Souhrnné hodnocení Kompatibilita s politikami a právem EU Výběr projektů... 86

Transkript

1 SPOLEČNÝ REGIONÁLNÍ OPERAČ Í NÍ PROGRAM ČESKÉ REPUBLIKY NA LÉTA Praha, březen 2003

2 OBSAH SEZNAM ZKRATEK ÚVOD SOUČASNÁ EKONOMICKÁ A SOCIÁLNÍ SITUACE REGIONŮ SOUDRŽNOSTI EKONOMICKÁ VÝKONNOST, STRUKTURA A POTENCIÁL REGIONÁLNÍ INFRASTRUKTURA LIDSKÉ ZDROJE, TRH PRÁCE A SOCIÁLNÍ INTEGRACE ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ ROZVOJ VENKOVA CESTOVNÍ RUCH ANALÝZA DOSAVADNÍCH VÝSLEDKŮ A ZKUŠENOSTÍ Z UPLATŇOVÁNÍ REGIONÁLNÍ POLITIKY V ČESKÉ REPUBLICE Výchozí situace Strategie regionálního rozvoje ČR Výběr podporovaných regionů Programy a podpory regionálního rozvoje DOSAVADNÍ PODPORA REGIONÁLNÍHO ROZVOJE V ČR ZE STRANY EVROPSKÉ UNIE Programy Phare Základní formy programů Phare Národní programy na podporu regionálního rozvoje Program přeshraniční spolupráce Pilotní programy typu strukturálních fondů Phare Phare Předvstupní programy SAPARD a ISPA SOUHRNNÁ SWOT ANALÝZA REGIONŮ SOUDRŽNOSTI SHRNUTÍ SILNÝCH A SLABÝCH STRÁNEK SWOT ANALÝZY REGIONŮ SOUDRŽNOSTI HODNOCENÍ VLIVŮ SPOLEČNÉHO REGIONÁLNÍHO OPERAČNÍHO PROGRAMU NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Souhrnné hodnocení Kompatibilita s politikami a právem EU Výběr projektů PŘEDBĚŽNÉ (EX ANTE) HODNOCENÍ SPOLEČNÉHO REGIONÁLNÍHO OPERAČNÍHO PROGRAMU Průběh a východiska ex ante hodnocení Společného regionálního operačního programu Závěry předběžného hodnocení Společného regionálního operačního programu Stanovisko zpracovatele k ex ante hodnocení ORIENTACE (POJETÍ A ZAMĚŘENÍ) SPOLEČNÉHO REGIONÁLNÍHO OPERAČNÍHO PROGRAMU

3 3.1 ÚVOD GLOBÁLNÍ CÍL A SPECIFICKÉ CÍLE SROP STRATEGIE PRO URYCHLENÍ ROZVOJE REGIONŮ SOUDRŽNOSTI ROLE SPOLEČNÉHO REGIONÁLNÍHO OPERAČNÍHO PROGRAMU PRINCIPY STRATEGIE SROP Udržitelný rozvoj Rovné příležitosti Dlouhodobý účinek Partnerství při tvorbě a realizaci Společného regionálního operačního programu Zvyšování internacionalizace Rozvoj informační společnosti Soulad s národní strategií lidských zdrojů MĚŘENÍ DOSAŽENÍ SPECIFICKÝCH CÍLŮ PRIORITY SPOLEČNÉHO REGIONÁLNÍHO OPERAČNÍHO PROGRAMU PRIORITY A OPATŘENÍ SPOLEČNÉHO REGIONÁLNÍHO OPERAČNÍHO PROGRAMU PRIORITA 1 ROZVOJ MÍSTNÍCH PODNIKATELSKÝCH AKTIVIT Úvod Charakteristika současné situace Cíle priority Opatření 1.1 Podpora místních podnikatelských aktivit Opatření 1.2 Příprava ploch a dalších objektů pro podnikání PRIORITA 2 REGIONÁLNÍ ROZVOJ DOPRAVY A KOMUNIKAČNÍCH TECHNOLOGIÍ Úvod Charakteristika současné situace Cíle priority Opatření 2.1 Rozvoj regionální dopravní infrastruktury Opatření 2.2 Rozvoj dopravní obslužnosti v regionech Opatření 2.3 Rozvoj informačních a komunikačních technologií v obcích a regionech PRIORITA 3 MÍSTNÍ ROZVOJ LIDSKÝCH ZDROJŮ Úvod Charakteristika současné situace Cíle priority Opatř ení 3.1 Infrastruktura pro rozvoj lidských zdrojů v obcích a regionech Opatření 3.2 Podpora sociální integrace v obcích PRIORITA 4 ZLEPŠOVÁNÍ ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V OBCÍCH A REGIONECH Úvod Charakteristika současné situace Cíle priority Opatření 4.1 Zlepšování kvality vody v regionech Opatření 4.2 Zlepšování kvality ovzduší v regionech Opatření 4.3 Odpadové hospodářství v regionech

