Analýza běhu sprintera pomocí softwaru Dartfish

Transkript

1 UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE FAKULTA TĚLESNÉ VÝCHOVY A SPORTU Analýza běhu sprintera pomocí softwaru Dartfish Název v angličtině The analysis of the run of sprinter by means of the software Dartfish Diplomová práce Vedoucí diplomové práce: PhDr. Aleš Kaplan, Ph.D. Vypracoval: Jan Feher Praha, srpen 2010

2 Prohlašuji, že jsem tuto diplomovou práci vypracoval samostatně a uvedl v ní veškerou literaturu a ostatní zdroje, které jsem použil. V Praze, dne 1.září 2010 podpis diplomanta 2

3 Evidenční list Souhlasím se zapůjčením své diplomové práce ke studijním účelům. Uživatel svým podpisem stvrzuje, že tuto diplomovou práci použil ke studiu a prohlašuje, že ji uvede mezi použitými prameny. Jméno a příjmení: Fakulta / katedra: Datum vypůjčení: Podpis: 3

4 Poděkování Chtěl bych poděkovat vedoucímu své diplomové práce PhDr. Aleši Kaplanovi, Ph.D za pomoc při psaní této práce a při natáčení videozáznamu, který byl podkladem pro softwarovou analýzu. Děkuji také za zapůjčení softwarového programu Dartfish, bez kterého by práce nešla provést. Dále bych chtěl poděkovat Martině Fischerové, Petru Jelínkovi a Jiřímu Koubkovi, kteří mi také pomáhali při natáčení videozáznamu. 4

5 Abstrakt Název: Analýza běhu sprintera pomocí softwaru Dartfish Cíle: Cílem práce je prezentování využití možností softwarového programu Dartfish pro analýzu sportovního výkonu v běhu na 100 m a následně vyhodnocení struktury sportovního výkonu v běhu na 100 m ve vybraných závodech. Metody: V práci je použita metoda analýzy videozáznamu pomocí softwaru Dartfish a metoda komparace. Metoda analýzy je aplikována na zaznamenané běhy na 100 m. Metoda komparace je použita k vzájemnému porovnávání analyzovaných běhů. Během získávání dat z videozáznamu jsem hodnotil využitelnost tohoto programu. Výsledky: Zjistil jsem, že softwarový program Dartfish je vhodný pro analyzování sportovních výkonů ve sprintu na 100 m. Výrazným pozitivním prvkem je i fakt, že tento softwarový produkt umožňuje jak kvalitativní, tak i kvantitativní analýzu a kompletně tak odkrývá strukturu běhu. Program se také uplatní i v tréninkovém procesu, kde ho lze využít ke zdokonalení techniky běhu díky velkému množství kvalitních zpětnovazebných informací, které poskytuje. Klíčová slova: sportovní výkon, atletika, sprint, struktura sportovního výkonu, technika běhu, videoanalýza, Dartfish 5

6 Abstract Title: The analysis of the run of sprinter by means of the software Dartfish Objectives: The objective of this thesis is the presentation of use of possibilities of software for the analysis of sport performance in the sprint for 100 m and consequently evaluation of the structure of sport performance in the sprint for 100 m in selected races Methods: The method of the analysis of the video recording by means of the software Dartfish and the method of comparison was used in the thesis. The method of analysis was applied for the recorded sprints for 100 m. The method of comparison was used for the mutual comparison of analysed sprints. The use of this programme was evaluated during acquiring data from the video recording. Results: I found out, that the software programme Dartfish is fully suitable for the analysis of sport performances in the sprints for 100 m. The outstanding positive part is also the fact, that this software product enables both qualitative and quantitative analysis and fully discloses the structure of run. The programme could be also applied in the training process, where it could be used for the improvement of the run technique due to great quantity of quality feedback information which it provides. Keywords: sport performance, athletics, sprint, structure of sport performance, run technique, video analysis, Dartfish 6

7 Obsah 1. Úvod Teoretická východiska Struktura sportovního výkonu ve sprintu Charakteristika z hlediska typologie Charakteristika z hlediska fyziologie Charakteristika z hlediska psychologie Faktory kondice a techniky Faktor taktiky Faktor materiální Faktor sociální Technika běhu sprintera Standardní popis Charakteristika nové techniky sprintu Možnosti analýzy běhu sprintera Časová analýza Videoanalýza Videoanalýzy kombinované se softwarovým vyhodnocením Dartfish Možnosti přenosu do tréninkového procesu Výzkumná část Cíle a úkoly práce Cíle práce Úkoly práce Problémové body Výzkumné otázky Charakteristika souboru Metodika práce Zdůvodnění metodiky práce Vlastní postup práce Vlastní metodika práce Metodika zpracování videozáznamu pomocí softwaru Dartfih Výsledková část Výsledky ze závodů Výsledky ze závodů z 1. kola extraligy Výsledky ze závodů z Mistrovství ČR na dráze Výsledky získané analýzou videozáznamů a zpracované softwarem Dartfish

8 4.2.1 Analýza vítězů jednotlivých běhů Analýza výkonu Jana Fehera ve 2. rozběhu na 1. kole extraligy Analýza výkonu Jana Fehera ve finále B na 1. kole extraligy Analýza výkonu Jana Fehera ve druhém rozběhu při MČR mužů a žen Vzájemné porovnání výkonů Jana Fehera Hodnocení výsledků získaných analýzou videozáznamů pomocí softwaru Dartfish Porovnání subjektivních pocitů a výsledků analýzy z rozběhu na 1. kole extraligy Porovnání subjektivních pocitů a výsledků analýzy z finále B na 1. kole extraligy Porovnání subjektivních pocitů a výsledků analýzy z rozběhu na MČR mužů a žen Diskuse Závěry Soupis použité literatury Literatura Internetové zdroje

9 1. Úvod Během tréninkového procesu dochází mezi trenérem a jeho svěřenci k časté interakci. Základním obsahem této interakce je sdělení informací, které by měly pomoci odstranit technické nedostatky v prováděném pohybu a vést tak, ke zvýšení sportovní výkonnosti. Vyvstávají však otázky, zda zmiňovaná interakce skutečně vede ke zvyšování sportovní výkonnosti. Je možné zpětnou vazbu z právě ukončeného pokusu nějakým způsobem vylepšit a podat tak svým svěřencům kvalitnější a lépe formulované instrukce? Domnívám se, že pomocí moderních didaktických postupů lze toto zvládnout. Tyto postupy nabízejí nové možnosti, které zkvalitňují pedagogickodidaktickou složku v tréninkovém cyklu a to interakci mezi trenérem a svěřencem. Během let byly na území České republiky prováděny analýzy sprinterských disciplin firmou CASRI, která také na těchto analýzách spolupracovala s katedrou atletiky UK FTVS Praha a podávali tak zpětnovazební informace pro závodníky a trenéry. Od roku 2007 se však tyto analýzy neprovádějí a závodníci tak ztrácejí možnost analýzy svého výkonu v důležitém závodě. Z tohoto důvodu je cílem této práce prezentování využití možností softwarového programu Dartfish pro analýzu sportovního výkonu v běhu na 100 m a následně vyhodnocení struktury sportovního výkonu v běhu na 100 m ve vybraných závodech. Jednou z moderních technologií využitelných pro takovouto analýzu je, ve světě významně používaný, software Dartfish, který byl v roce 1997 vyvinut ve Švýcarsku v národním technologickém institutu v Lausanne. Postupem let se tento software zdokonaloval a rozšiřoval své možnosti a využití. Dnes je s úspěchem používán po celém světě a je to profesionální softwarový produkt umožňující kompletní zpracování videa. Podporuje pracovní proces, zejména trenéři, učitelé, sportovní lékaři a fyzioterapeuté tak mohou zdokonalit trénink, lekce nebo výuku. Dochází ke zlepšování interakční složky ve vztahu ke studentům, sportovcům, žákům a pacientům díky možnosti okamžité vizuální zpětné vazby. Umožňuje vytváření detailních videoanalýz a klíčových momentů pomocí kreslících nástrojů a textových či audio poznámek. Video a vytvořené analýzy je možné sdílet na CD, DVD či internetu. Tento software tak posouvá tréninkový proces zase o kus dále a umožňuje trenérům a jejich svěřencům sofistikovanější pohled na výkon jak 9

10 v závodě, tak i v tréninku a zpětná vazba tak dostává nový rozměr. Rozměr, jehož bychom nikdy pouze ústní instrukcí nedosáhli. Na území České republiky nejsou v atletických trenérských kruzích možnosti tohoto softwaru zcela plně využívány. Využívá se pouze ojediněle, přitom jeho aplikace do tréninkového procesu a také ve formě dokonalého rozboru závodu je v případě atletiky podporována Českým atletickým svazem. O dané aplikace se hovořilo na metodických setkáních, které pořádá Český atletický svaz. To byl bohužel jediný krok, který byl doposud podniknut. Touto prací bych tak chtěl poukázat na možnosti, které přináší softwarový program Dartfish na poli analyzování sportovních výkonů a ukázat tak dokonalejší možnost podávaní zpětnovazebných informací. 10

11 2. Teoretická východiska 2.1 Struktura sportovního výkonu ve sprintu Krátké sprinty řadíme podle Hlíny (2002) mezi rychlostně-silové disciplíny. Jsou to cyklická tělesná cvičení prováděná maximální intenzitou, kdy se střídá svalová kontrakce se svalovou relaxací. Sprinterský výkon klade obrovskou zátěž na nervosvalový systém a na anaerobní metabolismus. Cílem sprintera je absolvovat závodní trať v co nejkratším čase. Pohybová struktura je téměř neměnná a zcela automatizovaná. Sprint můžeme po technické stránce běhu považovat za relativně nenáročný. Výkon se však provádí ve vysokých rychlostech a všechna pozornost sprintera je zaměřena především na maximální úsilí a ne na techniku běhu. Pro kvalitní výkon je tedy nutné dokonalé technické zvládnutí sprintu. Díky zkušenostem sprinterských odborníků (Kampmiller 1987, Hlína 2001) můžeme tvrdit, že z biomechanického hlediska může být výkon na 100 m ovlivněn až z 20 % kvalitou techniky běhu. Existují dvě základní složky, nervová a svalová, které jsou přesně odděleny a společně umožňují pohyb. Nervová složka má za úkol aktivaci příslušných mozkových centre a převádění nervových vzruchů. Svalová složka zpracovává nervové vzruchy a podle jejich četnosti a kvality umožňuje svalový stah v požadovaném množství a kvalitě. Jestliže má prováděné cvičení krátké trvání a vysokou intenzitu, jsou účinnost, souhra a hospodárnost pohybů determinovány nervovou složkou. Limitní hranice se projevují v postupné ztrátě koordinace, zhoršením techniky a poklesu rychlosti prováděných pohybů. Sprinterem se člověk musí narodit. Genetická vybavenost je základní předpokladem pro úspěch. Sprinter je geneticky vybaven větším počtem, nebo podílem rychlých svalových kosterních vláken. Tato vlákna jsou uzpůsobena pro aerobní činnost a umožňují velmi rychlé stahy. Tato svalová vlákna označujme jako bledá svalová vlákna. Hlína (2001) tvrdí, že struktura sportovního výkonu zahrnuje každý projev funkce, všechny vlastnosti, schopnosti, dovednosti, vědomosti, znaky tělesného rozvoje apod., které jsou v rámci daného výkonu podmínkou jeho realizace, působí jako rozhodující činitel a mají pro sportovní výkon podstatný význam. Strukturu sportovního 11

12 výkonu tvoří především faktory typologické, fyziologické, psychologické, kondiční, dále pak technika, taktika, materiální a sociální podmínky Charakteristika z hlediska typologie Z hlediska typologie neexistuje žádný ideální typ sprintera, jak tvrdí Dostál (1985). Největšími světovými esy byli sprinteři různých postav. Malí, velcí, šlachovití i sprinteři s výraznou muskulaturou. Při pohledu do minulosti i současnosti to můžeme potvrdit řadou věhlasných jmen. Počínaje malým sprinterem, malým pouze vzrůstem, Murchisnem (spoludržitel SR 10,1 s), který měřil pouhých 152 cm a vážil 56 kg. Dalším příkladem může být Kim Collins (vítěz z MS z Paříže 2003) se střední postavou 175 cm/67 kg. Stejné výšky byl i proslulý Maurice Green, který disponoval výraznější muskulaturou a vážil 83 kg. Velmi vysoký je naopak Usain Bolt, který vyrostl do výšky 195 cm při hmotnosti 94 kg ( Obecně se dá tvrdit, že vysocí sprinteři těží ze svého dlouhého kroku, zatím co sprinteři menších postav disponují vyšší frekvencí běžeckého kroku. Při pohledu na věk sprinterů můžeme vypozorovat určité věkové hranice pro úspěchy ve sprintu. První výraznější výkony je možné očekávat v rozmezí let. Dosažení nejvyšší výkonnosti odpovídá zhruba let. Velmi vysoká výkonnost se však dá udržet ještě do věku let. Výjimka potvrzuje pravidlo, což dokazoval stabilní výkonností v bězích na 100 i 200 m například Frank Fredericks, nebo i stále závodící Merlene Otteyová. Z hlediska typologického členění somatotypů je pro běh na 100 m nejvýhodnější mezomorf. Zmíněná fakta dokládá Tabulka 1, která zobrazuje vybrané parametry sprinterů na Mistrovství světa a Olympijských hrách v průběhu let Zajímavostí je, že výsledný čas z MS 1991 a z MS 1997 je shodný a to V prvním případě ho dosáhl 30letý Carl Lewis, kdežto o šest let později zaběhl stejný čas 23letý Maurice Greene. Tělesná výška sprinterů se blíží 180 cm. Průměrná tělesná hmotnost se nachází mezi hodnotami 75 a 78 kg. Průměrný věk závodníků se pohybuje v rozmezí 25 až 26 let. 12

13 Tabulka 1 Charakteristika vybraných parametrů sprinterů finalistů v běhu na 100 m při OH či MS v průběhu let (Kafka 2001) D S D S D S D S D S Průměrný Vítěz 10,2 0 10,0 0 9,99 0 9,83 0 9,92 0 čas (s) Medailisté 10,3 0,06 10,1 0,07 10,1 0,10 9,95 0,10 9,96 0,02 Finalisté 10,3 0,06 10,2 0,08 10,2 0,10 10,1 0,16 10,0 0,10 Vítěz Věk (roky) Medailisté 26 1,41 22,6 0,94 22,6 1,24 24,3 1,70 27,3 0,47 Finalisté 24,2 2,04 24,1 2,71 22,7 1,71 24,5 1,93 25,7 0,33 Tělesná Vítěz výška (cm) Medailisté 178, 4,19 180, 5, , , ,96 Finalisté 178, 5,73 180, 4,04 179, 3,63 181, 4,30 181, 5,47 Tělesná Vítěz hmotnost Medailisté 73 5, , , , ,64 (kg) Finalisté 74 4,66 74,7 6,13 74,7 4,05 74,6 4, ,67 Legenda: D = označení průměru, S = označení směrodatné odchylky Tabulka 1 (pokračování) CELKEM D S D S D S D S D S Průměrný Vítěz 9,86 0 9,86 0 9,80 0 9,87 0 9,94 0,13 čas (s) Medailisté 9,88 0,02 9,90 0,03 9,87 0,07 9,97 0,07 10,0 0,15 Finalisté 9,96 0,09 10,0 0, ,12 10,0 0,09 10,1 0,17 Vítěz ,5 2,36 Věk (roky) Medailisté 26,3 2,62 26,3 2, ,54 25,6 1,24 25,3 1,79 Finalisté 26,2 2,72 27,8 2, ,0 25,7 2,86 25,1 2,86 Tělesná Vítěz , 5,45 výška (cm) Medailisté 181 5, ,44 178, 1,88 173, 2, ,13 Finalisté 181, 4,98 180, 3,36 177, 3,70 174, 3,49 179, 4,92 Tělesná Vítěz ,7 2,29 hmotnost Medailisté 77,3 5,24 75,6 5,73 79,6 3,39 77,6 4,19 76,0 5,82 (kg) Finalisté 76 5,02 79,8 5,38 76,3 5,47 74,3 5,76 75,3 5, Legenda: D = označení průměru, S = označení směrodatné odchylky

