Mendelova Univerzita v Brně Zahradnická fakulta v Lednici. Historický vývoj ovocnictví na území České republiky. Bakalářská práce
|
|
- Aneta Marková
- před 7 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Mendelova Univerzita v Brně Zahradnická fakulta v Lednici Historický vývoj ovocnictví na území České republiky Bakalářská práce Vedoucí bakalářské práce Ing. Tomáš Nečas, Ph.D. Vypracoval Tomáš Becha Lednice 2013
2 Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma: Historický vývoj ovocnictví na území České republiky vypracoval samostatně a použil jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém soupisu literatury. Souhlasím, aby práce byla uložena v knihovně Zahradnické fakulty Mendelovy univerzity v Brně a zpřístupněna ke studijním účelům. V Lednici,dne.. Podpis diplomanta... 2
3 Poděkování Děkuji mému vedoucímu bakalářské práce Ing. Tomáši Nečasovi, Ph.D. za cenné rady a pomoc, které mi poskytoval během konzultací této bakalářské práce. 3
4 Obsah: 1. Úvod Cíl práce Literární přehled Historie pěstování v ČR Produkční celky Produkční ovocné sady v ČR Integrovaná produkce v ČR Situace v pěstování jádrovin Jabloně Hrušně Situace v pěstování peckovin Třešně Višně Švestky a ostatní slivoně Meruňky Broskvoně Situace v pěstování Vlašského ořešáku Situace v pěstování drobného ovoce Angrešt Rybíz Maliny Diskuze Závěr Souhrn Resume Seznam použité literatury
5 1. Úvod Pěstování ovoce je nenahraditelným zdrojem, ať už se jedná o přímý konzum či jiné využití nebo zpracování. Ovoce obsahuje velice cenné nutriční látky, které v jiné potravě nenajdeme. Jedná se hlavně o vitamíny, vlákninu a také energetické látky v podobě sacharidů jednoduchých nebo složitějších. Pokud bychom pátrali hodně do minulosti jak se k nám pěstování ovoce dostalo, máme k tomu relativně málo historických zpráv. Zahrady, ve kterých se první introdukované druhy začínaly pěstovat, nebyly atraktivním předmětem pozornosti kronikářů ani historiků. Považovali je za obyčejnou součást hospodářského života, než aby jim věnovali opravdovou pozornost. Postupem času a se šlechtěním se začaly ovocné druhy více dostávat do krajiny, až se začaly pěstovat na ucelených pozemcích pro užitek. Za přelom v širokém zájmu pěstování ovoce se považují šedesátá léta dvacátého století, kdy produkce výpěstků zásluhou šlechtitelsko-výzkumných pracovišť a ovocných školek dosáhla značné intenzifikace. Po tomto rozmachu bylo snahou evidovat, kolik se čeho pěstuje a kde. Jaké jsou výnosy, srovnávat spolu lepší a horší roky na úrodu. Dále také nastínění možného vývoje do budoucna podle stáří sadů, rychlosti obnovy nebo ekonomické výhodnosti. 5
6 2. Cíl práce Cílem bakalářské práce je zmapovat historický vývoj pěstování veškerého ovoce na území České republiky. Tato práce je zaměřená na shrnutí těchto dat na území České republiky, kolik se vlastně pěstuje od kterého druhu stromů, kde je zastoupen který druh nejvíce. Zmapovat plochy, výnosy a odhadnout jaký bude vývoj pěstování ovoce u nás. Dále porovnat jednotlivé odrůdy, které se nejvíce pěstovali a pěstují, a které si bude trh do budoucna více žádat. Dále zjistit oblasti, kde se jaké druhy nejčastěji pěstovaly. Porovnat místa pěstování v minulosti a současnosti. A v diskuzi nastínit jakým směrem se bude dále ubírat předpokládaný vývoj intenzivního ovocnictví v České republice. 6
7 3. Literární přehled 3.1 Historie pěstování v ČR Historie pěstování ovoce v českých a moravských zemích je dlouholetá. Již naši dávní předkové byli dobrými ovocnáři. Po Bílé hoře došlo k úpadku našeho ovocnářství. Nový rozkvět nastal až v době Josefínských reforem, zejména od založení ovocných spolků. Na Moravě 1816 a v Čechách Nemalá pozornost byla věnována výsadbám ovocných stromořadí při nově stavěných cestách a silnicích. Na Moravě se o zvelebení ovocnictví zasloužil František Suchý. Měl velkou zahradnicko-ovocnickou praxi, pracoval na Štěpařském ústavu v Brně a poté se zasadil o založení Pomologického ústavu v Brně v roce 1900, kde působil jako ředitel. (NĚMEC, 1955) Vletech bylo na území Československé republiky necelých 50 milionů ovocných stromů. Po druhé světové válce se počet snížil na něco málo přes 40 milionů. Snahou bylo rozšířit počet ovocných stromů a zároveň zintenzívnit ovocnářskou výrobu. V šedesátých letech se začaly vysazovat intenzivní ovocné sady s možností použít velkovýrobní technologie. Cílem bylo zvýšení domácí produkce ovoce tak, aby s určitou kvótou ovoce dováženého ze zahraničí se mohla spotřeba ovoce na 1 obyvatele a rok přiblížit 100 kg. Což zdaleka není dosahováno, v roce 1950 byla spotřeba 62,9 kg celkového ovoce na obyvatele. Rok 1965 zaznamenal propad na 33,6 kg, v roce 1970 to bylo 50,0 kg a v roce 1980 se průměr vyšplhal na 56,7 kg. Stoupající tendence pokračovala do roku 1990 kdy se dostala spotřeba na 59,7 kg, dále postupně stoupala, rok 2000 se zastavila na čísle 75,0 kg. V roce 2010 byla spotřeba ovoce 84,0 kg celkového ovoce na obyvatele na rok. Ministerstvo zemědělství předpokládá menší snížení spotřeby a odhaduje ji pro rok 2011 na 79 kg na osobu za rok. (ŘÍMSOVÁ, 1994) Tradičními pěstovanými druhy v ČR jsou jabloně, hrušně, švestky, třešně a meruňky v teplejších regionech. Současný stav a pěstitelská úroveň dle hodnocení ovocnářskými inspektory není, až na několik specializovaných podniků, uspokojivá. Ve srovnání se zahraničím zaostáváme především ve výši hektarového výnosu, kvalitě (velikost plodů) a tržní úpravě. To co je srovnatelné, je nutriční hodnota plodu a chuťové vlastnosti. Hlavními příčinami tohoto stavu jsou nedostatky ve výběru 7
8 stanoviště při zakládání ovocných výsadeb, biologické a zdravotní hodnoty výsadbového materiálu ve vztahu ke stanovišti a typu výsadby. V neposlední řadě taky ne vždy dobrá pěstitelská úroveň. V posledních letech se prakticky zastavil nezbytný proces obnovy stávajících ovocných sadů. Dle odhadů je nutno každoročně zajistit výsadbu asi 1000 ha. Problémy vznikají v souvislosti se zvyšováním investičních nákladů, cen dodávek do zemědělství i v oblasti získávání dlouhodobých úvěrů pro zakládání dlouhodobých kultur. Z údajů vyplývá že před rokem 1992 se počet ovocných stromů pohyboval okolo 54 milionů, přičemž v současné době se snižuje a to zejména počty jabloní. Úroveň produkce není rovnoměrná, velký vliv mají především klimatické podmínky. Celková sklizeň ovoce se v letech pohybovala od 319 tisíc tun do 594 tisíc tun. Rozdíl mezi těmito hodnotami dosahuje poměrně vysokých 275 tisíc tun. To přináší problémy především při nadprodukci ovoce z hlediska jejího efektivního využití Produkční celky Produkci tržního konzumního ovoce zajišťují u nás především intenzivní ovocné sady neboli produkční sady. Přesto se produkce ovoce intenzivních sadů nepodílí rozhodující měrou na spotřebě, jako například u jiných států. Pro spotřebu ovoce v ČR je typické samozásobení vlastními produkty ostatních ovocných sadů a zahrad. Odhaduje se, že podíl samozásobení na spotřebě ovoce mírného pásma dosahuje asi 60%. V této souvislosti je významné vymezení pojmů. Zahrady: Pozemky na kterých se trvale a převážně pěstuje zelenina, květiny a jiné zahradnické plodiny, zpravidla pro vlastní potřebu. Pozemky souvisle osázené ovocnými hospodářskými budovami, skleníky či pařeništi. Ovocné sady: Pozemky souvisle osázené ovocnými stromy nebo ovocnými keři o výměře nad 0,25 ha. Intenzivní, produkční ovocné sady: Ovocné sady s výměrou nad 0,25 ha s pravidelným ošetřováním jako je řez, obdělávání půdy, ochrana proti chorobám a škůdcům. Tyto sady jsou určené především pro tržní účely konzumního ovoce. (ŘÍMSOVÁ, 1994) 8
9 3.1.2 Produkční ovocné sady v ČR Produkčních sadů bylo v roce 1970 v českých krajích evidováno ha a na těch se pěstovalo stromů z toho plodných bylo stromů. (JELÍNEK, 1971) Do roku 1985 se stav snížil na ha produkčních sadů a nejvíce zastoupenými jabloněmi ha. Tento stav se udržoval do roku 1990, kdy bylo produkčních sadů celkem ha. Tyto sady byly založeny nejčastěji v této době jako pásové výsadby čtvrtkmenů nebo štíhlých vřeten. Intenzivní ovocné sady mají rozhodující význam pro tržní produkci ovoce. V posledních letech se však jejich výměra v ČR snižovala. Od roku 1995 se tento nepříznivý stav evidentně zlepšil díky poskytování dotací na obnovu sadů, které v roce 1994 vyhlásilo ministerstvo zemědělství. V roce 1995 bylo vysázeno 633 ha intenzivních ovocných sadů a celková výměra sadů v ČR byla ha. V roce 1996 se vysadilo dalších 854 ha díky poskytnutým dotacím. (PISCHNOTHOVÁ, 1997) V roce 2000 bylo v ČR celkem ha intenzivních ovocných sadů. Což je pokles oproti minulému roku o 917 ha. Tento pokles je způsoben z části vyklučením kultur a z části převodem intenzivní výsadby do neintenzivní na základě inventarizace ovocných sadů. Téměř polovina našich intenzivních sadů je přestárlých. Oproti roku 1999 vzrostl jejich podíl o 16%. Na druhé straně významně vzrostl podíl výsadeb na počátku plodnosti. Nejhorší věkovou strukturu má drobné ovoce, dále broskvoně, hrušně a jabloně. Nejpříznivější věková struktura výsadeb je u švestek a slivoní, kde 26% vstupuje do plodnosti a 14% výsadeb je na počátku plodnosti. Jde především o pološvestky. (BUCHTOVÁ,2000) V tomto roce se mělo, podle podaných žádostí o dotace, nově vysázet v ČR 640 ha, přičemž k udržení věkové struktury a výši produkce ovoce posledních let je nezbytné vysázet každý rok 800 až 1000 ha sadů. Nové výsadby jsou budovány s větším počtem jedinců na jednotku plochy, opěrnými systémy a v některých případech se závlahou. U jádrovin stále nebyla ideální odrůdová skladba, bohužel i v některých novějších výsadbách bylo zastoupení odrůd, které jen těžko mohly hledat uplatnění na trhu.v této době je dosti problematické určit odrůdy, které by splňovaly všechny pěstitelské i tržní parametry. (BUCHTOVÁ, 2000) 9