4 4.4.7 Opatření 4.4 Regenerace upadajících jader a postižených území měst PRIORITA 5 OŽIVENÍ VENKOVSKÝCH OBLASTÍ Úvod Charakteristika současné situace Cíle priority Opatření 5.1 Obnova a rozvoj venkovských obcí Opatření 5.2 Rozvoj služeb a řemesel ve venkovských obcích PRIORITA 6 ROZVOJ CESTOVNÍHO RUCHU A LÁZEŇSTVÍ Úvod Charakteristika současné situace Cíle priority Opatření 6.1 Rozvoj služeb pro CR Opatření 6.2 Tvorba produktů cestovního ruchu Opatření 6.3 Rozvoj malých podniků v cestovním ruchu Opatření 6.4 Rozvoj cestovního ruchu v obcích PRIORITA 7 - TECHNICKÁ POMOC Opatření Technická pomoc pro SROP Opatření 7.2 Technická pomoc pro CSF Limitované výdaje technické pomoci STÁTNÍ POMOC FINANČNÍ PLÁN SPOLEČNÉHO REGIONÁLNÍHO OPERAČNÍHO PROGRAMU ČESKÉ REPUBLIKY VÝCHODISKA PRO FINANČNÍ RÁMEC SROP ROZDĚLENÍ PROSTŘEDKŮ SROP NA PRIORITY ROZDĚLENÍ PROSTŘEDKŮ SROP NA REGIONY SOUDRŽNOSTI FINANČNÍ PLÁN SROP IMPLEMENTAČNÍ OPATŘENÍ PRO SPOLEČNÝ REGIONÁLNÍ OPERAČNÍ PROGRAM ÚVOD Obecná ustanovení Programový doplněk (The Programme complement) ŘÍZENÍ PROGRAMU Řídící orgán a základní struktury řízení Úkoly řízení v pravomoci řídícího orgánu Výkonná jednotka programu Úkoly řízení v pravomoci regionálních rad Úkoly konečných příjemců Systém výběru projektů v rámci SROP Rekapitulace úkolů jednotlivých orgánů při řízení programu MONITOROVÁNÍ Všeobecná opatření Monitorovací výbor, výbory regionálního rozvoje Monitorování SROP řídícím orgánem

5 6.3.4 Výroční a závěrečné zprávy o realizaci ZAJIŠTĚNÍ SOULADU S POLITIKAMI SPOLEČENSTVÍ Obecná ustanovení Hospodářská soutěž (konkurenceschopnost) Veřejné zakázky Ochrana životního prostředí Rovné příležitosti HODNOCENI Obecná ustanovení Předběžné hodnocení Dodatečné hodnocení FINANČNÍ ŘÍZENÍ Platební orgán a další orgány podílející se na finančním řízení Finanční příspěvky z fondů Rozpočtové závazky Platby prováděné v úrovni Společenství Platby prováděné v úrovni České republiky Spolufinancování SROP z veřejných prostředků ČR Vyšetřování nesprávností a opravy financování Vedení podvojného účetnictví Vedení bankovních účtů Používání Euro FINANČNÍ KONTROLA A OPRAVY FINANCOVÁNÍ Obecná ustanovení k finanční kontrole Vnitřní řídící a kontrolní systém SROP Finanční kontrola v úrovni Ministerstva financí Finanční kontrola v úrovni řídícího orgánu Kontrola Nejvyššího kontrolního úřadu Kontrolní činnosti prováděné orgány Komise a Evropským účetním dvorem INFORMACE A PROPAGACE Obecné úkoly Úkoly řídícího orgánu Úkoly regionálních rad Úkoly monitorovacího výboru