14 Většina sprinterů se snaží uspět a dosáhnout co nejlepšího výkonu jak v běhu na 100 m, tak na 200 m. Ne každému se to však daří. Sprinter musí být vybaven určitými vlastnostmi, aby mohl dosahovat srovnatelných výkonů na 100 i 200 m. Proto můžeme mluvit o speciální typologii sprintera pro běh na 100 m, nebo na 200 m. Hodně nám může napovědět index sprinterské vytrvalosti (I = t200 m 2 t100 m). Pomocí tohoto indexu můžeme porovnat časy na 100 i 200 m a posoudit, na jakou trať by se závodník měl více soustředit. Nejlepší český čtvrtkař roku 2009 zaběhl ve stejném roce 100 m za 10,92 s a 200 m za 21,52 s, jeho index sprinterské vytrvalosti měl hodnotu -0,32, což svědčí o kvalitách v oblasti speciální sprinterské vytrvalosti. Vynikající český sprinter Vojtěch Šulc překonal v roce m za 10,46 s a dvojnásobnou trať za 20,81 s, což znamená index -0,11. Jan Feher ve stejném roce dosáhl indexu 0.14, když se mu podařilo zaběhnout časy 10,82 s a 21,78 s. Nepatrně vyšší hodnoty 0,41 dosáhl několikanásobný mistr ČR na 100 m, v roce 2009 Rostislav Šulc s výkony 10,51 s a 21,43 s. O hodně vyšší hodnoty (0,81) dosáhl výborný halový sprinter Libor Žilka, když v roce 2009 dosáhl času na 100 m 10,39 s a na 200 m 21,59 s. Za přiměřenou velikost indexu sprinterské vytrvalosti považujeme hodnotu 0, Charakteristika z hlediska fyziologie Běh na velmi vysokém stupni intenzity, jako tomu je, při sprintu je velmi náročný a atlet ho může vykonávat pouze krátkou chvíli. Kvalita sprintu je závislá na vysokém podílu rychle se stahujících (tzv. bledých) vláknech ve svalové struktuře, vysokém obsahu adenosintrifosfátutrifosfátu (ATP), kreatinfosfátu (CP) a svalového glykogenu. Tyto látky zajišťují energetické krytí během samotného výkonu. Velmi potřebná je také vysoká rychlost přenosu vzruchu po nervových drahách, která umožňuje rychlou svalovou kontrakci, relaxaci svalové jednotky antagonistů a agonistů a možnost současně aktivizovat co největší množství svalové tkáně. Sprinter musí být pro běh maximální intenzitou geneticky vybaven větším podílem rychle se stahujících vláken kosterního svalstva (FG a FOG) uzpůsobených pro anaerobní činnost. Melichna (1981) uvádí zastoupení svalových vláken u sprinterů v tomto poměru: FG 37 %, FOG 22 % a SO 41%. Nositelem energie pro rychlou svalovou práci bez dostatečného přísunu kyslíku je ATP. Rozpadem ATP však vzniká energie, která postačuje jen na několik málo 14

15 sekund. K následné obnově ATP je využívána zásoba CP, postačující na dobu zhruba do 10 s, a anaerobní glykolýza. Zmíněná fakta přehledně dokládá Tabulka 2 a Graf 1, ve kterém je vše graficky znázorněno. Během sprintu nejsme schopni tělo dostatečně zásobovat kyslíkem a vzniká velký kyslíkový dluh. Až 95 % kyslíkové poptávky potřebné pro sprint, je dodáváno dodatečně po skončení výkonu. Energie čerpaná na dluh vytváří ve svalech i v krvi množství kyseliny mléčné, laktátu, a dochází tak k poklesu hodnoty ph. Nároky na krevní oběh i dýchací systém v průběhu běhu maximální intenzitou, jsou tak náročné, že je není možné pokrýt. Následkem toho se ve svalech hromadí produkty látkové výměny, které začínají přecházet do krve teprve po skončení běhu. Podrobnější informace o způsobech energetického krytí v závislosti na délce, intenzitě a trvání činnosti jsou zobrazeny v Tabulce 3. I přesto, že cílem této práce není zjišťování fyziologických parametrů, domnívám se, že je nutné uvést alespoň ve zjednodušené formě celou strukturu sportovního výkonu p ve sprintu na 100 m. Pro zde uvádím zmíněné tabulky a grafy, které lépe dokreslí představu o energetickém krytí sportovního výkonu sprintera. Tabulka 2 Druhy energetického krytí v závislosti na délce trvání činnosti (přeloženo a zkráceno autorem diplomové práce podle Trvání činnosti Klasifikace Krytí energie pomocí 1 až 4 sec Anaerobní ATP (ve svalech) 4 až 10 sec Anaerobní ATP + CP 10 až 45 sec Anaerobní ATP + CP + svalový glykogen 15

16 Graf 1 Podíl energetického krytí výkonu v závislosti na délce sportovního výkonu (přeloženo a zkráceno autorem diplomové práce podle ) 16

17 Tabulka 3 Zdroj energie při sprintu v závislosti na délce trati, trvání a intenzitě (Jonath 1995) Maximální rychlost Maximální rychlostní vytrvalost Submaximální rychlostní vytrvalost Závodní trať 60 m, 100 m 200 m 400 m Příkladné tréninkové tratě m m m Intenzita (rychlost) % % pod 90% Celková doba zatížení 6 12 sekund sekund sekund Doba udržení zásoby ATP 2 3 sekundy 2 3 sekundy 2 3 sekundy Doba udržení zásoby kreatinfosfátu 4 10 sekund 4 10 sekund 4 10 sekund Bezlaktátový podíl na zatížení % % 30 % Laktátový podíl na zatížení 0 5 % % 50% Počátek vzestupu laktátu po 5 sekundách po 5 sekundách po 9 sekundách Nejvyšší hodnota laktátu po zatížení po 20 sekundách po 40 sekundách Aerobní podíl na zatížení 5 10 % 20% 20% Únava centrálně nervová / neurohormonální fosfátové vysílení / nahromadění laktátu nahromadění laktátu Doporučené intervaly odpočinku při max. opakování 6 8 minut minut minut Doba nejkratší regenerace 3 5 minut 1 3 hodiny 1 3 hodiny Doba pro superkompenzaci 72 hodin hodin hodin 17

18 2.1.3 Charakteristika z hlediska psychologie Stav mysli se během sprintu rovná hypnotickému stavu. Sprinter se soustředí na jedinou věc, běžet co nejrychleji, zvítězit. Ze samotného závodu si pamatuje jen útržky, fragmenty, které zobrazují jen nepatrný zlomek celkového výkonu. Takové jsou sprinterovy vzpomínky a poznatky o samotném výkonu. Jestliže o vítězství, nebo porážce rozhodují setiny vteřiny, musí být závodník 100% koncentrován na svůj výkon. Flow stavem označuje psychologie stav nejvyšší koncentrace a řízení pozornosti, kterého je organismus k absolutně nejvyššímu výkonu schopen (Keil, Pforte 2002). Lindford Christie vypověděl (Keil, Pforte 2002), že jeho oči jsou upřeny do dálky a nevidí a nebere na vědomí nikoho jiného. Výkon ve sprintu je z psychologického hlediska ovlivňován schopností závodníka regulovat předstartovní stavy a dále schopností maximální koncentrace a odolností proti rušivým vlivům okolí. Během závodu musí závodník mobilizovat veškeré volní úsilí a velkou chuť po vítězství do časového úseku s. Velmi náročným bodem po psychické stránce je start z bloků. Start je velmi riskantní a přitom napínavý okamžik. Jediná chybička, chvilková slabost, ve snaze udržet emoce na uzdě, může znamenat předčasný a bolestný konec našeho snažení. Proto je při startu veledůležitá schopnost dokonalého sebeovládání a psychické koncentrace spojené s odolností vůči jakýmkoli rušivým vlivům. Kodejš (1986) tvrdí, že o psychické zaměřenosti atleta ve výběhové poloze nepanuje názorová shoda, většina odborníků se prý však shoduje v tom, že sprinter se má soustředit na pohybovou odpověď na výstřel, má tedy mít pohybovou představu. Není však vyřešená otázka, na který pohyb se má soustředit. Pohybovou odpovědí na výstřel, na kterou se sprinter soustřeďuje a vytváří si její představu, by měl být jednoduchý pohyb, který automaticky vyvolá komplex souvisejících a následujících pohybů. Nejvhodnějším pohybem, na který se sprinter soustředí před výstřelem, se zdá být pohyb pánve vpřed. Při něm je sprinter automaticky nucen k odrazu pažemi od země, aby zabránil pádu. Není možné, aby se soustředil na více pohybů najednou. Zaměří-li se sprinter na nápon zadní nohy, vede to k pomalejšímu prvnímu kroku, zaměří-li se na odraz paží, neprovádí nápon zadní nohy vůbec. Bez maximálního volního úsilí nemůže sprinter dosáhnout maximální rychlosti. Vědomá snaha běžet co nejrychleji, však může být v konečném efektu i příčinou 18

19 rušivých nekoordinovaných a křečovitých pohybů, které mají za následek ztrátu rychlosti. Míra nervového dráždění musí být optimální a nesmí přesáhnout kritickou hranici Faktory kondice a techniky Sprinter absolvuje během běhu na 100 m určité technické části, jejichž správné zvládnutí se promítá do celkového výkonu. V literatuře (Dostál 1985, Dostál 1994, Millerová 2003) se uvádí rozdělení na tři až čtyři technické části. Z vlastních zkušeností dávám raději přednost dělení na čtyři technické části, které lépe vystihují samotný výkon. Pro každou část je také nutné mít speciální kondiční předpoklady. Před samotným startovním výstřelem musí závodník zaujmout optimální startovní polohu pozor. Po výstřelu přichází na řadu reakční rychlost, jakýsi první povel pro akci. Následuje šlapavý způsob běhu (0 50 m), kde se nejvíce ukáže úroveň našich akceleračních schopností. Úkolem této části je optimálně sladit zvyšování frekvence a postupné prodlužování kroků. Na konci tohoto úseku již dosahujeme maximální rychlosti a následné metry (50 80 m) překonáváme maximální rychlostí. V poslední části tratě ( m) se snažíme o co nejnižší ztráty rychlosti a projevuje se zde úroveň rychlostní vytrvalosti. Během zmiňovaných posledních dvaceti metrů má běh cyklický charakter a frekvence i délka kroků je téměř stabilní Faktor taktiky Součástí sportovního výkonu sprintu na 100 m je také taktika. Může se zdát, že taktika, pro tak krátký závod nemá žádný význam, ale uplatnění taktiky rozhodně nachází své uplatnění i zde. Jde především o dokonalou znalost pravidel, zkušenost s průběhem závodů a také o schopnost správně si rozvrhnout síly. Taktická příprava je důležitá pro promyšlený a účinný sportovní boj v konkrétních závodních podmínkách. Závodníci by měli zvládnou a počítat s různými závodními situacemi, jako je například nepřízeň počasí, zpoždění časového pořadu, nedostatečné prostory pro rozcvičení, či vícekolový závodní systém (rozběh, meziběh, finále). 19

20 2.1.6 Faktor materiální Proces cílevědomého zvyšování výkonnosti klade také nemalé nároky na kvalitu materiálních podmínek. V případě sprintu to jsou například startovní bloky, sportovní vybavení závodníků (tretry, oblečení), tréninkové a závodní prostory (běžecká dráha s umělým povrchem, elektronické měřící zařízení). S rostoucím počtem tréninkových jednotek je nutné brát zřetel na dostatečnou regeneraci (fyzioterapeut, sauna, vířivá vana) a tudíž s ní spjaté výdaje. Všeobecně platí, že čím vyšší výkonnosti závodník dosahuje tím kvalitnější a finančně náročnější vybavení potřebuje Faktor sociální Při optimálním zvyšování výkonnosti hraje svou roli také prostředí, ve kterém se tato činnost odehrává. Při své závodní a tréninkové činnosti by měli mít závodníci podporu rodičů, přátel, škol, nebo zaměstnavatele. Významnou roli v procesu ovlivňování uvažování sportovců hraje jejich trenér. Trenér mnohdy také přebírá role rodičů a snaží se vychovávat. Je to logické, když si uvědomíme, jak je vrcholový trénink časově náročný a po celou dobu tréninku je trenér přítomen a je osobou, se kterou se závodník setkává nejčastěji. Do sociálních faktorů zařazujeme také spolupráci a kontakt s tréninkovými a závodními partnery. 2.2 Technika běhu sprintera V následujícím úseku se budu zabývat popisem techniky běhu sprintera, což bude nejpodstatnější část teoretického obsahu práce. Z následujících teoretických znalostí pak budu vycházet při samotném výzkumu, který je hlavní náplní této diplomové práce. Sprint je cyklický pohyb, jehož základním pohybovým cyklem je běžecký krok. O rychlosti a dráze těla můžeme rozhodovat pouze v oporové fázi. V letové fázi se naše tělo pohybuje pouze setrvačností a nijak jeho rychlost neroste. Pro sprint je nejdůležitější rychlost, proto jsou všechna dílčí kriteria techniky sprintu podřízena jen rychlosti. Správná technika běhu je však velmi důležitá z hlediska ekonomiky běhu a 20

21 maximálního využití funkčních a morfologických schopností běžce. Jedním pohybovým cyklem míníme dva běžecké kroky. V průběhu běžeckého kroku se střídají oporové a letové fáze. Při podrobnějším pohledu na techniku běhu rozlišujeme podle Dostála (1985) ještě další podfáze: - odraz, - let, - dokrok, - moment vertikály. Rychlost běhu určují především dvě komponenty běhu a to frekvence a délka kroku. Nalezení vhodného poměru je hlavním úkolem nácviku techniky běhu v tréninkovém procesu. Velikost obou dvou složek je závislá na mnoha faktorech, především je ovlivněna tělesnou výškou sprintera. V případě hodnocení techniky běhu můžeme vypozorovat dva základní způsoby běhu. Je to šlapavý a švihový způsob běhu. Šlapavý způsob běhu nastupuje hned po startu a slouží k co nejrychlejšímu získání maximální rychlosti. Tento způsob běhu zdůrazňuje odrazovou fázi jakožto prostředek pro růst rychlosti. Charakteristickým znakem je důrazný a prudký odraz z přední části chodidla za svislou těžnicí těla jak dokládá Obrázek 1. Obrázek 1 Šlapavý způsob běhu (upraveno autorem diplomové práce podle Dostála 1985) Dalšími znaky mohou být (Dostál 1985): - náklon těla vpřed ve směru běhu, - dokrok za těžištěm těla, - běh po přední části chodidla, - postupné zvyšování frekvence a délky kroku. Švihový způsob běhu plynule navazuje na šlapavý styl. Základním znakem švihového běhu je aktivní došlápnutí chodidla před svislou těžnicí. Tento způsob běhu 21

22 slouží k ekonomickému udržování již dosažené rychlosti po zbytek celé závodní trati. Hlavně se zde vyžívá setrvačnosti pohybu. Dalšími znaky mohou být (Dostál 1985): - uvolněnost svalstva, využívání setrvačnosti, - běžecký nápon, běžecký luk, - odvíjení chodidla, aktivní pohyb kotníků, - dokrok před těžištěm těla, - poměrně stálá frekvence a délka kroku Standardní popis Jako nejlepší popis běžecké techniky se mi jeví pojetí Dostála z roku V následující části jsem zvolil popis standardní techniky běhu sprintera podle již zmíněného autora. A) Oporová fáze Během oporové fáze rozlišujeme ještě dvě následující fáze a to pokrokovou a odrazovou. Tyto dvě fáze jsou od sebe odděleny tzv. momentem vertikály, v němž těžiště těla prochází středem plochy opory. V dokrokové fázi působí reakce opory (běžecké dráhy) proti směru pohybu a účelem správné techniky běhu je tuto brzdící sílu redukovat na co nejmenší možnou míru. V odrazové fázi působí reakce opory ve směru běhu a díky správné technice běhu se snažíme tuto reakci využít co nejvíce. Dokroková fáze začíná v okamžiku, kdy se chodidlo dotkne podložky. Běžec došlapuje na vnější hranu chodidla s osou chodidla ve směru běhu. Snaží se co nejméně vytáčet chodidlo ze směru běhu. Při vytočení nohy výsledné síly nepůsobí přesně ve směru běhu a dochází ke ztrátě pohybové energie a tudíž i rychlosti běhu. Došlapovat by se mělo v blízkosti průmětu svislé těžnice těla. Pata se podložky vůbec nedotýká, pokud však ano tak pouze minimálně a jen velice krátce (tzv. dvojí práce kotníku). V průběhu amortizace dokroku se noha pokrčuje a vytváří se svalové přepětí, které přispívá ke zvýšení účinnosti následujícího odrazu. Moment vertikály. V momentě vertikály je oporová noha v koleně výrazně pokrčena (v úhlu ). Tím se dosahuje snížení polohy těžiště a možnosti ostřejšího úhlu odrazu. Čím ostřejší je odrazový úhel, tím větší je horizontální složka 22

