právních pfiedpisû Stfiedoãeského kraje

Transkript

1 Strana 185 Vûstník právních pfiedpisû PlzeÀského kraje âástka 1/2001 Roãník 2009 VùSTNÍK právních pfiedpisû Stfiedoãeského kraje âástka 5 Rozesláno dne 31. prosince 2009 O B S A H 6. Nafiízení Stfiedoãeského kraje, kter m se mûní nafiízení Stfiedoãeského kraje ã. 5/2004, kter m se vydává Program sniïování emisí Stfiedoãeského kraje a Integrovan program ke zlep ení kvality ovzdu í Stfiedoãeského kraje, ve znûní nafiízení Stfiedoãeského kraje ã. 3/2005 a nafiízení Stfiedoãeského kraje ã. 1/2007

2 âástka 5/2009 Vûstník právních pfiedpisû Stfiedoãeského kraje Strana NA ÍZENÍ Stfiedoãeského kraje ã. 6/2009 ze dne , kter m se mûní nafiízení Stfiedoãeského kraje ã. 5/2004, kter m se vydává Program sniïování emisí Stfiedoãeského kraje a Integrovan program ke zlep ení kvality ovzdu í Stfiedoãeského kraje, ve znûní nafiízení Stfiedoãeského kraje ã. 3/2005 a nafiízení Stfiedoãeského kraje ã. 1/2007 Rada Stfiedoãeského kraje vydává podle 7 a 59 odst. 1 písm. k) zákona ã. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zfiízení), ve znûní pozdûj ích pfiedpisû, a na základû 6 odst. 6 a 7 odst. 7 zákona ã. 86/2002 Sb., o ochranû ovzdu í a o zmûnû nûkter ch dal ích zákonû (zákon o ochranû ovzdu í), ve znûní pozdûj ích pfiedpisû, toto nafiízení: âl. 1 Nafiízení Stfiedoãeského kraje ã. 5/2004 ze dne , kter m se vydává Program sniïování emisí Stfiedoãeského kraje a Integrovan program ke zlep ení kvality ovzdu í Stfiedoãeského kraje, ve znûní nafiízení Stfiedoãeského kraje ã. 3/2005 ze dne a nafiízení Stfiedoãeského kraje ã. 1/2007 ze dne , se mûní takto: 1. Pfiíloha ã. 1 k nafiízení ã. 5/2004 Program sniïování emisí Stfiedoãeského kraje se ru í a nahrazuje se nov m znûním uveden m v pfiíloze ã. 1 tohoto nafiízení. 1. Pfiíloha ã. 2 k nafiízení ã. 5/2004 Integrovan program ke zlep ení kvality ovzdu í Stfiedoãeského kraje se ru í a nahrazuje se nov m znûním uveden m v pfiíloze ã. 2 tohoto nafiízení. âl. 2 Ostatní ustanovení nafiízení Stfiedoãeského kraje ã. 5/2004 ze dne , ve znûní nafiízení Stfiedoãeského kraje ã. 3/2005 ze dne a nafiízení Stfiedoãeského kraje ã. 1/2007 ze dne vãetnû pfiíloh ã. 3 a 4 zûstávají v platnosti beze zmûny. âl. 3 Aktualizaci Programu sniïování emisí Stfiedoãeského kraje a Integrovaného programu ke zlep ení kvality ovzdu í Stfiedoãeského kraje tímto nafiízením schválila Rada Stfiedoãeského kraje usnesením ã /2009/RK ze dne âl. 4 Toto nafiízení nab vá úãinnosti patnáct m dnem následujícím po dni jeho vyhlá ení ve Vûstníku právních pfiedpisû Stfiedoãeského kraje. Ing. Milo Petera v. r. námûstek hejtmana

3 Strana 187 Vûstník právních pfiedpisû Stfiedoãeského kraje âástka 5/2009 Pfiíloha ã. 1 k nafiízení Stfiedoãeského kraje ã. 6/2009 PROGRAM SNIÎOVÁNÍ EMISÍ ST EDOâESKÉHO KRAJE AKTUALIZACE 2009 Listopad 2009

4 âástka 5/2009 Vûstník právních pfiedpisû Stfiedoãeského kraje Strana 188 OBSAH Seznam zkratek Úvod A. Název programu, základní cíle a souvislosti A.1 Název programu A.2 Cíle programu A.3 Souvislosti programu B. Vztah k Národnímu programu sniïování emisí B.1 Vztah k Národnímu programu sniïování emisí âeské republiky B.2 Vztah k Národnímu programu sniïování emisí ze zvlá tû velk ch stacionárních spalovacích zdrojû C. Vztah k Územní energetické koncepci Stfiedoãeského kraje D. Vztah k dal ím koncepãním dokumentûm E. Vztah k Státnímu programu podpory úspor energie a vyuïití obnoviteln ch zdrojû F. Vztah ke krajskému programu ke zlep ení kvality ovzdu í G. Obecné zásady strategie programu H. V voj a monitorování kvality ovzdu í a emisí H.1 V voj produkce emisí na území Stfiedoãeského kraje H.2 V voj kvality ovzdu í na území Stfiedoãeského kraje I. PoÏadavky dokumentû Úmluvy EHK/OSN o dálkovém zneãi Èování ovzdu í pfiekraãujícím hranice státû J. Hodnocení dosaïitelnosti emisních stropû stanoven ch pro Stfiedoãesk kraj v roce K. Rozbor stavu a hodnocení plnûní emisních limitû a dal ích podmínek k provozování zdrojû zneãi Èování ovzdu í na území kraje L. PodpÛrné aktivity pro omezování emisí na území kraje M. Základní nástroje programu sniïování emisí N. Finanãní zaji tûní programu N.1 Fondy Evropské unie N.1.1 Operaãní program Îivotní prostfiedí N.1.2 Operaãní program Doprava N.1.3 Regionální operaãní program NUTS II Stfiední âechy N.1.4 Integrovan operaãní program N.2 Mezinárodní spolupráce (mimo fondy EU) N.2.1 Finanãní mechanismus EHP/Norsko N.2.2 Program v carsko-ãeské spolupráce N.3 Národní fondy a státní rozpoãet N.4 Fondy a rozpoãet Stfiedoãeského kraje N.4.1 Fond Ïivotního prostfiedí Stfiedoãeského kraje N.4.2 Ostatní krajské fondy N.4.3 Rozpoãet kraje O. Mezikrajová a pfieshraniãní spolupráce P. Souhrn stanoven ch poïadavkû a lhût k dosaïení cílû programu Q. Termíny a zpûsob kontrol prûbûïného plnûní programu R. ZpÛsob provádûní opatfiení a korekcí programu vyvolan ch na základû závûrû kontrol a prûbûïného plnûní tohoto programu S. Názvy a sídla orgánû ochrany ovzdu í a dal ích správních úfiadû T. Jména, adresy a podpisy osob odpovûdn ch za plnûní programu

5 Strana 189 Vûstník právních pfiedpisû Stfiedoãeského kraje âástka 5/2009 SEZNAM ZKRATEK AOT 40 CZT âhmú EHK OSN EHP EVVO INTERREG IVC MHD MD MÎP Mze NH 3 NO x OPPI OPÎP OZE POPs PM 10 PM 2,5 RENREN REZZO 1 4 TEN-T VOC ukazatel, kter m se vyjadfiuje mnoïství ozónu v ovzdu í z hlediska vlivu na vegetaci (úhrnná hodnota rozdílu mezi hodinov mi koncentracemi pfiízemního ozonu pfievy ujícími 80 mg.m 3 a hodnotou 80 mg.m 3 bûhem hodin denního svûtla naakumulovaná v kaïdém roce od kvûtna do ãervence) centrální zásobování teplem âesk hydrometeorologick ústav Evropská hospodáfiská komise Organizace spojen ch národû Evropsk hospodáfisk prostor environmentální vzdûlání, v chova, osvûta strukturální fond EU mûstská hromadná doprava Ministerstvo dopravy Ministerstvo Ïivotního prostfiedí Ministerstvo zemûdûlství amoniak oxidy dusíku Operaãní program Podnikání a inovace Operaãní program Îivotního prostfiedí obnovitelné zdroje energie perzistentní organické zneãi Èující látky ãástice s aerodynamick m prûmûrem do 10 mm ãástice s aerodynamick m prûmûrem do 2,5 mm regionální síè pro obnovitelnou energii kategorie zdrojû zneãi Èování ovzdu í transevropská dopravní síè tûkavé organické látky

6 âástka 5/2009 Vûstník právních pfiedpisû Stfiedoãeského kraje Strana 190 ÚVOD Program sniïování emisí Stfiedoãeského kraje je zpracován na základû poïadavku zákona ã. 86/2002 Sb., o ochranû ovzdu í, ve znûní pozdûj ích pfiedpisû. Podle 6 odst. 6 tohoto zákona je kraj povinen zpracovat pro své území krajsk program sniïování emisí zneãi Èujících látek nebo jejich stanoven ch skupin s cílem zlep ení kvality ovzdu í zejména dosaïením imisních limitû jednotliv ch zneãisèujících látek nebo jejich stanoven ch skupin. Kraje vydávají krajské programy sniïování emisí nafiízením. Plnûní tûchto programû orgány kraje prûbûïnû kontrolují a vyhodnocují. Z programu sniïování emisí se vychází pfii v konu vefiejné správy na krajské a místní úrovni, zejména pfii územním plánování, územním rozhodování a povolování staveb nebo jejich zmûn, a pfii posuzování zámûrû, které mohou v raznû ovlivnit ãistotu ovzdu í nebo rozvojov ch koncepcí a programû rozvoje jednotliv ch oborû a odvûtví. Stfiedoãesk kraj vydal krajsk program sniïování emisí v souladu s citovan m zákonem jiï v roce Dále pak provádí pravidelné aktualizace programu sniïování emisí soubûïnû s aktualizacemi Integrovaného programu ke zlep ení kvality ovzdu í (u nûhoï jsou aktualizace povinné ze zákona), neboè oba programy jsou spolu úzce provázány. Stfiedoãesk kraj tak: v roce 2004 vydal nafiízením Stfiedoãeského kraje ã. 5/2004 Program sniïování emisí Stfiedoãeského kraje vroce 2007 vydal nafiízením Stfiedoãeského kraje ã. 1/2007 první aktualizaci Programu. Obsah krajského programu sniïování emisí je závaznû dán pfiílohou ã. 2 zákona o ochranû ovzdu í: Krajsk program ke sníïení emisí obsahuje a) název programu, jeho základní cíle a souvislosti, b) v chozí situace obraz emisní situace, c) vztah k Národnímu programu sniïování emisí, d) vztah k územní energetické koncepci, e) vztah k dal ím koncepãním dokumentûm (napfi. strategie regionálního rozvoje), f) vztah ke Státnímu programu podpory úspor energie obnoviteln ch zdrojû, g) vztah ke krajskému programu ke zlep ení kvality ovzdu í, je-li stanoven, h) obecné zásady strategie programu, i) v voj a monitorování kvality ovzdu í a emisí, j) poïadavky dokumentû Úmluvy EHK/OSN o dálkovém zneãi Èování ovzdu í pfiekraãujícím hranice státû pfiedev ím Protokolu k omezení acidifikace, eutrofizace a tvorby pfiízemního ozónu a pfiehled moïností jejich splnûní na území kraje, k) hodnocení dosaïitelnosti emisních stropû stanoven ch regionu v roce 2010, l) rozbor stavu a hodnocení plnûní emisních limitû a ostatních limitních hodnot a dal ích podmínek k provozování zdrojû zneãi Èování ovzdu í na území kraje, m) podpûrné aktivity pro omezování emisí na území kraje, n) základní nástroje programu sniïování emisí, a to 1. technická a technologická opatfiení, 2. technicko-organizaãní opatfiení, 3. administrativní opatfiení, 4. evidence stacionárních zdrojû zneãi Èování, 5. inventarizace emisí, 6. schválené zásady spolupráce orgánu kraje s orgány obcí a dal ími orgány vefiejné správy, 7. dohody orgánu kraje s provozovateli zdrojû zneãi Èování ovzdu í a dal ími subjekty, 8. práce s vefiejností sniïování emisí produkovan ch domácnostmi, 9. vyuïívání ekonomick ch nástrojû, o) finanãní zaji tûní programu, p) mezikrajová spolupráce, vãetnû pfieshraniãní, r) souhrn stanoven ch poïadavkû a lhût k dosaïení cílû programu, s) termíny a zpûsob kontrol prûbûïného plnûní programu, t) zpûsob provádûní opatfiení a korekcí programu vyvolan ch na základû závûrû kontrol a prûbûïného plnûní tohoto programu, u) názvy a sídla orgánû ochrany ovzdu í a dal ích správních úfiadû, v) jména, adresy a podpisy osob odpovûdn ch za plnûní programu. V uvedené struktufie je zpracována i tato aktualizace Programu sniïování emisí Stfiedoãeského kraje.

7 Strana 191 Vûstník právních pfiedpisû Stfiedoãeského kraje âástka 5/2009 A. NÁZEV PROGRAMU, ZÁKLADNÍ CÍLE A SOUVISLOSTI A.1 Název programu Pfiedkládan krajsk program sniïování emisí je zamûfien na problematiku sniïování emisí zneãi Èujících látek, pro které jsou vyhlá eny emisní stropy a dále tûch zneãi Èujících látek, které mají v ãeské legislativû stanoveny imisní limity, pfiípadnû cílové imisní limity (popfi. jejich prekurzorû 1) ). Na základû emisní a imisní anal zy provedené v rámci souvisejícího Integrovaného programu ke zlep ení kvality ovzdu í Stfiedoãeského kraje (dále jen program ke zlep ení kvality ovzdu í ), byly definovány následující prioritní zneãi Èující látky, na které je nutno zamûfiit se pfii realizaci opatfiení ke sníïení emisí: tuhé látky zdroj imisní zátûïe suspendovan ch ãástic PM 10 (pfiekraãovány imisní limity) oxidy dusíku pfiekraãován emisní strop, zdroj imisní zátûïe oxidu dusiãitého (pfiekraãován imisní limit), prekurzor vzniku troposférického ozónu (pfiekraãován cílov imisní limit) benzo(a)pyren pfiekraãován cílov imisní limit arsen pfiekraãován cílov imisní limit tûkavé organické látky prekurzor vzniku troposférického ozónu (pfiekraãován cílov imisní limit) V souladu s tûmito prioritami je pfiedkládan program koncipován jako: Integrovan program sniïování emisí tuh ch zneãi Èujících látek, oxidû dusíku, benzo(a)pyrenu, arsenu a tûkav ch organick ch látek na území Stfiedoãeského kraje. A.2 Cíle programu V souladu s poïadavky zákona i s vûcnou podstatou fie ené problematiky jsou stanoveny tyto základní cíle programu: dosáhnout doporuãen ch hodnot krajsk ch emisních stropû, stanoven ch pro Stfiedoãesk kraj nafiízením vlády ã. 351/2002 Sb., kter m se stanoví závazné emisní stropy pro nûkteré látky zneãi Èující ovzdu- í a zpûsob pfiípravy a provádûní emisních inventur a emisních projekcí, ve znûní nafiízení vlády ã. 417/2003 Sb. dosáhnout imisních limitû nebo cílov ch imisních limitû zneãi Èujících látek stanoven ch nafiízením vlády ã. 597/2006 Sb., o sledování a vyhodnocování kvality ovzdu í. Doporuãené hodnoty krajsk ch emisních stropû pro Stfiedoãesk kraj a hodnocení jejich dosaïitelnosti je uvedeno v kapitole J. tohoto programu. Údaje o imisních limitech a cílov ch imisních limitech, rozsahu jejich pfiekraãování a moïnostech jejich dosaïení jsou obsaïeny v samostatném Integrovaném programu ke zlep ení kvality ovzdu í na území Stfiedoãeského kraje. A.3 Souvislosti programu Pfiedkládan Program sniïování emisí Stfiedoãeského kraje velmi úzce souvisí s Integrovan m programem ke zlep ení kvality ovzdu í Stfiedoãeského kraje. Oba dokumenty jsou vzájemnû provázány, obsahují shodné cíle a jednotnou sadu opatfiení ke sníïení emisí a zlep ení kvality ovzdu í. 1) V nûkter ch pfiípadech vzniká zneãi Èující látka, pro niï je stanoven limit, teprve v ovzdu í pfiemûnou z jin ch slouãenin.v tûchto pfiípadech je nutno zamûfiit se pfii sniïování emisí na tyto tzv. prekurzory. To se t ká zejména ozónu, jehoï prekurzory jsou oxidy dusíky a tûkavé organické látky. Dal ím pfiípadem je oxid dusiãit, kter se do znaãné míry vytváfií pfiemûnou z oxidu dusnatého, a proto je sniïování emisí zamûfieno na celou skupinu oxidy dusíku. Imisní limit je stanoven také pro suspendované ãástice PM 10,v tomto pfiípadû jsou emise oznaãovány jako tuhé látky.

8 âástka 5/2009 Vûstník právních pfiedpisû Stfiedoãeského kraje Strana 192 Velmi v znamná je pak souvislost tohoto programu s dokumenty zamûfien mi na vyuïívání finanãních zdrojû z fondû Evropské unie, jakoï i z národních a krajsk ch fondû. V pfiípadû evropsk ch fondû se jedná zejména o Operaãní program Îivotní prostfiedí a dále o Operaãní program Doprava a Regionální operaãní program NUTS II Stfiední âechy. Z národních fondû je v znamná vazba na Státní program na podporu úspor energie a vyuïití obnoviteln ch zdrojû energie (viz kap. E), vãetnû aktuálního programu Zelená úsporám. Urãitá vazba (zejména v oblasti sniïování pra nosti) existuje i v pfiípadû krajinotvorn ch programû MÎP a Programu rozvoje venkova âr (Mze). ZfondÛ Stfiedoãeského kraje je nejv znamnûj í vazba na Fond Ïivotního prostfiedí. Urãitá vazba existuje i v pfiípadû Fondu rozvoje mûst a obcí, Fondu dopravnû bezpeãnostních opatfiení a Programu obnovy venkova. Z mezinárodních finanãních schémat jsou v znamné zejména finanãní mechanismy EHP/Norsko (tzv. norské fondy ) a Program v carsko-ãeské spolupráce (tzv. v carské fondy ). Uvedené operaãní programy a vyhlá ené fondy pfiedstavují (vedle samotn ch rozpoãtû kraje, mûst a obcí) rozhodující zdroj financování opatfiení ke sníïení emisí a ke zlep ení kvality ovzdu í. Program souvisí dále s následujícími koncepãními dokumenty Stfiedoãeského kraje: Program rozvoje územního obvodu Stfiedoãeského kraje Územní energetická koncepce Stfiedoãeského kraje Koncepce environmentálního vzdûlávání, v chovy a osvûty Stfiedoãeského kraje Zásady územního rozvoje Stfiedoãeského kraje Z hlediska vztahu k nadfiazen m dokumentûm je dále nejv znamnûj í vazba na Národní program sniïování emisí. Tento vztah je podrobnûji komentován v kap. B. Obecnû je moïno konstatovat, Ïe oba dokumenty jsou v souladu jak z hlediska cílû fie ení, tak i navrïen ch nástrojû a opatfiení ke sníïení produkce emisí. Dal í silné souvislosti vypl vají ze vztahu k jednotliv m koncepãním dokumentûm âeské republiky, jako je napfi. Strategie udrïitelného rozvoje âr, Státní politika Ïivotního prostfiedí, Státní energetická koncepce, Národní program hospodárného nakládání s energií a vyuïívání jejích obnoviteln ch a druhotn ch zdrojû, Národní program ke zmírnûní zmûny klimatu Zemû, Dopravní politika âr a dal í. Z hlediska mezinárodních souvislostí je v znamná pfiedev ím vazba na Úmluvu EHK OSN o dálkovém zneãi Èování ovzdu í pfiekraãujícím hranice státû a dále jednotlivé protokoly k této úmluvû, zejména Protokol k omezení acidifikace, eutrofizace a tvorby pfiízemního ozónu (Göteborsk protokol). Tento protokol jednotliv m státûm stanovuje národní emisní stropy. Na jejich základû byly pak vydány doporuãené hodnoty krajsk ch emisních stropû, jejichï dosaïení je jedním z hlavních cílû pfiedkládaného programu. V znamnou souvislostí je dále vazba na Rámcovou úmluvu OSN o zmûnû klimatu a její protokoly.

9 Strana 193 Vûstník právních pfiedpisû Stfiedoãeského kraje âástka 5/2009 B. VZTAH K NÁRODNÍMU PROGRAMU SNIÎOVÁNÍ EMISÍ B.1 Vztah k Národnímu programu sniïování emisí âeské republiky Národním program sniïování emisí âeské republiky schválila vláda âr sv m usnesením ze dne 11. ãervna 2007 ã Globálním cílem národního programu je sníïit, s dûrazem na podporu nov ch environmentálnû etrn ch technologií a vyuïití potenciálu energetick ch úspor, zátûï Ïivotního prostfiedí látkami po kozujícími ekosystémy a vegetaci a vytvofiit pfiedpoklady pro regeneraci postiïen ch sloïek Ïivotního prostfiedí a pro sniïování rizik pro lidské zdraví, která plynou ze zneãi tûní ovzdu í, a tím pfiispût k naplnûní strategického cíle Environmentálního pilífie Strategie udrïitelného rozvoje âeské republiky. Program je zamûfien na emise zneãi Èujících látek, které mají stanoven národní emisní strop (oxidy dusíku, oxid sifiiãit, tûkavé organické látky a amoniak) a emise zneãi Èujících látek, jejichï vysoké úrovnû zneãi tûní ovzdu í pfiedstavují v znamná zdravotní rizika (PM 10,PM 2,5 a polycyklické aromatické uhlovodíky). Specifické cíle Programu jsou: plnit od urãeného termínu (rok 2010) stanovené hodnoty národních emisních stropû pro oxid sifiiãit, oxidy dusíku, tûkavé organické látky a amoniak pfiispût ke sníïení úrovnû zneãi tûní ovzdu í PM 10 pod platné imisní limity pfiispût ke sníïení úrovnû zneãi tûní ovzdu í benzo(a)pyrenem pod platn cílov imisní limit. Na základû anal zy emisního scénáfie byly identifikovány dvû v znamné skupiny zdrojû zneãi Èování ovzdu- í s rozhodujícím potenciálem pro sniïování emisí (doprava a vytápûní domácností). Pro tyto dvû skupiny zdrojû byly navrïeny konkrétní aktivity s tím, Ïe na základû jejich realizace lze ve stfiednûdobém horizontu oãekávat v znamné pfiínosy ke zlep ení nepfiíznivé situace. Vedle toho jsou navrïeny v stupy, které vytváfií rámec pro dal í sniïování emisí zneãi Èujících látek a zlep ování kvality ovzdu í. Z v e uvedeného pfiehledu je zfiejmé, Ïe specifické cíle programu i prioritní skupiny zdrojû zneãi Èování jsou v zásadû identické s Programem sniïování emisí a s Integrovan m programem ke zlep ení ovzdu í pro Stfiedoãesk kraj. Programy ve Stfiedoãeském kraji se navíc kromû v e uveden ch polutantû zamûfiují na lokální problém imisní zátûïe arsenu na Kladensku. RovnûÏ platí, Ïe programy pro Stfiedoãesk kraj obsahují pfiedev ím takové nástroje a opatfiení, které jsou v samostatné nebo pfienesené kompetenci orgánû kraje, zatímco národní program je zamûfien téï na moïné zmûny právních pfiedpisû âr. B.2 Vztah k Národnímu programu sniïování emisí ze zvlá tû velk ch stacionárních spalovacích zdrojû Národní program sniïování emisí ze stávajících zvlá tû velk ch stacionárních spalovacích zdrojû byl vydán nafiízením vlády ã. 372/2007 Sb. Cílem Programu je sníïení celkov ch roãních emisí tuh ch zneãi Èujících látek, oxidu sifiiãitého a oxidû dusíku z vyjmenovan ch zdrojû. K dosaïení tohoto cíle jsou pro tyto zdroje stanoveny skupinové emisní stropy pro tuhé zneãi Èující látky, oxid sifiiãit a oxidy dusíku a termíny jejich dosaïení. Do programu jsou zafiazeny následující zvlá tû velké spalovací zdroje na území Stfiedoãeského kraje: Energotrans, a. s., Elektrárna Mûlník I Cukrovary TTD, a. s., Dobrovice âez, a. s., Elektrárna Mûlník II a III, Horní Poãaply ECK Generating, s. r. o., Kladno KAUâUK, a. s., Kralupy nad Vltavou PARAMO, a. s., HS Kolín; Kolín SPOLANA, a. s., Neratovice.

10 âástka 5/2009 Vûstník právních pfiedpisû Stfiedoãeského kraje Strana 194 C. VZTAH K ÚZEMNÍ ENERGETICKÉ KONCEPCI ST EDOâESKÉHO KRAJE Územní energetická koncepce Stfiedoãeského kraje byla zpracována v letech na základû zákona ã. 406/2000 Sb., o hospodafiení energií, ve znûní pozdûj ích pfiedpisû. Mezi základní cíle koncepce patfií zejména zlep- ení Ïivotního prostfiedí pro obãany, sníïení emisí do ovzdu í a zv ení energetické nezávislosti kraje ve smyslu rozvoje vyuïití obnoviteln ch zdrojû na úkor fosilních paliv. Pro pûtiletá období je navrhován akãní plán, kter rozpracovává cíle koncepce do jednotliv ch programû, které jsou pak plnûny fie ením konkrétních projektû. Tyto programy jsou zamûfieny na vzdûlávání a informovanost, na tepelnou ochranu budov, v stavbu pasivních, nízkoenergetick ch domû, vyuïívání alternativních zdrojû tepla a energie (sluneãní kolektory, biomasa, bioplyn), na kogeneraci a na rekuperaci. NaplÀování této koncepce vyhodnocuje kraj podle zákona o hospodafiení energií nejménû jedenkrát za 4 roky. Na základû tohoto vyhodnocení kraj vypracuje návrhy na její zmûnu. Aktuální vyhodnocení ÚEK Stfiedoãeského kraje bylo vypracováno v prosinci 2008 a jeho v stupem je mimo jiné Akãní plán na období dal ích 5 let. Akãní plány rozpracovávají cíle ÚEK do jednotliv ch programû, které jsou pak plnûny fie ením konkrétních projektû. Mezi nejv znamnûj í úkoly Akãního plánu pro nejbliï í období mimo jiné patfií: zpracovat materiál o moïnostech docílení úspor energie pfii zateplování objektû, v mûnû otvorov ch v plní, pouïití OZE, tepeln ch ãerpadel vãetnû podpûrn ch finanãních programû zajistit zpracování prûkazû energetické nároãnosti budov v majetku Stfiedoãeského kraje realizovat opatfiení na docílení úspor energie v souladu se závûry a doporuãením ze zpracovan ch energetick ch auditû u objektû, které jsou v majetku Stfiedoãeského kraje realizovat alespoà 70 % opatfiení navrïen ch energetick mi audity v budovách ve vlastnictví Stfiedoãeského kraje zajistit 10 % tepelné energie a 5 % elektrické energie z OZE v budovách ve vlastnictví Stfiedoãeského kraje pfii rekonstrukcích na budovách ve vlastnictví kraje zohlednit moïnosti úspor energie a vyuïití OZE vytvofiit dotaãní tituly na podporu úspor energie a vyuïití OZE v rámci Fondu Ïivotního prostfiedí Stfiedoãeského kraje metodicky podporovat projekty v rámci programû Státního programu na podporu úspor energie a vyuïití obnoviteln ch zdrojû energie a v rámci fondû EU (Fond soudrïnosti, OPÎP, OPPI, mezinárodní projekt RENREN, INTERREG IVC) informovat Zastupitelstvo a Radu kraje o moïnostech úspor energie a vyuïití OZE ífiit informace o úsporách energie a vyuïití OZE v médiích, poskytovat informace o demonstraãních projektech, o realizaci konkrétních opatfiení organizovat semináfie pro podporu úspor energie a vyuïití OZE ve spolupráci s dodavateli energetick ch zafiízení pro úspory energie a technologií vyuïívajících OZE vydávat informaãní materiály pro podporu úspor energie a vyuïití OZE pro koly, obãany, podnikatele, úfiedníky ostatních institucí atd. zajistit vzdûlávání pedagogû a úfiedníkû o moïnostech úspor energie a vyuïití OZE. Z v e uvedeného pfiehledu, resp. z jeho porovnání s opatfieními navrïen mi v pfiedkládaném programu sniïování emisí je patrné, Ïe oba koncepãní materiály jsou plnû v souladu. Program sniïování emisí (a související program ke zlep ení kvality ovzdu í) obsahuje soubor opatfiení SniÏování emisí z energetického zásobování mûst a obcí a omezování spotfieby tuh ch paliv (skupina 3.); tato opatfiení jsou ve shodû s v e uveden mi úkoly Akãního plánu ÚEK. V znamné jsou také úkoly v oblasti informování a osvûty, které jsou v pfiedkládaném programu sniïování emisí rovnûï fie eny (skupina 5 navrïen ch opatfiení). V praxi pak lze pfiedpokládat, Ïe realizace projektû k docílení úspor energie na objektech v majetku kraje a jeho organizaci budou tak jako dosud realizována pfieváïnû na podkladû úkolû ÚEK, kde pfiedkládan program bude podpûrn m dokumentem pro jejich realizaci. V znam programu sniïování emisí a programu ke zlep ení kvality ovzdu í je pak vût í zejména v pfiípadû akcí na objektech v majetku mûst a obcí, kde je moïné podpofiit ãerpání dotací z OP ÎP zafiazením úsporn ch opatfiení do tzv. zásobníku projektû.

11 Strana 195 Vûstník právních pfiedpisû Stfiedoãeského kraje âástka 5/2009 D. VZTAH K DAL ÍM KONCEPâNÍM DOKUMENTÒM Vedle Národního programu sniïování emisí a krajské územní energetické koncepce obsahuje program sni- Ïování emisí vazby i na dal í krajské strategie a koncepce. Nejv znamnûj í vazby jsou komentovány v následujícím pfiehledu. Program rozvoje územního obvodu Stfiedoãeského kraje Program rozvoje je základní stfiednûdob program podpory regionálního rozvoje na úrovni kraje. Vzniká transformací strategick ch cílû a smûrû rozvoje do cílû a opatfiení pro ãasové období Jeho cílem je navrhnout pro stanovené plánovací období promy lenou mnoïinu opatfiení vycházející ze strategie rozvoje kraje a realizovatelnou dostupn mi finanãními prostfiedky. Program rozvoje obsahuje celkem 41 opatfiení, z nichï jedno opatfiení je v pfiímém vztahu k pfiedkládanému Programu sniïování emisí. Jedná se o opatfiení D-VI. Ochrana ovzdu í, pro které program stanoví následující cíle a podporované aktivity. Cíle opatfiení: zv ení podílu zastoupení ekologicky etrn ch technologií s niï ími emisemi do ovzdu í postupné nahrazování a podpora napojování zdrojû na zemní plyn, CZT nebo jin typ vytápûní pomocí obnoviteln ch zdrojû energie podpora nov ch podnikatelsk ch pfiíleïitostí a podpora fie ení dopravní logistiky odstraàování star ch ekologick ch zátûïí podpora ekologick ch forem dopravy sniïování zátûïe obyvatel, zejména zátûïe zpûsobené pfiekraãováním limitû polétavého pra ného aerosolu prioritní sniïování emisí látek, u kter ch hrozí pfiekroãení tzv. doporuãen ch krajsk ch emisních stropû NO x avoc. Aktivity naplàující opatfiení stanovení relevantních emisních limitû pro stávající i nové zdroje podpora zmûny paliv, zejména u zdrojû ve vlastnictví kraje a obcí smûrem k u lechtil m a emisnû ménû zatûïujícím druhûm podpora roz ifiování moïnosti napojování na sítû zemního plynu, CZT a jiné ekologické zdroje vytápûní zejména u mal ch zdrojû domácností podpora náhrady látek a pfiípravkû obsahujících tûkavé organické látky, informaãní kampaà na celém území kraje podpora budování nov ch a roz ífiení kapacity stávajících zafiízení vyuïívajících obnovitelné zdroje energie podpora opatfiení sniïujících imisní zátûï obyvatel (podpora v stavby, resp. vysazování bariér kolem silnic, podpora v stavby mimoúrovàov ch kfiíïení a obchvatû, podpora úklidû silnic apod.) pfiednostní povolování tûch zdrojû, které vyuïívají oblasti po rekultivacích a lokality jiï dfiíve prûmyslovû vyuïívané podpora fie ení ekologizace dopravy, vãetnû podpory náhrady vozového parku, zejména vozidel MHD podpora technologií produkujících niï í mnoïství emisí oproti stávajícím technologiím moïnost zákazu ãi omezení realizace takov ch nov ch zdrojû zneãi Èování ovzdu í, které by v znamnû pfiispûly k dal ímu zneãi Èování v oblastech se zhor enou kvalitou ovzdu í podpora v stavby a údrïby zpevnûn ch komunikací v oblastech se zhor enou kvalitou ovzdu í. Z v e uvedeného pfiehledu, resp. z jeho porovnání s opatfieními stanoven mi v pfiedkládaném Programu sniïování emisí a v souvisejícím Integrovaném programu ke zlep ení kvality ovzdu í je zfiejmé, Ïe tyto programy jsou s Programem rozvoje územního obvodu Stfiedoãeského kraje plnû v souladu. Shodují se nejen ve stanoven ch cílech, ale i ve vût inû podporovan ch aktivit s tím, Ïe pfiedkládané programy v oblasti ochrany ovzdu í tyto aktivity upfies- Àují nebo rozpracovávají na základû aktuální situace.

12 âástka 5/2009 Vûstník právních pfiedpisû Stfiedoãeského kraje Strana 196 V Programu rozvoje územního obvodu Stfiedoãeského kraje jsou pak obsaïena i dal í opatfiení, která jsou rovnûï v souladu s pfiedkládan m Programem sniïování emisí. Jedná se zejména o následující opatfiení: Opatfiení B-I: Zlep ení dopravní obsluïnosti kraje Opatfiení B-II: Rozvoj silniãní sítû Opatfiení B-III: Rozvoj Ïelezniãní dopravy Opatfiení B-VI: Rozvoj energetick ch sítí a vyuïívání energetick ch zdrojû Opatfiení B-VII: VyuÏívání alternativních zdrojû energie. Opatfiení D-III: Environmentální vzdûlávání, v chova a osvûta. Koncepce environmentálního vzdûlávání, v chovy a osvûty Krajská koncepce environmentálního vzdûlávání, v chovy a osvûty (EVVO) se zamûfiuje na pût strategick ch oblastí kolství, mimo kolní v chovu dûtí a mládeïe, vefiejnost, vefiejnou správu a podnikovou sféru. Pfiedkládan program sniïování emisí obsahuje pfiímou vazbu na koncepci EVVO prostfiednictvím dvou základních opatfiení Informování a osvûta vefiejnosti a Informaãní podpora vefiejné správy. Jedná se tedy o dvû strategické oblasti EVVO: vefiejnost a vefiejnou správu. Ve shodû s EVVO je cílem programu ekogramotná vefiejnost, cílevûdomû zapojená do rozhodování o Ïivotním prostfiedí a dále pak environmentálnû vzdûlan úfiedník vefiejné správy, zastupitel a pracovník organizace fiízené vefiejnou správou. Pro realizaci uveden ch opatfiení jsou v rámci pfiedkládaného programu sniïování emisí (respektive v rámci souvisejícího programu ke zlep ení kvality ovzdu í) plánovány dvû samostatné informaãní kampanû. Kampanû budou koordinovány tak, aby bylo soubûïnû a plnû zaji tûno naplàování cílû programu sniïování emisí i koncepce EVVO. Zdraví 21 Program Zdraví 21 je rozsáhl soubor aktivit zamûfien ch na stálé a postupné zlep ování v ech ukazatelû zdravotního stavu obyvatelstva. Program obsahuje celkem 21 rámcov ch cílû a k nim pfiifiazen seznam aktivit, umoï- Àujících jejich plnûní. Z hlediska ochrany ovzdu í je dûleïit zejména bod Zdravé a bezpeãné Ïivotní prostfiedí, kter má za cíl zajistit do roku 2015 bezpeãnûj í Ïivotní prostfiedí, v nûmï v skyt zdraví nebezpeãn ch látek nebude pfiesahovat mezinárodnû schválené normy. Jednou z dílãích úloh tohoto cíle je sníïení expozice obyvatelstva zdravotním rizikûm souvisejícím se zneãi tûním vody, vzduchu a pûdy látkami mikrobiálními, chemick mi a dal ími. Generel cyklistick ch tras a cyklostezek na území Stfiedoãeského kraje Dokument analyzuje souãasn stav sítû cyklistick ch tras a cyklostezek a navrhuje fie ení vedoucí k rozvoji cyklodopravy a cykloturistiky na celém území Stfiedoãeského kraje. Vztah k pfiedkládanému programu je dán skuteãností, Ïe tento program obsahuje i opatfiení Podpora cyklistické dopravy, které je zamûfieno na podporu pfiesunu alespoà ãásti obyvatel od individuální automobilové dopravy k dopravû cyklistické.

13 Strana 197 Vûstník právních pfiedpisû Stfiedoãeského kraje âástka 5/2009 E. VZTAH K STÁTNÍMU PROGRAMU PODPORY ÚSPOR ENERGIE A VYUÎITÍ OBNOVITELN CH ZDROJÒ Státní program na podporu úspor energie a vyuïití obnoviteln ch zdrojû energie (dále jen Státní program ) je zamûfien na zavádûní energeticky úsporn ch opatfiení v oblasti v roby, pfienosu, distribuce a spotfieby energie, vy í vyuïívání obnoviteln ch a druhotn ch zdrojû energie a rozvoj kombinované v roby tepla, chladu a elektfiiny a stanoví pravidla pro poskytování dotací ze státního rozpoãtu na podporu hospodárného nakládání s energií a vyuïívání jejích obnoviteln ch zdrojû ve smyslu zákona ã. 218/2000 Sb., o rozpoãtov ch pravidlech a o zmûnû nûkter ch souvisejících zákonû (rozpoãtová pravidla), ve znûní pozdûj ích pfiedpisû. Státní program se zpracovává kaïdoroãnû jako realizaãní program k naplàování cílû Národního programu hospodárného nakládání s energií a vyuïívání jejích obnoviteln ch a druhotn ch zdrojû, vyhla ovaného na ãtyfileté období. Skládá se z nûkolika dílãích podprogramû, které vyhla ují jednotlivé resorty státní správy (ministerstva). Realizace navrhovan ch aktivit pfiipadá jak na rozpoãty tûchto resortû, tak i na strukturální fondy a dal í mezinárodní zdroje. Státní program je zamûfien na následující cílové skupiny: státní správu a samosprávu podnikatelskou sféru nevládní organizace domácnosti. Z programov ch ãástí jsou nejv znamnûj í zejména ãást vyhla ovaná Ministerstvem prûmyslu a obchodu (ãást A) pro podnikovou sféru a ãást vyhla ovaná Ministerstvem Ïivotního prostfiedí (ãást B) pro sféru obytné zástavby. Mezi oblasti podporované Ministerstvem prûmyslu a obchodu (ãást A tzv. Program EFEKT) patfií: v roba energie z obnoviteln ch zdrojû energie úspory energie ve v robních prûmyslov ch procesech energetick management, poradenství a propagace úãast v mezinárodních projektech. Mezi oblasti podporované Ministerstvem Ïivotního prostfiedí (ãást B) patfií: investiãní podpora environmentálnû etrn ch zpûsobû vytápûní a ohfievu TV pro byty a rodinné domy pro fyzické osoby podpora vzdûlávání a osvûty. Od dubna 2009 byl standardní program podpory úspor energie a vyuïití obnoviteln ch zdrojû nahrazen v znamnû rozsáhlej ím dotaãním programem Zelená úsporám, kter vyuïívá prostfiedkû z prodeje tzv. emisních kreditû v mezinárodním obchodování podle Kjótského protokolu. V rámci tohoto programu jsou podporovány následující oblasti: A. Úspora energie na vytápûní A.1. Komplexní zateplení obálky budovy vedoucí k dosaïení nízkoenergetického standardu A.2. Kvalitní zateplení vybran ch ãástí obytn ch domû (dílãí zateplení) B. Podpora novostaveb v pasivním energetickém standardu C. VyuÏití obnoviteln ch zdrojû energie pro vytápûní a pfiípravu teplé vody C.1. V mûna zdrojû na tuhá a kapalná fosilní paliva nebo elektrického vytápûní za nízkoemisní zdroje na biomasu a úãinná tepelná ãerpadla C.2. Instalace nízkoemisních zdrojû na biomasu a úãinn ch tepeln ch ãerpadel do novostaveb C.3. Instalace solárnû-termick ch kolektorû.

