Tento projekt je spolufinancován z fondů EU a Středočeského kraje. Komunitní plán sociálních služeb města Slaný

Transkript

1 Tento projekt je spolufinancován z fondů EU a Středočeského kraje Komunitní plán sociálních služeb města Slaný Pracovní verze

2 Vážení spoluobčané, žijeme ve století, pro které je charakteristický rozpad tradičních hodnot a vztahů ve společnosti. Tento rozpad je pak mnohdy příčinou stavu, kdy se pomoc bližnímu stává buď čímsi výjimečným, nebo je naopak zneužívána pro prosazování cílů, které se skutečnou pomocí lidem v opravdové nouzi nemají nic společného. V každé společnosti a to i v naší postmoderní společnosti 21. století žijí lidé, kteří své potřeby a požadavky nejsou schopni realizovat bez pomoci těch druhých. V první řadě by měla pomoci rodina; tam kde rodina selhává, měl by nastoupit stát. Třetím subjektem, jehož role je dána jakýmsi nepsaným domovským právem, je právě město, které je pro řadu služeb v sociální oblasti nezastupitelné. Proto jsem potěšen, že vám mohu představit základní dokument v oblasti plánování sociálních služeb v našem městě Komunitní plán sociálních služeb města Slaný. Komunitní plánování je považováno za nejlepší způsob, jakým lze zajistit moderní fungování služeb v sociální oblasti.v procesu plánování totiž postupně dochází k vytvoření systému, který vychází v co největší míře vstříc uživatelům sociálních služeb, jejichž potřeby jsou zjišťovány a pravidelně vyhodnocovány. Náš plán, který z těchto premis vychází, je proto výsledkem spolupráce odborníků z institucí činných v sociální oblasti, jednotlivých poskytovatelů i příjemců sociální péče a rovněž mnoha aktivních občanů našeho města. Při tvorbě Komunitního plánu sociálních služeb města Slaný jsme započali proces, jehož smyslem je zlepšení kvality stávajících sociálních služeb poskytovaných ve všech cílových skupinách a nalezení dosud nerealizovaných a potřebných sociálních služeb, po nichž je ve Slaném poptávka. Za to patří dík všem, kteří s námi tento proces nastartovali, stejně jako projektovému týmu vedenému Milanem Grohmannem a Jitkou Polákovou z Městského úřadu ve Slaném. Cílem nás všech by mělo být postupné zlepšení stávající situace a předkládaný komunitní plán je konkrétním návrhem, jak toho chceme dosáhnout. Věřím proto, že takto připravený plán přispěje ke zlepšení kvality života všech občanů královského města Slaný. Ing. Pavel Bartoníček, 1.místostarosta královského města Slaný

3 OBSAH 1. Komunitní plán sociálních služeb Vymezení pojmů Proces komunitního plánování sociálních služeb Průběh zpracování komunitního plánu sociálních služeb města Slaný Vlastní komunitní plán rozvoje sociálních služeb města Slaný Poslání komunitního plánování Vize rozvoje sociálních služeb Popis výchozí situace Výsledky SWOT analýzy sociálních služeb Vymezení prioritních oblastí Akční plán - Přehled priorit Pokyny pro vyplnění formuláře aktivity Akční plán - Popisy aktivit Přehled aktivit v databázi Databáze aktivit Příloha 1: Účastníci komunitního plánování Členové řídící skupiny Členové pracovních skupin