23 výsledné odrazové síly a tím menší její vertikální složka, která není žádoucí. Běh se tím stává ekonomičtější a hlavně rychlejší. Odrazová fáze začíná momentem vertikály a končí v okamžiku odrazu chodidla od dráhy. Výslednice odrazových sil má být maximální a má působit pod co nejostřejším úhlem. Odraz se provádí rychlým náponem v hlezenním, kolenním a kyčelním kloubu. Trup je ve velmi nepatrném náklonu (až vzpřímen ), nikdy v záklonu. V Případě záklonu nepůsobí všechny složky sil ideálním směrem a dochází ke ztrátám rychlosti. Účinnému odrazu napomáhá rychlý švih složené švihové nohy a švih paží pokrčených zhruba do pravého úhlu. Běh je tak rychlý, jak rychlý je pohyb paží. Energický pohyb paží může značně pomáhat při běhu ke zvýšení rychlosti běhu, proto by pohyb paží neměl být opomíjen. Okamžik odrazu je v klasickém provedení charakterizován napnutím odrazové nohy ve všech třech kloubech. Důkladná analýza však ukázala, že někteří z nejlepších světových sprinterů odrazovou nohu nenapínají. Prvními zástupci byli například Borzov a Göhrová, tito sprinteři se odrážejí dokonce ze silně pokrčené nohy. Podrobnější popis nové techniky běhu bude uveden v dalším části práce. B) Letová fáze Letová fáze nastává po ztrátě kontaktu se zemí. Odrazová noha se po doznění odrazu stává švihovou. V jejím pohybu rozlišujeme švihovou fázi za tělem a švihovou fázi před tělem. V letové fázi následuje po maximálním roznožení stehen (úhel ) aktivní střih. Přední noha se pohybuje dolů a vzad, zatím co zadní noha aktivně míří vpřed a vzhůru. Letovou fázi nelze tedy považovat za pasivní odpočinkovou fázi. Švihová fáze za tělem začíná odtržením chodidla od podložky po odrazu a končí okamžikem, v němž se stehno této nohy dostává do úrovně stehna oporové nohy. Po doznění odrazu začíná švih stehnem vpřed. Jelikož je noha uvolněná, bérec přitom vykývne vzhůru. Tím se zkracuje kyvadlo nohy a zlepšují se tak podmínky pro rychlý přenos nohy vpřed. Noha je nejvíce složena (pata až u hýždě) v okamžiku, kdy její stehno míjí stehno oporové nohy. Švihová fáze nohy před tělem začíná momentem vertikály a končí v okamžiku došlapu chodidla na podložku. Hlavní úkol této fáze je švih a příprava na dokrok. Stehno švihové nohy se dostává téměř do horizontální polohy (asi 15 0 pod horizontálu)a 23

24 svírá s bércem ostrý úhel. Z této polohy je stehno aktivně vedeno dolů. Bérec v důsledku uvolnění vykývne vpřed až do úplné extenze. Téměř před dokrokem se však bérec pohybuje opět vzad proti směru běhu (tzv. hrabavý pohyb, zahrábnutí). Bérec se pohybuje rychleji než stehno, takže úhel v koleně se zmenšuje. V okamžiku dokroku je bérec téměř ve svislé poloze. Osa ramenní je v podstatě stále kolmo na směr běhu. Pouze ramena se kompenzačním pohybem pohybují vpřed a vzad. Paže působí jako akcelerátory pohybu nohou, musí se tedy pohybovat intenzivně a v maximálním rozsahu. V přešvihu se ruka dostává až do výše ramen, v zášvihu se záloktí dostává až do horizontální polohy. Běžec se má soustředit na zášvihy paží. Paže svírá v lokti úhel zhruba 90 0, při pohybu vpřed se úhel zmenšuje a při pohybu vzad naopak zvětšuje. Ruce by měly být uvolněné a neměly být sevřeny v pěst, ani prsty by neměly být křečovitě napnuty. Přirozené je uvolněné pokrčení prstů s palcem jakoby položeném na ukazováku. Celkovému uvolnění těla přispívá uvolnění v obličejové části. Obličejové svalstvo by mělo být uvolněné a čelist by měla působit svěšeným dojmem Charakteristika nové techniky sprintu Ukázalo se, že názory na techniku sprintu při maximální rychlosti se během posledních let nepatrně změnily. Hess (1991) je toho názoru, že v analýze výkonnostního vzestupu posledních let faktor techniky získal na důležitosti. Výkon v běhu na 100 m je závislý z 65 % na maximální rychlosti, 30 % na akcelerační rychlosti a zbývajících 5 % připadá na rychlostní vytrvalost a na reakční dobu připadá měně než 1 %. Je logické, že bychom měli tedy největší pozornost věnovat rozvoji maximální rychlosti. Není to však pouze záležitostí fyzických schopností, ale především záležitostí osvojení správné techniky sprintu. V následujícím textu uvádím základní a hlavní odlišnosti nového pojetí techniky sprintu od klasického tradičního konceptu. V tradičním pojetí (Dostál 1985, Vonstein 1994) 6e kladen největší důraz na odrazovou fázi za těžištěm těla. Extenzi odrazové nohy v kyčelním, kolenním a hlezenním kloubu je sprinter tlačen vpřed. To znamená, že rychlost běžce je limitovaná hlavně silou svalstva na dolních končetinách, hlavním extenzorem je stehenní svalstvo (quadriceps femoris). Za pomocí funkčně-anatomických analýz byli však zjištěny nové 24

25 poznatky, které mění tradiční pohled na úspěšnou techniku sprintu. Podle těchto analýz je nejdůležitější, pro dosáhnutí maximální rychlosti, fáze před těžištěm těla, která je obvykle, ale nesprávně nazývána jako brzdící síla. Detailní analýza techniky sprintu ve fázi maximální rychlosti ukázala, že rozdíl oproti tradičnímu pojetí je zejména v následujících technických prvcích. Jak také uváděl reprezentační trenér SRN Vonstein (1996): a) trup běžce je ve svislé poloze a sprinter působí dojmem velmi vysoké postavy, b) po relativně vysokém zdvihu kolena následuje velmi aktivní hrabavý pohyb nohy k došlapu chodidla a nedochází k vykývnutí bérce ve směru běhu, ale noha směřuje aktivně k zemi, c) extenze odrazové nohy je neúplná a v koleni nedochází k úplnému náponu, k němuž dochází hlavně v hlezenním a kyčelním kloubu. Celkově lze charakterizovat novou techniku běhu jako více frekvenční. Jde především o zkrácení doby letu a zrychlení odrazu. Eliminací vykývnutí bérce v případě tradiční techniky se zkrátí čas letu, doby, během níž klesá rychlost běhu. Zkrátí se tím samozřejmě také nepatrně délka kroku, ale detailní analýzy ukázaly výhodnost této techniky. Je také kladen větší důraz na fázi před těžištěm těla, ve které se více uplatňují hamstringy ve formě aktivního zahrábnutí pod sebe. Nohy a chodidla představují podle Jocha (1992) důležité články, které zajišťují součinnost mezi tělem a podložkou. Když se tělo pohybuje vpřed, ze subjektivního pohledu se zdá, že se dráha pohybuje v opačném směru. Z toho vyplývá, že se podařilo sprinterovi synchronizovat rychlost a směr pohybu nohy a chodidla vzhledem k podložce a k rychlosti dráhy. To závisí na rychlosti, kterou se systém noha chodidlo pohybuje ve směru dolů a vzad k došlapu vzhledem k tělu a podložce. Následně je třeba si popsat pohyb chodidla s upozorněním, jakou pohybovou trajektorii vytváří. Na Obrázku 2 můžeme sledovat optimální pohyb chodidla, který připomíná tvar fazole. Jak vidíme na dvou typech provedení (nového pojetí a tradičního pojetí), musíme konstatovat, že pohyb chodidla (křivka i směr) má velmi úzký vztah k poloze těla, jež záleží na poloze a stabilitě pánve. Je- li poloha pánve skloněna vzad, brání maximálnímu sprintu a má výrazný vliv na pohyb nohy a chodidla (obrázek 3). 25

26 Obrázek 2 Dráha pohybu chodidla při sprinterském běhu (Joch 1992) Na obrázku 2 můžeme ještě sledovat trajektorii pohybu kotníku sprintera. V případě tradičního pojetí sprinterské techniky na obrázku vpravo můžeme pozorovat dokrok ve větší vzdálenosti před svislou těžnicí, což je dáno vykývnutím bérce před došlapem. Na obrázku vlevo je patrné zkrácení dokroku aktivním došlapem blíže k těžnici a je zde tedy patrná změna trajektorie pohybu kotníku. Tato technika je možná jen díky vzpřímenější poloze trupu a změněné poloze pánve, což následně vede k vyšší poloze kolene švihové nohy. Obrázek 3 Porovnání polohy pánve a dráhy pohybu chodidla při sprinterském běhu (Joch 1992) 26

27 Na obrázku 3 vidíme trajektorii chodidla při různém postavení pánve, neboli při tradičním (bílá plocha) a novém pojetí (tmavá plocha) sprinterské techniky běhu. 2.3 Možnosti analýzy běhu sprintera Existují různé druhy analýz o podaném výkonu v závodě, nebo pouze na tréninku, které nám mohou poskytnout mnoho cenných informací. Samotný výsledný čas, za který jsme překonali závodní trať, nám neřekne nic o technice běhu, frekvenci, délce kroku atd. Proto přichází na řadu podrobnější sledování závodníka, které má větší výpovědní hodnotu a i pro následný tréninkový proces je velmi hodnotná. V dnešní době můžeme využívat tří základních druhů analýz běhu. První a klasickou je časová analýza, která podrobněji rozebírá jednotlivé úseky tratě. Druhou je pak videoanalýza, díky níž si můžeme udělat dokonalou představu o technice běhu. Poslední a vrcholnou formou je videoanalýza kombinovaná se softwarovým vyhodnocením. Tato varianta spojuje předešlé dvě možnosti a dovádí je k dokonalosti. Máme tedy možnost časové analýzy, videoanalýzy, nebo možnost videoanalýzy kombinované se softwarovým vyhodnocením. Podrobněji jsou tyto tři druhy analýzy popsány v následujících odkazech Časová analýza Soutěžní výkon svědčí o připravenosti sprintera na konkrétní závod. Analýza tohoto výkonu tak poskytuje co nejpřesnější informace o faktorech, které jsou předpokladem podaného sportovního výkonu. Rozsah a obsah analýzy je závislý na technických a materiálních možnostech a metodice zpracovaní zjištěných údajů, jak ve své práci uvádí Hlína (2006). Analýzy sportovního výkonu ve sprintu byly prováděny ve spolupráci firmy CASRI s katedrou atletiky UK FTVS Praha v letech Metodicky tak navazují na práci vědeckometodické skupiny IAAF z let , kde pracovali také významní čeští odborníci. V zahraničí se v současné době setkáváme s časovými analýzami nejlepších světových výkonů ve sprintu pomocí Biomechanics project, který byl realizován při MS v atletice v Berlíně 2009 (Graubner, Buckwitz, Landmann, Starke 2009), popřípadě s projektem pařížského INSEPu (Mahe, Gajer 2000). 27

28 Časová analýza v případě sprintu na 100 m je vyhodnocována po desetimetrových úsecích, což umožňuje poměrně detailní údaje o analyzovaných faktorech. V takovéto časové analýze se můžeme setkat s následujícími hodnotami, které lze touto analýzou zjistit (Hlína 2006): 1) Průběžné časy po 10 m (s), 2) Časy na 10m úsecích (s), 3) Rychlost běhu na 10m úsecích (m/s), 4) Počet kroků na 10m úsecích (n), 5) Frekvence kroků na 10m úsecích (n/s), 6) Průměrná délka kroku na 10m úsecích (m), V případě použití, při záznamu závodu, vysokofrekvenční kamery (200 obr/sec) lze zjistit ještě následující údaje: 7) Trvání oporové fáze (ms), a) Celkově, b) na levé noze, c) na pravé noze. 8) Trvání letové fáze (ms), a) Celkově, b) Po odrazu z levé nohy, c) Po odrazu z pravé nohy. 9) Index celkové běžecké aktivity (opora/let). Postup získání časové analýzy běhu na 100 m je následující. Nejdříve se musí na atletické dráze označit kontrolní body, které jsou označené bílým obdélníčkem na atletické dráze. V případě sprintu na 100 m jsou body rozmístěny po 10 metrech. Závod natáčíme na 4 kamery, které se rozmístí po 20 metrech na 20, 40, 60 a 80 metrech jak uvádí ve své práci Jirsová (2001). Každá videokamera zabírá všechny běžce a musí zaznamenat i startovní výstřel, který slouží jako výchozí bod, od kterého se odvíjí časová osa. První kamera, která je umístěná na 20 metrech zabírá startovní výstřel, 10 a 20 metrů a dále až do cíle (v úseku, kde stojí kamera je záznam obdobný jako u cílové kamery). Druhá kamera zabírá startovní výstřel, 30 a 40 metrů a dále cíl (v úseku, kde stojí kamera je záznam obdobný jako u cílové kamery). Třetí kamera zabírá startovní výstřel, 50 a 60 metrů a cíl (v úseku, kde stojí kamera je záznam obdobný jako u cílové 28

29 kamery). Analýza se provádí hlavně z úseku metrů. Poslední čtvrtá kamera opět zabírá startovní výstřel, 70, 80 a 90 metrů a cíl. Z tohoto úseku, kde stojí kamera, se provádí časová analýza. Pro zajímavost uvádím i způsob jakým jsou vyhodnocovány běhy na 200 a 400m. Tyto tratě jsou vyhodnocovány po 50 metrových úsecích a během výkonu jsou sledovány následující faktory (Hlína 2006): 1) Mezičasy po 50 m (s), 2) Časy na 50m úsecích (s), 3) Rychlost běhu na 50m úsecích (m/s), 4) Počet kroků na 50m úsecích (n), 5) Frekvence kroků na 50m úsecích (n/s), 6) Průměrná délka kroku na 50m úsecích (m). Déle se také registruje reakční doba u všech sprinterských disciplin. Tato hodnota se zjišťuje pomocí zátěžových bloků, které změří dobu od výstřelu ze startovací pistole po reakci závodníka. Dokážeme tedy zjistit hodnoty všech druhů rychlostních schopností (reakce, akcelerace, maximální rychlosti) a podle porovnání poklesu rychlosti běhu zjistíme také úroveň rychlostí a speciální sprinterské vytrvalosti. U sledovaných sprinterských disciplin byly vypracovány modelové výkony rychlosti běhu na jednotlivých úsecích vztahujících se k dosaženému výkonu. Porovnáním modelového výkonu a reálného výkonu můžeme určit nedostatky v přípravě závodníka a pomoci je tak následně odstranit Videoanalýza Díky použití videokamery můžeme dosáhnout dokonalejší zpětné vazby ze zaběhnutého závodu. Videokamera nám umožní podrobnější pohled na samotnou techniku běhu, která se podílí na celkovém výkonu a ovlivňuje ho. Kvalita a vypovídací hodnota videoanalýzy závisí na počtu a umístění použitých kamer. Pro jednoduchý záznam stačí použití pouze jedné kamery, kterou můžeme umístit přesně ve směru dráhy běhu, v případě sprintu na 100 m. Na základě prostudování metodiky pořizování videozáznamů (Mahe, Gajer 2000, Hlína 2006 a Graubner, Buckwitz, Landmann, Starke 2009) bych chtěl upozornit na možnosti umístění kamer při běhu na 100 m. 29

30 Kamera může snímat běh z cíle (kamera a na Obrázku 4) nebo ze startu (kamera b na Obrázku 4). Čelné postavení nám však neodhalí všechny aspekty techniky běhu. Dalším možným umístěním je kolmé postavení kamery na směr běhu (kamera c, nebo d na Obrázku 4), kdy kameru umístíme nejlépe do poloviny tratě, tedy na 50 m. Běh je následně snímán z bočného postavení. Ani toto postavení nám neumožní rozpoznat a řádně analyzovat všechny prvky techniky, proto je nutné zvýšit počet kamer. Pro dokonalý přehled stačí použití dvou kamer, první je v čelném postavení (kamera a na Obrázku 4) a druhá v bočném (kamera c, nebo d na Obrázku 4) v polovině závodní tratě. Pro jistotu a pro případ, že se běžec dostane do zákrytu na kameře v bočném postavení, můžeme umístit ještě třetí kameru, která bude umístěna naproti kameře nacházející se v bočném postavení, případ kamer c a d na Obrázku 4. Na Obrázku 4 je ukázáno možné postavení čtyř kamer, které snímají běh na 100 m pro následnou důkladnou analýzu. Obrázek 4 Možné postavění kamer při snímání běhu na 100 m pro účely následné analýzy 30