14 âástka 5/2009 Vûstník právních pfiedpisû Stfiedoãeského kraje Strana 198 Oprávnûn mi Ïadateli o podporu z programu Zelená úsporám jsou vlastníci a stavebníci rodinn ch a bytov ch domû, tj. fyzické osoby, spoleãenství vlastníkû bytov ch jednotek, bytová druïstva, mûsta a obce, podnikatelské subjekty, pfiípadnû jiné právnické osoby. Pfiedkládan program sniïování emisí je ve vztahu k Státnímu programu na podporu úspor energie a vyuïití obnoviteln ch zdrojû energie zejména prostfiednictvím v ech opatfiení z oblasti SniÏování emisí z energetického zásobování mûst a obcí a omezování spotfieby tuh ch paliv. Státní program a program Zelená úsporám zde figurují jako moïné zdroje financování opatfiení ke sníïení emisí a ke zlep ení kvality ovzdu í na území Stfiedoãeského kraje. F. VZTAH KE KRAJSKÉMU PROGRAMU KE ZLEP ENÍ KVALITY OVZDU Í Vztah Programu sniïování emisí Stfiedoãeského kraje k Integrovanému programu ke zlep ení kvality ovzdu í Stfiedoãeského kraje je velmi úzk a je dán jejich soubûïn m zpracováním. e ené problémy a stanovené cíle jsou v obou programech tûchto dokumentech shodné. K dosaïení cílû je pak formulována jednotná sada nástrojû a opatfiení. G. OBECNÉ ZÁSADY STRATEGIE PROGRAMU Základní zásadou fie ení Programu sniïování emisí Stfiedoãeského kraje, ale i souvisejícího Integrovaného programu ke zlep ení kvality ovzdu í Stfiedoãeského kraje je dosaïení stanoven ch cílû pfii co nejmen ích ekonomick ch i administrativních dopadech na v echny dotãené subjekty (kraj, vefiejná správa, obyvatelstvo, soukrom sektor). Pfii zpracování návrhu tohoto programu byl proto kladen zásadní dûraz na: podporu místních aktivit k omezování emisí a ke zlep ení kvality ovzdu í ekonomické nástroje pfiímé finanãní podpory místních projektû vyuïívání správních kompetencí kraje pfiedev ím pro preventivní úãely v chovu a osvûtu vefiejnosti i pracovníkû vefiejné správy. Program sniïování emisí i program ke zlep ení kvality ovzdu í obsahují takové nástroje a opatfiení, které jsou v pfiímé ãi nepfiímé kompetenci orgánû kraje nebo u nichï mûïe Stfiedoãesk kraj poskytnout podporu realizace na místní úrovni. Pfiedmûtem programu naopak nejsou povinnosti, jejichï plnûní vypl vá pro provozovatele zdrojû zneãi Èování ovzdu í z obecnû závazn ch právních pfiedpisû. Plnûní tûchto povinností je vyïadováno na základû legislativy a nevyïaduje samostatné koncepãní fie ení. H. V VOJ A MONITOROVÁNÍ KVALITY OVZDU Í A EMISÍ H.1 V voj produkce emisí na území Stfiedoãeského kraje Tabulka H.1 uvádí údaje o v voji produkce emisí tuh ch látek, oxidu sifiiãitého, oxidû dusíku, tûkav ch organick ch látek, oxidu uhelnatého a amoniaku na území Stfiedoãeského kraje v období let , v ãlenûní podle kategorií REZZO: REZZO 1 zvlá tû velké a velké stacionární zdroje REZZO 2 stfiední stacionární zdroje REZZO 3 malé stacionární zdroje (zejména lokální vytápûní) REZZO 4 mobilní zdroje V tabulce jsou podbarveny nejv znamnûj í skupiny zdrojû emisí kaïdé zneãi Èující látky. Skupina s nejvût- ím podílem je navíc zv raznûna tuãn m písmem.

15 Strana 199 Vûstník právních pfiedpisû Stfiedoãeského kraje âástka 5/2009 Tab. H.1 V voj produkce emisí na území STâK dle kategorií zdrojû ( )

16 âástka 5/2009 Vûstník právních pfiedpisû Stfiedoãeského kraje Strana 200 V voj emisí v období je zachycen i na pfiiloïen ch grafech. Z porovnání v voje je patrné, Ïe: Celkové emise tuh ch látek za období mírnû narûstaly, a to zejména z dûvodu nárûstu emisí z mobilních zdrojû, které se od r zv ily o 70 % a pfieváïily tak pokles v kategoriích REZZO 1 a2.vsouãasnosti tvofií mobilní zdroje více neï polovinu emisí tuh ch látek, v znamn podíl mají i malé zdroje (cca 30 %) Emise oxidu sifiiãitého mají ve sledovaném období klesající tendenci, a to u v ech kategorií zdrojû. Hlavní podíl na emisích SO 2 mají v souãasnosti zvlá tû velké a velké zdroje (REZZO 1) s více neï 75 %. V znamn je rovnûï podíl mal ch zdrojû (pfies 20 %), ostatní zdroje jsou z hlediska celkové bilance zanedbatelné. Emise oxidû dusíku celkovû narûstají, dvakrát za sledované období do lo k meziroãnímu poklesu (2001/02 a 2005/06). NárÛst je v ak pomûrnû mírn, za období ãiní 5 %. Hlavní pfiíãinou nárûstu jsou stoupající emise z dopravy, pfii souãasné stagnaci (s meziroãními v kyvy) v kategorii zdrojû REZZO 1. Tyto dvû skupiny tvofií rozhodující ãást emisí NO x v r ãinil podíl dopravy 57 %, podíl zvlá tû velk ch a velk ch zdrojû 38 %, podíl ostatních zdrojû je tak men í neï 5 % z celkov ch emisí. Emise tûkav ch organick ch látek v celém období spí e stagnují, dlouhodobû se projevuje mírn pokles (v období o 4 %). V celkovém v voji se projevuje v voj ve dvou rozhodujících skupinách zdrojû: u emisí z mal ch zdrojû (v r podíl 50 %) pfievaïuje mírn pokles, u emisí z dopravy (podíl 34 %) pfievaïuje mírn nárûst. Ve skupinû REZZO 3 je vedle mal ch spalovacích zdrojû a technologick ch provozû zahrnuta také tzv. plo ná spotfieba organick ch rozpou tûdel. Jedná se o velmi v znamnou kategorii, která je dopoãtena z celkového prodeje hmot obsahujících tûkavé organické látky, tato skupina je sama hlavním zdrojem VOC s podílem 37,5 % emisí v kraji. Celkové emise amoniaku vykazují od poãátku sledovaného období prûbûïn pokles, zpûsoben zejména sniïováním emisí ze stacionárních zdrojû kategorie REZZO 3. Tato skupina zahrnující i odhad emisí z neevidovan ch chovû, tvofií i pfies v e uveden pokles stále více neï polovinu emisí NH 3 v kraji. Emise z velk ch i stfiedních zemûdûlsk ch provozû ãiní vïdy cca 20 % z celkov ch emisí, doprava se na emisích NH 3 podílí minimálnû. U emisí oxidu uhelnatého se projevují v kyvy v obou smûrech, z dlouhodobého hlediska pfievaïuje mírn pokles. Rozhodující podíl (66 %) na emisích má doprava, v znamné jsou také malé zdroje (25 %).

17 Strana 201 Vûstník právních pfiedpisû Stfiedoãeského kraje âástka 5/2009

18 âástka 5/2009 Vûstník právních pfiedpisû Stfiedoãeského kraje Strana 202 H.2 V voj kvality ovzdu í na území Stfiedoãeského kraje Podrobn rozbor v voje kvality ovzdu í na území Stfiedoãeského kraje je uveden v krajském programu ke zlep ení kvality ovzdu í, kter je zpracován soubûïnû s programem sniïování emisí. V následujícím pfiehledu je uveden v voj imisních hodnot u pûti polutantû, které byly vyhodnoceny jako nejvíce problematické z hlediska ochrany ovzdu í: Suspendované ãástice PM 10 prûmûrné roãní koncentrace: nejvy í hodnoty byly mûfieny v 90. letech, postupnû v raznû klesaly aï do roku 1999, poté docházelo k mírnému navy ování do roku K roku 2007 vykazují v echny mûfiené hodnoty pokles vzhledem k hodnotám z pfiedchozích let. Limit byl v roce 2007 pfiekroãen na stanici Stehelãeves, v roce 2006 na pûti stanicích, a to na exponované dopravní stanici v Berounû a dále na ãtyfiech stanicích na Kladensku. Suspendované ãástice PM hodinové koncentrace: nejvy í hodnoty byly namûfieny v letech 1996 aï 1997, poté do lo k poklesu, zv ené koncentrace vykazovaly také roky 2003 a Bûhem celého hodnoceného období do lo na vût inû mûfiicích stanic k pfiekroãení imisního limitu (ãasto i opakovanû), na nûkter ch stanicích (Beroun, Kladno vermov, Stehelãeves) nebyly v celém období zji tûny podlimitní koncentrace.

19 Strana 203 Vûstník právních pfiedpisû Stfiedoãeského kraje âástka 5/2009 PrÛmûrné roãní koncentrace oxidu dusiãitého: v prûbûhu let byly hodnoty pomûrnû vyrovnané, imisní limit 40 mg.m 3 byl pfiekroãen tfiikrát, a to na stanici Beroun v letech 1996, 2002 a Hodinové koncentrace oxidu dusiãitého: na Ïádné ze stanic nebyly namûfieny koncentrace nad hranicí limitu, na vût inû z nich byly nejvy í hodnoty zaznamenány v roce 1997 a v letech 2002 aï 2003, nejmen í hodnoty byly zaznamenány v období hodinové koncentrace pfiízemního ozónu: cílov imisní limit je dlouhodobû pfiekraãován. Nejvy í hodnoty byly namûfieny v roce 2003, od roku 2004, kdy byly na v ech stanicích namûfieny hodnoty pod limitem, mûfiené koncentrace mírnû narûstají. PrÛmûrné roãní koncentrace benzo(a)pyrenu: bûhem sledovaného období byl pro benzo(a)pyren vykázán roãní prûmûr jednou aï dvakrát na ãtyfiech mûfiicích stanicích. V echny namûfiené hodnoty pfiekroãily cílov imisní limit. PrÛmûrné roãní koncentrace arsenu: nejvy í hodnoty byly zji Èovány v první polovinû sledovaného období (do roku 2000), poté docházelo k poklesu, od roku 2005 mûfiené koncentrace mírnû narûstají. V roce 2007 byl cílov imisní limit pfiekroãen na dvou lokalitách (stanice Kladno- vermov a Stehelãeves). I. POÎADAVKY DOKUMENTÒ ÚMLUVY EHK/OSN ODÁLKOVÉM ZNEâI ËOVÁNÍ OVZDU Í P EKRAâUJÍCÍM HRANICE STÁTÒ Úmluva EHK/OSN o dálkovém zneãi Èování ovzdu í pfiekraãujícím hranice státû 1) z roku 1979 (dále jen CLRTAP ) je pokládána za jeden z nejúspû nûj ích mezinárodních environmentálních právních nástrojû moderní historie a tvofií pátefi mezinárodního práva ochrany ovzdu í. Legislativa ochrany ovzdu í Evropsk ch spoleãenství i âeské republiky do znaãné míry odráïí obsah této úmluvy a zejména jejích navazujících protokolû. Úmluva EHK/OSN o dálkovém zneãi Èování ovzdu í pfiekraãujícím hranice státû má charakter úmluvy rámcové. Podrobnosti regulace t kající se konkrétních typû zneãi Èujících látek jsou formulovány v tzv. protokolech k Úmluvû CLRTAP.Kúmluvû CLRTAP byly dosud pfiijaty následující protokoly: Protokol k Úmluvû o dálkovém zneãi Èování ovzdu í pfiecházejícím hranice státû z r. 1979, o dlouhodobém financování Kooperativního programu pro monitorování a vyhodnocování dálkového ífiení látek zneãi Èujících ovzdu í v Evropû (EMEP) (Îeneva, 1984) Protokol k Úmluvû o dálkovém zneãi Èování ovzdu í pfiecházejícím hranice státû z r. 1979, o sníïení emisí síry nebo jejích tokû, pfiecházejících hranice státû, nejménû o 30 % (Helsinki, 1985) Protokol k Úmluvû o dálkovém zneãi Èování ovzdu í pfiecházejícím hranice státû z r. 1979, o dal ím sníïení emisí síry (Oslo, 1994) Protokol k Úmluvû o dálkovém zneãi Èování ovzdu í pfiecházejícím hranice státû z r. 1979, o sniïování emisí oxidû dusíku nebo jejich tokû pfies hranice státû (Sofie, 1988) Protokol k Úmluvû o dálkovém zneãi Èování ovzdu í pfiecházejícím hranice státû z roku 1979, o omezení emisí tûkav ch organick ch látek nebo jejich tokû pfies hranice státû (Îeneva, 1991) Protokol k Úmluvû o dálkovém zneãi Èování ovzdu í pfiecházejícím hranice státû z roku 1979, o tûïk ch kovech (Århus, 1998) Protokol k Úmluvû o dálkovém zneãi Èování ovzdu í pfiecházejícím hranice státû z roku 1979, o persistentních organick ch polutantech (Århus, 1998) Protokol k Úmluvû o dálkovém zneãi Èování ovzdu í pfiecházejícím hranice státû z roku 1979, o omezování acidifikace, eutrofizace a tvorby pfiízemního ozónu (Göteborg, 1999). PoÏadavky Úmluvy o dálkovém zneãi Èování ovzdu í pfiekraãujícím hranice státû a jejích protokolû jsou formulovány vesmûs na úrovni státu. Tyto poïadavky proto byly z velké ãásti transponovány do zákona ã. 86/2002 Sb., o ochranû ovzdu í, a jeho provádûcích pfiedpisû. Samotná Úmluva se stala souãástí ãeské legislativy jiï vyhlá kou ã. 5/1985 Sb. ministra zahraniãních vûcí ze dne 27. listopadu 1984, o Úmluvû o dálkovém zneãi Èování ovzdu í pfiecházejícím hranice státû. 1) Convention on long-range transboundary air pollution (Geneva, 1979). Pofiadové ãíslo pfiedpisu EU (ãíslování TAIEX): SCRL B 23. Kód CELEX: 21979A1113(01), doplnûno 21986A0704(01)

20 âástka 5/2009 Vûstník právních pfiedpisû Stfiedoãeského kraje Strana 204 Z dokumentû Úmluvy CLRTAP se do fie ení programu sniïování emisí promítají pfiedev ím poïadavky Protokolu k omezení acidifikace, eutrofizace a tvorby pfiízemního ozónu (Göteborgsk protokol). V následujícím pfiehledu je uveden struãn komentáfi k jednotliv m protokolûm Úmluvy CLRTAP. První protokoly âasovû první protokoly této úmluvy byly vûnovány jednak mezinárodní spolupráci v oblasti monitorování a v mûny informací 1) a dále omezování jednotliv ch specifick ch emisí, kdy hlavním cílem tûchto protokolû bylo omezení zneãi Èování slouãeninami (zejména oxidy) síry 2) a dusíku 3). Uvedené protokoly byly zamûfieny pfiedev ím na velké stacionární spalovací zdroje, a v pfiípadû oxidû dusíku i na základní opatfiení v oblasti mobilních zdrojû. VOC protokol V dûsledku fiady smogov ch epizod, k nimï do lo v osmdesát ch letech, byl dal í protokol zamûfien na omezování emisí tûkav ch organick ch slouãenin (VOC volatile organic compound ). Emise VOC spolupûsobí pfii tvorbû tzv. pfiízemního (troposférického) ozónu. Ozón je reaktivní látka napadající bunûãné stûny, která jiï v pomûrnû nízk ch koncentracích po kozuje tkánû organismû a pûsobí rozsáhlé kody na vegetaci. Tzv. VOC protokol stanovil jako hlavní závazek smluvních stran sníïení celkové emise o 30 % vzhledem ke zvolenému referenãnímu roku a fiadu dal ích závazkû t kajících se uplatàování nejlep ích dostupn ch technologií (BAT) a zlep ení emisní inventury a souvisejícího v zkumu. âeská republika splnila základní poïadavek protokolu (sníïení emisí o 30 %), aniï by byla nucena pfiijmout rozsáhlej í opatfiení. Protokoly o tûïk ch kovech, o POPs a Aarhuská úmluva Po dokonãení VOC-protokolu byly je tû dokonãeny rozpracované protokoly zamûfiené na omezování emisí dal ích dvou v znamn ch skupin zneãi Èujících látek tûïk ch kovû a persistentních organick ch polutantû, které oba âr podepsala souãasnû s Aarhuskou úmluvou (o úãasti vefiejnosti na rozhodování a pfiístupu k právní ochranû v záleïitostech Ïivotního prostfiedí) v r Závazky vypl vající z obou tûchto protokolû se t kají zejména stanovení emisních limitû a poïadavku uplatnûní BAT. Pfiíslu né limitní hodnoty jsou jiï souãástí ãeské legislativy ochrany ovzdu í. Aarhuská úmluva tvofií k protokolûm úmluvy CLRTAP strategick doplnûk ukládá orgánûm státní správy systematicky informovat vefiejnost a brát v úvahu pfiipomínky vefiejnosti k záleïitostem t kajícím se Ïivotního prostfiedí. Protokol k omezení acidifikace, eutrofizace a tvorby pfiízemního ozónu (Göteborgsk protokol) estiletá prodleva mezi vyhotovením textu VOC protokolu (v r. 1991) a nábûhem jeho úãinnosti vedla k jeho podstatnému zastarání. V roce 1997 jiï byla zfiejmá nedostateãnost poïadavkû VOC protokolu k podstatnému omezení v skytu zv en ch koncentrací pfiízemního ozónu, a byl proto vypracován podstatnû modernûj í Protokol k omezení acidifikace, eutrofizace a tvorby pfiízemního ozónu (Göteborgsk protokol). Tento protokol mûl za úkol: ve vztahu k troposférickému ozónu dosáhnout soubûïného sniïování emisí obou hlavních prekurzorû jeho tvorby (VOC i NO x ). omezit pfietrvávající acidifikaci ekosystémû v dûsledku imisí kysel ch polutantû omezit pfietrvávající eutrofizaci ekosystémû v dûsledku imisí slouãenin dusíku vãetnû amoniaku Evropská unie jako smluvní strana zpracovala jako implementaãní pfiedpis Göteborgského protokolu smûrnici o rozpou tûdlech 99/13/ES a smûrnici o národních emisních stropech. 1) Protokol o dlouhodobém financování kooperativního programu pro monitorování a vyhodnocování dálkového pfienosu látek zneãi Èujících ovzdu- í v Evropû (EMEP) 2) Protokol o sníïení emisí (slouãenin) síry nebo jejich tokû pfiecházejících hranice státû, nejménû o 30 %; protokol o dal ím sníïení emisí (slouãenin) síry 3) Protokol o sniïování emisí oxidû dusíku nebo jejich tokû pfies hranice státû

21 Strana 205 Vûstník právních pfiedpisû Stfiedoãeského kraje âástka 5/2009 Do ãeské legislativy byly poïadavky uveden ch dokumentû zahrnuty v zákonu ã. 86/2002 Sb., o ochranû ovzdu í a v zákonu ã. 76/2002 Sb., o integrované prevenci (IPPC). Smûrnice o rozpou tûdlech byla do ãeské legislativy transponována vyhlá kou ã. 355/2002 Sb., kterou se stanoví emisní limity a dal í podmínky provozování ostatních stacionárních zdrojû zneãi Èování ovzdu í emitujících tûkavé organické látky z procesû aplikujících organická rozpou tûdla a ze skladování a distribuce benzinu, ve znûní vyhlá ky ã. 509/2005 Sb., která navíc nûkteré poïadavky je - tû zpfiísàuje. Jak jiï bylo uvedeno, pfiedstavuje právû Göteborgsk protokol nejv znamnûj í protokol CLRTAP ve vztahu k pfiedkládanému programu sniïování emisí, neboè stanoví smluvním stranám závazné emisní stropy pro oxid sifiiãit, oxidy dusíku, amoniak a tûkavé organické látky. Z národních emisních stropû pro âeskou republiku jsou pak odvozeny hodnoty krajsk ch emisních stropû, jejichï dosaïení je jedním z hlavních cílû pfiedkládaného Programu sni- Ïování emisí Stfiedoãeského kraje. J. HODNOCENÍ DOSAÎITELNOSTI EMISNÍCH STROPÒ STANOVEN CH PRO ST EDOâESK KRAJ V ROCE 2010 Emisní stropy jsou stanoveny v návaznosti na poïadavky Göteborgského protokolu pro oxid sifiiãit, oxidy dusíku, amoniak a tûkavé organické látky. Do ãeské legislativy byly pfieneseny nafiízením vlády ã. 351/2002 Sb., které stanoví závaznou hodnotu národního emisního stropu a doporuãené hodnoty pro jednotlivé kraje. V roce 2003 bylo nafiízení vlády ã. 351/2002 Sb., stanovící emisní stropy, nafiízením vlády ã. 417/2003 Sb., novelizováno. Hodnoty doporuãen ch hodnot krajsk ch emisních stropû pro Stfiedoãesk kraj stanoven ch nafiízení vlády jsou uvedeny v tab. J.1. Tab. J.1 Hodnoty doporuãen ch emisních stropû pro Stfiedoãesk kraj (kt.rok 1 ) Tabulka J.2 pak uvádí porovnání mnoïství emisí produkovan ch na území Stfiedoãeského kraje v období let s úrovní emisních stropû pro jednotlivé látky. Porovnání v voje emisí ve vztahu k emisním stropûm je patrné také z grafû.

22 âástka 5/2009 Vûstník právních pfiedpisû Stfiedoãeského kraje Strana 206 Tab. J.2 Porovnání produkce emisí na území Stfiedoãeského kraje v období s doporuãen mi emisními stropy dle nafiízení vlády ã. 417/2003 Sb. Oxid sifiiãit Z porovnání je zfiejmé, Ïe emise SO 2 sice v poãáteãním období (rok 2001) dosahovaly témûfi k úrovni pozdûji stanoveného emisního stropu, av ak po celé období v zásadû setrvale klesaly a v souãasnosti se pohybují témûfi 20 % pod úrovní emisního stropu. Splnûní emisního stropu v roce 2010 je moïné pfiedpokládat s dostateãnou rezervou. Oxidy dusíku V pfiípadû oxidû dusíku je situace odli ná. Celkové emise NO x jiï v poãáteãním období mírnû pfiekraãovaly hodnotu emisního stropu. Bûhem let pak emise celkovû narostly cca o 5 %, i kdyï v nûkter ch letech dochází k meziroãním poklesûm. V roce 2007 tak emise pfiekraãovaly strop témûfi o 10 %. Je nutno konstatovat, Ïe splnûní emisního stropu jiï v roce 2010 bude velmi problematické.

23 Strana 207 Vûstník právních pfiedpisû Stfiedoãeského kraje âástka 5/2009 V razn problém pfiedstavuje zejména omezená moïnost pfiímé regulace emisí oxidû dusíku z mobilních zdrojû opatfieními pfiijíman mi na úrovni kraje. Emise z dopravy pfiitom pfiedstavují nadpoloviãní vût inu emisí NO x v kraji (57 %). Vzhledem k relativnû velmi krátkému termínu nelze pfiedpokládat, Ïe by bylo moïné do roku 2010 pfiijmout opatfiení k razantní zmûnû dosavadního v voje a v sledné mnoïství emisí tak bude odrazem jiï realizovan ch nebo zahájen ch aktivit. Tûkavé organické látky Emise VOC se dlouhodobû pfiíli nemûní, zûstávají stabilnû na úrovni % pod hranicí krajského emisního stropu. Je tak moïné oãekávat splnûní emisního stropu v roce Pfiesto je v ak nutno dále emise VOC sniïovat, neboè na celém území kraje dochází k pfiekraãování limitû pro ozón, jehoï jsou VOC prekurzorem. Amoniak Emise amoniaku je tû v roce 2001 dosahovaly nad úroveà (pozdûji stanoveného) emisního stropu, av ak v následujícím období setrvale a pomûrnû v raznû klesaly. Souãasné emise jsou o 33 % niï í neï je úroveà emisního stropu, jehoï splnûní je tak moïno s jistotou pfiedpokládat. Závûrem je tak moïno konstatovat, Ïe nejv znamnûj í problém pfiedstavují emise oxidû dusíku, u nichï bude splnûní emisního stropu jiï v roce 2010 velmi problematické a v souãasnosti jiï ani není moïné dan v voj do roku 2010 reálnû ovlivnit. Je proto nutno zamûfiit se na sniïování emisí i v následujícím období. Jedná se o pomûrnû nároãn nesnadn úkol, neboè vût ina emisí NO x je tvofiena mobilními zdroji, jejichï emise lze z pozice kraje jen velmi obtíïnû ovlivnit. Nástroje na úrovni kraje je tak nutno doplàovat poïadavky na uplatàování nástrojû i na celostátní úrovni (podpora obmûny vozidel, emisní limity atd.). K. ROZBOR STAVU A HODNOCENÍ PLNùNÍ EMISNÍCH LIMITÒ A DAL ÍCH PODMÍNEK K PROVOZOVÁNÍ ZDROJÒ ZNEâI ËOVÁNÍ OVZDU Í NA ÚZEMÍ KRAJE Hodnoty emisních limitû urãují pfiípustnou úroveà emisí pro jednotlivé zneãi Èující látky nebo jejich stanovené skupiny. Dûlí se na: obecné emisní limity, které jsou stanoveny pro jednotlivé zneãi Èující látky nebo jejich stanovené skupiny specifické emisní limity, které jsou stanoveny pfiímo u konkrétních stacionárních zdrojû. Provozovatelé zdrojû, které nejsou schopny dodrïet emisní limity, byli povinni ve stanovené lhûtû pfiedloïit plány sníïení emisí u zdroje zneãi Èování. V kompetenci krajského úfiadu pak je moïnost tento plán schválit, a tím uloïit provozovateli povinnost plnit plán sníïení emisí namísto povinnosti plnit emisní limit. Obecnû lze konstatovat, Ïe u naprosté vût iny zdrojû zneãi Èování jsou emisní limity plnûny, nebo se jedná o zdroje, které mají krajsk m úfiadem schválen plán sníïení emisí. U malé ãásti zdrojû v ak z rûzn ch dûvodû dochází k pfiekraãování limitû nebo k neplnûní jin ch v znamn ch povinností provozovatele (dle údajû âeské inspekce Ïivotního prostfiedí se jedná cca o 7 % z celkového poãtu kontrol). V následujícím pfiehledu jsou uvedeny nejv znamnûj í pfiípady (s pokutou nad 100 tis. Kã), zji tûné âeskou inspekcí Ïivotního prostfiedí v období od roku 2006 na území Stfiedoãeského kraje. Uvedeny jsou jak pfiípady pfiekraãování emisních limitû, tak i dal í pfiípady neplnûní podmínek k provozování zdrojû zneãi Èování.

24 âástka 5/2009 Vûstník právních pfiedpisû Stfiedoãeského kraje Strana 208 Tab. K.1 Pfiehled pokut nad Kã pravomocnû uloïen ch âiîp v období od 2006 zdroje zneãi Èování REZZO 1 provozy na území Stfiedoãeského kraje V roce 2008 nebyla zdrojûm REZZO 1 na území Stfiedoãeského kraje udûlena pokuta v oblasti ochrany ovzdu í ve v i nad 100 tis. Kã. L. PODPÒRNÉ AKTIVITY PRO OMEZOVÁNÍ EMISÍ NA ÚZEMÍ KRAJE Mezi podpûrné aktivity je moïné zafiadit soubory nástrojû, opatfiení a ãinnosti, které jsou provádûny s jin m primárním cílem neï sníïení emisí zneãi Èujících látek, ale souãasnû pfiispívají (ãi mohou pfiispût) i ke zlep ení emisní a imisní situace. Jedná se zejména o: územní plánování podporu vefiejné dopravy budování tras kolejové hromadné dopravy budování silniãních obchvatû mûst a obcí regulaci dopravy v centrech mûst a obcí, parkovací politiku

25 Strana 209 Vûstník právních pfiedpisû Stfiedoãeského kraje âástka 5/2009 podporu cyklistické a pû í dopravy rozvoj plynofikace sídel a sítí centrálního zásobování teplem rekonstrukce topn ch systémû a energetick ch zdrojû sniïování energetické nároãnosti ve v ech sférách ãinnosti zateplování budov revitalizaci území mûst a obcí, v sadby zelenû na urbanizovan ch plochách zakládání prvkû vegetace v zemûdûlské krajinû environmentální vzdûlávání, v chovu a osvûtu. M. ZÁKLADNÍ NÁSTROJE PROGRAMU SNIÎOVÁNÍ EMISÍ Pfiedkládan Program sniïování emisí je zpracován soubûïnû s Integrovan m programem ke zlep ení kvality ovzdu í Stfiedoãeského kraje. Pro oba programy je zpracována jednotná sada nástrojû a opatfiení, které mají za cíl dosáhnout sníïení produkce emisí zneãi Èujících látek a souãasnû i zlep ení kvality ovzdu í. Spoleãn m cílem stanoven ch opatfiení je dosaïení doporuãen ch hodnot krajsk ch emisních strojû, imisních limitû a cílov ch imisních limitû. Popis jednotliv ch nástrojû a opatfiení je uveden v rámci programu ke zlep ení kvality ovzdu í a jeho programového dodatku. V následující tabulce je uveden jejich pfiehled spolu se zaãlenûním podle bodu M. pfiílohy ã. 2 zákona ã. 86/2002 Sb., o ochranû ovzdu í, ve znûní pozdûj ích pfiedpisû, tj.: 1. technická a technologická opatfiení 2. technicko-organizaãní opatfiení 3. administrativní opatfiení 4. evidence stacionárních zdrojû zneãi Èování 5. inventarizace emisí (a imisí) 6. schválené zásady spolupráce orgánu kraje s orgány obcí a dal ími orgány vefiejné správy 7. dohody orgánu kraje s provozovateli zdrojû zneãi Èování ovzdu í a dal ími subjekty 8. práce s vefiejností sniïování emisí produkovan ch domácnostmi 9. vyuïívání ekonomick ch nástrojû. Vpfiehledu jsou uvedeny i vybrané konkrétní aktivity, které budou realizovány pfiímo orgány Stfiedoãeského kraje v rámci programu sniïování emisí a programu ke zlep ení kvality ovzdu í. Tab. M.1 Pfiehled opatfiení ke sníïení emisí a zlep ení kvality ovzdu í

26 âástka 5/2009 Vûstník právních pfiedpisû Stfiedoãeského kraje Strana 210

27 Strana 211 Vûstník právních pfiedpisû Stfiedoãeského kraje âástka 5/2009 N. FINANâNÍ ZAJI TùNÍ PROGRAMU Realizace opatfiení obsaïen ch v pfiedkládaném programu sniïování emisí a v souvisejícím programu ke zlep ení kvality vzdu í bude celkovû vyuïívat tfií základních skupin zdrojû financování: rozpoãet Stfiedoãeského kraje a rozpoãty obcí a mûst fondy, granty a dotace soukromé prostfiedky vlastníkû a provozovatelû zdrojû zneãi Èování ãi vlastníkû a uïivatelû objektû. VyuÏití první a tfietí skupiny zdrojû financování je zfiejmé. Jak kraj, mûsta a obce, tak i soukromí vlastníci, provozovatelé nebo uïivatelé konkrétních objektû mohou realizovat libovolné z v e uveden ch opatfiení s vyuïitím vlastních finanãních prostfiedkû, pfiípadnû z úvûru apod. V znamnou ãást (zejména u mûst a obcí, ale pravdûpodobnû iuobyvatelstva) zde bude tvofiit spolufinancování projektû, na nûï bude ãást prostfiedkû získána z rûzn ch dotaãních titulû. Specifické je postavení rozpoãtu Stfiedoãeského kraje, kter bude (tak jako dosud) vyuïíván pfiímo pro realizaci nûkter ch opatfiení, ale souãasnû bude slouïit i jako zdroj prostfiedkû pro krajské dotaãní fondy. Velmi v znamn m zdrojem spolufinancování v ech opatfiení budou prostfiedky z fondû Evropské unie, jakoïto i z národních a krajsk ch fondû, jejichï popis je uveden v následujícím pfiehledu. N.1 Fondy Evropské unie Dotaãní podpora realizace vyjmenovan ch opatfiení ke sníïení emisí a ke zlep ení kvality ovzdu í bude realizována zejména prostfiednictvím Operaãního programu Îivotní prostfiedí, z Operaãního programu Doprava, z Regionálního operaãní programu NUTS II Stfiední âechy a ãásteãnû i z Integrovaného operaãního programu. N.1.1 Operaãní program Îivotní prostfiedí Podporu z Operaãního programu Îivotní prostfiedí je moïné oãekávat v rámci následujících prioritních os tohoto programu: Prioritní osa 2. Zlep ování kvality ovzdu í a sniïování emisí podporuje následující projekty: Zlep ení kvality ovzdu í a omezování pra nosti: pofiízení nízkoemisního spalovacího zdroje (napfi. kotle) nejlep í emisní tfiídy novû budované rozvody tepla vãetnû centrálního zdroje roz ífiení stávajících stfiedotlak ch plynovodû v sadba a regenerace izolaãní zelenû oddûlující obytnou zástavbu od prûmyslov ch staveb ãi komerãních areálû nebo frekventovan ch dopravních koridorû SniÏování produkce emisí: rekonstrukce spalovacích zdrojû s instalovan m v konem vût ím neï 5 MW pro sníïení emisí oxidu dusíku a prachov ch ãástic rekonstrukce nespalovacích zdrojû pro sníïení nebo instalace dodateãn ch zafiízení pro záchyt emisí oxidû dusíku nebo prachov ch ãástic vypou tûn ch do ovzdu í opatfiení vedoucí ke sníïení emisí ãpavku a tûkav ch organick ch látek do ovzdu í. Prioritní osa 3. UdrÏitelné vyuïívání zdrojû energie podporuje následující projekty s vazbou na pfiedkládan program sniïování emisí a související program ke zlep ení kvality ovzdu í: V roba tepla: v stavba a rekonstrukce lokálních i centrálních zdrojû tepla vyuïívajících obnovitelné zdroje energie pro vytápûní, chlazení a ohfiev teplé vody.

28 âástka 5/2009 Vûstník právních pfiedpisû Stfiedoãeského kraje Strana 212 Bezemisní zdroje energie: instalace fotovoltaick ch systémû pro v robu elektfiiny v stavba a rekonstrukce vûtrn ch a mal ch vodních elektráren kombinovaná v roba elektfiiny a tepla z geotermální energie. Úspory energie a vyuïívání odpadního tepla: sniïování spotfieby energie zlep ením tepelnû technick ch vlastností obvodov ch konstrukcí budov implementace mûfiicí a regulaãní techniky v systémech vytápûní a chlazení aplikace technologií na vyuïití odpadního tepla. Prioritní osa 5. Omezování prûmyslového zneãi tûní a environmentálních rizik podporuje následující projekty pfiispívající k omezování emisí, tím i k naplnûní cílû tohoto programu sniïování emisí: technologie pro monitoring a omezování prûmyslového zneãi tûní v stavba a rekonstrukce zafiízení pro sníïení míry rizika a omezování následkû závaïn ch havárií. Prioritní osa 6. Zlep ování stavu pfiírody a krajiny podporuje následující projekty pfiispívající ke sníïení pra nosti, a tím i k naplnûní cílû tohoto programu sniïování emisí: Obnova krajinn ch struktur realizace vegetaãních opatfiení v krajinû (v sadba a obnova remízû, alejí, soliterních stromû, vûtrolamû, územní systém ekologické stability atd.). Podpora regenerace urbanizované krajiny zakládání a revitalizace v znamné sídelní zelenû, individuální zakládání a obnova parkû, stromofiadí, hfibitovû, mûstsk ch a obecních lesoparkû atd. Prioritní osa 7. Rozvoj infrastruktury pro environmentální vzdûlávání, poradenství a osvûtu podporuje následující projekty v informaãní a osvûtové oblasti, pfiispívající k naplnûní cílû tohoto programu sniïování emisí: tvorba materiálû a pomûcek pro realizaci environmentálních vzdûlávacích programû, poskytování environmentálního poradenství a informací. N.1.2 Operaãní program Doprava Operaãní program Doprava podporuje (ve vztahu k tomuto programu sniïování emisí) zejména velké investiãní akce v oblasti dopravní infrastruktury v stavbu a rekonstrukci dálnic, rychlostních silnic, silnic I. tfiídy a Ïeleznic. V fiadû pfiípadû se jedná o projekty s velmi v znamn m pfiínosem ke zlep ení kvality ovzdu í v dotãen ch mûstech a obcích (budování obchvatû) a s v razn m potenciálem pfievzetí ãásti automobilové dopravy (Ïelezniãní sítû). Jedná se ov em vesmûs o akce na komunikacích mimo správní pûsobnost Stfiedoãeského kraje. Ve vazbû na program sniïování emisí a související program ke zlep ení kvality ovzdu í pak lze uvést následující ãtyfii prioritní osy a jejich oblasti intervence. Prioritní osa 1 Modernizace Ïelezniãní sítû TEN-T: modernizace a rozvoj Ïelezniãních tratí sítû TEN-T vãetnû Ïelezniãních uzlû zahrnuje dokonãení modernizace tranzitních koridorû, pokraãování ve v stavbû dal ích úsekû sítû TEN-T, modernizace rozhodujících Ïelezniãních uzlû na síti TEN-T, rekonstrukce dal ích Ïelezniãních tratí a realizaci technick ch opatfiení k minimalizaci vlivû dokonãen ch staveb na Ïivotní prostfiedí a vefiejné zdraví. Prioritní osa 2 V stavba a modernizace dálniãní a silniãní sítû TEN-T modernizace a rozvoj dálnic a silnic sítû TEN-T pokraãování ve v stavbû dal ích úsekû sítû TEN-T, modernizace a zkapacitnûní jiï provozovan ch úsekû kategorie D, R a silnic I. tfiídy sítû TEN-T, realizace technick ch opatfiení k minimalizaci vlivû dokonãen ch staveb na Ïivotní prostfiedí a vefiejné zdraví a ke zv ení bezpeãnosti, investice do infrastruktury ke zlep ení dohledu nad bezpeãností a plynulostí provozu. rozvoj inteligentních dopravních systémû v silniãní dopravû a systémû ke zv ení bezpeãnosti a plynulosti silniãní dopravy zahrnuje postupnou realizaci telematick ch systémû zejména na dálnicích a navazujících silnicích.