10 V roce 2002 se předpokládala výsadba 870 ha nových intenzivních výsadeb, což znamená, že by se mohlo poprvé dosáhnout minimální hranice nezbytné k tomu, aby se zabránilo stárnutí sadů. (BUCHTOVÁ, 2002) V roce 2005 bylo v evidenci celkem ha intenzivních sadů, z toho plodné výsadby představovaly ha. Plochy přestárlých sadů se meziročně neustále zvětšovaly, stejně jako plochy sadů v plné plodnosti. V roce 2005 už dosahovaly podílu 50,5 %. Pozitivní skutečností byl růst podílu výsadeb v začátku plodnosti na 9,3 %. Nejhorší věková struktura byla nadále u drobného ovoce, stejně jako u jabloní, broskvoní a meruněk.. Nejpříznivější věková struktura výsadeb byla u švestek a slivoní a rovněž u třešní a hrušní. V období podzim roku 2004 a jaro 2005 bylo vyklučeno 425,2 ha přestárlých výsadeb a nově vysázeno s finanční podporou bylo 395,7 ha. (BUCHTOVÁ, 2005) Sklizeň ovoce z produkčních sadů v roce 2010 dosáhla tun z celkové plochy ha. Což je meziroční pokles o 32 %. Byla to tak dosud nejnižší sklizeň ovoce za posledních 15 let. V roce 2012 dosáhla sklizeň z intenzivních sadů ještě nižší úrovně než v předešlém roce, dohromady o 16% méně. Sklidilo se celkem tun ovoce z celkové plochy ha. Důvodem byly třídenní mrazy, které zasáhly počátkem května oblast severních, východních a západních Čech. Tam způsobily škody místy až 100 % na úrodě a poškození v rozsahu % se projevilo i v ostatních územích republiky. Vlivem následného poškození mrazem, vznik deformací, rzivosti, mrazových pásů na plodech, byl podíl konzumních jablek určený k přímé spotřebě výrazně nižší a tak tomu bylo i u ostatního ovoce. (OVOCNÁŘSKÁ UNIE, 2012) 10
11 plochy intenzivních sadů v ČR ha rok Graf 1: Vývoj ploch intenzivních sadů Integrovaná produkce v ČR Integrovaná produkce je ekonomická produkce vysoké kvality při uplatnění ekologicky přijatelných metod pěstování a minimalizace nežádoucích vedlejších účinků agrochemikálií při jejich používání. Klade důraz na zvýšení ochrany životního prostředí a lidského zdraví. Vyžaduje tak důkladné znalosti o cílech a zásadách integrované produkce ovoce, dodržování stanovené pěstitelské technologie, vyhovující zásadám integrované produkce, tak i kladný aktivní přístup pěstitelů ovoce k ochraně přírody. Cílem integrované produkce je především ochrana přírodního prostředí ovocného sadu a živých organismů, které se v něm vyskytují. Zajištění druhové rozmanitosti přirozeně se vyskytujících nebo introdukovaných živočišných a rostlinných druhů v ovocných sadech a jejich blízkém okolí. Svaz pro integrované systémy pěstování ovoce (SISPO) byl v ČR založen v roce 1990 jako dobrovolné sdružení pěstitelů a zástupců výzkumu a je součástí Ovocnářské unie ČR. Počet pěstitelů ovoce v tomto systému se neustále zvyšuje. V roce 2006 bylo v tomto svazu celkem 216 členů, z toho 47 členů jsou držitelé známky SISPO, tudíž se takhle hospodařilo na ha. V roce 2009 se už takhle hospodařilo v ha sadů a dalších ha se řadilo do seznamu čekatelů na udělení známky SISPO. Spolek měl 265 členů a z nich 82 členů bylo držitelem známky SISPO. (BUCHTOVÁ, 2011) 11
12 Aktuální stav k roku 2012 byl 296 členů s celkovou výměrou ovocných sadů ha. Známka byla udělena 159 členům hospodařících na ha ovocných sadů. (OVOCNÁŘSKÁ UNIE, 2012) 3.2 Situace v pěstování jádrovin Jádroviny jsou nejvíce pěstovaná skupina ovoce u nás, hlavně jabloně. Ty jsou nejpěstovanějším druhem v našich sadech, mají nejvíce propracované technologie a každým rokem se jich v posledních letech vyprodukuje přes tun. Vysazovat by se měli do nadmořské výšky 600 m. n. n., průměrná roční teplota by se měla pohybovat kolem 6,5-7,0 C. Tyto oblasti jsou nejvíce ve Středních, Severních, Východních Čechách kolem Labe a na Jižní Moravě v okolí Brna. Pěstování ve vyšších nadmořských výškách a chladnějších oblastech se nedoporučuje kvůli ztrátě typické aromatické chuti. Například odrůda Golden Delicious. (DVOŘÁK, et al., 1976) Zato hrušně se pěstují podstatně méně, produkce v posledních letech se pohybuje od do tun. Jsou náročnější na průměrnou roční teplotu, ta se pohybuje mezi 7,5-8,0 C, a vyžadují hlubší půdy. Oblasti vhodné k pěstování u nás jsou Střední, Severní, Východní Čechy a Jižní Morava. Pro velkovýrobu však musíme počítat s velmi zúženým sortimentem odrůd vynikajících vlastností a jejich poměrně velkou náročností. (KOCH, et al., 1967) Jabloně V roce 1955 se v českých krajích evidovalo vysazených stromů v ovocných sadech. Z tohoto množství se sklidilo t jablek. V roce 1960 se v českých krajích evidovalo vysazených stromů a sklidilo se t jablek. Z tohoto množství se nejvíce vypěstovalo ve Středočeském kraji ( stromů a výnos t), Jihomoravském kraji ( stromů s výnosem t) a ve Východočeském kraji ( stromů s výnosem t). (BOCK, 1961) Rok 1965 byl co do úrody ve srovnání s minulým, tak i nadcházejícím rokem slabý. U většiny ovocných druhů se sklidila polovina celkové produkce a někde i méně. U jabloní se v tomto roce evidovalo stromů a sklidilo se t jablek. (JELÍNEK, 1967) 12
13 V roce 1970 se v sadech pěstovalo stromů jabloní, výnos z nich byl t. Nejvíce se pěstovala odrůda Oldenburgovo v počtu stromů. Následovalo Ontario stromů, James Griewe stromů. Další více pěstované byly Jonathan, Zlatá Parména, Booscopské, Coxova reneta a Starking. Zimních jabloní se pěstovalo nejvíce stromů a zbytek stromů byly ostatní jabloně. Nejvíce pěstované byly vysoko a polokmeny, celkem stromů. U čtvrtkmenů a zákrsků se pěstovalo celkem stromů. (JELÍNEK, 1971) Tab.1: Jabloně podle věkových skupin k Pěstitelský tvar Celkem stromů Do 10 let Od 10 do 40 let Nad 40 let Vysoko a polokmeny ks ks ks ks Pěstitelský tvar Celkem stromů Do 4 let Od 4 do 20 let Nad 20 let Čtvrtkmeny a zákrsky ks ks ks ks V roce 1975 se v sadech pěstovalo stromů a sklidilo se t jablek. Nejvíce výsadeb bylo ve Středočeském, Jihomoravském a Východočeském kraji. (JELÍNEK, 1977) V roce 1980 se v sadech pěstovalo stromů jabloní a sklidilo se t jablek. JELÍNEK, 1981) V roce 1985 se v sadech pěstovalo stromů jabloní a sklidilo se t jablek. Z toho intenzivní výsadby jabloní zaujímaly celkem v ČR výměru ha. (JELÍNEK, 1986) V roce 1990 se v sadech pěstovalo stromů jabloní a sklidilo se t jablek. Výměra intenzivních sadů s jabloněmi byla celkem ha. Sklizeň z intenzivních sadů dosáhla u jabloní t. (ŘÍMSOVÁ, 1994) 13
14 V roce 1995 se pěstovalo stromů a sklidilo se t jablek. Z toho intenzivní sady s jabloněmi zaujímaly celkem plochu ha a sklizeň z nich byla celkem t. Nejčastěji byly sady založeny s pěstebním tvarem štíhlé vřeteno ve sponu 3,5m x 0,9m v počtu stromů na ha, nebo jako pásové výsadby čtvrtkmenů ve sponu 4,0m x 2,0m v počtu stromů na ha. Věkový poměr výsadeb byl takový, mladých neplodných výsadeb bylo 598 ha. V začátku plodnosti bylo 647 ha sadů, v plné plodnosti bylo ha sadů a v období poklesu plodnosti zaujímaly výsadby plochu ha. Dohromady ha. Zbytek nebyl zahrnut. (PISCHNOTHOVÁ, 1996) V roce 2000 se pěstovalo stromů a sklidilo se t jablek. Intenzivní sady zaujímaly rozlohu ha a sklidilo se celkem t jablek. Mladé neplodné výsadby jabloní zaujímaly 333 ha, v začátku plodnosti jich bylo ha, v plné plodnosti bylo ha a v poklesu plodnosti bylo ha. Celkem ha, zbytek nebyl zahrnut. (BUCHTOVÁ, 2001) Podle šetření ovocnářské unie České republiky, které proběhlo u pěstitelů jabloní v roce 2001, bylo v letech v intenzivních sadech vysázeno celkem ha jabloní. Dle evidence ÚKZUZ bylo na této ploše vysázeno celkem 90 odrůd. Některé odrůdy jsou však vysázeny jen na ploše několik desítek arů. Výsadby s plochou nad 5 ha jsou za poslední roky tvořeny celkem 36 odrůdami. Pět nejvysazovanějších odrůd tvoří 54% celkové nově vysázené plochy jabloní a jsou odrůdovou základnou nových výsadeb. Jsou to odrůdy Idared 16% Golden Delicious 12%, Jonagold 10%, Rubín 9% a Šampion 7%. Rezistentní a tolerantní odrůdy jabloní se v letech podílely v nových výsadbách 14,8%, ale jejich podíl se v poslední době zvyšuje a odrůdová skladba stabilizuje s tím, jak se zužuje odrůdová pestrost výsadeb. Mezi nejvýznamnější vysazované rezistentní odrůdy patřily podle trendu posledních let Rubinola, Topaz a Goldstar. Trendy vývoje ve výsadbách rezistentních odrůd jsou výraznější než u tržních odrůd. Částečně je to dáno nedostatečnou znalostí pěstitelských i tržních parametrů u nově registrovaných odrůd. (BUCHTOVÁ, 2002) V roce 2005 se pěstovalo stromů a sklidilo se t jablek. Intenzivní sady zaujímaly rozlohu ha a sklidilo se z nich t jablek. Z toho bylo 465 ha mladých neplodných výsadeb, na začátku plodnosti 694 ha, v plné plodnosti ha a nejvíce výsadeb bylo v poklesu plodnosti ha. Nejvíce zastoupené odrůdy byly Golden Delicious a Idared. (BUCHTOVÁ, 2006) V roce 2010 se pěstovalo stromů a sklidilo se t jablek. Intenzivní sady s jabloněmi zaujímaly plochu ha a sklidilo se z nich t. 14
15 Nejvíce zastoupené jsou zimní odrůdy a to Golden Delicius, Idared, Rubín a Bohemia. K roku 2012 se evidovalo celkem ha intenzivních sadů. Mladých neplodných výsadeb bylo 454 ha, na začátku plodnosti bylo 781 ha, v plné plodnosti bylo ha a ha bylo v poklesu plodnosti. (OVOCNÁŘSKÁ UNIE, 2012) Co se týče podmínek pro pěstování jabloní u nás, ty jsou velmi dobré především v Čechách zvláště v Českém středohoří, na svazích podél Polabí, v podhůří Krušných hor, Jizerských hor, Krkonoš a Orlických hor. Na Moravě jsou to svahy podél Hornomoravského a částečně Dolnomoravského úvalu, na úpatí Jeseníků, Oderských vrchů, Beskyd, Chřibů, Drahanské vysočiny i Českomoravské vrchoviny. Také jednotlivé odrůdy se mírně liší v nárocích na prostředí a je nutné na tyto nároky při výsadbě brát zřetel.(dvořák, et al., 1976) jabloně-počet pěstovaných stromů počet v tis rok Graf 2: Celkové pěstování jabloní na území ČR včetně ostatních ovocných sadů a zahrad 15