6 SEZNAM ZKRATEK CF CRR RVJ ČMZRB ČSÚ EK ERDF ES ESF EU HDP MF MHD MMR MPO MSP MSSF NUTS OECD P ROP RPIC SC SF OP SROP SWOT VRR Fond soudržnosti Centrum pro regionální rozvoj Regionální výkonná jednotka Českomoravská záruční a rozvojová banka Český statistický úřad Evropská komise Evropský fond regionálního rozvoje Evropské společenství Evropský sociální fond Evropská unie Hrubý domácí produkt Ministerstvo financí Městská hromadná doprava Ministerstvo pro místní rozvoj Ministerstvo průmyslu a obchodu Malé a střední podniky Monitorovací systém strukturálních fondů Územní statistická jednotka Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj Priorita Regionální operační program Regionální poradenské a informační centrum Strategický cíl Strukturální fondy Operační program Společný regionální operační program Silné a slabé stránky, příležitosti a ohrožení Výbor regionálního rozvoje 6

7 1 ÚVOD Společný regionální operační program (SROP) je programovým dokumentem České republiky, reagujícím na doporučení Evropské komise pro období let předložit za Českou republiku jediný regionálně orientovaný operační program zahrnující rozvojové priority sedmi regionů soudržnosti České republiky, které mohou být napojeny na strukturální fondy Evropské unie v rámci Cíle 1. Regiony soudržnosti jsou deklarovány v zákoně č. 248/2000 Sb. o podpoře regionálního rozvoje, kde pro potřeby spojené s koordinací a realizací hospodářské a sociální soudržnosti, spočívající zejména ve využívání finančních prostředků z předvstupních a strukturálních fondů Evropských společenství se zřizují regiony, jejichž územní vymezení je totožné s územními statistickými jednotkami NUTS 2" 1). Dne přijala vláda České republiky usnesení č. 102 k dokončení přípravy programových dokumentů a určení řídících a platebních orgánů pro využívání strukturálních fondů a Fondu soudržnosti Evropské unie. Tímto usnesením vlády bylo jako řídící orgán SROP jmenováno Ministerstvo pro místní rozvoj; funkcí platebního orgánu SROP bylo pověřeno Ministerstvo financí. Současně bylo rozhodnuto delegovat na kraje (resp. regionální rady) kompetence, spojené s realizací projektů a zajistit jejich podíl na řízení celého programu. Priority a opatření SROP byly decizně vymezeny usnesením vlády ČR č. 401 z Priority a opatření navrhované v předkládaném dokumentu SROP respektují obsahové vymezení SROP, stanovené tímto usnesením vlády se jedním doplňkem na úrovni opatření. Na základě doporučení EU DG REGIO bylo zařazeno opatření Regenerace upadajících jader a postižených území měst jako východisko pro řešení problematiky měst v rámci iniciativy Společenství (URBAN) od roku S uplatněním uvedených východisek je rámec SROP tvořen šesti prioritami odpovídajícími šesti prioritním osám Národního rozvojového plánu. Priority jsou rozpracovány do devatenácti opatření (včetně priority technické pomoci a jejích dvou opatření). Komplementárním příspěvkem k sociálně ekonomickému rozvoji regionů soudržnosti budou rovněž souběžně realizované operační programy (OP). Jsou to operační programy: Průmysl a podnikání Rozvoj lidských zdrojů Infrastruktura Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství 1 Územní statistické jednotky publikovány v opatření ČSÚ z k zavedení klasifikace územních statistických jednotek (jednotky NUTS); uveřejněno ve Sbírce zákonů 1999, částka 33.. Jedná se o tyto regiony soudržnosti : a) Praha, vymezený územím hlavního města Prahy, b) Střední Čechy, vymezený územím Středočeského kraje, c) Jihozápad vymezený územím Českobudějovického a Plzeňského kraje, d) Severozápad vymezený územím Karlovarského a Ústeckého kraje, e) Severovýchod vymezený územím Libereckého, Královehradeckého a Pardubického kraje, f) Jihovýchod vymezený územím Jihomoravského kraje a kraje Vysočina, g) Střední Morava, vymezený územím Olomouckého a Zlínského kraje, h) Moravskoslezsko vymezený územím Moravskoslezského kraje. 7