29 Strana 213 Vûstník právních pfiedpisû Stfiedoãeského kraje âástka 5/2009 Prioritní osa 3 Modernizace Ïelezniãní sítû mimo síè TEN-T modernizace a rozvoj Ïelezniãní sítû mimo síè TEN-T modernizace dûleïit ch tratí a Ïelezniãních uzlû vãetnû pfieloïek, rekonstrukci dal ích tratí vãetnû zaji tûní interoperability a budování pfieloïek, postupnou elektrizaci dal ích Ïelezniãních tratí, uvedení do optimálního stavu celostátních a vybran ch regionálních tratí, investice na národní síti, které umoïní její provázání na dráïní systémy regionální a mûstské hromadné dopravy a realizaci technick ch opatfiení k minimalizaci vlivû dokonãen ch staveb na Ïivotní prostfiedí a vefiejné zdraví. Prioritní osa 4 Modernizace silnic I. tfiídy mimo TEN-T rekonstrukce a modernizace na silnicích I. tfiídy mimo TEN-T zahrnuje zaji tûní kvalitní sítû silnic I. tfiídy, modernizaci a odstraàování závad na silnicích I. tfiídy, budování silnic I. tfiídy slouïících jako obchvaty, zklidàování dopravy v obydlené zástavbû, investice ke zv ení plynulosti dopravy na silnicích I. tfiíd, postupnou implementaci telematick ch systémû na silnicích I. tfiídy, zabezpeãení dostateãné kapacity silniãní infrastruktury v pfiíhraniãních a citliv ch oblastech, realizaci technick ch opatfiení vedoucích k minimalizaci vlivû jiï dokonãen ch staveb na jednotlivé sloïky Ïivotního prostfiedí a vefiejného zdraví a ke zv ení bezpeãnosti a drobné investiãní akce na podporu bezpeãnosti provozu. Zejména prioritní osa 4 pfiedstavuje ve vztahu k pfiedkládanému programu v znamn zdroj finanãních prostfiedkû, neboè se nejvíce pfiibliïuje lokální a regionální úrovni projektû, která je v tomto projektu nejvíce obsaïena. UmoÏÀuje financovat opatfiení na komunikacích I. tfiídy pfiedev ím obchvaty, dále pak odstranûní bodov ch problémû, zklidnûní dopravy v obcích, zavádûní moderních technologií a znaãení atd. N.1.3 Regionální operaãní program NUTS II Stfiední âechy Regionální operaãní program Stfiední âechy je v znamn m pfiedev ím s ohledem na podporu projektû v oblasti dopravní infrastruktury a omezování pra nosti v sadbami zelenû. Jedná se o následující prioritní osy a oblasti podpory. Prioritní osa 1 Doprava Oblast podpory 1.1. Regionální dopravní infrastruktura rekonstrukce, modernizace a v omezené mífie v stavba souvisl ch úsekû silnic II. a III. tfiídy (zaji tûní dostupnosti center a napojení hlavních silniãních tahû na síè TEN-T, zaji tûní tangenciálního spojení stfiedoãesk ch mûst, zkvalitnûní silnic soubûïn ch s nadregionální komunikaãní sítí, obchvaty) odstraàování místních bodov ch závad (napfi. úrovàová kfiíïení), v stavba a rekonstrukce mostû, úprava nebezpeãn ch míst (napfi. nepfiehledné a technicky nevyhovující Ïelezniãní pfiejezdy) a dopravnû závadn ch kfiiïovatek (napfi. pfietíïené kfiiïovatky v okolí Prahy) na silnicích II. a III. tfiídy úprava frekventovan ch silnic II. a III. tfiídy v blízkosti sídel s vazbou na sniïování nepfiízniv ch dopadû dopravy na obyvatelstvo (napfi. protihlukové stûny, protipra ná opatfiení, apod.) zavádûní moderních technologií a znaãení na silnicích II. a III. tfiídy v stavba, rekonstrukce a modernizace místních komunikací (vãetnû v stavby chodníkû a infrastruktury, která je nutná k realizaci komunikace a jejíï pozdûj í v stavba by komunikaci naru ila) ve vlastnictví obcí v obcích nad 500 obyvatel za úãelem zlep ení napojení stávajících rozvojov ch prûmyslov ch areálû na regionální silniãní síè. Oblast podpory 1.2. UdrÏitelné formy vefiejné dopravy rekonstrukce nevyhovujících a v stavba nov ch zastávek vefiejné dopravy vãetnû bezbariérové úpravy a souvisejícího vybavení rekonstrukce, modernizace a budování nov ch pfiestupních terminálû integrované vefiejné dopravy zfiizování a roz ifiování odstavn ch ploch systému Bike and Ride u Ïelezniãních zastávek a v znamn ch autobusov ch terminálû zfiizování a roz ifiování odstavn ch ploch systému Park and Ride u Ïelezniãních zastávek a v znamn ch autobusov ch terminálû zavádûní moderních a ekologick ch technologií ve vefiejné dopravû (napfi. telematika), nákup vozového parku silniãní vefiejné dopravy se zfietelem na ekologick provoz a vyuïívání alternativních paliv a osoby se sníïenou schopností pohybu a orientace. Podpora obnovy vozového parku dráïních vozidel hromadné pfiepravy osob. Podporovány budou projekty provozovatelû dráïní dopravy na nákup nov ch vlakov ch souprav, které budou provozovány na pfiedem urãen ch tratích.

30 âástka 5/2009 Vûstník právních pfiedpisû Stfiedoãeského kraje Strana 214 zavádûní systému Stfiedoãeské integrované dopravy (SID) na území Stfiedoãeského kraje. v stavba infrastruktury pro ekologickou dopravu (napfi. v stavba plniãek CNG a LPG) pro vyuïití ve vefiejné dopravû v stavba cyklistick ch stezek a cyklistick ch pruhû ve v ech oblastech s potenciálem rozvoje pravidelné cyklistické dopravy realizace opatfiení pro zv ení bezpeãnosti cyklistické dopravy. Podporovány budou projekty s primárním vyuïitím pro kaïdodenní cyklistickou dopravu. Nebudou podporovány projekty primárnû zamûfiené na rozvoj cestovního ruchu. realizace opatfiení pro preferenci cyklistické dopravy na silniãních komunikacích s primárním vyuïitím pro kaïdodenní cyklistickou dopravu. Prioritní osa 3 Integrovan rozvoj území Oblast podpory 3.1. Rozvoj regionálních center úprava a vybavení vefiejn ch prostranství (napfi. vefiejná zeleà, vefiejné osvûtlení, mûstsk mobiliáfi) mimo prostor sídli È místní a úãelové obsluïné komunikace bezprostfiednû souvisící s revitalizací území (rekonstrukce, modernizace a v omezené mífie i v stavba) rekonstrukce, modernizace a v stavba infrastruktury pro mûstskou vefiejnou dopravu obnova vozového parku mûstské vefiejné dopravy se zfietelem na ekologick provoz a osoby se sníïenou schopností pohybu a orientace. Oblast podpory 3.2. Rozvoj mûst úprava a vybavení vefiejn ch prostranství (napfi. vefiejná zeleà, vefiejné osvûtlení, mûstsk mobiliáfi) místní a úãelové obsluïné komunikace bezprostfiednû související s revitalizací území (rekonstrukce, modernizace a v omezené mífie i v stavba). Oblast podpory 3.3. Rozvoj venkova úprava a vybavení vefiejn ch prostranství (napfi. vefiejná zeleà, vefiejné osvûtlení, mûstsk mobiliáfi) místní a úãelové obsluïné komunikace bezprostfiednû související s revitalizací území (rekonstrukce, modernizace a v omezené mífie i v stavba). N.1.4 Integrovan operaãní program Integrovan operaãní program je celkovû zamûfien zejména na fie ení spoleãn ch regionálních problémû v oblastech infrastruktury pro vefiejnou správu, vefiejné sluïby a územní rozvoj. Je moïné jej ãásteãnû vyuïít pro financování opatfiení k omezení pra nosti a úsporn ch opatfiení v prostoru sídli È, a to prostfiednictvím prioritní osy 5, která obsahuje mimo jiné následující podporované aktivity. Prioritní osa 5 Národní podpora územního rozvoje Oblast podpory 5.2. Zlep ení prostfiedí v problémov ch sídli tích a) Revitalizace vefiejn ch prostranství úpravy sídli tního prostoru, napfi. úprava, obnova ãi v sadba vefiejné zelenû, zv ení podílu nezpevnûn ch travnat ch ploch, parkové úpravy vãetnû pofiízení a obnovy mûstského mobiliáfie (laviãky apod.) v stavba, rekonstrukce a sanace dopravní infrastruktury, napfi. spojek místních komunikací, parkovacích ploch, pû ích komunikací, chodníkû, cyklistick ch stezek, vefiejn ch prostranství budování ãi modernizace rekreaãních ploch jako souãást sídli È, vãetnû úprav a zfiizování dûtsk ch hfii È, vodních ploch a dal ích ploch pro vefiejné rekreaãní a sportovní vyuïití. b) Regenerace bytov ch domû zateplení obvodového plá tû domu, zateplení vybran ch vnitfiních konstrukcí, napfi. fasády, v mûny oken a dvefií ve fasádû rekonstrukce technického vybavení domû (napfi. modernizace otopné soustavy, v mûna rozvodû tepla, plynu a vody, modernizace vzduchotechniky, v tahû).

31 Strana 215 Vûstník právních pfiedpisû Stfiedoãeského kraje âástka 5/2009 N.2 Mezinárodní spolupráce (mimo fondy EU) Vedle fondû Evropské unie je moïné jako dal í zdroj financování vyuïít finanãní mechanismy EHP/Norsko (tzv. norské fondy ) a Program v carsko-ãeské spolupráce (tzv. v carské fondy ). N.2.1 Finanãní mechanismus EHP/Norsko V roce 2003 pak podepsána Dohoda o úãasti âeské republiky v Evropském hospodáfiském prostoru (EHP). V rámci této dohody byl zaveden i nov finanãní mechanismus, jehoï prostfiednictvím se Norské království, Islandská republika a Lichten tejnské kníïectví zavazují pfiispívat zemím pfiistupujícím do EHP na vybrané typy projektû, mimo jiné i v oblasti Ïivotního prostfiedí. Norsko bude navíc pfiispívat i pomocí bilaterálního tzv. zvlá tního norského finanãního nástroje. âástka alokovaná pro âeskou republiku pro pûtileté období ãinila cca 2,8 mld. Kã. V souãasné dobû probíhají jednání ke sjednání mechanismû pro období V období let byly v rámci Prioritní oblasti 2. Ochrana Ïivotního prostfiedí podporovány mimo jiné následující typy projektû: 2.2 Monitorovací systémy v regionech a následné vyuïívání v sledkû monitorování 2.3 Environmentální vzdûlávání pro v echny úrovnû státní a vefiejné administrativy 2.5 Podpora vyuïití biopaliv a alternativních zdrojû energie jako druhotného zdroje energie na místní úrovni 2.6 Redukce skleníkov ch plynû v âeské republice 2.8 Podpora technologií pro sníïení zplodin a spotfiebu paliv, zv ení bezpeãnosti zejména ve vefiejné dopravû. N.2.2 Program v carsko-ãeské spolupráce Program v carsko-ãeské spolupráce umoïní âeské republice pfiijímat bûhem let , finanãní pomoc v carska ve v i 109,78 milionu v carsk ch frankû, coï je pfiibliïnû 1,744 miliardy korun. Z této ãástky je pfiibliïnû 30 milionû frankû, tedy témûfi pûl miliardy korun, urãeno pro oblast Ïivotního prostfiedí a infrastruktury. Projekty jsou sice zamûfieny pfiedev ím do oblastí Moravskoslezského, Olomouckého a pfiípadnû Zlínského kraje, ale mohou b t podporovány i projekty na území jin ch krajû. Z hlediska pfiedkládaného programu je v znamná zejména oblast podpory 2. Îivotní prostfiedí a infrastruktura,vjejímï rámci jsou podporovány mimo jiné následující typy projektû: zavádûní systémû obnoviteln ch zdrojû energie zlep ení energetické efektivity, napfi. sníïení energetick ch ztrát modernizace tepeln ch elektráren a dálkov ch vytápûcích soustav opatfiení v sektoru vefiejné dopravy a vefiejného sektoru s cílem sníïit zneãi tûní ovzdu í pfiíprava projektû pro velké dopravní investiãní projekty v rámci velk ch projektû pfiíprava a implementace koncepcí managementu dopravy malé a dobfie zacílené projekty vefiejné dopravy. N.3 Národní fondy a státní rozpoãet Národní fondy pfiedstavují v znamn, i kdyï z hlediska konkrétních projektû pfieváïnû doplàkov zdroj financování. Zcela zásadní v znam mají ve sv ch tematick ch okruzích tfii fondy: a) Státní fond dopravní infrastruktury pfiedstavuje rozhodující zdroj financování v stavby dopravní infrastruktury, ve vazbû na pfiedkládan program tedy zejména obchvatû obcí a mûst, dále projektû na odstranûní bodov ch problémû a také cyklotras a cyklostezek b) Program podpory obnovy vozidel mûstské hromadné dopravy a vefiejné linkové dopravy dotaãní program Ministerstva dopravy. Dotace je poskytována dopravcûm, ktefií zabezpeãují dopravní obsluïnost území v reïimu smlouvy o závazku vefiejné sluïby.

32 âástka 5/2009 Vûstník právních pfiedpisû Stfiedoãeského kraje Strana 216 V e dotace na obnovu autobusû vefiejné linkové dopravy je stanovena fixní ãástkou, vyhla ovanou Ministerstvem dopravy na pfiíslu n kalendáfiní rok, a je odstupàována podle délky autobusu. Dotace v ak nesmí pfiekroãit 25 % ceny autobusu. Pro rok 2009 byly vyhlá eny dotace ve v i uvedené v tab. N.1. Z hlediska pfiedkládaného programu je v znamná skuteãnost, Ïe dotace mûïe b t nav ena o dal ích 500 tis. Kã u autobusu na plynov pohon (nejv e v ak o 50 % rozdílu pofiizovací ceny proti naftovému autobusu ). Tab. N.1 Dotace MD obnovy vozidel vefiejné dopravy rok 2009 c) Program Zelená úsporám jedná se o pokraãování ãásti B. dlouholetého Státního programu na podporu úspor energie a vyuïití obnoviteln ch zdrojû energie (tj. ãást v kompetenci MÎP, vûnovaná oblasti obytné zástavby). V znamná je pfiedev ím skuteãnost, Ïe vzhledem k objemu alokovan ch prostfiedkû se jedná v zásadû o nárokovou dotaci pro ty Ïadatele, ktefií splní podmínky programu. Na druhou stranu se v ak zatím projevuje pomûrnû mal zájem vefiejnosti, coï je v ak pravdûpodobnû dáno krátkou dobou trvání programu. âásteãnû se projevují i relativnû pfiísné podmínky programu. Dle dostupn ch informací v ak v pfiípadû neãerpání dotací v potfiebném objemu budou tyto podmínky ãásteãnû zmírnûny. Z dal ích národních zdrojû financování pak lze uvést zejména: Ostatní ãásti Státního programu na podporu úspor energie a vyuïití obnoviteln ch zdrojû energie, zejména jeho ãást A. (program EFEKT), zamûfienou na podnikovou sféru, ale i dal í resortní ãásti (doprava, zemûdûlství atd.) viz kap. E. Národní programy Státního fondu Ïivotního prostfiedí, jejichï rozsah je v ak v souãasné dobû v raznû omezen a ve vazbû na pfiedkládan program sniïování emisí se t ká prakticky jen oblasti environmentálního vzdûlávání, v chovy a osvûty Program rozvoje venkova âr obsahuje nûkterá opatfiení z oblasti rozvoj vesnic, které lze vyuïít i na sniïování pra nosti v sídlech (v sadba a údrïba zelenû, údrïba vefiejn ch prostranství) Pfiímé financování ze státního rozpoãtu mûïe b t pfiím m zdrojem financování konkrétního opatfiení na základû rozhodnutí Vlády âr nebo Poslanecké snûmovny Parlamentu âr. N.4 Fondy a rozpoãet Stfiedoãeského kraje N.4.1 Fond Ïivotního prostfiedí Stfiedoãeského kraje Jedním z nejv znamnûj ích nástrojû finanãního zaji tûní realizace opatfiení pfiedkládaného programu sniïování emisí a souvisejícího programu ke zlep ení kvality ovzdu í je bezpochyby Fond Ïivotního prostfiedí Stfiedoãeského kraje. Z prostfiedkû fondu jsou v jarním kole roku 2009 poskytovány dotace na následující projekty ve vztahu k pfiedkládaném programu: v sadba izolaãní zelenû a realizace vegetaãních úprav u komunikací, v zástavbû a u dal ích zdrojû pra - nosti v obcích ekologizace mal ch energetick ch zdrojû zaji tûní ãinností dle Koncepce environmentálního vzdûlávání, v chovy a osvûty Stfiedoãeského kraje.

33 Strana 217 Vûstník právních pfiedpisû Stfiedoãeského kraje âástka 5/2009 V rámci programu sniïování emisí a programu ke zlep ení kvality ovzdu í je pak navrïeno roz ífiení tematického zadání o tyto dal í projekty: pofiízení techniky k ãi tûní komunikací podpora projektû realizovan ch v rámci OPÎP, prioritní osy 2 a 3. N.4.2 Ostatní krajské fondy Mezi dal í fondy Stfiedoãeského kraje s pfiípadnou vazbou na pfiedkládan program sniïování emisí patfií: a) Fond rozvoje obcí a mûst (FROM) dotaãní titul Stfiedoãeského kraje urãen pro obce s ménû neï pûti tisíci obyvateli. Podporuje následující typy akcí: v stavba a rekonstrukce kol, matefisk ch kol, kulturních a tûlov chovn ch zafiízení, dûtsk ch hfii È, zdravotnick ch zafiízení, hasiãsk ch zbrojnic, hfibitovû, radnic, obecních úfiadû a ãekáren na zastávkách hromadné dopravy komplexní úpravu vefiejn ch prostranství obcí a mûst rekonstrukci místních komunikací a chodníkû, vefiejného osvûtlení. Ve vazbû na program sniïování emisí je moïné uvaïovat dotace na rekonstrukce objektû (vãetnû zateplení), úpravy vefiejn ch prostranství (sníïení pra nosti), zpevnûní místních komunikací (sníïení pra nosti) a v stavby ãi rekonstrukce ãekáren na zastávkách hromadné dopravy (podpora vyuïívání hromadné dopravy). b) Fond dopravnû bezpeãnostních opatfiení slouïí k financování akcí, které pfiispûjí k projektové pfiípravû a dopravnû organizaãním opatfiením sniïujících dopravní nehodovost a roz ífiení bezpeãnosti obãanû. Ve vazbû na pfiedkládan program sniïování emisí je moïné jej vyuïít zejména pro odstraàování bodov ch problémû na silniãní síti. N.4.3 Rozpoãet kraje Rozpoãet Stfiedoãeského kraje je pak velmi v znamn m zdrojem financování následujících typû projektû: podpora vefiejné dopravy budování obchvatû na silnicích II. tfiídy úspory energií zateplování budov, v mûny oken, mûfiení a regulace rekonstrukce topn ch systémû, v mûny kotlû získávání informací o kvalitû ovzdu í imisní monitoring a modelování. Rozbor projektû a akcí tohoto typu realizovan ch v období posledních pûti let je uveden v programu ke zlep ení kvality ovzdu í. Pfiedpokládá se, Ïe v následujícím období budou uvedené akce zaji Èovány v obdobném rozsahu. Rozpoãet kraje je také zdrojem finanãních prostfiedkû v e uveden ch krajsk ch fondû.

34 âástka 5/2009 Vûstník právních pfiedpisû Stfiedoãeského kraje Strana 218 O. MEZIKRAJOVÁ A P ESHRANIâNÍ SPOLUPRÁCE Mezikrajová spolupráce v oblasti ochrany ovzdu í je pro Stfiedoãesk kraj nejv znamnûj í ve vztahu k hl. m. Praze. Ekonomick rozvoj obou regionû je velice úzce svázán, prakticky cel Stfiedoãesk kraj se v ir ím smyslu nachází ve spádovém území Prahy, rozsáhlé ãásti kraje jsou pak ovlivàovány vazbou na hl. m. Prahu více neï na jakékoli regionální centrum na území Stfiedoãeského kraje. Ekonomická provázanost je patrná na vysoké mífie zamûstnanosti obyvatel Stfiedoãeského kraje v Praze, kterou v neposlední fiadû prohlubuje i roz ifiování osídlení mimo území mûsta do nejbliï ích obcí v okolí Prahy. V oblasti kvality ovzdu í se obû území ovlivàují naprosto zásadnû: Ve keré pozemní komunikaãní napojení Prahy prochází pfies území Stfiedoãeského kraje. Zaji tûní dopravní obsluïnosti hlavního mûsta se tak odráïí v odpovídající mífie na dopravním zatíïení stfiedoãeského regionu. Praha navíc postupnû pfiesouvá ãást automobilové dopravy na silniãní okruhy zasahující na území Stfiedoãeského kraje. Také v oblasti zaji Èování energetick ch potfieb Prahy hraje zásadní roli zdroj tepla na území Stfiedoãeského kraje v Mûlníku. Na druhou stranu je hlavní mûsto pro obyvatele Stfiedoãeského kraje (ale i jin ch krajû) uzlem pro tranzitní dopravu a v znamn m centrem dojíïìky. Obyvatelé Stfiedoãeského kraje tak kaïdodennû pfiispívají k zvy ování dopravní zátûïe a zneãi tûní ovzdu í na území Prahy. Z v e uveden ch pfiíãin je Ïádoucí zajistit nejen soulad strategií v ochranû ovzdu í, ale rozvíjet i spoleãné projekty zejména v oblasti dopravních systémû (integrovan systém vefiejné dopravy, fie ení komunikaãního napojení, dopravní telematika atd.). Obdobné projekty je nutno rozvíjet i ve vztahu k ostatním sousedícím krajûm, zejména v místech pfiesahu spádov ch území regionálních center. Vzhledem k poloze Stfiedoãeského kraje se nepfiedpokládá bezprostfiední pfieshraniãní spolupráce. Velk v znam v ak má mezinárodní spolupráce ve smyslu v mûny zku eností. Îádoucí je zapojovat se do mezinárodních projektû, jejichï v stupy mohou b t v znamn m zdrojem poznatkû pro tvorbu strategií v oblasti ochrany Ïivotního prostfiedí a rozvoje dopravy. P. SOUHRN STANOVEN CH POÎADAVKÒ A LHÒT K DOSAÎENÍ CÍLÒ PROGRAMU V oblasti sniïování emisí je základním cílem dosaïení doporuãen ch hodnot krajsk ch emisních stropû. Emisní stropy jsou stanoveny pro oxidy dusíku, oxid sifiiãit, tûkavé organické látky a amoniak, jejich hodnoty jsou uvedeny v viz tab. J.1. Termín dosaïení emisních stropû je Nafiízením vlády ã. 351/2002 Sb. stanoven na rok PoÏadavky v oblasti kvality ovzdu í jsou dány stanoven mi imisními limity a cílov mi imisními limity: imisní limity pfiedstavují nejv e pfiípustné úrovnû zneãi tûní ovzdu í cílové imisní limity pfiedstavují úrovnû zneãi tûní ovzdu í stanovené za úãelem odstranûní, zabránûní nebo omezení kodliv ch úãinkû na zdraví lidí a na Ïivotní prostfiedí celkovû, kter ch je tfieba dosáhnout, pokud je to bûïnû dostupn mi prostfiedky moïné, ve stanovené dobû. Imisní limity a cílové imisní limity jsou stanoveny samostatnû pro ochranu zdraví lidí a pro ochranu ekosystémû a vegetace. Souhrn stanoven ch poïadavkû a lhût k jejich dosaïení dle nafiízení vlády ã. 597/2006 Sb., o sledování a vyhodnocování kvality ovzdu í, je uveden v následujícím pfiehledu. Imisní limity pro ochranu zdraví pro oxid sifiiãit (1-hodinové a 24-hodinové koncentrace), suspendované ãástice PM 10 (roãní a 24-hodinové koncentrace), oxid uhelnat (maximální 8-hodinov denní prûmûr) a olovo (roãní koncentrace) mají termín dnem nabytí úãinnosti nafiízení vlády ã. 597/2006 Sb., tedy od 31. prosince 2006.

35 Strana 219 Vûstník právních pfiedpisû Stfiedoãeského kraje âástka 5/2009 Imisní limity pro ochranu zdraví pro oxid dusiãit (1-hodinové a roãní koncentrace) a benzen (roãní koncentrace) mají stanoven termín do 31. prosince V období pfied tímto termínem jsou stanoveny tzv. meze tolerance, o které lze limit v daném roce zv it. Cílové imisní limity pro ochranu zdraví pro arsen, kadmium, nikl, benzo(a)pyren (vïdy roãní koncentrace) a ozón (maximální 8-hodinov denní prûmûr) mají stanoven termín do 31. prosince Imisní limity pro ochranu ekosystémû a vegetace pro oxid sifiiãit (roãní a zimní prûmûr) a oxidy dusíku (roãní koncentrace) platí dnem nabytí úãinnosti nafiízení vlády ã. 597/2006 Sb., tj. od 31. prosince Cílov imisní limit pro ochranu ekosystémû a vegetace pro ozón (hodnota AOT40) má stanoven termín do 31. prosince Q. TERMÍNY A ZPÒSOB KONTROL PRÒBùÎNÉHO PLNùNÍ PROGRAMU Sledování v sledkû realizace Programu sniïování emisí Stfiedoãeského kraje a souãasnû i Integrovaného programu ke zlep ení kvality ovzdu í Stfiedoãeského kraje je moïné na základû následujících základních emisních a imisních indikátorû a v následujících termínech: produkce emisí tuh ch látek, oxidû dusíku a tûkav ch organick ch látek dle emisních bilancí âhmú kaïdoroãnû poãet pfiípadû v skytu nadlimitních koncentrací zneãi Èujících látek, které mají stanoven imisní limit nebo cílov imisní limit kaïdoroãnû rozsah oblastí se zhor enou kvalitou ovzdu í, vyhlá en ch Ministerstvem Ïivotního prostfiedí na území Stfiedoãeského kraje kaïdoroãnû Kontrolu uveden ch indikátorû provede Odbor Ïivotního prostfiedí a zemûdûlství Krajského úfiadu Stfiedoãeského kraje kaïdoroãnû na konci pfiíslu ného kalendáfiního roku na základû aktuálních údajû MÎP a âhmú. R. ZPÒSOB PROVÁDùNÍ OPAT ENÍ A KOREKCÍ PROGRAMU VYVOLAN CH NA ZÁKLADù ZÁVùRÒ KONTROL A PRÒBùÎNÉHO PLNùNÍ TOHOTO PROGRAMU ádná aktualizace koncepãního fie ení ochrany ovzdu í, tj. Programu sniïování emisí spoleãnû s Integrovan m programem ke zlep ení kvality ovzdu í Stfiedoãeského kraje bude provedena v souladu se zákonem nejpozdûji do 18 mûsícû od vydání tohoto Programu nafiízením kraje. Do této aktualizace budou zapracovány v sledky prûbûïného vyhodnocování emisních a imisních indikátorû a závûry provedené na základû tohoto vyhodnocování.

36 âástka 5/2009 Vûstník právních pfiedpisû Stfiedoãeského kraje Strana 220 S. NÁZVY A SÍDLA ORGÁNÒ OCHRANY OVZDU Í ADAL ÍCH SPRÁVNÍCH Ú ADÒ Pfiíslu n m orgánem ochrany ovzdu í je Krajsk úfiad Stfiedoãeského kraje, Odbor Ïivotního prostfiedí a zemûdûlství, adresa: Zborovská 11, Praha 5. Dal ími potenciálnû dotãen mi správními úfiady jsou ostatní odbory krajského úfiadu a dále mûstské a obecní úfiady mûst a obcí Stfiedoãeského kraje, zejména obcí s povûfien m obecním úfiadem. Pfiehled povûfien ch obecních úfiadû je uveden v následující tabulce. Tab. S.1 Povûfiené obecní úfiady na území Stfiedoãeského kraje

37 Strana 221 Vûstník právních pfiedpisû Stfiedoãeského kraje âástka 5/2009

38 âástka 5/2009 Vûstník právních pfiedpisû Stfiedoãeského kraje Strana 222

39 Strana 223 Vûstník právních pfiedpisû Stfiedoãeského kraje âástka 5/2009 T. JMÉNA, ADRESY A PODPISY OSOB ODPOVùDN CH ZA PLNùNÍ PROGRAMU V souladu s poïadavky zákona jsou v následujícím pfiehledu uvedeny jména, kontaktní adresy a podpisy osob odpovûdn ch za plnûní Programu sniïování emisí Stfiedoãeského kraje.

40 âástka 5/2009 Vûstník právních pfiedpisû Stfiedoãeského kraje Strana 224 Pfiíloha ã. 2 k nafiízení Stfiedoãeského kraje ã. 6/2009 INTEGROVAN PROGRAM KE ZLEP ENÍ KVALITY OVZDU Í ST EDOâESKÉHO KRAJE AKTUALIZACE 2009 Listopad 2009

41 Strana 225 Vûstník právních pfiedpisû Stfiedoãeského kraje âástka 5/2009 OBSAH Seznam zkratek Úvod A. Místo pfiekroãení limitních hodnot A.1 Vymezení a popis zóny Stfiedoãesk kraj A.2 Lokace mûst A.3 Mûfiicí stanice B. V eobecné informace B.1 Typ zóny B.2 Topografické údaje B.3 Klimatické údaje B.4 Odhad rozlohy zneãi tûn ch oblastí a velikost exponované skupiny obyvatelstva B.5 Informace o charakteru cílû vyïadujících ochranu B.5.1 Oblasti se zhor enou kvalitou ovzdu í B.5.2 Prioritní území pro realizaci opatfiení ke zhor ení kvality ovzdu í B.5.3 Shrnutí B.5.4 Vymezení citliv ch ekosystémû C. Odpovûdné orgány D. Druh posouzení zneãi tûní ovzdu í D.1 V voj kvality ovzdu í koncentrace zneãi Èujících látek zji tûné v pfiedchozích letech D.1.1 Pfiehled v sledkû mûfiení na stanicích imisního monitoringu D.2 Aktuální koncentrace zneãi Èujících látek D.3 Prostfiedky pouïité ke zji Èování koncentrací zneãi Èujících látek E. PÛvod zneãi tûní ovzdu í E.1 Celkové mnoïství emisí E.2 Hlavní zdroje zneãi Èování ovzdu í E.2.1 Stacionární bodové zdroje E.2.2 Stacionární plo né zdroje E.2.3 Liniové zdroje (automobilová doprava) E.3 Pfienos zneãi tûní z okolních oblastí F. Anal za situace F.1 Podrobnosti o faktorech pûsobících zv ené zneãi tûní ovzdu í F.1.1 Prioritní zneãi Èující látky F.1.2 Prioritní skupiny zdrojû zneãi Èování F.2 Podrobnosti o moïn ch nápravn ch opatfieních F.2.1 Cíle realizace Programu F.2.2 Opatfiení k dosaïení cílû Programu G. Podrobnosti o opatfieních pfiijat ch pfied zpracováním programu G.1 Opatfiení na mezinárodní a národní úrovni G.2 Opatfiení na regionální a lokální úrovni G.2.1 Rozvoj integrovaného dopravního systému G.2.2 Ekonomická podpora vefiejné dopravy G.2.3 V stavba silniãních komunikací G.2.4 Energeticky úsporná opatfiení a rekonstrukce topn ch systémû G.2.5 Získávání informací o kvalitû ovzdu í G.3 Hodnocení úãinnosti opatfiení H. Podrobnosti o nov ch opatfieních ke zlep ení kvality ovzdu í H.1 Seznam a popis navrhovan ch opatfiení H.1.1 Pfiehled skupin opatfiení H.1.2 Formy realizace opatfiení H.1.3 Skupina 1: Opatfiení ke sníïení emisní a imisní zátûïe z automobilové dopravy H.1.4 Skupina 2: Opatfiení k omezování pra nosti H.1.5 Skupina 3: SniÏování emisí z energetického zásobování mûst a obcí a omezování spotfieby tuh ch paliv

42 âástka 5/2009 Vûstník právních pfiedpisû Stfiedoãeského kraje Strana 226 H.1.6 Skupina 4: SniÏování emisí z dal ích zdrojû zneãi Èování H.1.7 Skupina 5: Informaãní opatfiení a technická pomoc H.1.8 Skupina 6: Nástroje vefiejné správy H.1.9 Konkrétní aktivity Stfiedoãeského kraje vypl vající z programu H.2 âasov plán implementace opatfiení H.3 Odhad plánovaného zlep ení kvality ovzdu í a pfiedpokládaná doba potfiebná k dosaïení tûchto cílû H.4 Popis opatfiení ke zlep ení kvality ovzdu í zam len ch v dlouhodobém ãasovém horizontu I. Seznam relevantních dokumentû a dal ích zdrojû informací J. Pfiíloha podle Rozhodnutí Komise 2004/224/ES K. Programov dodatek K.1 Orientace K.1.1 Globální cíl a specifické cíle K.1.2 Priority K.2. Popis skupin opatfiení a typy podporovan ch projektû K.2.1 Skupina 1: SníÏení emisní a imisní zátûïe z automobilové dopravy K.2.2 Skupina 2: Opatfiení k omezování pra nosti K.2.3 Skupina 3: SniÏování emisí z energetického zásobování mûst a obcí a omezování spotfieby tuh ch paliv K.2.4 Skupina 4: SniÏování emisí z dal ích zdrojû zneãi Èování K.2.5 Skupina 5: Informaãní opatfiení a technická pomoc K.2.6 Skupina 6: Nástroje vefiejné správy K.3 Hodnocení konkrétních akcí v rámci jednotliv ch priorit K.4 Finanãní rámec K.5 Odhad nákladû K.6 Rámec pro financování K.7 ízení Programu ke zlep ení kvality ovzdu í K.7.1 Realizace Programu ke zlep ení kvality ovzdu í K.7.2 Indikátory plnûní Programu ke zlep ení kvality ovzdu í K.8 Aktualizace Programového dodatku K.9 Publicita a osvûta K.10 Zaji tûní v mûny dat Pfiíloha ã. 1 Oblasti se zhor enou kvalitou ovzdu í Pfiíloha ã. 2 V voj koncentrací zneãi Èujících látek na mûfiicích stanicích ve Stfiedoãeském kraji

43 Strana 227 Vûstník právních pfiedpisû Stfiedoãeského kraje âástka 5/2009 SEZNAM ZKRATEK AOT 40 B(a)P CO CZT âhmú EHK OSN EIA ES EU EURO CHKO IPPC KÚ MD MMR MÎP NH 3 NO 2 NO x O 3 OZKO NUTS PM 10 PM 2,5 POPs REZZO 1 4 SD SEA SFÎP SPM SO 2 TZL VOC WHO ZÚ ukazatel, kter m se vyjadfiuje mnoïství ozónu v ovzdu í z hlediska vlivu na vegetaci (úhrnná hodnota rozdílu mezi hodinov mi koncentracemi pfiízemního ozonu pfievy ujícími 80 mg.m 3 a hodnotou 80 mg.m 3 bûhem hodin denního svûtla naakumulovaná v kaïdém roce od kvûtna do ãervence) benzo(a)pyren oxid uhelnat centrální zásobování teplem âesk hydrometeorologick ústav Evropská hospodáfiská komise Organizace spojen ch národû posuzování vlivû zámûrû na Ïivotní prostfiedí Evropské spoleãenství Evropská unie emisní limity motorov ch vozidel chránûná krajinná oblast integrovaná prevence o omezování zneãi tûní katastrální úfiad Ministerstvo dopravy Ministerstvo pro místní rozvoj Ministerstvo Ïivotního prostfiedí amoniak oxid dusiãit oxidy dusíku ozón oblast se zhor enou kvalitou ovzdu í územní statistická jednotka ãástice s aerodynamick m prûmûrem do 10 mm ãástice s aerodynamick m prûmûrem do 2,5 mm perzistentní organické zneãi Èující látky kategorie zdrojû zneãi Èování ovzdu í editelství silnic a dálnic posuzování vlivû koncepcí na Ïivotní prostfiedí Státní fond Îivotního prostfiedí celkov pra n aerosol oxid sifiiãit tuhé zneãi Èující látky tûkavé organické látky Svûtová zdravotnická organizace Zdravotní ústav

44 âástka 5/2009 Vûstník právních pfiedpisû Stfiedoãeského kraje Strana 228 ÚVOD Aktualizace Integrovaného programu ke zlep ení kvality ovzdu í Stfiedoãeského kraje je zpracována na základû poïadavku zákona ã. 86/2002 Sb., o ochranû ovzdu í, ve znûní pozdûj ích pfiedpisû. Podle 7 odst. 6 tohoto zákona vypracují krajské úfiady programy ke zlep ení kvality ovzdu í pro ty zneãi Èující látky, u nichï na jejich území do lo v pfiedchozím kalendáfiním roce k pfiekroãení imisního limitu (nebo limitu zv eného o mez tolerance, pokud je stanovena). Programy ke zlep ení kvality ovzdu í se vypracovávají pro území zón a aglomerací vymezen ch Ministerstvem Ïivotního prostfiedí. Vzhledem k tomu, Ïe celé území Stfiedoãeského kraje je podle zákona o ochranû ovzdu- í vymezeno jako zóna, vypracovává Krajsk úfiad Stfiedoãeského kraje Program ke zlep ení kvality ovzdu í pro celé území kraje. Podle 7 odst. 7 zákona o ochranû ovzdu í aktualizují krajské úfiady programy v tfiílet ch intervalech nebo do 18 mûsícû od konce kalendáfiního roku, v nûmï dojde k pfiekroãení imisního limitu. Stfiedoãesk kraj tak v souladu se zákonem: vroce 2004 vydal nafiízením Stfiedoãeského kraje ã. 5/2004 Integrovan program ke zlep ení kvality ovzdu í Stfiedoãeského kraje vroce 2005 vydal nafiízením Stfiedoãeského kraje ã. 3/2005 Programov dodatek k Integrovanému programu ke zlep ení kvality ovzdu í vroce 2007 vydal nafiízením Stfiedoãeského kraje ã. 1/2007 první aktualizaci Integrovaného programu ke zlep ení kvality ovzdu í Stfiedoãeského kraje. Tento dokument tak obsahuje druhou aktualizaci Integrovaného programu ke zlep ení kvality ovzdu í Stfiedoãeského kraje, vãetnû Programového dodatku podle ãl. 18 odst. 3 Nafiízení Rady (ES) ã.1260/1999 o obecn ch ustanoveních o strukturálních fondech. Obecn m cílem programû ke zlep ení kvality ovzdu í je zajistit dosaïení v ech stanoven ch imisních limitû na celém území zóny (kraje), resp. pokud nejsou limity pfiekroãeny, zajistit udrïení koncentrací zneãi Èujících látek pod hodnotami imisních limitû. Imisní limity udávají maximální pfiípustné koncentrace zneãi Èujících látek v ovzdu í. V souãasné dobû platí imisní limity stanovené nafiízením vlády ã. 597/2006 Sb., o sledování a vyhodnocování kvality ovzdu í. Rozli ují se: imisní limity pro ochranu zdraví lidí imisní limity pro ochranu ekosystémû a vegetace. Imisní limity a cílové imisní limity pro ochranu zdraví lidí platí celoplo nû. V pfiípadû limitû pro ochranu ekosystémû a vegetace se uplatàuje pfiíloha ã. 4 nafiízení vlády ã. 597/2006 Sb., podle které se místa odbûru vzorkû zamûfiená na ochranu vegetace umisèují více neï 20 km od aglomerací nebo více neï 5 km od jin ch zastavûn ch oblastí, prûmyslov ch zafiízení nebo silnic. Na území Stfiedoãeského kraje se tak lokality, pro nûï se vyhodnocuje splnûní limitu pro ochranu ekosystémû a vegetace, prakticky nevyskytují. V nûkter ch pfiípadech jsou stanoveny tzv. cílové imisní limity. Cílov imisní limit je úroveà zneãi tûní ovzdu í stanovená za úãelem odstranûní, zabránûní nebo omezení kodliv ch úãinkû na zdraví lidí a na Ïivotní prostfiedí celkovû, které je tfieba dosáhnout, pokud je to bûïnû dostupn mi prostfiedky moïné, ve stanovené dobû. Jedná se tedy o mûkãí formu imisního limitu. Cílové imisní limity jsou stanoveny opût samostatnû pro ochranu zdraví lidí a pro ochranu ekosystémû a vegetace. U limitû, které mají dobu prûmûrování krat í neï 1 rok, je v nûkter ch pfiípadech uveden pfiípustn poãet pfiekroãení limitu bûhem roku (viz tab. 1). U dvou polutantû (oxid dusiãit a benzen) jsou dále stanoveny tzv. meze tolerance, které uvádûjí v jakém rozsahu je moïné v daném roce tolerovat nadlimitní hodnoty zneãi tûní ovzdu í. Následující tabulky uvádûjí pfiehled imisních limitû a cílov ch imisních limitû pro ochranu zdraví lidí i pro ochranu ekosystémû a vegetace.

45 Strana 229 Vûstník právních pfiedpisû Stfiedoãeského kraje âástka 5/2009 Tab. 1. Imisní limity pro ochranu zdraví lidí Tab. 2. Meze tolerance imisních limitû oxidu dusiãitého a benzenu Tab. 3. Cílové imisní limity pro ochranu zdraví lidí Tab. 4. Imisní limity a cílové imisní limity pro ochranu ekosystémû *) AOT40 je souãet rozdílû mezi hodinovou koncentrací vy í neï 80 mg.m 3 a hodnotou 80 mg.m 3 z hodinov ch hodnot mezi 8:00 a 20:00 SEâ v období

46 âástka 5/2009 Vûstník právních pfiedpisû Stfiedoãeského kraje Strana 230 Jak jiï bylo uvedeno, krajsk úfiad vypracovává program ke zlep ení kvality ovzdu í pro ty zneãi Èující látky, u nichï na jejich území do lo v pfiedchozím kalendáfiním roce k pfiekroãení imisního limitu. Ministerstvo Ïivotního prostfiedí v souladu se zákonem vydává kaïdoroãnû vymezení oblastí se zhor enou kvalitou ovzdu í, tj. oblastí, na jejichï území do lo k pfiekroãení limitu pro nûkterou zneãi Èující látku. Vymezení je vydáváno obvykle s dvoulet m odstupem, tj. v souãasnosti platí aktuální vymezení oblastí se zhor enou kvalitou ovzdu í na základû imisních dat za rok V následující tabulce je uveden souhrnn pfiehled pfiekroãení limitû pro ochranu zdraví lidí na území Stfiedoãeského kraje za rok 2006 a Podrobná anal za pfiekroãení imisních limitû a cílov ch imisních limitû je pak obsaïena v kap. B. Tab. 5. Rozsah pfiekroãení imisních limitû pro ochranu zdraví lidí na území Stfiedoãeského kraje Rozsah a zpûsob vypracování programu ke zlep ení kvality ovzdu í je závaznû dán pfiílohou ã. 3 zákona o ochranû ovzdu í: 1. ZpÛsob vypracování programu V pfiípadû, Ïe jsou pfiekroãeny imisní limity a meze tolerance nebo imisní limity, pokud není mez tolerance stanovena, u více zneãi Èujících látek, musí b t v rámci programu zpracován podprogram pro kaïdou z tûchto látek. V názvu programu se pak pouïije v razu Integrovan program ke zlep ení kvality ovzdu í. 2. Rozsah programu a) Místo pfiekroãení limitních hodnot vymezení zóny, popis regionu a dal í údaje, lokace pfiípadn ch mûst (mapa), mûfiicí stanice (mapa, geografické soufiadnice).

