jak Vasant trhal leták na kusy, zbylí èlenové jeho party zaèali mladíka tlouci. Za chvíli se k nim pøidal i Vasant. Vasant vyrostl v mìstì Challakere v Indii. Byl synem hinduistického knìze. Jeho bratr, jako hinduistický vizionáø, se hlásil k extrémistické náboenské sektì Hindutva. Vasantovi vštìpoval pøesvìdèení, e køesané jsou jejich nepøátelé. A tak tento mladý mu, který se mìl jednoho dne stát hinduistickým knìzem v Karnataka, nevynechal jedinou pøíleitost k pronásledování køesanù. Tloukl jsem je, prohlašuje Vasant. Mìl jsem ve zvyku je nechat svléknout do pùl tìla a pak jsem je mlátil tak dlouho, dokud nezaèali øádnì krvácet. U ani nedokáu spoèítat, kolik Biblí jsem spálil. Vasant uvádí, e jeho poèínání bylo zcela typické pro hinduistické radikály v Indii, kteøí svou agresi obracejí vùèi køesanùm. Tøebae je v médiích Indie líèena jako víceménì pokojná zemì, Vasant vypráví, jak hinduistiètí radikálové své stoupence uèí fyzicky týrat køesany. Pøestoe byl Vasant veden k této nenávisti, byl na druhé stranì zvìdavý na uèení o jejich spasiteli Jeíši Kristu. V šestnácti letech, kdy kvùli své ambici stát se hinduistickým knìzem, stu do val starovìké sanskrtské texty, narazil Vasant na pasáe týkající se lidské høíšnosti, potøeby spasitele pro vykoupení èlovìka, a zejména pak na slova om shree kannika sutaya namaha, co znamená svatého syna panny. Jak jsem èetl, dospìl jsem k tomu, e tato místa pojednávají o Jeíši. A kdy jsem se pak ptal rodièù i svého uèitele, co tyto termíny znamenají, nikdo mi na to nedokázal kloudnì odpovìdìt a spíše se snaili, abych se tím dále nezabýval. Ale Vasant pokraèoval v ještì hlubším studiu. Ji v této dobì se úèastnil rùzných zátahù na køesany, pøi kterých s ostatními militanty vìøící bili a pálili jim Bible. Jednu Bibli však nespálil, a místo toho si v ní zaèal èíst. Nìkolik let srovnával Bibli s hinduistickými texty. A tak pomalu zaèalo do nìho Boí slovo prosakovat a Duch svatý v nìm zaèal pracovat. Kdy se jeho rodièe do vìdìli, e ète Bibli, dostali strach. Musel pak chodit na pohovory s hinduistickými uèiteli, kteøí se ho vyptávali na jeho vztah k Jeíši. Ještì vìtší poprask zpùsobilo, kdy u nìho rodièe našli traktát Potøebuješ spasení?. Divné chovaní Vasantovo postupnì vyvolalo rozruch v celém jeho pøíbuzenstvu. Jeho dìdeèek byl vìhlasným hinduistickým knìzem, jeho starší bratr vyhlášeným Swami. Vasantova rodina 13

16 Hlas muèedníkù opatøil Vasantovi motocykl, aby mohl evangelizovat i v odlehlých venkovských oblastech. Evangelisty jako je Vasant zásobujeme Biblemi, køesanskou literaturou, hradíme jim cestovné a dalšími zpùsoby je podporujeme, aby obstáli pøi šíøení evangelia i uprostøed nepøátel. 