Strana 661 Vûstník právních pfiedpisû Královéhradeckého kraje âástka 7/2004

Transkript

1 pfiíloha B,C :44 Stránka 661 Strana 661 Vûstník právních pfiedpisû Královéhradeckého kraje âástka 7/ Mezikrajová spolupráce vãetnû pfieshraniãní Nejv znamnûj ím faktorem, ovlivàujícím emisní situaci v Královéhradeckém kraji, bude sousedící Pardubick kraj s v znamnou energetickou a prûmyslovou základnou. Pozornost byla zamûfiena zejména na v znamné zdroje le- Ïící na území okresû sousedících s Královéhradeck m krajem. Na tomto území jsou provozovány v znamné zdroje emisí POPs. Jedná se zejména o spalovací zdroje (v znamné spalovací zdroje o pfiíkonu nad 50 MW zejména v Pardubickém kraji, dále pak o chemick a hutní prûmysl a spalovny odpadû. Jako v znamnûj í z hlediska ovlivnûní kvality ovzdu í v Královéhradeckém kraji lze hodnotit zejména tfii zdroje: Teplárnu Synthesia Zelená louka, Elektrárnu Opatovice a Elektrárnu Chvaletice (v e okres Pardubice). V rámci Pardubického kraje je v souãasné dobû zpracováván projekt v stavby zafiízení na energetické vyuïívání odpadû (EVO Opatovice) a to zvlá tû tuhého komunálního odpadu (TKO). Pfii jeho pfiípadné realizaci bude podmínkou provozování zavedení BAT, takïe by nemûlo docházet k v znamnému ovlivnûní imisní situace na území Královéhradeckého kraje. V ostatních sousedících okresech se nevyskytují v znamnûj í velké zdroje, nûkteré z hraniãních okresû (Semily, Nymburk) v ak patfií mezi okresy s nízk m podílem plynofikace a tím s vy ím podílem emisí zejména PAH. Blízkost hranice s Polskem by nemûla v raznû ovlivàovat emisní situaci kraje, protoïe se jedná o oblast pomûrnû hornatou s niï í koncentrací prûmyslu. Mûsta Hradec Králové, Walbrzych a Freiberg (nûmecké partnerské mûsto mûsta Walbrzych) se zapojila koncem roku 2002 do spoleãného projektu v oblasti zacházení s komunálním odpadem. Cílem celého projektu, kter se uskuteãnil s podporou Evropské komise, bylo vytvofiit na základû dobr ch zku eností ze v ech tfií mûst model zacházení s komunálním odpadem, kter by mohla vyuïívat i dal í evropská mûsta. Informace o konkrétních v znamnûj ích zahraniãních zdrojích emisí POPs nebyly získány. 7. PoÏadavky a lhûty k dosaïení cílû programu Souhrn poïadavkû k dosaïení cílû programu na úseku POPs se stanovením lhût. Základní cíle Programu jsou: dosaïení národních emisních stropû pro oxid sifiiãit, oxidy dusíku, tûkavé organické látky a amoniak v horizontu roku 2010; sníïení emisí tûch zneãi Èujících látek, u kter ch jsou pfiekraãovány imisní limity (vãetnû emisí prekurzorû ozónu) s cílem dosáhnout limitních hodnot ve stanoven ch lhûtách; udrïení emisí tûch zneãi Èujících látek, u nichï nebylo zji tûno pfiekraãování imisních limitû, na dostateãnû nízké úrovni tak, aby bylo minimalizováno riziko pfiekraãování v budoucnosti. Pro ochranu lidského zdraví je v nafiízení vlády ã.350/2002 Sb., stanoven následující imisní limit pro zatím jedinou kodlivinu ze skupiny POPs.: Vedlej í cíle Programu jsou: pfiispût k omezování emisí látek ohroïujících klimatick systém Zemû, zejména oxidu uhliãitého a metanu; pfiispût k etrnému nakládání s energií a pfiírodními zdroji; pfiispût k omezování vzniku odpadû.