16 jabloně-plochy intenzivních sadů ha rok Graf 3: Intenzivní sady v ČR s jabloněmi Hrušně V roce 1955 se v českých krajích evidovalo v intenzivních výsadbách vysazených stromů, sklidilo se z nich t hrušek. Rok 1960 byl pro hrušně příznivý, z pěstovaných stromů se sklidilo t hrušní. Nejvíce se hrušně pěstovaly v Severočeském kraji ( stromů s výnosem t), Středočeském kraji ( stromů s výnosem t) a jihomoravském kraji ( stromů a výnos t). (BOCK, 1961) V roce 1965 se u hrušní pěstovalo stromů a sklidilo se t. Zde se také projevil až poloviční propad ve výnosu. (JELÍNEK, 1967) V roce 1970 se v sadech pěstovalo stromů hrušní. Sklidilo se z nich t. Z toho nejvíce bylo zimních hrušní stromů a zbytek stromů ostatní hrušně. Mezi nejvíce pěstované odrůdy patřily Boscova lahvice stromů, Clappova stromů a Lucassova stromů. Dále následovaly odrůdy Madame Verté, Konference, Pařížanka a Charneuská. (JELÍNEK, 1971) 16
17 Tab.2: Hrušně podle věkových skupin k Pěstitelský tvar Celkem stromů Do 10 let Od 10 do 40 let Nad 40 let Vysoko a polokmeny ks ks ks ks Pěstitelský tvar Celkem stromů Do 4 let Od 4 do 20 let Nad 20 let Čtvrtkmeny a zákrsky ks ks ks ks V roce 1975 se v sadech pěstovalo stromů hrušní a sklidilo se t. Nejvíce výsadeb bylo v Jihomoravském, Středočeském a Severomoravském kraji. (JELÍNEK, 1977) V roce 1980 se v sadech pěstovalo stromů hrušní a sklidilo se t hrušek. V tomto roce ubylo výsadeb nejvíce a trend postupného ubývání bude prý pokračovat i nadále dle stáří sadů. (JELÍNEK, 1981) V roce 1985 se v sadech pěstovalo stromů hrušek a sklidilo se t. Z toho intenzivních sadů s hrušněmi bylo 767 ha. (JELÍNEK, 1986) V roce 1990 se v sadech pěstovalo stromů hrušní a sklidilo se t hrušek. Intenzivních výsadeb bylo 614 ha a sklidilo se z nich t. (ŘÍMSOVÁ, 1994) V roce 1995 se pěstovalo stromů a sklidilo se t hrušek. Intenzivních výsadeb bylo 369 ha, plodných bylo 353 ha a z nich se sklidilo t. Hrušně se nejčastěji pěstovaly v produkčních sadech buď jako vřetena nebo ovocná stěna ve sponu 4,0m x 2,5m s počtem stromů 900 na ha. Věková skladba byla následující. Mladých neplodných výsadeb bylo 16 ha, v začátku plodnosti 3 ha, v plné plodnosti 74 ha a v poklesu plodnosti 198 ha. Zbytek 78 ha nebyl zahrnut. (PISCHNOTHOVÁ, 1996) 17
18 U hrušní se v kukuřičném výrobním typu pěstovaly nejvíce tyto odrůdy. Jako štíhlá vřetena to byla Boscova lahvice 20% výsadeb, Williamsova čáslavka a Lucasova 15%, dále Erika 13%, Konference a Grosdemange obě v zastoupení po 8% ve výsadbách. Ostatní odrůdy jako je Nela, Pařížanka, Jana, Červencová a Radana měly zastoupení ve výsadbách do 5%. V pásových výsadbách se v kukuřičném výrobním typu nejvíce pěstovala Boscova lahvice, Williamsova čáslavka a Lucasova všechny v zastoupení po15% ve výsadbách. Další odrůdy se pěstovaly méně, Erika 13%, Clappova 10%,Grosdemange a Konference v zastoupení 8% ve výsadbách. Ostatní jako Nela, Jana, Pařížanka a Červencová jsou zastoupeny do 5% ve výsadbách. V řepařském výrobním typu se jako štíhlá vřetena pěstovaly s nejvyšším zastoupením odrůdy Konference 25%, Lucasova 25%, Erika 15%, Williamsova 10% a Jana 10%. Odrůdy, které se pěstovaly do 5% jsou Boscova, Nela, Charneuská a Radana. Jako pásové výsadby se v řepařském výrobním typu nejvíce pěstovaly odrůdy Konference 20%, Lucasova 20%, Williamsova 10% a Clappova 10%. Ostatní odrůdy jako Boscova, Jana, Diana, Charneuská se pěstovaly do 5% z celkových výsadeb. (PISCHNOTHOVÁ, 1996) V roce 2000 se v sadech pěstovalo stromů hrušní a sklidilo se t. Z toho intenzivní sady se rozkládaly na ploše 316 ha a plodných jich bylo 261 ha. Z těch se sklidilo t. Mladých neplodných výsadeb bylo 29 ha, v počátku plodnosti 15 ha, v plné plodnosti 49 ha a v poklesu plodnosti jich bylo 144 ha. Zbytek 79 ha nebyl zahrnut. (BUCHTOVÁ, 2001) V roce 2005 se v sadech pěstovalo stromů hrušní a sklidilo se t hrušek. Intenzivní sady byly na ploše 473 ha, z toho plodných bylo 303 ha. Z těch se sklidilo 2 411t. Mladých neplodných výsadeb bylo 169 ha, na začátku plodnosti 73 ha, v plné plodnosti 75 ha a v poklesu plodnosti bylo 156 ha. To nám říká, že bez mála polovina sadů hrušní byla už přestárlá a tudíž už není tak ekonomicky rentabilní pro další pěstování. (BUCHTOVÁ, 2006) V roce 2010 se v sadech pěstovalo stromů hrušní a sklidilo se t hrušek. Z toho intenzivních sadů s hrušněmi bylo 691 ha z toho 515 ha plodných. Z nich se sklidilo t. V roce 2012 se evidovalo 753 ha intenzivních sadů z toho 123 ha bylo mladých neplodných výsadeb, 203 ha na začátku plodnosti, v plné plodnosti 273 ha 18
19 a v poklesu plodnosti 154 ha. Z toho vyplývá že se u hrušní situace v poslední době mírně zlepšuje. (OVOCNÁŘSKÁ UNIE, 2012) Hrušním u nás nejvíce vyhovují oblasti nacházející se zejména v Českém středohoří, podhůří Krušných hor, na svazích podél Polabí a na svazích úvalu Hornomoravského a Dolnomoravského. Obecně stanoviště v Čechách mají lepší podmínky než na Moravě. Čím více stoupá nadmořská výška od 350 m. n. m., tím je výběr odrůd poněkud omezen. (KOCH, et al., 1967) hrušně-počet pěstovaných stromů počet v tis rok Graf 4: Celkové pěstování hrušní na území ČR včetně ostatních ovocných sadů a zahrad hrušně-plochy intenzivních sadů ha rok Graf 5: Intenzivní sady v ČR s hrušněmi 19
20 3.3 Situace v pěstování peckovin Z peckovin se nejvíce pěstují švestky a slivoně. Ročně se jich sklidí u nás kolem tun. Nejvýznamnější oblasti kde se pěstují jsou hlavně Jižní a Severní Morava, oblast Valašska, kde mají příznivé klima a podmínky k pěstování. Další sady jsou také v Severních a Východních Čechách. Mají rády vyšší vlhkost vzduchu, proto se sady zakládají ve vyšších nadmořských výškách m.n.m. a ne v nížinách. (BARBORKA,1987) Další výraznou skupinou jsou meruňky a broskve. U těchto druhů ovlivňuje výnos, kdy přijdou poslední jarní mrazíky. Sady s tímto ovocem najdeme pouze v nejteplejších oblastech republiky, jako je Jižní Morava (Břeclavsko, Znojemsko) a oblast Polabí (Litoměřicko, Mělnicko). V žádném případě nejsou pro tyto druhy vhodné mrazové kotliny či severní svahy. Otevřené květy jsou poškozovány již při -2 C a mladé plody při -1 C. (BLAHA, 1966) Poslední skupinou jsou třešně s višněmi. Třešně se pěstují o něco více, vyprodukuje se za rok zhruba kolem tun. Jsou také teplomilné druhy, ale méně než meruňky. Pro tyto druhy se snaží sadaři nelézt lokality ve kterých se v době kvetení a dozrávání vyskytuje méně srážek. Hodně srážek v tomto období způsobuje špatné opylení, dozrávání a znehodnocení plodů hnilobami. Nejvíce se tyto druhy pěstují ve Středních a Severních Čechách Třešně V roce 1955 se v českých krajích pěstovalo stromů třešní a výnos činil t. V roce 1960 to bylo stromů s výnosem t. Oblasti, kde se třešně nejvíce pěstovaly jsou Středočeský kraj ( stromů s výnosem t) a Jihomoravský kraj ( stromů a výnos t). (BOCK, 1961) V roce 1965 se v sadech pěstovalo stromů a výnos velice poklesl vlivem nepříznivého roku na sklizených t. (JELÍNEK, 1967) V roce 1970 se v sadech pěstovalo stromů a sklidilo se z nich t. Nejvíce zastoupenou odrůdou byla Kaštánka stromů, dále Napoleonova
21 stromů, Troprichterova stromů a Hedelfingerská stromů. (JELÍNEK, 1971) Tab.3: Třešně podle věkových skupin k Celkem stromů Do 4 let Od 4 do 30 let Nad 30 let ks ks ks ks V roce 1975 se v sadech pěstovalo stromů třešní a sklidilo se t. Nejvíce třešní spolu s višněmi se vypěstovalo ve Středočeském a Jihomoravském kraji. (JELÍNEK, 1977) V roce 1980 se v sadech pěstovalo stromů třešní s sklidilo se t. (JELÍNEK, 1981) V roce 1985 se v sadech pěstovalo stromů třešní a sklidilo se t. Z toho intenzivní sady zabíraly plochu ha. (JELÍNEK, 1986) V roce 1990 se v sadech pěstovalo stromů a sklidilo se t třešní. Intenzivně se třešně pěstovaly na ha. (ŘÍMSOVÁ, 1994) V roce 1995 se v sadech pěstovalo stromů a sklidilo se t třešní. Intenzivních sadů třešní bylo ha z toho plodných ha. Z nich se sklidilo t třešní. Nejčastější pěstitelský tvar ve výsadbách bylo buď vřeteno nebo stěnová výsadba ve sponu 5,0m x 3,0m v počtu stromů 600 na ha. Nebo jako pásová výsadba čtvrtkmenů ve sponu 6,0m x 5,0m s počtem 300 stromů na ha. Věkové zastoupení ve výsadbách bylo následující, mladých neplodných výsadeb bylo 69 ha, na začátku plodnosti 35 ha, v plné plodnosti 707 ha a v poklesu plodnosti bylo 148 ha třešní, zbytek 278 ha nebyl zahrnut. (PISCHNOTHOVÁ, 1996) 21
22 pěstované odrůdy třešní v roce % 20% 15% 10% 5% 0% Těchlovan Kordia Vanda Burlat Napoleonova Van Karešova Hedelfingenská Rivan Graf 6: Nejvíce pěstované odrůdy třešní v roce 1995 V roce 2000 se v sadech pěstovalo stromů a sklidilo se t třešní. Intenzivních sadů bylo 933 ha z toho plodných 863 ha. Z nich se sklidilo t. Mladých neplodných výsadeb bylo 20 ha, v začátku plodnosti bylo 37 ha, v plné plodnosti 583 ha a poklesu plodnosti 187 ha. Zbytek 107 ha nebyl zahrnut. (BUCHTOVÁ, 2001) V roce 2005 se v sadech pěstovalo stromů třešní a sklidilo se t. Intenzivních sadů bylo na ploše 840 ha, z toho plodných bylo 698 ha. Z těch se sklidilo 986 t. Mladých neplodných výsadeb bylo 142 ha, na začátku plodnosti 74 ha, v plné plodnosti 327 ha a v poklesu plodnosti jich bylo 297 ha. (BUCHTOVÁ, 2006) V roce 2010 se v sadech pěstovalo stromů třešní a sklidilo se 9366 t. Intenzivních výsadeb bylo 947 ha z toho, 880 ha bylo plodných a sklidilo se z nich t. V roce 2012 bylo produkčních sadů 952 ha. Z toho 114 ha mladých neplodných výsadeb, 95 ha bylo v počátku plodnosti, v plné plodnosti jich bylo 381 ha a v poklesu plodnosti jich bylo 362 ha. (OVOCNÁŘSKÁ UNIE,2012) Třešním a višním nejvíce vyhovují mírné svahy situované jižním nebo západním směrem. Jsou to teplomilné druhy, proto jsou vhodná záhřevná stanoviště. Daří se jim také na rovinných a zvlněných polohách, kde se pěstují nejvíce. Jsou to kraje Královehradecký, Pardubický, Olomoucký a v okolí Brna. Z vyšších poloh jsou to oblasti kolem Dvora Králové, Hořic a Holovous. 22