14 si nemohla dovolit, aby nechala svého èlena chodit po okolí hlásat evangelium. Na šest mìsícù mì doma zamkli, vzpomíná Vasant. Jídlo a vodu mu podávali malým okénkem. Modlil jsem se ke všem hinduistickým bohùm, které jsem znal, ale vìdìl jsem, e mi z nich nikdo nepomùe. Nakonec jsem se zaèal modlit k Jeíši Kristu, aby mi pomohl, je-li on pravým Bohem. Krátce po této modlitbì byl Vasant skuteènì osvobozen. Ale jeho rodina se ho zøekla, pøestoe se nikdy nepøestal za všechny své pøíbuzné modlit. Vasant cítil povolání stát se evangelistou a tak zaèal hojnì studovat Boí slovo. Po èase mu napsala matka dopis, ve kterém vyjádøila pøání dovìdìt se nìco více o Jeíši. Šel jsem domù s velkou radostí v srdci a i oni vypadali šastnì. Po spoleèném jídle mu matka dala cukrový bonbon, který mìl vdycky rád. Za chvíli se mu ale zaèalo dìlat mdlo a cítil se hroznì slabý. V hrozném tušení vyskoèil od stolu a vybìhl z domu. V zoufalém bìhu cítil, jak ho pálí ruce a jeho tìla se zmocòuje tøes. Nakonec upadl uprostøed cesty a ztratil vìdomí. Naštìstí ho náhodní chodci dopravili do nemocnice. Vasant je pøesvìdèen, e se ho jeho matka pokusila otrávit. Pozdìji se dovìdìl, e ho jeho rodina symbolicky pohøbila coby vydìdìného a mrtvého syna. V té dobì byl Vasant úplnì sám a musel se nìkolik mìsícù všelijak protloukat. Kdy jednou kráèel pustými ulicemi, pøidruili se k nìmu dva mui. Jeden z nich byl Vasantovi nìjak povìdomý. Byl to onen mladý evangelista, kterého Vasant kdysi ztloukl. A místo toho, aby se mu nyní jako vydìdìnci a bezdomovci vysmáli, ujali se ho, dali mu peníze a Bibli a sehnali mu bydlení u jednoho køesanského dìlníka v sousedním mìstì. Od té doby uplynula øada let a Vasantovi prošlo rukama na padesát tisíc takových traktátù, které kdysi trhal a pálil a které v následujících letech rozdával hinduistùm po celé Indii. Èím se Vasant skuteènì stal, se lze dovtípit z jednoho pamfletu, který o nìm militantní hinduisté napsali. V tomto textu mimo jiné èteme: Tento mu patøil pùvodnì do rodiny bráhmanských knìí, ale nyní se dostal pod vliv Anglièanù, a zaèal obracet spousty lidí, co se mu daøí díky podvodùm, ke kterým patøí, podle jeho kritikù, to, e hovoøí laska-

17 vì s chudými a nejrùznìjšími zpùsoby jim pomáhá, shání mladým lidem práci, mladým enám opatøuje enichy a pomáhá tìmto rodinám v jejich zaèátcích, atd., co ale všechno koná s cílem obrátit je. Ach, hinduistiètí bratøi, pokud máte v sobì alespoò nìjakou muskou hrdost, sjednote se a uèiòte pøítr rejdùm tohoto èlovìka. A jednou se jim to u takøka podaøilo. Chytili Vasanta, zrovna kdy se vracel ze shromádìní, svázali ho, povìsili hlavou dolù a rozdìlali pod ním oheò. Ale naštìstí ho zachránil jeho soused a odvezl Vasanta do nemocnice. Vasant býval stoupencem Hindutvy, extrémistické hinduistické skupiny, a s podobnou skupinou, jako je ta na obrázku, napadal køesanské evangelisty. Hindutva usiluje o to, aby v Indii existovalo pouze náboenství hinduistické. Právì její pøívrenci jsou zodpovìdní za nedávné nepokoje v indickém státì Urísa, pøi kterých zahynulo mnoho køesanù. Tøebae Vasant dobøe ví, e unikl smrti jen o vlásek, pokraèuje i nadále ve své slubì pøi které rozdá asi 25 a 30 traktátù dennì. Nyní poøádá biblický tábor pro mladé lidi, kterého se úèastní i mláde z devíti sborù ze zámoøí. Nedávno pøišel pøi dalším útoku o ivot køesan, který pomáhal Vasantovi pøi organizaci tábora jako øidiè. Vasant byl pøi útoku zranìn a od té doby kulhá. Protoe se ale Vasant setkal se skuteènou Boí láskou, nemùe jinak, ne milovat i ty, kteøí ho pronásledují. Vyprávím