2 pfiíloha B,C :44 Stránka 662 âástka 7/2004 Vûstník právních pfiedpisû Královéhradeckého kraje Strana 662 Jako specifické cíle Programu, fie ené pro problematiku emisí POPs, lze uvést tyto: emisní strop pro kodliviny typu POPs není stanoven dosaïení imisního limitu na ochranu zdraví pro BaP 0,001 mg/m 3 Termín: k s urãenou mezí tolerance v jednotliv ch letech do r (nafiízení vlády ã. 350/2002 Sb.) pfiispût k etrnému nakládání s energiemi prostfiednictvím zlep ení úãinnosti spalovacích zafiízení, sníïení spotfieby a tím omezeni emisí POPs Termín: nestanoven pfiispût k omezování vzniku odpadû dodrïením zejména v ech poïadavkû souvisejících s fiádnou evidencí a následnou likvidací zafiízení s obsahem PCB Termín: evidence do r. 2008, likvidace do r Celkov rozbor situace podle v sledkû emisní inventarizace za r a 2001; BaP 8.1. STANOVENÍ PRIORITNÍCH PROBLÉMÒ A NAVRÎENÍ CELKOVÉ STRATEGIE V EMISNÍ OBLASTI POPS PRO Mù ENÍ, EVIDENCI A VE SNIÎOVÁNÍ POPS PRO DODRÎENÍ IMISNÍCH LIMITÒ (BAP) V ROCE 2010 Rozbor emisní situace naznaãuje, Ïe nejvût í podíl na emisích POPs v Královéhradeckém kraji mají malé zdroje (vytápûní domácností). Jak je podíl mal ch zdrojû na koncentracích jediné v ovzdu í pravidelnû sledované kodliviny, kterou je benzo(a)pyren, lze pouze odhadovat. Pfiesnûj í v sledky mûïe pfiinést zpracování rozptylové studie. Vzhledem k nedostaãujícím informacím o podílu BaP na celkov ch emisích PAH v ak lze na stranû emisních vstupû pro BaP pfii modelování pouïít u nûkter ch kategorií zdrojû pouze odhady. Z v sledkû mûfiení BaP na nûkolika stanicích KH kraje lze usoudit, Ïe na pfiekraãování imisních limitû (1 stanice v r. 2001) se vedle stacionárních zdrojû pravdûpodobnû podílí také emise ze silniãní dopravy. I tuto situaci lze ovûfiit pouze modelem, specificky zamûfien m na stanovení podílu zdrojû na zneãi Èování ovzdu í v daném referenãním bodû. Pro stacionární zdroje v okolí mûfiicí stanice lze vyuïít podklady emisní bilance âhmú, doplnûné o nejnovûj í informace t kající se emisí BaP. Emise sledovan ch mal ch zdrojû by v ak bylo pro tyto úãely vhodné disagregovat do men ího území (zejména ve vût ích mûstech, jako je napfi. Hradec Králové), popfi. je je tû doplnit údaji o emisích kotelen komunální (nebytové) a drobné podnikatelské sféry pouïívající tuhá nebo kapalná paliva. Pro v poãet emisí BaP ze silniãní dopravy lze v omezeném mûfiítku pfii znalosti skladby dopravního proudu pou- Ïít model MEFA zpracovan V CHT Praha. V sledkû takto zpracovan ch modelov ch v poãtû lze vyuïít pro stanovení priorit pro dodrïení imisního limitu BaP v následujících letech. Pfii v poãtu emisí nûkter ch v znamn ch zdrojû lze vyuïít odhady emisních faktorû uvedené v pfiíruãce Emission Inventory Guidebook, pouïívané pro bilance emisí v rámci CLRTAP. K dispozici je zatím omezená sada emisních faktorû pro vybrané skupiny zdrojû (viz tabulka ã. 7). V znamn mi bodov mi zdroji PAH v KH kraji jsou obalovny Ïiviãn ch smûsí. Odhad podílu BaP na celkov ch emisích TOC (celkov org. uhlík) je 0, %. K dispozici pro v poãet emisí BaP je zde i konkrétní emisní faktor 0,0046 mg/t produkce. Pro oblast spalování odpadu je k dispozici rovnûï prûmûrn emisí faktor BaP 0,7 mg/t odpadu. Pro krematoria emisní faktor 1, kg/tûlo. Pro motorová vozidla je zde k dispozici emisní faktor 30 mg/kg paliva pro naftu a 40 mg/kg paliva pro benzín. Ve speciální ãásti je uveden pfiehled nûkolika dal ích odhadû emisních faktorû pro BaP, vãetnû údajû pro spalování ãerného uhlí a dfieva v domácnostech. K dispozici nejsou bohuïel údaje pro spalování hnûdého uhlí, které má v zastoupení tuh ch paliv spalovan ch v âr v domácnostech jednoznaãnou pfievahu. Vzhledem k pomûrnû v znamnému potenciálu pfiekraãování imisních limitû BaP v nûkter ch lokalitách KH kraje lze doporuãit dal í roz ífiení emisní inventury, zejména o podrobné sledování moïn ch emisí BaP.