47 Strana 231 Vûstník právních pfiedpisû Stfiedoãeského kraje âástka 5/2009 b) V eobecné informace typ zóny (mûsto, prûmyslová nebo zemûdûlská oblast), odhad rozlohy zneãi tûn ch oblastí (v km 2 ) a velikost exponované skupiny obyvatelstva, pfiíslu né klimatické údaje, pfiíslu né topografické údaje, informace o charakteru cílû vyïadujících v dané lokalitû ochranu (obyvatelstvo, ekosystémy atd.). c) Odpovûdné orgány jména a adresy osob odpovûdn ch za vypracování a provádûní programu. d) Druh posouzení zneãi tûní ovzdu í koncentrace zneãi Èujících látek zji tûné v pfiedchozích letech, aktuální koncentrace zneãi Èujících látek, prostfiedky pouïité ke zji Èování koncentrací zneãi Èujících látek. e) PÛvod zneãi tûní ovzdu í v ãet hlavních zdrojû zneãi Èování ovzdu í doplnûn jejich geografick m vyznaãením, celkové mnoïství emisí v oblasti (t/rok), informace o zneãi tûní dálkovû pfiená eném z okolních oblastí. f) Anal za situace podrobnosti o faktorech pûsobících zv ené zneãi tûní ovzdu í, podrobnosti o moïn ch nápravn ch opatfieních. g) Podrobnosti o opatfieních ke zlep ení kvality ovzdu í pfiijat ch pfied zpracováním programu opatfiení na lokální, regionální, národní a mezinárodní úrovni, která mají vztah k dané zónû, hodnocení úãinnosti uveden ch opatfiení. h) Podrobnosti o nov ch opatfieních ke zlep ení kvality ovzdu í seznam a popis navrhovan ch opatfiení nebo projektû, které jsou souãástí programu, ãasov plán implementace opatfiení, odhad plánovaného zlep ení kvality ovzdu í a pfiedpokládaná doba potfiebná k dosaïení tûchto cílû, popis opatfiení ke zlep ení kvality ovzdu í zam len ch v dlouhodobém ãasovém horizontu. i) Seznam relevantních dokumentû a dal ích zdrojû informací. j) Pfiíloha podle Rozhodnutí Komise 2004/224/ES. k) Programov dodatek podle ãl. 18 odst. 3 Nafiízení Rady (ES) ã.1260/1999 o obecn ch ustanoveních o strukturálních fondech. V uvedené struktufie je zpracována i tato aktualizace Integrovaného programu ke zlep ení kvality ovzdu í Stfiedoãeského kraje.

48 âástka 5/2009 Vûstník právních pfiedpisû Stfiedoãeského kraje Strana 232 A. MÍSTO P EKROâENÍ LIMITNÍCH HODNOT A.1 Vymezení a popis zóny Stfiedoãesk kraj Zóna Stfiedoãesk kraj je totoïná se správním územím Stfiedoãeského kraje. Stfiedoãesk kraj leïí uprostfied âech. Velikostí, poãtem obcí i obyvatel patfií mezi nejvût í kraje âeské republiky. Kraj zcela obklopuje hlavní mûsto Prahu a dále sousedí na severu s územím samosprávného Libereckého kraje, na severov chodû s Královéhradeck m krajem, na v chodû s Pardubick m krajem, na jihov chodû s krajem Vysoãina, na jihu s Jihoãesk m krajem, na jihozápadû s PlzeÀsk m krajem a na severozápadû s Ústeck m krajem. Sídlem Krajského úfiadu Stfiedoãeského kraje je Praha, která leïí mimo správní obvod kraje. Geomorfologicky náleïí území Stfiedoãeského kraje k âeskému masivu, kter je jednou z nejstar ích ãástí evropské pevniny. Krajinn reliéf pfiechází z rovinatého severu v blízkosti toku Labe ve vrchovinu v jiïní a jihozápadní ãásti kraje. Nejvy ím bodem území je brdsk vrchol Tok (864 m n.m.) v okrese Pfiíbram, nejniï ím je hladina Labe (153 m n.m.) v okrese Mûlník. Základní údaje o Stfiedoãeském kraji jsou uvedeny v následujícím pfiehledu Tab. A.1 Základní údaje o Stfiedoãeském kraji (stav k ) A.2 Lokace mûst Na území Stfiedoãeského kraje se nachází 79 mûst. V následující tabulce je uveden jejich pfiehled v fiazení podle velikosti (poãtu obyvatel). Nejvût ím mûstem je Kladno s témûfi 70 tisíci obyvatel.

49 Strana 233 Vûstník právních pfiedpisû Stfiedoãeského kraje âástka 5/2009 Tab. A.2 Mûsta Stfiedoãeského kraje

50 âástka 5/2009 Vûstník právních pfiedpisû Stfiedoãeského kraje Strana 234

51 Strana 235 Vûstník právních pfiedpisû Stfiedoãeského kraje âástka 5/2009 Poloha uveden ch mûst je patrná z obrázku ã. 1. Obr. 1. Mûsta a mûstyse ve Stfiedoãeském kraji Zdroj: âsú A.3 Mûfiicí stanice Na území Stfiedoãeského kraje bylo v roce 2007 provozováno 33 mûfiicích stanic imisního monitoringu na 21 lokalitách. Z toho 18 stanic provozoval Zdravotní ústav se sídlem v Kolínû, 14 stanic âesk hydrometeorologick ústav a po jedné stanici spoleãnost Ekotoxa a âeská rafinérská a. s. Umístûní stanic imisního monitoringu je uvedeno na obrázku 2. Tab. A.3 Seznam a popis stanic imisního monitoringu ve Stfiedoãeském kraji

52 âástka 5/2009 Vûstník právních pfiedpisû Stfiedoãeského kraje Strana 236

53 Strana 237 Vûstník právních pfiedpisû Stfiedoãeského kraje âástka 5/2009 * ) Klasifikace stanic: Lokalita: T dopravní, I prûmyslová, B pozaìová Zóna: U mûstská, S pfiedmûstská, R venkovská Typ stanice: R obytná, C obchodní, I prûmyslová, A zemûdûlská, N pfiírodní, NCI pfiímûstská, REG regionální Obr. 2. Umístûní stanic imisního monitoringu

54 âástka 5/2009 Vûstník právních pfiedpisû Stfiedoãeského kraje Strana 238 B. V EOBECNÉ INFORMACE B.1 Typ zóny Stfiedoãesk kraj má v rámci âr specifické postavení, neboè uprostfied nûj leïí hlavní mûsto Praha, které v ak není souãástí jeho správního obvodu. Prakticky cel Stfiedoãesk kraj se v ir ím smyslu nachází ve spádovém území Prahy, rozsáhlé ãásti kraje jsou pak ovlivàovány vazbou na hl. m. Prahu více neï na jakékoli regionální centrum na území Stfiedoãeského kraje. Îádné z v znamn ch krajsk ch mûst netvofií rozhodující centrum podstatné ãásti území kraje. Nejvût ími mûsty jsou Kladno (70 tis. obyv.), Mladá Boleslav (44 tis. obyv.), Pfiíbram (34 tis. obyv.) akolín (30 tis. obyv). Kraj je prûmyslovû-zemûdûlsk s v razn m zastoupením energetiky, automobilového, chemického i potravináfiského prûmyslu a s pfievahou rostlinné zemûdûlské v roby. Zemûdûlská pûda ãiní 61 % území (pfiiãemï stupeà zornûní 84 % je v raznû nadprûmûrn ), lesní pûda pak 32 % území. Severov chodní ãást zóny má charakter níïiny s pfieváïnû zemûdûlskou pûdou doplnûnou listnat mi a borov mi lesy, jihozápadní ãást zóny má charakter vrchoviny se smrkov mi a smí en mi lesy. Území kraje je velmi silnû dopravnû zatíïeno, protoïe pfies nûj vedou v echny silnû frekventované pozemní komunikace spojující Prahu s ostatními kraji (zejména dálnice D1, D5, D8, D11 a rychlostní komunikace R4, R6 a R10). Dálnice D1 na v jezdu z Prahy je s roãním prûmûrem 86 tis. vozidel dennû nejfrekventovanûj í silniãní komunikací v âr mimo území Prahy. Na území kraje se nenachází Ïádn národní park, zasahuje sem v ak 5 chránûn ch krajinn ch oblastí, které zaujímají celkem 7,9 % území kraje. B.2 Topografické údaje Zóna Stfiedoãesk kraj se nachází v centrální ãásti âeské kotliny. Velmi zjednodu enû ji lze charakterizovat jako pfiibliïnû kruhové pásmo, obklopující Prahu s prûmûrn m polomûrem cca 60 km (nejvût í vzdálenost hranice kraje od Prahy je cca 100 km, nejmen í vzdálenost pak cca 20 km). Nejvy í bod je vrch Tok v Brdské pahorkatinû (864 m n. m.), nejniï í bod hladina fieky Labe u Dolních Befikovic na Mûlnicku (153,1 m n. m.). Zemûpisné soufiadnice hranic zóny jsou následující: nejsevernûj í bod: zemûpisná ífika: 50 37, zem. délka: (u obce StráÏi tû) nejjiïnûj í bod: zemûpisná ífika: 49 30, zem. délka: (u obce Mezno) nejzápadnûj í bod: zemûpisná ífika: 50 03, zem. délka: (u obce Krty) nejv chodnûj í bod: zemûpisná ífika: 49 58, zem. délka: (u obce Semtû ). B.3 Klimatické údaje Zájmové území náleïí do osmi klimatick ch oblastí. Mírnû teplé jsou celkem ãtyfii (MT11, MT10, MT9, MT7, MT5, MT3), jedna klimatická oblast je chladná (CH7) a jedna teplá (T2). Teplá oblast T2 se rozkládá v severní ãásti kraje v oblasti Stfiedolabské tabule a PraÏské plo iny. Mírnû teplá oblast MT11 zaujímá oblast plo iny DÏbán a Kfiivoklátské vrchoviny a ãást Bene ovské pahorkatiny. Mírnû teplá oblast MT10 se nachází ve v chodní ãásti kraje v oblasti v chodní ãásti Bene ovské pahorkatiny a severní ãásti Hornosázavské pahorkatiny a pfii severním okraji Vla imské pahorkatiny a Kfieme nické vrchoviny. Mírnû teplá oblast MT9 se nachází v centru Hornosázavské pahorkatiny. Mírnû teplá oblast MT7 lemuje okraje âeskomoravské a Brdské vrchoviny pfii okrajích Stfiedoãeského kraje

55 Strana 239 Vûstník právních pfiedpisû Stfiedoãeského kraje âástka 5/2009 Mírnû teplá oblast MT5 leïí v oblasti Vla imské pahorkatiny a Brdské vrchoviny ve vy ích nadmofisk ch v kách. Vrcholová oblast Brdské vrchoviny a ãást Vla imské pahorkatiny jihozápadnû od obce Sedlec-Prãice patfií k chladné oblasti CH7, po okrajích se táhne mírnû teplá oblast MT3. Teplotní a sráïkové charakteristiky jednotliv ch oblastí jsou uvedeny v následující tabulce a pfiehledu. T2 Charakteristické je dlouhé suché a teplé léto, velmi krátké pfiechodné období s tepl m aï mírnû tepl m jarem i podzimem, krátkou, mírnû teplou, suchou aï velmi suchou zimou, s velmi krátk m trváním snûhové pokr vky. MT11 Charakteristické je dlouhé léto, teplé a suché, pfiechodné období krátké s mírnû tepl m jarem a mírnû tepl m podzimem, zima je krátká, mírnû teplá a velmi suchá s krátk m trváním snûhové pokr vky. MT10 Dlouhé léto, teplé a mírnû suché. Krátké pfiechodné období s mírnû tepl m jarem a mírnû tepl m podzimem. Krátká zima mírnû teplá a velmi suchá s krátk m trváním snûhové pokr vky. MT9 Dlouhé léto, teplé a suché aï mírnû suché, pfiechodné období krátké s mírn m aï mírnû tepl m jarem a mírnû tepl m podzimem. Zima krátká, suchá a mírná, s krátk m trváním snûhové pokr vky. MT7 Normálnû dlouhé, mírné, mírnû suché léto, pfiechodné období krátké s mírn m jarem a mírnû tepl m podzimem. Zima normálnû dlouhá, mírnû teplá, suchá aï mírnû suchá s krátk m trváním snûhové pokr vky. MT5 Normální aï krátké léto, mírné aï mírnû chladné, suché aï mírnû suché, pfiechodné období normální aï dlouhé, s mírn m jarem a mírn m podzimem. Zima normálnû dlouhá, mírnû chladná, suchá aï mírnû suchá s normální aï krátkou snûhovou pokr vkou. MT3 Krátké léto, mírné aï mírnû chladné, suché aï mírnû suché, pfiechodné období normální aï dlouhé, s mírn m jarem a mírn m podzimem. Zima normálnû dlouhá, mírná aï mírnû chladná, suchá aï mírnû suchá s normálním aï krátk m trváním snûhové pokr vky. CH7 Velmi krátké aï krátké léto, mírnû chladné a vlhké, pfiechodné období dlouhé, mírnû chladné jaro a mírn podzim. Zima dlouhá, mírná, mírnû vlhká s dlouh m trváním snûhové pokr vky. Tab. B.1 Základní charakteristiky klimatick ch oblastí na území Stfiedoãeského kraje

56 âástka 5/2009 Vûstník právních pfiedpisû Stfiedoãeského kraje Strana 240 B.4 Odhad rozlohy zneãi tûn ch oblastí a velikost exponované skupiny obyvatelstva V následující tabulce jsou uvedeny údaje o rozsahu pfiekroãení imisních limitû a cílov ch imisních limitû pro roky 2006 a 2007 dle údajû âhmú a MÎP. Pro anal zu byly pouïity podkladové vrstvy geografického informaãního systému, které za roky 2006 a 2007 publikoval âesk hydrometeorologick ústav.vrstvy obsahují údaje o pfiekroãení limitû pro jednotlivé zneãi Èující látky ve ãtvercové síti s hranou ãtverce 1 km. Vzhledem k plo nému rozsahu pfiekroãení cílového limitu pro troposférick ozón jsou v souladu s postupem âhmú uvedeny i celkové hodnoty pfiekroãení limitû bez uva- Ïování ozónu. Tab. B.2 Plo n rozsah pfiekroãení limitû pro ochranu zdraví lidí na území Stfiedoãeského kraje v letech 2006 a 2007 Následnû byla provedena anal za poãtu obyvatel dotãen ch pfiekroãením limitu. Pro tuto anal zu byly pou- Ïity vektorové vrstvy zástavby a údaje o poãtu obyvatel v obcích Stfiedoãeského kraje dle âeského statistického úfiadu. Zástavbû kaïdé obce byl pfiifiazen údaj o poãtu obyvatel a pomocí nástrojû geografické anal zy byla vypoãtena pomûrná ãást plochy obce dotãená pfiekroãením limitu. To znamená, Ïe anal za zohledàuje rozdílnou hustotu osídlení jednotliv ch obcí, v rámci zástavby obce se v ak jiï uvaïuje s rovnomûrn m rozloïením obyvatelstva.

57 Strana 241 Vûstník právních pfiedpisû Stfiedoãeského kraje âástka 5/2009 Tab. B.3 Poãet obyvatel dotãen ch pfiekroãením limitû pro ochranu zdraví lidí na území Stfiedoãeského kraje v letech 2006 a 2007 Z v sledkû anal zy vypl vá, Ïe: Rozsah pfiekroãení limitû (bez ozónu) byl v roce 2007 v raznû niï í neï v roce DÛvodem niï ího rozsahu pfiekroãení v roce 2007 je zejména sníïení mûfien ch 24-hodinov ch koncentrací suspendovan ch ãástic PM 10. Meziroãní vyhodnocení mûfien ch hodnot ukazuje, Ïe pokles absolutních hodnot u velkého poãtu stanic pfiedstavoval zmûnu z mírnû nadlimitních na mírnû podlimitní koncentrace. Tím do lo k redukci rozsahu oblasti s pfiekroãením limitu (viz obr. 15). Souãasnû je nutno konstatovat, Ïe toto velmi v razné zlep ení kvality ovzdu í je do znaãné míry dáno pfiíznivûj ími klimatick mi podmínkami a nikoli razantním sníïením emisí. Jak je patrné z grafu na obr. 16, celkové emise tuh ch látek se mezi roky 2006 a 2007 naopak zv ily. Pfiekroãení nûkterého z imisních limitû (bez ozónu) se dot kalo celkem cca km 2 v roce 2006 a více neï 800 km 2 vr.2007, na území s pfiekroãením limitu Ïilo v roce 2006 více neï 950 tisíc obyvatel, vr.2007 cca 630 tis. obyvatel. Zatímco plocha dotãená pfiekroãením limitu se mezi roky 2006 a 2007 zmen ila 5,5, poãet obyvatel klesl jen o tfietinu. Z toho je patrné, Ïe i v roce 2007 (kter je nutno povaïovat v ãasové fiadû za velmi pfiízniv ) zûstávají v nadlimitních pásmech pfiedev ím hustû osídlené oblasti. Z hlediska plo ného pfiekroãení limitu (bez ozónu) zûstávají hlavním problémem suspendované ãástice suspendované ãástice PM 10 abenzo(a)pyren. U tûchto polutantû se pfiekroãení dot ká fiádovû stovek tisíc obyvatel. V pfiípadû oxidu dusiãitého jsou pfiekroãením limitu dotãeny fiádovû tisíce obyvatel.

58 âástka 5/2009 Vûstník právních pfiedpisû Stfiedoãeského kraje Strana 242 Specifick m polutantem je arsen s pfiekroãením limitu na Kladensku, kde do lo mezi roky 2006 a 2007 k nárûstu koncentrací, a tím i k nárûstu poãtu obyvatel dotãen ch nadlimitními hodnotami (z 5 na 22 tisíc). B.5 Informace o charakteru cílû vyïadujících ochranu B.5.1 Oblasti se zhor enou kvalitou ovzdu í Jak jiï bylo uvedeno, vydává Ministerstvo Ïivotního prostfiedí kaïdoroãnû vymezení tzv. oblastí se zhor enou kvalitou ovzdu í. Vymezení tûchto oblastí bylo v letech 2002 a 2003 provedeno na úrovni obcí, od roku 2004 pak na úrovni správních území stavebních úfiadû. V stupem je seznam, v nûmï je pro kaïdé území stavebního úfiadu (dfiíve pro obec) uveden procentuelní podíl plochy s pfiekroãením imisního limitu kaïdé zneãi Èující látky. Podkladem pro vymezení tûchto oblastí je anal za provádûná âesk m hydrometeorologick m ústavem. V stupy této anal zy jsou od r publikovány na internetov ch stránkách âhmú (pro rok 2005 pouze celkové pfiekroãení, od r i jednotlivé polutanty). V následujících tabulkách je uvedeno vymezení oblastí se zhor enou kvalitou ovzdu í na základû údajû za rok Tab. B.4 Vymezení oblastí se zhor enou kvalitou ovzdu í rok 2007

59 Strana 243 Vûstník právních pfiedpisû Stfiedoãeského kraje âástka 5/2009 Tab. B.5. Pfiekroãení cílov ch imisních limitû rok 2007 (bez ozónu)

60 âástka 5/2009 Vûstník právních pfiedpisû Stfiedoãeského kraje Strana 244

61 Strana 245 Vûstník právních pfiedpisû Stfiedoãeského kraje âástka 5/2009 Jak jiï bylo uvedeno, do lo mezi roky 2006 a 2007 k velmi v raznému zmen ení rozsahu oblastí se zhor enou kvalitou ovzdu í. Vzhledem k tomu, Ïe obecnû je toto zmen ení povaïováno spí e za meziroãní v kyv dan pfiízniv mi klimatick mi faktory, je v tomto programu sledováno i pfiekroãení imisních limitû v roce Obrázky 3, 5, 7 a 9 uvádûjí celkov rozsah pfiekroãení imisních limitû dle podkladové anal zy âhmú pro rok 2006 a 2007 celkov rozsah pfiekroãení imisních limitû a cílov ch limitû bez ozónu, tj. dle sloupce Souhrn v tabulkách B.4 a B.5. V pfiíloze 1 je pak uvedena grafická prezentace rozsahu pfiekroãení pro jednotlivé zneãi Èující látky.

62 âástka 5/2009 Vûstník právních pfiedpisû Stfiedoãeského kraje Strana 246 Obr. 3. Plochy pfiekroãení imisních limitû v roce 2006 Obr. 4. Podíl pfiekroãení imisních limitû na rozloze území stavebních úfiadû rok 2006

63 Strana 247 Vûstník právních pfiedpisû Stfiedoãeského kraje âástka 5/2009 Obr. 5. Plochy pfiekroãení cílov ch imisních limitû (bez ozónu) v roce 2006 Obr. 6. Podíl pfiekroãení cílov ch imisních limitû na rozloze území stavebních úfiadû rok 2006

64 âástka 5/2009 Vûstník právních pfiedpisû Stfiedoãeského kraje Strana 248 Obr. 7. Plochy pfiekroãení imisních limitû v roce 2007 Obr. 8. Podíl pfiekroãení imisních limitû na rozloze území stavebních úfiadû rok 2007

65 Strana 249 Vûstník právních pfiedpisû Stfiedoãeského kraje âástka 5/2009 Obr. 9. Plochy pfiekroãení cílov ch imisních limitû v roce 2007 Obr. 10. Podíl pfiekroãení cílov ch imisních limitû na rozloze území stavebních úfiadû rok 2007

66 âástka 5/2009 Vûstník právních pfiedpisû Stfiedoãeského kraje Strana 250 B.5.2 Prioritní území pro realizaci opatfiení ke zhor ení kvality ovzdu í B Prioritní území kategorie 1 Na základû v e uveden ch podkladov ch vrstev âhmú pro rok 2006 a 2007 byla provedena anal za poãtu pfiekroãení v jednotliv ch lokalitách. Pro anal zu byl v em ãtvercûm sítû pfiifiazen údaj o poãtu limitû, které byly v daném roce pfiekroãeny. Jak vypl vá z tabulky B.4, jedná se o tyto limity: PM 10 -rok, PM 10-24hod, NO 2 -rok, benzo(a)pyren) a arsen. V sledek hodnocení, prezentovan jako souãet poãtu pfiekroãen ch limitû za oba roky, je uveden na obrázku 11. Obr. 11. Souãet poãtu pfiekroãení limitû v letech 2006 a 2007 Z v sledkû hodnocení vypl vá, Ïe alespoà ãtyfii limity byly v posledních dvou letech pfiekroãeny v následujících oblastech: Kladensko (od Vinafiic po Bu tûhrad) oblast podél hlavních komunikací: R7 (Stehelãeves), D5 (Rudná u Prahy), R1 (Ofiech) mûsta Rakovník, Slan, Kralupy nad Vltavou, Mûlník, Neratovice, Mladá Boleslav, Benátky nad Jizerou, Brand s nad Labem, âelákovice, Lysá nad Labem, Nymburk, Podûbrady, âesk Brod, Kutná Hora, Beroun, KrálÛv DvÛr, Milovice, Hostivice oblasti v okolí Prahy-âerno ice, Dobfiichovice, Horomûfiice, Roztoky, Máslovice, Líbeznice, Mû ice, Radonice, estajovice, PrÛhonice. Uvedené oblasti jsou v rámci tohoto programu vymezeny jako priority kategorie 1. Jedná se o území, na které je nutno soustfiedit nejvût í pozornost pfii ve ker ch aktivitách smûfiujících ke sníïení imisní zátûïe.

67 Strana 251 Vûstník právních pfiedpisû Stfiedoãeského kraje âástka 5/2009 B Prioritní území kategorie 2 Dle podkladû Ministerstva Ïivotního prostfiedí jsou jako prioritní území dále uvaïovány v echny obce, v nichï bylo zaznamenáno pfiekroãení nûkteré limitní hodnoty (imisní limit nebo cílov imisní limit) alespoà tfiikrát v posledních pûti letech. ProtoÏe v ak údaje o pfiekroãení limitu pro období pfied r jsou k dispozici pouze ve formû v ãtu správních území stavebních úfiadû, je toto vymezení provedeno pro území stavebních úfiadû. Pfiehled o poãtu pfiekroãení limitû v letech na území Stfiedoãeského kraje uvádûjí tabulka B.6 a obrázek 12. Tab. B.6 Poãty pfiekroãení imisních limitû a cílov ch limitû (bez ozónu) ve správních územích stavebních úfiadû v letech

68 âástka 5/2009 Vûstník právních pfiedpisû Stfiedoãeského kraje Strana 252

69 Strana 253 Vûstník právních pfiedpisû Stfiedoãeského kraje âástka 5/2009 Obr. 12. Poãty pfiekroãení imisních limitû a cílov ch limitû (bez ozónu) ve správních územích stavebních úfiadû v letech

70 âástka 5/2009 Vûstník právních pfiedpisû Stfiedoãeského kraje Strana 254 Z tabulky je patrné, Ïe alespoà trojí pfiekroãení nûkterého z limitû bûhem posledních pûti let ( ) bylo zaznamenáno více neï u tfií ãtvrtin správních území stavebních úfiadû. Jedná se o následující stavební úfiady: Bakov nad Jizerou, Benátky nad Jizerou, Bene ov, Beroun, Brand s nad Labem-Stará Boleslav, Bfiezno, By ice, âáslav, âelákovice, âerãany, âerno ice, âesk Brod, Dobrovice, Dobfiichovice, Dobfií, Dolní BfieÏany, Hofiovice, Hostivice, Hostomice, Jesenice (okres Praha-západ), Jesenice (okres Rakovník), Jílové u Prahy, Kamenice, Kladno, Klecany, Kolín, Kosmonosy, Kostelec nad âern mi Lesy, Kostelec nad Labem, Koufiim, Kralupy nad Vltavou, KrálÛv DvÛr, Kutná Hora, Libãice nad Vltavou, Líbeznice, Lysá nad Labem, Mûlník, Mûstec Králové, Milovice, Mladá Boleslav, Mnichovice, Mnichovo Hradi tû, Mní ek pod Brdy, M eno, Neratovice, Nové Stra ecí, Nov Knín, Nymburk, Odolena Voda, Peãky, Podûbrady, PrÛhonice, Pfiíbram, Rakovník, Roztoky, Rudná, evnice, íãany, Sadská, Sázava, Sedlãany, Slan, Stochov, T nec nad Labem, T nec nad Sázavou, Unho È, Úvaly, Velké Popovice, Velké Pfiílepy, Veltrusy, Velvary, Vla im, Vrdy, V etaty, Zdice, Zlonice, Îebrák. Správní území tûchto stavebních úfiadû jsou v rámci tohoto programu vymezena jako priority kategorie 2. Men í poãet pfiekroãení byl zaznamenán pouze pfii jiïní a jihozápadní hranici kraje, v jihov chodní ãásti kraje v okolí Uhlífisk ch Janovic a Zruãe nad Sázavou, na severov chodû kraje a v oblasti Kfiivoklátska. V územích kategorie 2 jsou souãasnû zahrnuta i v echna území vymezená jako oblasti se zhor enou kvalitou ovzdu í za rok Ve v ech územích, kde byl v roce 2007 pfiekroãen limit, byla souãasnû i nejménû 3 pfiekroãení za posledních 5 let. B Prioritní území kategorie 3 Za prioritní území kategorie 3, kde je Ïádoucí rovnûï podporovat ve keré aktivity a opatfiení ke zlep ení kvality ovzdu í, je povaïováno celé zb vající území Stfiedoãeského kraje. DÛvody pro toto vymezení jsou následující: Meziroãní zmûny územního rozsahu vymezení OZKO nelze vylouãit, Ïe na základû aktuálních dat bude vymezena OZKO i na dosud nezasaïen ch územích. K pfiekroãení cílového limitu pro ozón dochází celoplo nû. Navíc vzhledem k procesu tvorby troposférického ozónu (vzniká v atmosféfie z prekursorû, ãasto mimo lokalitu pûvodního zdroje) je nutno realizovat opatfiení ke sníïení emisí prekurzorû ozónu (NO x avoc) celoplo nû. Bezprahové pûsobení suspendovan ch ãástic PM 10 na lidské zdraví dle podkladû WHO dochází k po kození zdraví i pfii expozici podlimitním koncentracím. Z toho vypl vá poïadavek celoplo ného sniïování imisní zátûïe PM 10 i mimo oblasti s pfiekroãením imisních limitû. V razné synergické efekty, zejména u opatfiení k omezení dopravní zátûïe (hluk), sniïování pra nosti (zlep ení pohody bydlení) a spotfieby tuh ch paliv (sníïení expozice celého spektra karcinogenních polutantû). B.5.3 Shrnutí Prioritní území jsou pro úãely Integrovaného programu ke zlep ení kvality ovzdu í vymezena takto: Kategorie 1: území s pfiekroãením alespoà 4 limitû v období : Kladensko (od Vinafiic po Bu tûhrad) oblast podél hlavních komunikací: R7 (Stehelãeves), D5 (Rudná u Prahy), R1 (Ofiech) mûsta Rakovník, Slan, Kralupy nad Vltavou, Mûlník, Neratovice, Mladá Boleslav, Benátky nad Jizerou, Brand s nad Labem, âelákovice, Lysá nad Labem, Nymburk, Podûbrady, âesk Brod, Kutná Hora, Beroun, KrálÛv DvÛr, Milovice, Hostivice oblasti v okolí Prahy âerno ice, Dobfiichovice, Horomûfiice, Roztoky, Máslovice, Líbeznice, Mû ice, Radonice, estajovice, PrÛhonice. Kategorie 2: území s pfiekroãením alespoà 3 limitû v období : Vymezeno na úrovni správních území stavebních úfiadû: Bakov nad Jizerou, Benátky nad Jizerou, Bene ov, Beroun, Brand s nad Labem-Stará Boleslav, Bfiezno, By ice, âáslav, âelákovice, âerãany, âerno ice, âesk Brod, Dobrovice, Dobfiichovice, Dobfií, Dolní BfieÏany, Hofiovice, Hostivice, Hostomice, Jesenice okres Praha-západ, Jesenice okres Rakovník, Jílové u Prahy, Kamenice, Kladno, Klecany, Kolín, Kosmonosy, Kostelec nad âern mi Lesy, Kostelec

71 Strana 255 Vûstník právních pfiedpisû Stfiedoãeského kraje âástka 5/2009 nad Labem, Koufiim, Kralupy nad Vltavou, KrálÛv DvÛr, Kutná Hora, Libãice nad Vltavou, Líbeznice, Lysá nad Labem, Mûlník, Mûstec Králové, Milovice, Mladá Boleslav, Mnichovice, Mnichovo Hradi tû, Mní ek pod Brdy, M eno, Neratovice, Nové Stra ecí, Nov Knín, Nymburk, Odolena Voda, Peãky, Podûbrady, PrÛhonice, Pfiíbram, Rakovník, Roztoky, Rudná, evnice, íãany, Sadská, Sázava, Sedlãany, Slan, Stochov, T nec nad Labem, T nec nad Sázavou, Unho È, Úvaly, Velké Popovice, Velké Pfiílepy, Veltrusy, Velvary, Vla im, Vrdy, V etaty, Zdice, Zlonice, Îebrák. Vyjmenovaná území kategorie 2 souãasnû obsahují i v echny oblasti se zhor enou kvalitou ovzdu í za rok Kategorie 3: ostatní území Stfiedoãeského kraje: Území kategorie 3 je vymezeno ve zb vajících ãástech Stfiedoãeského kraje. Jedná se o správní území stavebních úfiadû Bûlá pod Bezdûzem, Bezno, Bfieznice, Bystfiice, âechtice, âervené Janovice, âistá, Divi ov, Dolní Bousov, Dolní Kralovice, Jince, Kam k nad Vltavou, KnûÏmost, Kfiivoklát, Milín, Neveklov, Petrovice, RoÏìalovice, RoÏmitál pod Tfiem ínem, Sedlec-Prãice, tûchovice, Uhlífiské Janovice, Votice, VÚ Brdy, Zábofií nad Labem, Zásmuky, Zbraslavice, Zruã nad Sázavou, Îleby. V sledné vymezení kategorií prioritních území Stfiedoãeského kraje je uvedeno na obrázku 13. Obr. 13. Vymezení kategorií prioritních území B.5.4 Vymezení citliv ch ekosystémû Jak jiï bylo uvedeno, uplatàují se imisní limity pro ochranu ekosystémû a vegetace v oblastech vymezen ch pfiílohou ã. 4 nafiízení vlády ã. 597/2006 Sb., podle které se místa odbûru vzorkû zamûfiená na ochranu vegetace umisèují více neï 20 km od aglomerací nebo více neï 5 km od jin ch zastavûn ch oblastí, prûmyslov ch zafiízení nebo silnic.

72 âástka 5/2009 Vûstník právních pfiedpisû Stfiedoãeského kraje Strana 256 Takové lokality se na území Stfiedoãeského kraje, vzhledem k hustotû zástavby a osídlení, prakticky nevyskytují. Pfiesto se zde nachází mnoïství hodnotn ch pfiírodnû blízk ch ploch, zasluhující ochranu. Nejv znamnûj í z nich jsou vymezeny jako chránûné krajinné oblasti, kter ch se na území Stfiedoãeského kraje nachází (nebo do nûj zasahuje) celkem pût: CHKO Blaník, âesk kras, âesk ráj, Kokofiínsko a Kfiivoklátsko. Dal ím v znamnou plochou je souvisl lesní komplex v pohofií Brd. Pro ochranu ekosystémû a vegetace platí limitní hodnoty, uvedené v tabulce ã. 4 tohoto programu (kapitola Úvod). Z hlediska plnûní tûchto limitû v roce 2007 lze konstatovat, Ïe: cílov imisní limit pro ozón je pfiekraãován na celém území kraje hodnota stanovená jako imisní limit pro oxidy dusíku (30 mg.m 3 pro roãní koncentrace) je pfiekraãována: podél nejv znamnûj ích dopravních tahû PraÏsk silniãní okruh ( ir í pás pfii hranici hl. m. Prahy), dálnice D1, D5, D8, rychlostní silnice R10, lokálnû i silnice I/6-R6 a I/-R7 a I/3 území velk ch mûst, zejména center prûmyslu a energetiky Kladno, Mladá Boleslav, Mûlník, v men í mífie pak Bene ov, âáslav, Kolín, Kutná Hora, Nymburk, Pfiíbram, Rakovník, Slan. Ve vztahu k v e uveden m hodnotn m plochám pak jsou pfiekraãováním limitu NO x dotãena území CHKO, pfii jejichï hranici prochází nûkterá z dálnic nebo rychlostních silnic, konkrétnû: CHKO âesk kras území pfii dálnici D5 v Berounû a oblast pfii hranici Prahy (zde se vedle vlivû automobilové dopravy projevují i emise z cementárny v Radotínû na území Prahy) CHKO âesk ráj oblast podél silnice R10 v úseku Mnichovo Hradi tû Îìár CHKO Kfiivoklátsko území pfii dálnici D5 v úseku Zdice Îebrák. Obr. 14. Vymezení nejv znamnûj ích ekosystémû vyïadujících ochranu

73 Strana 257 Vûstník právních pfiedpisû Stfiedoãeského kraje âástka 5/2009 C. ODPOVùDNÉ ORGÁNY Orgány odpovûdn mi za plnûní Integrovaného programu ke zlep ení kvality ovzdu í jsou: Rada Stfiedoãeského kraje Ing. Milo Petera námûstek hejtmana pro oblast Ïivotního prostfiedí a zemûdûlství Telefon: , petera@kr-s.cz Krajsk úfiad Stfiedoãeského kraje Odbor Ïivotního prostfiedí a zemûdûlství Ing. Josef Kefika Ph.D., vedoucí odboru Telefon: , kerka@kr-s.cz

74 âástka 5/2009 Vûstník právních pfiedpisû Stfiedoãeského kraje Strana 258 D. DRUH POSOUZENÍ ZNEâI TùNÍ OVZDU Í D.1 V voj kvality ovzdu í koncentrace zneãi Èujících látek zji tûné v pfiedchozích letech D.1.1 Pfiehled v sledkû mûfiení na stanicích imisního monitoringu Grafy v pfiílohové ãásti (pfiíloha 2) zobrazují v voj mûfien ch hodnot koncentrací zneãi Èujících látek na stanicích imisního monitoringu ve Stfiedoãeském kraji. Na základû dat imisního monitoringu je moïné charakterizovat v voj v posuzovaném období následovnû: PrÛmûrné roãní koncentrace suspendovan ch ãástic PM 10 : imisní limit byl pfiekraãován v prûbûhu celého sledovaného období celkovû na osmi stanicích. Maximální hodnoty byly mûfieny na zaãátku období, postupnû v ak v raznû klesaly aï do roku 1999, po té docházelo k mírnému navy ování mûfien ch koncentrací do roku K roku 2007 vykazují v echny mûfiené hodnoty pokles vzhledem k hodnotám z pfiedchozích let. Limit byl v roce 2007 pfiekroãen na stanici Stehelãeves, v roce 2006 na pûti stanicích, a to na exponované dopravní stanici v Berounû a dále na ãtyfiech stanicích na Kladensku (Bu tûhrad, Kladno-Vrapice, Kladno- vermov, Stehelãeves). 24-hodinové koncentrace suspendovan ch ãástic PM 10 : bûhem celého hodnoceného období do lo na vût inû mûfiících stanic k pfiekroãení imisního limitu (ãasto i opakovanû), na nûkter ch stanicích (Beroun, Kladno- vermov, Stehelãeves) dokonce nebyly zji tûny podlimitní koncentrace. Maximální hodnoty byly namûfieny na zaãátku sledovaného období, zejména v letech 1996 aï Vysoké hodnoty vykazovaly také roky 2003 a PrÛmûrné roãní koncentrace celkového prachu (SPM): vy í hodnoty mûfien ch koncentrací vykazovala první polovina sledovaného období, od roku 1997 do roku 2001 se prûbûh ustálil a koncentrace pra - ného aerosolu mírnû klesaly. Roky 2002 a 2004 vykázaly na nûkolika stanicích v raznû nav ené hodnoty na úrovni dlouhodobého maxima. Imisní limit není stanoven. PrÛmûrné roãní koncentrace oxidu sifiiãitého: nejvy í koncentrace byly mûfieny na stanicích v Stfiedoãeském kraji na zaãátku sledovaného období. Do roku 1999 docházelo k plynulému poklesu. Od té doby aï do souãasnosti jsou mûfiené hodnoty jiï ustálené, s drobn mi v kyvy na obû strany. Imisní limit není stanoven. Nejvy í koncentrace byly namûfieny na Kladnû- vermov, Bu tûhradû, Mûlníku-Chloumek a na stanici KrálÛv DvÛr-stadion. 24-hodinové koncentrace oxidu sifiiãitého: na zaãátku sledovaného období vykazovaly mûfiené koncentrace nejvy í hodnoty, místy i s nûkolikanásobn m pfiekroãením imisního limitu. Mûfiené koncentrace v raznû klesaly aï do roku 2000, kdy byla namûfiena i poslední hodnota pfiekroãení imisního limitu (na stanici Kladno- vermov). Od roku 2000 jsou mûfiené hodnoty vyrovnané, rok 2007 spoleãnû s rokem 2001 pfiedstavuje pro vût inu stanic dlouhodobé minimum. Hodinové koncentrace oxidu sifiiãitého: na Ïádné ze stanic nebylo zji tûno pfiekroãení imisního limitu, nejvy í hodnoty byly namûfieny na zaãátku sledovaného období s postupn m poklesem aï do roku Do roku 2003 koncentrace mírnû narûstaly od roku 2004 jsou jiï vyrovnané. Dlouhodobû nejvy - í hodnoty mûfien ch koncentrací vykazuje stanice na Kladnû- vermov. PrÛmûrné roãní koncentrace oxidu dusiãitého: vprûbûhu let byly hodnoty pomûrnû vyrovnané, imisní limit 40 mg.m 3 byl pfiekroãen tfiikrát, a to na stanici Beroun v letech 1996, 2002 a Hodinové koncentrace oxidu dusiãitého: na Ïádné ze stanic nebyl pfiekroãen imisní limit, na vût inû z nich byly nejvy í hodnoty zaznamenány v roce 1997 a v letech 2002 aï 2003, nejmen í hodnoty byly zaznamenány v období V roce 2007 do lo na v ech stanicích vyjma Mladé Boleslavi aveltrus k v raznému poklesu mûfien ch koncentrací. PrÛmûrné roãní koncentrace oxidû dusíku: s v jimkou stanice Beroun je prûbûh koncentrací ve sledovaném období vyrovnan. V Berounû jsou koncentrace dvojnásobnû vy í neï na ostatních stanicích, pfiiãemï v razného maxima bylo dosaïeno v letech 2002 aï Limit pro ochranu zdraví není stanoven.