jim o evangeliu, protoe neznají pravdu, øíká Vasant. Mìli by pochopit, e Jeíš za nì zemøel, aby mohli být zachránìni. Hlas muèedníkù, USA, èerven 2009 Z P R Á V Y Z E S V Ě T A ÈÍNA Zatèení známého obhájce lidských práv 4. února tohoto roku byl ze svého domova unesen tajnou policií Gao Zhisheng. Od roku 2005 byl Gao opakovanì zatýkán, vìznìn a krutì muèen èínskou tajnou policí. Jeho hlavní èinností, kterou komunistická vláda chápala jako nepøátelskou jejímu reimu, bylo obhajování pronásledovaných èínských køesanù. V roce 2006 zaloil Gao se skupinou dalších známých obhájcù lidských práv organizaci nesoucí název Asociace obráncù práv èínských køesanù. V roce 2007 byl Gao zatèen a za møíemi strávil padesát dní. V této dobì byl krutì muèen, co sám popisuje slovy: Tloukli mì tak hrozným zpùsobem, e jsem upadl na zem a zaèal jsem se zcela nekontrolovatelnì tøást po celém tìle. Gao své muèení pozdìji popsal v otevøeném dopise. Svou situaci v Èínì vy- líèil slovy: Bojuji za svobodu a lidská práva, 15

18 ale v dùsledku toho je celé rodinì svoboda odpírána. Má touha po právu a spravedlnosti nám v Èínì pøivodila pouta, okovy a nekonèící pronásledování. V reakci na mnoství protestních dopisù adresovaných zastupitelským a vládním úøadùm, popírá èínská vláda, e by Gao byl v nìkterém z èínských vìzení. Pošlete protestní lístek èínské ministryni spravedlnosti K tomuto vydání Hlasu muèedníkù je rovnì pøiloen protestní lístek adresovaný èínské ministryni spravedlnosti v souvislosti s utajovaným zatèením Gao Zhi shenga. Zde je pøeklad anglického textu na protestním lístku: Váená paní ministrynì, jsem informován(a), e èínské úøady drí od 4. února 2009 ve vazbì køesanského obhájce Gao Zhishenga. Zatèení provedlo kolem deseti pøíslušníkù Veøejné bezpeènosti, kteøí Gao Zhishenga násilnì odvedli z domu jeho pøíbuzných v jeho domovském mìstì. Nyní je dren na neznámém místì. V roce 2008 byl Gao Zhisheng nominován na Nobelovu cenu míru, je èínským vojenským vyslouilcem a známým obhájcem práv køesanù. Velmi mu leí na srdci osud èínského národa a je loajálním obèanem. Od roku 2005 byl Gao opakovanì Ji šest mìsícù je Gao Zhisheng vìznìn bez jakékoli zprávy i kontaktu se svou rodinou. 16 unášen, zatýkán a muèen èínskými úøady v souvislosti s jeho úsilím zastat se tìch, kteøí jsou pronásledováni pro svou víru. Gao, jeho manelka a jejich dvì dìti byli více jak dva roky sledováni a suováni policejními orgány. Jsem hluboce pøesvìdèen(a), o dobrých úmyslech a jednání Gao Zhishenga, a jsou mi i jasné dùvody jeho uvìznìní. Takovéto svévolné zadrení je však ji samo porušením smìrnic èínského zákona. Modlím se za èínské pøedstavitele a ádám tímto o okamité propuštìní Gao Zhishenga. Dìkuji vám za urychlenou pozornost této záleitosti. V úctì Hlas muèedníkù, USA, èervenec 2009 JEMEN Únos a vrada køesanských humanitárních pracovníkù 12. èervna došlo k únosu devíti zahranièních køesanù, z nich tøi byli zabiti. Zprávy naznaèují, e motivem bylo právì to, e šlo o køesanské humanitární pracovníky, podezøelé z evangelizaèních aktivit. Podle oficiálních zpráv opustili tito køes- ané mìsto Sa ada bez ozbrojeného