3 pfiíloha B,C :44 Stránka 663 Strana 663 Vûstník právních pfiedpisû Královéhradeckého kraje âástka 7/ SWOT POPS EMISE Silné stránky Provedení mûfiení emisí POPs u nejv znamnûj ích zdrojû ( ) a budoucí pravideln monitoring POPs podle poïadavkû legislativy PrÛmyslovû pomûrnû málo zasaïené území nevysok podíl emisí POPs z velk ch zdrojû Slabé stránky Nepfiízniv podíl spotfieby pevn ch paliv pro vytápûní domácností v nûkter ch lokalitách Nevyjasnûná situace s provozem spaloven odpadû PfiíleÏitosti Restrukturalizace zpracovatelského hutnictví s tlakem na modernizaci nûkter ch energeticky nároãn ch v rob a v rob s vy ími mûrn mi emisemi POPs (napfi. v roba litiny, tavení kovû) Ovlivnûní provozu obaloven Ïiviãn ch smûsí s vyuïitím doplàkov ch nebo dobrovoln ch nástrojû pro sniïování emisí Hrozby Zv ená nezamûstnanost mûïe s sebou nést riziko zvy ování spotfieby ekologicky nevhodn ch ale cenovû dostupnûj ích paliv (uhlí) a také vyuïívání spaliteln ch odpadû s obsahem nebezpeãn ch látek Na omezeném poãtu míst mûïe i nadále docházet k pfiekraãování imisních limitû pro BaP 9. Dal í doporuãení pro sledování a omezování mnoïství emisí POPs a zlep ování kvality ovzdu í 9.1. EMISE Pro udrïení stávajícího stavu emisního zatíïení lze vyuïít zejména aktuálního vyhodnocování monitoringu emisí POPs stanoveného novou legislativou. Orgán kraje by mûl v koordinaci s âiîp sledovat dodrïování rozsahu a lhût mûfiení emisí u spaloven (i spoluspalování) odpadû i mûfiení podle 17 vyhlá ky MÎP ã. 356/2002 Sb. (zvlá tû velké spalovací zdroje, zpracování kovû, atd). Na základû procesu povolování zvlá tû velk ch zdrojû podle Zákona o integrované prevenci ã. 76/2000 Sb. by bylo vhodn m prostfiedkem k posílení monitoringu emisí vyjednání rozsahu mûfiení obdobného 17 vyhl. ã. 356/2002 Sb. i u dal ích zdrojû, zejména zpracovatelského hutního prûmyslu. Doporuãit lze také sledování emisí PAH (BaP) u obaloven Ïiviãn ch smûsí, pfiípadnû v kombinaci s uloïením povinnosti dodrïovat obecn emisní limit pro PAH IMISE V oblasti sledování kvality ovzdu í lze doporuãit roz ífiení sítû mûfiení BaP jako zástupce POPs na dal í lokality, ukter ch by s ohledem na skladbu zdrojû mohlo dojít k pfiekraãování imisních limitû. Z vyuïitím v sledkû imisního monitoringu lze vytipovat tzv. Hot spots, tj. moïné zdroje emisí, na nûï by mûla b t zamûfiena pozornost. MÛÏe se jednat zejména o staré zátûïe (kontaminované pûdy a v robní zafiízení, zafiízení s prokázan m obsahem POPs jako jsou napfi. transformátory s oleji s obsahem PCBs, apod.) ENERGETIKA Energetická koncepce kraje i jednotliv ch území by mûla b t zpracovávána s pfiihlédnutím k programûm sniïování emisí a zlep ování kvality ovzdu í. V souvislosti se zmûnami palivové základny (ceny, dostupnost) zejména u vytápûní bytû je zapotfiebí zajistit udrïení souãasn ch plynofikovan ch, elektrifikovan ch a dal ích ekologicky vhod-