31 2.3.3 Videoanalýzy kombinované se softwarovým vyhodnocením Dartfish Hlavní výhodou softwarových programů, které jsou schopny zpracovat videozáznam je možnost dále s tímto záznamem pracovat a z pouhého obrazu získat celou řadu cenných informací a poznatků, které bychom jinou cestou získat nemohli. Velkou výhodou je i zkrácení času potřebného pro analýzu záznamu. Tím se potřebné informace dostávají k závodníkovi daleko dříve a zpětnovazební informace je daleko hodnotnější. Příkladem takového softwaru může být program Dartfish. Pomocí tohoto programu můžeme důkladně rozebrat nasnímaný záznam průběhu závodu, nebo jen tréninkového pokusu, či uzlového bodu v technice sprinterského běhu, který se snažíme v rámci tréninku odstranit. Program nám umožní rozfázovat videozáznam na jednotlivé snímky, zjistit jednotlivé úhly mezi částmi těla a docílit tak zefektivnění celkového pohybu. Podrobnější metodikou pořizování záznamu a vyhodnocením pomocí softwaru Dartfish se budu zabývat v metodické části práce. 2.4 Možnosti přenosu do tréninkového procesu V dnešní době mají, jak závodníci, tak trenéři možnosti zdokonalit trénink a docílit tak vyšších výkonů. Klasická a častá bývá pouze ústní rada, jak provádět daný pohyb úsporněji a efektivněji. To v dnešní uspěchané době, kdy má den pouze 24 hodin nestačí, je třeba mít dokonalejší zpětnou vazbu. Zde nacházejí uplatnění různé druhy záznamu pohybu a analýzy. Pro samotný trénink je nejdůležitější dostatečná zpětná vazba o provedeném výkonu, kterou nám mohou poskytnout videoanalýzy, případně videoanalýzy kombinované se softwarovým vyhodnocením. Při použití těchto technik může svěřenec lépe vidět své chyby a úspěšněji tak přispět k jejich odstranění. Pokud mají být informace a data z tréninku nebo závodu co nejvíce využita, musí být proces jejich získávání a vyhodnocování rychlý. Dostatečnou zpětnou vazbu z předchozího snažení získáme jedině, když ihned po provedeném nácviku jisté technické části sprintu (startu z bloků, akcelerace, běh maximální rychlostí atd.), budeme mít možnost postřehnout nedostatky a nalézt přesný moment, kdy dochází k chybě. Podstatná je tedy rychlost zpracování analýzy a následné zpětné vazby. Analýza mnohdy nemusí být až tak podrobná a rozsáhlá, hlavně, když se svěřenec 31

32 trenéra co nejdříve dozví a uvidí kritický moment, kde dochází nedostatkům. Knudson (2002) definoval sedm faktorů, které jsou podstatné pro správné využití videoanalýzy při tréninku: 1) přehrávané video měl být doplněno ústním hodnocením, 2) záznam by měl být přehrán nejméně pětkrát, 3) videozáznam má největší přínos pro pokročilé začátečníky a pro středně pokročilé, menší efektivity podosahuje u naprostých nováčků a zkušených expertů 4) shlédnutý úsek sportovního výkonu by měl být prakticky vyzkoušen hned po zhlédnutí videozáznamu, 5) možnost použití zoomu na inkriminované místo, 6) je nutné si uvědomit výhody a nevýhody videa, které je hodně či málo přiblíženo, blízký pohled odhalí jednotlivé podrobnosti, ale na druhou stranu ztrácíme přehled o celé pohybové soustavě. 32

33 3. Výzkumná část 3.1. Cíle a úkoly práce Cíle práce Cílem práce je prezentování využití možností softwarového programu Dartfish pro analýzu sportovního výkonu v běhu na 100 m a následně vyhodnocení struktury sportovního výkonu v běhu na 100 m ve vybraných závodech Úkoly práce Na základě stanovení cíle práce jsem si vytyčil následující úkoly: - prostudovat literaturu týkající se techniky sprintu, - prostudovat literaturu týkající se možností natáčení sportovního výkonu běhu na 100m na videokamery, - pomocí termínové listiny Českého atletického svazu pro rok 2009 vybrat vhodné závody a stadiony pro následné získání videozáznamu, - vypůjčit si potřebnou techniku a nakoupit media pro samotný záznam, - realizovat pracovní postup získáním videomateriálu, - prozkoumat instruktážní materiály k softwaru Dartfish, - seznámit se s možnostmi softwaru Dartfish, - pokusit se analyzovat jednoduché video v softwarovém programu Dartfish, - pracovat s natočenými materiály v softwaru Dartfish, - sepsat teoretickou část diplomové práce, - napsat výzkumnou část diplomové práce. 3.2 Problémové body Vzhledem k charakteru práce, kde prezentuji využití softwarového programu Dartfish pro analýzu sportovního výkonu v běhu na 100 m a následně se snažím 33

34 vyhodnocovat strukturu sportovního výkonu v běhu na 100 m ve vybraných závodech, má tato práce deskriptivní charakter a nemohu tedy formulovat hypotézy. Z tohoto důvodu formuluji problémové body a v následující části výzkumné otázky. 1. Předpokládáme, že výsledný čas sprintu na 100 m odečtený z videozáznamu a vyhodnocený softwarem Dartfish je shodný s časem, který naměřila oficiální cílová kamera. 2. Předpokládáme, že pomocí softwarového programu Dartfish lze provést přesnou analýzu struktury sportovního výkonu v běhu na 100 m. 3. Předpokládáme, že program Dartfish nám umožní realizovat zpětnovazební interakci u sledovaného závodníka z hlediska techniky běhu ve sprintu na 100 m. 3.3 Výzkumné otázky Na základě stanovených problémových bodů jsem si stanovil výzkumné otázky, na které budu odpovídat ve výsledkové části práce. 1. O kolik setin se bude lišit výsledný čas sprintu na 100 m odečtený z videozáznamu od času, který naměřila cílová kamera? 2. S jakou přesností bude možno analyzovat videozáznam sprintu na 100 m pomocí softwarového programu Dartfish? 3. Podaří se nalézt dostatečnou zpětnovazební informaci a odhalit tak příčinu negativních subjektivních pocitů během sprintu na 100 m? 3.4 Charakteristika souboru Souborem, který jsem ve své práci zkoumal, byli sprinteři v běhu na 100 m mužů. Vzhledem k tomu, že natáčení probíhalo na jednom extraligovém kole a při mistrovství České republiky, měli sledovaní sprinteři vyšší republikovou úroveň, kterou například dokládá přiložená tabulka 4. V této tabulce jsou uvedeni všichni sprinteři, kteří se účastnili běhů, ve kterých běžel Jan Feher. Předmětem následné 34

35 analýzy, byli pouze vítězové jednotlivých běhů a Jan Feher. Pro účely této práce by bylo zbytečné analyzovat všechny závodníky, práce by byla velmi zdlouhavá a obsáhlá. Během již zmíněných závodů ukázalo svoji výkonnost celkem 14 závodníků, někteří se účastnili extraligového kola i mistrovství České republiky. Tabulka 4 Nejlepší výkony sledovaných sprinterů v běhu na 100 m za rok 2009 (zpracováno autorem diplomové práce podle Atletických výkonů 2009) Výkon Vítr Jméno a Příjmení Datum narození 10, Jan Veleba , Jan Schiller , Libor Žilka , Ladislav Křížek , Rostislav Šulc , Martin Říčař , Matúš Mentel , Jiří Birnbaum , Jan Feher , Roman Turčány , Antonín Molek , Ondřej Kuptík , Ivo Brýdl , Karel Řehoř Krátký komentář k tabulce: Po prostudování tabulky číslo 4, si můžeme udělat lepší představu o sledovaném výběru závodníků. V tabulce jsou zpracovány nejlepší časy v roce 2009, kterých dosáhli závodníci, kteří byli natáčeni. Nejlepším výkonem za rok 2009, se z vybraných závodníků může chlubit Jan Veleba (10,36 sec), nejhoršího času dosáhl Karel Řehoř (11,49 sec). Čili rozpětí výkonu je zhruba jedna vteřina (1,13 sec). Výkonnostní průměr této skupiny má hodnotu 10,77 sec. Nejstarším závodníkem byl Jiří Birnbaum (ročník narození 1979) a nejmladším závodníkem se stal Ondřej Kuptík (ročník narození 1991). 3.5 Metodika práce Zdůvodnění metodiky práce 35

36 Během let byly na území České republiky prováděny analýzy sprinterských disciplin firmou CASRI, která také na těchto analýzách spolupracovala s katedrou atletiky UK FTVS Praha. Od roku 2007 se však tyto analýzy neprovádějí a závodníci tak ztrácejí možnost analýzy svého výkonu v důležitém závodě. Ve světě se hojně pro takovéto analýzy používá software Dartfish, který byl v roce 1997 vyvinut ve Švýcarsku v národním technologickém institutu v Lausanne. Postupem let se tento software zdokonaloval a rozšiřoval své možnosti a využití. Dnes je s úspěchem používán po celém světě a je to profesionální softwarový produkt umožňující kompletní zpracování videa. Podporuje pracovní proces - trenéři, učitelé, sportovní lékaři a fyzioterapeuté tak mohou zdokonalit trénink, lekce nebo výuku. Zlepšuje komunikaci se studenty, sportovci, žáky a pacienty díky možnosti okamžité vizuální zpětné vazby. Umožňuje vytváření detailních videoanalýz a klíčových momentů pomocí kreslících nástrojů a textových či audio poznámek. Video a vytvořené analýzy je možné sdílet na CD, DVD či internetu. S laskavým zapůjčením tohoto softwaru od PhDr. Aleše Kaplana, Ph.D. jsem se rozhodl prozkoumat možnosti a využití tohoto programu v oblasti analýzy sprinterského výkonu na 100 m na území České republiky a případné využití a přenos do tréninkového procesu Vlastní postup práce Přípravná fáze Na základě stanovení cíle práce jsem si vytyčil následující úkoly: - domluvit si kameramany na stanovené datum, - zaškolit kameramany, vysvětlit způsob a postup natáčení videozáznamu, - uskutečnit první natáčení na 1. kole extraligy mužů a žen na stadionu Evžena Rošického v Praze na Strahově, - shlédnout natočené záznamy a zhodnotit jejich kvalitu, - učinit potřebné kroky, aby následující záznam byl kvalitnější, - domluvit si kameramany na další stanovené datum, - zaškolit kameramany, vysvětlit způsob a postup natáčení videozáznamu, - uskutečnit natáčení na Mistrovství České republiky mužů a žen na stadionu Evžena Rošického v Praze na Strahově, - shlédnout natočené materiály a rozhodnout se zda postačují pro mé účely. 36

37 Vlastní realizace šetření Zaznamenal jsem pro následnou analýzu rozběhy i finále mužů na 100 m na 1. kole extraligy mužů a žen na stadionu Evžena Rošického v Praze na Strahově a také rozběhy a finále na Mistrovství České republiky mužů a žen na stadionu Evžena Rošického v Praze na Strahově. Natáčen byl vždy celý běh, všichni jeho účastníci od zhruba momentu střehové polohy při běhu na 100 m až po doběh do cíle a následně pár vteřin z doběhu za cílovou čarou. Obě dvě kamery, které jsem použil pro záznam závodu, natáčely stejným způsobem, který bude popsán v následující části. Důležité pro následnou analýzu bylo, aby obě kamery zaznamenaly moment výstřelu startéra. Tento moment je okamžikem, kdy se rozbíhá časomíra a i následná analýza se bude odehrávat od tohoto bodu. Dále pak kamery sledovaly celý průběh závodu na 100 m Vlastní metodika práce Získání materiálů pro následnou analýzu se odehrávalo na stadionu Evžena Rošického v Praze na Strahově. Tento stadion jsem zvolil ze dvou důvodů. Prvním a hlavním důvodem byla samotná konstrukce stadionu, která umožňuje dobré podmínky pro postavení kamer a je tedy velký předpoklad, že výsledný videozáznam bude kvalitní a použitelný pro mé potřeby. Vysoké tribuny umožňují dostatečný nadhled nad okolím, čímž se eliminuje možnost zákrytu závodníka za stanem, či jiným objektem, jak dokládá Obrázek 5. Fotografie na Obrázku 5 je pořízena z místa, kde je umístěna první kamera. Na levé straně obrázku můžeme vidět zmíněnou lávku, která je umístěna pod střechou tribuny a kde je umístěna druhá kamera na úrovni 50 m od startu. Na dalším Obrázku 6 můžeme vidět detail lávky, kde je umístěna druhá kamera. Další výhodou stadionu je umístění lávky pod střechou tribuny, která je umístěná u sprinterské rovinky. Z této lávky je výborný pohled na rovinku, kde se běhají sprinty na 100 m. Druhým důvodem byl i fakt, že se na tomto stadionu odehrají dva sledované závody během jednoho měsíce a tudíž v případě neúspěchu s prvním natáčením bude možnost upravit případné postavení kamer, či jinak upravit techniku, aby výsledky byly co nejhodnotnější. Dalším pozitivním bodem je fakt, že sprinterská rovinka je rozdělena na 37

38 desetimetrové úseky, což při vyhodnocování samotné analýze může hrát roli. Na videozáznamu bude dobře patrné místo, kde sprinter protnul zmíněnou hranici. Výrazně to tak usnadní práci, jelikož nebude třeba pracně vypočítávat, kde se nachází ona zmíněná desetimetrová hranice. Na Obrázku 6 můžeme vidět schematické postavení kamer, pozici startéra a rozdělení tratě na již zmíněné desetimetrové úseky. Obrázek 5 Pohled na stadion Evžena Rošického Obrázek 6 Detail lávky pod tribunou a umístění druhé kamery KAMERA ČÍSLO 2 38

39 Obrázek 7 Schematické znázornění pozice kamer a startéra spolu s rozdělením dráhy na desetimetrové úseky 39

40 Pro natáčení bylo použito dvou digitálních videokamer a záznam byl ukládán na Mini DV kazety. Obě kamery byly umístěny na stativech pro lepší a přesnější manipulaci při natáčení. Ještě před zahájením samotného natáčení bylo nutné učinit několik kroků, aby výsledná získaná data byla co nejkvalitnější. V prvé řadě bylo nutné prostudovat dostatek literatury zabývající se technikou sprintu. Tyto znalosti se pak celou prací prolínají a jsou důležité pro pochopení celkových souvislostí. Další literaturou, kterou bylo nutno prostudovat pro správný a hladký průběh natáčení byly zdroje zabývající se videoanalýzou. Před samotným natáčením jsem tak zjistil nejvýhodnější postavení a počet videokamer. Pomocí termínové listiny závodů pořádaných Českým atletickým svazem jsem také vytipoval závody a stadiony, které by pro mé potřeby byly nejvhodnější. Zjistil jsem, že dva velké závody se budou odehrávat na stadionu Evžena Rošického v Praze na Strahově, který má asi nejvhodnější podmínky pro natáčení a vytvoření tak co nejkvalitnějšího videozáznamu pro následnou analýzu. Prvním závodem bylo 1. kolo extraligy mužů a žen, které se konalo a druhou možností, kdyby se případně něco pokazilo, bylo mistrovství České Republiky mužů a žen pořádané Vzhledem k tomu, že jsem se sám obou dvou závodů aktivně účastnil, musel jsem si zajistit osoby, které by závod natočili. Před závodem jsme si vše vysvětlili a provedli zkušební natáčení, aby dotyční, kteří budou pracovat s videokamerou, vše s přehledem zvládli. V dostatečném předstihu před začátkem závodu jsem umístil kamery na místo a připravil pro natáčení. První kameru jsem umístil na tribunu do dostatečné výšky nad dráhou. Kamera snímala běh z čelné pozice. Na začátku běhu snímá jak celou skupinu sprinterů, tak i startovní výstřel, který je podstatný pro samotnou analýzu. Pro větší kvalitu a vypovídací hodnotu natočeného videa bylo při natáčení použito zoomu. Bylo použito pouze optického zoomu, aby videozáznam neztrácel na kvalitě v případě použití i digitálního zoomu. Při startu se pomocí přiblížení kamery zabírá kamera užší prostředí startující závodníky a startéra. V průběhu závodu se pomocí zoomu postupně zmenšuje přiblížení tak, aby všichni závodníci byli neustále v zorném poli kamery. Záznam končí zhruba pár sekund po doběhu všech sprinterů do cíle. Na Obrázku 8 můžeme vidět umístění první kamery a výhled jaký měla z této pozice na závodní dráhu. 40

41 Obrázek 8 Výhled z místa umístění první kamery START CÍL Druhá kamera byla umístěna na lávce pod střechou tribuny, která se nachází u sprinterské rovinky, jak je patrné z Obrázku 9. Videokamera snímala běh na 100 m z bočného postavení. Kamera byla umístěna po pravé straně sprinterů a na 41

42 úrovni polovině délky závodní tratě, tedy 50 m od startu. Záznam začíná v okamžiku přípravné fáze sprinterů a zabírá jak celé startovní pole, tak i startovní výstřel. Který je jak jsem již dříve zmínil velmi podstatný pro celou analýzu. Po celou dobu závodu kamera sledovala ve svém zorném poli celé startovní pole. Opět bylo využito přiblížení pro získání větších detailů, které by mohli být podstatné pro následnou analýzu běhu. Konec záznamu je zhruba pár vteřin po doběhnutí všech závodníků do cíle. Obrázek 9 Umístění druhé kamery a pohled na stadion zhruba z místa kde se nacházela první kamera UMÍSTĚNÍ KAMERY Č. 2 STAR POZICE STARTÉRA CÍL 42