8 Navrhované priority SROP respektují hlavní osu pomoci Společenství regionům Cíle 1 - přispívat významným způsobem ke snižování hospodářských a sociálních disparit regionů v porovnání s průměrem EU i mezi regiony uvnitř ČR. Společný regionální operační program je koncipován jako program cílených intervencí pro řešení společných problémů regionů soudržnosti ČR. Specifické potřeby regionů jsou v tomto operačním programu reflektovány rozdílným finančním rámcem pro jednotlivé regiony soudržnosti, jakož i rozdílnými podíly jednotlivých priorit na navrženém finančním rámci. Rozsáhlejší orientace SROP na specifické problémy jednotlivých regionů není vzhledem ke zkrácenému plánovacímu období a disponibilnímu objemu finančních zdrojů reálná. Obsahově je SROP koncipován jako program poznaných klíčových potřeb regionů soudržnosti, z čehož vyplývá v porovnání s jinými operačními programy vyšší počet opatření. V závěrečné fázi prací na SROP bude proto třeba uvážit, jejich další možné zúžení a tím i koncentraci disponibilních finančních zdrojů. Cílem SROP je přispět k dosažení trvalého hospodářského růstu i růstu kvality života obyvatel regionů na základě povzbuzování nových ekonomických aktivit s důrazem na tvorbu pracovních míst v regionálním i místním měřítku, na zlepšení kvality infrastruktury a životního prostředí, na podporu infrastruktury pro rozvoj lidských zdrojů a na prohlubování sociální integrace. V souvislosti s tím je SROP orientován na podporu vyváženého a doložitelného vývoje ekonomických aktivit, spočívajících zejména v: a) zvyšování konkurenční schopnosti české ekonomiky, b) zkvalitňování regionální infrastruktury, c) rozvíjení infrastruktury pro rozvoj lidských zdrojů, d) snižování disparit v sociálních a ekonomických podmínkách, e) ochraně a zlepšování životního prostředí, f) rozvoji venkova a podpoře cestovního ruchu. Financování SROP bude zabezpečeno z veřejných národních zdrojů a zdrojů EU (cca 70% veřejných zdrojů programu), přičemž se počítá rovněž se zapojením soukromých zdrojů. Veřejné zdroje ČR budou zajištěny jak ze zdrojů krajů a obcí, tak i ze státního rozpočtu (MMR) a částečně pak i ze státních fondů. Podpora pro SROP ze Strukturálních fondů Evropské unie bude poskytována ze dvou fondů: Evropský fond regionálního rozvoje (ERDF) Evropský sociální fond (ESF). * * * * * Analytický souhrn a SWOT analýza uvedené v kapitole 2 tohoto dokumentu vychází z analýz provedených v posledních dvou letech (zejména pro NRP, ROP jednotlivých regionů soudržnosti a Regionálně-odvětvové analýzy ČR). Je v ní charakterizován 8