4 1. Komunitní plán sociálních služeb 1.1. Vymezení pojmů Komunitní plánování sociálních služeb Plánování rozvoje sociálních služeb jako výsledku procesu aktivního zjišťování potřeb osob ve stanoveném území a hledání způsobů jejich uspokojování s využitím dostupných zdrojů, jehož obsahem je především popis a analýza existujících zdrojů a potřeb a strategie zajišťování a rozvoje sociálních služeb. Sociální služba Činnost nebo souhrn činností poskytující osobám pomoc v nepříznivé sociální situaci a ochranu před sociálním vyloučením s cílem umožnit jim zapojení do běžného života společnosti a využívat obvyklým způsobem jiných systémů. Nepříznivá sociální situace Taková situace, ve které osoba pro ztrátu soběstačnosti z důvodu věku, zdravotního stavu, pro krizovou sociální situaci, životní návyky, sociálně znevýhodňující prostředí, ohrožení práv a zájmů trestnou činností jiné osoby, případně z jiných závažných důvodů, nebo jestliže její způsob života vede ke konfliktu se společností, není schopna dostatečně zabezpečovat a uspokojovat své životní potřeby a tyto potřeby nejsou ani jinak dostatečně zabezpečeny. Uživatel /příjemce Osoba, které jsou poskytovány sociální služby z důvodu její nepříznivé sociální situace. V procesu KPSS mají uživatelé jedinečnou, nezastupitelnou a nenahraditelnou roli. Především jedině oni mohou poskytnout důležité informace o kvalitě sociálních služeb. Bez jejich účasti nelze hodnotit efektivitu sociálních služeb. Integrace Komplexní proces vyrovnávání příležitostí osobám v nepříznivé sociální situaci a umožnění přístupu k běžným podmínkám života. Sociálním začleňováním (sociální integrací) se rozumí proces, který zajišťuje, že osoby sociálně vyloučené nebo sociálním vyloučením ohrožené dosáhnou příležitostí a možností, které jim napomáhají plně se zapojit do ekonomického, sociálního i kulturního života společnosti a umožňují jim žít způsobem, který je ve společnosti považován za běžný. Poskytovatel sociálních služeb Subjekt, který služby poskytuje a nabízí, bez ohledu na to, zda se jedná například o nestátní neziskové organizace, organizace zřízené obcí nebo krajem. Poskytovatelé jsou ti, kdo služby provozují, prodávají, uskutečňují bez ohledu na to, zda se jedná o organizaci zřizovanou, státní či nestátní, ziskovou či neziskovou. Mezi poskytovatele se zahrnují také osoby pečující o své příbuzné a blízké (ačkoli jsou částečně též uživateli služeb). Poskytovatelé vytvářejí plány či projekty na zachování a rozšiřování svých zařízení, pracovních míst a služeb, které poskytují. Cílem poskytovatelů je udržet a rozvíjet svoje zařízení. Poskytovatelé soutěží na trhu o získání prostředků na udržení své existence především cenou a kvalitou služeb, které nabízejí. 2

5 Zadavatel Organizace odpovědná za zajištění sociálních služeb na příslušném území. Zadavateli služeb jsou především obce a kraje. Ty nesou hlavní odpovědnost za kvalitu a dostupnost sociálních služeb. Zadavatelé služby platí, zřizují, zadávají, organizují a provádějí na ně výběrová řízení. Účastník KPSS Každý, kdo se účastní procesu KPSS (zejména členové řídící skupiny a pracovních skupin). Koordinátor KPSS Fyzická nebo právnická) osoba, dostatečná zkušená v managementu a se znalostmi v oblasti KPSS a zapojování veřejnosti, která koordinuje celý proces KPSS ve spolupráci s řídící skupinou. Zhotovitel Externí dodavatel služeb v procesu KPSS. Řídící skupina Skupina tvořená uživateli, poskytovateli, zadavateli sociálních služeb a dalšími zájemci o proces KPSS, která je založena na počátku procesu KPSS. Řídící skupina je zodpovědná za průběh procesu KPSS, činí zásadní rozhodnutí a řídí proces KPSS. Pracovní skupina Skupina tvořená uživateli, poskytovateli, zadavateli sociálních služeb a dalšími zájemci o proces KPSS, která řeší konkrétní úkoly v rámci procesu KPSS např. navrhuje a připomínkuje dílčí část Komunitního plánu. SWOT Analýza vnitřních silných a slabých stránek a vnějších příležitostí a hrozeb ( Strengths, Weaknesses, Opportunities, Threats ). SWOT analýza je souhrnným výstižným popisem výchozí situace. Poslání (mise) a vize Konsensuální vyjádření důvodů, proč se komunitní plánování provádí, a čeho se tím chce dosáhnout, tj. jaký hlavní cíl má být komunitním plánování naplněn v určitém časovém horizontu.. Priority Vymezují oblasti, témata či problémy, jimiž se KPSS zabývá, a základní směry, z nichž vyplývají konkrétní úkoly. Opatření Podrobněji rozvedené jednotlivé priority, obsahující popis způsobů, které povedou k naplnění vybraných priorit. Aktivity Popis konkrétních projektů/akcí, jimiž budou naplněna jednotlivá opatření. 3