43 3.6. Metodika zpracování videozáznamu pomocí softwaru Dartfih Pro účely analýzy videozáznamů bylo použito softwarového programu Dartfish verze Pro Team 5.5. Pomocí tohoto programu lze získat detailní informace o prováděném pohybu. Vzhledem k faktu, že tento software slouží k analýze videozáznamu tak kvalita a přesnost zpracování záleží na kvalitě záznamu, ze kterého jsou data získávána. Při námi použité technice jsem byl schopen analyzovat videozáznamy s přesností na 2 setiny vteřiny. Pro přesnější zpracování by bylo nutné používat vysokofrekvenční kamery. Pro účely analýzy nám program poskytuje určité moduly, díky kterým je možné video analyzovat. Jsou to následující moduly: a) Analyzer tento modul slouží hlavně pro kvantitativní analýzu výkonu, obsahuje hlavně kreslící a měřící nástroje a datovou tabulku, b) InTheAction druhého modulu se využívá přímo při tréninku, kdy se hned pomocí připojené kamery analyzují záznamy, c) SimulCam pomocí této části programu se dají sloučit dva videozáznamy na základě shody pozadí ve sledované oblasti a tak promítnout dva videozáznamy do jednoho, d) StroMotion díky této aplikaci lze vytvářet kinogramy, e) SimulCam Fixed tento modul má shodnou funkci s modulem SimulCam, používá se však pro případy, že se kamera nepohybuje a sleduje stále stejnou oblast, f) StroMotion Fixed - tento modul má shodnou funkci s modulem StroMotion, používá se však pro případy, že se kamera nepohybuje a sleduje stále stejnou oblast. Při seznamování s funkcemi programu jsem využíval průvodce programem, který byl uveřejněn na internetových stránkách a který byl součástí instalace programu. Česká nápověda obsahovala však pouze základní informace a podrobnější postupy, jak pracovat hlavně s moduly SimulCam astromotion a používání datové tabulky 43

44 v Analyzeru, jsem musel zčásti nastudovat z anglické nápovědy a z části jsem na postup musel přijít sám, jelikož jsem postup nikde nenalezl. Obrázek 10 Ukázka pracovního prostředí softwarového programu Dartfish 44

45 4. Výsledková část Zpracovávání výsledků probíhalo pomocí výsledků uveřejněných na internetových stránkách ČAS a pomocí softwarového programu Dartfish, kde byly analyzovány videozáznamy pořízené na zmíněných závodech. Výsledková část je rozdělena do dvou hlavních částí. V první jsou samotné výsledky (dosažené časy sprinterů) a v druhé části jsou uvedena data, která jsou výsledkem analýzy natočených videozáznamů a zpracované softwarem Dartfish. Druhá část se následně dělí na dvě etapy. První etapa se zabývá analýzou vítěze běhu a v druhé části je potom porovnáván výkon Jana Fehera s vlastními pocity tohoto sprintera a s vítězem běhu. Jde tedy o rozbor tří běhů. Půjde jak o kvalitativní, tak kvantitativní hodnocení výkonu ve sprintu na 100 m. Hodnocení bude vždy doplněno o vlastní pocity z běhu, které jsem prožíval během samotného závodu a které jsem si po závodech poznamenal. 4.1 Výsledky ze závodů Vlastní výsledky z natáčených závodů jsem zpracoval podle výsledků ČAS, které jsou umístěny na internetových stránkách ČAS a podle výsledků, které byly vyvěšovány na výsledkovou tabuli v průběhu samotných závodů. Výsledky zaznamenaných závodů na videokameru byly rozděleny do dvou částí. V první částí jsou výsledky z 1. kola extraligy a v druhé části jsou umístěny výsledky z mistrovství České republiky mužů a žen. Uvedené tabulky podávají jen základní informace o dosaženém výkonu a slouží pro snazší orientaci při zpracování natočených videozáznamů, ze kterých následovně došlo k odkrytí podrobnějších parametrů struktury sportovního výkonu sprintera na 100 m. V Tabulce 5 a 6 uvádím výsledky pouze běhů, ve kterých běžel Jan Feher. Předmětem následné analýzy byl totiž vždy vítěz tohoto běhu a Jan Feher. Výsledky ostatních závodníků, kteří se účastnili 1. kola extraligy a MČR mužů a žen, zle nalézt na internetových stránkách Českého atletického svazu. 45

46 4.1.1 Výsledky ze závodů z 1. kola extraligy Tabulka 5 Výsledky 1. kola extraligy mužů a žen, Praga Academica, Praha Strahov, stadion Evžena Rošického, m Muži Rozběh 2, vítr +1.1m/s Pořadí Dráha St.číslo Jméno Narozen Oddíl Výkon Veleba Jan PSK Olymp Praha Schiller Jan ASK Slavia Praha Žilka Libor PSK Olymp Praha Šulc Rostislav Spartak Praha Křížek Ladislav AK Kroměříž MB Mentel Matúš AK Kroměříž Feher Jan Spartak Praha Řehoř Karel VSK Univerzita Brno m Muži Finále B, vítr -0.9m/s Pořadí Dráha St.číslo Jméno Narozen Oddíl Výkon Křížek Ladislav AK Kroměříž Kuptík Ondřej Spartak Praha Turčáni Roman VSK Univerzita Brno Feher Jan Spartak Praha Brýdl Ivo Hvězda SKP Pardubice DNP Řehoř Karel VSK Univerzita Brno DNP Výsledky ze závodů z Mistrovství ČR na dráze Tabulka 6 Výsledky MČR mužů a žen, Praha Strahov, stadion Evžena Rošického, m Muži Rozběh 2, vítr -0.6m/s Pořadí Dráha St.číslo Jméno Narozen Oddíl Výkon Žilka Libor PSK Olymp Praha TJ SK Čéčova Č Říčař Martin Budějovice Feher Jan Spartak Praha Birmbaum Jiří AK Chemopetrol Litvínov Molek Antonín AK SSK Vítkovice Šmotek Jaroslav AK Kroměříž DNP Unzeitig Ondřej AK Olomouc DNP 46

47 4.2 Výsledky získané analýzou videozáznamů a zpracované softwarem Dartfish Vzhledem k použitým videokamerám, které zaznamenávaly frekvencí 50 snímků za vteřinu, jsem byl schopen analyzovat zmíněné záznamy s přesností na 2 setiny vteřiny. Proto v některém případě může nastat rozdíl mezi výsledným časem získaným analýzou videozáznamu a časem, který změřila cílová kamera. Z pořízených videozáznamům jsem byl schopen získat data, která nám napoví více o jednotlivém běhu. Byl jsem schopen s určitou přesností určit jednotlivé mezičasy. Díky mezičasům vypočítat průměrné rychlosti, dále ze záznamů vyčíst počty kroků v jednotlivých 10-ti metrových úsecích a určit frekvenci běžeckého kroku a jeho průměrnou délku. Co se týče přesnosti určování jednotlivých mezičasů, byl jsem do jisté míry omezen počtem použitých kamer. Jelikož jsem měl k dispozici pouze dvě kamery, jedna snímala běh z bočné pozice a druhá z čelné, nemusí být všechny mezičasy naprosto přesně určené. Kamera snímající běh z bočné pozice byla umístěna v polovině tratě, jak bylo přesněji popsáno v předcházející kapitole, která se věnovala postupu natáčení videozáznamů. Z tohoto důvodu bylo určování protnutí desetimetrové linie hlavně v počátcích a v konci 100 metrového úseku obtížnější. Tento problém jsem řešil pomocí porovnávání vzdáleností došlapu před, případně za desetimetrovou linií. Na Obrázku 11 je ukázka, jak vypadaly průběhy desetimetrovou linií: a) 20 m po startu, b) 40 m po startu, c) 50 m po startu, kamera snímala tuto linii z kolmé pozice, d) 60 m po startu, e) 80 m po startu. Problém s určováním průběhu jednotlivými sledovanými liniemi by byl odstraněn při použití většího počtu videokamer. V ideálním případě by bylo zapotřebí 11 kamer, které by snímaly běh z bočného postavení. První kamera by byla umístěna ve vzdálenosti 5 m od startovní čáry ve směru běhu a poslední v linii cílové čáry, zbylých 9 kamer by bylo rozestaveno na jednotlivých 10-ti metrových liniích. Dalším pozitivním prvkem je použití vysokofrekvenčních kamer s HD rozlišením, čímž by bylo dosaženo maximální možné kvality snímaného pohybu a otevřely by se nám nové možnosti a 47

48 výrazně by se zkvalitnila výsledná analýza. Kamery použité v čelném postavení mají spíše kvalitativní charakter. Z této kamery lze snadno postřehnout změny ve směru běhu a čistotu běhu. Obrázek 11 Průběhy vybranými desetimetrovými liniemi a) b) c) d) e) 48

49 Výsledky analýzy získané pomocí programu Dartfish jsou rozdělené do dvou částí. V první části jsou analyzovány záznamy vítězů, již dříve zmíněných tří běhů. Na příkladu těchto třech sprinterů, jsou ukázány možnosti tohoto softwarového programu. V následující části jsou porovnávány výsledky analýzy Jana Fehera s vítězem příslušného běhu Analýza vítězů jednotlivých běhů V této části uvádím výsledky analýzy videozáznamu. Předmětem zkoumání byli vítězové jednotlivých běhů. Jde o Jana Velebu, Ladislava Křížka a Libora Žilku. Na příkladu těchto analýz jsou ukázány možnosti softwarového programu Dartfish. Při sestavování přehledných tabulek s výsledky analýzy jsem se inspiroval strukturou časových analýz, které prováděla firma CASRI v letech Dále jsem se inspiroval prací Scientific Research Project, Biomechanical Analyses at the Berlin 2009, Final Report Sprint Men umístěnou na internetových stránkách ( Prvním analyzovaným sprinterem byl Jan Veleba, vítěz druhého rozběhu na 1. kole extraligy. Sledovaný sprinter Veleba dosáhl času 10,44 s větrem do zad +1,1 m/sec, což byl do té doby jeho 3. nejlepší čas. V Tabulce 7 jsou zpracovány výsledky analýzy videozáznamu pomocí softwaru Dartfish. Je zde přehledně a podrobně analyzován výkon Jana Veleby. Tabulka 7 má podobnou strukturu jako zpracované výsledky firmou CASRI v letech Tabulka 7 Analýza videozáznamu výkonu Jana Veleby v rozběhu na 1. kole extraligy 1.kolo extraligy, Praha - Strahov - stadion Evžena Rošického, Jan VELEBA 1986 Výkon: 10,44 (sec) vítr: -0,9 m/sec PSK Olymp Praha 100m muži finále B Parametr / Úsek 10 m 20 m 30 m 40 m 50 m 60m 70 m 80 m 90 m 100 m Mezičas (sec) 1,98 3,00 3,96 4,90 5,80 6,70 7,62 8,54 9,48 10,44 Čas úseku (sec) 1,98 1,02 0,96 0,94 0,90 0,90 0,92 0,92 0,94 0,96 Rychlost v úseku (m/s) 5,05 9,80 10,42 10,64 11,11 11,11 10,87 10,87 10,64 10,42 Průměrná rychlost (m/s) 5,05 6,67 7,58 8,16 8,62 8,96 9,19 9,37 9,49 9,58 Počet kroků (n) 7,6 5,2 4,6 4,6 4,5 4,4 4,4 4,4 4,4 4,2 Délka kroků (m) 1,3 1,9 2,2 2,2 2,2 2,3 2,3 2,3 2,3 2,4 Frekvence (n/s) 3,8 5,1 4,8 4,9 5,0 4,9 4,8 4,8 4,7 4,4 49

50 Při sestavování Tabulky 8 a 9 jsem získal inspiraci v německé práci, která analyzovala sprinterské disciplíny na Mistrovství světa v Berlíně Práci jsem zmiňoval na předcházející stránce. V Tabulce 9 jsem navíc doplnil údaj T 60-90, pro dotvoření lepší představy o podaném výkonu. Tabulka 8 Průběhy vybranými liniemi Jana Veleby v rozběhu na 1. kole extraligy Jméno/Úsek vítr T 20m T 40m T 60m T 80m T 100m Jan Veleba 1,1 3,00 4,90 6,70 8,54 10,44 Tabulka 9 Časy průběhů jednotlivých úseků Jana Veleby v rozběhu na 1. kole extraligy Jméno/Úsek vítr T T T T T 30m T T Jan Veleba 1,1 1,90 1,80 1,84 1,90 3,96 2,74 2,78 Druhým závodníkem, kterého jsem analyzoval, byl Ladislav Křížek, vítěz finále B na 1. kole extraligy. Vítěz dosáhl času 10,80 sec, což je vzhledem k osobnímu rekordu tohoto sprintera, který je 10,53 sec, spíše průměrný a standardní výkon. V Tabulce 10 můžeme nalézt informace, které odhalují detailní informace o podaném výkonu a sprinterských schopnostech tohoto sprintera. Tabulka 10 Výsledky analýzy výkonu Ladislava Křížka ve finále B na 1. kole extraligy 1.kolo extraligy, Praha - Strahov - stadion Evžena Rošického, Ladislav KŘÍŽEK 1982 Výkon: 10,80 (sec) vítr: -0,9 m/sec AK Kroměříž 100m muži finále B Parametr / Úsek 10 m 20 m 30 m 40 m 50 m 60m 70 m 80 m 90 m 100 m Mezičas (sec) 2,00 3,08 4,08 5,06 5,98 6,92 7,86 8,82 9,80 10,80 Čas úseku (sec) 2,00 1,08 1,00 0,98 0,92 0,94 0,94 0,96 0,98 1,00 Rychlost v úseku (m/s) 5,00 9,26 10,00 10,20 10,87 10,64 10,64 10,42 10,20 10,00 Průměrná rychlost (m/s) 5,00 6,49 7,35 7,91 8,36 8,67 8,91 9,07 9,18 9,26 Počet kroků (n) 8,0 5 4,9 4,4 4,4 4,3 4,4 4,3 4,3 4 Délka kroků (m) 1,3 2,0 2,0 2,3 2,3 2,3 2,3 2,3 2,3 2,5 Frekvence (n/s) 4,0 4,6 4,9 4,5 4,8 4,6 4,7 4,5 4,4 4,0 50

51 Pro dotvoření představy o výkonu přikládám Tabulku 11 a 12, ve kterých jsou vybrány parametry charakterizující podaný výkon. Tabulka 11 Průběhy vybranými liniemi Ladislava Křížka ve finále B na 1. kole extraligy Jméno/Úsek vítr T 20m T 40m T 60m T 80m T 100m Ladislav Křížek -0,9 3,08 5,06 6,92 8,82 10,8 Tabulka 12 Časy průběhů jednotlivých úseků Ladislava Křížka ve finále B na 1. kole extraligy Jméno/Úsek vítr T T T T T 30m T T Ladislav Křížek -0,9 1,98 1,86 1,90 1,98 4,08 2,84 2,88 Třetím a posledním analyzovaným vítězem běhu byl Libor Žilka. Tento výborný halový sprinter doběhl v čase 10,69 sec a postoupil tak do finálového běhu na MČR mužů a žen na dráze. Tabulka 13 podrobně zpracovává výsledky analýzy sprintera Libora Žilky. Tabulka 13 Výsledky analýzy výkonu Libora Žilky v rozběhu na MČR Mistrovství ČR mužů a žen na dráze, Praha - Strahov -stadion Evžena Rošického, Libor ŽILKA 1986 Výkon: 10,69 (sec) vítr: -0,6 m/sec PSK Olymp Praha 100m muži rozběh 2 Parametr / Úsek 10 m 20 m 30 m 40 m 50 m 60m 70 m 80 m 90 m 100 m Mezičas (sec) 1,98 3,04 4,02 4,98 5,9 6,82 7,76 8,7 9,66 10,68 Čas úseku (sec) 1,98 1,06 0,98 0,96 0,92 0,92 0,94 0,94 0,96 1,02 Rychlost v úseku (m/s) 5,05 9,43 10,20 10,42 10,87 10,87 10,64 10,64 10,42 9,80 Průměrná rychlost (m/s) 5,05 6,58 7,46 8,03 8,47 8,80 9,02 9,20 9,32 9,36 Počet kroků (n) 7,7 5,3 4,7 4,6 4,7 4,5 4,5 4,5 4,5 4,5 Délka kroků (m) 1,3 1,9 2,1 2,2 2,1 2,2 2,2 2,2 2,2 2,2 Frekvence (n/s) 3,9 5,0 4,8 4,8 5,1 4,9 4,8 4,8 4,7 4,4 Krátký komentář k tabulce: V této tabulce si můžeme všimnout již dříve zmiňovaného rozdílu, mezi časem, který naměřila cílová kamera a mezi časem, který byl výsledkem analýzy získané pomocí programu Dartfish. 51

52 Ve zjednodušené formě jsou zpracovány Tabulky 14 a 15, ve kterých jsou uvedeny průběhy nejdůležitějšími body 100m trati a časy jednotlivých úseků. Tabulka 14 Průběhy vybranými liniemi Libora Žilky v rozběhu na MČR Jméno/Úsek vítr T 20m T 40m T 60m T 80m T 100m Libor Žilka -0,6 3,04 4,98 6,82 8,70 10,68 Tabulka 15 Časy průběhů jednotlivých úseků Libora Žilky v rozběhu na MČR Jméno/Úsek vítr T T T T T 30m T T Libor Žilka -0,6 1,94 1,84 1,88 1,98 4,02 2,80 2, Analýza výkonu Jana Fehera ve 2. rozběhu na 1. kole extraligy Jan Feher dosáhl v rozběhu na 1. kole extraligy času 11,13 s větrem do zad +1,1 m/sec. V této době měl Jan Feher osobní rekord 11,03 s větrem +1,8 m/sec z roku Tedy čas dosažený v tomto rozběhu patří k těm lepším, byl to 6. nejlepší čas. Vítr v zádech do jisté míry určitě ovlivnil samotný výkon. Vzhledem ke svým osobním zkušenostem mohu říci, že každá desetina síly větru se rovná zhruba jedné setině výkonu. Po přepočtu na nulovou hodnotu větru by byl výkon roven 11,24 sec. Tento čas bych pak zařadil spíše k průměrným výkonům. Tento výkon stačil na 7. místo v 2. rozběhu jak dokládá Tabulka