23 třešně-počet pěstovaných stromů počet v tis rok Graf 7: Celkové pěstování třešní na území ČR včetně ostatních ovocných sadů a zahrad třešně-plocy intenzivních sadů ha rok Graf 8: Intenzivní sady v ČR s třešněmi Višně V roce 1955 se v českých krajích pěstovalo stromů višní a výnos činil t. K roku 1960 se eviduje stromů a výnos t. (BOCK, 1961) V roce 1965 se v sadech pěstovalo stromů a výnos byl vzhledem k nepříznivému roku až třetinový. Sklidilo se pouze t višní. Nejvíce se višně pěstují jako třešně ve Středočeském kraji. (JELÍNEK, 1967) 23
24 V roce 1970 se pěstovalo stromů a sklidilo se t višní. Nejvíce zastoupenou odrůdou byla Morela pozdní stromů a Vackova stromů. (JELÍNEK, 1971) Tab.4: Višně podle věkových skupin k Celkem stromů Do 4 let Od 4 do 30 let Nad 30 let ks ks ks ks V roce 1975 se v sadech pěstovalo stromů a sklidilo se t višní, tento počet se udržel i do roku 1980, kdy se v sadech pěstovalo stromů a sklidilo se t višní. (JELÍNEK, 1981) V roce 1985 se v sadech pěstovalo stromů a sklidilo se t. Z toho intenzivní sady zaujímaly plochu ha. (JELÍNEK, 1986) V roce 1990 se v sadech pěstovalo stromů višní a sklidilo se t višní. Z toho intenzivních sadů bylo ha. (ŘÍMSOVÁ, 1994) V roce 1995 se pěstovalo stromů a sklidilo se t višní. Intenzivních sadů bylo ha z toho plodných ha a sklidilo se t. Mladých neplodných výsadeb bylo 2 ha, v začátku plodnosti bylo 92 ha, v plné plodnosti ha a v poklesu plodnosti bylo 217 ha višní. Zbytek 195 ha nebyl zahrnut. (PISCHNOTHOVÁ, 1996) V roce 2000 se v sadech pěstovalo stromů a sklidilo se t višní. Intenzivních sadů bylo ha z toho plodných ha a sklidilo se z nich t. Mladých neplodných výsadeb bylo 17 ha, v začátku plodnosti 13 ha, v plné plodnosti ha a v poklesu plodnosti 350 ha. Zbytek 165 ha nebyl zahrnut. (BUCHTOVÁ, 2001) V roce 2005 se v sadech pěstovalo stromů višní a sklidilo se t. Intenzivních sadů bylo ha, z toho plodných ha. Z nich se sklidilo t. Mladých neplodných výsadeb bylo 223 ha, na začátku plodnosti 394 ha, v plné plodnosti 659 ha a v poklesu plodnosti 844 ha. Z toho vyplývá že višňové sady by se měly začít více obnovovat pro udržitelnou konkurenci a zásobování trhu. (BUCHTOVÁ, 2006) 24
25 V roce 2010 se v sadech pěstovalo stromů višní a sklidilo se t. Z toho intenzivních sadů bylo ha, z toho plodných ha a z těch se sklidilo t. V roce 2012 bylo intenzivních sadů ha. Věková skladba byla následující, mladých neplodných výsadeb bylo 94 ha, na začátku plodnosti 111 ha, v plné plodnosti 787 ha a v poklesu plodnosti 761 ha. (OVOCNÁŘSKÁ UNIE, 2012) višně-počet pěstovaných stromů počet v tis rok Graf 9: Celkové pěstování višní na území ČR včetně ostatních ovocných sadů a zahrad višně-plochy intenzivních sadů ha rok Graf 10: Intenzivní sady v ČR s višněmi 25
26 3.3.3 Švestky a ostatní slivoně V roce 1955 se v českých krajích pěstovalo stromů z nichž výnos činil t. V roce 1960 bylo evidováno stromů a sklidilo se t. Nejvíce výsadeb bylo v Jihomoravském kraji a Středočeském kraji. (BOCK, 1961) V roce 1965 se v sadech pěstovalo stromů švestek. Sklidilo se z nich t, to je také méně než v ostatních letech. (JELÍNEK, 1967) V roce 1970 se pěstovalo v sadech stromů a sklidilo se t. S přehledem nejvíce zastoupené byly odrůdy Švestka domácí, Wagenheimova a Zelená renklóda. (JELÍNEK, 1971) Tab.5: Švestky a slivoně podle věkových skupin k Celkem stromů Do 6 let Od 6 do 30 let Nad 30 let ks ks ks ks V roce 1975 se v sadech pěstovalo stromů a sklidilo se t. Největší produkcí vynikaly kraje Jihomoravský, Středočeský, Severomoravský a Východočeský. (JELÍNEK, 1977) V roce 1980 se v sadech pěstovalo stromů švestek a slivoní, dohromady se z nich sklidilo v ten rok t. (JELÍNEK, 1981) V roce 1985 se v sadech pěstovalo stromů a sklidilo se t švestek. Z toho zaujímaly intenzivní sady rozlohu 426 ha. (JELÍNEK, 1986) V roce 1990 se v sadech pěstovalo stromů a sklidilo se z nich t švestek a slivoní. Intenzivně se pěstovaly na ploše 527 ha. (ŘÍMSOVÁ, 1994) V roce 1995 se pěstovalo stromů a sklidilo se t švestek a slivoní. V intenzivních výsadbách se pěstovalo 475 ha švestek a ostatních slivoní. Z toho plodných bylo 351 ha ze kterých se sklidilo t. Nejčastěji pěstovaným tvarem byla pásová výsadba čtvrtkmenů ve sponu 5,5m x 3,3m s počtem stromů 500 na ha. Věkové zastoupení spolu se slivoněmi bylo následující. Mladých neplodných výsadeb bylo 124 ha, na začátku plodnosti 73 ha, v plné plodnosti 214 ha a v poklesu plodnosti jich bylo 46 ha. Zbytek 18 ha nebyl zahrnut. (PISCHNOTHOVÁ, 1996) 26
27 Pěstované odrůdy slivoní v roce % 20% 15% 10% 5% 0% Čačanská lepotica Stanley Čačanská najbolja Prezident Čačanská raná Anna Späth Vlaška Ruth Gerstetter Valjevka Graf 11: Nejvíce pěstované odrůdy slivoní v roce 1995 V roce 2000 se v sadech pěstovalo stromů a sklidilo se z nich t. Intenzivních výsadeb bylo 676 ha švestek a slivoní dohromady a z toho plodných bylo 456 ha. Výnos z nich byl t. Mladých neplodných výsadeb bylo 150 ha, na začátku plodnosti bylo 82 ha, v plné plodnosti 270 ha a v poklesu plodnosti 76 ha. Zbytek 98 ha nebyl zahrnut. (BUCHTOVÁ, 2001) V roce 2005 se v sadech pěstovalo stromů a sklidilo se t švestek a slivoní. Plochy intenzivních sadů se švestkami a slivoněmi dohromady měly ha, z toho plodných bylo 773 ha. Z nich se sklidilo t. Mladých neplodných výsadeb bylo 377 ha, na začátku plodnosti bylo 217 ha, v plné plodnosti 415 ha a v poklesu plodnosti jich bylo 141 ha. U slivoní se jevila věková struktura příznivá, protože většina výsadeb byla mladších a budou následně vstupovat do plodnosti a jejich výnosy porostou v příštích letech. (BUCHTOVÁ, 2006) V roce 2010 se v sadech pěstovalo stromů a sklidilo se t švestek a ostatních slivoní. Z toho produkčních sadů bylo dohromady i se slivoněmi ha, z toho plodných ha a sklidilo se z nich t. K roku 2012 to bylo ha intenzivních výsadeb. Z toho 423 ha mladých neplodných výsadeb, 372 ha na začátku plodnosti, v plné plodnosti 934 ha a v poklesu plodnosti jich bylo 312 ha. (OVOCNÁŘSKÁ UNIE, 2012) Slivoním se nejvíce daří v nadmořských výškách kolem 500 m. n. m. Na těchto stanovištích je optimální vzdušná vlhkost, která těmto druhům vyhovuje. Do nižších 27
28 nadmořských výšek se doporučuje doplňková závlaha. Takové oblasti jsou nejvíce na Moravě v okolí Zlínska a Valašska. Další plochy, ale v menší míře, jsou v Severních a Východních Čechách a na Severní Moravě. švestky a slivoně-počet pěstovaných stromů počet v tis rok Graf 12: Celkové pěstování švestek a slivoní na území ČR včetně ostatních ovocných sadů a zahrad švestky a slivoně-plochy intenzivních sadů ha rok Graf 13: Intenzivní sady v ČR se švestkami a slivoněmi 28
29 3.3.4 Meruňky V roce 1955 se v českých krajích pěstovalo stromů ze kterých se sklidilo t meruněk. V roce 1960 se pěstovalo stromů a sklidilo se t. Nejvíce pěstované jsou meruňky v Jihomoravském kraji a to v počtu stromů s výnosem t. (BOCK, 1961) V roce 1965 se v sadech pěstovalo stromů meruněk. Výnos nebyl tak razantně nižší jak u jiných ovocných druhů v tomto roce, ale i tak se sklidilo méně něž v předchozích letech a to t. (JELÍNEK, 1967) V roce 1970 se v sadech pěstovalo stromů a sklidilo se t. Z odrůd nejvíce zastoupená byla Velkopavlovická stromů, dále Maďarská stromů, Bredská stromů a v menším množství také Paviot či Rakovského. (JELÍNEK, 1971) Tab.6: Meruňky podle věkových skupin k Celkem stromů Do 4 let Od 4 do 20 let Nad 20 let ks ks ks ks V roce 1975 se u nás pěstovalo stromů a sklidilo se t meruněk. Ty se s přehledem nejvíce pěstovaly v Jihomoravském kraji a dále ještě v Severočeském v oblasti Polabí. (JELÍNEK, 1977) V roce 1980 se pěstovalo stromů a sklidilo se t meruněk. (JELÍNEK, 1981) V roce 1985 se pěstovalo stromů a sklidilo se t. Z toho intenzivní výsadby byly na rozloze ha. (JELÍNEK, 1986) V roce 1990 se v sadech pěstovalo stromů a sklidilo se z nich t meruněk. Intenzivních výsadeb bylo ha. (ŘÍMSOVÁ, 1994) V roce 1995 se pěstovalo stromů a sklidilo se t meruněk. V intenzivních sadech se pěstovalo ha meruněk z toho 2449 plodných výsadeb. Z těch se sklidilo t. Nejčastěji pěstovaným tvarem byla pásová výsadba čtvrtkmenů ve sponu 6,5m x 3,5m s počtem stromů 400 na ha, nebo stěnová výsadba ve 29
30 sponu 5,0m x 3,5m s počtem stromů 510 na ha. Věkové zastoupení bylo následující, mladých neplodných výsadeb bylo 86 ha, v začátku plodnosti 216 ha, v plné plodnosti 975 ha a v poklesu plodnosti bylo 688 ha. Zbytek 570 ha nebyl zahrnut. Nejvíce zastoupená odrůda z meruněk byla Velkopavlovická a její klony, celkem zaujímala 28% výsadeb. Po ní následovaly odrůdy Bergeron a Veecot 13%, Maďarská 9%, Sabinovská a Sundrop 8% a Karola 6%. Ostatní méně pěstované odrůdy jako je Leskoty, Lejuna, Lebela, Lerosa, Leala byly zastoupeny po 3% ve výsadbách v intenzivních sadech. (PISCHNOTHOVÁ, 1996) V roce 2000 se v sadech pěstovalo stromů a sklidilo se t meruněk. Intenzivních sadů bylo ha, z toho plodných ha. Z nich se sklidilo t. Mladých neplodných výsadeb bylo 18 ha, v začátku plodnosti 130 ha, v plné plodnosti ha a v poklesu plodnosti bylo 807 ha. Zbytek 142 ha nebyl zahrnut. (BUCHTOVÁ, 2001) V roce 2005 se v sadech pěstovalo stromů a sklidilo se t meruněk. Intenzivních sadů bylo ha, z toho plodných ha. Z nich se sklidilo t. Mladých neplodných výsadeb bylo 122 ha, v poklesu plodnosti 93 ha, v plné plodnosti 829 ha a v poklesu plodnosti jich bylo 775 ha. (BUCHTOVÁ, 2006) V roce 2010 se v sadech pěstovalo stromů a sklidilo se t meruněk. Z toho intenzivních sadů bylo ha, plodných bylo ha a sklidilo se z nich t. V roce 2012 se evidovalo ha intenzivních sadů a věková skladba byla následující. Mladých neplodných výsadeb bylo 62 ha, na počátku plodnosti 121 ha, v plné plodnosti 461 ha a v poklesu plodnosti jich bylo 462 ha. (OVOCNÁŘSKÁ UNIE, 2012) Pěstování meruněk u nás je nejvíce soustředěné na jih Moravy, hlavně ve vinařských oblastech kolem Znojma, Mikulova a Hustopečí. V Čechách jsou to relativně malé oblasti v okolí Mělníka a Žatce. Lépe je na tom jižní Slovensko, tam jsou větší a vhodnější oblasti směrem na jih. 30