6 1.2. Proces komunitního plánování sociálních služeb A. PŘÍPRAVA A ORGANIZACE A.1 Rozhodnutí zadavatele o zpracování komunitního plánu sociálních služeb a o způsobu zajištění jeho jednotlivých fází. A.2 Jmenování koordinátora KPSS A.3 Výběr zpracovatelů jednotlivých částí KPSS A.4 Ustanovení řídící skupiny A.5 Ustanovení pracovních skupin A.6 Zajištění veřejného projednání KPSS A.7 Schválení KPSS zadavatelem B. ZPRACOVÁNÍ ANALÝZ Komunitní plánování sociálních služeb musí vycházet ze znalosti výchozí situace. K tomu slouží popis momentální sociální situace území, s důrazem na popis služeb (jaké služby v území jsou, jak vypadají a fungují, komu se poskytují, jak služby uspokojují přání a potřeby lidí, jaká je jejich kvalita). B.1 Sociálně demografická analýza území. Obsahuje statistické údaje využitelné při komunitním plánování. B.2 Výzkum uživatelů sociálních služeb B.3 Výzkum poskytovatelů sociálních služeb C. VYTVOŘENÍ PLÁNU KOMUNITNÍCH SLUŽEB Komunitní plánování sociálních služeb vychází z postupů strategického plánování. Proto také přejímá pojmy a strukturu strategického plánu. Strategické plánování se pro KPSS používá proto, že je to metoda, která umožňuje vytvářet strategie a rozdělit vytváření společného postupu do kroků. Tato metoda ve svém výsledku umožňuje vybrat projekty, které jsou klíčové pro naplnění společné představy, získat pro ně společnou transparentní podporu a rozdělit úkoly mezi zúčastněné. Jde o metodu, jejímž výsledkem je poměrně konkrétní strategický plán, tedy přímo strategie zajišťování a rozvoje sociálních služeb. Neexistuje pouze jeden způsob vytváření strategie zajišťování a rozvoje sociálních služeb, stejně jako se nedá definovat jediný správný postup strategického plánování. Předkládaný postup vychází ze zkušeností získaných v praxi. Sestává z těchto kroků: 1. Poslání 2. Vize 3. Priority 4. Akční plán realizace priorit 4.1 Opatření 4.2 Aktivity Komunitní plán sociálních služeb je závaznou dohodou mezi zadavateli, poskytovateli a uživateli služeb o tom, jaký systém sociálních služeb má v daném území být, jak bude podporován, které problémy budou řešeny nejdříve a jakým způsobem. Proto je důležité, aby si všichni účastníci KPSS na počátku vzájemně vyjasnili, proč chtějí KPSS vytvářet a čeho chcete společně dosáhnout. Tuto společnou představu vyjadřuje poslání a vize. 4

7 Klíčovou součástí komunitního plánování je vymezení priorit. Výběr priorit totiž může zcela vyloučit některé oblasti života občanů z komunitního plánu pro nejbližší období. Výběr priorit proto musí být navázán na vizi a poslání. Je prvním krokem k nalezení cesty, jak poslání a vizi naplnit. Priority musejí být proto také vybrány a vymezeny realisticky, tj. v souladu s možnostmi vyjádřenými vlastními silnými stránkami a příležitostmi i s vědomím překážek, tj. vlastních slabin a hrozeb. Při výběru a vymezení priorit tak hrají důležitou roli i výsledky SWOT analýzy. Priority stanovuje řídící skupina. Priorit je definován menší počet (1 3). To umožňuje více zpřesnit komunitní plán a tím i koncentrovat úsilí a prostředky na řešení klíčových problémů Ke každé z vybraných priorit je ustanovena pracovní skupina, jejímž úkolem je navrhnout opatření a aktivity realizace příslušných priorit. Logický systém opatření a aktivit se souhrnně nazývá Akční plán realizace priorit. Po vytvoření návrhu opatření je příslušné pracovní skupiny rozpracuje do aktivit. Přitom není třeba rozpracovat hned všechna opatření, jejich realizaci lze rozložit v čase. Popis aktivit je nejdůležitější součástí Akčního plánu realizace priorit. Obsahuje u každé aktivity základní údaje, při nejmenším rozpočet a zdroje peněz na realizaci aktivity, kdo je garantem aktivity a časový plán přípravy a realizace. D. REALIZAČNÍ FÁZE Realizační fáze je naplněním a uskutečněním dohodnutých plánů. Zároveň s řízením realizace probíhá i kontrola a monitorování průběhu. K tomu slouží systém monitoringu. Výsledky monitoringu jsou podkladem pro úvodní hodnotící fázi nového cyklu KPSS. 5