53 Tabulka 16 Výsledky 2. rozběhu na 100m mužů na 1. kole extraligy m Muži Rozběh 2, vítr +1.1m/s Pořadí Dráha St.číslo Jméno Narozen Oddíl Výkon Veleba Jan PSK Olymp Praha Schiller Jan ASK Slavia Praha Žilka Libor PSK Olymp Praha Šulc Rostislav Spartak Praha Křížek Ladislav AK Kroměříž MB Mentel Matúš AK Kroměříž Feher Jan Spartak Praha Řehoř Karel VSK Univerzita Brno V následující Tabulce 17 jsou zpracovány výsledky, které jsem získal z videozáznamů pomocí softwarového programu Dartfish. Z této tabulky můžeme vyčíst průběhy jednotlivými desetimetrovými úseky, dále pak samotné časy těchto úseků a rychlost dosaženou v těchto úsecích. Z videozáznamu byl odečten počet kroků v jednotlivých úsecích a následně díky této informaci byla vypočtena průměrná délka kroku v těchto úsecích a frekvence běhu. Tabulka 18 pak ukazuje průběhy dvacetimetrovými a třicetimetrovými úseky. Tabulka 17 Zpracované výsledky videozáznamu rozběhu na extralize 1.kolo extraligy, Praha - Strahov - stadion Evžena Rošického, Jan FEHER 1986 Výkon: 11:13 (sec) vítr: +1,1 m/sec SK Spartak Praha 4 100m muži rozběh 2 Parametr / Úsek 10 m 20 m 30 m 40 m 50 m 60m 70 m 80 m 90 m 100 m Mezičas (sec) 2,06 3,18 4,22 5,20 6,16 7,12 8,08 9,06 10,08 11,12 Čas úseku (sec) 2,06 1,12 1,04 0,98 0,96 0,96 0,96 0,98 1,02 1,04 Rychlost v úseku (m/s) 4,85 8,93 9,62 10,20 10,42 10,42 10,42 10,20 9,80 9,62 Průměrná rychlost (m/s) 4,85 6,29 7,11 7,69 8,12 8,43 8,66 8,83 8,93 8,99 Počet kroků (n) 7,9 5,6 5,2 4,7 4,7 4,8 4,9 4,9 4,7 4,5 Délka kroků (m) 1,3 1,8 1,9 2,1 2,1 2,1 2,0 2,0 2,1 2,2 Frekvence (n/s) 3,8 5,0 5,0 4,8 4,9 5,0 5,1 5,0 4,6 4,3 53

54 Krátký komentář k tabulce: V této tabulce si můžeme všimnout již dříve zmiňovaného rozdílu, mezi časem, který naměřila cílová kamera a mezi časem, který byl výsledkem analýzy získané pomocí programu Dartfish. Tabulka 18 Průběhy dvacetimetrovými a třicetimetrovými úseky závodníka Jana Fehera Parametr / Úsek vítr T T T T T 30m T T Čas úseku 1,1 2,02 1,92 1,94 2,07 4,22 2,90 2,96 Pro možnost porovnání výkonu Jana Fehera jsem také zpracoval běh Jana Veleby, vítěze 2. rozběhu. Rozbor výkonu Jana Veleby je zpracován v Tabulce 19. Tabulka 19 Zpracované výsledky videozáznamu rozběhu na extralize 1.kolo extraligy, Praha - Strahov - stadion Evžena Rošického, Jan VELEBA 1986 Výkon: 10,44 (sec) vítr: +1,1 m/sec PSK Olymp Praha 100m muži rozběh 2 Parametr / Úsek 10 m 20 m 30 m 40 m 50 m 60m 70 m 80 m 90 m 100 m Mezičas (sec) 1,98 3,00 3,96 4,90 5,80 6,70 7,62 8,54 9,48 10,44 Čas úseku (sec) 1,98 1,02 0,96 0,94 0,90 0,90 0,92 0,92 0,94 0,96 Rychlost v úseku (m/s) 5,05 9,80 10,42 10,64 11,11 11,11 10,87 10,87 10,64 10,42 Průměrná rychlost (m/s) 5,05 6,67 7,58 8,16 8,62 8,96 9,19 9,37 9,49 9,58 Počet kroků (n) 7,6 5,2 4,6 4,6 4,5 4,4 4,4 4,4 4,4 4,2 Délka kroků (m) 1,3 1,9 2,2 2,2 2,2 2,3 2,3 2,3 2,3 2,4 Frekvence (n/s) 3,8 5,1 4,8 4,9 5,0 4,9 4,8 4,8 4,7 4,4 Následující Tabulky 20 a 21 dokládá přehledně rozdíly v rychlosti běhu Jana Fehera a Jana Veleby. Z těchto tabulek můžeme snadno zjistit, ve kterém úseku nastal největší rozdíl mezi zmiňovanými závodníky. Lze také dobře odečíst úroveň akcelerační, maximální a speciální sprinterské vytrvalosti a zjistit tak, případné nedostatky. V tabulce 20 jsou zpracovány průběhy jednotlivými důležitými liniemi. V tabulce 21 můžeme nalézt výsledky analýzy, které nám napoví, za jak dlouho jednotliví závodníci překonali zmiňovaný úsek stometrové trati. 54

55 Tabulka 20 Porovnání průběhu jednotlivými úseky závodníků Jana Fehera a Jana Veleby Jméno/Úsek vítr T 20m T 40m T 60m T 80m T 100m Jan Feher +1,1 3,18 5,20 7,12 9,06 11,12 Jan Veleba +1,1 3,00 4,90 6,70 8,54 10,44 Tabulka 21 Porovnání časových rozdílů jednotlivých úseků závodníků Jana Fehera a Jana Veleby Jméno/Úsek vítr T T T T T 30m T T Jan Feher +1,1 2,02 1,92 1,94 2,07 4,22 2,90 2,96 Jan Veleba +1,1 1,90 1,80 1,84 1,90 3,96 2,74 2,78 Krátký komentář k tabulce: V tabulce jsou uvedeny hodnoty T 20-40, T 40-60,T 60-80, T , T a T Jde vlastně o letmé úseky a můžeme zde sledovat rozvoj maximální rychlosti v jednotlivých sledovaných úsecích trati a také schopnost udržení co největší rychlosti běhu. V Grafu 2 je znázorněn průběh průměrné rychlosti běhu v jednotlivých desetimetrových úsecích. Z grafu je dobře patrný rozdíl mezi jednotlivými závodníky Graf 2 Porovnání průměrné rychlosti běhu závodníků Jana Fehera a Jana Veleby m/sec 55

56 4.2.3 Analýza výkonu Jana Fehera ve finále B na 1. kole extraligy Ve finále B, kde se umístil Jan Feher na 4. místě dosáhl času 11,25 sec za větru o síle -0,9 m/sec. Kompletní výsledky finále B jsou zpracovány v Tabulce 22. Při přepočtu na nulovou hodnotu větru je výsledný čas 11,16 sec. Dle vlastních zkušeností také mohu tvrdit, že ve finálových bězích dosahuji lepších časů, než v samotném rozběhu. Zlepšení ve finálových bězích se pohybuje zhruba okolo 0,05 sec. V případě 1. kola extraligy je rozdíl mezi časem přepočtených na nulovou hodnotu větru, dosaženým v rozběhu a finále, roven 0,08 sec. Tabulka 22 Výsledky finále B na 100m mužů na 1. kole extraligy m Muži Finále B, vítr -0.9m/s Pořadí Dráha St.číslo Jméno Narozen Oddíl Výkon Křížek Ladislav AK Kroměříž Kuptík Ondřej Spartak Praha Turčáni Roman VSK Univerzita Brno Feher Jan Spartak Praha Brýdl Ivo Hvězda SKP Pardubice DNP Řehoř Karel VSK Univerzita Brno DNP V Tabulce 23 a 24 jsou uvedeny výsledky analýzy, získané programem Dartfish. Tabulka 23 Zpracované výsledky videozáznamu ve finále B na extralize 1.kolo extraligy, Praha - Strahov - stadion Evžena Rošického, Jan FEHER 1986 Výkon: 11,25 (sec) vítr: -0,9 m/sec SK Spartak Praha 4 100m muži finále B Parametr / Úsek 10 m 20 m 30 m 40 m 50 m 60m 70 m 80 m 90 m 100 m Mezičas (sec) 2,08 3,22 4,28 5,26 6,24 7,22 8,20 9,2 10,22 11,24 Čas úseku (sec) 2,08 1,14 1,06 0,98 0,98 0,98 0,98 1,00 1,02 1,02 Rychlost v úseku (m/s) 4,81 8,77 9,43 10,20 10,20 10,20 10,20 10,00 9,80 9,80 Průměrná rychlost (m/s) 4,81 6,21 7,01 7,60 8,01 8,31 8,54 8,70 8,81 8,90 Počet kroků (n) 8,1 5,9 5,0 5,0 4,8 4,7 4,7 4,8 4,9 4,1 Délka kroků (m) 1,2 1,7 2,0 2,0 2,1 2,1 2,1 2,1 2,0 2,4 Frekvence (n/s) 3,9 5,2 4,7 5,1 4,9 4,8 4,8 4,8 4,8 4,0 56

57 Krátký komentář k tabulce: V této tabulce si můžeme všimnout již dříve zmiňovaného rozdílu, mezi časem, který naměřila cílová kamera a mezi časem, který byl výsledkem analýzy získané pomocí programu Dartfish. Tabulka 24 Průběhy dvacetimetrovými a třicetimetrovými úseky závodníka Jana Fehera Jan Feher vítr T T T T T 30m T T Extraliga finále -0,9 2,04 1,96 1,98 2,05 4,28 2,94 3,00 Následující Tabulky 25 a 26 přehledně ukazují rozdíly mezi průběhy jednotlivými liniemi a časy jednotlivých úseků, kterých bylo dosaženo Janem Feher v rozběhu a ve finále B na 1. kole extraligy Tabulka 25 Porovnání průběhů jednotlivými liniemi v rozběhu a ve finále B závodníka Jana Fehera Jan Feher vítr T 20m T 40m T 60m T 80m T 100m Extraliga rozběh 1,1 3,18 5,20 7,12 9,06 11,12 Extraliga finále -0,9 3,22 5,26 7,22 9,20 11,24 Tabulka 26 Porovnání časů jednotlivých úseků v rozběhu a ve finále B závodníka Jana Fehera Jan Feher vítr T T T T T 30m T T Extraliga rozběh 1,1 2,02 1,92 1,94 2,07 4,22 2,90 2,96 Extraliga finále -0,9 2,04 1,96 1,98 2,05 4,28 2,94 3,00 V Grafu 3, který nyní uvádím, je názorně zpracován průběh průměrné rychlosti během sprintu na 100 m. V grafu jsou porovnávány dva běhy, rozběh a finále B během 1. kola extraligy

58 Graf 3 Porovnání průměrné rychlosti závodníka Jana Fehera v rozběhu a ve finále B m/sec Opět pro lepší představu a pro možnost porovnání s kvalitnějším závodníkem, uvádím analýzu výkonu vítěze finále B. Vítězem se stal Ladislav Křížek a dosáhl času 10,80 sec, při tomto výkonu foukal vítr o síle -0,9 m/sec. V Tabulce 27 jsou uvedeny kompletní data získané analýzou videozáznamu Ladislava Křížka ve finále B. Tabulka 27 Zpracované výsledky videozáznamu ve finále B na extralize 1.kolo extraligy, Praha - Strahov - stadion Evžena Rošického, Ladislav KŘÍŽEK 1982 Výkon: 10,80 (sec) vítr: -0,9 m/sec AK Kroměříž 100m muži finále B Parametr / Úsek 10 m 20 m 30 m 40 m 50 m 60m 70 m 80 m 90 m 100 m Mezičas (sec) 2,00 3,08 4,08 5,06 5,98 6,92 7,86 8,82 9,80 10,80 Čas úseku (sec) 2,00 1,08 1,00 0,98 0,92 0,94 0,94 0,96 0,98 1,00 Rychlost v úseku (m/s) 5,00 9,26 10,00 10,20 10,87 10,64 10,64 10,42 10,20 10,00 Průměrná rychlost (m/s) 5,00 6,49 7,35 7,91 8,36 8,67 8,91 9,07 9,18 9,26 Počet kroků (n) 8,0 5 4,9 4,4 4,4 4,3 4,4 4,3 4,3 4 Délka kroků (m) 1,3 2,0 2,0 2,3 2,3 2,3 2,3 2,3 2,3 2,5 Frekvence (n/s) 4,0 4,6 4,9 4,5 4,8 4,6 4,7 4,5 4,4 4,0 Přehlednější a ucelenější představu o výkonu Jana Fehera a Ladislava Křížka ve finále B můžeme získat z Tabulek 18 a

59 Tabulka 28 Porovnání průběhu jednotlivými úseky závodníků Jana Fehera a Ladislava Křížka Jméno/Úsek vítr T 20m T 40m T 60m T 80m T 100m Jan Feher -0,9 3,22 5,26 7,22 9,20 11,24 Ladislav Křížek -0,9 3,08 5,06 6,92 8,82 10,80 Tabulka 29 Porovnání časových rozdílů jednotlivých úseků závodníků Jana Fehera a Ladislava Křížka Jméno/Úsek vítr T T T T T 30m T T Jan Feher -0,9 2,04 1,96 1,98 2,05 4,28 2,94 3,00 Ladislav Křížek -0,9 1,98 1,86 1,90 1,98 4,08 2,84 2,88 Grafu 4 znázorňuje průběh průměrné rychlosti běhu v jednotlivých desetimetrových úsecích. Z grafu lze dobře vyčíst, ve kterých úsecích nastal největší rozdíl mezi jednotlivými sledovanými závodníky. Graf 4 Porovnání průměrné rychlosti běhu závodníků Jana Fehera a Ladislava Křížka m/sec 59

60 4.2.4 Analýza výkonu Jana Fehera ve druhém rozběhu při MČR mužů a žen Mistrovství ČR bylo druhým závodem, který jsem zaznamenával pro účely pozdější analýzy. Druhý rozběh byl zároveň posledním představením Jana Fehera na 100m trati při MČR. V tomto rozběhu se Jan Feher umístil na 3. místě a dosáhl času 11,07 sec, při rozběhu foukal vítr o síle -0,6 m/sec. Tento čas bohužel nestačil na postup do finále, byl to první nepostupový čas. Jan Feher se tedy umístil na dělené 9. příčce spolu s Ladislavem Křížkem, který dosáhl stejného času ve 3. rozběhu. Po přepočtu na nulovou hodnotu větru by byl výsledný výkon roven času 11,01 sec. Čas 11,07 byl 3. nejlepším časem, který Jan Feher zaběhl. Vzhledem k faktu, že tohoto výkonu bylo dosaženo za protivětru, hodnotím tento výkon jako nejlepší do té doby. Z dosažených výsledků je patrný progres ve stoupající výkonnosti směrem k MČR. Výkon při prvním kole extraligy, kde byl uskutečněn první záznam pro následnou analýzu, byl zajisté poznamenán faktem, že Jan Feher v týdnu před závodem absolvoval vodácký kurz s přírodovědeckou fakultou. Naproti tomu spolu s blížícím se MČR se výkony ve sprintu na 100 m začali zlepšovat. Při Akademickém mistrovství ČR dosáhl Jan Feher času 11,04 sec s větrem v zádech + 1,7 m/sec. Zlepšování pokračovalo na MČR mužů a žen a vyvrcholilo následujícího týdne při 3. kole extraligy, kde Jan Feher poprvé dosáhl času pod 11 vteřin. V rozběhu zaběhl čas 10,93 s větrem o síle +0,6 m/sec a ve finále B tento čas ještě vylepšil na konečnou hodnotu 10,82 sec za větru +1,3 m/sec. V Tabulce 30 uvádím kompletní výsledky 2. rozběhu na 100 m na MČR mužů a žen. Tabulka 30 Výsledky 2. rozběhu na 100m mužů na MČR mužů a žen m Muži Rozběh 2, vítr -0.6m/s Pořadí Dráha St.číslo Jméno Narozen Oddíl Výkon Žilka Libor PSK Olymp Praha Říčař Martin TJ SK Čéčova Č. Budějovice Feher Jan Spartak Praha Birmbaum Jiří AK Chemopetrol Litvínov Molek Antonín AK SSK Vítkovice Šmotek Jaroslav AK Kroměříž DNP Unzeitig Ondřej AK Olomouc DNP 60