31 meruňky-počet pěstovaných stromů počet v tis rok Graf 14: Celkové pěstování meruněk na území ČR včetně ostatních ovocných sadů a zahrad meruňky-plochy intenzivních sadů ha rok Graf 15: Intenzivní sady v ČR s meruňkami Broskvoně V roce 1955 se v českých krajích pěstovalo stromů a výnos byl t. V roce 1960 se pěstovalo stromů a výnos byl t. (BOCK, 1961) V roce 1965 se pěstovalo stromů broskví a výnos byl t. Také je v tomto roce nižší, ale ne tak razantně jako u jabloní. (JELÍNEK, 1967) 31
32 V roce 1970 se v sadech pěstovalo stromů a sklidilo se t broskví. Nejvíce pěstované odrůdy byly Red Haven stromů a South Haven stromů. Další podstatně méně pěstované odrůdy byly Lednická žlutá stromů, Amsdenova stromů a Elberta stromů. (JELÍNEK, 1971) Tab.7: Broskvoně podle věkových skupin k Celkem stromů Do 4 let Od 4 do 20 let Nad 20 let ks ks ks ks V roce 1975 se v sadech pěstovalo stromů a sklidilo se t broskví. (JELÍNEK, 1977) V roce 1980 se v sadech pěstovalo stromů a sklidilo se t broskví. Od roku 1955 se počet stromů téměř zpětinásobil a broskve se pořád vysazovaly a stávaly se atraktivními, a tak se předpokládal růst počtu stromů i nadále. (JELÍNEK, 1981) V roce 1985 se v sadech pěstovalo stromů broskvoní a sklidilo se pouhých 705 t. Z toho intenzivní výsadby byly na rozloze ha. (JELÍNEK, 1986) V roce 1990 se v sadech pěstovalo stromů broskví a sklidilo se t broskví. Z toho intenzivních výsadeb bylo ha. (ŘÍMSOVÁ, 1994) V roce 1995 se pěstovalo stromů a sklidilo se t broskví. Intenzivní sady zaujímaly rozlohu ha z toho plodných bylo ha. Sklizeň z nich byla t. Nejčastěji pěstovaným tvarem byla pásová výsadba nízkokmenů ve sponu 5,5m x 3,5m s počtem stromů 470 na ha, nebo pásová výsadba vřeten ve sponu 4,5m x 2,5m s počtem stromů 800 na ha. Věkové zastoupení bylo takové, mladých neplodných výsadeb bylo 112 ha, na počátku plodnosti 30 ha, v plné plodnosti ha a v poklesu plodnosti jich bylo 442 ha. Zbytek 342 ha nebyl zahrnut. Nejvíce pěstovanou odrůdou u Broskvoní byla odrůda Redhaven, 18% zastoupení ve výsadbách, po ní následovala odrůda Cresthaven 12%. Další vyšší zastoupení měly odrůdy Envoy, Fairhaven, Harbinger po 10%. Sunhaven a Habrite tvořily 7% z výsadeb, Favorita Morettini 6%, Redvin a Flamingo jako poslední v 5% zastoupení. (PISCHNOTHOVÁ, 1996) 32
33 V roce 2000 se v sadech pěstovalo stromů a sklidilo se t broskví. Intenzivních výsadeb bylo ha, z toho plodných ha a sklidilo se z nich t. Mladých neplodných výsadeb bylo 23 ha, v počátku plodnosti 84 ha, v plné plodnosti 847 ha a v poklesu plodnosti bylo 769 ha. Zbytek 35 ha nebyl zahrnut. (BUCHTOVÁ, 2001) V roce 2005 se v sadech pěstovalo stromů a sklidilo se t broskví. Intenzivní sady zaujímaly rozlohu ha, z toho plodných bylo ha. Z nich se sklidilo t. Mladých neplodných výsadeb bylo 37 ha, na začátku plodnosti 54 ha, v plné plodnosti bylo 373 ha a v poklesu plodnosti jich bylo 833 ha. Toto bylo pro broskvoně alarmující číslo, protože byla většina sadů přestárlých a mladých výsadeb bylo jen malé množství. Z toho vyplývalo, že v dalších letech nebudou žádné nové výsadby vstupovat do plodnosti a staré stromy budou dávat čím dál menší úrodu jak do kvality tak do kvantity. (BUCHTOVÁ, 2006) V roce 2010 se v sadech pěstovalo stromů a sklidilo se t broskví. Produkčních sadů bylo 798 ha, z toho plodných 781 ha a z nich se sklidilo t. K roku 2012 bylo produkčních sadů 652 ha. Z toho 11 ha mladých neplodných výsadeb, 17 ha na začátku plodnosti, v plné plodnosti bylo 227 ha a v poklesu plodnosti bylo 397 ha. (OVOCNÁŘSKÁ UNIE, 2012) Broskvoně se pěstují stejně jako meruňky v nejteplejších oblastech na jihu Moravy v okolí Znojma a Mikulova. Další výsadby jsou v Čechách v okolí Žatce. broskve-počet pěstovaných stromů počet v tis rok Graf 16: Celkové pěstování broskvoní na území ČR včetně ostatních ovocných sadů a zahrad 33
34 broskve-plochy intenzivních sadů ha rok Graf 17: Intenzivní sady v ČR s broskvoněmi 3.4 Situace v pěstování Vlašského ořešáku Ořešák vlašský je strom co do nároků na teplotu srovnatelný s vinnou révou. Pro intenzivní pěstování jsou vhodné u nás jen ty nejteplejší oblasti, jako je Jižní Morava nebo oblast Polabí. Brzy z jara kvete a hrozí namrzání, proto nesmí přijít do mrazových kotlin. Jeho intenzivní pěstování u nás je jen velmi okrajové, dokonce se na nějaký čas intenzivně nepěstoval vůbec. V roce 1955 bylo evidováno v českých krajích stromů a sklidilo se z nich t ořechů. V roce 1960 se pěstovalo stromů a sklidilo se t. Nejvíce pěstované byly ve Středočeském kraji v počtu stromů a sklidilo se t. (BOCK, 1961) V roce 1965 se pěstovalo stromů. Výnos byl asi poloviční, sklidilo se t ořechů vlašských. (JELÍNEK, 1967) V roce 1970 se pěstovalo stromů a sklidilo se t ořechů. V roce 1975 to bylo stromů a sklidilo se t ořechů. Přibližně stejné množství stromů a to stromů se pěstovalo v roce 1980 a sklidilo se t ořechů. V roce 1985 se v sadech pěstovalo stromů a sklidilo se t ořechů. Intenzivně se ořešáky pěstovaly na ploše 100 ha. (JELÍNEK, 1986) 34
35 V roce 1990 se pěstovalo stromů a sklidilo se t ořechů a intenzivně se pěstovaly na ploše 83 ha. V roce 1995 se pěstovalo stromů a sklidilo se t ořechů. Intenzivní výsadby nebyly evidovány žádné. V roce 2000 se pěstovalo stromů ořešáků a sklidilo se z nich t ořechů. Intenzivních výsadeb s ořešákem vlašským bylo 40 ha. (BUCHTOVÁ, 2001) V roce 2005 se pěstovalo stromů a sklidilo se t ořechů. V tomto roce byly evidovány 3 ha jako intenzivní výsadby. V roce 2010 se pěstovalo stromů a sklidilo se t ořechů. Intenzivně se pěstoval na ploše 94 ha z toho plodných 33 ha. V roce 2012 se pěstovalo intenzivně 142 ha ořešáků a plodných výsadeb bylo 31 ha. Postupně dochází k zpětnému vysazování a mírnému zvyšování pěstebních ploch. Na výnosech se to projeví až později, protože ořešáky mají delší dobu vstupu do plodnosti. (OVOCNÁŘSKÁ UNIE, 2012) ořešák vlašský-počet pěstovaných stromů počet v tis rok Graf 18: Celkové pěstování ořešáků vlašských na území ČR včetně ostatních sadů a zahrad 35
36 ořešák vlašský-plochy intenzivních sadů ha rok Graf 19: Intenzivní sady v ČR s ořešákem vlašským 3.5 Situace v pěstování drobného ovoce Drobné ovoce jako je angrešt, rybíz, maliny a ostružiny se u nás pěstují jen na menších plochách, i když vhodné podmínky by se našly na většině území ČR. Dříve se používaly u rybízu a angreštu keřové tvary jako podrost pod vysokokmenné tvary stromů v sadech, ale s nástupem čtvrtkmenů a zákrsků tu už pro ně nebylo místo. Stromkové formy na kmínku se pro intenzivní pěstování nepoužívají vůbec, důvodem je vyšší pracnost při vyvazování k opoře. Dalším důvodem proč nejsou tyto druhy tolik rozšířené je jejich problematika sklizně. Mechanizace se na malých plochách nevyplatí a ruční sklizeň je příliš drahá. Největšími producenty rybízu jsou kraje Jihomoravský, Severomoravský a Středočeský. Zahradní maliny se nejvíce pěstují v kraji Jihomoravském, Východočeském a Severomoravském. Poslední zbytky angreštu co se intenzivně pěstují jsou na Severní Moravě a v Severních Čechách Angrešt V roce 1961 bylo evidováno v českých sadech keřů angreštu. Do roku 1970 se počet zvedl na keřů. Hlavní pěstovanou odrůdou byl Bílý nádherný. (JELÍNEK, 1971) 36
Sklizeň ovoce bude vyšší než v posledních dvou letech
Sklizeň ovoce bude vyšší než v posledních dvou letech Odhady sklizně ovoce (bez jahod) k 15.6.2013, které byly zpracovány Ústředním kontrolním a zkušebním ústavem zemědělským (ÚKZÚZ) Brno, ukazují, že
VícePorovnání odhadu sklizní k s 3-letým průměrem sklizní. 3-letý průměr sklizní (tuny)
Druh Porovnání odhadu sklizní k 1.9.2017 s 3-letým průměrem sklizní Odhad sklizně ovoce k 1.9.2017 (tuny) 3-letý průměr sklizní 2014-2016 (tuny) Srovnání sklizně v % (odhad k 1.9.2017/3- letý průměr) Jabloně
VíceSeznam ovocných dřevin prostokořených
ŠKOLNÍ STATEK MĚLNÍK DOBROVSKÉHO 1777 ZAHRADNICKÉ CENTRUM Seznam ovocných dřevin prostokořených t : 724 883 171 150 Kč 150 Kč 150 Kč PRŮSVITNÉ LETNÍ jabloň letní Doba sklizně: polovině července Skladovatelnost:
VíceJmenný seznam odrůd ovocných stromků a růží
Název Odrůda Podnož Tvar Cena Jabloň sloupcovitá Red Spring MM106 špičák 299 Kč Jabloň sloupcovitá Lambada M26 špičák 299 Kč Jabloň letní Hana MM106 ZK 165,00 Kč Jabloň letní Mio MM106 ZK 165,00 Kč Jabloň
VícePOŽADAVKY NA ŠKOLKAŘSKÉ VÝPĚSTKY
POŽADAVKY NA ŠKOLKAŘSKÉ VÝPĚSTKY V současné době platná legislativa již nerozděluje školkařské výpěstky do kategorií podle tvarů tak jak tomu bylo v minulosti (např. Výpěstky bez korunky a Výpěstky s korunkou)
VíceVYBRANÉ FAKTORY OVLIVŇUJÍCÍ TRH OVOCE V ČR SELECTED FACTORS INFLUENCE OF FRUIT MARKET IN THE CZECH REPUBLIC. Helena Chládková