8 2. Průběh zpracování komunitního plánu sociálních služeb města Slaný Fáze Odpovědnost Termín Rozhodnutí o zpracování Zastupitelstvo města Březen 2006 KPSS Zpracování C & M Consult CZ s.r.o. Březen 2007 sociodemografická analýzy (zhotovitel) Výzkum poskytovatelů Přemyslovy Čechy (zhotovitel) Duben 2007 sociálních služeb Výzkum příjemců Přemyslovy Čechy (zhotovitel) Březen - duben 2007 sociálních služeb Vytvoření vlastního komunitního plánu řídící skupina, pracovní skupiny, vip v.o.s. (zhotovitel) Květen - červenec 2007 Veřejné projednání Ing. Milan Grohmann, manažer Září - říjen 2007 (radnice, internet, tiskové zprávy) rozvoje města Schválení KPSS Zastupitelstvo města Prosinec

9 3. Vlastní komunitní plán rozvoje sociálních služeb města Slaný 3.1. Poslání komunitního plánování Smyslem komunitního plánování sociálních služeb ve Slaném je vytvoření efektivní sítě sociálních služeb v závislosti na objektivních potřebách obyvatel královského města Slaný 3.2. Vize rozvoje sociálních služeb V roce 2015 je Slaný z hlediska sociálních služeb městem: se zajištěnými službami a zabezpečením pro seniory a všechny ostatní příjemce sociálních služeb kde nikdo nebude předem považován za neřešitelný problém kde sociální služby přispívají k řešení problémů s nepřizpůsobivými občany s vyrovnanou bilancí nabídky a poptávky sociálních služeb se stabilním vícezdrojovým financováním poskytovatelů sociálních služeb bez rozdílu zřizovatele s lepším sociálním povědomím občanů (informovanost, ) se zapojením neziskového sektoru do sociálních služeb s rovným přístupem občanů k sociálním službám podporujícím síť preventivních sociálních služeb 7

10 3.3. Popis výchozí situace A) ZÁVĚRY SOCIODEMOGRAFICKÉ ANALÝZY Počet obyvatel města Slaný činil ke konci roku Vývoj počtu obyvatel v období 1971 až 2005 lze rozdělit do tří fází. V první fázi došlo k významnému nárůstu počtu obyvatel. Druhá fáze 1991 až 2000 je charakteristická stagnací počtu obyvatel města na úrovní Ve třetí fázi, tj. po roce 2000 dochází k pozvolnému poklesu počtu obyvatel města Slaný. Město Slaný vykazuje regresivní typ věkové struktury. Z vývoje dětské a postreprodukční složky je zřejmé, že převaha postreprodukční složky nad dětskou se v průběhu let zvyšuje, z čehož lze vyvodit v budoucnu rychlejší úbytek obyvatelstva. Z odvozené prognózy věkové struktury plyne, že průměrný věk ve městě se bude v nadcházejících dvaceti letech neustále zvyšovat, přičemž tento nárůst lze považovat za velmi výrazný a rizikový. V roce 2025 bude postreprodukční složka dokonce čtyřnásobně větší než složka dětská. V období 1991 až 2001 došlo k významným změnám, jež působily na růst počtu domácností jednotlivců, úplných rodin bez závislých dětí, neúplných rodin a na pokles počtu úplných rodin se závislými dětmi. Mezi tyto změny patří posun hodnot ve společnosti směrem k západoevropskému modelu chování. Mírně se snižoval počet sňatků, na což měl vliv odklad uzavření sňatků do vyššího věku a rostoucí počet tzv. faktických manželství. Podíl ženatých, resp. vdaných, tak poklesl. Naopak počet rozvodů se mírně zvýšil, což dokumentuje vyšší společenskou akceptovatelnost tohoto sociálně-patologického jevu. V národnostní struktuře dominuje národnost česká, a to s 95,22 %, následovaná národností slovenskou s podílem 2,16 %. Ostatní národnosti mají zastoupení nižší než 1 %. Ve vývoji přirozeného přírůstku lze identifikovat dvě významná období, která ovlivnila vývoj populace v městě Slaný. Prvním obdobím jsou sedmdesátá léta, kdy přijatá pronatalitní opatření podnítila růst porodnosti. Naopak ve druhém období po roce 1990 změny ve společnosti vyústily v pokles porodnosti, a to mělo za následek úbytek obyvatelstva přirozenou měnou. Z analýzy plyne, že ještě významnějším faktorem působícím na vývoj populace města byla migrace. Saldo migrace bylo v průběhu let proměnlivé. Převážně kladných hodnot nabývalo v období do roku 1997 a záporných po roce 1997 až do současnosti. Celkový přírůstek byl pak převážně kladný až do roku Po tomto roce dochází ve většině případů k celkovému úbytku obyvatelstva města Slaný. Prognóza vývoje celkového počtu obyvatelstva ukazuje na úbytek obyvatelstva města Slaný. Mezi roky 2005 až 2025 by tak měl počet občanů města klesnout ze současných na za předpokladu, že migrace nebude mít na tento vývoj žádný vliv. Ve struktuře vzdělání zaujímají největší část občané vyučení a se středním odborným vzděláním bez maturity, celkově 36,01 %. Významný podíl dále tvoří občané s úplným středním vzděláním s maturitou a se základním nebo nedokončeným vzděláním a na druhé straně nízké zastoupení mají vysokoškolsky vzdělaní občané. 8