61 Podrobná analýza 2. rozběhu na MČR je uvedena v Tabulce 31 a 32, tyto výsledky nám přiblíží samotný výkon a pomůže nám nahlédnout do hloubky. Pomocí těchto analýz výkonu můžeme odhalit silné i slabé stránky a zefektivnit tak tréninkový proces při honbě za kvalitnějším výkonem. Tabulka 31 Zpracované výsledky videozáznamu rozběhu na MČR Mistrovství ČR mužů a žen na dráze, Praha - Strahov -stadion Evžena Rošického, Jan FEHER 1986 Výkon: 11:07 (sec) vítr: -0,6 m/sec SK Spartak Praha 4 100m muži rozběh 2 Parametr / Úsek 10 m 20 m 30 m 40 m 50 m 60m 70 m 80 m 90 m 100 m Mezičas (sec) 2,06 3,16 4,18 5,18 6,14 7,1 8,08 9,06 10,06 11,06 Čas úseku (sec) 2,06 1,1 1,02 1,00 0,96 0,96 0,98 0,98 1,00 1,00 Rychlost v úseku (m/s) 4,85 9,09 9,80 10,00 10,42 10,42 10,20 10,20 10,00 10,00 Průměrná rychlost (m/s) 4,85 6,33 7,18 7,72 8,14 8,45 8,66 8,83 8,95 9,04 Počet kroků (n) 8,0 5,2 5,1 4,8 4,9 4,7 4,7 4,7 4,9 4,5 Délka kroků (m) 1,3 1,9 2,0 2,1 2,0 2,1 2,1 2,1 2,0 2,2 Frekvence (n/s) 3,9 4,7 5,0 4,8 5,1 4,9 4,8 4,8 4,9 4,5 Krátký komentář k tabulce: V této tabulce si můžeme všimnout již dříve zmiňovaného rozdílu, mezi časem, který naměřila cílová kamera a mezi časem, který byl výsledkem analýzy získané pomocí programu Dartfish. Tabulka 32 Průběhy dvacetimetrovými a třicetimetrovými úseky závodníka Jana Fehera Jan Feher vítr T T T T T 30m T T MČR rozběh -0,6 2,02 1,92 1,96 2,01 4,18 2,92 2,96 Vítězem druhého rozběhu na MČR se stal Libor Žilka, který dosáhl času 10,69 sec, výkon byl zajisté ovlivněn větrem o síle -0,6 m/sec. V Tabulce 33 je Žilkův výkon podrobně analyzován pro možnost porovnání s výkonem Jana Fehera. Libor Žilka zajisté v rozběhu neběžel zcela naplno. K přímému postupu mu stačilo umístění na 1. respektive 2. místě v rozběhu. Sledovaný sprinter Žilka se stal vítězem ve finálovém běhu a tedy Mistrem republiky ve sprintu na 100m. Doběhl v čase 10,51 sec, ve finále foukal vítr o síle -0,7 m/sec. Při porovnání obou běhů Libora Žilky jsem zjistil, že ve 61

62 finále zaběhl 60 m za 6,72 sec tedy o desetinu rychleji než v rozběhu, dále je pak z videozáznamu patrné vypuštění v posledních zhruba 10 m. Tabulka 33 Zpracované výsledky videozáznamu rozběhu na MČR Mistrovství ČR mužů a žen na dráze, Praha - Strahov -stadion Evžena Rošického, Libor ŽILKA 1986 Výkon: 10,69 (sec) vítr: -0,6 m/sec PSK Olymp Praha 100m muži rozběh 2 Parametr / Úsek 10 m 20 m 30 m 40 m 50 m 60m 70 m 80 m 90 m 100 m Mezičas (sec) 1,98 3,04 4,02 4,98 5,9 6,82 7,76 8,7 9,66 10,68 Čas úseku (sec) 1,98 1,06 0,98 0,96 0,92 0,92 0,94 0,94 0,96 1,02 Rychlost v úseku (m/s) 5,05 9,43 10,20 10,42 10,87 10,87 10,64 10,64 10,42 9,80 Průměrná rychlost (m/s) 5,05 6,58 7,46 8,03 8,47 8,80 9,02 9,20 9,32 9,36 Počet kroků (n) 7,7 5,3 4,7 4,6 4,7 4,5 4,5 4,5 4,5 4,5 Délka kroků (m) 1,3 1,9 2,1 2,2 2,1 2,2 2,2 2,2 2,2 2,2 Frekvence (n/s) 3,9 5,0 4,8 4,8 5,1 4,9 4,8 4,8 4,7 4,4 Krátký komentář k tabulce: V této tabulce si můžeme všimnout již dříve zmiňovaného rozdílu, mezi časem, který naměřila cílová kamera a mezi časem, který byl výsledkem analýzy získané pomocí programu Dartfish. Pro snadnější možnost porovnání výkonu Jana Fehera a Libora Žilky jsem sestrojil Tabulky 34 a 35, které přehledně ukazují průběhy jednotlivými liniemi a časy jednotlivých úseků obou sprinterů. Ucelenou představu o obou výkonech dokládá Graf 5, který porovnává průměrné rychlosti, kterých dosáhli zmínění závodníci. Tabulka 34 Porovnání průběhu jednotlivými úseky závodníků Jana Fehera a Libora Žilky Jméno/Úsek vítr T 20m T 40m T 60m T 80m T 100m Jan Feher -0,6 3,16 5,18 7,10 9,06 11,07 Libor Žilka -0,6 3,04 4,98 6,82 8,70 10,68 Tabulka 35 Porovnání časových rozdílů jednotlivých úseků závodníků Jana Fehera a Libora Žilky Jméno/Úsek vítr T T T T T 30m T T Jan Feher -0,6 2,02 1,92 1,96 2,01 4,18 2,92 2,96 Libor Žilka -0,6 1,94 1,84 1,88 1,98 4,02 2,80 2,84 62

63 Graf 5 Porovnání průměrné rychlosti běhu Jana Fehera a Libora Žilky m/sec Vzájemné porovnání výkonů Jana Fehera Pro možnost lepšího porovnání zaznamenaných a analyzovaných běhů Jana Fehera, uvádím v Tabulkách 36 a 37 porovnání všech třech běhů. Tabulka 36 porovnává průběhy 20m, 40m, 60m a 80m linií, v posledním sloupečku pak uvádím dosažený čas. Naproti tomu Tabulka 37 uvádí časy úseků. Jsou zde uvedeny časy 20m a 30m úseků. Z těchto časů můžeme získat lepší představu, například o schopnosti udržet, co nejvyšší rychlost, co nejdéle, nebo o maximální možné rychlosti. Tabulka 36 Porovnání časů jednotlivých úseků ve všech zaznamenaných závodech sprintera Jana Fehera Jan Feher vítr T 20m T 40m T 60m T 80m T 100m Extraliga rozběh 1,1 3,18 5,20 7,12 9,06 11,12 Extraliga finále -0,9 3,22 5,26 7,22 9,20 11,24 MČR rozběh -0,6 3,16 5,18 7,10 9,06 11,06 63

64 Tabulka 37 Porovnání časů jednotlivých úseků ve všech zaznamenaných závodech sprintera Jana Fehera Jan Feher vítr T T T T T 30m T T Extraliga rozběh 1,1 2,02 1,92 1,94 2,07 4,22 2,90 2,96 Extraliga finále -0,9 2,04 1,96 1,98 2,05 4,28 2,94 3,00 MČR rozběh -0,6 2,02 1,92 1,96 2,01 4,18 2,92 2,96 Ucelenou představu při porovnávání zaznamenaných běhů dotváří Graf 6, který porovnává průběh průměrné rychlosti běhu závodníka Jana Fehera, a to ve všech třech (rozběh a finále na extralize a rozběh při MČR) bězích. Graf 6 Porovnání průběhu průměrné rychlosti závodníka Jana Fehera ve všech zaznamenaných závodech m/sec Na závěr ještě dodávám Tabulky 38, 39 a 40, ve kterých porovnávám výkony, kterých dosáhl Jan Feher. V tabulkách jsou porovnávány časy desetimetrových úseků, kterých bylo dosaženo během závodu s modelovými časy danými pro konečný výkon. Porovnávány jsou také průměrné rychlosti v těchto úsecích. Odlišnosti mezi modelovými časy a časy skutečně zaběhnutými mohou napovědět, zda nedochází k nějakému závažnému nedostatku během průběhu sprintu. 64

65 Tabulka 38 Porovnání výkonu Jana Fehera dosaženého v rozběhu na 1. kole extraligy s tabulkovými hodnotami 1.kolo extraligy, Praha - Strahov - stadion Evžena Rošického, Jan FEHER 1986 Výkon: 11:13 (sec) vítr: +1,1 m/sec SK Spartak Praha 4 100m muži rozběh 2 Parametr / Úsek 10 m 20 m 30 m 40 m 50 m 60m 70 m 80 m 90 m 100 m Mezičas (sec) 2,06 3,18 4,22 5,20 6,16 7,12 8,08 9,06 10,08 11,12 Čas úseku (sec) 2,06 1,12 1,04 0,98 0,96 0,96 0,96 0,98 1,02 1,04 Model - čas úseku (sec) 2,06 1,12 1,01 1,00 0,96 0,97 0,99 0,99 1,01 1,01 Rozdíl (sec) 0,00 0,00-0,03 0,02 0,00 0,01 0,03 0,01-0,01-0,03 Rychlost v úseku (m/s) 4,85 8,93 9,62 10,20 10,42 10,42 10,42 10,20 9,80 9,62 Model - rychlost úseku (m/s) 4,85 8,93 9,90 10,00 10,42 10,31 10,10 10,10 9,90 9,90 Krátký komentář k tabulce: Zvýrazněné hodnoty tučným písmem v tabulce v řádku rozdíl, ukazují na úseky, ve kterých je čas dosažený Janem Feher pomalejší, než tabulkový čas. Tabulka 39 Porovnání výkonu Jana Fehera dosaženého ve finále B na 1. kole extraligy s tabulkovými hodnotami 1.kolo extraligy, Praha - Strahov - stadion Evžena Rošického, Jan FEHER 1986 Výkon: 11,25 (sec) vítr: -0,9 m/sec SK Spartak Praha 4 100m muži finále B Parametr / Úsek 10 m 20 m 30 m 40 m 50 m 60m 70 m 80 m 90 m 100 m Mezičas (sec) 2,08 3,22 4,28 5,26 6,24 7,22 8,20 9,20 10,22 11,24 Čas úseku (sec) 2,08 1,14 1,06 0,98 0,98 0,98 0,98 1,00 1,02 1,02 Model - čas úseku (sec) 2,08 1,13 1,02 1,01 0,97 0,99 1,00 1,00 1,02 1,02 Rozdíl (sec) 0,00-0,01-0,04 0,03-0,01 0,01 0,02 0,00 0,00 0,00 Rychlost v úseku (m/s) 4,81 8,77 9,43 10,20 10,20 10,20 10,20 10,00 9,80 9,80 Model - rychlost úseku (m/s) 4,81 8,85 9,80 9,90 10,31 10,10 10,00 10,00 9,80 9,80 Krátký komentář k tabulce: Zvýrazněné hodnoty tučným písmem v tabulce v řádku rozdíl, ukazují na úseky, ve kterých je čas dosažený Janem Feher pomalejší, než tabulkový čas. 65

66 Tabulka 40 Porovnání výkonu Jana Fehera dosaženého v rozběhu na MČR s tabulkovými hodnotami Mistrovství ČR mužů a žen na dráze, Praha - Strahov -stadion Evžena Rošického, Jan FEHER 1986 Výkon: 11:07 (sec) vítr: -0,6 m/sec SK Spartak Praha 4 100m muži rozběh 2 Parametr / Úsek 10 m 20 m 30 m 40 m 50 m 60m 70 m 80 m 90 m 100 m Mezičas (sec) 2,06 3,16 4,18 5,18 6,14 7,10 8,08 9,06 10,06 11,06 Čas úseku (sec) 2,06 1,10 1,02 1,00 0,96 0,96 0,98 0,98 1,00 1,00 Model - čas úseku (sec) 2,05 1,11 1,01 0,99 0,96 0,97 0,98 0,98 1,00 1,01 Rozdíl (sec) -0,01 0,01-0,01-0,01 0,00 0,01 0,00 0,00 0,00 0,01 Rychlost v úseku (m/s) 4,85 9,09 9,80 10,00 10,42 10,42 10,20 10,20 10,00 10,00 Model - rychlost úseku (m/s) 4,88 9,01 9,90 10,10 10,42 10,27 10,20 10,20 10,00 9,90 Krátký komentář k tabulce: Zvýrazněné hodnoty tučným písmem v tabulce v řádku rozdíl, ukazují na úseky, ve kterých je čas dosažený Janem Feher pomalejší, než tabulkový čas. 4.3 Hodnocení výsledků získaných analýzou videozáznamů pomocí softwaru Dartfish Vzhledem k faktu, že jsem zaznamenával závody, ve kterých jsem se sám účastnil, mám možnost porovnat své subjektivní hodnocení s objektivními naměřenými hodnotami. Po závodech jsem si vždy zaznamenal pocity a dojmy z právě proběhnutého závodu, právě pro následnou možnost porovnání Porovnání subjektivních pocitů a výsledků analýzy z rozběhu na 1. kole extraligy Díky týdnu strávenému v kanoi, jsem na 1. kole extraligy neměl zrovna ideální formu. Přesto výsledný čas z rozběhu nebyl díky příznivému větru tak špatný. Sám jsem však cítil, že podaný výkon nebyl ideální. Z vlastních zkušeností mohu říct, že když z právě ukončeného sprintu mám dobrý pocit a říkám si, že jsem běžel rychle, výsledný čas, není zrovna z těch nejlepších. Naopak, když si z běhu nepamatuji skoro nic a mám 66

67 pocit, že výkon byl takový neutrální tak dosahuji kvalitních časů. Z rozběhu si pamatuji, že jsem po startu udělal nějakou chybu a výběh nebyl zcela dobrý. Zbytek trati jsem neustále myslel na to, jak běžím a na okolí. Nemyslel jsem na nic konkrétního, jen na to že chci běžet rychle. To jsou pocity, které jsem zažíval a které si pamatuji ze závodu. Teprve při porovnání s videozáznamem mohu odhalit jednotlivé podrobnosti sprintu a rozluštit tak své pocity. Při prostudování videozáznamu z rozběhu v programu Dartfish, který mi umožnil si záznam dostatečně přiblížit a zpomalit, jsem měl možnost proniknout hlouběji do samotného výkonu. Skutečně po startu můj druhý krok nebyl zcela ideální a rozhodil mě. Tento druhý krok jsem měl příliš krátký a noha šla k zemi příliš brzo. Na to jsem nebyl připravený a vyvedlo mě to z rytmu a z ideálního přímého směru. Následoval krok levou nohou, který jsem provedl směrem doleva a vybočil tak z přímé linie běhu. Celý tento popisovaný průběh je dobře patrný na videozáznamu, který je přiložen na CD. Chybu je možné postřehnout na záznamu z rozběhu, kde jsou sloučeny a synchronizovány snímky z bočné a čelné pozice. Start je také možno porovnat na videozáznamu, který porovnává starty ze všech analyzovaných závodů. Samotný start z bloků a následný výběh a přechod z běhu šlapavého do švihového bych označil jako nejtěžší technickou část celého sprintu. Proto jsem na CD umístil záznam porovnávající všechny tři zaznamenané starty. Ve zbytku sprintu jsem si neuvědomil žádnou závažnou chybu. Pociťoval jsem chuť běžet rychleji a vnímal jsem okolí. Po prostudování záznamu se zbytkem sprintu jsem nabyl následujícího pocitu. V samotném sprintu neshledávám žádnou závažnou technickou chybu. Sprint však vypadá nemastně, neslaně, není zde patrný výrazný dopředný pohyb a metry neubývají. Z technického hlediska jsem si všiml dvou nedostatků. Prvním je nedostatečný pohyb paží a druhým je menší zdvih pravého kolene oproti levému. V pohybu paží vidím jako zásadní chybu příliš velký úhel v loketním kloubu. Ruce se příliš otevírají a mají spíše doprovodný pohyb k běhu, není zde vidět aktivní pohyb vpřed. Jak dokládá Obrázek 12, úhel v loketním kloubu se během sprintu mění až příliš. Tento úhel by měl být v ideálním případě téměř neměnný, což umožňuje agresivnější a rychlejší pohyb pažemi. Kratší pákou se při vynaložení stejného úsilí pohybuje rychleji a pohyb je snazší. Po zdokonalení pohybu paží by bylo možné získat další energii, která by šla využít v dopředném pohybu a docílit tak kvalitnějšího času a zefektivnit tak celý pohybový cyklus. 67