75 Strana 259 Vûstník právních pfiedpisû Stfiedoãeského kraje âástka 5/2009 PrÛmûrné roãní koncentrace oxidu uhelnatého: imisní limit není stanoven. Nejvy í hodnoty vykazuje okres Beroun, stanice Kolín vykazovala bûhem monitorovacího období pokles koncentrací, na ostatních stanicích je prûbûh mûfien ch hodnot dlouhodobû vyrovnan. 8-hodinové koncentrace oxidu uhelnatého: nejvy í namûfiené hodnoty za celé období v letech 1997 a 1998 nedosáhly ani poloviny hodnoty imisního limitu. V letech 1999 a 2000 byly namûfieny na v ech stanicích dlouhodobû nejniï í hodnoty, do roku 2004 docházelo k mírnému nárûstu. Od roku 2004 jsou k dispozici pouze mûfiení ze stanice Beroun, která vykázala mezi lety v razn pokles mûfiené koncentrace a mírné nav ení pro rok PrÛmûrné roãní koncentrace pfiízemního ozónu: v celém prûbûhu se hodnoty pohybovaly na obdobné úrovni, na Ïádné stanici nedocházelo k v znamnûj ím zmûnám v imisní zátûïi. Imisní limit není stanoven. 8-hodinové koncentrace pfiízemního ozónu: na v ech stanicích bûhem celého sledovaného období je cílov imisní limit dlouhodobû pfiekraãován, nejvy í hodnoty byly namûfieny v roce 2003, od roku 2004, kdy byly na v ech stanicích namûfieny hodnoty pod limitem, mûfiené koncentrace mírnû narûstají. PrÛmûrné roãní koncentrace benzenu: benzen je mûfien pouze na stanici Kladno-stfied mûsta od roku Namûfiené hodnoty jsou pod imisním limitem. PrÛmûrné roãní koncentrace benzo(a)pyrenu: bûhem sledovaného období byl pro benzo(a)pyren vykázán roãní prûmûr jednou aï dvakrát vût í neï imisní limit na v ech ãtyfiech mûfiicích stanicích. V echny namûfiené hodnoty jsou nad cílov m imisním limitem. PrÛmûrné roãní koncentrace olova: nejvy í hodnoty byly namûfieny v roce 1997 na stanici Pfiíbram OÚNZ. Hodnoty namûfiené na ostatních stanicích jsou v celém sledovaném období vyrovnané. Imisní limit není na Ïádné stanici pfiekroãen. PrÛmûrné roãní koncentrace arsenu: nejvy í hodnoty byly zji Èovány v první polovinû sledovaného období (do roku 2000), poté docházelo k poklesu, od roku 2005 mûfiené koncentrace mírnû narûstají. V roce 2007 byl cílov imisní limit pfiekroãen na dvou lokalitách (stanice Kladno- vermov a Stehelãeves). PrÛmûrné roãní koncentrace kadmia: cílov imisní limit byl bûhem sledovaného období pfiekroãen jednou na stanici Sány v roce Vysoké hodnoty, v raznû odli né od ostatních stanic v kraji, vykazovaly pfiíbramské stanice a to aï do roku 2003, kdy byla namûfiená koncentrace tûsnû pod limitem. Od roku 2004 jsou mûfiené koncentrace na v ech stanicích vyrovnané, hluboko pod cílov m imisním limitem. PrÛmûrné roãní koncentrace niklu: cílov imisní limit byl opakovanû a mnohonásobnû pfiekraãován na vût inû mûfiících stanicích aï do roku 2002, nejvy í hodnoty, mnohonásobnû pfievy ující cílov imisní limity, byly zji tûny na stanici v Berounû v letech Od roku 2002 se mûfiené koncentrace pohybují na minimálních hodnotách.

76 âástka 5/2009 Vûstník právních pfiedpisû Stfiedoãeského kraje Strana 260 D.2 Aktuální koncentrace zneãi Èujících látek Grafy na obr. 15 umoïàují pfiehledné porovnání imisní situace za poslední dva roky, pro které jsou k dispozici imisní data, tj. za roky 2006 a Z hlediska plnûní imisních limitû jsou na území Stfiedoãeského kraje v souãasnosti problematické následující látky: Suspendované ãástice PM 10 prûmûrné roãní koncentrace: limit byl v roce 2007 pfiekroãen na stanici Stehelãeves, v roce 2006 na pûti stanicích, a to na exponované dopravní stanici v Berounû a dále na ãtyfiech stanicích na Kladensku (Bu tûhrad, Kladno-Vrapice, Kladno- vermov, Stehelãeves). Suspendované ãástice PM 10 maximální denní koncentrace: limit byl v roce 2007 pfiekroãen na sedmi stanicích (Beroun, Bu tûhrad, Kladno-Vrapice, Kladno- vermov, Kutná Hora, Mladá Boleslav, Stehelãeves), v roce 2006 na 11 stanicích (Beroun, Brand s n. Labem, Bu tûhrad, Kladno-Vrapice, Kladno- -stfied mûsta, Kladno-Rozdûlov, Kladno- vermov, Mladá Boleslav, Pfiíbram, Sedlãany, Stehelãeves). Benzo(a)pyren: cílov imisní limit pro prûmûrné roãní koncentrace byl v celém sledovaném období pfiekroãen na v ech stanicích (celkem se jedná o 6 hodnot vykázan ch na rûzn ch stanicích od r. 1997). Arsen: cílov imisní limit pro prûmûrné roãní koncentrace byl pfiekroãen na dvou stanicích v roce 2007, v roce 2006 na jedné stanici. Ozón (8hodinové koncentrace): k pfiekroãení limitu do lo v roce 2007 pouze na stanici Ondfiejov, v roce 2006 na v ech tfiech stanicích, které ozón sledují. U ostatních polutantû nebyly v letech pfiekroãeny stanovené limity: Oxid dusiãit prûmûrné roãní koncentrace: limit nebyl ve sledovan ch letech pfiekroãen na Ïádné stanici Stfiedoãeského kraje. Nejvy ích hodnot bylo dosaïeno jak v roce 2006, tak v roce 2007 na stanici Beroun. Oxid dusiãit maximální hodinové koncentrace: limit nebyl ve sledovan ch letech pfiekroãen na Ïádné stanici Stfiedoãeského kraje. Nejvy ích hodnot dosahovala v roce 2006 stejnû tak jako v pfiípadû prûmûrn ch roãních koncentrací stanice v Berounû, v roce 2007 byly nejvy í hodnoty namûfieny na stanici Mladá Boleslav. Oxidy dusíku prûmûrné roãní koncentrace: pro tuto látku není stanoven imisní limit. Nejvy ích hodnot, a to v raznû vy ích neï v pfiípadû ostatních stanic, dosahovala stanice Beroun v obou sledovan ch letech. Oxid sifiiãit prûmûrné roãní koncentrace: imisní limit pro ochranu zdraví není stanoven, nejvy ích hodnot dosahují stanice v Kladnû (stfied mûsta a vermov), v Kolínû a v Mladé Boleslavi. Oxid sifiiãit maximální denní koncentrace: limit nebyl ve sledovan ch letech pfiekroãen na Ïádné stanici Stfiedoãeského kraje. Nejvy ích hodnot dosahují stanice na Kladensku (Kladno- vermov, Kladno- -Vrapice, Stehelãeves). Oxid sifiiãit maximální hodinové koncentrace: limit nebyl ve sledovan ch letech pfiekroãen na Ïádné stanici Stfiedoãeského kraje. Nejvy ích hodnot dosahují stanice v prûmyslov ch oblastech. Jedná se o stanice: Kladno- vermov, Kladno-stfied mûsta, Kolín SAZ a Pfiíbram. Oxid uhelnat maximální osmihodinov prûmûr koncentrací za rok: limit nebyl ve sledovan ch letech pfiekroãen na Ïádné stanici Stfiedoãeského kraje. Ve sledovaném období se mûfiilo jen na stanici Beroun. Pfii porovnání obou let vykazují koncentrace CO nárûst. Benzen prûmûrná roãní koncentrace: namûfiené hodnoty na stanici Kladno-stfied mûsta, která jako jediná má dostupné údaje pro rok 2006 a 2007 byly hluboko pod stanoven m limitem. Kadmium prûmûrné roãní koncentrace: hodnoty namûfiené na v ech stanicích ve Stfiedoãeském kraji byly v obou sledovan ch letech hluboko pod stanoven m limitem. Nejvy ích hodnot bylo dosaïeno na stanici Pfiíbram OÚNZ, a to jak v roce 2006, tak Nikl prûmûrné roãní koncentrace: hodnoty namûfiené na stanicích imisního monitoringu ve Stfiedoãeském kraji nedosahovaly stanoveného imisního limitu. Nejvy ích hodnot bylo dosaïeno na stanici Pfiíbram OÚNZ a ve Stehelãevsi. Olovo prûmûrná roãní koncentrace: limit nebyl ve sledovan ch letech pfiekroãen na Ïádné stanici Stfiedoãeského kraje. Hodnoty dosahovaly nejv e na stanici Pfiíbram OÚNZ a na Kladensku.

77 Strana 261 Vûstník právních pfiedpisû Stfiedoãeského kraje âástka 5/2009 Obr. 15. Porovnání imisních mûfiení za roky 2006 a 2007

78 âástka 5/2009 Vûstník právních pfiedpisû Stfiedoãeského kraje Strana 262 Obr. 15. Porovnání imisních mûfiení za roky 2006 a 2007

79 Strana 263 Vûstník právních pfiedpisû Stfiedoãeského kraje âástka 5/2009 Obr. 15. Porovnání imisních mûfiení za roky 2006 a 2007

80 âástka 5/2009 Vûstník právních pfiedpisû Stfiedoãeského kraje Strana 264 Obr. 15. Porovnání imisních mûfiení za roky 2006 a 2007

81 Strana 265 Vûstník právních pfiedpisû Stfiedoãeského kraje âástka 5/2009 D.3 Prostfiedky pouïité ke zji Èování koncentrací zneãi Èujících látek Na území Stfiedoãeského kraje je v souãasnosti provádûno pravidelné mûfiení imisních koncentrací zneãi - Èujících látek pomocí následujících mûfiicích programû: automatizovan mûfiící program 8 stanic manuální mûfiící program 14 stanic mûfiení tûïk ch kovû v PM 10 9 stanic mûfiení aromatick ch uhlovodíkû 2 stanice Z hlediska poãtu mûfien ch látek se na 21 stanicích mûfií koncentrace PM 10 (na dvou z nich také PM 2,5 ), na 17 stanicích koncentrace oxidu sifiiãitého a na 19 stanicích koncentrace oxidû dusíku. TûÏké kovy jsou mûfieny na 10 stanicích, na v ech se pfiitom mûfií obsah tûïk ch kovû v PM 10.Koncentrace ozónu jsou mûfieny na 3 stanicích a koncentrace polycyklick ch aromatick ch uhlovodíkû na dvou stanicích. Naprostá vût ina mûfiicích stanic se nachází na Kladensku (Kladno 10 stanic, okolní obce dal í 4 stanice), 16 stanic se nachází v dal ích mûstech Stfiedoãeského kraje (Bene ov, Beroun, Brand s nad Labem, Kolín, Kutná Hora, Mûlník, Mladá Boleslav, Pfiíbram, Sedlãany, Veltrusy), dal í 3 stanice se nacházejí ve venkovsk ch a pfiírodních oblastech (Broumy, Ondfiejov, RoÏìalovice). âesk hydrometeorologick ústav provádí kromû mûfiení také modelová vyhodnocení kvality ovzdu í na území âr, na jejichï základû jsou vyhla ovány oblasti se zhor enou kvalitou ovzdu í. V roce 2007 byla zpracována rovnûï aktualizace Generální rozptylové studie Stfiedoãeského kraje. Jedná se o modelové hodnocení kvality ovzdu í, které na základû podrobn ch vstupních dat o zdrojích zneãi Èování posuzuje rozloïení jednotliv ch imisních veliãin v celé plo e území kraje. Ve studii byly posuzovány koncentrace suspendovan ch ãástic PM 10, oxidu sifiiãitého, oxidu dusiãitého, oxidû dusíku, tûkav ch organick ch látek, polycyklick ch aromatick ch uhlovodíkû, benzenu, benzo(a)pyrenu, oxidu uhelnatého, olova, niklu, rtuti, kadmia, arsenu a amoniaku.

82 âástka 5/2009 Vûstník právních pfiedpisû Stfiedoãeského kraje Strana 266 E. PÒVOD ZNEâI TùNÍ OVZDU Í E.1 Celkové mnoïství emisí Tabulka E.1 uvádí údaje o celkovém mnoïství emisí tuh ch látek, oxidu sifiiãitého, oxidû dusíku, tûkav ch organick ch látek, oxidu uhelnatého a amoniaku na území Stfiedoãeského kraje v roce 2007, na obr. 16 je pak uveden v voj za období let Údaje jsou uvedeny v ãlenûní podle kategorií REZZO, tj.: REZZO 1 zvlá tû velké a velké stacionární zdroje REZZO 2 stfiední stacionární zdroje REZZO 3 malé stacionární zdroje (zejména lokální vytápûní) REZZO 4 mobilní zdroje. V tabulce jsou podbarveny nejv znamnûj í skupiny zdrojû emisí kaïdé zneãi Èující látky. Skupina s nejvût- ím podílem je navíc zv raznûna tuãn m písmem. U látek, které mají stanoveny emisní stropy, je souãasnû uvedena doporuãená hodnota emisního stropu pro Stfiedoãesk kraj dle nafiízení vlády ã. 351/2002 Sb., ve znûní nafiízení vlády ã. 417/2003 Sb., a podíl celkov ch emisí vûãi hodnotû emisního stropu. Tab. E.1 Celkové emise hlavních zneãi Èujících látek v roce 2007 *) z toho je tun (37,5 % z celkov ch emisí) odhadováno jako nespecifikovaná spotfieba hmot s podílem tûkav ch organick ch látek (plo ná spotfieba barev, lepidel, rozpou tûdel apod.)

83 Strana 267 Vûstník právních pfiedpisû Stfiedoãeského kraje âástka 5/2009 Obr. 16. V voj emisí podle typu zdrojû za období

84 âástka 5/2009 Vûstník právních pfiedpisû Stfiedoãeského kraje Strana 268 Obr. 16. V voj emisí podle typu zdrojû za období

85 Strana 269 Vûstník právních pfiedpisû Stfiedoãeského kraje âástka 5/2009 Z porovnání je patrné, Ïe: Celkové emise tuh ch látek za období mírnû narûstaly, a to zejména z dûvodu nárûstu emisí z mobilních zdrojû, které se od r zv ily o 70 % a pfieváïily tak pokles v kategoriích REZZO 1 a2.vsouãasnosti tvofií mobilní zdroje více neï polovinu emisí tuh ch látek, v znamn podíl mají i malé zdroje (cca 30 %). Emise oxidu sifiiãitého mají ve sledovaném období klesající tendenci, a to u v ech kategorií zdrojû. Hlavní podíl na emisích SO 2 mají v souãasnosti zvlá tû velké a velké zdroje (REZZO 1) s více neï 75 %. V znamn je rovnûï podíl mal ch zdrojû (pfies 20 %), ostatní zdroje jsou z hlediska celkové bilance zanedbatelné. Celkové emise v kraji dosahovaly v roce 2001 témûfi k úrovni emisního stropu (97 %), vzhledem k setrvalému poklesu v ak v souãasnosti ãiní pouze cca 80 % doporuãené hodnoty. Emise oxidû dusíku celkovû narûstají, dvakrát za sledované období do lo k meziroãnímu poklesu (2001/02 a 2005/06). NárÛst je v ak pomûrnû mírn, za období ãiní 5 %. Hlavní pfiíãinou nárûstu jsou stoupající emise z dopravy, pfii souãasné stagnaci (s meziroãními v kyvy) v kategorii zdrojû REZZO 1. Tyto dvû skupiny tvofií rozhodující ãást emisí NO x v r ãinil podíl dopravy 57 %, podíl zvlá tû velk ch a velk ch zdrojû 38 %, podíl ostatních zdrojû je tak men í neï 5 % z celkov ch emisí. Emise oxidû dusíku ve Stfiedoãeském kraji dlouhodobû pfiekraãují doporuãenou hodnotu emisního stropu, v roce 2007 byl strop pfiekroãen o 10 %. Emise tûkav ch organick ch látek v celém období spí e stagnují, dlouhodobû se projevuje mírn pokles (v období o 4 %). V celkovém v voji se projevuje v voj ve dvou rozhodujících skupinách zdrojû: u emisí z mal ch zdrojû (v r podíl 50 %) pfievaïuje mírn pokles, u emisí z dopravy (podíl 34 %) pfievaïuje mírn nárûst. Ve skupinû REZZO 3 je vedle mal ch spalovacích zdrojû a technologick ch provozû zahrnuta také tzv. plo ná spotfieba organick ch rozpou tûdel. Jedná se o velmi v znamnou kategorii, která je dopoãtena z celkového prodeje hmot obsahujících tûkavé organické látky, tato skupina je sama hlavním zdrojem VOC s podílem 37,5 % emisí v kraji. Celkové emise amoniaku vykazují od poãátku sledovaného období prûbûïn pokles, zpûsoben zejména sniïováním emisí ze stacionárních zdrojû kategorie REZZO 3. Tato skupina zahrnující i odhad emisí z neevidovan ch chovû, tvofií i pfies v e uveden pokles stále více neï polovinu emisí NH 3 v kraji. Emise z velk ch i stfiedních zemûdûlsk ch provozû ãiní vïdy cca 20 % z celkov ch emisí, doprava se na emisích NH 3 podílí minimálnû. Doporuãen emisní strop pro amoniak je splnûn s rezervou více neï 30 %. U emisí oxidu uhelnatého se projevují v kyvy v obou smûrech, z dlouhodobého hlediska pfievaïuje mírn pokles. Rozhodující podíl (66 %) na emisích má doprava, v znamné jsou také malé zdroje (25 %).

86 âástka 5/2009 Vûstník právních pfiedpisû Stfiedoãeského kraje Strana 270 E.2 Hlavní zdroje zneãi Èování ovzdu í E.2.1 Stacionární bodové zdroje Tabulka E.2 uvádí pfiehled nejv znamnûj ích evidovan ch zdrojû emisí jednotliv ch zneãi Èujících látek z kategorie REZZO 1 a REZZO 2. Prostorové rozmístûní nejv znamnûj ích zdrojû je zachyceno na obrázku 17. Zdroje uvedené v tabulkách tvofií: 57 % emisí tuh ch látek ze zdrojû REZZO 1+2 a 11 % celkov ch emisí TZL v kraji 98,5 % emisí oxidu sifiiãitého ze zdrojû REZZO 1+2 a 70% celkov ch emisí SO 2 vkraji 89 % emisí oxidû dusíku ze zdrojû REZZO 1+2 a 37 % celkov ch emisí NO x v kraji 68 % emisí tûkav ch organick ch látek ze zdrojû REZZO 1+2 a 11 % celkov ch emisí VOC v kraji 16 % emisí amoniaku ze zdrojû REZZO 1+2 a 6,7 % celkov ch emisí NH 3 vkraji 66 % emisí oxidu uhelnatého ze zdrojû REZZO 1+2 a 5,5 % celkov ch emisí CO v kraji Tab. E.2 Nejv znamnûj í zdroje emisí kategorie REZZO 1 a REZZO 2

87 Strana 271 Vûstník právních pfiedpisû Stfiedoãeského kraje âástka 5/2009

88 âástka 5/2009 Vûstník právních pfiedpisû Stfiedoãeského kraje Strana 272 Obr. 17. Rozmístûní nejv znamnûj ích zdrojû emisí E.2.2 Stacionární plo né zdroje Tabulka E.3 podává pfiehled o nejv znamnûj ích zdrojích emisí v kategorii REZZO 3. Tato kategorie je emisnû bilancována na úrovni obcí, v tabulkách jsou tedy uvedeny emise ze zdrojû REZZO 3 vïdy za celou obec ãi mûsto.

89 Strana 273 Vûstník právních pfiedpisû Stfiedoãeského kraje âástka 5/2009 Tab. E.3 Nejv znamnûj í zdroje emisí kategorie REZZO 3

90 âástka 5/2009 Vûstník právních pfiedpisû Stfiedoãeského kraje Strana 274 E.2.3 Liniové zdroje (automobilová doprava) Pro vyhodnocení nejv znamnûj ích liniov ch zdrojû zneãi Èování ovzdu í byly vyuïity údaje z Celostátního sãítání dopravy, které zaji Èuje editelství silnic a dálnic âr v pûtilet ch intervalech. PouÏity jsou v sledky posledního sãítání z roku Silniãní síè na území Stfiedoãeského kraje s rozli ením komunikací podle intenzit dopravy je zobrazena na obr. 4 a 5. Samostatnû jsou prezentovány celkové intenzity a intenzity nákladní automobilové dopravy. Následující tabulky uvádûjí pfiehled nejvíce zatíïen ch úsekû z hlediska celého dopravního proudu a nákladních automobilû.

91 Strana 275 Vûstník právních pfiedpisû Stfiedoãeského kraje âástka 5/2009 Tab. E.4 Nejvíce zatíïené úseky komunikací dle Celostátního sãítání dopravy 2005 v echna vozidla

92 âástka 5/2009 Vûstník právních pfiedpisû Stfiedoãeského kraje Strana 276 Tab. E.5 Nejvíce zatíïené úseky komunikací dle Celostátního sãítání dopravy 2005 nákladní vozidla

93 Strana 277 Vûstník právních pfiedpisû Stfiedoãeského kraje âástka 5/2009 Obr. 18. Celkové dopravní zatíïení komunikací Obr. 19. Dopravní zatíïení komunikací nákladní dopravou

94 âástka 5/2009 Vûstník právních pfiedpisû Stfiedoãeského kraje Strana 278 E.3 Pfienos zneãi tûní z okolních oblastí Nejv znamnûj í podíl na pfienosu zneãi tûní z jin ch oblastí má hlavní mûsto Praha, které ovlivàuje kvalitu ovzdu í zejména v obcích ve svém okolí, jak je patrné i z anal zy oblastí se zhor enou kvalitou ovzdu í. V severozápadní ãásti Stfiedoãeského kraje se projevuje také pfienos zneãi tûní z Ústeckého kraje s v znamn m soustfiedûním zvlá tû velk ch a velk ch zdrojû zneãi Èování. V okrajov ch lokalitách se mûïe podíl dálkového pfienosu na celkov ch koncentracích dosahovat i fiádovû desítek procent. Naopak v blízkosti v znamn ch zdrojû (pfiedev ím dopravních tahû) a v centrech vût ích mûst je procentuelní podíl dálkového pfienosu nízk (jeho absolutní pfiíspûvky mohou b t obdobné, dochází v ak k pfiev ení jeho vlivu místními zdroji). Velk v znam pak má pfienos zneãi tûní v pfiípadû troposférického ozónu. Tento polutant vzniká v atmosféfie z prekursorû (organick ch látek a oxidû dusíku), pfiiãemï proces tvorby ozónu urãitou dobu trvá. Bûhem této doby urazí reagující látky pomûrnû dlouhou dráhu, takïe molekuly ozónu vznikají ãasto ve velké vzdálenosti od pûvodních zdrojû emisí. Pro Stfiedoãesk kraj jsou napfiíklad typické zv ené koncentrace ozónu v dûsledku pfienosu prekurzorû emitovan ch automobilovou dopravou na území Prahy.

95 Strana 279 Vûstník právních pfiedpisû Stfiedoãeského kraje âástka 5/2009 F. ANAL ZA SITUACE F.1 Podrobnosti o faktorech pûsobících zv ené zneãi tûní ovzdu í F.1.1 látek. F.1.2 Prioritní zneãi Èující látky Na základû v e uvedené emisní a imisní anal zy jsou stanoveny následující priority z hlediska zneãi Èujících Suspendované ãástice PM 10 : pfiekraãování obou imisních limitû; v pfiípadû 24-hodinového limitu docházelo v minul ch letech k plo nému pfiekraãování, v roce 2007 byl rozsah pfiekroãení men í, av ak pravdûpodobnû vlivem pfiíznivûj ích klimatick ch pomûrû. Lokálnû dochází k pfiekraãování limitu i pro roãní koncentrace PM 10. Oxidy dusíku a oxid dusiãit 1) : lokální pfiekroãení imisního limitu pro ochranu zdraví, pfiekroãení emisního stropu. NO x jsou prekurzorem tvorby troposférického (pfiízemního) ozónu, u nûhoï dochází k plo nému pfiekroãení cílového imisního limitu. Benzo(a)pyren: pfiekraãování cílového imisního limitu. Arsen: lokální pfiekroãení cílového imisního limitu (Kladno), jedná se o urãit specifick problém Stfiedoãeského kraje. Tûkavé organické látky: jsou prekurzorem tvorby troposférického ozónu, u nûhoï dochází k plo nému pfiekroãení cílového imisního limitu. Troposférick ozón: dochází k celoplo nému pfiekraãování cílového imisního limitu, obdobnû jako v celé âr. Problém imisní zátûïe pfiízemního ozónu je nutno fie it sniïováním emisí prekurzorû jeho tvorby, tj. oxidû dusíku a tûkav ch organick ch látek (viz v e). V následujícím textu tak nejsou pfiímo k ozónu pfiifiazovány ani rozhodující zdroje, ani pfiíslu ná opatfiení, tyto jsou fie eny na úrovni prekurzorû. Prioritní skupiny zdrojû zneãi Èování K v e uveden m zneãi Èujícím látkám jsou na základû anal zy emisní situace pfiifiazeny následující skupiny zdrojû, které se nejvíce podílejí na produkci emisí a na imisní zátûïi tûchto látek. a) suspendované ãástice frakce PM 10 REZZO 4 (doprava), pfiedev ím automobilová doprava. Vedle pfiím ch emisí sazí z v fukû automobilû (zejména dieselov ch) jsou emitovány také jemné ãástice z obrusu pneumatik, brzd ãi povrchu vozovky, dal ím velmi v znamn m zdrojem je tzv. sekundární pra nost zvífiení prachov ch ãástic usazen ch na povrchu komunikací. Vedle tûchto emisí, které jsou alespoà ãásteãnû zahrnuty do celkové emisní bilance TZL, je doprava v znamn m zdrojem prekurzorû, tzv. sekundárních aerosolû ãásteãek vznikajících kondenzací plynn ch látek. REZZO 3 (malé spalovací zdroje), pfiedev ím spalování tuh ch paliv v lokálních topeni tích. Sekundární pra nost jedná se o nebilancovanou skupinu (není obsaïena v emisní bilanci dle tab. E.3), která zahrnuje prachové ãástice zvífiené ze zemského povrchu vûtrem nebo i lidskou ãinností. Do této skupiny lze zahrnout i technologické provozy nesledované v REZZO (napfi. haldy zeminy), pra nost ze zemûdûlsk ch ploch, staveni È, prûmyslov ch areálû apod. Zdroje REZZO 1 a 2 (zvlá tû velké, velké a stfiední zdroje) tvofií celkem cca 18 % emisí. Nûkteré z tûchto zdrojû jsou také v znamn m zdrojem prekurzorû tzv. sekundárních aerosolû (SO 2,NO 2, NH 3 ), popfiípadû mohou b t v znamn m lokálním zdrojem imisní zátûïe PM 10 (napfi. lomy). 1) Oxidy dusíku jsou jako skupina látek tvofieny pfiedev ím oxidem dusnat m a oxidem dusiãit m. Imisnû je vzhledem k vlivûm na zdraví hodnocen pfiedev ím oxid dusiãit. Podstatná ãást oxidu dusiãitého se v ak tvofií teprve v ovzdu í z emitovaného oxidu dusnatého, proto je nutno emisnû sledovat vïdy celou skupinu NO X.

96 âástka 5/2009 Vûstník právních pfiedpisû Stfiedoãeského kraje Strana 280 b) oxidy dusíku REZZO 4 (doprava), tvofií témûfi 60 % emisí NO x ve Stfiedoãeském kraji. Opût se jedná pfiedev ím o automobilovou dopravu. Zdroje REZZO 1 (zvlá tû velké a velké zdroje) tvofií cca 35 % celkov ch emisí v kraji. c) benzo(a)pyren REZZO 3 (malé spalovací zdroje), pfiedstavují dle provedené anal zy rozhodující zdroj imisní zátûïe benzo(a)pyrenu. Emise benzo(a)pyrenu nejsou standardnû bilancovány, anal za imisních hodnot z mûfiicích stanic v ak jednoznaãnû ukazuje, Ïe v zimním období jsou mûfieny hodnoty nûkolikanásobnû vy í neï v letních mûsících (viz obr. 20). Tento prûbûh je typick pro zneãi tûní pocházející z lokálního vytápûní. Vzhledem k tomu, Ïe na území Stfiedoãeského kraje jsou koncentrace benzo(a)pyrenu mûfieny pouze na jedné stanici (âhmú Kladno- vermov), byly ke srovnání pouïity dal í relativnû blízké stanice z jin ch krajû. Rozhodující podíl lokálního vytápûní na celkov ch koncentracích benzo(a)pyrenu potvrzují i nárazová mûfiení Státního zdravotního ústavu. d) arsen REZZO 3 (malé spalovací zdroje) v pfiípadû arsenu lze konstatovat tytéï závûry jako u benzo(a)pyrenu, tj. rozhodující vliv lokálního vytápûní je moïné dovodit jednak z anal zy mûfien ch koncentrací (obr. 21), jednak z mûfiení Státního zdravotního ústavu. Dal í nespecifikované zdroje v pfiípadû arsenu existuje moïnost, Ïe na zv ené imisní zátûïi na Kladensku se podílejí i dal í, dosud neidentifikované zdroje. DÛvodem je skuteãnost, Ïe v jin ch lokalitách na území âr, které se rovnûï vyznaãují zv en m podílem lokálního vytápûní, nebyly nadlimitní koncentrace arsenu zaznamenány. Z tohoto dûvodu bude provedena podrobnûj í identifikace zdrojû As v oblasti Kladenska v rámci samostatného projektu (viz opatfiení 5.3). e) tûkavé organické látky (VOC) Plo ná spotfieba rozpou tûdel tvofií cca 37,5 % z celkov ch emisí VOC ve Stfiedoãeském kraji. Do této skupiny jsou zahrnuty odpary VOC z pouïití nátûrov ch hmot, rozpou tûdel, lepidel apod. s obsahem organick ch látek, které pfii zasychání pfiíslu né hmoty unikají do ovzdu í. Tyto emise nejsou bilanãnû vázány na konkrétní lokalitu, jedná se o celkovou spotfiebu jak obyvatelstvem, tak i v podnikové sféfie. REZZO 4 (doprava) je druh m nejv znamnûj ím zdrojem s cca 34 % celkov ch emisí VOC v kraji. Zdroje REZZO 1 a 2 (zvlá tû velké, velké a stfiední zdroje) tvofií celkem cca 16 % emisí. Souãasnû lze na fiadû tûchto zdrojû identifikovat potenciál ke sníïení emisí VOC z konkrétního technologického provozu.

97 Strana 281 Vûstník právních pfiedpisû Stfiedoãeského kraje âástka 5/2009 Obr. 20. Roãní chod mûsíãních koncentrací benzo(a)pyrenu Obr. 21. Roãní chod mûsíãních koncentrací arsenu v roce 2007

98 âástka 5/2009 Vûstník právních pfiedpisû Stfiedoãeského kraje Strana 282 F.2 Podrobnosti o moïn ch nápravn ch opatfieních F.2.1 Cíle realizace Programu Na základû v e uvedené anal zy jsou pro realizaci Integrovaného programu kvality ovzdu í stanoveny následující cíle: Globálním cílem je zajistit na celém území Stfiedoãeského kraje kvalitu ovzdu í splàující zákonem stanovené poïadavky (imisní limity a cílové imisní limity) a pfiispût k dodrïení závazkû, které âeská republika pfiijala v oblasti omezování emisí zneãi Èujících látek do ovzdu í (národní emisní stropy). Konkrétní cíle tohoto programu zlep ování kvality ovzdu í pak jsou: sníïit imisní zátûï zneãi Èujícími látkami pod úroveà stanovenou platn mi imisními limity a cílov mi imisními limity platí pro suspendované ãástice PM 10,oxid dusiãit, benzo(a)pyren a arsen; ãasová naléhavost krátkodobá aï stfiednûdobá trval m sniïováním emisí prekurzorû troposférického ozónu (tûkavé organické látky, oxidy dusíku) dosáhnout sníïení imisní zátûïe ozónu pod úroveà cílového imisního limitu; ãasová naléhavost stfiednûdobá sníïit emise oxidû dusíku pod úroveà doporuãené hodnoty krajského emisního stropu; ãasová naléhavost krátkodobá aï stfiednûdobá udrïet podlimitní imisní zátûï v lokalitách, kde nedochází k pfiekraãování imisních limitû a cílov ch imisních limitû; ãasová naléhavost dlouhodobá udrïet emise oxidu sifiiãitého, tûkav ch organick ch látek a amoniaku pod úrovní doporuãen ch hodnot krajsk ch emisních stropû; ãasová naléhavost dlouhodobá F.2.2 Opatfiení k dosaïení cílû Programu Ve vazbû na v e uvedené cíle ochrany ovzdu í v kombinaci s vyjmenovan mi dominantními zdroji emisí jednotliv ch látek je moïné formulovat následující základní skupiny nápravn ch opatfiení: 1. Opatfiení ke sníïení emisní a imisní zátûïe z automobilové dopravy mají zásadní v znam vzhledem k podílu dopravy na celkov ch emisích zejména u ãástic PM 10, oxidû dusíku a tûkav ch organick ch látek. 2. Opatfiení k omezování pra nosti mají za úãel sníïení imisní zátûïe ãástic PM 10 pocházející ze sekundární pra nosti. 3. Opatfiení ke sníïení emisí z energetického zásobování a omezení spotfieby tuh ch paliv dot kají se zdrojû REZZO 1 3, a to u v ech zneãi Èujících látek. 4. Opatfiení ke sníïení emisí z nespalovacích zdrojû zneãi Èování zejména technologické emise PM 10, NO x avoc (skupiny REZZO 1 a 2). Dále jsou vymezeny dvû skupiny opatfiení prûfiezového charakteru: 5. Informaãní opatfiení a technická pomoc vedle prûfiezového charakteru mají konkrétní v znam v pfiípadû imisní zátûïe arsenu (doplnûní informací o zdrojích imisní zátûïe). 6. Nástroje v konu vefiejné správy mají zejména preventivní, ale ãásteãnû i nápravn charakter.

99 Strana 283 Vûstník právních pfiedpisû Stfiedoãeského kraje âástka 5/2009 G. PODROBNOSTI O OPAT ENÍCH P IJAT CH P ED ZPRACOVÁNÍM PROGRAMU G.1 Opatfiení na mezinárodní a národní úrovni Právní pfiedpisy Opatfiení na mezinárodní úrovni zahrnují mezinárodní úmluvy a dále akty, související s pfiistoupením âeské republiky k Evropské unii. Historicky lze za nejv znamnûj í mezinárodní aktivitu lze povaïovat pfiístup âr k Úmluvû EHK OSN o dálkovém zneãi tûní ovzdu í pfiekraãujícím hranice státû a k jejím protokolûm: první a druh protokol o sífie protokol o dusíku protokol o tûkav ch organick ch látkách (VOC) protokol o tûïk ch kovech protokol o persistentních organick ch polutantech (POPs) (Göteborsk ) protokol o omezování acidifikace, eutrofizace a tvorby pfiízemního ozónu. Zásadním prvkem je také implementace pfiedpisû Evropské unie do ãeské legislativy, tj. zapracování poïadavkû Rámcové smûrnice 96/62/ES o posuzování a fiízení kvality vnûj ího ovzdu í a navazujících dcefiinn ch smûrnic, obsahujících konkrétní poïadavky v emisní i imisní oblasti ve znaãném rozsahu: mimo jiné stanovení imisních limitû, poïadavky v oblasti evidence látek a zdrojû zneãi Èování, poïadavek na vypracování programû sniïování emisí a programû ke zlep ení kvality ovzdu í atd. Obdobn v znam mûlo i pfievzetí evropské legislativy v oblasti integrované prevence a omezování zneãi tûní (IPPC), implementace poïadavkû v oblasti omezování emisí z motorov ch vozidel (emisní limity EURO) atd. Souãasnû platí, Ïe jiï pûvodní právní úprava ochrany ovzdu í v âr, pfiijatá v devadesát ch letech, obsahovala celou fiadu moderních prvkû a zaloïila pevn strukturální rámec zejména v oblasti kontroly zdrojû zneãi Èování a omezování emisí. V kombinaci této urãité tradice a aktuálních pfiedpisû EU tak byla v âr vytvofiena pomûrnû velmi dûsledná soustava právních pfiedpisû v oblasti ochrany ovzdu í. V souãasné dobû jsou pravdûpodobnû nejv znamnûj í mezinárodní aktivitou opatfiení smûfiující k ochranû klimatu. I kdyï je jejich základním cílem omezování emisí skleníkov ch plynû (zejména oxidu uhliãitého), je nanejv pravdûpodobné, Ïe fiada vyvolan ch opatfiení pfiinese Ïádoucí vedlej í efekty také v oblasti omezování emisí ostatních zneãi Èujících látek. Aktuálním pfiíkladem je podpora úspor energií, obmûny topn ch systémû a vyuïití obnoviteln ch zdrojû energie v domácnostech s vyuïitím financování prostfiednictvím tzv. Green investment scheme. Ekonomické nástroje V období devadesát ch let 20. století byla zaloïena soustava ekonomick ch nástrojû ochrany ovzdu í, sestávající zejména z poplatkû za zneãi Èování ovzdu í a dotací a zv hodnûn ch pûjãek, poskytovan ch Státním fondem Ïivotního prostfiedí âr (SFÎP), kter je pfiíjemcem znaãného podílu v nosu z poplatkû. V období 1994 aï 1996 byly pfiíjmy fondu nav eny jednorázov m pfievodem 6,1 mld. Kã na podporu Národního programu ozdravûní ovzdu í. Celkové v daje SFÎP k ochranû ovzdu í dosáhly v období 1992 aï 2002 ãástky cca 14 mld. Kã, z toho na území Stfiedoãeského kraje bylo vynaloïeno cca 10 %. V dûsledku vysok ch poplatkû za zneãi tûní ovzdu í do lo také k razantní plynofikaci zejména ve zdrojích REZZO 2. Ekonomická podpora obcím se odrazila pfiedev ím rozvoji plynofikace obytné zástavby. V dal ím období, zejména pak po roce 2004, nabyly na v znamu finanãní podpory poskytované ze strukturálních fondû EU. V období byly prostfiedky poskytovány prostfiednictvím Operaãního programu Infrastruktura, od roku 2007 pak z Operaãního programu Îivotní prostfiedí. Národní fondy, tedy zejména Státní fond Ïivotního prostfiedí, pak poskytují prostfiedky pro nezbytné spolufinancování jednotliv ch akcí z národních zdrojû.

100 âástka 5/2009 Vûstník právních pfiedpisû Stfiedoãeského kraje Strana 284 V následující tabulce je uveden pfiehled akcí na území Stfiedoãeského kraje, kter m byla pfiiznána v období let podpora v rámci Operaãního programu Infrastruktura. Tab. G.1 Pfiehled Ïádostí, kter m byla pfiiznána podpora z Operaãního programu Infrastruktura Priorita 3. Ochrana ovzdu í, Stfiedoãesk kraj Od roku 2007 probíhá poskytování dotací ze strukturálních fondû EU v rámci Operaãního programu Îivotní prostfiedí. V rámci tohoto programu do lo k roz ífiení moïností poskytování dotací i na nûkteré dal í, dfiíve nezahrnuté aktivity. Vzhledem k tomu, Ïe program je vypsán na období let , nejsou v souãasnosti známy v echny akce, kter m byla, resp. bude pfiiznána podpora. Na území Stfiedoãeského kraje nebyl dosud schválen Ïádn z projektû v oblasti Prioritní osy 2 Zlep ování kvality ovzdu í a sniïování emisí. Údaje z poslední v zvy v ak dosud nejsou k dispozici a za Stfiedoãesk kraj byly podány tyto tfii Ïádosti: Mûsto Vla im Rekonstrukce stávajícího parního systému CZT Vla im na horkovodní systém CZT (vãetnû rekonstrukce kotelny v mûna kotlû) Kã. Ing. Karel Klusáãek Rekonstrukce vytápûní sladovny Kounice Kã. OPTAGLIO s. r. o. zást.: RENARDS, s. r. o. Instalace dopalovací jednotky do v roby holografick ch bezpeãnostních prvkû a samolepek Kã. V následující tabulce je uveden pfiehled dosud schválen ch projektû na území Stfiedoãeského kraje za dal í prioritní osy nebo oblasti podpory, u nichï lze alespoà ãásteãnû uvaïovat pozitivní vliv na kvalitu ovzdu í, tj.: prioritní osa 3 UdrÏitelné vyuïívání zdrojû energie v echny projekty prioritní osa 6 Zlep ování stavu pfiírody a krajiny, oblast 6.5 Podpora regenerace urbanizované krajiny (pfiedpokládán efekt alespoà ãásteãného sniïování pra nosti) prioritní osa 7 Rozvoj infrastruktury pro environmentální vzdûlávání, poradenství a osvûtu 7.1 Rozvoj infrastruktury pro realizaci enviromentálních vzdûlávacích programû, poskytování enviromentálního poradenství a enviromentálních informací oba projekty.