9 základní rámec problematiky a shrnuty analytické závěry týkající se stanovených priorit a opatření SROP. Bylo přihlíženo k tomu, aby nedocházelo k redundancím v rámci vymezené dělby působnosti OP v ČR. Doplňující základní charakteristiky regionů SROP jsou shrnuty v samostatné příloze. V předloženém návrhu finální podoby dokumentu SROP ČR jsou zapracovány akceptované připomínky resp. doporučení z průběžných zpráv a konzultací k ex ante hodnocení, posouzení vlivu SROP na životní prostředí, meziresortního a meziregionálního připomínkového řízení a z kulatých stolů organizovaných pro veřejnost CpKP. V souladu s usnesením vlády ČR č. 149 ze dne 12. února 2003 je tento dokument předkládán Evropské komisi k zevrubnému posouzení (společně s dalšími, v ČR připravovanými programovými dokumenty strukturálních fondů ES). 9

10 2 SOUČASNÁ EKONOMICKÁ A SOCIÁLNÍ SITUACE REGIONŮ SOUDRŽNOSTI Společný regionální operační program regionů soudržnosti České republiky (SROP) je zastřešujícím programem sedmi regionů NUTS 2 spadajících do Cíle 1. Míra pokrytí České republiky Společným regionálním operačním programem je patrná z následující mapy: Z celého území ČR není do SROP zahrnut pouze region NUTS 2 Praha, který je hospodářsky nejvýkonnějším regionem, v němž je dlouhodobě vytvářena téměř čtvrtina hrubého domácího produktu České republiky (region je však zařazen do Cíle 2 a 3). SROP integruje rozvojové priority regionů Severozápad, Jihozápad, Střední Čechy, Severovýchod, Jihovýchod, Střední Morava a Moravskoslezsko. Tyto regiony zaujímají 99,4 % plochy České republiky, na které žije 9,1 mil. obyvatel, to je cca 88,5 % všeho obyvatelstva státu. Ve struktuře osídlení se regiony soudržnosti poměrně výrazně liší hustotou obyvatel na km 2 od celostátního průměru 130 obyv./km 2, resp. od průměru za 7 regionů soudržnosti Cíle 1, který činí 116 obyv./km 2 (nejnižší hustota v Jihozápadním regionu 67 obyv./km 2, nejvyšší v Moravskoslezském 230,0 obyv./km 2 ). Ještě větší rozdíly hustoty však existují uvnitř regionů NUTS 2 na úrovni okresů (NUTS 4) v hodnotách od cca 37 obyv./km 2 u nejméně zalidněných okresů po cca 290 obyv./km 2 u nejvíce zalidněných okresů. Pro strukturu osídlení je celkově charakteristický poměrně vysoký podíl městského obyvatelstva - 71 % (nejvyšší podíl Severozápad 81 %, nejnižší Střední Čechy 55,5 %). 10

11 Tato úroveň je nižší než ve většině států EU, avšak je vyšší než v ostatních státech střední a východní Evropy. Správní postavení města mají v ČR i sídla s počtem obyvatel menším než Měst o velikosti nad obyvatel bylo k datu sčítání (kromě Prahy) 131, z toho byla 4 města nad obyvatel (Brno, Ostrava, Plzeň, Olomouc). Velikostní strukturu měst ukazuje následující tabulka (Praha není zařazena): Skupina měst podle počtu obyvatel Počet měst Počet obyvatel měst Podíl počtu ob. měst v % více než 100 tis , , , , , , , , ,74 Celkem ,0 Zdroj: ČSÚ předběžné výsledky sčítání lidu,bytů a domů 2001, vlastní zpracování V kategorii měst velikosti tis. obyvatel je 127 měst s počtem obyvatel (33,5 % obyvatel ČR). Počet obyvatel měst nad obyvatel (mimo Prahu) představuje 42,9 % obyvatel ČR. Ve venkovském osídlení, relativně stabilizovaném do počátku devadesátých let, se na mikroregionální úrovni projevují tendence vylidňování sídel v důsledku restrukturalizace zemědělství a poklesu jeho produkce. 2.1 Ekonomická výkonnost, strukt ura a potenciál Ekonomická výkonnost, podnikání Ekonomická výkonnost ČR je ve srovnání se zeměmi EU výrazně nižší a v roce 2000 dosáhla měřeno tvorbou hrubého domácího produktu na obyvatele v paritě kupní síly - jen 60 % úrovně EU-15. V regionech Severozápad a Moravskoslezsko ekonomickou výkonnost výrazně ovlivňuje útlum těžby paliv, hutnictví a těžké chemie, v Plzeňské části regionu Jihozápad restrukturalizace těžkého strojírenství. V regionech Severovýchod, Střední Morava a Jihovýchod snižuje výkonnost nízká konkurenceschopnost tradičních oborů lehkého strojírenství a elektrotechniky, kožedělného, textilního a potravinářského průmyslu. 11