68 Obrázek 12 Kinogram techniky běhu sprintera Jana Fehera Druhým nedostatek, který může ovlivňovat výkon je nedostatečný zdvih pravého kolena, které během sprintu zvedám méně než levé. Porovnání zdvihu obou kolen je dobře patrné z Obrázku 13, kde jsou zachycena obě kolena ve stejné fázi běhu. Nižší zdvih kolena může způsobit předčasný došlap a neúplné využití odrazu a dopředné energie. Tento technický nedostatek může být způsoben nedostatečným protažení svalů, nebo omezeným rozsahem v kyčelním kloubu. Obrázek 13 Porovnání zdvihu kolen ve švihové fázi běhu Z výsledků analýzy běhu (Tabulka 6) Jana Fehera je patrné, že první desetimetrový úsek, který závodník zaběhl pod 1 sec, byl úsek mezi 30 a 40 m po startu. Čas tohoto úseku byl 0,98 sec. Pod jednu vteřinu byly ještě zaběhnuty následující 4 desetimetrové úseky. Nejrychlejšího času bylo dosaženo mezi 40 a 50 m a mezi 50 a 60 68

69 m, v obou úsecích bylo dosaženo shodného času 0,96 sec. Jak je uvedeno v Tabulce 6 a 7. Při porovnání s výkonem Jana Veleby je patrné, že Jan Veleba nejvíce utekl Janu Feherovi mezi 10 a 20 m, kde byl rozdíl mezi časy závodníků 0,10 sec. Rozdíl v nejrychlejším úseku byl 0,06 sec. Tyto rozdíly dokazují fakt, že Jan Veleba se spíš orientuje na 60 a 100 m, kdežto Jan Feher dosahuje kvalitnějších výsledků na trati 200 m. V Tabulce 38 je výkon Jan Fehera porovnáván s tabulkovými hodnotami. Během 100m trati byl skutečný dosažený výkon horší oproti tabulkovým hodnotám ve třech 10m úsecích. Byl to úsek mezi 20 a 30 m, kde bylo dosaženo horšího času o 0,03 sec a také poslední dva úseky byly absolvovány pomaleji, oproti tabulkovým hodnotám. Z této analýzy a porovnání tedy vyplývá, že místem pro zlepšení výkonu, je přechod od šlapavého způsobu běhu ke švihovému a schopnost udržet maximální rychlost co nejdéle Porovnání subjektivních pocitů a výsledků analýzy z finále B na 1. kole extraligy Situaci, která předcházela 1. kolu extraligy a vlastní zkušenosti s pocity během samotného závodu jsem již popsal v předcházející kapitole. Nyní přikročím rovnou k popisu pocitů při finálovém běhu. Jediné co si pamatuji z celého běhu je neustálá chuť běžet rychleji. Prakticky od startu jsem cítil, že ztrácím. Výsledkem toho byla snaha běžet rychleji, nicméně se mi to nepodařilo a doběhl jsem na posledním 4. místě se ztrátou 0,09 sec na 3. místo. Při pohledu a prostudování videozáznamu běhu, který je umístěn na CD, nabývám pocitu, že celý projev působí staženým dojmem. Celé to je zřejmě způsobeno touhou po rychlejším běhu. Logickým důsledkem přílišného chtění je zakřečení, celkové stažení a zatuhnutí. Běh pak působí zkostnatěle a staženě a nevyužívá se plného rozsahu běžeckého kroku. Energie a úsilí, které by mělo být využito pouze k dopředného pocitu, je vynakládáno na přílišné stažení svalů, které nehrají při sprintu hlavní roli. Během závodu nenastala žádná závažná technická chyba, která by příliš ovlivnila celkový výkon, patrné jsou pouze již dříve zmíněné nedostatky. Nedokonalý pohyb paží a mírně nižší zdvih pravého kolena. Oba dva nedostatky již byly popsány a podrobněji rozebrány v předcházející kapitole. 69

70 První 10m úsek ve kterém se podařilo Janu Feherovi stlačit čas pod 1 sec byl opět jako v případě rozběhu úsek mezi 30 a 40 m. Čas dosažený v tomto úseku byl stejný jako v následujících 3 desetimetrových úsecích a rovnal se času 0,98 sec. Zároveň byl tento čas nejrychlejší, jak je patrné z tabulky 23. Při porovnání s vítězem běhu Ladislavem Křížkem zjistíme, že největšího rozdílu mezi oběma sprintery bylo dosaženo hned na 1. desetimetrovém úseku, kde Jan Feher zaostal o 0,08 sec, následují rozdíly o 0,06 sec ve druhém, třetím, pátém a předposledním úseku. Při porovnání zaběhnutého výkonu a jednotlivých úseků s tabulkovými hodnotami, zjistíme, že největšího rozdílu mezi modelovým výkonem a skutečně zaběhnutým časem, bylo dosaženo ve 3. úseku, mezi 30 a 40 m. Kde skutečně zaběhnutý čas je o 0,04 sec pomalejší nežli tabulková hodnota. Ještě ve dvou úsecích bylo dosaženo horšího času, než udávali tabulky. Byl to druhý a pátý úsek a skutečně zaběhnuté časy byly pomalejší pouze o 0,01 sec. To vše je názorně zpracováno v tabulce 39. Při pohledu na Tabulku 38 a 39 můžeme nalézt shodu v obou podaných výkonech na 1. kole extraligy. V obou bězích bylo během 3. úseku dosaženo pomalejšího času, nežli ukazují tabulkové výkony. V případě rozběhu o 0,03 sec a v případě finále B o 0,04 sec. Tyto rozdíly mohou napovědět o nedostatcích v přechodu od šlapavého do švihového způsobu běhu Porovnání subjektivních pocitů a výsledků analýzy z rozběhu na MČR mužů a žen Při rozběhu na MČR jsem během běhu necítil nic konkrétního a ze samotného závodu si moc nepamatuji. Byl to první závod v sezóně, kdy jsem během závodu nemyslel na plno věcí okolo a mohl jsem jen běžet. Z povedených závodů si většinou pamatuji jen útržky. Například při 3. kole extraligy, které se konalo týden po MČR na Kladně a kde jsem si také vytvořil nový osobní rekord 10,82 sec, si pamatuji jen dvě věci. První věcí, kterou si pamatuji je fakt, že jsem vnímal, jak mě povzbuzovala má přítelkyně a jak na mě zakřičela ruce. Tento moment se odehrál zhruba 30m po startu. Druhou a poslední věcí, kterou si pamatuji ze závodu, je jen doběh v cíli, kde jsem letmo zkontroloval cílovou čáru a svou pozici. 70

71 Z tabulky 31 můžeme vyčíst, že první 10m úsek zaběhnutý pod 1 sec byl úsek mezi 40 a 50 m, v němž bylo dosaženo času 0,96 sec. Pod vteřinu se podařilo zaběhnout ještě následující 3 úseky. To Libor Žilka, výtěž běhu, zaběhl již 3. úsek pod jednu vteřinu, a kdyby v závěru nezmírnil své úsilí, byly by všechny zbývající úseky zaběhnuty v čase lepším než 1 sec. Největší rozdíl mezi oběma sledovanými sprintery nastal hned na prvním úseku, kde rozdíl časů činil 0,08 sec v neprospěch Jana Fehera. Libor Žilka je výborný sprinter na 60 m o čemž také vypovídá jeho schopnost akcelerace. Největší rychlosti oba borci dosáhli mezi 40 a 60 m, kde Libor Žilka dosáhl o 0,04 sec rychlejšího času na 10 m než Jan Feher. V závěru 100m trati byl výkon Jana Fehera velmi vyrovnaný a poslední dva úseky byly zaběhnuty za 1,00 sec a tedy jen o 0,04 sec pomaleji než nejrychlejší úsek. Při pohledu na Tabulku 40, která porovnává skutečné dosažené časy s časy tabulkovými, můžeme konstatovat, že nedošlo k žádné větší odchylce od tabulkového času. Pouze ve třech úsecích byl tabulkový čas kvalitnější a to pouze o 0,01 sec, byl to první, třetí a čtvrtý 10m úsek. 71

72 5. Diskuse Po zkušenostech, se softwarovým programem Dartfish, které jsem získal během psaní této diplomové práce, jsem schopen odpovědět na položené problémové body a výzkumné otázky. V prvním problémovém bodě jsem předpokládal, že výsledný čas sprintu na 100 m odečtený z videozáznamu a vyhodnocený softwarem Dartfish je shodný s časem, který naměřila oficiální cílová kamera. Vzhledem k faktu, že jsem měl k dispozici digitální kamery, které zaznamenávaly pouze s frekvencí 50 snímků za vteřinu, čili jeden snímek odpovídá 2 setinám, mohu tvrdit, že jsem byl schopen analyzovat videozáznam s přesností 2 setin. Díky tomuto faktu jsem nebyl schopen ve všech případech analyzovaných výkonů dosáhnout pomocí programu Dartfish stejného času, který naměřila cílová kamera. Proto tento problémový bod byl zčásti potvrzen a z části vyvrácen. Končil-li výkon ve sprintu na 100 m naměřený cílovou kamerou sudým číslem, tak jsem pomocí programu Dartfish naměřil stejnou hodnotu. Končil-li však výsledný výkon zaznamenaný oficiální cílovou kamerou na liché číslo, čas získaný analýzou videozáznamu programem Dartfish se lišil od oficiální časomíry. Na tento problémový bod navazovala výzkumná otázka, kde nás zajímalo, o kolik setin se bude lišit výsledný čas sprintu na 100 m odečtený z videozáznamu od času, který naměřila cílová kamera. V případě, že výsledný čas naměřený cílovou kamerou končil na sudé číslo, nedošlo k žádnému rozdílu mezi oficiální časomírou a časem získaným analýzou pomocí softwarového programu Dartfish. K rozdílu 1 setiny mezi časem, který naměřila cílová kamera a který byl výsledkem softwarové analýzy, došlo v případě, že skutečně zaběhnutý čas končil na liché číslo. Ve druhém problémovém bodě jsem předpokládal, že pomocí softwarového programu Dartfish lze provést přesnou analýzu struktury sportovního výkonu v běhu na 100 m. Tento problémový bod nebyl potvrzen díky faktu, že jsem měl k dispozici videokameru, která zaznamenávala s frekvencí 50 snímků za vteřinu. Výzkumnou otázkou, která se vztahovala k tomuto problémovému bodu, byla otázka zabývající se, s jakou přesností bude možno analyzovat videozáznam sprintu na 100 m pomocí softwarového programu Dartfish. Výchozím materiálem pro softwarovou analýzu prováděnou programem Dartfish je natočený videozáznam. Proto kvalita a hlavně frekvence videokamery je určujícím prvkem přesnosti následné časové videoanalýzy. 72

73 Námi použité videokamery zaznamenávali s frekvencí 50 snímků za vteřinu a proto jsem byl schopen analyzovat videozáznam s přesností na 2 setiny. V posledním třetím problémovém bodě jsem předpokládal, že program Dartfish nám umožní realizovat zpětnovazební interakci u sledovaného závodníka z hlediska techniky běhu ve sprintu na 100 m. Tento problémový bod byl potvrzen. Oproti klasické časové analýze, kde jsou výstupem pouze časové údaje, má videoanalýza kombinovaná se softwarovým vyhodnocením výhodu vizuálního porovnání a opětovného pozorování závodního výkonu. Další podstatnou výhodou programu Dartfish je možnost si videozáznam zpomalit i třeba na rychlost 0,05/1 sec. Díky této možnosti lze lépe vypozorovat jednotlivé nedostatky techniky běhu a následně je odstranit. Možnost zpomalení záznamu programu Dartfish je velmi kvalitní a s běžně dostupnými přehrávači videozáznamu se nedá srovnávat. Podstatným faktem je časová náročnost zpracování videozáznamu. V programu Dartfish je možné analyzovat záznamy velmi rychle, což umožňuje brzké poskytnutí zpětnovazebných informací a tyto informace pak nabývají větší hodnoty. Na tento problémový bod navazovala vědecká otázka, kde šlo o to, zda se podaří nalézt dostatečnou zpětnovazebnou informaci a odhalí se tak příčina subjektivních pocitů během sprintu na 100 m. Díky programu Dartfish se skutečně podařilo získat dostatečné informace z videozáznamu a odhalit tak chybu v technice běhu, která byla příčinou negativního subjektivného hodnocení, které jsem pociťoval během samotného závodu. K získání dostatečných zpětnovazebních informací pomohla možnost sloučení záznamu z bočného postavení se záznamem z čelné pozice a následná synchronizace. Tímto se podařilo nalézt přesný moment, kde nastala chyba. Během psaní této práce jsem také dospěl k mnoha závěrům a doporučením a na základě odpovědí na výzkumné otázky bych chtěl provést určitá doporučení k dalšímu analyzování sprintu na 100 m. Předně bych chtěl říci, že i přes fakt, že jsem s programem pracoval poprvé a praktických zkušeností s natáčením závodů na videokameru pro následnou softwarovou analýzu jsem také moc neměl, podařilo se mi dosáhnout kvalitních výsledků a získat hodnotné informace. A to i vzhledem k omezeným materiálním možnostem, kdy jsem měl k dispozici pouze dvě digitální videokamery. Tyto videokamery byly určeny pro běžné použití, nikoli pro účely následné softwarové videoanalýzy. Výchozím prvkem softwarové analýzy 73

74 videozáznamu je samozřejmě natočený videozáznam a proto zásadně ovlivňuje i kvalitu následné softwarové analýzy a získaných zpětnovazebných informací. Prvním doporučením by tedy bylo zkvalitnění materiálního vybavení. V současné době existuje řada kvalitních videokamer, které zaznamenávají na paměťové karty, pevný disk, nebo mini DVD. Tato forma záznamu je rozhodně příznivější než záznam na mini DV kazetu, odpadá tak složitá manipulace s kabely a programy pro převod videa do počítače. Při využití širokoúhlé kamery se nám rozšíří zaznamenávané pole a tím se zvětší využitelnost. Podstatnou výhodou je také možnost většího přiblížení, při zachování stejného zachyceného území, díky čemuž můžeme postřehnout více detailů podstatných pro následnou analýzu. Větších detailů dosáhneme také při použití kamery s vysokým rozlišením videozáznamu. Standardní rozlišení je pixelů a kamery s vysokým rozlišením dokáží zaznamenávat v rozlišení pixelů. Videokamery s výše popsanými vlastnostmi se pohybují v cenové relaci okolo korun. Pro využití v tréninkovém procesu i pro běžné videoanalýzy závodů naprosto takovéto kamery postačují. Chceme-li však provádět velmi kvalitní a hodnotné videoanalýzy musíme použít vysokofrekvenční (rychloběžné) kamery. Běžná kamera zaznamenává s frekvencí 50 snímků za vteřinu. Vysokofrekvenční kamera je schopna běžně zaznamenat 200 snímků za vteřinu a v maximální možné kvalitě až 3000 snímků za vteřinu. Tyto kamery jsou ovšem velmi finančně nákladné a pro trenéry a oddíly se stávají nedostupným zbožím. Pokud však disponujeme touto technikou, otevírají se nám nové možnosti. Nejen, že se zpřesní časová analýza, můžeme pracovat s přesností na tisíciny vteřiny, ale i čistota a ostrost záznamu výrazně vzroste. Na videozáznamu pak uvidíme detaily, které jsou pro běžné oko, v reálné rychlosti záznamu, naprosto nepostřehnutelné. Postup získání časové analýzy běhu na 100 m byl popsán v kapitole o možnostech analýzy běhu sprintera. Tento postup však nepočítal s následným zpracováním videozáznamu počítačovým programem. Při použití softwarového programu Dartfish jsou kladeny na videozáznam jiné nároky. Aby mohl být využit plný potencionál tohoto programu, musí být postup natáčení upraven. Program Dartfish nabízí nástroje pro měření úhlů a vzdáleností. Tyto nástroje dosahují největší přesnosti pouze při kolmém pohledu kamery na sledovaný objekt. Dalším požadavkem je, aby se kamera nepohybovala spolu se sledovaným objektem, ale aby snímala pořád stejnou výseč. Proto, je potřeba většího počtu kamer, které by byly rozestaveny během celé 74

75 100m trati. První z kamer by byla umístěna 5 m od startovní čáry ve směru běhu. Poslední by snímala cílovou čáru a zbylých 9 kamer by bylo umístěno na jednotlivých desetimetrových liniích. Každá z kamer musí zaznamenat výstřel z pistole a následně by se přesunula do pozice, při které by zaznamenávala desetimetrovou linii, na které je umístěna, z kolmého postavení. Na Obrázku 14 je ukázka vhodného záběru kamery na závodní dráhu. Každá kamera by snímala inkriminovaný úsek ze stejné pozice jako je na Obrázku 14. Obrázek 14 Ukázka záběru kamery při vhodném přiblížení Pro doplnění a také pro lepší posuzování kvalitativní stránky techniky sprintu je dobré použít ještě jednu kameru, která by zaznamenávala sprint na 100 m z čelné pozice. Ze zkušeností z natáčení mohu doporučit umístit tuto kameru do vzdálenosti 20 až 30 m za cílovou čarou a zhruba do výšky 1,5 až 2 m nad závodní drahou. Vhodné umístění kamery pro snímání z čelné pozice, je znázorněno na Obrázku15. 75

76 Obrázek 15 Vhodné umístění kamery pro záznam z čelné pozice Umístění kamery pro záznam z čelné pozice 76