4 pfiíloha B,C :44 Stránka 664 âástka 7/2004 Vûstník právních pfiedpisû Královéhradeckého kraje Strana 664 n ch zpûsobû vytápûní bytû. Místní i regionální správa by mûla v souvislosti s tím zajistit také dostateãnû prûkazn a efektivní zpûsob likvidace odpadû, aby nemohly b t zdrojem nelegálních kontaminací pfii spalovacích procesech PRÒMYSL Z prûmyslov ch zdrojû se podle dostupn ch podkladû na emisích POPs podílí nejvíce emise PAH u kategorie obalovny Ïiviãn ch smûsí. Pfii jejich provozu by orgány ochrany ovzdu í mûly vyuïívat doplàkov ch nástrojû ke sni- Ïování emisí PAH (napfi. stanovením obecného emisního limitu u provozoven s v znamnûj í kapacitou a umístûn ch v oblastech s rizikem pfiekraãování imisních limitû). DÛleÏit mi opatfieními ke sniïování emisí je postupné zavádûní BAT u v znamn ch zdrojû STARÉ ZÁTùÎE V této oblasti je nejdûleïitûj í provedení úplné identifikace a evidence zafiízení s obsahem PCB a zaji tûní jejich následné likvidace. Pozornost by mûla b t rovnûï vûnována identifikaci a likvidaci skládek odpadû s moïn mi zásobami nebezpeãn ch látek (napfi. dfiíve vyrábûn ch pesticidû s obsahem organokovû) DAL Í OBLASTI Problematika emisí POPs není obecnû nikde ve svûtû pokryta dostateãn mi informacemi. Jedním z dûvodû je technická obtíïnost provádûní mûfiení emisí tûchto polutantû, dal ím pak finanãní nároãnost monitoringu, kterou mohou unést v urãitém rozsahu pouze velké podniky. Pro odhad moïného rizika pfiekraãování smûrn ch hodnot pro kvalitu ovzdu í lze v ak vyuïít také nepfiímé metody, které mohou odhalit existenci neïádoucích zdrojû zneãi Èování, uvolàujících nebezpeãné látky jako jsou POPs. Jako pfiíklad mûïe poslouïit sledování zdravotního stavu obyvatelstva a jeho zatíïení provádûné v rámci Systému monitorování zdravotního stavu obyvatelstva podle Usnesení vlády âr ã. 369 z roku Systém je provádûn ve tfiiceti lokalitách (hlavní mûsto Praha, vybraná okresní mûsta, vãetnû b val ch krajsk ch mûst, s moïností i pfiípadného plo ného roz ífiení). 10. Souhrn a závûry ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ PRÁVNÍCH P EDPISÒ VE VZTAHU K PERSISTENTNÍM ORGANIC- K M LÁTKÁM (POPS) 1. POPs jsou v ãesk ch právních pfiedpisech pojímány v souladu s mezinárodnû uznávanou definicí. 2. Hlavní ustanovení o emisích POPs jsou v provádûcích pfiedpisech k zákonu o ochranû ovzdu í ã. 86/2002 Sb.: Specifikace jednotliv ch skupin POPs je uvedena ve vyhlá ce MÎP ã. 356/2002 Sb., pfiíloha ã. 1: Seznam zneãi Èujících látek a obecné emisní limity PCDD a PCDF celkem vykazované jako toxicitní ekvivalent (TE) 2,3,7,8 TCDD Polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH) celkem Polychlorované bifenyly (PCB) celkem kodliviny zahrnuté do jednotliv ch skupin POPs jsou v pfiíloze ã. 1 rovnûï vyjmenovány.