11 Ekonomicky aktivní obyvatelé tvoří 53,9 % z celkového počtu obyvatel. 92 % ekonomicky aktivních obyvatel pracuje. Z ekonomicky neaktivních je 45,8 % nepracujících důchodců a 36,5 % žáků, studentů a učňů. Z bilance dojížďky je patrné, že z celkového počtu zaměstnaných osob za prací vyjíždí Naopak do města Slaný za prací dojíždí osob. Saldo dojížďky je tedy kladné ve výši 782 osob. V městě Slaný je obsazeno celkem pracovních míst. Hlavní město Praha je hlavním směrem vyjížďky za prací pro obyvatele města. Z celkového počtu vyjíždějících osob pracuje v Praze Z hlediska struktury nabízených pracovních míst podle požadavku na vzdělání byla nejvíce nabízena místa s požadavkem na základní vzdělání, střední odborné vzdělání vyučen, ÚSO vzdělání s maturitou a ÚSO vzdělání vyučen s maturitou. Z hodnot bodové prognózy plyne, že míra nezaměstnanosti by mezi roky 2007 a 2009 měla klesat, a to z hodnoty 7,01 % v roce 2007 na 6,68 % v roce Z údajů o průměrných počtech uchazečů podle dosaženého stupně vzdělání je patrné, že nejvíce uchazečů o zaměstnání bylo v období 2004 až 2006 se základním vzděláním, dále pak s nižším středním odborným vzděláním a s ÚSO vzděláním. Vzhledem ke struktuře nabízených volných pracovních míst lze dojít k závěru, že lidé při dané výši mezd a nastavení sociálního systému nemají o práci zájem. Ve struktuře uchazečů o zaměstnání tvoří vysoký podíl uchazeči v evidenci do 6 měsíců, což lze hodnotit pozitivně. Na druhé straně je negativním rysem rostoucí průměrná doba evidence a její současná velikost. Vybavenost města Slaný lze považovat v oblastech školství, sociální oblasti, zdravotnictví, dopravy, peněžnictví, technické vybavenosti, kultuře a sportu za velmi dobrou. Úroveň vybavenosti plně odráží význam města, tj. města okresního významu. Mezi trestné činy nejvíce zatěžující město Slaný patří krádeže vloupáním, krádeže prosté, násilná a hospodářská trestná činnost. Mezi přestupky nejvíce zatěžující město pak lze řadit přestupky dopravní a přestupky na úseku veřejného pořádku. 9