12 Vývoj podílu regionů soudržnosti (NUTS 2) na tvorbě HDP ČR v letech (v mil. Kč) Region Středočeský Jihozápad Severozápad Severovýchod Jihovýchod Střední Morava Moravskoslezský regiony SROP Praha ČESKÁ REPUBLIKA Zdroj: ČSÚ Regionální účty 2000 Strukturální změny se promítají i do podílů jednotlivých sektorů na tvorbě HDP, kdy v roce 2000 podíl zemědělství a lesnictví v běžných cenách poklesl na 3,4 % HDP, naopak ve službách bylo vytvořeno 49,7 % HDP. Zdroj: ČSÚ, Regionální účty 2000 Tyto podíly však nevypovídají, jaká je ekonomická výkonnost jednotlivých regionů soudržnosti ve vztahu k počtu obyvatel regionu. Výkonnost regionů ve druhé polovině devadesátých let měřená vytvořeným HDP na jednoho obyvatele a jeho relace vůči úrovni ČR a EU-15 jsou patrné z následujících tabulek. 12

13 Regionální hrubý domácí produkt na 1 obyvatele (v Kč, b.c.) Region Středočeský Jihozápad Severozápad Severovýchod Jihovýchod Střední Morava Moravskoslezský Regiony SROP Praha ČESKÁ REPUBLIKA Zdroj: ČSÚ Regionální účty 2000 Regionální hrubý domácí produkt na 1 obyvatele (v PPS) Region % z ČR % z EU % z ČR % z EU Střední Čechy Jihozápad Severozápad Severovýchod Jihovýchod Střední Morava Moravskoslezsko Praha ČESKÁ REPUBLIKA Zdroj: ČSÚ, Regionální účty 2000 Uvedené údaje za léta 1995 a 2000 ukazují, že v absolutních hodnotách (měřeno paritou kupní síly - PPS) se výkonnost regionů v tomto pětiletém období, stejně jako celé ČR, mírně zvětšila, avšak u šesti ze sedmi regionů zařazených do SROP dynamika tvorby HDP na obyvatele zaostávala za dynamikou dosahovanou v EU, takže zaostávání za průměrem EU se dále prohloubilo. V regionu Střední Čechy se relace zlepšila o 2 procentní body, ve všech ostatních regionech došlo k poklesu, k největšímu propadu pak v regionech Severozápad a Moravskoslezsko o 9 procentních bodů. Měřeno podílem národohospodářských sektorů na zaměstnanosti se začleňuje ČR mezi vyspělé ekonomiky světa. V pěti regionech však proti nejvyspělejším ekonomikám vykazuje ještě stále vysoký podíl zaměstnanosti v primárním sektoru. Vyšší podíly primárního sektoru v regionech Střední Čechy, Jihozápad a Jihovýchod vyplývají z příhodných podmínek pro zemědělství (zvláště některé jeho speciální obory rybářství, vinařství, ovocnářství). Ve většině regionů zůstává dominantním sekundární 13