101 Strana 285 Vûstník právních pfiedpisû Stfiedoãeského kraje âástka 5/2009 Tab. G.2 Pfiehled schválen ch projektû v rámci dosavadních v zev Operaãního programu Îivotní prostfiedí Stfiedoãesk kraj

102 âástka 5/2009 Vûstník právních pfiedpisû Stfiedoãeského kraje Strana 286

103 Strana 287 Vûstník právních pfiedpisû Stfiedoãeského kraje âástka 5/2009 G.2 Opatfiení na regionální a lokální úrovni Mezi opatfiení na úrovni Stfiedoãeského kraje patfií pfiedev ím: ekonomická podpora vefiejné dopravy a rozvoj integrovaného dopravního systému v stavba obchvatû na komunikacích II. tfiídy opatfiení k úsporám energie na budovách ve vlastnictví Stfiedoãeského kraje a jeho organizací a rekonstrukce kotelního fondu na tûchto objektech. V následujícím pfiehledu je uvedena základní charakteristika realizovan ch opatfiení za období posledních pûti let, tj. za roky G.2.1 Rozvoj integrovaného dopravního systému. Návrh Integrovaného dopravního systému Stfiedoãeské integrované dopravy (dále jen SID) na období byl schválen usnesením Zastupitelstva Stfiedoãeského kraje ã. 7 5/2005/ZK ze dne V souãasné dobû funguje tento systém v autobusové dopravû na území okresû Kutná Hora, Nymburk, Kolín, Kladno (v ãásti Kladno), Beroun a Rakovník, v ãervnu 2009 budou zapojeny okresy Bene ov a Pfiíbram. Celkem bylo od roku 2005 do 2007 do systému vloïeno 38,5 mil. Kã. Tyto prostfiedky zahrnují i schválené standardy dopravy, mimo jiné zahrnují standard ekologiãnosti provozu, jehoï cílem je mimo jiné sniïování mnoïství emisí z provozu autobusû. G.2.2 Ekonomická podpora vefiejné dopravy Ekonomická podpora vefiejné dopravy je na území Stfiedoãeského kraje realizována v oblasti automobilové a Ïelezniãní dopravy. V rámci závazku vefiejné sluïby ve vefiejné linkové autobusové dopravû je provozováno celkem 1328 autobusû. Za období bylo v rámci Stfiedoãeského kraje obnoveno celkem 509 autobusû. V prûbûhu tûchto let tak do lo k v razné v mûnû zastaralého vozového parku se zv enou mûrou exhalací za nové dopravní prostfiedky s daleko men í produkci zneãi Èování. Souãasnû bylo v letech dáno do provozu pfies 50 vozidel EURO IV, cca 120 vozidel EURO V a 18 vozidel s alternativním pohonem. PrÛmûrná cena nového autobusu podle typu ve Stfiedoãeském kraji se pohybuje od 4 do 5 mil. Kã. Dopravci pfii obnovû vozového parku plnû vyuïívají vyhlá en dotaãní program Ministerstva dopravy. Stfiedoãesk kraj má nejhust í Ïelezniãní síè ze v ech krajû âr 53 tratí o celkové délce 1435 kilometrû s 460 stanicemi a zastávkami. Podíl Stfiedoãeského kraje na financování dráïní dopravy dosahoval v roce 2007 cca 760 mil. Kã, v roce 2008 témûfi 795 mil. Kã; pro rok 2009 pak do lo k v raznému nav ení financování na 900 mil. Kã. Financování zahrnuje celkem 1926 regionálních spojû na území kraje. V rámci obmûny dráïních motorov ch vozidel do lo od roku 2005 k nákupu pûti kusû dvoudíln ch vozidel Regionova a tfií kusû tfiídíln ch souprav. V prûbûhu let také do lo k v raznému posílení vozového parku elektrick mi vozidly typu 471 v celkovém poãtu 26 kusû. Dopravce investoval za tento nákup celkem 6 mld. Kã. Stfiedoãesk kraj se na této ãástce bude spolupodílet nûkolik let formou v e uvedeného závazku vefiejné sluïby. G.2.3 V stavba silniãních komunikací Tabulka G.3 prezentuje v stavbu komunikací ve Stfiedoãeském kraji v období posledních pûti let, jedná se tedy o stavby zahájené od roku 2005 dosud. Uvedené stavby pfiedstavují pfieváïnû silniãní obchvaty a pfieloïky kolem mûst a urbanizovan ch oblastí a jejich v stavba celkovû pfiispívá ke zlep ení kvality ovzdu í pro obyvatele v tûchto lokalitách. Z tabulky je patrné, Ïe nejvût í ãást finanãních prostfiedkû (cca 13,4 mld. Kã), je vynaloïena státem. Z tûchto staveb v ak naprostou vût inu (10,5 mld. Kã) pfiedstavuje okruh kolem Prahy, kter je moïné povaïovat za opatfiení ke zlep ení kvality ovzdu í spí e ve vztahu k hlavnímu mûstu, pro obce na území Stfiedoãeského kraje naopak znamená ãásteãn nárûst imisní zátûïe, jak je patrné napfi. z map oblastí se zhor enou kvalitou ovzdu í

104 âástka 5/2009 Vûstník právních pfiedpisû Stfiedoãeského kraje Strana 288 (kap. B.5.1). Dal ích cca 5,8 mld. Kã vydal ãi vydává od r stát na pfieloïky a obchvaty na komunikacích I. tfiídy. Stfiedoãesk kraj realizuje stavby na silnicích II. a pfiípadnû III. tfiídy, celkem se jedná o est akcí v objemu 530 mil. Kã. Tab. G.3 V stavba silniãních a dálniãních úsekû za období G.2.4 Energeticky úsporná opatfiení a rekonstrukce topn ch systémû Stfiedoãesk kraj investuje kaïdoroãnû velmi v znamné prostfiedky na energeticky úsporná opatfiení na budovách v majetku kraje a jeho organizací, jako jsou stfiední a umûlecké koly, zdravotnická zafiízení a sociální ústavy. Tabulky G.4 shrnují realizovaná opatfiení v resortu kolství a zdravotnictví za období , celkové náklady na jejich provedení a jejich poãet. Vzhledem k tomu, Ïe se jedná o více neï 150 akcí, nejsou v rámci této kapitoly uvedeny v echny projekty jmenovitû, ale jsou slouãeny do pûti skupin: celková rekonstrukce objektu zahrnující i zateplení a v mûnu oken pfiestavba objektu, vût inou celé budovy, pfii které je realizováno i zateplení objektu, utûsnûní vnûj ích otvorû samostatné zateplení (fasád, stropû, cel ch objektû), pfiípadnû i vãetnû v mûny oken a utûsnûní vnûj ích otvorû samostatná v mûna nebo oprava oken rekonstrukce kotelního fondu a topn ch systémû rekonstrukce kotelen, v mûníkû, ústfiedních topení, v mûny kotlû, zmûna topného média mûfiení a regulace instalace termostatick ch ventilû, modernizace mûfiení a regulace vytápûní budov ostatní optimalizace vytápûní, technická opatfiení k zaji tûní úspor energie aj.

105 Strana 289 Vûstník právních pfiedpisû Stfiedoãeského kraje âástka 5/2009 Tab. G.4 Poãet realizovan ch opatfiení za období v resortu kolství a zdravotnictví Tab. G.5 Celkové náklady realizovan ch opatfiení za období v resortu kolství a zdravotnictví

106 âástka 5/2009 Vûstník právních pfiedpisû Stfiedoãeského kraje Strana 290 Následuje v ãet kolsk ch a zdravotnick ch zafiízení, u nichï bylo v letech realizováno nûkteré z v e uveden ch opatfiení. kolství: SO a SOU Mladá Boleslav SZe âáslav DD a J Nové Stra ecí SO a SOU Nymburk SZe Rakovník DD a J Zruã nad Sázavou SO a SOU Odolena Voda kolní statek âáslav DG a SO ekonom. Kralupy nad Vltavou SO a SOU stavební Kolín kolní statek Mûlník Gymnázium a SO pedag. âáslav SO âesk Brod - Liblice S Mûlník Gymnázium Beroun SO Podûbrady VO a SO Bfieznice Gymnázium Dr. Josefa Pekafie SOU a U Horky nad Jizerou VO, SP a Jazyková kola s právem Mladá Boleslav státní jazykové zkou ky Kutná Hora Gymnázium F. Palackého Neratovice SOU âáslav VO, SP a J PSJZ Kutná Hora Gymnázium J.z Podûbrad SOU Hlubo VO, SP a OA âáslav Gymnázium Jifiího z Podûbrad, Podûbrady SOU Hubálov VO Za a SZa Mûlník Gymnázium K.â. Dobfií SOU lesnické Kfiivoklát Zafiízení pro dal í vzdûl. pedag. prac. a SS Pfiíbram IS Jesenice SOU Nové Stra ecí Z a M spec., KrálÛv DvÛr IS Kolín SOU Sedlãany Z a Pr Kladno IS Sadská SOU Stochov Z, M a DD Mladá Boleslav IS technická Mûlník SOU Vla im Z, M spec. a Pr Jesenice IS technická Rakovník SOUCh Kralupy nad Vltavou Z, M sp., DD, D, J Nymburk IS T Bene ov Sportovní gymnázium Kladno Z, Pr, DD a J Ledce MOA Rakovník SP a VO Pfiíbram ZU B.M. âernohorského Nymburk OA a VO Pfiíbram SP Mladá Boleslav Zdravotnicví: OA Vla im SP stavební a OA Kladno Dûtsk domov Kladno Obchodní akademie Kolín SP stavební Mûlník Dûtsk domov Milovice Obchodní akademie Vla im SP strojírenská a Jazyková kola Kolín Dûtsk domov Stranãice OU a Pr Pfiíbram SP Vla im Kojeneck ústav Kolín SO a SOU Dubno SP St Mûlník Nemocnice Rudolfa a Stefanie Bene ov, a.s. SO a SOU Horky n. Jizerou S letecké a v poã. tech. Odolena Voda Oblastní nemocnice Kladno a. s. SO a SOU Hofiovice Stfiední zemûdûlská kola Rakovník Oblastní nemocnice Kolín, a. s. SO a SOU Kladno SZd Beroun Oblastní nemocnice Mladá Boleslav, a. s. SO a SOU Kladno, Dubská SZd Mladá Boleslav Oblastní nemocnice Pfiíbram, a. s. SO a SOU Lysá nad Labem G.2.5 Získávání informací o kvalitû ovzdu í V následujícím pfiehledu jsou uvedeny projekty v oblasti monitorování kvality ovzdu í, podporované ãi zaji Èované Stfiedoãesk m krajem v období od r. 2005, jakoï i dal í projekty z oblasti získávání podkladû pro ochranu ovzdu í (modelování a dal í studie).

107 Strana 291 Vûstník právních pfiedpisû Stfiedoãeského kraje âástka 5/2009 Tab. G.6 Získávání informací v oblasti ochrany ovzdu í akce Stfiedoãeského kraje za období G.3 Hodnocení úãinnosti opatfiení Pro v voj emisní a imisní zátûïe na území âr je obecnû charakteristické v razné zlep ování kvality ovzdu- í pfiibliïnû v letech V tomto období byla realizována rozhodující opatfiení pfiedev ím na stacionárních zdrojích, pfiíznivû se projevoval i vliv obmûny vozového parku (pfies nárûst dopravních v konû). V následujícím období se jiï emisní a imisní situace stabilizovala a projevují se spí e mírnûj í meziroãní v kyvy, které jsou ãásteãnû dány aktuální klimatickou situací daného roku a pouze do urãité míry reáln m v vojem na zdrojích zneãi Èování. V pfiípadû Stfiedoãeského kraje pak pro období posledních let platí následující závûry, vypl vající z emisní anal zy: projevuje se setrvalé sniïování emisí oxidu sifiiãitého a amoniaku stagnace aï mírn pokles se projevuje i u emisí oxidu uhelnatého a tûkav ch organick ch látek dochází k pozvolnému nárûstu emisí tuh ch látek a oxidû dusíku, a to pfiedev ím v dûsledku nárûstu emisí z dopravy pfii stagnaci emisí z ostatních skupin zdrojû z hlediska kategorií zdrojû lze sledovat nejpfiíznivûj í v voj v kategorii REZZO 2 (stfiední zdroje) a nejménû pfiízniv v kategorii REZZO 4 (doprava). Tyto údaje pak potvrzují i v sledky imisního vyhodnocení, kdy byly jako nejvíce problémové polutanty identifikovány právû suspendované ãástice PM 10 (emisnû sledované v rámci tuh ch látek) a oxid dusiãit (emisnû oxidy dusíku) s tím, Ïe v obou pfiípadech je hlavním zdrojem automobilová doprava. Porovnání z pohledu úãinnosti realizace opatfiení pak potvrzují obecnû známou skuteãnost, Ïe nejlep í v sledky pfiiná í realizace opatfiení právû na úrovni stfiedních zdrojû (plynofikace kotelen apod.), které v ak tvofií jen malou ãást celkov ch emisí. Naopak nejobtíïnûji lze regulovat emise z automobilové dopravy.

108 âástka 5/2009 Vûstník právních pfiedpisû Stfiedoãeského kraje Strana 292 H. PODROBNOSTI O NOV CH OPAT ENÍCH KE ZLEP ENÍ KVALITY OVZDU Í H.1 Seznam a popis navrhovan ch opatfiení H.1.1 Pfiehled skupin opatfiení Integrovan program ke zlep ení kvality ovzdu í obsahuje soubor konkrétních opatfiení, která jsou vázána pfiímo na konkrétní skupiny zdrojû zneãi Èování ovzdu í, resp. na jednotlivé okruhy ãinností na území kraje. V této kapitole je uveden pfiehled vhodn ch opatfiení a rámcová charakteristika podporovan ch konkrétních akcí. Podrobnosti o plánovan ch aktivitách jsou uvedeny v Programovém dodatku k tomuto programu. Opatfiení jsou rozdûlena do esti základních skupin, uveden ch v kapitole F.2.2. âtyfii skupiny jsou vztaïeny pfiímo k vytipovan m skupinám zdrojû zneãi Èování, dal í dvû skupiny jsou prûfiezového charakteru. V následující tabulce je pak uveden vztah jednotliv ch skupin opatfiení k prioritním zneãi Èujícím látkám. Tab. H.1 Vazba navrhovan ch opatfiení k prioritním zneãi Èujícím látkám +++ nejsilnûj í vazba, ++ stfiednû silná vazba, + mírná vazba, bez vazby H.1.2 Formy realizace opatfiení Realizace konkrétních aktivit v rámci navrhovan ch opatfiení bude probíhat následujícími základními formami. U opatfiení skupin 1. 5., bude podstatná ãást aktivit realizována pfiímo lokálními subjekty.jedná se zejména o mûsta a obce, realizátorem v ak mûïe b t i právnická ãi fyzická osoba, nezisková organizace apod. V tûchto pfiípadech zajistí Stfiedoãesk kraj odpovídající informaãní a technickou podporu pfiíslu n ch projektû, a to zejména ve smyslu podpory Ïádostem o dotace z fondû EU. Stfiedoãesk kraj rovnûï zajistí ekonomickou podporu vybran m typûm projektû, které jsou realizované lokálními subjekty z prostfiedkû krajsk ch dotaãních fondû, zejména z Fondu Ïivotního prostfiedí Stfiedoãeského kraje, ãásteãnû i z Fondu rozvoje mûst a obcí.

109 Strana 293 Vûstník právních pfiedpisû Stfiedoãeského kraje âástka 5/2009 Nûkteré projekty budou realizovány pfiímo Stfiedoãesk m krajem a jeho organizacemi. Typick m pfiíkladem jsou obchvaty na komunikacích II. tfiídy, zateplení budov nemocnic, kol a ústavû sociální péãe, provoz integrovaného dopravního systému a podobnû. Jedná se v zásadû o projekty ãi aktivity, které Stfiedoãesk kraj v obdobné mífie zaji Èoval i v dosavadním období (viz kap.g.2). Stfiedoãesk kraj dále zajistí pfiímou realizaci vybran ch aktivit nad rámec dosavadních postupû, popfiípadû prodlouïení nûkter ch existujících aktivit i v dal ím období, a to v rozsahu uvedeném v kapitole H.1.9 tohoto programu. Opatfiení skupiny 6. (vyuïití nástrojû v konu vefiejné správy) budou realizována formou pfiímého v konu pravomocí orgánû Stfiedoãeského kraje (zejména krajského úfiadu) v samostatné i v pfienesené pûsobnosti. Pfiedkládan program v tomto pfiípadû obsahuje zásady uplatàování tûchto pravomocí ve vyjmenovan ch pfiípadech. H.1.3 Skupina 1: Opatfiení ke sníïení emisní a imisní zátûïe z automobilové dopravy Zv sledkû provedené anal zy jednoznaãnû vypl vá, Ïe hlavním zdrojem zneãi Èování ovzdu í ve vztahu k v e uveden m prioritním problémûm je automobilová doprava. Dle proveden ch vyhodnocení produkuje doprava více neï 90 % emisí oxidu uhelnatého, pfies 50 % celkov ch emisí tuh ch látek a oxidû dusíku a cca 34 % emisí tûkav ch organick ch látek. V okolí dopravnû zatíïen ch komunikací dochází rovnûï k v raznému nárûstu koncentrací suspendovan ch ãástic vlivem zv ené pra nosti a také k sekundární tvorbû ãástic z plynn ch prekurzorû. Emise VOC a NO x z dopravy v raznû pfiispívají k tvorbû troposférického ozónu. Z tûchto dûvodû je hlavní pozornost smûfiována právû do této oblasti. Navrhovaná opatfiení mají za cíl: dosáhnout celkového sníïení emisí z automobilové dopravy sníïit koncentrace zneãi Èujících látek v silnû imisnû a dopravnû zatíïen ch ãástech mûst, kde minimálním cílem je dosaïení stanoven ch hodnot imisních limitû u suspendovan ch ãástic frakce PM 10 a oxidu dusiãitého sníïit koncentrace oxidû dusíku na území chránûn ch krajinn ch oblastí pod úroveà imisního limitu pro ochranu ekosystémû pfiispût k dosaïení cílového imisního limitu pro benzo(a)pyren pfiispût k celoplo nému zlep ování kvality ovzdu í v celém Stfiedoãeském kraji, tj. i v místech, kde jsou koncentrace zneãi Èujících látek pod úrovní limitû. Celkové mnoïství vyprodukovan ch emisí lze ovlivnit prostfiednictvím dvou faktorû: buì sníïením poãtu jízd nebo sníïením mûrn ch emisí z jednotliv ch vozidel. Pro sníïení imisního zatíïení v konkrétních místech je nutno zajistit téï kvalitní infrastrukturu, která odvede podstatnou ãást dopravní zátûïe. Na základû tûchto hledisek jsou formulována následující základní opatfiení: 1.1. Odklonûní tranzitní dopravy mimo oblasti obytné zástavby (obchvaty apod.) 1.2. OdstraÀování bodov ch závad na komunikacích za úãelem zv ení plynulosti dopravy 1.3. Zavádûní moderních technologií a znaãení na komunikacích 1.4. Organizaãní opatfiení k omezení automobilové dopravy a zv ení plynulosti v sídlech 1.5. Parkovací politika 1.6. Podpora rozvoje hromadné vefiejné dopravy 1.7. Ekologizace dopravních prostfiedkû v majetku mûst a obcí 1.8. VyuÏití alternativních paliv ve vefiejné dopravû 1.9. Podpora cyklistické dopravy. Uvedené nástroje je ov em nutno uplatàovat ve vzájemné provázanosti napfi. nûkterá regulaãní opatfiení není moïné plnû uplatnit bez zaji tûní objízdn ch tras apod.

110 âástka 5/2009 Vûstník právních pfiedpisû Stfiedoãeského kraje Strana 294 Poznámka: dal í opatfiení, která se rovnûï t kají automobilové dopravy, jsou uvedena v rámci skupiny 2. Omezování pra nosti. Typy podporovan ch projektû a pfiíklady vhodn ch projektû k realizaci jsou uvedeny v Programovém dodatku k tomuto programu (kapitola K). H.1.4 Skupina 2: Opatfiení k omezování pra nosti Hlavním problémem ochrany ovzdu í ve Stfiedoãeském kraji jsou jednoznaãnû zv ené koncentrace suspendovan ch ãástic PM 10. Hlavním cílem tohoto programu je tedy jejich sníïení a udrïení pod úrovní platn ch imisních limitû. Mezi hlavní zdroje imisního zatíïení suspendovan mi ãásticemi patfií ãástice zvífiené do ovzdu í ze zemského povrchu tzv. sekundární pra nost. Ke zvífiení ãástic mûïe docházet zejména pohyby vozidel, stavební ãinností, provozem nûkter ch pra n ch technologií (lomy, skládky) ãi pûsobením vûtru. V znamného omezení sekundární pra nosti pak lze dosáhnout: omezením mnoïství prachu na komunikacích, tj. zejména volbou vhodné technologie ãi tûní komunikací a zaji tûním potfiebné intenzity a ãetnosti ãi tûní ulic technick mi opatfieními u problematick ch areálû (doly, lomy, haldy, nûkteré prûmyslové areály) v sadbou izolaãní zelenû s protipra nou funkcí u rozhodujících zdrojû pra nosti, zvlá tû u hlavních dopravních tahû a nûkter ch areálû v eobecn m zvy ováním zastoupení zelenû na vefiejn ch plochách, které jsou zdrojem pra nosti parkové úpravy, zatravàování ãi zalesàování zemûdûlsk ch ploch, rekultivace hald zeminy apod. zpevnûním povrchu pra n ch komunikací a cest. V rámci této priority jsou tedy formulována následující opatfiení: 2.1. V sadby izolaãní zelenû u komunikací a dal ích zdrojû pra nosti 2.2. Zv ení intenzity ãi tûní komunikací vãetnû pofiízení potfiebné techniky 2.3. Omezování pra nosti v areálech a v jejich okolí 2.4. SniÏování pra nosti v území vegetaãními úpravami 2.5. Úpravy komunikací s cílem sníïení dopadû pra nosti na obyvatelstvo. Typy podporovan ch projektû a pfiíklady vhodn ch projektû k realizaci jsou uvedeny v Programovém dodatku k tomuto programu (kapitola K). H.1.5 Skupina 3: SniÏování emisí z energetického zásobování mûst a obcí a omezování spotfieby tuh ch paliv Tato skupina opatfiení je zamûfiena jak do oblasti mal ch spalovacích zdrojû (lokálních topeni È), tak i pfiímo pro zvlá tû velké, velké a stfiední zdroje energie, kde: malé zdroje (lokální vytápûní) jsou povaïovány za rozhodující zdroj imisní zátûïe benzo(a)pyrenu a arsenu malé zdroje se dále v znamnû podílejí také na emisích tuh ch ãástic (témûfi z 30 %) a pfiispívají tak k pfiekroãení limitu suspendovan ch ãástic PM 10 zdroje REZZO 1 a 2 tvofií 39 % emisí oxidû dusíku, 17 % emisí tuh ch látek a 16 % emisí tûkav ch organick ch látek (prekurzor ozónu) fiada stfiedních zdrojû je (pfies v razné zlep ení v uplynulém období) v znamn m zdrojem lokální imisní zátûïe jednotliv ch mûst a obcí.

111 Strana 295 Vûstník právních pfiedpisû Stfiedoãeského kraje âástka 5/2009 V rámci této skupiny jsou pak formulována opatfiení s cílem: dosáhnout sníïení produkce emisí zneãi Èujících látek z existujících systémû energetického zásobování (formou opatfiení na zdrojích a rozvodn ch sítích) podpofiit nahrazování tuh ch paliv jin mi zpûsoby vytápûní omezit riziko budoucího nárûstu vyuïití tuh ch paliv v domácnostech. Ve vzájemné kombinaci jde tedy o soustavu opatfiení s velice v znamn m potenciálem dosaïení cílû v ochranû ovzdu í. Jedná se o vzájemnû provázan systém, neboè jedním ze základních opatfiení k sníïení emisí z lokálních topeni È je rozvoj teplofikace ãi plynofikace území; souãasnû je nutno zvy ovat efektivitu v roby tepla a distribuãních soustav. K tomuto úãelu jsou formulována následující opatfiení: 3.1. Rozvoj environmentálnû pfiíznivé energetické infrastruktury 3.2. Ekologizace energetick ch zdrojû 3.3. Podpora pfiemûny topn ch systémû v domácnostech 3.4. Podpora úspor a efektivnûj ího vyuïívání energie 3.5. Podpora nespalovacích alternativních zdrojû energie. Typy podporovan ch projektû a pfiíklady vhodn ch projektû k realizaci jsou uvedeny v Programovém dodatku k tomuto programu (kapitola K). H.1.6 Skupina 4: SniÏování emisí z dal ích zdrojû zneãi Èování V rámci této skupiny opatfiení je podporována ekologizace dal ích konkrétních zdrojû zneãi Èování ovzdu- í, které nespadají do v e uveden ch skupin (tj. mimo oblast dopravy, energetiky a zdroje sekundární pra nosti). Sledovány jsou pfiitom zejména následující cíle: pfiispût ke sníïení emisí tuh ch látek a k dosaïení imisních limitû pro ãástice PM 10 sníïit emise NO x,tj. pfiispût k dosaïení imisních limitû pro NO 2 ano x (ekosystémy), cílov ch limitû pro O 3 a emisního stropu NO x sníïit emise VOC dosaïení cílov ch limitû pro O 3 a udrïení celkov ch emisí VOC pod úrovní krajského stropu udrïet emise NH 3 pod úrovní krajského emisního stropu. K tûmto cílûm je pak formulováno jedno spoleãné opatfiení: 4.1. Podpora sniïování emisí tuh ch látek, NO x,voc a NH 3 z nespalovacích zdrojû zneãi Èování. H.1.7 Skupina 5: Informaãní opatfiení a technická pomoc V e uvedená opatfiení jsou doplnûna souborem nástrojû s celoplo nou pûsobností, které pfiispívají ke sni- Ïování emisní a imisní zátûïe ze v ech skupin zdrojû zneãi Èování, pfiípadnû mají preventivní charakter. Jedná se zejména o komunikaci s vefiejností (poskytování informací, osvûta a diskuse), která pfiedstavuje z dlouhodobého hlediska jeden z nejúãinnûj ích nástrojû ochrany ovzdu í. Pro úspûch klíãov ch nástrojû ochrany ovzdu í je nezbytné seznámit vefiejnost s riziky zneãi tûní ovzdu í pro lidské zdraví a srozumitelnû vysvûtlit, jaká opatfiení jsou k ochranû ovzdu í pfiijímána a jejich dûvody. Osvûtu vefiejnosti je nutno smûfiovat zejména do následujících oblastí: vyuïívání vefiejné hromadné dopravy namísto osobních automobilû zdravotní rizika plynoucí ze spalování pevn ch paliv a domovního odpadu

112 âástka 5/2009 Vûstník právních pfiedpisû Stfiedoãeského kraje Strana 296 vyuïívání vodou fiediteln ch barev namísto hmot obsahujících organická rozpou tûdla omezování pra nosti pfii stavební ãinnosti (smûrem k podnikatelské vefiejnosti). Obdobn v znam má i informaãní podpora vefiejné správy, a to nejen ve smyslu potfieby realizace opatfiení ke zlep ení kvality ovzdu í, ale rovnûï jako souãást technické podpory pfii pfiípravû konkrétních projektû. Z toho vypl vají i dva základní okruhy informaãní a osvûtové podpory místních orgánû vefiejné správy: moïnosti vyuïívání finanãních podpor pfii realizaci projektû k ochranû ovzdu í vyuïívání nástrojû vefiejné správy (zejména omezování pra nosti ze stavební ãinnosti, ale i pfii územním plánování atd.). Tfietím okruhem je pak podpora pfii zaji Èování informací o stavu imisní zátûïe. Vedle standardních postupû (zaji tûní imisního monitoringu, zpracování rozptylov ch studií) patfií do této skupiny i úkol identifikace pfiíãin zv ené imisní zátûïe arsenu na Kladensku. âtvrt m okruhem je technická pomoc pfii pfiípravû projektû financovan ch zejména z fondû EU. Tato pomoc nab vá dvou základních forem: technicko-organizaãní podpora pfii zpracování a pfiedloïení projektu (souhlasné vyjádfiení kraje, pfiípadnû návrh úpravy projektu apod.) pfiímá finanãní podpora zpracování projektu. V rámci této skupiny jsou tedy formulována následující opatfiení: 5.1. Informování a osvûta vefiejnosti 5.2. Informaãní podpora vefiejné správy 5.3. Zaji Èování informací o kvalitû ovzdu í 5.4. Technická pomoc pfii realizaci projektû ke sníïení emisní a imisní zátûïe. H.1.8 Skupina 6: Nástroje vefiejné správy está skupina opatfiení zahrnuje nástroje, které jsou v kompetenci orgánû kraje, pfieváïnû pak pfiímo v kompetenci Krajského úfiadu Odboru Ïivotního prostfiedí a zemûdûlství. Jedná se zejména o následující nástroje v samostatné i v pfienesené pûsobnosti: stanoviska a povolení ke stacionárních zdrojûm podle zákona ã. 86/2002 Sb., o ochranû ovzdu í (stanovisko k umístûní stavby, povolení stavby, povolení k uvedení do trvalého provozu, povolení k zámûrûm nov ch v rob a nov ch technologií, povolení ke spalování nebo spoluspalování odpadu, povolení k v robû a nov m technologiím, povolení ke zmûnám paliv a surovin, povolení k provoznímu fiádu atd.), dále pak vymûfiování poplatkû za zneãi Èování ovzdu í, uloïení plnûní plánu sníïení emisí nebo zásad správné zemûdûlské praxe u stacionárního zdroje atd. integrovaná povolení k provozu vyjmenovan ch zafiízení podle zákona ã. 76/2002 Sb., o integrované prevenci a omezování zneãi tûní, o integrovaném registru zneãi Èování a o zmûnû nûkter ch zákonû (zákon o integrované prevenci), ve znûní pozdûj ích pfiedpisû posuzování zámûrû a jejich zmûn podle zákona ã. 100/2001 Sb., o posuzování vlivû na Ïivotní prostfiedí, ve znûní pozdûj ích pfiedpisû, (EIA) stanoviska k vyhodnocení vlivû územních plánû na Ïivotní prostfiedí (SEA) stanoviska k územním a regulaãním plánûm obsahující podmínky ochrany ovzdu í podle zákona ã. 86/2002 Sb., o ochranû ovzdu í, ve znûní pozdûj ích pfiedpisû stanoviska k návrhûm místních programû sniïování emisí a programû ke zlep ení kvality ovzdu í stanoviska k rozvojov m koncepcím a k programûm rozvoje jednotliv ch oborû a odvûtví pofiizování územních plánû velk ch územních celkû zadávání vefiejn ch zakázek Stfiedoãesk m krajem, odbory KÚ a krajsk mi organizacemi.

113 Strana 297 Vûstník právních pfiedpisû Stfiedoãeského kraje âástka 5/2009 Pfiedkládan program v tomto pfiípadû obsahuje zásady pro uplatàování uveden ch kompetencí ve vyjmenovan ch pfiípadech, stanovené s ohledem na ochranu ovzdu í. Nejedná se tedy o nové kompetence ãi nástroje, ale pouze o principy jejich uplatàování. Pro tento úãel jsou v e uvedené nástroje slouãeny tématicky do ãtyfi základních opatfiení, v jejichï rámci se pfiedpokládá uplatnûní více nástrojû, av ak stanovené zásady zûstávají u v ech nástrojû shodné. Napfi. zásady v oblasti územní plánování budou stejnû uplatàovány pfii pofiizování územního plánu i pfii vydávání stanovisek SEA k územním plánûm obcí. Jedná se o následující opatfiení: 6.1. Vydávání stanovisek a povolení ke zdrojûm zneãi Èování 6.2. Územní plánování 6.3. Zpracování strategií a koncepãních materiálû 6.4. Zadávání vefiejn ch zakázek. Podrobné rozpracování zásad uplatàování tûchto opatfiení je uvedeno v Programovém dodatku (kapitola K. tohoto programu). H.1.9 Konkrétní aktivity Stfiedoãeského kraje vypl vající z programu Jak jiï bylo uvedeno, podstatná ãást projektû v rámci opatfiení skupin bude realizována pfiímo lokálními subjekty.stfiedoãesk kraj v tûchto pfiípadech zajistí informaãní, technickou nebo i ekonomickou podporu jejich realizaci. Pfiím m realizátorem bude Stfiedoãesk kraj i v tûch pfiípadech, kdy pfiedmût daného projektu je v kompetenci kraje nebo jeho organizací (napfi. obchvaty na komunikacích II. tfiídy, zateplení budov kol a podobnû). Jedná se v naprosté vût inû o akce, které bezprostfiednû nevypl vají z tohoto programu, byè pfiiná ejí i efekt sníïení emisní a imisní zátûïe. Vedle toho v ak Stfiedoãesk kraj zajistí i realizaci konkrétních aktivit, vypl vajících pfiímo z pfiedkládaného programu. Nûkteré z tûchto aktivit kraj jiï realizuje, ãásteãnû se pak jedná o aktivity nové. Jejich seznam, zafiazení v rámci v e uveden ch opatfiení a komentáfi k jejich uplatnûní jsou uvedeny v následujícím pfiehledu. Aktivity jsou uvedeny v pofiadí podle ãísel opatfiení, pod které jsou zafiazeny. 1. Finanãní podpora v sadby izolaãní zelenû u komunikací a dal ích zdrojû pra nosti Bude realizována jako souãást opatfiení ã V sadby izolaãní zelenû u komunikací a dal ích zdrojû pra nosti. Podpora bude realizována prostfiednictvím Fondu Ïivotního prostfiedí Stfiedoãeského kraje. Aktivita je v souãasnosti (jarní kolo 2009) naplàována a jedná se tedy pouze o zaji tûní jejího pokraãování i v následujících letech. 2. Finanãní podpora pofiízení techniky k ãi tûní komunikací Bude realizována jako souãást opatfiení ã Zv ení intenzity ãi tûní komunikací vãetnû pofiízení potfiebné techniky. Podpora bude realizována prostfiednictvím Fondu Ïivotního prostfiedí Stfiedoãeského kraje. Jedná se o novou aktivitu, jejíï potfieba vypl vá z pfiekraãování imisních limitû PM 10 azpodílu dopravy na tomto pfiekraãování. Návrh podmínek a kritérií pro pfiiznání dotace je uveden v Programovém dodatku (kapitola K.), opatfiení ã Finanãní podpora ekologizace energetick ch zdrojû v mal ch obcích Bude realizována jako souãást opatfiení ã Ekologizace energetick ch zdrojû. Podpora bude realizována prostfiednictvím Fondu Ïivotního prostfiedí Stfiedoãeského kraje. Aktivita je v souãasnosti (jarní kolo 2009) naplàována a jedná se tedy o zaji tûní jejího pokraãování ivnásledujících letech. Vrámci aktivity budou provedeny drobné úpravy podmínek dotace.

114 âástka 5/2009 Vûstník právních pfiedpisû Stfiedoãeského kraje Strana Informaãní kampaà ve smûru k vefiejnosti Bude realizována jako souãást opatfiení ã Informování a osvûta vefiejnosti. Jedná se o novou aktivitu, zamûfienou na posun postojû vefiejnosti smûrem k etrnûj ímu chování ve vztahu k ochranû ovzdu í. Potfieba realizace této aktivity vypl vá z nutnosti sníïení emisí zejména z individuální automobilové dopravy a lokálního vytápûní, sníïení emisí prekurzorû ozónu (tûkavé org. látky) a omezování pra nosti. Ve vazbû na tyto potfieby je nastaveno základní smûfiování kampanû ve ãtyfiech smûrech: vyuïívání vefiejné hromadné dopravy namísto osobních automobilû zdravotní rizika plynoucí ze spalování pevn ch paliv a domovního odpadu vyuïívání vodou fiediteln ch barev namísto hmot obsahujících organická rozpou tûdla omezování pra nosti pfii stavební ãinnosti (smûrem k podnikatelské vefiejnosti). Realizací aktivity bude povûfien Odbor Ïivotního prostfiedí a zemûdûlství Krajského úfiadu Stfiedoãeského kraje, kter ji zajistí pfiípadnû s dal ími dotãen mi odbory KÚ (zejména Odbor styku s médii a vefiejností). Podrobnûj í údaje o této aktivitû jsou uvedeny v Programovém dodatku, opatfiení ã Informaãní kampaà ve smûru k místním orgánûm vefiejné správy Bude realizována jako souãást opatfiení ã Informaãní podpora vefiejné správy. V rámci aktivity bude provedena informaãní kampaà ve smûru k místním orgánûm vefiejné správy ve dvou základních tématick ch okruzích: a) ve smûru k samosprávám obcí a mûst: moïnosti vyuïití dotací z OPÎP se zamûfiením na prioritní osu 2 b) ve smûru k odborûm ÎP obecních a mûstsk ch úfiadû a rovnûï ve smûru ke stavebním úfiadûm uplatàování podmínek provádûní staveb za úãelem omezení pra nosti z v stavby. Jedná se o novou aktivitu. Potfieba její realizace vypl vá z aktuálních problémû. U bodu a) jde o mal poãet projektov ch Ïádostí do OP ÎP, prioritní osa 2. U bodu b) se jedná o zv enou imisní zátûï PM 10, na které má v znamn podíl i sekundární pra nost ze stavební ãinnosti. Realizací aktivity bude povûfien Odbor Ïivotního prostfiedí a zemûdûlství Krajského úfiadu Stfiedoãeského kraje, kter ji zajistí pfiípadnû s dal ími dotãen mi odbory KÚ. Dal í údaje o této aktivitû jsou uvedeny v Programovém dodatku, opatfiení ã Identifikace pfiíãin zv ené imisní zátûïe arsenu na Kladensku Bude realizována jako souãást opatfiení ã Zaji Èování informací o kvalitû ovzdu í. Jedná se o novou aktivitu. Potfieba její realizace vypl vá z následujících skuteãností: na území Kladenska dochází dlouhodobû k pfiekraãování cílového imisního limitu pro arsen pfiíãina tohoto pfiekraãování není dostateãnû objasnûna. Pravdûpodobn m hlavním zdrojem je lokální vytápûní tuh mi palivy, av ak v jin ch oblastech s pfievaïujícím vytápûním tuh mi palivy k pfiekraãování limitu As nedochází. V úvahu tak pfiipadají i jiné pfiíãiny. Realizací aktivity bude povûfien Odbor Ïivotního prostfiedí a zemûdûlství Krajského úfiadu Stfiedoãeského kraje, kter ji zajistí pfiípadnû s dal ími dotãen mi odbory KÚ. Podrobnûj í údaje o této aktivitû jsou uvedeny v Programovém dodatku, opatfiení ã Podpora zaji Èování imisního monitoringu Bude realizována jako souãást opatfiení ã Zaji Èování informací o kvalitû ovzdu í. Jedná se o pokraãování dosavadních aktivit kraje v oblasti monitoringu. Stfiedoãesk kraj finanãnû podporuje monitoring na vybran ch stanicích (v Kladnû a okolí, v Berounû), dále monitoring POPs atd. Jedná se tedy pouze o zaji tûní jejího pokraãování i v následujících letech. 8. Finanãní podpora projektû realizovan ch v rámci OPÎP, prioritní osy 2 a 3 Bude realizována jako souãást opatfiení ã Technická pomoc pfii realizaci projektû ke sníïení emisní a imisní zátûïe. Podpora bude realizována prostfiednictvím Fondu Ïivotního prostfiedí Stfiedoãeského kraje.