doprovodu, aby navštívili jednoho lékaøe v sousedním mìstì. Skupina vìøících se zdrela v domì lékaøe asi dvì hodiny. Oèití svìdkové vidìli skupinu ozbrojených muù, jak køesany zastavují. Vyšetøovatelé jsou pøesvìdèeni, e únosci tøi rukojmí záhy popravili. Tìla zdravotních sester, šestadvacetileté Rity Stumppové a Anity Gruenwaldové, obì nìmecké národnosti a tøiatøicetileté Jiho- korejky Eom Young-sun se našla o ètyøi dny pozdìji v Údolí Noshour, které je známou oblastí, kde pùsobí Al-Kajda. Na základì informace èlena vyšetøovacího týmu jsou zbylí unesení køesané naivu. Podle posledních zpráv byli pøedáni místním obyvatelùm. V souvislosti s tímto násilným èinem byli zatèeni dva Jemenci. Hlas muèedníkù, Kanada, 24. èervna 2009

19 B I B L I C K É Z A M Y Š L E N Í Nejvyšší køesanská zásada [David] pøedstíral v jejich rukou pomatenost 1. Samuelova 21,13 Kardinál Štìpán Trochta z Èeskoslovenska, vìznìný v padesátých letech komunisty na základì vykonstruovaného procesu, byl ji døíve, ještì jako obyèejný knìz, poslán za úèast v odboji do nacistického koncentraèního tábora. Kdy došlo na hromadné vyvraïování vìzòù byl Trochta pouze zranìn. Ve snaze pøeítt, pøedstíral, e je mrtev. A kdy ho vynesli spoleènì s mrtvolami zavradìných spoluvìzòù, podaøilo se mu zachránit. Tímto zpùsobem pozdìjší kardinál pøelstil nacisty. Ale pøedstírání smrti je ovšem také urèitý druh li. Podle pøísných moralistù by ale mìl poslouchat nadøízenou vrchnost, která se rozhodla zabíjet nevinné. Mìl by vykøiknout: Ještì nejsem mrtev, prosím o další kulku. Kadé spravedlivé naøízení, je-li dotaeno do extrémních podmínek, se stává komicky absurdním. Je jistì naší povinností bránit se proti vrahùm; musíme bránit své rodiny, svou církev i svùj národ. Nejvyšším køesanským pravidlem není ani láska, ani pøísnost, ani pravda, ani moudrost, ani hledání potìšení, ani asketismus, ani sebeobì ani sebeobrana. Ale takové pravidlo je naznaèeno ve slovech sv. Antonína Velikého, mít ve všech vìcech správnou míru. Naše Duchem svatým osvícené svìdomí nám na základì Písma ukáe v kadé situaci správnou cestu. Z knihy Richarda Wurmbranda Reaching Toward The Heights Můžete nám psát na naši ovou adresu: ppc-sf@cmail.cz; ppc@prayer.cz Další informace v angličtině lze najít na internetových adresách: Aktuální informace o vězeněných křesťanech: Starší čísla v elektronické podobě naleznete na internetové adrese: mucednici.prayer.cz

20 MUÈEDNÍCI KØESANSKÉ VÍRY Skryté kameny v základech církve ŠEST MUÈEDNÍKÙ ZE SCILLIA Øímská øíše, rok 180 Stalo se to v roce 180 v mìstì Scil lium poblí Kartága (dnešní Tunisko) na území provincie rozpínavé Øímské øíše. Císaøem byl v té dobì Lucius Aurelius Commodus, který usedl na trùn po svém otci Marku Aureliovi. Podobnì jako pøedchozí císaøi, vyadoval i Commodus naprostou loajalitu všech obyvatel øíše. Ty, kteøí se odváili jakkoli odporovat, èekala smrt na popravišti nebo pøedhození lvùm. Jednoho horkého èervencového dne v mìstì Scillium byli pøed místního prokonsula, jím byl Vigellius Saturninus, pøedvedeni v okovech tøi mui a tøi eny. Byli obvinìni z nedostateèné loajality vùèi