14 sektor. Pouze ve dvou regionech (Severozápad a Jihovýchod) je nejvyšší zaměstnanost v terciárním sektoru. Průmysl Podíl zaměstnaných v sektorech národního hospodářství v roce 2000 Region Sektor (%) I. II. III. Střední Čechy 6,5 47,4 46,1 Jihozápad 8,9 46,6 44,5 Severozápad 3,1 47,8 49,2 Severovýchod 5,7 50,7 43,6 Jihovýchod 7,9 43,9 48,1 Střední Morava 6,0 49,2 44,8 Moravskoslezsko 3,1 49,5 47,4 Regiony SROP 6,0 47,8 46,2 Praha 0,2 20,2 79,6 Česká republika 5,2 43,6 51,2 Zdroj: ČSÚ, St atistická ročenka ČR 2001 Z pohledu regionálního rozvoje je stále klíčovým odvětvím průmysl. Český průmysl tvoří významný zdroj tvorby HDP a včetně stavebnictví tvoří jeho příspěvek kolem 40 %. Zpracovatelský průmysl se svojí výrobní základnou v ČR významnou měrou podílí na veškerých ekonomických ukazatelích ekonomiky. Významnou roli hraje i z hlediska vytváření a obsazování pracovních míst v rámci trhu práce. V celostátním srovnání (viz následující tabulka) je patrná potřeba posílení výkonnosti průmyslu zejména v regionech Jihovýchod, Moravskoslezsko a Střední Morava, ve kterých jde hlavně o změny oborové struktury a rozvoj technologických a výrobkových inovací, a do jisté míry i v regionu Severovýchod. 14

15 Regionální produktivita z přidané hodnoty průmyslu v roce 1998 Region Přidaná hodnota z výroby mil.kč Přidaná hodnota /pracovníka Kč % hodnoty ČR Střední Čechy , ,5 Jihozápad , ,2 Severozápad , ,3 Severovýchod , ,7 Jihovýchod , ,2 Střední Morava , ,3 Moravskoslezsko , ,9 Regiony SROP , ,9 Česká republika , Zdroj: MPO 2001, výpočet DHV Malé a střední podnikání Pro aktivizaci ekonomické výkonnosti na regionální úrovni je výraznější rozvoj MSP nezbytný pro doplnění chybějících složek oborové struktury průmyslu, pro vytvoření kapacit služeb pro podnikatele, inovační aktivity, komerční služby i služby pro obyvatele, celkově pak pro vytváření a stabilizaci pracovních míst pro pracovníky uvolňované z velkého průmyslu i zemědělství a pro snížení nezaměstnanosti žen, mladistvých, resp. tělesně handicapovaných osob. Z údajů ČSÚ za rok 2001 vyplývá, že malé a střední podniky s méně než 250 zaměstnanci zaměstnávaly 59,7 % z celkového počtu zaměstnanců. Podíl tohoto sektoru na celkových výkonech národního hospodářství dosáhl 51,4 % a v účetní přidané hodnotě 51,3 %. Vývoz MSP tvořil 35,7 % z celkového objemu za ČR a dovoz 47,1 % (zdroj: Zpráva o vývoji MSP a jeho podpoře v roce 2001). V rámci nich zaujímají významnou pozici také drobné podniky 1), na něž je směrována pozornost v rámci SROP (viz následující tabulka). Rozvoj MSP naráží ve všech regionech na bariéry, charakteristické komplikovanou legislativou, nadměrným administrativním zatížením, neprůhledným daňovým systémem, obtížným přístupem k finančním zdrojům, vysokým provozně nákladovým zatížením především v období zahájení činnosti a stabilizace podniku nebo v období realizace finančně náročných rozvojových projektů. 1) charakteristika středních podniků (méně než 250 zaměstnanců), malých podniků (méně než 50 zaměstnanců) a drobných podniků (méně než 10 zaměstnanců) je uvedena v zákoně č. 47/2002 Sb., 2, odst