115 Strana 299 Vûstník právních pfiedpisû Stfiedoãeského kraje âástka 5/2009 Jedná se o novou aktivitu v tom smyslu, Ïe pro uvedené prioritní osy není podpora v jarním kole 2009 poskytována, byla v ak poskytována v roce Potfieba podpory vypl vá z emisní a imisní situace Stfiedoãeského kraje, tj. z pfiekraãování imisních limitû a cílov ch imisních limitû i krajského emisního stropu NO x. Návrh podmínek a kritérií pro pfiiznání dotace je uveden v Programovém dodatku, opatfiení ã Jedná se o standardní podmínky, které byly pro toto opatfiení nastaveny jiï v minulosti. 9. Podpora pfiípravy projektû v rámci OPÎP, prioritní osy 2 a 3 Bude realizována jako souãást opatfiení ã Technická pomoc pfii realizaci projektû ke sníïení emisní a imisní zátûïe. Podpora bude realizována prostfiednictvím Fondu Ïivotního prostfiedí Stfiedoãeského kraje. Jedná se o novou aktivitu v tom smyslu, Ïe pro uvedené prioritní osy není podpora v jarním kole 2009 poskytována, byla v ak poskytována v roce Aktivita pfiedstavuje obnovení tématu Zpracování odborného posudku, rozptylové studie nebo energetického auditu k Ïádostem o podporu v rámci OPÎP, prioritní osy 2 a 3. Aktivita je zamûfiena na malé obce, u nichï mûïe v daj na zpracování studie ãi posudku b t pfiekáïkou podání Ïádosti o podporu v rámci OPÎP. Návrh podmínek a kritérií pro pfiiznání dotace je uveden v Programovém dodatku, opatfiení ã Jedná se o standardní podmínky, které byly pro toto opatfiení nastaveny jiï v minulosti. 10. Stanovení podmínek pro zadávání vefiejn ch zakázek Bude realizováno jako souãást opatfiení ã Zadávání vefiejn ch zakázek. Jedná se o novou aktivitu, zamûfienou na posun podnikatelské vefiejnosti smûrem k etrnûj ímu chování ve vztahu k ochranû ovzdu í. Realizace této aktivity má v znam zejména u stavebních zakázek (sniïování pra nosti a emisí z nákladní dopravy) a údrïby konstrukcí (omezování spotfieby tûkav ch organick ch látek). Vrámci aktivity budou stanoveny podmínky ochrany ovzdu í, jejichï splnûní bude nezbytné pro získání vefiejné zakázky. Tyto podmínky budou doplnûny (omezen m) souborem dílãích hodnotících kritérií poïadavkû, jejichï naplnûní bude bodovû ohodnoceno a zohlednûno pfii v bûru nejvhodnûj í nabídky. Podmínky a kritéria budou zpracovány do jednotného pfiehledu, kter pak bude podkladem pro zpracování zadávacích dokumentací k pfiíslu n m typûm zakázek (podle pfiedmûtu plnûní). Realizaci aktivity zajistí Odbor Ïivotního prostfiedí a zemûdûlství Krajského úfiadu Stfiedoãeského kraje spoleãnû s Odborem legislativním a právním. H.2 âasov plán implementace opatfiení âasov plán realizace opatfiení je obsaïen v tabulce H.2. Pro jednotlivá opatfiení je uvedeno kódové oznaãení doby fie ení (K, S, P), kde: K=Krátkodobá opatfiení jedná se o opatfiení, která by mûla b t zahájena co nejdfiíve a dokonãena v nejbliï ím moïném termínu, obvykle 1 3 let. S = Stfiednûdobá opatfiení, která by mûla b t realizována v horizontu 5 7 let. P = PrÛbûÏná opatfiení opatfiení, která by mûla b t uplatàována setrvale. Obdobné údaje jsou uvedeny také pro konkrétní aktivity Stfiedoãeského kraje vyjmenované v pfiedchozí kapitole. U jednotliv ch opatfiení mohou b t pouïity také kombinace tûchto kódû. Napfi. u opatfiení 5.1. se pfiedpokládá provedení informaãní kampanû (v krátkém ãasovém horizontu), ale souãasnû i prûbûïná osvûtová ãinnost (P). Údaje uvedené v tabulce jsou stanoveny jako preferovan nebo pfiedpokládan nejãastûj í interval realizace opatfiení. V Programovém dodatku jsou ov em obsaïena i opatfiení s odli nou dobou realizace, neboè zde je termín stanoven podle potfieb a zámûrû konkrétních obcí.

116 âástka 5/2009 Vûstník právních pfiedpisû Stfiedoãeského kraje Strana 300 Tab. H.2 âasov plán implementace opatfiení

117 Strana 301 Vûstník právních pfiedpisû Stfiedoãeského kraje âástka 5/2009 H.3 Odhad plánovaného zlep ení kvality ovzdu í apfiedpokládaná doba potfiebná k dosaïení tûchto cílû Plánovan stav kvality ovzdu í je dán stanoven mi cíli tohoto programu, tj: sníïit imisní zátûï zneãi Èujícími látkami pod úroveà stanovenou platn mi imisními limity a cílov mi imisními limity (platí pro suspendované ãástice PM 10, oxid dusiãit, benzo(a)pyren a arsen), udrïet podlimitní imisní zátûï v lokalitách, kde nedochází k pfiekraãování imisních limitû a cílov ch imisních limitû sníïit emise oxidû dusíku pod úroveà doporuãené hodnoty krajského emisního stropu, udrïet emise ostatních látek (SO 2,VOC,NH 3 ) pod úrovní doporuãen ch hodnot krajsk ch emisních stropû trval m sniïováním emisí prekurzorû troposférického ozónu dosáhnout sníïení imisní zátûïe ozónu pod úroveà cílového imisního limitu. Cílov m stavem je tedy stav, kdy: na území Stfiedoãeského kraje nebude docházet k pfiekraãování imisních limitû ani cílov ch imisních limitû produkce emisí Stfiedoãeského kraje bude pod úrovní doporuãen ch hodnot krajsk ch emisních stropû pro jednotlivé látky. Za pfiedpokladu realizace v ech opatfiení tohoto programu v dostateãném rozsahu lze pfiedpokládanou dobu k dosaïení tûchto cílû odhadovat na období 5 7 let, tj. do roku V pfiípadû troposférického ozónu nelze tuto dobu stanovit, jelikoï dosaïení cílového imisního limitu je problém celorepublikov nebo i celoevropsk a závisí více na sníïení emisí ze zdrojû mimo území Stfiedoãeského kraje. H.4 Popis opatfiení ke zlep ení kvality ovzdu í zam len ch v dlouhodobém ãasovém horizontu V dlouhodobém ãasovém horizontu je nutno podporovat následující opatfiení: v oblasti automobilové dopravy roz ífiení nízkoemisních vozidel, rozvoj vyuïití alternativních pohonû v dopravû a trval pfiesun obyvatel od individuální automobilové dopravy k dopravû hromadné v oblasti v roby a spotfieby energie posun smûrem k nízkoemisním nebo bezemisním zdrojûm a minimalizace spotfieby energie (vyuïití potenciálu úspor) voblasti prûmyslu modernizace ve ker ch technologií za úãelem minimalizace emisí zneãi Èujících látek.

118 âástka 5/2009 Vûstník právních pfiedpisû Stfiedoãeského kraje Strana 302 I. SEZNAM RELEVANTNÍCH DOKUMENTÒ ADAL ÍCH ZDROJÒ INFORMACÍ Legislativní pfiedpisy a mezinárodní úmluvy: zákon ã. 86/2002 Sb., o ochranû ovzdu í, ve znûní pozdûj ích pfiedpisû, nafiízení vlády ã. 597/2006 Sb., o sledování a vyhodnocování kvality ovzdu í nafiízení vlády ã. 351/2002 Sb., kter m se stanoví závazné emisní stropy pro nûkteré látky zneãi Èující ovzdu í a zpûsob pfiípravy a provádûní emisních inventur a emisních projekcí, ve znûní nafiízení vlády ã. 417/2003 Sb. Úmluva EHK/OSN o dálkovém pfienosu zneãi Èování ovzdu í pfiekraãujícím hranice státû (dále jen Úmluva) a navazující Protokoly Protokol k Úmluvû o dálkovém zneãi Èování ovzdu í pfiecházejícím hranice státû z roku 1979, o omezování acidifikace, eutrofizace a tvorby pfiízemního ozónu (Göteborg, 1999). Podklady pro emisní a imisní anal zu MÎP: Zpráva o zónách a aglomeracích v âeské republice, prosinec 2008 âhmú: Tabelární roãenky, âhmú: Emisní bilance podle krajû, âhmú: Oblasti se zhor enou kvalitou ovzdu í, OZKO.html âhmú: Údaje databáze REZZO 1 3 SD âr: V sledky celostátního sãítání dopravy na silniãní a dálniãní síti âr v roce 2005, Podklady pro návrhy opatfiení: KÚ Stfiedoãeského kraje: Pfiehledy akcí realizovan ch v období let Stfiedoãesk kraj: Fond Ïivotního prostfiedí tematické zadání jarního kola 2009, MMR: Strukturální fondy EU, SFÎP: Operaãní program Îivotní prostfiedí, MD âr: Operaãní program Doprava, MMR: Regionální operaãní program NUTS II Stfiední âechy, fondy.cz/programy /regionalni-operacni-programy/rop-nuts-ii-stredni-cechy.

119 Strana 303 Vûstník právních pfiedpisû Stfiedoãeského kraje âástka 5/2009 J. P ÍLOHA PODLE ROZHODNUTÍ KOMISE 2004/224/ES

120 âástka 5/2009 Vûstník právních pfiedpisû Stfiedoãeského kraje Strana 304

121 Strana 305 Vûstník právních pfiedpisû Stfiedoãeského kraje âástka 5/2009

122 âástka 5/2009 Vûstník právních pfiedpisû Stfiedoãeského kraje Strana 306

123 Strana 307 Vûstník právních pfiedpisû Stfiedoãeského kraje âástka 5/2009 Odhady nákladû platí na plánovací období do roku Pfiepoãet podle kurz 1 EUR = 26,830 Kã.

124 âástka 5/2009 Vûstník právních pfiedpisû Stfiedoãeského kraje Strana 308

125 Strana 309 Vûstník právních pfiedpisû Stfiedoãeského kraje âástka 5/2009

126 âástka 5/2009 Vûstník právních pfiedpisû Stfiedoãeského kraje Strana 310

127 Strana 311 Vûstník právních pfiedpisû Stfiedoãeského kraje âástka 5/2009 K. PROGRAMOV DODATEK K.1 Orientace K.1.1 Globální cíl a specifické cíle Globálním cílem je zajistit na celém území Stfiedoãeského kraje kvalitu ovzdu í splàující zákonem stanovené poïadavky (imisní limity a cílové imisní limity) a pfiispût k dodrïení závazkû, které âeská republika pfiijala v oblasti omezování emisí zneãi Èujících látek do ovzdu í (národní emisní stropy). Konkrétní cíle tohoto programu zlep ování kvality ovzdu í pak jsou: sníïit imisní zátûï zneãi Èujícími látkami pod úroveà stanovenou platn mi imisními limity a cílov mi imisními limity platí pro suspendované ãástice PM 10,oxid dusiãit, benzo(a)pyren a arsen; ãasová naléhavost krátkodobá aï stfiednûdobá trval m sniïováním emisí prekurzorû troposférického ozónu (tûkavé organické látky, oxidy dusíku) dosáhnout sníïení imisní zátûïe ozónu pod úroveà cílového imisního limitu; ãasová naléhavost stfiednûdobá sníïit emise oxidû dusíku pod úroveà doporuãené hodnoty krajského emisního stropu; ãasová naléhavost krátkodobá aï stfiednûdobá udrïet podlimitní imisní zátûï v lokalitách, kde nedochází k pfiekraãování imisních limitû a cílov ch imisních limitû; ãasová naléhavost dlouhodobá udrïet emise oxidu sifiiãitého, tûkav ch organick ch látek a amoniaku pod úrovní doporuãen ch hodnot krajsk ch emisních stropû; ãasová naléhavost dlouhodobá. K.1.2 Priority K Prioritní zneãi Èující látky suspendované ãástice PM 10 : pfiekraãování obou imisních limitû; v pfiípadû 24-hodinového limitu docházelo v minul ch letech k plo nému pfiekraãování, v roce 2007 byl rozsah pfiekroãení limitu men í, av ak pravdûpodobnû vlivem pfiíznivûj ích klimatick ch pomûrû. Lokálnû dochází i k pfiekraãování limitu pro roãní koncentrace PM 10 oxidy dusíku a oxid dusiãit : lokální pfiekroãení imisního limitu pro ochranu zdraví, pfiekroãení emisního stropu. NO x jsou prekurzorem tvorby troposférického (pfiízemního) ozónu, u nûhoï dochází k plo - nému pfiekroãení cílového imisního limitu benzo(a)pyren: pfiekraãování cílového imisního limitu arsen: lokální pfiekroãení cílového imisního limitu (Kladno), jedná se o urãit specifick problém Stfiedoãeského kraje tûkavé organické látky: jsou prekurzorem tvorby troposférického ozónu, u nûhoï dochází k plo nému pfiekroãení cílového imisního limitu troposférick ozón: dochází k celoplo nému pfiekraãování cílového imisního limitu, obdobnû jako v celé âr. Problém imisní zátûïe pfiízemního ozónu je nutno fie it sniïováním emisí prekurzorû jeho tvorby, tj. oxidû dusíku a tûkav ch organick ch látek (viz v e). V následujícím textu tak nejsou pfiímo k ozónu pfiifiazovány ani rozhodující zdroje, ani pfiíslu ná opatfiení, tyto jsou fie eny na úrovni prekurzorû. K Prioritní kategorie zdrojû K v e uveden m zneãi Èujícím látkám jsou na základû anal zy emisní situace pfiifiazeny následující skupiny zdrojû, které se nejvíce podílejí na produkci emisí a na imisní zátûïi tûchto látek:

128 âástka 5/2009 Vûstník právních pfiedpisû Stfiedoãeského kraje Strana 312 a) suspendované ãástice frakce PM 10 REZZO 4 (doprava), pfiedev ím automobilová doprava REZZO 3 (malé spalovací zdroje), pfiedev ím spalování tuh ch paliv v lokálních topeni tích sekundární pra nost zahrnuje prachové ãástice zvífiené ze zemského povrchu vûtrem nebo i lidskou ãinností, dále i technologické provozy nesledované v REZZO (napfi. haldy zeminy), pra nost ze zemûdûlsk ch ploch, staveni È, prûmyslov ch areálû apod. zdroje REZZO 1 a 2 (zvlá tû velké, velké a stfiední zdroje) tvofií celkem cca 18 % emisí, nûkteré z tûchto zdrojû jsou také v znamn m zdrojem prekurzorû tzv. sekundárních aerosolû (SO 2,NO 2,NH 3 ), popfiípadû pra nosti (napfi. lomy) b) oxidy dusíku REZZO 4 (doprava) zdroje REZZO 1 zvlá tû velké a velké zdroje (cca 35 % celkov ch emisí v kraji) c) benzo(a)pyren REZZO 3 (malé spalovací zdroje), pfiedstavují dle provedené anal zy rozhodující zdroj imisní zátûïe benzo(a)pyrenu. Emise benzo(a)pyrenu nejsou standardnû bilancovány, anal za imisních hodnot z mûfiicích stanic v ak jednoznaãnû ukazuje, Ïe v zimním období jsou mûfieny hodnoty nûkolikanásobnû vy í neï v letních mûsících, coï je prûbûh je typick pro zneãi tûní pocházející z lokálního vytápûní. d) arsen REZZO 3 (malé spalovací zdroje) v pfiípadû arsenu lze konstatovat tytéï závûry jako u benzo(a)pyrenu, tj. z imisních mûfiení je moïné dovodit rozhodující vliv lokálního vytápûní dal í nespecifikované zdroje u arsenu existuje moïnost, Ïe na zv ené zátûïi se podílejí i dal í, dosud neidentifikované zdroje, neboè v jin ch lokalitách se zv en m podílem lokálního vytápûní nebyly nadlimitní koncentrace arsenu zaznamenány. Proto bude provedena podrobnûj í identifikace zdrojû As v rámci samostatného projektu (viz opatfiení 5.3.). e) tûkavé organické látky (VOC) plo ná spotfieba rozpou tûdel tvofií cca 37,5 % z celkov ch emisí VOC ve Stfiedoãeském kraji. Do této skupiny jsou zahrnuty odpary VOC z pouïití nátûrov ch hmot, rozpou tûdel, lepidel apod. s obsahem organick ch látek, které pfii zasychání pfiíslu né hmoty unikají do ovzdu í. Tyto emise nejsou bilanãnû vázány na konkrétní lokalitu, jedná se o celkovou spotfiebu jak obyvatelstvem, tak i v podnikové sféfie. REZZO 4 (doprava) je druh m nejv znamnûj ím zdrojem s cca 34 % celkov ch emisí VOC v kraji zdroje REZZO 1 a 2 (zvlá tû velké, velké a stfiední zdroje) tvofií celkem cca 16 % emisí. Souãasnû lze na fiadû tûchto zdrojû identifikovat potenciál ke sníïení emisí VOC z konkrétního technologického provozu. K Prioritní mûstské obvody a obce Na základû anal zy imisní situace bylo stanoveno následující pofiadí prioritních oblastí: Kategorie 1: území s pfiekroãením alespoà 4 limitû v období : Kladensko (od Vinafiic po Bu tûhrad) oblast podél hlavních komunikací: R7 (Stehelãeves), D5 (Rudná u Prahy), R1 (Ofiech) mûsta Rakovník, Slan, Kralupy nad Vltavou, Mûlník, Neratovice, Mladá Boleslav, Benátky nad Jizerou, Brand s nad Labem, âelákovice, Lysá nad Labem, Nymburk, Podûbrady, âesk Brod, Kutná Hora, Beroun, KrálÛv DvÛr, Milovice, Hostivice oblasti v okolí Prahy âerno ice, Dobfiichovice, Horomûfiice, Roztoky, Máslovice, Líbeznice, Mû ice, Radonice, estajovice, PrÛhonice.

129 Strana 313 Vûstník právních pfiedpisû Stfiedoãeského kraje âástka 5/2009 Kategorie 2: území s pfiekroãením alespoà 3 limitû v období : Vymezeno na úrovni správních území stavebních úfiadû: Bakov nad Jizerou, Benátky nad Jizerou, Bene ov, Beroun, Brand s nad Labem-Stará Boleslav, Bfiezno, By ice, âáslav, âelákovice, âerãany, âerno ice, âesk Brod, Dobrovice, Dobfiichovice, Dobfií, Dolní BfieÏany, Hofiovice, Hostivice, Hostomice, Jesenice okres Praha-západ, Jesenice okres Rakovník, Jílové u Prahy, Kamenice, Kladno, Klecany, Kolín, Kosmonosy, Kostelec nad âern mi Lesy, Kostelec nad Labem, Koufiim, Kralupy nad Vltavou, KrálÛv DvÛr, Kutná Hora, Libãice nad Vltavou, Líbeznice, Lysá nad Labem, Mûlník, Mûstec Králové, Milovice, Mladá Boleslav, Mnichovice, Mnichovo Hradi tû, Mní ek pod Brdy, M eno, Neratovice, Nové Stra ecí, Nov Knín, Nymburk, Odolena Voda, Peãky, Podûbrady, PrÛhonice, Pfiíbram, Rakovník, Roztoky, Rudná, evnice, íãany, Sadská, Sázava, Sedlãany, Slan, Stochov, T nec nad Labem, T nec nad Sázavou, Unho È, Úvaly, Velké Popovice, Velké Pfiílepy, Veltrusy, Velvary, Vla im, Vrdy, V etaty, Zdice, Zlonice, Îebrák. Vyjmenovaná území kategorie 2 souãasnû obsahují i v echny oblasti se zhor enou kvalitou ovzdu í za rok Kategorie 3: ostatní území Stfiedoãeského kraje: Území kategorie 3 je vymezeno ve zb vajících ãástech Stfiedoãeského kraje. Jedná se o správní území stavebních úfiadû Bûlá pod Bezdûzem, Bezno, Bfieznice, Bystfiice, âechtice, âervené Janovice, âistá, Divi ov, Dolní Bousov, Dolní Kralovice, Jince, Kam k nad Vltavou, KnûÏmost, Kfiivoklát, Milín, Neveklov, Petrovice, RoÏìalovice, RoÏmitál pod Tfiem ínem, Sedlec-Prãice, tûchovice, Uhlífiské Janovice, Votice, VÚ Brdy, Zábofií nad Labem, Zásmuky, Zbraslavice, Zruã nad Sázavou, Îleby. V sledné vymezení kategorií prioritních území Stfiedoãeského kraje je uvedeno na obrázku 22. Obr. 22. Vymezení kategorií prioritních území

130 âástka 5/2009 Vûstník právních pfiedpisû Stfiedoãeského kraje Strana 314 K Celkové priority programu a skupiny opatfiení K v e uveden m prioritám se pak váïí jednotlivá opatfiení ke sníïení produkce emisí a imisní zátûïe na území Stfiedoãeského kraje. Opatfiení jsou rozdûlena do esti základních skupin. âtyfii skupiny jsou vztaïeny pfiímo k vytipovan m skupinám zdrojû zneãi Èování, dal í dvû skupiny jsou prûfiezového charakteru: 1. Opatfiení ke sníïení emisní a imisní zátûïe z automobilové dopravy mají zásadní v znam vzhledem k podílu dopravy na celkov ch emisích zejména u ãástic PM 10, oxidû dusíku a tûkav ch organick ch látek 2. Opatfiení k omezování pra nosti mají za úãel sníïení imisní zátûïe ãástic PM 10 pocházející ze sekundární pra nosti 3. Opatfiení ke sníïení emisí z energetického zásobování a omezení spotfieby tuh ch paliv dot kají se zdrojû REZZO 1 3, a to u v ech zneãi Èujících látek 4. Opatfiení ke sníïení emisí z nespalovacích zdrojû zneãi Èování zejména technologické emise PM 10, NO x avoc (skupiny REZZO 1 a 2) 5. Informaãní opatfiení a technická pomoc vedle prûfiezového charakteru mají konkrétní v znam v pfiípadû imisní zátûïe arsenu (doplnûní informací o zdrojích imisní zátûïe) 6. Nástroje v konu vefiejné správy mají zejména preventivní, ale ãásteãnû i nápravn charakter. V následující tabulce je pak uveden vztah jednotliv ch skupin opatfiení k prioritním zneãi Èujícím látkám. Tab. K.1. Vazba navrhovan ch opatfiení k prioritním zneãi Èujícím látkám +++ nejsilnûj í vazba, ++ stfiednû silná vazba, + mírná vazba, bez vazby K.2 Popis skupin opatfiení a typy podporovan ch projektû V této kapitole je uveden pfiehled a popis opatfiení a konkrétních projektû, které byly navrïeny v rámci pfiípravy Programu ke zlep ení kvality ovzdu í. Údaje vycházejí z provedené inventarizace aktuálních údajû o stavu pfiipravenosti konkrétních projektû v jednotliv ch mûstech a obcích, resp. o zájmu tûchto obcí realizovat dané akce ke zlep ení kvality ovzdu í. Kompletní v sledky inventarizace byly zpracovány v rámci samostatného ZásobníkÛ projektû, kter je spravován krajsk m úfiadem Stfiedoãeského kraje. V rámci této kapitoly jsou u kaïdého opatfiení uvedeny pouze vybrané typické (indikativní) projekty, jejichï cílem je pfiiblíïit zpûsoby realizace pfiíslu ného opatfiení.

131 Strana 315 Vûstník právních pfiedpisû Stfiedoãeského kraje âástka 5/2009 Pfiedpokládá se, Ïe jednotlivé konkrétní projekty budou realizovány v rozsahu podle rozpoãtov ch a technick ch moïností, pfiiãemï jejich pofiadí bude vycházet: z priorit a kritérií, uveden ch v kap. K.1. ze stavu pfiipravenosti pfiíslu n ch akcí. Jak Programov dodatek, tak zejména v e uveden Zásobník projektû, pfiedstavuje zcela otevfien dokument.to znamená, Ïe postupnû do nûj mohou b t zafiazovány dal í akce, které lze realizovat ve vazbû na jednotlivá opatfiení. Z charakteru tohoto dokumentu dále vypl vá, Ïe do pfiehledu akcí jsou zafiazeny pouze akce realizované v rámci kraje, mûst a obcí. Nejsou tedy uvedeny akce celorepublikového v znamu, z nichï nûkteré budou mít velk v znam ke sníïení emisí zejména z dopravy. Pfiíkladem je v stavba rychlostních Ïelezniãních koridorû, dálniãních tahû a podobnû. Zafiazení projektû z hlediska ãasového horizontu U jednotliv ch projektû, které jsou obsaïeny v Zásobníku projektû, mûïe b t v poloïce âasov horizont uveden: buì pfiímo pfiedpokládané období realizace (napfi ) nebo odhadovaná doba fie ení (2 roky) nebo kódové oznaãení doby fie ení (K, S, D), kde: K = Krátkodobé jedná se o aktivity, které by mûly b t zahájeny co nejdfiíve a dokonãeny v nejbliï ím moïném termínu. Dále se jedná o nízkonákladové aktivity, které nevyïadují pfiípravu a mohou b t zahájeny prakticky okamïitû. S = Stfiednûdobé aktivity, které by mûly b t realizovány v horizontu 5 7 let. D = Dlouhodobé nebo prûbûïné aktivity, které by mûly b t realizovány v termínu del ím neï 7 let, pfiípadnû setrvale. K.2.1 Skupina 1: SníÏení emisní a imisní zátûïe z automobilové dopravy V oblasti automobilové dopravy jsou formulována následující základní opatfiení: 1.1. Odklonûní tranzitní dopravy mimo oblasti obytné zástavby (obchvaty apod.) 1.2. OdstraÀování bodov ch závad na komunikacích za úãelem zv ení plynulosti dopravy 1.3. Zavádûní moderních technologií a znaãení na komunikacích 1.4. Organizaãní opatfiení k omezení automobilové dopravy a zv ení plynulosti v sídlech 1.5. Parkovací politika 1.6. Podpora rozvoje hromadné vefiejné dopravy 1.7. Ekologizace dopravních prostfiedkû v majetku mûst a obcí 1.8. VyuÏití alternativních paliv ve vefiejné dopravû 1.9. Podpora cyklistické dopravy. Uvedené nástroje je ov em nutno uplatàovat ve vzájemné provázanosti napfi. nûkterá regulaãní opatfiení není moïné plnû uplatnit bez zaji tûní objízdn ch tras apod. Poznámka: nûkterá opatfiení, která se rovnûï t kají automobilové dopravy, jsou uvedena v rámci skupiny 2. Omezování pra nosti.

132 âástka 5/2009 Vûstník právních pfiedpisû Stfiedoãeského kraje Strana 316 Opatfiení 1.1. Odklonûní tranzitní dopravy mimo oblasti obytné zástavby Typy fie en ch projektû: V rámci tohoto opatfiení lze podporovat následující typy projektû: budování obchvatû sídel (nebo ãástí sídel), pfiípadnû zkapacitnûní existujících obchvatov ch komunikací, fie ení bodov ch problémû, napfi. napojení ãásti mûsta nebo prûmyslové zóny pfiímo na kapacitní komunikace za úãelem omezení prûjezdu aut pfies obec. Typické indikativní projekty: Opatfiení 1.2. OdstraÀování bodov ch závad na komunikacích za úãelem zv ení plynulosti dopravy Typy fie en ch projektû: v lokalitách, kde dochází k nárûstu zneãi tûní ovzdu í vlivem ãast ch kongescí, lze realizovat opatfiení k zv ení plynulosti formou úprav komunikací nebo kfiiïovatek, v stavbou mimoúrovàov ch kfiíïení apod. Typické indikativní projekty: Opatfiení 1.3. Zavádûní moderních technologií a znaãení na komunikacích Typy fie en ch projektû: V rámci tohoto opatfiení lze podporovat následující typy projektû: implementace telematick ch systémû, koordinace systémû svûteln ch kfiiïovatek apod.

133 Strana 317 Vûstník právních pfiedpisû Stfiedoãeského kraje âástka 5/2009 Typické indikativní projekty: Opatfiení 1.4. Organizaãní opatfiení k omezení automobilové dopravy a zv ení plynulosti v sídlech Typy fie en ch projektû: V rámci tohoto opatfiení lze podporovat následující typy projektû: selektivní zákazy vjezdu do vymezen ch ãástí mûst (napfi. pro tûïkou nákladní dopravu), pfiípadnû úpln zákaz vjezdu do urãité oblasti, rychlostní omezení, jednosmûrné systémy apod. Typické indikativní projekty: Opatfiení 1.5. Parkovací politika Typy fie en ch projektû: V rámci tohoto opatfiení lze podporovat následující typy projektû: budování záchytn ch parkovi È typu Park and Ride u Ïelezniãních zastávek a u v znamn ch autobusov ch terminálû rozvoj parkovací telematiky (informaãní panely s údaji o poãtu voln ch parkovacích míst v kapacitních garáïích a na záchytn ch parkovi tích).

134 âástka 5/2009 Vûstník právních pfiedpisû Stfiedoãeského kraje Strana 318 Typické indikativní projekty: Opatfiení 1.6. Podpora rozvoje hromadné vefiejné dopravy Typy fie en ch projektû: V rámci tohoto opatfiení lze podporovat následující typy projektû: budování ãi rekonstrukce zastávek a pfiestupních terminálû vefiejné dopravy, vãetnû souvisejícího vybavení za úãelem zv ení komfortu pfiepravy zavádûní moderních a ekologick ch technologií pro preferenci vefiejné dopravy na komunikacích a kfii- Ïovatkách odstranûní bodov ch problémû za úãelem zv ení rychlosti spojû (úprava komunikací) apod. integrace v ech druhû vefiejné dopravy (MHD, regionální autobusy, Ïeleznice) koordinace linek, pfiestupní uzly, návaznost spojû rûzn ch typû vefiejné dopravy, propojení tarifních systémû apod. (nutné zaãlenûní do systému Stfiedoãeské integrované dopravy) systémy informování cestujících (mapy linek, pfiestupní vazby, terminály pro vyhledání spojení). Typické indikativní projekty:

135 Strana 319 Vûstník právních pfiedpisû Stfiedoãeského kraje âástka 5/2009 Opatfiení 1.7. Ekologizace dopravních prostfiedkû v majetku mûst a obcí Typy fie en ch projektû: V rámci tohoto opatfiení lze podporovat následující typy projektû: nákup vozidel vefiejné dopravy se zfietelem na ekologick provoz (nízkopodlaïní autobusy splàující limit EURO 4 a vy í), vãetnû vozidel pouïívajících alternativní paliva (zemní plyn, LPG) technické úpravy existujících vozidel vefiejné dopravy (filtry pro záchyt tuh ch ãástic z v fukû apod.) obmûna a ekologizace dal ích vozidel mûst a obcí (napfi. svoz odpadu). Typické indikativní projekty: Opatfiení 1.8. VyuÏití alternativních paliv ve vefiejné dopravû Typy fie en ch projektû: V rámci tohoto opatfiení lze podporovat následující typy projektû: v stavba infrastruktury pro provoz vozidel pouïívajících alternativní paliva (plniãky LPG a CNG, servisní stfiedisko apod.). Typické indikativní projekty: Opatfiení 1.9. Podpora cyklistické dopravy Typy fie en ch projektû: V rámci tohoto opatfiení lze podporovat následující typy projektû zamûfiené na bûïnou pfiepravu obyvatel, kde existuje potenciál nahrazení ãásti automobilové dopravy: v stavba cyklistick ch stezek a cyklistick ch pruhû projekty ke zv ení bezpeãnosti cyklistû (napfi. úpravy semaforû, mimoúrovàové pfiejezdy apod.) preference cyklistické dopravy na silniãních komunikacích.

136 âástka 5/2009 Vûstník právních pfiedpisû Stfiedoãeského kraje Strana 320 Typické indikativní projekty: K.2.2 Skupina 2: Opatfiení k omezování pra nosti V rámci této skupiny jsou tedy plánována následující opatfiení: 2.1. V sadby izolaãní zelenû u komunikací a dal ích zdrojû pra nosti 2.2. Zv ení intenzity ãi tûní komunikací vãetnû pofiízení potfiebné techniky 2.3. Omezování pra nosti v areálech a v jejich okolí 2.4. SniÏování pra nosti v území vegetaãními úpravami 2.5. Úpravy komunikací s cílem sníïení dopadû pra nosti na obyvatelstvo. Opatfiení 2.1. V sadby izolaãní zelenû u komunikací a dal ích zdrojû pra nosti Typy fie en ch projektû: V rámci tohoto opatfiení lze podporovat následující typy projektû: v sadby protipra né izolaãní zelenû na hranici hlavních zdrojû pra nosti, zejména podél hlavních komunikací v blízkosti obytné zástavby ãi jin ch budov vyïadujících ochranu ( koly, nemocnice apod.) pro omezení pra nosti je optimální vertikálnû zapojen a hloubkovû ãlenûn porost smí en ch dfievin. Vhodné jsou druhy s vysokou schopností zachycovat na svém povrchu prachové ãástice. Typické indikativní projekty: *) náklady jsou volitelné v závislosti na finanãních moïnostech kraje a budou upfiesàovány kaïdoroãnû v rámci pfiípravy Fondu Ïivotního prostfiedí na pfiíslu n rok

137 Strana 321 Vûstník právních pfiedpisû Stfiedoãeského kraje âástka 5/2009 V rámci tohoto opatfiení bude realizována samostatná aktivita Stfiedoãeského kraje ã. 1. Finanãní podpora v sadby izolaãní zelenû u komunikací a dal ích zdrojû pra nosti. Aktivita zahrnuje pokraãování finanãní podpory z Fondu Ïivotního prostfiedí pfii zachování maximálních finanãních objemû, podmínek, kritérií i formy obdobné jako v tematickém zadání fondu pro jarní kolo 2009, a to na období nejménû následujících 5 aï 7 let. Opatfiení 2.2. Zv ení intenzity ãi tûní komunikací vãetnû pofiízení potfiebné techniky Typy fie en ch projektû: V rámci tohoto opatfiení lze podporovat následující typy projektû: pofiizování techniky pro ãi tûní komunikací zv ení intenzity ãi tûní ulic zaji tûní dûkladného a pravidelného ãi tûní komunikací za pouïití vodního oplachu, optimální je souãasné ãi tûní kombinací samosbûru a splachování povrchu komunikace. Typické indikativní projekty: *) náklady jsou volitelné v závislosti na finanãních moïnostech kraje a budou upfiesàovány kaïdoroãnû v rámci pfiípravy Fondu Ïivotního prostfiedí na pfiíslu n rok V rámci tohoto opatfiení bude realizována samostatná aktivita Stfiedoãeského kraje ã. 2. Finanãní podpora pofiízení techniky k ãi tûní ulic. Aktivita zahrnuje vytvofiení nového tématu Pofiízení techniky k ãi tûní ulic v rámci zadání Fondu Ïivotního prostfiedí na období nejménû následujících 5 aï 7 let. Nastavení podmínek dotace se pfiedpokládá následující: Îadatelem bude pouze obec. Nakupovaná technika musí b t ve vlastnictví obce nebo organizace (instituce), jíï je obec zfiizovatelem. Povinnou technickou v bavou ãistícího stroje bude buì zafiízení pro samosbûr (kartáãe s vysavaãem) nebo pro oplach tlakovou vodou. Obec pfiedloïí zpracovan program ãi tûní komunikací, obsahující stav pfied pofiízením nové techniky a po jejím pofiízení. bude poïadováno v znamné spolufinancování ze strany Ïadatele (cca 40 aï 60 %). Kritéria pro urãení priorit: zafiazení obce do nûkteré z kategorií prioritních oblastí dle tohoto programu vliv na sníïení pra nosti podíl na spolufinancování projektu.

138 âástka 5/2009 Vûstník právních pfiedpisû Stfiedoãeského kraje Strana 322 Opatfiení 2.3. Omezování pra nosti v areálech a v jejich okolí Typy fie en ch projektû: Opatfiení je zamûfieno na plo né zdroje pra nosti, jako jsou rûzné haldy a sklady sypk ch materiálû, lomy, pfiípadnû velká parkovi tû, prûmyslové areály apod. Vhodn mi opatfieními jsou napfi.: budování zpevnûn ch komunikací v areálech závodû budování vhodn ch bariér na hranicích areálû ozelenûní areálû pfii vyuïití druhû s vysokou schopností zachycovat prachové ãástice pravidelné ãi tûní a údrïba otevfien ch ploch areálû atd. zv ení ãetnosti ãi tûní na konkrétních vefiejn ch komunikacích u problematick ch areálû. Typické indikativní projekty: Opatfiení 2.4. SniÏování pra nosti v území vegetaãními úpravami Typy fie en ch projektû: V rámci tohoto opatfiení lze podporovat následující typy projektû: celkové zv ení zastoupení zelenû v zastavûn ch oblastech (s nízk m podílem zelenû) zatravàování ploch orné pûdy v sousedství obytné zástavby. Typické indikativní projekty:

139 Strana 323 Vûstník právních pfiedpisû Stfiedoãeského kraje âástka 5/2009 Opatfiení 2.5. Úpravy komunikací s cílem sníïení dopadû pra nosti na obyvatelstvo Typy fie en ch projektû: V rámci tohoto opatfiení lze podporovat následující typy projektû: zpevnûní povrchu pra n ch komunikací a cest. Typické indikativní projekty: K.2.3 Skupina 3: SniÏování emisí z energetického zásobování mûst a obcí a omezování spotfieby tuh ch paliv V rámci této skupiny jsou formulována opatfiení: 3.1. Rozvoj environmentálnû pfiíznivé energetické infrastruktury 3.2. Ekologizace energetick ch zdrojû 3.3. Podpora pfiemûny topn ch systémû v domácnostech 3.4. Podpora úspor a efektivnûj ího vyuïívání energie 3.5. Podpora nespalovacích alternativních zdrojû energie. Opatfiení 3.1. Rozvoj environmentálnû pfiíznivé energetické infrastruktury Typy fie en ch projektû: V rámci tohoto opatfiení lze podporovat následující typy projektû: v stavba nového centrálního zdroje tepla vãetnû navazujících systémû CZT (rozvody atd.) celková rekonstrukce zdroje CZT vãetnû navazujících rozvodû, popfi. celková rekonstrukce rozvodû a v mûníkov ch ãi pfiedávacích stanic za úãelem omezení ztrát tepla, propojení soustav CZT za úãelem dosaïení úspor apod. roz ífiení stávající stfiedotlaké sítû pro rozvod zemního plynu (pfii zaji tûní pfiechodu na ZP u koncov ch zdrojû) aplikace technologií na vyuïití odpadního tepla (napfi. v mûníky na vyuïití odpadního tepla apod.).

140 âástka 5/2009 Vûstník právních pfiedpisû Stfiedoãeského kraje Strana 324 Typické indikativní projekty: Opatfiení 3.2. Ekologizace energetick ch zdrojû Typy fie en ch projektû: V rámci tohoto opatfiení lze podporovat následující typy projektû: rekonstrukce spalovacích zdrojû za úãelem sníïení emisí NO x a prachov ch ãástic v mûna kotlû, plynofikace zdroje, instalace zafiízení pro záchyt emisí apod. mûïe se jednat také o zámûnu stávajícího paliva spojenou se sníïením emisí (napfi. pfiechod z uhlí na ZP nebo na biomasu). Typické indikativní projekty: *) náklady jsou volitelné v závislosti na finanãních moïnostech kraje a budou upfiesàovány kaïdoroãnû v rámci pfiípravy Fondu Ïivotního prostfiedí na pfiíslu n rok

141 Strana 325 Vûstník právních pfiedpisû Stfiedoãeského kraje âástka 5/2009 V rámci tohoto opatfiení bude realizována samostatná aktivita Stfiedoãeského kraje ã. 3. Finanãní podpora ekologizace energetick ch zdrojû v mal ch obcích. Aktivita zahrnuje pokraãování stávající finanãní podpory z Fondu Ïivotního prostfiedí (nyní pod názvem Ekologizace mal ch energetick ch zdrojû ) ve formû obdobné jako v tematickém zadání fondu pro jarní kolo 2009, a to na období nejménû následujících 5 aï 7 let, s následujícími úpravami: úprava názvu tématu (dotace se t ká i stfiedních zdrojû, ale v mal ch obcích) do kritérií pro urãení priorit bude doplnûno garantované mûrné emise zdroje po jeho ekologizaci, územní kritérium bude upraveno dle prioritních oblastí uveden ch v tomto programu. Opatfiení 3.3. Podpora pfiemûny topn ch systémû v domácnostech Typy fie en ch projektû: V rámci tohoto opatfiení lze podporovat následující typy projektû: v oblastech v dosahu sítí CZT a zemního plynu lze podporovat nahrazování existujících kotlû na tuhá paliva napojením na tyto systémy (musí prokazatelnû dojít k odpojení stávajícího kotle), a to pfiednostnû na systém CZT, kter je emisnû a imisnû pfiíznivûj í pofiízení nízkoemisního spalovacího zdroje, kter splàuje hodnoty nejlep í emisní tfiídy (lze kombinovat se zateplováním budov). V oblastech mimo dosah sítí CZT a zemního plynu lze podpofiit i instalaci nízkoemisních kotlû na dfievo ãi uhlí (automaticky fiízené kotle, zplyàovací kotle). Typické indikativní projekty: Opatfiení 3.4. Podpora úspor a efektivnûj ího vyuïívání energie Typy fie en ch projektû: V rámci tohoto opatfiení lze podporovat následující typy projektû: zlep ení tepelnû technick ch vlastností obvodov ch konstrukcí budov zateplení budov, v mûny oken apod. regulaãní a mûfiicí technika.