VYBRANÉ FAKTORY OVLIVŇUJÍCÍ TRH OVOCE V ČR SELECTED FACTORS INFLUENCE OF FRUIT MARKET IN THE CZECH REPUBLIC Helena Chládková Anotace: Výrazným negativním rysem českého ovocnářství je stárnutí intenzivních
VíceOvocné sady 2012 (Strukturální šetření)
Úvod Metodika Ovocné sady 212 (Strukturální šetření) Komentář 1. Ovocné sady k 1. 5. 212 Tab. 1-1. Pěstování ovoce podle právních forem Tab. 1-2. Základní údaje o ovocných sadech Tab. 1-3. Pěstitelé ovoce
VíceSklizeň moštových hroznů v ČR v roce 2011 Jiří Sedlo a Martin Půček, Svaz vinařů ČR
Sklizeň moštových hroznů v ČR v roce 2011 Jiří Sedlo a Martin Půček, Svaz vinařů ČR Svaz vinařů České republiky provedl v roce 2011 již pošestnácté výběrové šetření ke sklizni hroznů, tentokráte ve 100
VíceOvocné dřeviny a růže (aktualizace )
Angrešt stromkový prostokořenný Angrešt červený Karát meruzalka zlatá KT Angrešt červený Karmen meruzalka zlatá KT Angrešt červený Remarka meruzalka zlatá KT Angrešt zelený Hinnonmäki Green meruzalka zlatá
VíceTřešně BURLAT KAREŠOVA
Třešně BURLAT KAREŠOVA Růst: velmi bujný, později středně bujný Opylovači: Karešova, Kaštánka a Van Plodnost: raná, středně vysoká a Zrání: 2. třešňový týden, stejnoměrné Plod: Polochrupka. Plod je velký,
VíceOvocné dřeviny a růže (aktualizace 16. 11. 2015)
Angrešt červený Karát meruzalka zlatá KT Angrešt červený Karmen meruzalka zlatá KT Angrešt červený Martlet meruzalka zlatá KT Angrešt červený Tamara meruzalka zlatá KT Angrešt x Rybíz černý Josta keř Angrešt
VíceSlivoně HERMAN Růst: Kvetení: Plodnost: Zrání: Plod: Odolnost: Poznámka: ČAČANSKÁ RANÁ Růst: Kvetení: Opylovače: Plodnost: Zrání: Plod: Odolnost:
Slivoně HERMAN Růst: středně bujný Kvetení: rané, samosprašná Plodnost: velmi raná, pravidelná. Zrání: 57 dní před odrůdou Domácí Plod: Pološvestka. Plod je středně velký, vejčitý, 30 35 g. Dužnina je
VíceJabloně JULIA Původ: Růst: Kvetení: Plodnost: Zrání: Plod: Odolnost: Poznámka: DISCOVERY Růst: Kvetení: Opylovače: Plodnost: Zrání: Plod:
Jabloně JULIA ovocnářský v Holovousích. až silný Kvetení: rané Plodnost: vysoká a pravidelná Zrání: na přelomu července a srpna Plod: Je střední velikosti (kolem 131 g). Dužnina je krémově žlutá, jemná,
VíceProgram rozvoje venkova 2014 2020. Dotace do ekologického zemědělství
Program rozvoje venkova 2014 2020 Dotace do ekologického zemědělství Odbor environmentální a ekologického zemědělství Ing. Tereza Musilová Ministerstvo zemědělství 10. března 2015 Program rozvoje venkova
VíceTřešně ADÉLKA Původ: Růst: Kvetení: Opylovači: Plodnost: Zrání: Plod: Odolnost: Poznámka: . BURLAT Růst: Kvetení: Opylovači: Plodnost: Zrání: Plod:
Třešně ADÉLKA Kvetení: velmi rané, cizosprašná Opylovači: Lapins, Rivan Plodnost: raná, středně vysoká a pravidelná Zrání: 1. třešňový týden, 2 dny po odrůdě Rivan, stejnoměrné Plod: Srdcovka. Plod je
VíceSlivoně. Doba sklizně: od poloviny do konce září Vhodná do teplých a středních oblastí. Žlutá chutná dužnina. Tmavě modrý, oválný plod.
Althanova Slivoně Doba sklizně: 2/2 srpna (vydrží 2 týdny na stromě) Renklóda Cizosprašná renklóda nenáročná na stanoviště. Plody jsou velké, kulaté, mají fialově načervenalou barvu. Dužnina je pevná,
VíceLekce Koupíme místní jablko? strana 1/2 Příloha 1 pracovní list Zaznamenejte do pracovního listu, odkud pocházejí jablka, která se prodávají v obchodě, do kterého chodíte s rodiči nakupovat. odrůda země
VíceMeruňky BERGERON DARINA
Meruňky BERGERON Růst: středně bujný Zrání: 6 dní po odrůdě Velkopavlovická Plod: Je střední velikosti. Slupka je oranžově žlutá se světle červeným líčkem. Povrch plodu je matný. Dužnina je pevná, rozplývavá,
VíceRukopis nalezený v Akkonu P. Coelho
Pane, zázrak vezdejší dej nám dnes. Tak jako na vrchol hory vedou různé cesty, mnoha cestami můžeme dosáhnout i svého cíle. Dej ať poznáme tu jedinou, kterou má smysl se dát tu, kde se projevuje láska.
VíceMeruňky LESKORA Růst: Kvetení: Plodnost: Zrání: Plod: Odolnost: Poznámka: HARCOT Růst: Plodnost: Zrání: Plod: Odolnost: Poznámka:
Meruňky LESKORA Růst: středně silný Kvetení: částečně samosprašná, Plodnost: raná, vysoká a pravidelná Zrání: 16 dní před odrůdou Velkopavlovická. Plod: Středně velký s hmotností 40 g. Základní barva je
VícePracovní list č. 1 téma: Úvod do rostlinné produkce
Pracovní list č. 1 téma: Úvod do rostlinné produkce Obsah tématu: 1) Hlavní cíl rostlinné výroby 2) Rozdělení kulturních rostlin dle vlastností sklízených produktů s přihlédnutím k postupům při jejich
VíceNabídka ovocných školkařských výpěstků Podzim 2009
Nabídka ovocných školkařských výpěstků Podzim 2009 Ing. Václav Koběluš, PhD. Bruzovice 100 739 36 Sedliště IČO: 733 67184 Tel: +420 604 91 53 60 E-mail: info@kobelus.cz www.kobelus.cz Obchodní podmínky:
Více2. REGIONÁLNÍ VYHODNOCENÍ VÝSLEDKŮ FSS 2013
2. REGIONÁLNÍ VYHODNOCENÍ VÝSLEDKŮ FSS 213 Regionální výsledky FSS 213 byly publikovány na http://www.czso.cz/csu/214edicniplan.nsf/p/27166-14. Z celkového počtu 26 246 zemědělských subjektů hospodařilo
Vícewww.zlinskedumy.cz Pracovní list: Ovocnictví školkařství (shrnutí učiva)
Pracovní list: Ovocnictví školkařství (shrnutí učiva) Název školy Název projektu Číslo projektu Název šablony Stupeň a typ vzdělání Odborné učiliště Kelč Rozvoj handicapovaných žáků a ICT CZ.1.07/1.5.00/34.0736
Více2446. 47. týden 2006 ZPRÁVA O TRHU OVOCE. Vývoj cen zem. výrobců: Komoditní zpravodajství. Ceny zemědělských výrobců.
Ročník X., čtrnáctideník, 23.11.2006 Ve Smečkách 33, 110 00 Praha 1 tel.: 222 871 428, fax: 222 871 536 e-mail: tis.ovoce@szif.cz ZPRÁVA O TRHU OVOCE Vývoj cen zem. výrobců: Obsah: Jablka Idared tř. V...
VíceJabloně. Angold. Bohemia. Daria. Denár. Discovery
Angold Jabloně Doba sklizně: 2/2 září - zač. října Plody jsou velké, kulovité až kulovitě kuželovité, pravidelné; slupka je hladká, lesklá, středně tlustá, zelenavě žlutá, žíhaná jasně červenou krycí barvou.
VíceSklizeň moštových hroznů v ČR v roce Jiří Sedlo, Martin Půček, Lenka Křivánková
1984 1986 1988 1990 1992 1994 1996 1998 Sklizeň moštových hroznů v ČR v roce Jiří Sedlo, Martin Půček, Lenka Křivánková Svaz vinařů České republiky provedl koncem roku již v pořadí 23. výběrové šetření
VíceVývoj sklizňových ploch a produkce hlavních plodin
Tab. : 9 Vývoj sklizňových ploch a produkce hlavních plodin 1 Pšenice ozimá 812944,0 793472,0 785491,0 805779,0 746002,0 788422,0 25,70 30,83 30,92 32,03 29,68 31,53 4,9600 5,3300 5,0800 5,7800 4,3400
VíceJmenný seznam odrůd ovocných stromků a růží
Jabloň sloupcovitá Red Spring MM106 270,00 Kč Jabloň letní Hana MM106 ZK/ČK 155Kč / 170 Kč Jabloň letní Mio MM106 ZK 150,00 Kč Jabloň letní Průsvitné letní MM106 ZK 150,00 Kč Jabloň letní James Grieve
VíceOvocné sady (Strukturální šetření) 2017
Ovocné sady (Strukturální šetření) 2017 Data jsou dostupná také ve Veřejné databázi ČSÚ. Ovocné sady (Strukturální šetření) https://vdb.czso.cz/vdbvo2/faces/cs/index.jsf?page=vystupobjekt parametry&sp=a&skupid=2118&pvo=zemdsady101&pvokc=&katalog=30840&z=t
VíceOvocné dřeviny a růže (aktualizace )
Angrešt stromkový prostokořenný Angrešt červený Karát meruzalka zlatá KT Angrešt červený Karmen meruzalka zlatá KT Angrešt červený Remarka meruzalka zlatá KT Angrešt zelený Hinnonmäki Green meruzalka zlatá
VíceBarometr 2. čtvrtletí roku 2015
Barometr 2. čtvrtletí roku 2015 Bankovní a Nebankovní registr evidoval koncem druhého čtvrtletí roku 2015 celkový dluh ve výši 1,75 bilionu Kč. Dlouhodobý dluh (hypotéky a úvěry ze stavebního spoření)
Vícetýden 2015 ZPRÁVA O TRHU OVOCE. Vývoj cen zem. výrobců: Komoditní zpravodajství. Ceny zemědělských výrobců
27. týden 2015 Ročník XIX., čtrnáctideník 2. 7. 2015 Ve Smečkách 33, 110 00 Praha 1 tel.: 222 871 428, fax: 222 871 536 e-mail: tis.ovoce@szif.cz ZPRÁVA O TRHU OVOCE Vývoj cen zem. výrobců: Obsah: Jahody
VíceJak poznáte, kdy jsou jablíčka zralá aneb S trháním ani nespěchejte, ani neotálejte
Publikováno na Prima Nápady (http://napady.iprima.cz) Domů > Jak poznáte, kdy jsou jablíčka zralá aneb S trháním ani nespěchejte, ani neotálejte Jak poznáte, kdy jsou jablíčka zralá aneb S trháním ani
VíceIntenzivní a extenzivní ovocnářství v ČR Charakteristika, typy výsadeb
Ovocné dřeviny v krajině 2007 projekt OP RLZ CZ.04.1.03/3.3.13.2/0007 Intenzivní a extenzivní ovocnářství v ČR Charakteristika, typy výsadeb Ing. Stanislav Boček, Ph.D. ZF MZLU v Brně Tento projekt je
VíceZPRÁVA O TRHU OVOCE. 29. týden Vývoj cen zem. výrobců: Komoditní zpravodajství. Komoditní zpravodajství... Ceny zemědělských výrobců
Ve Smečkách 33, 110 00 Praha 1 tel.: 222 871 596, fax: 222 871 536 e-mail: tis.ovoce@szif.cz Ročník IX., týdeník, 22. 7. 2005 ZPRÁVA O TRHU OVOCE Vývoj cen zem. výrobců: Obsah: Meruňky tř. V... 23,20 Kč/kg
VíceNabídka ovocných školkařských výpěstků Podzim 2011
Nabídka ovocných školkařských výpěstků Podzim 2011 Ing. Václav Koběluš, PhD. Bruzovice 100 739 36 Sedliště IČO: 733 67 184 Tel: +420 604 91 53 60 E-mail: info@kobelus.cz www.kobelus.cz Obchodní podmínky:
Vícetýden 2018 ZPRÁVA O TRHU OVOCE. Vývoj cen zem. výrobců: Komoditní zpravodajství
28. týden 2018 Ročník XXII., čtrnáctideník 13. 7. 2018 Ve Smečkách 33, 110 00 Praha 1 tel.: 222 871 871, fax: 222 871 765 e-mail: info@szif.cz ZPRÁVA O TRHU OVOCE Vývoj cen zem. výrobců: Obsah: Meruňky
VíceDlouhodobé monokultura Problémy zapravení hnojiv během růstu Ca, P, K
Dlouhodobé monokultura Problémy zapravení hnojiv během růstu Ca, P, K 1 2 3 Ohled na Stáří rostliny Vegetační fáze Typ podnože Druh, odrůda Agrotechnika Agrotechnika - zatravnění nebo úhor? 1 2 3 Černý
VíceRAJONIZACE OVOCNÝCH DRUHŮ V ČR (Zonalizace ovocnářské výroby)
RAJONIZACE OVOCNÝCH DRUHŮ V ČR (Zonalizace ovocnářské výroby) Specifická charakteristika pěstitelských oblastí z hlediska vhodnosti přírodních podmínek pro jednotlivé ovocné druhy a jejich podnože v ČR.