12 B) ZÁVĚRY VÝZKUMU PŘÍJEMCŮ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB Sociodemografická struktura příjemců sociálních služeb vyplývá ze složení dotázaných podle převládající oblasti služeb, které je určováno strukturou nabídky sociálních služeb ve Slaném. Nejvíce byli mezi dotázanými zastoupení sociálně slabí příjemci sociálních služeb (čtyřicet šest procent z 352 dotázaných). Jednalo se zejména nezaměstnané a o osoby pobírající sociální dávky. Téměř třicet procent představovali sociálně ohrožení. Patřily sem osoby ohrožené závislostí, bezprizorní mládež, osoby v tíživé životní situaci, apod. Senioři představovali mezi příjemci sociálních služeb pětinu dotázaných. Zdravotně postižených byla čtyři procenta. Mezi příjemci sociálních služeb je ve srovnání s populací ve městě výrazně nižší podíl osob s vysokoškolským a středoškolským vzděláním s maturitou. Největší podíl osob se základním vzděláním se vyskytoval u skupiny sociálně ohrožených osob (více než sedmdesát procent). Nižší vzdělání této skupiny příjemců sociálních služeb spolu s větší sociální izolovaností vyjádřenou například menším podílem dotázaných při získávání informací o sociálních službách prostřednictvím úřadů a organizací, které se jejich problematikou zabývají a větším důrazem na informace od osob s podobnou zkušeností či menším zájmem o zřízení poradenského a informačního centra, vymezuje specifika práce s touto skupinou příjemců sociálních služeb. Sociálně slabí příjemci služeb mající středoškolské a vyšší odborné vzdělání vykazují i úplnější orientaci v oblasti informovanosti o sociální problematice (větší podíl užití internetu než ostatní skupiny dotázaných). Je pravděpodobné, že častěji než ostatní skupiny dotázaných svou sociální zdatnost zaměřují spíše na hledání možností, které poskytuje a umožňuje systém sociálních podpor než na aktivní přístup k řešení životní situace. Sociálně ekonomická struktura příjemců sociálních služeb odpovídá zastoupení jednotlivých typů užívaných služeb. Nejvíce jsou zastoupeni dotázaní v zaměstnaneckém poměru (27%) a lidé ve starobním důchodu (více než pětina). Studentů je více než pětina. Další početnou skupinou jsou nezaměstnaní, kterých je rovněž jedenáct procent. Na rodičovské dovolené je devět procent příjemců sociálních služeb. Invalidních důchodců jsou 4%. Informovanost o sociálních službách nejčastěji dotázaní získávají na úřadech. Více než polovina dotázaných vyhledává při řešení sociálních problémů informace u přátel a v rodině. Informace na internetu vyhledá téměř polovina dotázaných (45 %). Internet je informační zdroj, který více využívají osoby s vyšším vzděláním. Více než čtyři pětiny dotázaných příjemců by uvítalo zřízení infocentra, které by poskytovalo informace z oblasti sociální péče, sociálních služeb a sociálních dávek. Vzhledem k tomu, že důraz na zlepšení informovanosti v oblasti služeb je patrná z více otázek, je informovanost o sociálních službách jedním z bodů, o kterém by se v rámci komunitního plánování mělo diskutovat. Většina dotázaných (64 %) uváděla využívání sociálních služeb v jedné oblasti, pět procent bylo uživateli dvou oblastí služeb a dvě procenta dotázaných využila tři oblasti sociálních služeb. Jedno procento dotázaných bylo uživateli více než tří oblastí služeb. Více než čtvrtina dotázaných v minulém roce neuvedla využití sociální služby. Nejvíce dotázaní využívali v 10

13 minulém roce služeb pro seniory (téměř čtvrtina dotázaných). Více než pětina příjemců služeb využívala služeb pro rodiny sociálně slabé. Téměř pětina dotázaných bylo klienty služeb v tíživé životní situaci. Sociální služby byly hodnoceny příznivě, celkově převažovali spokojení uživatelé. Nejpříznivěji byly hodnoceny služby pro seniory, služby pro neorganizovanou mládež, služby pro sociálně slabé rodiny a služby pro zdravotně postižené občany. Nejvíce zcela spokojených klientů služeb bylo mezi klienty služeb pro neorganizovanou mládež a pro zdravotně postižené občany. Většina zařízení sociální péče pro obyvatele Slaného měla mezi dotázanými i jejich rodinnými příslušníky zastoupeny některé své klienty služeb. Nejvíce dotázaných uvádělo návštěvu Nemocnice Slaný, domu dětí ve Slaném a ve využití zařízení v oblasti péče o seniory Pečovatelskou službu ve Slaném a Dům dětí Ostrov. Rodinní příslušníci, o kterých měli dotázaní přehled, využívali nejčastěji Pečovatelskou službu a Domov důchodců ve Slaném. Jen 25% dotázaných příjemců sociálních služeb měli připomínky k rozvoji sociálních služeb ve městě. Odpovědi se často soustředily zejména na nejstarší a nejmladší věkové kategorie: seniory a děti a mládež. Nejvíce odpovědí (čtyřicet) se týkalo jednotlivých zařízení či služeb sociální péče, a to zejména pro mládež, seniory a osoby bez přístřeší. Další připomínky se týkaly oblasti péče o mládež, seniory a zdravotně postižené, drogově závislé. Dotázaní měli v sedmi případech připomínky k službám a vybavení ve městě. V menší míře byly zastoupeny připomínky v oblasti bydlení, volného času, zaměstnanosti a poradenství. Mezi prostředky, které by mohly vést ke zlepšení sociálních služeb ve Slaném, dotázaní uváděli nejčastěji dostupnost sociálních služeb, peníze a informovanost o sociálních službách. K výraznějším činitelům zlepšení služeb patřila i kvalita poskytovaných služeb. 11