5 pfiíloha B,C :44 Stránka 665 Strana 665 Vûstník právních pfiedpisû Královéhradeckého kraje âástka 7/2004 V dal ích provádûcích pfiepisech jsou uvedeny k POPs následující ustanovení: nafiízení vlády 353/2002 Sb.: obecn emisní limit pro PCDD/F pro zvlá tû velké ostatní stacionární zdroje zneãi Èování ovzdu í, obecné emisní limity PAH pro vybrané technologické procesy; nafiízení vlády 354/2002 Sb.: emisní limity PCDD/F pro spalování a spoluspalování odpadu. 3. Emise zji Èují provozovatelé zdrojû (mûfiením nebo v poãtem) dle ustanovení 9 zákona 86/2002 Sb. 4. PCDD/F patfií mezi zneãi Èující látky, pro nûï se stanoví emisní limity v kategoriích zafiízení podle pfiílohy ã. 1 k zákonu ã. 76/2002 Sb. o integrované prevenci. Pravomoci kraje stanoví tento zákon v 33 (vydání integrovaného povolení, kontrola, hodnocení aplikace nejlep ích dostupn ch technik aj.) V CHOZÍ OBRAZ EMISNÍ SITUACE V KRÁLOVÉHRADECKÉM KRAJI 5. Oficiální data o zdrojích emisí POPs soustfieìuje, spravuje a pfiedává národním a mezinárodním institucím âh- MÚ z povûfiení MÎP. 6. Oproti základním i dal ím zneãi Èujícím látkám nejsou údaje o emisích POPs provozovateli takfika vûbec vypl- Àovány do údajû souhrnné provozní evidence. Jejich emise jsou vypoãítávány z provozních údajû zdrojû zneãi - Èování ovzdu í (spotfieba paliv, v roba) a z pfiíslu n ch emisních faktorû. V souãasné dobû jsou pfiedávány pro modelování (âhmú) a pro mezinárodní v kazy sumární emise tfií hlavních skupin látek: PCDD/F (pfiepoãtené na toxick ekvivalent), PCB a PAH. Zlep ení stavu evidence emisí pfiinese naplnûní ustanovení 13 a 17 zákona 86/2002 Sb. a souvisejících právních pfiedpisû. 7. Hlavními bodov mi zdroji emisí POPs v Královéhradeckém kraji, jsou obalovny Ïiviãn ch smûsí (emise jsou vypoãítávány pomocí emisních faktorû), dále pak procesy zpracování kovû a spalovny odpadû. S v jimkou okresu Rychnov nad. KnûÏnou nemají spalovací bodové zdroje (REZZO 1 a REZZO 2) v znamnûj í podíl na emisích POPs. Ve v ech okresech mají hlavní podíl na emisích POPs emise z domácích topeni È. Podíl jednotliv ch kategorií na celkov ch emisích POPs v letech 2000 a 2001 je patrn z následujícího grafu. Podíl emisí POPs jednotliv ch kategorií POPs v Královéhradeckém kraji

6 pfiíloha B,C :44 Stránka 666 âástka 7/2004 Vûstník právních pfiedpisû Královéhradeckého kraje Strana Podíl emisí v Královéhradeckém kraji v porovnání s celkov mi emisemi v âr prakticky nepfiesahuje prûmûrné ukazatele kraje v rámci âr (viz následující tabulka): 9. Emisní situaci (stacionární zdroje) v letech 2000 a 2001 v jednotliv ch okresech charakterizují následující tabulky:

7 pfiíloha B,C :44 Stránka 667 Strana 667 Vûstník právních pfiedpisû Královéhradeckého kraje âástka 7/ Procentuální podíly emisí POPs (stacionární zdroje) v okresech v letech 2000 a 2001: 11. Mezi nejvût í bodovû sledované zdroje emisí POPs patfií následující podniky:

8 pfiíloha B,C :44 Stránka 668 âástka 7/2004 Vûstník právních pfiedpisû Královéhradeckého kraje Strana V znamné plo né zdroje pfiedstavují domácí topeni tû v jednotliv ch obcích (REZZO 3). V bûrov m kritériem pro hodnocení byla mûrná emise PAH (kg/ha katastrální v mûry dle Lexikonu obcí âsú). Tabulka ukazuje obce s poãtem bytû nad 500 s nejvy í mûrnou emisí PAH z vytápûní domácností (REZZO 3). r r Prezentované v sledky vycházejí z modelového hodnocení skladby vytápûní domácností, spotfieby paliv a vypoãten ch emisí podle metodiky âhmú. Lokální pfiesnost tohoto modelu je omezena a lze ji ovûfiit napfi. z podkladû Energetické koncepce kraje. 13. Emise POPs z dopravy nejsou v Královéhradeckém kraji v znamné z pohledu podílu na celkov ch emisích jednotliv ch skupin POPs (cca 4 5,5 %). Lokálnû, jak ukazují mûfiení kvality ovzdu í na dopravních stanicích AIM, se mohou podílet na pfiekraãování imisních limitû MONITORING A Mù ENÍ EMISÍ 15. Monitoring a mûfiení emisí se provádí podle vyhlá ky 356/2002 Sb. v souladu se zákonem o ochranû ovzdu í. DÛleÏitou souãástí monitoringu je metrologická návaznost mûfiení, kterou zaji Èuje v âeské republice pro oblast ovzdu í sdruïení METROCHEM. 16. Pro monitoring a mûfiení emisí platí zásady správné laboratorní praxe, na níï navazují postupy verifikace (tj. pou- Ïití specifick ch zkou ek k urãení chyb nestandardním prûbûhem pracovního postupu) a validace (tj. objektivní posouzení v ech ãinností spojen ch s monitoringem).