VíceSZIF informuje o vývoji cen jednotlivých komodit za první pololetí letošního roku
SZIF informuje o vývoji cen jednotlivých komodit za první pololetí letošního roku Praha 1.8. 2011 - Jedna z důležitých činností, kterou SZIF zajišťuje, a která vyplývá z Evropské legislativy, je zpracování
Více1. třešňový týden. Adélka. Dozrávání: 1. třešňový týden (2 dny po odrůdě Rivan) Plody: menší, srdcovité, dužnina červená, měkká, sladká, slabé
1. třešňový týden Adélka Typ: srdcovka Růst: střední, koruna kulovitá, větve vyholují Kvetení: velmi rané Opylovač: Rivan Dozrávání: 1. třešňový týden (2 dny po odrůdě Rivan) Plody: menší, srdcovité, dužnina
VíceFLORINA. Původ: Francie, vyšlechtěna s rezistencí ke strupovitosti.
FLORINA Původ: Francie, vyšlechtěna s rezistencí ke strupovitosti. Vlastnosti stromu: Intenzita růstu je v mladém věku velmi silná, později silná. Vytváří velké a poměrně husté koruny. Vlastnosti plodu:
VíceNABÍDKA A CENÍK OVOCNÝCH STROMKŮ A RŮŽÍ
NABÍDKA A CENÍK OVOCNÝCH STROMKŮ A RŮŽÍ 2019 Ovocné školky, Petr Buřil, U Rybníka 25, 411 85 Horní Beřkovice, mobil: 737 159 763, e-mail: burilpetr@seznam.cz webové stránky: www.skolky-buril.cz IČO: 43261434
VíceCharakteristika jednotlivých užitkových
Živá neživá příroda IV Charakteristika jednotlivých užitkových skupin organismů Přednáška č. 6 Ovocnictví Ing. Jedličková Helena Mgr. Hiklová Ivana Úvod: Obsah Základní charakteristika ovocných rostlin
VíceVývoj ekologického zemědělství ve světě
Vývoj ekologického zemědělství ve světě Ekologické zemědělství se ve světě stále více rozšiřuje a výměra ekologicky obhospodařovaných ploch ve světě každoročně narůstá. Ke konci roku 2013 (dle pravidelného
VíceNabídka ovocných školkařských výpěstků Jaro 2010
Nabídka ovocných školkařských výpěstků Jaro 2010 Ing. Václav Koběluš, PhD. Bruzovice 100 739 36 Sedliště IČO: 733 67184 DIČ: CZ7807294979 Tel: +420 604 91 53 60 E-mail: info@kobelus.cz www.kobelus.cz Obchodní
VícePracovní doba : hodin IČ: , DIČ: CZ , bankovní spojení: ČSOB, a.s., pobočka Opava, č.ú.
KONTAKTY/OBJEDNÁVKY : Weiss Jan e-mail: jan.weiss@skstatek.cz Anežka Lindnerová tel: 775 707 961 e-mail: info@skstatek.cz Pracovní doba : 6 30-15 00 hodin www.skstatek.cz -------------------------------------------------------------------------------------------------------------
VíceÚSTŘEDNÍ KONTROLNÍ A ZKUŠEBNÍ ÚSTAV ZEMĚDĚLSKÝ
Mikulov 17.2.2017 ÚSTŘEDNÍ KONTROLNÍ A ZKUŠEBNÍ ÚSTAV ZEMĚDĚLSKÝ ISO 9001: 2008 www.ukzuz.cz 1 Registr vinic, novela zákona o vinohradnictví a vinařství Mikulov 17.2.2017 Gruna Rostislav ing. Oddělení
VíceNABÍDKA OVOCNÝCH DŘEVIN jaro 2015
NABÍDKA OVOCNÝCH DŘEVIN jaro 2015 JABLONĚ Rozela Topaz Admirál Opal OVOCNÉ DŘEVINY zimní červené, rezistentní vůči strupovitosti, nenáročná na pěstování, chuť je navinule sladká, šťavnatá, aromatická zimní
VíceBarometr 1. čtvrtletí roku 2015
Barometr 1. čtvrtletí roku 215 Bankovní a Nebankovní registr klientských informací evidoval koncem prvního čtvrtletí roku 215 celkový dluh ve výši 1,73 bilionu Kč, z toho tvořil dlouhodobý dluh (hypotéky
VícePOZNÁMKY K SOUČASNÉMU STAVU A BUDOUCÍMU ROZVOJI VÝROBY ZELENINY
POZNÁMKY K SOUČASNÉMU STAVU A BUDOUCÍMU ROZVOJI VÝROBY ZELENINY Prof. Ing. Josef Duffek, CSc. Katedra zahradnictví AF, Vysoká škola zemědělská Praha Výroba zeleniny má některé specifické zvláštnosti ve
VíceOvocné dřeviny a růže (aktualizace )
Angrešt stromkový prostokořenný Angrešt červený Karát meruzalka zlatá KT Angrešt červený Karmen meruzalka zlatá KT Angrešt červený Remarka meruzalka zlatá KT Angrešt červený Spinefree meruzalka zlatá KT
VíceZávěrečná zpráva o projektu
BIOD_sem_1205_ZZ_www.doc str. 1 OCHRANA BIODIVERZITY Národní program ČSOP Závěrečná zpráva o projektu Název projektu: Krajské oborové setkání k záchraně krajových odrůd číslo projektu: 171209 1. Údaje
VíceBarometr 2. čtvrtletí 2012
Barometr 2. čtvrtletí 2012 Podle údajů Bankovního a Nebankovního registru klientských informací dosáhl dluh obyvatelstva k 30. 6. 2012 výše 1 301 mld. Kč, z toho objem dlouhodobých úvěrů dosáhl výše 951,5
VíceCo je to úspěch? O úspěchu můžeme mluvit, když se každý večer můžeme ukládat ke spánku s mírem v duši. Rukopis nalezený v Akkonu P.
Co je to úspěch? O úspěchu můžeme mluvit, když se každý večer můžeme ukládat ke spánku s mírem v duši. Rukopis nalezený v Akkonu P. Coelho Ing. Vojtěch Ptáček Sortiment vybraných tržních ovocných druhů
VícePonuka ovocných drevín jeseň 2017
Ponuka ovocných drevín jeseň 2017 Druh Odroda Info Podpník Cena Jabloň letná Priesvitné letné začiatok júla M9,MM106 4,30 letná Vista Bela* koniec júla M9,MM106 4,30 letná Júlia koniec júla M9,MM106 4,60
Více1.I. Podpora vybudování kapkové závlahy v ovocných sadech, chmelnicích, vinicích a ve školkách (ukončení přijímání žádostí je do 30.6.
Dotační programy 1.D. Podpora včelařství (ukončení přijímání žádostí je do 30.10. 2015) zabezpečení opylování zemědělských hmyzosnubných plodin. včelstvo, které je v příslušném roce zazimováno. včelař,
Více2651. 52. týden 2009 ZPRÁVA O TRHU OVOCE. Vývoj cen zem. výrobců: Komoditní zpravodajství. Ceny zemědělských výrobců.
52. týden 2009 Ročník XIII., čtrnáctideník, 30. 12. 2009 Ve Smečkách 33, 110 00 Praha 1 tel.: 222 871 428, fax: 222 871 536 e-mail: tis.ovoce@szif.cz ZPRÁVA O TRHU OVOCE Vývoj cen zem. výrobců: Obsah:
VíceMALOOBCHODNÍ NÁBÍDKA. :říjen 2016 soboty hodin
MALOOBCHODNÍ NÁBÍDKA Pracovní doba : 8 00-16 00 hodin :říjen 2016 soboty 8 00-12 00 hodin www.skstatek.cz -------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Více8 přednáškových dnech 16 dvouhodinových přednášek 32 hodin. 213 posluchačů 2728 361, , , 467 180 posluchačů, 33 posluchaček Nejvíce posluchačů
Zpráva o Jihomoravském zimním oblastním kurzu. 21-211 Kurz probíhal o sobotách od listopadu do března v zasedačce MěV KSČM Brno-město. Během tohoto období proběhlo v 8 přednáškových dnech 16 dvouhodinových
VíceProgram rozvoje venkova 2014 2020 a připravované Nařízení vlády. Dotace do ekologického zemědělství
Program rozvoje venkova 2014 2020 a připravované Nařízení vlády Dotace do ekologického zemědělství (Přednáška s důrazem na vinice a sady) Odbor environmentální a ekologického zemědělství Martin Charvát
VíceZPRÁVA O TRHU OVOCE. 4. týden Vývoj cen zem. výrobců: Komoditní zpravodajství. Ceny zemědělských výrobců. Obchodní ceny
4. týden 2010 Ročník XIV., čtrnáctideník, 28. 1. 2010 Ve Smečkách 33, 110 00 Praha 1 tel.: 222 871 428, fax: 222 871 536 e-mail: tis.ovoce@szif.cz ZPRÁVA O TRHU OVOCE Vývoj cen zem. výrobců: Obsah: Jablka
VíceMetodika stanovení záchranných sortimentů ovocných odrůd
Metodika stanovení záchranných sortimentů ovocných odrůd str. 1 CERTIFIKOVANÁ METODIKA VÚKOZ,v.v.i. č. 8/2014-050, Certifikace 2014 Autoři: Ing. Martin Lípa*, Ing. Stanislav Boček, Ph.D.**, Ing. Adam Baroš***
VíceZemědělství a klimatická změna. prof. Ing. Zdeněk Žalud, Ph.D. a kol. Mendelova univerzita v Brně Ústav výzkumu globální změny AV ČR
Zemědělství a klimatická změna prof. Ing. Zdeněk Žalud, Ph.D. a kol. Mendelova univerzita v Brně Ústav výzkumu globální změny AV ČR Křtiny 9.11.2018 Rok 2017 Rok 2018 Náhoda? Trvalý stav?? Globální teplota
Vícetýden 2011 ZPRÁVA O TRHU OVOCE. Vývoj cen zem. výrobců: Komoditní zpravodajství. Ceny zemědělských výrobců.