14 C) ZÁVĚRY VÝZKUMU POSKYTOVATELŮ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB Předmětem hodnocení bylo devatenáct z dvaceti dvou oslovených poskytovatelů sociálních služeb, které fungují pro obyvatele Slaného. Téměř všichni oslovení poskytovatelé sociálních služeb měli zájem o spolupráci na tvorbě komunitního plánu sociálních služeb ve Slaném. Přímo ve Slaném sídlí pět poskytovatelé sociálních služeb, ostatní organizace mají sídlo mimo město. Rovnoměrně jsou zastoupeny organizace řízené státními či veřejnoprávními institucemi a neziskové organizace nestátního sektoru. Více než tři čtvrtiny poskytovatelů měly datum vzniku organizace po roce Územní působnost jednotlivých zařízení sociálních služeb zařazených do průzkumu je rozdílná a vychází z charakteru i organizace sociálních služeb. Nejvíce poskytovatelů sociálních služeb mělo působnost v rámci celé republiky. V oblasti sociálních služeb pro Slaný jsou v průzkumu zastoupeny téměř všechny typy zařízení. Nejvíce bylo sociálních poraden a domovů pro seniory. Nabídka terénních, ambulantních a pobytových sociálních služeb je v podstatě vyrovnaná. V nabídce zařízení sociálních služeb se mezi poskytovateli pro obyvatele města Slaný samostatně nevyskytovaly noclehárny a domy na půl cesty. Devadesát sedm procent z přepočteného počtu pracovníků v sociálních službách pro obyvatele Slaného se věnuje přímé práci s klienty. Počet pracovníků v přímé péči pro jednotlivé služby vychází z charakteru poskytované služby a počtu zařízení sloužící pro sledovanou lokalitu. Největší personální zajištění v oblasti přímé péče o klienty vykazovaly domovy pro seniory, sociální služby poskytované ve zdravotnických zařízeních ústavní péče, pečovatelská služba a raná péče. Sociální služby jsou rovněž oblastí, kde je využíváno práce dobrovolníků. Sociální služby jsou zajištěny pro většinu cílových skupin. Počet klientů jednotlivých sociálních služeb má u většiny služeb (pokud to uváděli) stoupající tendenci. Neexistuje věková skupina obyvatel Slaného, která by byla v nabídce sociálních služeb opominuta. Sociální služby, které se v průzkumu poskytovatelů sociálních služeb pro obyvatele Slaného nevyskytovaly: domy na půl cesty, kontaktní centra, nízkoprahová denní centra, noclehárny, sociálně aktivizační služby pro seniory a osoby se zdravotním postižením, terénní programy, průvodcovské a předčitatelské služby, podpora samostatného bydlení a odlehčovací služby. Přístupnost sociálních zařízení a služeb je závislá na charakteru poskytovaných služeb. Pro obyvatele Slaného je nejvíce služeb přístupná po vzájemné dohodě poskytovatele a klienta. Kapacita sociálních služeb pro obyvatele Slaného je podle hodnocení poskytovatelů ve většině plně využita či nedostačující. Materiální zázemí a vybavení poskytovatelů sociálních služeb je ve většině částečně či zcela vyhovující. Problematiku tvorby standardů kvality budou nuceny řešit jednotlivé organizace z titulu nového zákona o sociálních službách. V době, kdy průzkum probíhal, neměli standardy kvality stanoveny čtyři poskytovatelé sociálních služeb. Způsob hrazení sociálních služeb závisí na konkrétním typu a formě služby. Třetina sledovaných sociálních služeb pro obyvatele Slaného je poskytována bezplatně, téměř polovina poskytovatelů uvádí částečné hrazení některých služeb. Problematika financování sociálních služeb je citlivá, osm z organizací neuvedlo údaje o finančních zdrojích. Způsoby financování vyplývají z právní formy organizace. Nejvíce poskytovatelů uvádělo 12

15 dotace ze Středočeského kraje, dále finanční dary, dotace z Ministerstva práce a sociálních věcí, dotace města a úhrady za služby od uživatelů. Žádný z poskytovatelů neuvedl v loňském roce čerpání z fondů EU a ani v tomto roce na tyto zdroje nespoléhá. Poskytovatelé sociálních služeb spolupracovali zejména se Středočeským krajem, městem Slaný a ostatními organizacemi sociálních služeb. Nejméně kontaktů je navázáno se zahraničními partnery. Hodnocení spolupráce bylo převážně příznivé, převažovalo hodnocení pozitivní. Průměrné známky hodnocení nepřesáhly hodnotu 2,0. Nejméně příznivě je hodnocena spolupráce s komerční sférou. 13