9 pfiíloha B,C :44 Stránka 669 Strana 669 Vûstník právních pfiedpisû Královéhradeckého kraje âástka 7/ ZÁVAZKY VYPL VAJÍCÍ Z ÚMLUVY LRTAP A PROTOKOLU O POPS, STOCKHOLMSKÉ ÚMLUVY 18. Základní závazky protokolu o POPs jsou: vylouãení v roby a vyuïívání látek uveden ch na seznamu v pfiíloze I v souladu s implementaãními poïadavky tam specifikovan mi (v âr jiï splnûno), vypracování vhodné strategie k identifikaci pfiedmûtû stále je tû vyuïívan ch a odpadû, které obsahují nebezpeãné látky, a pfiijmutí vhodn ch opatfiení k zaji tûní toho, Ïe uvedené pfiedmûty se poté, kdy se stanou odpadem, budou zlikvidovány ãi zne kodnûny environmentálnû etrn m zpûsobem (napfi. náplnû transformátorû s obsahem PCBs, apod.) uplatnûní v dan ch termínech nejlep í dostupné technologie (BAT) a limitních hodnot emisí na urãen ch zdrojích, provádûní emisní inventury. 19. Základní závazky Stockholmské úmluvy jsou mj.: identifikace skladû reservních zásob látek uveden ch v pfiíloze A a v pfiíloze B. identifikace míst zneãi tûn ch látkami uveden mi v pfiíloze A, v pfiíloze B a v pfiíloze C. zabránit a/nebo uãinit právní a správní opatfiení nutná pro odstranûní nebezpeãn ch látek uveden ch úmluvou (omezení v roby, dovozu, v vozu a uïití) pfiijmout opatfiení pro omezení nebo odstranûní únikû pfii nezam lené v robû.

10 pfiíloha B,C :44 Stránka 670 âástka 7/2004 Vûstník právních pfiedpisû Královéhradeckého kraje Strana 670

11 pfiíloha B,C :44 Stránka 671 Strana 671 Vûstník právních pfiedpisû Královéhradeckého kraje âástka 7/2004 P ÍLOHA B.1. TABULKOVÁ A GRAFICKÁ âást Tabulka ã. 1.1: Seznam v ech velk ch zdrojû REZZO 1 s vyznaãením spalování tuh ch nebo kapaln ch paliv

12 pfiíloha B,C :44 Stránka 672 âástka 7/2004 Vûstník právních pfiedpisû Královéhradeckého kraje Strana 672

13 pfiíloha B,C :44 Stránka 673 Strana 673 Vûstník právních pfiedpisû Královéhradeckého kraje âástka 7/2004 Tabulka ã. 1.2: Pfiehled v znamnûj ích stfiedních zdrojû se spalováním tuh ch nebo kapaln ch paliv o v konu vy ím neï 1 MWt

14 pfiíloha B,C :44 Stránka 674 âástka 7/2004 Vûstník právních pfiedpisû Královéhradeckého kraje Strana 674

15 pfiíloha B,C :44 Stránka 675 Strana 675 Vûstník právních pfiedpisû Královéhradeckého kraje âástka 7/2004 TP KP vyznaãení pouïití tuh ch paliv vyznaãení pouïití kapaln ch paliv

16 pfiíloha B,C :44 Stránka 676 âástka 7/2004 Vûstník právních pfiedpisû Královéhradeckého kraje Strana 676 Tabulka ã. 1.3: Seznam obcí Královéhradeckého kraje s vyznaãením poãtu bytû vytápûn ch jednotliv mi druhy paliv (srovnání údajû za topnou sezónu 2000/2001 s údaji vypoãten mi s vyuïitím v sledkû SLDB provedeného v únoru 2001)