51. týden 2011 Ročník XV., čtrnáctideník, 22. 12. 2011 Ve Smečkách 33, 110 00 Praha 1 tel.: 222 871 428, fax: 222 871 536 e-mail: tis.ovoce@szif.cz ZPRÁVA O TRHU OVOCE Vývoj cen zem. výrobců: Obsah: Jablka
VíceBio v regionu Jihomoravského kraje
Bio v regionu Jihomoravského kraje Ing. Andrea Hrabalová, Bioinstitut, o.p.s. 30. listopadu 2017, Bzenec Jihomoravský kraj a ekologické zemědělství Jihomoravský kraj čtvrtý nejlidnatější kraj ČR a 4. pozici
VíceGraf 4. 1 Výměra ekologicky obhospodařované půdy v Královéhradeckém kraji podle okresů
4. ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Půdní fond: Orné půdy neustále meziročně ubývá......rozšiřují se lesní pozemky. Obhospodařovaná půda tvoří 85 % zemědělské půdy. Ekologické zemědělství: Počet ekofarem se za pět let
VíceZpráva o vývoji chorob a škůdců v sadech
Zpráva o vývoji chorob a škůdců v sadech Zpráva č. 18 26. 7. 2011 30. týden 1. Aktuální situace 2. Sumy teplot 3. Doporučení 1. Aktuální situace Jádroviny se nacházejí ve fenologické fázi vývoje BBCH 77
VíceZemědělská půda v ČR z pohledu statistiky zaostřeno na ekologické zemědělství
Zemědělská půda v ČR z pohledu statistiky zaostřeno na ekologické zemědělství Ing. Andrea Hrabalová, konzultant ČTPEZ 12.-13. října 2017, konference Pro půdu pro život, Příbor Zemědělská půda v ČR Zemědělská
VíceRŮST A VÝVOJ OVOCNÝCH DŘEVIND
Ovocné dřeviny v krajině 2007 projekt OP RLZ CZ.04.1.03/3.3.13.2/0007 RŮST A VÝVOJ OVOCNÝCH DŘEVIND Velký životní cyklus Stanislav Boček Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem EU,
VíceChov hospodářských zvířat v Plzeňském kraji v roce 2014
Chov hospodářských zvířat v Plzeňském kraji v roce 2014 K 31. 12. 2014 činil stav drůbeže v Plzeňském kraji 2 612 123 ks, což znamená zásadní meziroční nárůst o 34,1 %. Plzeňský kraj se nacházel na třetím
VíceMateřská škola a Základní škola, Želešice Sadová 530 664 43 Želešice Mgr. Jaroslava Kubíčková Ovocné stromy a keře Vy_52_INOVACE_922
Název školy Autor Téma Název Číslo projektu Ročník Anotace Mateřská škola a Základní škola, Želešice Sadová 530 664 43 Želešice Mgr. Jaroslava Kubíčková Ovocné stromy a keře Vy_52_INOVACE_922 CZ.1.07/1.4.00/21.1555
VíceAGROENVIRONMENTÁLNĚ KLIMATICKA OPATŘENÍ
Odbor kontrol na místě IACS a SOT Oddělení řízení FKNM IACS AGROENVIRONMENTÁLNĚ KLIMATICKA OPATŘENÍ Integrovaná produkce ovoce 30.8.2018 Školení ÚKZÚZ 2018 Ing. Mgr. Denisa Nechanská AEKO 12 NV č. 75/2015
VíceVýzkumný a šlechtitelský ústav ovocnářský Holovousy, s.r.o.
Výzkumný a šlechtitelský ústav ovocnářský Holovousy, s.r.o. Výzkumný a šlechtitelský ústav ovocnářský Holovousy, s.r.o. Výzkumný a šlechtitelský ústav ovocnářský Holovousy, s.r.o. Výzkumný a šlechtitelský
Vícetýden 2016 ZPRÁVA O TRHU OVOCE. Vývoj cen zem. výrobců: Komoditní zpravodajství
26. týden 2016 Ročník XX., čtrnáctideník 4. 7. 2016 Ve Smečkách 33, 110 00 Praha 1 tel.: 222 871 428, fax: 222 871 536 e-mail: tis.ovoce@szif.cz ZPRÁVA O TRHU OVOCE Vývoj cen zem. výrobců: Obsah: Jablka
VíceČeské republiky Tržní informační systém Ve Smečkách 33 Praha 1 PSČ Zpráva o trhu ovoce. Vydavatel Obsah Strana
TIS České republiky Tržní informační systém Ve Smečkách 33 Praha 1 PSČ 110 00 ( 222 871 596 fax: 222 871 536 e-mail: tis.ovoce@szif.cz AGRÁRNÍ TRŽNÍ INFORMACE ČESKÉ REPUBLIKY Ročník VII. číslo 28 TIS ČR
VíceDlouhodobé úvěry. DD úvěry - počet klientů. Barometr 4. čtvrtletí 2012
Barometr 4. čtvrtletí 2012 Koncem prosince dosáhl dluh obyvatelstva, podle údajů Bankovního a Nebankovního registru klientských informací, výše 1,37 bilionu Kč, což je o 67 mld. Kč více než ve stejném
VíceUkázka knihy z internetového knihkupectví
Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz ÚČINNÁ OCHRANA ZAHRADNÍCH PLODIN Josef Horák I Jaroslav Rod ROSTLINOLÉKAŘ RADÍ Grada Publishing 3 1 Integrovaná chrana ovocných kultur MUDr. Josef
Více1. Počet, pohyb a věková struktura obyvatelstva
196 1965 197 198 199 2 25 21 196 1965 197 198 199 2 25 21 Počet obyvatel (stav k 31.12., v tis.) Počet cizinců (stav k 31.12. v tis.) Podíl z celkového obyvatelstva 1. Počet, pohyb a věková struktura obyvatelstva
VíceMeruňky 0 Leala St. Julien ZK 2. polovina července MC Hargrand ryngle zelená ZK začátek srpna VC 90
NABÍDKA A CENÍK OVOCNÝCH STROMKŮ A RŮŽÍ - JARO 2018 Ovocné školky, Petr Buřil, U Rybníka 25, 411 85 Horní Beřkovice, IČO: 43261434 DIČ: CZ6311090126 www.skolky-buril.cz mobil: 737 159 763 e-mail: burilpetr@seznam.cz
VíceNařízení Rady (ES) č. 834/2007 ze dne 28. června 2007 o ekologické produkci a označování ekologických produktů a k němu prováděcí předpis Nařízení
Nařízení Rady (ES) č. 834/2007 ze dne 28. června 2007 o ekologické produkci a označování ekologických produktů a k němu prováděcí předpis Nařízení Komise (ES) č. 889/2008 ze dne 5. září 2008, kterým se
VíceNabídka ovocných školkařských výpěstků. Podzim 2014
Nabídka ovocných školkařských výpěstků Podzim 2014 Ing. Václav Koběluš, PhD. Tel: +420 604 91 53 60 Bruzovice 100 info@kobelus.cz 739 36 Sedliště www.kobelus.cz IČO: 733 67 184 Obchodní podmínky: 1. Ceny
Více4. Životní prostředí. Půdní fond: Orná půda dlouhodobě ubývá...
4. Životní prostředí Půdní fond: Orná půda dlouhodobě ubývá... Z celkové výměry kraje tvoří téměř dvě třetiny nezemědělská půda, tzn. lesní pozemky, zastavěné plochy a nádvoří, vodní plochy a ostatní plochy.
VíceNÁROKY OVOCNÝCH DRUHŮ
Ovocné dřeviny v krajině 2007 projekt OP RLZ CZ.04.1.03/3.3.13.2/0007 NÁROKY OVOCNÝCH DRUHŮ DRUHOVÁ RAJONIZACE Stanislav Boček Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem EU, státním rozpočtem
Vícelesních dřevin 2014-2018 Výhled potřeby sadebního materiálu
Výhled potřeby sadebního materiálu lesních dřevin 2014-2018 Výhled potřeby sadebního materiálu lesních dřevin VLS ČR, s.p. 2014 2018 Sumář výhledu spotřeby sadebního materiálu v jednotlivých letech bez
Vícetýden 2017 ZPRÁVA O TRHU OVOCE. Vývoj cen zem. výrobců: Komoditní zpravodajství
27. týden 2017 Ročník XXI., čtrnáctideník 10. 7. 2017 Ve Smečkách 33, 110 00 Praha 1 tel.: 222 871 871, fax: 222 871 765 e-mail: info@szif.cz ZPRÁVA O TRHU OVOCE Vývoj cen zem. výrobců: Obsah: Jablka Jonagold
VíceOdhady sklizně operativní zpráva k 20.6.2014
Metodické vysvětlivky Komentář Odhady sklizně operativní zpráva k 20.6.2014 Odhad výnosů a sklizně zemědělských plodin k 20. 6. 2014 porovnání s výsledky v roce 2013 celkem kraje pšenice ječmen žito, oves,
VíceNABÍDKA A CENÍK OVOCNÝCH STROMKŮ A RŮŽÍ
NABÍDKA A CENÍK OVOCNÝCH STROMKŮ A RŮŽÍ 2018 Ovocné školky, Petr Buřil, U Rybníka 25, 411 85 Horní Beřkovice, mobil: 737 159 763, e-mail: burilpetr@seznam.cz webové stránky: www.skolky-buril.cz IČO: 43261434
VíceI N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í
I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY Pracovní list č. 39 Lesy v ČR Pro potřeby projektu
VícePOŽADAVKY OVOCNÝCH DRUHŮ NA KLIMATICKÉ FAKTORY
POŽADAVKY OVOCNÝCH DRUHŮ NA KLIMATICKÉ FAKTORY JABLONĚ Svými nároky na klimatické podmínky jabloně patří mezi velmi plastické ovocné druhy. Tato plasticita je dána širokým sortimentem pěstovaných odrůd
VíceGraf 3.1 Hrubý domácí produkt v Královéhradeckém kraji (běžné ceny) HDP na 1 obyvatele - ČR HDP na 1 obyvatele - kraj podíl kraje na HDP ČR 4,9
3. EKONOMICKÝ VÝVOJ Makroekonomika: Podíl kraje na HDP ČR byl pátý nejnižší mezi kraji. Makroekonomické údaje za rok 213 budou v krajském členění k dispozici až ke konci roku 214, proto se v této oblasti
VícePRO ZAHRÁDKÁŘSKOU PRAXI 11
PRO ZAHRÁDKÁŘSKOU PRAXI 11 K SEZNAMU POVOLENÝCH ODRŮD U JEDNOTLIVÝCH OVOCNÝCH DRUHŮ II. část Dokončení z listovky č. 7 Hájkova muškátová reneta* je stará zahrádkářská odrůda domácího původu, hodící se
VíceKoncem roku 2012 měly územní samosprávy na svých bankovních účtech 112,3 mld. Kč, což je o 15 mld. více než v roce 2011.
K hospodaření územních samospráv v roce 2012 Rozpočtové hospodaření územních samospráv, tedy krajů, obcí, dobrovolných svazků obcí a regionálních rad regionů soudržnosti, skončilo v roce 2012 přebytkem
VícePočet poskytovatelů licencí Počet platných licencí Přijaté licenční poplatky (v mil. Kč) Nové odrůdy rostlin a plemen zvířat. Patent.
Analytická část Úvod Předmětem následujícího textu jsou zjištění, plynoucí ze statistického šetření Českého statistického úřadu o licencích za rok 2014, zaměřeného na poskytovatele licencí, počty platných
Více1 Obyvatelstvo podle věku a rodinného stavu
1 Obyvatelstvo podle věku a rodinného stavu Obyvatelstvo České republiky se v průběhu roku rozrostlo o 15,6 tisíce osob. Přibylo dětí a zejména seniorů. Stárnutí populace České republiky se znovu projevilo
VíceZpráva o trhu s půdou v roce 2017
Zpráva o trhu s půdou v roce 2017 Trh s půdou Celkové shrnutí Růst cen o 18,39 % Nejvyšší ceny jsou na Hané a v pohraničí, nejnižší v Jeseníkách 80 % půdy nakupují zemědělci Ročně se prodá cca 80 tisíc
VíceIndikátory pro polní plodiny v rámci výzkumného záměru
Indikátory pro polní plodiny v rámci výzkumného záměru Výzkumný záměr: Biologické a technologické aspekty udržitelnosti řízených ekosystémů a jejich adaptace na změnu klimatu Studium polních plodin v souvislosti
VíceDRASLÍK NEPOSTRADATELNÝ PRVEK PRO VÝNOS A KVALITU OVOCE
DRASLÍK NEPOSTRADATELNÝ PRVEK PRO VÝNOS A KVALITU OVOCE Význam hnojení ovocných kultur draslíkem Pěstování ovoce má v Českých zemích dlouholetou tradici. Podle posledních zpráv jeho výměra dosahuje 18
VíceIdentifikátor materiálu: EU - 3-31 Člověk a příroda. Povrch ČR - prezentace. Anotace. Mgr. Iveta Havlová. Autor. Čeština. Jazyk
Identifikátor materiálu: EU - 3-31 Člověk a příroda Anotace Povrch ČR - prezentace Autor Mgr. Iveta Havlová Jazyk Čeština Očekávaný výstup Žák přiřadí správně názvy pohoří na slepou mapu, přiřadí k sobě
Více