císaøi. Obalovaní dostali od prokonsula poslední pøíleitost zøíci se své víry v Jeíše Krista a slíbit oddanost Commodovi. Zøíci se anebo zemøít, to byla jejich jediná volba. Mluvèím celé skupiny byl køesan jménem Speratus. Ten prokonsulovi odpovìdìl: My jsme nespáchali nic zlého a v nièem jsme se neoddávali bezbonosti; nikdy jsme nevyøkli nìjaké kletby, ale kdy je s námi nespravedlivì nakládáno, vzdáváme díky, protoe ctíme svého vlastního Císaøe. Pozdìji ještì Hlas muèedníkù Vychází pìtkrát do roka. V prosinci vychází dvojèíslo. Toto periodikum je registrováno u Mi nis ter stva kultury ÈR pod evidenèním èíslem MK ÈR E Bulletin vydává obèanské sdruení POMOC PRONÁSLEDOVANÉ CÍRKVI K hlavním cílùm tohoto sdruení patøí: poskytovat hmotnou a duchovní pomoc pronásledovaným a potøebným køesanùm informovat veøejnost o pronásledování køes- anù podporovat vydávání literatury, která vypo vídá o køesanských muèednících a svìdcích víry. Obèanské sdruení úzce spolupracuje s celo svìtovou misijní organizací International Chris tian Association (ICA). Pìt hlavních zásad této misijní organizace je za lo- e no na biblickém verši epištoly idùm 13,3: 1. Podporovat køesany v šíøení evangelia v oblastech, kde jsou pro své svìdectví o Jeíši Kristu Speratus dodal: My neuznáváme císaøe tohoto svìta. Radìji slouíme Bohu, kterého nikdo z lidí nevidìl a vidìt nemùe. nic jsme neukradli, ze všeho platíme daò, protoe uznáváme svého Pána za císaøe králù a všech národù. Saturninus se obrátil k ostatním køesanùm a øekl: Nemìjte úèast v bláznovství tohoto èlovìka! Cittimus prokonzulovi odpovìdìl: Nebojíme se nikoho jiného ne našeho Pána Boha, který je v nebesích. Donata pøipojila: Ctíme císaøe jako císaøe, ale uctíváme pouze Boha. Vestia øekla: Jsem køesanka. Secunda prohlásila: Pøeji zùstat tím, kým jsem. Na to zaèal Saturninus tìchto šest køesanù uráet a prohlašoval je za šílence. Potom se znovu zeptal Sperata: Jsi tedy rozhodnut zùstat køesanem? Speratus odpovìdìl: Jsem køesan. A všichni ostatní se k nìmu pøipojili. Saturninus pak køesanùm nabídl, e jim dá tøicet dnù na rozmyšlenou. I po této dobì všichni trvali na tom, e jsou køes ané. Kdy bylo slyšení u konce, Saturninus pøeèetl rozsudek. Speratus, Nartalus, Cittimus, Donata, Vestia a další trvají na tom, e jsou køesané, pøestoe mìli pøíleitost vrátit se k øímským zvyklostem, proto se odsuzují k záhubì meèem. Speratus prohlásil: Díky Bohu! Dnes jsme muèedníky v nebi, chvála Bohu zvolal Nartalus. pro ná sle do vá ni, prostøednictvím køesanské lite ra tu ry, Biblí, rozhlasového vysílání, lékù a dalších fo rem pomoci. 2. Poskytovat v tìchto oblastech pomoc rodinám køesanských muèedníkù. 3. Podporovat vìøící, kteøí osobnì prošli utr pe ním v bývalých- komunistických zemích. 4. Nejrùznìjším zpùsobem se snait získávat pro Krista ty, kteøí se podílejí na pronásledování køes a nù v totalitních zemích a problémových ob las tech. 5. Informovat veøejnost o krutostech páchaných na køesanech. Tento bulletin lze bez plat nì ob jed nat na ad re se: Hlas muèedníkù pošt. pøihrádka Jindøichùv Hradec Úèet pro dobrovolné pøíspìvky: ÈSOB Jindøichùv Hradec è. ú.: /0300