16 3.4. Výsledky SWOT analýzy sociálních služeb Silné stránky (S) široké spektrum odborníků (vzdělanost) informovanost části spektra možnost využití stávající sociální sítě struktury sociální péče široká sociální záchytná síť dostupnost stávajících preventivních programů znalost sociálního prostředí Slabiny (W) finance na sociální služby nedostatečná koordinace a komunikace aktérů sociálních služeb nedostatek nestátních neziskových organizací ve městě angažovaných v sociální oblasti nevyřešený problém v oblasti menšin (nepřizpůsobivých občanů) není nově definovaná potřebnost sociálních služeb ve městě Vnější příležitosti (O) Hrozby (T) osvícená samospráva (podpora) vznik nových potřebných služeb aktivní účast občanů lepší informovanost geografická poloha finanční zdroje v EU i ČR existující síť sociálních služeb v Praze a v Kladně novela zákona o sociálních službách reformy zrušení neziskových organizací (důsledkem nového zákona) nevyhlášení vhodných témat fondů EU složitá agenda, dostupnost vyšší moc (katastrofy, imigrace) reformy nedostatek kvalitního (kvalifikovaného) personálu (důsledek tabulkových mezd) geografická poloha 14

17 3.5. Vymezení prioritních oblastí Prioritní oblast 1. SENIOŘI A ZDRAVOTNĚ POSTIŽENÍ Prioritní oblast 2. RODINA A DĚTI Prioritní oblast 3. OSOBY OHROŽENÉ SOCIÁLNÍM VYLOUČENÍM 15

18 3.6. Akční plán - Přehled priorit AKTUALIZACE listopad leden 2009 Prioritní oblast 1. SENIOŘI A ZDRAVOTNĚ POSTIŽENÍ Opatření 1.1 Volný čas a vzdělávání Aktivity: Kód Název Odpovědná osoba Donášková služba knih, časopisů a kazet Anna Kratochvílová - Knihovna V. Štecha Slaný Pojďme si společně trénovat paměť Anna Kratochvílová - Knihovna V. Štecha Slaný Pro lepší svět Vladěna Ranecká, DiS. Opatření 1.2 Infrastruktura Aktivity: Kód Název Odpovědná osoba Chráněné bydlení pro zdravotně postižené Domova Pod Lipami Smečno Tomáš Sojka - Domov Pod Lipami Smečno Týdenní stacionář Dobromysl Daniela Kederová Společenství Dobromysl Modernizace pavilonu D nemocnice Slaný Ing. Milan Grohmann Město Slaný Zřízení dialyzačního střediska v nemocnici Slaný Ing. Milan Grohmann Město Slaný Bezpeční domov pro seniory Bc. Zdeněk Šuhaj Město Slaný Nasvícení rizikových míst ulice Pod nemocnicí Tomáš Černický Město Slaný 16

19 Opatření 1.3 Doprava Aktivity: Kód Název Odpovědná osoba Do tohoto opatření nebyla vložena žádná aktivita, ale je ponecháno pro případ pozdějších návrhů a připomínek. Opatření 1.4 Síť služeb Aktivity: Kód Název Odpovědná osoba Terénní pečovatelská služba Ing. Alena Zahrádková Pečovatelská služba Tyfloservis terénní rehabilitace lidí s těžkým zrakovým postižením Mgr.M.Čápová Tyfloservis, o.p.s Denní stacionář Ing.Alena Zahrádková Pečovatelská služba Opatření 1.5 Pracovní příležitosti Aktivity: Kód Název Odpovědná osoba Do tohoto opatření nebyla vložena žádná aktivita, ale je ponecháno pro případ pozdějších návrhů a připomínek. 17

20 Prioritní oblast 2. RODINA A DĚTI Opatření 2.1 Volnočasové aktivity Aktivity : Kód Název Odpovědná osoba Prázdninový pobyt pro vybrané děti v rámci volnočasových aktivit Marcela Rezlerová, Dis, Město Slaný Dětské hřiště a sportoviště Ing. Milan Grohmann, Město Slaný Zateplení 3.ZŠ ve Slaném Ing. Milan Grohmann Město Slaný Opatření 2.2 Vzdělávání Aktivity : Kód Název Odpovědná osoba Právo pro každého Ing. L udovít Šikorský, Město Slaný Domácí příprava dětí Alena Svobodová, Poradna pro občanství, občanská a lidská práva Kroužek práce na počítači a internetu Alena Svobodová, Poradna pro občanství, občanská a lidská práva Zvýšení kvality výuky a prostředí v ZŠ Slaný, Komenského náměstí 618 Ing.Milan Grohmann, Město Slaný Opatření 2.3 Poradenství Aktivity: Kód Název Odpovědná osoba Sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi Alena Svobodová, Poradna pro občanství, občanská a lidská práva Opatření 2.4 Prevence Kód Název Odpovědná osoba