142 âástka 5/2009 Vûstník právních pfiedpisû Stfiedoãeského kraje Strana 326 Typické indikativní projekty: Opatfiení 3.5. Podpora nespalovacích alternativních zdrojû energie Typy fie en ch projektû: V rámci tohoto opatfiení lze podporovat následující typy projektû: aplikace tepeln ch ãerpadel, fotovoltaick ch systémû apod. Typické indikativní projekty: K.2.4 Skupina 4: SniÏování emisí z dal ích zdrojû zneãi Èování V rámci této skupiny opatfiení je podporována ekologizace dal ích konkrétních zdrojû zneãi Èování ovzdu- í, které nespadají do v e uveden ch skupin (tj. mimo oblast dopravy, energetiky a zdroje sekundární pra nosti). Sledovány jsou pfiitom zejména následující cíle: pfiispût k sníïení emisí tuh ch látek a k dosaïení imisních limitû pro ãástice PM 10 sníïit emise NO x, tj. pfiispût k dosaïení imisních limitû pro NO 2 ano x (ekosystémy), cílov ch limitû pro O 3 a emisního stropu NO x sníïit emise VOC dosaïení cílov ch limitû pro O 3 a udrïení celkov ch emisí VOC pod úrovní krajského stropu udrïet emise NH 3 pod úrovní krajského emisního stropu.

143 Strana 327 Vûstník právních pfiedpisû Stfiedoãeského kraje âástka 5/2009 K tûmto cílûm je pak formulováno jedno spoleãné opatfiení: 4.1. Podpora sniïování emisí tuh ch látek, NO x,voc a NH 3 z nespalovacích zdrojû zneãi Èování. Opatfiení 4.1. Podpora sniïování emisí tuh ch látek, NO x,voc a NH 3 z nespalovacích zdrojû zneãi Èování Typy fie en ch projektû: V rámci této skupiny opatfiení lze navrhnout ekologizaci dal ích konkrétních zdrojû zneãi Èování ovzdu í, které nespadají do v e uveden ch skupin. Pfiednostnû jsou podporována následující opatfiení: instalace dodateãn ch zafiízení pro záchyt prachov ch ãástic nebo emisí NO x na nespalovacích (tj. technologick ch ) zdrojích technická opatfiení na zdrojích ke sníïení emisí tûkav ch organick ch látek napfi. pfiechod na vodou fieditelné barvy, instalace termooxidaãní jednotky apod. opatfiení v zemûdûlsk ch provozech za úãelem odstranûní emisí NH 3 do ovzdu í. Typické indikativní projekty: K.2.5 Skupina 5: Informaãní opatfiení a technická pomoc V rámci této skupiny jsou tedy podporována následující opatfiení: 5.1. Informování a osvûta vefiejnosti 5.2. Informování a osvûta vefiejné správy 5.3. Podpora monitoringu kvality ovzdu í. Opatfiení 5.1. Informování a osvûta vefiejnosti Typy fie en ch projektû: V rámci tohoto opatfiení lze podporovat následující typy projektû: informování vefiejnosti o stavu zneãi tûní ovzdu í a v znamu opatfiení ke sníïení emisní a imisní zátûïe konkrétní osvûtové programy smûfiované k obyvatelstvu i podnikûm, zamûfiené napfi. na zdravotní rizika vytápûní tuh mi palivy, nutnost omezování dopravy v obci, podporu vyuïívání hromadné dopravy, omezování spotfieby organick ch rozpou tûdel a barev, omezování pra nosti pfii v stavbû apod.

144 âástka 5/2009 Vûstník právních pfiedpisû Stfiedoãeského kraje Strana 328 Typické indikativní projekty: V rámci tohoto opatfiení bude realizována samostatná aktivita Stfiedoãeského kraje ã. 4. Informaãní kampaà ve smûru k vefiejnosti Aktivita zahrnuje provedení informaãní kampanû, zamûfiené na ãtyfii základní okruhy: VyuÏívání vefiejné hromadné dopravy namísto osobních automobilû pfiedstavuje osvûtovou podporu k opatfiení ã Podpora rozvoje hromadné vefiejné dopravy. Propagace by mûla b t zamûfiena na motoristy, zejména v místech s kvalitním napojením na sítû vefiejné dopravy, které mohou ãást automobilové dopravy pfievzít. Zdravotní rizika plynoucí ze spalování pevn ch paliv a domovního odpadu kampaà se zamûfií pfiedev ím na vysvûtlování zdravotních rizik spojen ch s vytápûním tuh mi palivy, tj. na skuteãnost, Ïe spalování tuh ch paliv v lokálních topeni tích produkuje znaãné mnoïství karcinogenních a toxick ch polutantû, pfiiãemï nejvût ímu riziku jsou vystaveni obyvatelé Ïijící pfiímo v dotãené lokalitû. Je nutno také zdûrazàovat závaïné zdravotní dûsledky spalování komunálního odpadu. VyuÏívání vodou fiediteln ch barev namísto hmot obsahujících organická rozpou tûdla kampaà bude upozoràovat na zdravotní a ekologické dûsledky pouïívání organick ch rozpou tûdel. Souãasnû bude pfiiná et informace o moïnosti vyuïití vodou fiediteln ch nátûrov ch hmot v bûïné praxi. Omezování pra nosti pfii stavební ãinnosti (smûrem k podnikatelské vefiejnosti) t ká se zejména podnikatelské vefiejnosti (stavebních firem, developerû apod.).v tomto pfiípadû se pfiedpokládá pfiímé oslovení dotãen ch spoleãností, pfiípadnû propagace v rámci stavebních úfiadû. Optimální je kombinace této osvûtové ãinnosti s aktivitou ã. 9. Stanovení podmínek pro zadávání vefiejn ch zakázek. Opatfiení 5.2. Informování a osvûta vefiejné správy Typy fie en ch projektû: V rámci tohoto opatfiení lze podporovat následující typy projektû: informovanost a rozhodování pracovníkû vefiejné správy v otázkách souvisejících s ochranou ovzdu í ekologizace vytápûní, rozvoj systémû vefiejné dopravy, omezování pra nosti atd., dle opatfiení uveden ch v e.

145 Strana 329 Vûstník právních pfiedpisû Stfiedoãeského kraje âástka 5/2009 Typické indikativní projekty: V rámci tohoto opatfiení bude realizována samostatná aktivita Stfiedoãeského kraje ã. 5. Informaãní kampaà ve smûru k místním orgánûm vefiejné správy. Aktivita zahrnuje provedení informaãní kampanû, zamûfiené na orgány vefiejné správy ve dvou základních tématick ch okruzích: Ve smûru k samosprávám obcí a mûst: moïnosti vyuïití dotací se zamûfiením na Operaãní program Îivotní prostfiedí, prioritní osu 2. Zatímco prostfiednictvím prioritní osy 3 bylo na území Stfiedoãeského kraje podáno a schváleno velké mnoïství projektû, u prioritní osy 2 je zájem obcí zatím mal, pfiestoïe fiada z nich v minulosti vyjádfiila zájem pfiíslu ná opatfiení realizovat. Z tohoto dûvodu bude zaji tûna informaãní akce, která zprostfiedkuje informace o moïnostech ãerpání místním samosprávám, vãetnû vysvûtlení moïn ch nejasností a uvedení pfiíkladû úspû n ch projektû. V rámci kampanû bude rovnûï prezentována anal za v ech moïností ãerpání dotací na projekty smûfiující ke zlep ení kvality ovzdu í. Ve smûru k odborûm ÎP obecních a mûstsk ch úfiadû a ke stavebním úfiadûm: uplatàování podmínek provádûní staveb za úãelem omezení pra nosti z v stavby pra nost ze staveb a z vyvolaného zneãi tûní vefiejn ch komunikací pfiedstavuje velmi v znamn zdroj imisní zátûïe PM 10. Stavebními úfiady v ak není tento problém dostateãnû fie en, pfiestoïe k tomu mají dostatek pravomocí. K dosaïení zmûny tohoto nepfiíznivého stavu je nezbytné, aby orgány ochrany ovzdu í jakoïto dotãené orgány státní správy stanovovaly pfiíslu né podmínky, které pak stavební úfiady promítnou do podmínek stavebního povolení. Prvním krokem proto bude pro kolení pracovníkû místních orgánû ochrany ovzdu í vãetnû zpracování a rozeslání podkladov ch materiálû, semináfie, pfiíklady z praxe atd. Opatfiení 5.3. Podpora monitoringu kvality ovzdu í Typy fie en ch projektû: V rámci tohoto opatfiení lze podporovat následující typy projektû: realizace konkrétního (napfi. 5-letého) programu monitorování kvality ovzdu í vhodnû zvolenou formou (umístûní manuální ãi automatické mûfiicí stanice, mobilní mûfiení, pasivní samplery atd.). Typické indikativní projekty:

146 âástka 5/2009 Vûstník právních pfiedpisû Stfiedoãeského kraje Strana 330 V rámci tohoto opatfiení budou realizovány samostatné aktivity Stfiedoãeského kraje ã. 6. Identifikace pfiíãin zv ené imisní zátûïe arsenu na Kladensku a ã. 7 Podpora zaji Èování imisního monitoringu. Aktivita ã. 6 je zamûfiena na dofie ení problému s urãením pfiíãin pfiekraãování cílového imisního limitu v oblasti Kladenska. Pfiedpokládan m zdrojem jsou lokální topeni tû, to v ak nevysvûtluje skuteãnost, Ïe v jin ch oblastech s vysok m podílem lokálního vytápûní se nadlimitní koncentrace arsenu nevyskytují. V úvahu tak pfiipadá kombinace s jin m, dosud nespecifikovan m zdrojem ãi pfiíãinou, jako jsou: odli né sloïení pouïívan ch paliv v lokálních topeni tích, niï í kvalita, vyuïívání nevhodn ch paliv (napfi. uhelné kaly) sekundární pra nost v kombinaci se star mi zátûïemi (zvífiení prachu s obsahem arsenu) prûmyslové závody a dal í v raznû specifické rozptylové podmínky. Stfiedoãesk kraj zadá vypracování komplexní studie za úãelem identifikace tûchto pfiíãin. Studie v první fázi vytipuje v echny moïné pfiíãiny a bude je postupnû ovûfiovat s vyuïitím rûzn ch metod, jako je imisní mûfiení vãetnû srovnávacích mûfiení v obdobn ch lokalitách mimo území Kladenska, rozbor reálnû spalovan ch paliv v domácnostech, rozbor sloïení silniãního prachu, ovûfiovací mûfiení emisí na vytipovan ch zdrojích atd. Studie bude provedena v co nejkrat í dobû (1 2 roky). Aktivita ã. 7 pfiedstavuje pokraãování dosud zaji Èovan ch akcí v oblasti imisního monitoringu, pfiípadnû jejich úpravu a roz ífiení. Jedná se zejména o mûfiení v Berounû, na Kladensku a monitoring POPs na vybran ch lokalitách. Bude provûfiena i moïnost roz ífiení imisního monitoringu, napfiíklad: monitoring v mal ch obcích není dosud dostateãnû fie en, lze provést i v kombinaci s aktivitou ã. 6, kdy pfiípadné srovnávací mûfiení v obdobn ch lokalitách mimo území Kladenska mûïe zahrnovat i dal í polutanty kromû arsenu (úspora finanãních prostfiedkû) oblasti v okolí Prahy podél v znamn ch silniãních tahû (napfi. D1, D8, R10) poskytnou informace i ve vztahu k probíhajícímu roz ifiování praïského okruhu. Opatfiení 5.4. Technická pomoc V rámci technické pomoci lze podpofiit následující opatfiení: pfiíprava projektû na realizaci konkrétních akcí pfiíprava Ïádostí o podporu z fondû E (zejména OP Îivotní prostfiedí, OP Doprava a ROP NUTS 2 Stfiední âechy) a z národních fondû (SFDI, SFÎP aj.) podpora implementaãních nákladû (monitoring, audity apod.). Typické indikativní projekty: *) náklady jsou volitelné v závislosti na finanãních moïnostech kraje a budou upfiesàovány kaïdoroãnû v rámci pfiípravy Fondu Ïivotního prostfiedí na pfiíslu n rok

147 Strana 331 Vûstník právních pfiedpisû Stfiedoãeského kraje âástka 5/2009 V rámci tohoto opatfiení budou tedy realizovány samostatné aktivity Stfiedoãeského kraje ã. 8. Finanãní podpora projektû realizovan ch v rámci OPÎP, prioritní osy 2 a 3 a ã. 9. Podpora pfiípravy projektû v rámci OPÎP, prioritní osy 2 a 3. Obû aktivity pfiedstavují v zásadû obnovení dotaãních témat, které byly vypsány v rámci tématického zadání Fondu ÎP Stfiedoãeského kraje roce 2008, av ak jiï nikoliv v jarním kole Aktivita ã. 8 je tedy zamûfiena na spolufinancování projektû v rámci OP ÎP. Zahrnuje vypsání tématu Podpora projektû realizovan ch v rámci OPÎP, prioritní osy 2 a 3, s obdobn mi podmínkami a kritérii jako v roce 2008, tj. dotace: dotace v hradnû obcím povinné spolufinancování 85 % soulad projektu s tímto Integrovan m programem ke zlep ení kvality ovzdu í územní kritérium pro stanovení priorit bude urãeno podle prioritních oblastí uveden ch v tomto programu kritériem bude úspora emisí, pfiedev ím tuh ch látek, NO X avoc. Aktivita ã. 9 pfiedstavuje obnovení tématu Zpracování odborného posudku, rozptylové studie nebo energetického auditu k Ïádostem o podporu v rámci OPÎP, prioritní osy 2 a 3., a to opût s obdobn mi podmínkami jako v roce 2008: zamûfiení na malé obce, u nichï mûïe v daj na zpracování studie ãi posudku b t pfiekáïkou podání Ïádosti o podporu v rámci OPÎP tomu odpovídá i finanãní omezení dotace a souãasnû nízká spoluúãast (v r bylo poskytováno maximálnû 25 tis. Kã, av ak aï 90 % v dajû). K.2.6 Skupina 6: Nástroje vefiejné správy V rámci této skupiny jsou tedy podporována následující opatfiení: 6.1. Vydávání stanovisek a povolení ke zdrojûm zneãi Èování 6.2. Územní plánování 6.3. Zpracování strategií a koncepãních materiálû 6.4. Zadávání vefiejn ch zakázek. Jedná se o specifickou skupinu, která neobsahuje opatfiení na lokální úrovni, ale nástroje, které jsou v kompetenci orgánû kraje, pfieváïnû pak pfiímo v kompetenci Krajského úfiadu Odboru Ïivotního prostfiedí a zemûdûlství. Opatfiení 6.1. Vydávání stanovisek a povolení ke zdrojûm zneãi Èování V rámci tohoto opatfiení budou uplatàovány následující nástroje: stanoviska k umístûní stavby zdroje zneãi Èování povolení stavby zdroje zneãi Èování povolení k uvedení zdroje do trvalého provozu povolení k zámûrûm nov ch v rob a nov ch technologií povolení ke spalování nebo spoluspalování odpadu povolení k v robû a nov m technologiím povolení ke zmûnám paliv a surovin povolení k provoznímu fiádu atd.

148 âástka 5/2009 Vûstník právních pfiedpisû Stfiedoãeského kraje Strana 332 vymûfiování poplatkû za zneãi Èování ovzdu í moïnost uloïení plnûní plánu sníïení emisí nebo zásad správné zemûdûlské praxe u stacionárního zdroje atd. integrovaná povolení k provozu vyjmenovan ch zafiízení podle zákona ã. 76/2002 Sb., o integrované prevenci, ve znûní pozdûj ích pfiedpisû, posuzování zámûrû a jejich zmûn podle zákona ã. 100/2001 Sb., o posuzování vlivû na Ïivotní prostfiedí, ve znûní pozdûj ích pfiedpisû (EIA). Na základû Integrovaného programu ke zlep ení kvality ovzdu í Stfiedoãeského kraje budou pfii vydávání pfiíslu n ch stanovisek a povolení uplatàovány následující základní zásady a principy: preference umisèování zdrojû zneãi Èování mimo oblasti se zhor enou kvalitou ovzdu í a zejména mimo oblasti s opakovan m pfiekraãováním limitû více látek (kategorie 1 vymezení prioritních oblastí dle tohoto programu) omezování emisí zejména tuh ch látek, dále pak oxidû dusíku a tûkav ch organick ch látek v oblastech se zhor enou kvalitou ovzdu í bude vyïadováno buì vyuïití paliv s nízk mi emisemi tuh ch látek (napfi. plynná paliva), u zdrojû spalovacích tuhá a kapalná paliva pak dosaïení emisí TZL na úrovni BAT v rámci povolování nov ch technologií u stávajících zdrojû v oblastech se zhor enou kvalitou ovzdu í budou vyïadovány soubûïné investice do sníïení emisí z v roby. Opatfiení 6.2. Územní plánování V rámci tohoto opatfiení budou uplatàovány následující nástroje: pofiizování územních plánû velk ch územních celkû stanoviska k vyhodnocení vlivû územních plánû na Ïivotní prostfiedí (SEA) stanoviska k územním a regulaãním plánûm obsahující podmínky ochrany ovzdu í podle zákona ã. 86/2002 Sb., o ochranû ovzdu í, ve znûní pozdûj ích pfiedpisû. Na základû Integrovaného programu ke zlep ení kvality ovzdu í Stfiedoãeského kraje budou v územním plánování uplatàovány následující základní zásady a principy: územní plán zakládá pfiedpoklady pro organizaci území s v hledem mnoha let. Základním poïadavkem ve smûru k tvorbû územních plánû je proto dosaïení imisních limitû a cílov ch imisních limitû alespoà v cílovém návrhovém horizontu územního plánu. Územní plán musí vycházet (mimo jiné) z vymezení oblastí se zhor enou kvalitou ovzdu í (vãetnû vícelet ch pfiekryvû) a z údajû o imisním zatíïení obytné zástavby a musí na zji tûné problémy odpovídajícím zpûsobem reagovat zpreventivního hlediska je poïadavkem neumisèování v znamn ch zdrojû emisí (vãetnû dopravních) do oblastí s pfiekraãování imisních limitû, nebo jen za podmínky realizace kompenzaãních opatfiení bude preferováno plánování vefiejnû prospû n ch staveb i optimalizaci kapacit funkãních ploch i navr- Ïen ch na základû komplexního emisnû-imisního modelování v rámci dopravního fie ení je nutno uplatàovat princip odlehãování zatíïen ch oblastí (nesoustfieìovat nové kapacity do pfietíïen ch lokalit) a zejména princip sniïování pfiepravní nároãnosti území, (nevytváfiet monofunkãní plochy), zajistit napojení v znamn ch funkãních ploch na hromadnou dopravu (optimálnû kolejovou) rozhodující ãást automobilové dopravy je nutno soustfiedit na nadfiazené komunikace mimo kontakt s obytnou zástavbou je nutno zamezovat vyuïití ploch zelenû jako rezervy zastavitelného území.

149 Strana 333 Vûstník právních pfiedpisû Stfiedoãeského kraje âástka 5/2009 Opatfiení 6.3. Zpracování strategií a koncepãních materiálû V rámci tohoto opatfiení budou uplatàovány následující nástroje: stanoviska k rozvojov m koncepcím a k programûm rozvoje jednotliv ch oborû a odvûtví stanoviska k návrhûm místních programû sniïování emisí a programû ke zlep ení kvality ovzdu í. Na základû Integrovaného programu ke zlep ení kvality ovzdu í Stfiedoãeského kraje budou v územním plánování uplatàovány následující základní zásady a principy: podpora trvale udrïiteln ch dopravních systémû podpora vefiejné dopravy a její zv hodàování na úkor dopravy automobilové sniïování pfiepravní nároãnosti území omezování lokálního vytápûní tuh mi palivy podpora energeticky úsporn ch fie ení lokalizace v znamn ch zdrojû (vãetnû dopravních) emisí mim oblasti se zhor enou kvalitou ovzdu í. Opatfiení 6.4. Zadávání vefiejn ch zakázek V rámci tohoto opatfiení bude uplatàován následující nástroj: moïnost stanovení podmínek a kritérií pro zadávání vefiejn ch zakázek Stfiedoãesk m krajem, krajsk m úfiadem a organizacemi zfiízen mi krajem. V rámci tohoto opatfiení bude realizována samostatná aktivita Stfiedoãeského kraje ã. 10. Stanovení podmínek a kritérií pro zadávání vefiejn ch zakázek. Aktivita zahrnuje zpracování a schválení dokumentu, kter stanoví podmínky pro zadání vefiejné zakázky a kritéria pro v bûr dodavatele v oblastech s dopady na kvalitu ovzdu í. Stfiedoãesk kraj a organizace zfiízené krajem pravidelnû zadávají provedení prací, které mají v znamn vliv na kvalitu ovzdu í. Jedná se zejména o stavební práce (v stavby a opravy komunikací, rekonstrukce budov, terénní úpravy ploch atd.), dále o údrïbu budov a konstrukcí, dodávky tepeln ch systémû apod. Vût ina tûchto prací je zadávána formou vefiejn ch zakázek na základû zákona ã. 137/2006 Sb., o vefiejn ch zakázkách, ve znûní pozdûj ích pfiedpisû, (dále jen zákon ). Z hlediska fie eného opatfiení je nutno rozli it zadávací podmínky a hodnotící kritéria: a) Zadávací podmínka je podmínka realizace vefiejné zakázky, která je pfiedem stanovena v zadávacích podmínkách. Zadavatel v podmínkách vefiejné zakázky tuto podmínku specifikuje tak, Ïe uchazeã o vefiejnou zakázku ji musí splnit, pokud nesplní, nemûïe mu b t vefiejná zakázka pfiidûlena, pfiípadnû ji vlo- Ïí do obchodních podmínek a právnû o etfií její vymáhání. Zadávací podmínka musí úzce souviset s pfiedmûtem poptávaného plnûní, jako napfi. poïadavek na omezení pra nosti pfii zadávání vefiejné zakázky na stavební práce. c) Hodnotící kritérium ovlivàuje v bûr dodavatele. V pfiípadû, Ïe je nabídka uchazeãe hodnocena i z jin ch hledisek neï jen podle nabídkové ceny, je moïné mezi hodnotící kritéria zahrnout i vlastnosti plnûní z hlediska vlivu na Ïivotní prostfiedí ( 78 odst. 4 zákona). To znamená, Ïe uchazeã, kter nabídne zpûsob plnûní s nejvy í etrností k Ïivotnímu prostfiedí, bude v daném kritériu ohodnocen nejlépe. V zadání musí b t pfiesnû naformulováno, jak bude toto kritérium hodnoceno a jak budou uchazeãûm pfiidûlovány body za jeho naplnûní. Kritérium se nesmí vztahovat k osobû uchazeãe, tj. splnûní autorizace, reference apod. Hodnotící kritéria lze v rámci tohoto opatfiení uplatnit zejména tam, kde je nevhodné poïadovat striktnû stanovenou zadávací podmínku. Pro obû kategorie pak platí, Ïe nesmí b t diskriminaãní, tj. nesmí umûle vyluãovat velk poãet uchazeãû, musí se vztahovat k pfiedmûtu vefiejné zakázky a jejich rozsah a poãet musí b t pfiimûfien pfiedmûtu a rozsahu vefiejné zakázky.

150 âástka 5/2009 Vûstník právních pfiedpisû Stfiedoãeského kraje Strana 334 Z v e uvedeného popisu vypl vá, Ïe pro striktní zadání konkrétních podmínek plnûní vefiejné zakázky (napfi. minimální úroveà emisí) je nejvhodnûj í pouïití zadávacích podmínek.vrámci tûchto minimálních hodnot (nebo tam, kde je jejich uplatnûní nemoïné) lze dále bodovat vhodnost jednotliv ch nabídek pomocí dílãích kritérií z hlediska vlivu na Ïivotní prostfiedí. Dílãí hodnotící kritéria lze uplatnit jednak u tûch typû zakázek, kde je striktní pouïití zadávacích podmínek nevhodné, ale i pro jejich doplnûní, jak ukazuje následující pfiíklad: pro oblast dodávek kotlû budou vyïadovány kotle s emisemi NO x do 100 mg/kwh ipfii splnûní této podmínky budou emise NO x bodované kritérium, kde kotlûm s nejniï í emisí je pfiifiazeno 100 bodû a ostatní jsou bodovány podle pomûru emisí, násobeného 100. V rámci aktivity bude vypracován pfiehled zadávacích podmínek a dílãích hodnotících kritérií pro následující okruhy zakázek: stavební práce, pfiípadnû ãlenûní podle typu (v stavba a rekonstrukce komunikací, budov, terénní úpravy atd.), kde se bude jednat zejména o omezení pra nosti, a emisní parametry vozidel a strojû dodávky topn ch systémû (emisní parametry, pfiípadnû i úãinnost) v stavba a rekonstrukce budov (energetické standardy) údrïba budov a konstrukcí (vyuïívání vodou fiediteln ch barev) dodávky vozidel (emisní parametry). Vypracování pfiehledu zadávacích podmínek a hodnotících kritérií ve vztahu k jednotliv m typûm zakázek zajistí Odbor Ïivotního prostfiedí a zemûdûlství KÚ Stfiedoãeského kraje, pfii dodrïení v e uveden ch poïadavkû zákona (nediskriminace, pfiimûfien poãet, vztah k pfiedmûtu zakázky). Konkrétní hodnoty podmínek (emisní parametry apod.) budou v maximální mífie vycházet z platn ch dokumentû a norem v oblasti ochrany ovzdu í, zejména z ãesk ch a evropsk ch technick ch norem, stanoven ch emisních limitû a referenãních dokumentû BREF pro pfiíslu né procesy. K.3 Hodnocení konkrétních akcí v rámci jednotliv ch priorit Pro v bûr konkrétních akcí k pfiímé podpofie z prostfiedkû kraje ãi mûst a obcí a nebo pro pfiedv bûr akcí doporuãen ch k podpofie z tuzemsk ch ãi evropsk ch podpûrn ch programû je vhodné vyuïít následující kritéria: Pofiadí dle v znamu z hlediska zneãi Èujících látek: 1. suspendované ãástice PM 10 (resp. tuhé emise jemné frakce) 2. oxidy dusíku (z hlediska imisí oxid dusiãit ) 3. benzo(a)pyren 4. tûkavé organické látky nebo arsen 5. ostatní zneãi Èující látky (napfi. amoniak). Pofiadí dle v znamu z hlediska lokalizace akcí: Kategorie 1: území s pfiekroãením alespoà 4 limitû v období Kategorie 2: území s pfiekroãením alespoà 3 limitû v období Kategorie 3: ostatní mûsta a obce Stfiedoãeského kraje. Dal í kritéria: oãekávané pfiínosy v emisní a imisní oblasti poãet dotãen ch obyvatel

151 Strana 335 Vûstník právních pfiedpisû Stfiedoãeského kraje âástka 5/2009 jednotkové náklady na dosaïen efekt sníïení emisní a imisní zátûïe více neï jedné z prioritních zneãi Èujících látek místní specifikum Ïádoucí vedlej í efekty. K.4 Finanãní rámec Indikativní rozdûlení reálnû nebo potenciálnû disponibilních prostfiedkû je stanoveno takto: 1. Opatfiení ke sníïení emisní a imisní zátûïe z automobilové dopravy 50 % 2. Opatfiení k omezování pra nosti 18 % 3. Opatfiení ke sniïování emisí z energetického zásobování mûst a obcí a omezování spotfieby tuh ch paliv 25 % 4. Opatfiení ke sniïování emisí z dal ích zdrojû zneãi Èování 3 % 5. Informaãní opatfiení a technická pomoc 3 % 6. Nástroje vefiejné správy do 1 % Indikativní rozdûlení se uplatní pfiímo v pfiípadû rozdûlování prostfiedkû, v pfiípadû doporuãování Ïádostí do podpûrn ch programû by mûly b t stanovené proporce respektovány. K.5 Odhad nákladû Na základû anal zy projektû evidovan ch v Zásobníku projektû lze uvést rámcov odhad pfiedpokládan ch nákladû na realizaci jednotliv ch akcí. NavrÏené akce pfiedstavují v naprosté vût inû náklady investiãní, v ojedinûl ch pfiípadech, kde lo o provozní resp. kaïdoroãní náklady, byly uvaïovány v daje na dobu 10 let realizace opatfiení. Pfii interpretaci údajû o oãekávan ch nákladech na realizaci navrïen ch akcí je nutno brát v úvahu následující skuteãnosti: Údaje uvedené v tabulce byly získány sumarizací nákladû u akcí uveden ch v Zásobníku projektû. Programov dodatek a tím spí e pak Zásobník projektû v ak pfiedstavují otevfien dokument. Jak jiï bylo uvedeno, vychází pfiehled konkrétních projektû z aktuálního stavu informací o plánovan ch aktivitách mûst a obcí. Tento pfiehled bude tedy postupnû doplàován o dal í projekty, ãímï bude docházet k nárûstu oãekávan ch v dajû na jejich realizaci. Vzhledem k v i nákladû je nutné u celé fiady akcí pfiedpokládat vícezdrojové financování, kde finanãní zdroje zamûfiené na podporu zlep ování kvality vzdu í budou pouze jedním ze zdrojû finanãních prostfiedkû. Jak jiï bylo uvedeno, do pfiehledu akcí jsou zafiazeny pouze akce realizované v rámci kraje, obcí a mûst. Nejsou tedy uvedeny akce celorepublikového v znamu, z nichï nûkteré budou mít velk v znam ke zlep ení kvality ovzdu í. Pfiíkladem je v stavba Ïelezniãních koridorû, dálniãních úsekû a podobnû. Do nákladû jsou zafiazeny i v daje kraje na realizaci dopravní infrastruktury, podporu vefiejné dopravy a podobnû, odhadované na základû údajû o prostfiedcích vynaloïen ch v posledních pûti letech (tj. s pfiedpokladem obdobného financování v letech následujících). Nebyly zahrnuty v daje státu v oblasti v stavby silniãní a Ïelezniãní infrastruktury, dotací dopravcûm atd.

152 âástka 5/2009 Vûstník právních pfiedpisû Stfiedoãeského kraje Strana 336 Tab. K.2. Rámcov odhad v dajû na realizaci v ech projektû obsaïen ch v Zásobníku projektû (Kã)

153 Strana 337 Vûstník právních pfiedpisû Stfiedoãeského kraje âástka 5/2009 K.6 Rámec pro financování Podrobn popis zdrojû financování navrïen ch opatfiení je uveden v Programu sniïování emisí Stfiedoãeského kraje, kapitola N. V následující tabulce je uveden pfiehled zdrojû financování pro jednotlivá opatfiení tohoto Programového dodatku, v ãlenûní: Fondy Evropské unie: Operaãní program Îivotní prostfiedí pro období (v tabulce oznaãen OPÎP ) OP Doprava Operaãní program Doprava pro období (v tabulce OPD) ROP NUTS 2 Stfiední âechy Regionální operaãní program pro region soudrïnosti NUTS 2 Stfiední âechy pro období (ROP) Integrovan operaãní program pro období (IOP) Programy mezinárodní spolupráce EHP: Finanãní mechanismus EHP/Norsko (Norsko) Program v carsko-ãeské spolupráce ( v carsko) Národní fondy: Státní fond dopravní infrastruktury (SFDI) Státní program na podporu úspor energie a vyuïití obnoviteln ch zdrojû energie zejména ãást A tzv. Program EFEKT (EFEKT) Program Zelená úsporám podpora úspor energie a vyuïití obnoviteln ch zdrojû energie v rodinn ch a bytov ch domech (navazuje na Státní program na podporu úspor energie a vyuïití obnoviteln ch zdrojû energie, ãást B.) (Zelená úsporám) Program podpory obnovy vozidel mûstské hromadné dopravy a vefiejné linkové dopravy dotaãní program Ministerstva dopravy âr (MD âr) Krajské fondy: Fond Ïivotního prostfiedí Stfiedoãeského kraje rozli en je aktuální stav dle jarního kola 2009 a roz ífiení navrïené v pfiedkládaném programu ke zlep ení kvality ovzdu í (FÎP 2009 a FÎP návrh) Fond rozvoje obcí a mûst (FROM) Fond dopravnû bezpeãnostních opatfiení (DBO). V tabulce jsou dále uvedeny pfiíslu né prioritní osy operaãních fondû a oblasti podpory, pfiípadnû oblasti podpory z programû mezinárodní spolupráce EHK. V tabulce není uveden rozpoãet Stfiedoãeského kraje a rozpoãty jednotliv ch obcí a mûst z tûchto zdrojû je moïné realizovat kter koliv projekt na základû rozhodnutí politick ch orgánû pfiíslu ného územního celku. V tabulce dále nejsou uvedeny nûkteré fondy a iniciativy, které jsou pro financování opatfiení ménû v znamné (program rozvoje venkova, INTERREG ad.). Je pravdûpodobné, Ïe i ãást projektû spadajících do ostatních opatfiení nebude moïné financovat z vyjmenovan ch fondû, protoïe nesplní nûkteré podmínky, kter mi je podpora z daného fondu omezena. Je vhodné v odûvodnûn ch pfiípadech (realizace v imisnû zatíïené oblasti, vysoké pfiínosy pro kvalitu ovzdu í) uvaïovat o podpofie mimo rámec dosud existujících fondû.

154 âástka 5/2009 Vûstník právních pfiedpisû Stfiedoãeského kraje Strana 338 Tab. K.3. Zdroje financování navrïen ch opatfiení

155 Strana 339 Vûstník právních pfiedpisû Stfiedoãeského kraje âástka 5/2009 K.7 ízení Programu ke zlep ení kvality ovzdu í K.7.1 Realizace Programu ke zlep ení kvality ovzdu í Integrovan program ke zlep ení kvality ovzdu í Stfiedoãeského kraje vydá Rada Stfiedoãeského kraje formou nafiízení. Na schválení tohoto nafiízení pak bude navazovat postupná realizace vybran ch konkrétních opatfiení. Za realizaci programu ke zlep ení kvality ovzdu í, vãetnû Programového dodatku, je odpovûdn Krajsk úfiad Stfiedoãeského kraje, kter spolupracuje s úfiady obcí s roz ífienou pûsobností a s obecními úfiady jednotliv ch obcí a mûst. Realizace programu ke zlep ení kvality ovzdu í bude probíhat jednak pfiímo, jednak nepfiímo. Pfiímá realizace se t ká finanãní podpory vybran ch konkrétních akcí z prostfiedkû kraje. Nepfiímá realizace zahrnuje: doporuãení k Ïádosti o podporu z Operaãního fondu Îivotní prostfiedí, Operaãního fondu Doprava a Regionálního operaãního programu NUTS 2 Stfiední âechy doporuãení k Ïádosti o podporu ze Státního fondu dopravní infrastruktury doporuãení k Ïádosti o podporu ze Státního fondu Ïivotního prostfiedí âr doporuãení k Ïádosti o podporu z jin ch podpûrn ch programû doporuãení (podpûrn argument) z hlediska ochrany ovzdu í pfii rozhodování o nastavení jednotliv ch dotaãních programû na pûdû centrálních orgánû âr (MÎP, MD âr, MMR) doporuãení (podpûrn argument) z hlediska ochrany ovzdu í pfii rozhodování o prioritách v oblasti dopravní infrastruktury a energetiky.

156 âástka 5/2009 Vûstník právních pfiedpisû Stfiedoãeského kraje Strana 340 K.7.2 Indikátory plnûní Programu ke zlep ení kvality ovzdu í Sledování v sledkû realizace Integrovaného krajského programu ke zlep ení kvality ovzdu í Stfiedoãeského kraje je moïné na základû následujících základních emisních a imisních indikátorû a v následujících termínech: produkce emisí tuh ch látek, oxidû dusíku a tûkav ch organick ch látek dle emisních bilancí âhmú kaïdoroãnû poãet pfiípadû v skytu nadlimitních koncentrací zneãi Èujících látek, které mají stanoven imisní limit nebo cílov imisní limit kaïdoroãnû rozsah oblastí se zhor enou kvalitou ovzdu í, vyhlá en ch Ministerstvem Ïivotního prostfiedí na území Stfiedoãeského kraje kaïdoroãnû. Kontrolu uveden ch indikátorû provede Odbor Ïivotního prostfiedí a zemûdûlství Krajského úfiadu Stfiedoãeského kraje kaïdoroãnû na konci pfiíslu ného kalendáfiního roku na základû aktuálních údajû MÎP a âhmú. K.8 Aktualizace Programového dodatku Aktualizace Programu ke zlep ení kvality ovzdu í vãetnû Programového dodatku bude provádûna v termínech vypl vajících z platného znûní zákona o ochranû ovzdu í v návaznosti na aktualizované vyhlá ení oblastí se zhor enou kvalitou ovzdu í a na v sledku roãní emisní inventury. Podle dosavadních zku eností je vhodn m termínem první pololetí roku následujícího po vyhlá ení aktuálních oblastí se zhor enou kvalitou ovzdu í. Dále bude probíhat kaïdoroãní vyhodnocení implementace programu ke zlep ení kvality ovzdu í a novû vymezen ch oblastí se zhor enou kvalitou ovzdu í. V pfiípadû potfieby bude program kompletnû aktualizován. K.9 Publicita a osvûta Program ke zlep ení kvality ovzdu í vãetnû programového dodatku bude zvefiejnûn na www stránkách Krajského úfiadu Stfiedoãeského kraje a projednán za úãasti vefiejnosti. Aktivní osvûta smûrem ke klíãov m zájmov m skupinám je v rámci programového dodatku formulována pfiímo jako samostatné opatfiení k realizaci. MoÏné formy osvûty jsou: internetové prezentace na www stránkách Stfiedoãeského kraje informaãní letáky a prezentaãní publikace v vûsky Krajského úfiadu, mûst a obcí Stfiedoãeského kraje prezentace v denním tisku prezentace na kolách besedy ãi setkání s obãany. K.10 Zaji tûní v mûny dat Zaji tûní v mûny dat se pfiedpokládá zejména ve vztahu k pfiíslu nému odboru MÎP (Odbor ochrany ovzdu í) a k âeskému hydrometeorologickému ústavu, kter kaïdoroãnû aktualizuje informace, navrïené jako indikátory Programu. V rámci v mûny dat budou vyuïívány standardizované datové formáty.

157 Strana 341 Vûstník právních pfiedpisû Stfiedoãeského kraje âástka 5/2009 Pfiíloha ã. 1 Oblasti se zhor enou kvalitou ovzdu í

158 âástka 5/2009 Vûstník právních pfiedpisû Stfiedoãeského kraje Strana 342

159 Strana 343 Vûstník právních pfiedpisû Stfiedoãeského kraje âástka 5/2009

160 âástka 5/2009 Vûstník právních pfiedpisû Stfiedoãeského kraje Strana 344

161 Strana 345 Vûstník právních pfiedpisû Stfiedoãeského kraje âástka 5/2009

162 âástka 5/2009 Vûstník právních pfiedpisû Stfiedoãeského kraje Strana 346

163 Strana 347 Vûstník právních pfiedpisû Stfiedoãeského kraje âástka 5/2009

164 âástka 5/2009 Vûstník právních pfiedpisû Stfiedoãeského kraje Strana 348

165 Strana 349 Vûstník právních pfiedpisû Stfiedoãeského kraje âástka 5/2009

166 âástka 5/2009 Vûstník právních pfiedpisû Stfiedoãeského kraje Strana 350 Pfiíloha ã. 2 V voj koncentrací zneãi Èujících látek na mûfiicích stanicích ve Stfiedoãeském kraji

167 Strana 351 Vûstník právních pfiedpisû Stfiedoãeského kraje âástka 5/2009

168 âástka 5/2009 Vûstník právních pfiedpisû Stfiedoãeského kraje Strana 352

169 Strana 353 Vûstník právních pfiedpisû Stfiedoãeského kraje âástka 5/2009

170 âástka 5/2009 Vûstník právních pfiedpisû Stfiedoãeského kraje Strana 354

171 Strana 355 Vûstník právních pfiedpisû Stfiedoãeského kraje âástka 5/2009

172 âástka 5/2009 Vûstník právních pfiedpisû Stfiedoãeského kraje Strana 356