16 Drobné podniky s 1 až 9 zaměstnanci Počet drobných podniků (1-9 zaměstnanců) Počet podniků celkem Počet aktivních podniků * celkem Podíl drobných podnikatelů na aktivních celkem Praha ,5 % Střední Čechy ,3 % Jihozápad ,4 % Severozápad ,4 % Severovýchod ,6 % Jihovýchod ,7 % Střední Morava ,5 % Moravskoslezsko ,8 % Celkem ,8 % Zdroj: ČSÚ, údaje z registru ekonomických subjektů k 20. červnu 2002 * Celkem aktivních podniků od celkového počtu podniků jsou odečteny podniky bez zaměstnanců a nespecifikované subjekty (kategori e ČSÚ Neuvedeno) V rámci MSP je nejproblémovější skupina drobných podnikatelů. Zejména tyto subjekty mají omezený a ztížený přístup ke zdrojům financování, know-how, poradenství a vzdělávání. Úvěry pro drobné podnikatele jsou až na výjimky pro komerční banky nezajímavé. Podporu v podobě záruk za bankovní úvěry, příspěvky na úhradu úroků z bankovních úvěrů, úvěry se sníženou úrokovou sazbou a návratné finanční výpomoci poskytuje stát prostřednictvím jím založených institucí. Jedná se většinou o tzv. měkké podpory a objem nevratných dotací je malý. Drobným podnikatelům chybí podpory v podobě investičních pobídek, kterých mohou využít pouze významní investoři. Jde o dotace na nově vytvořená pracovní místa, snížení daňových odvodů apod. Počet programů podporujících začínající podnikatele je malý, doba podpory krátká a absolutní částky individuálních podpor nízké. Podpory jsou většinou návratného charakteru, přičemž povinnost jejich brzkého splácení podvazuje další rozvoj podnikání. Velké rozvojové rezervy jsou dosud v kvalitě managementu, využívání progresivních technologií, schopnosti expanze na zahraniční trhy, mezipodnikové spolupráci včetně využívání asociací profesních svazů k prosazení zájmu apod. Ve struktuře drobných podniků převažují většinou podniky do 5 zaměstnanců. Orientují se především na obchodní činnost, stavební výrobu, obchodní a technické služby, drobnou řemeslnou výrobu a opravárenství. Zhruba polovina podniká v oblasti obchodu, oprav spotřebního zboží, pohostinství a ubytovacích služeb. Ve všech regionech je pociťován nedostatek komplexních služeb pro drobné podnikatele při vytváření dodavatelsko odbytových řetězců a pro marketing (které si na dostatečné úrovni nemohou ekonomicky dovolit) a cílená pomoc drobným podnikatelům v rámci inovační orientaci MSP. V posledním období se, zejména v regionech s průmyslovou tradicí a zázemím vědeckotechnických pracovišť (Střední Čechy, Severozápad, 16

17 Severovýchod, Jihovýchod, Moravskoslezsko), některé typy inovační podpory začínají prosazovat. Jde zejména o podnikatelské inkubátory, vědeckotechnologické parky a místní podnikatelské zóny, bývalé průmyslové areály a volné objekty pro podnikání. Malé a střední podniky mají ztížený přístup nejen k obecné podpoře podnikání, ale především je pro ně nedostupná podpora směřovaná do inovací a inovačního podnikání. Z hlediska srovnání s vyspělými státy v západní Evropě se Česká republika nejvýrazněji odlišuje ani ne tak v samotné intenzitě výzkumu a vývoje, ale především v nedostatečném propojení výzkumu a vývoje s podnikáním a komerčním využitím nových poznatků. Zdaleka nejhorší postavení mají z tohoto hlediska právě MSP, které se vesměs ke státním nebo evropským podporám na projekty aplikovaného výzkumu nedostanou. V regionech nefungují podpůrné instituce, které by fungovaly jako zprostředkovatelé informací a kontaktů mezi podnikateli, výzkumnými institucemi a finanční sférou. Projevuje se to v obecné informační oblasti, v nedostatečném finančním zajištění vývoje a inovačního podnikání (prakticky nefungující rizikový kapitál), i v oblasti právního poradenství a ochrany duševního vlastnictví. 2.2 Regionální infrastruktura Dopravní obslužnost a infrastruktura Rozvoj páteřních sítí železniční a silniční infrastruktury byl a bude nadále řešen především z nadregionálních hledisek a bude podporován Fondem soudržnosti a v rámci operačního programu Doprava (železniční koridory, dálnice a rychlostní silnice). Pro rozvoj regionů je však nutné, aby na páteřní trasy navazovala dostatečně kapacitní síť regionálních silnic. Dopravní systém zaznamenal v devadesátých letech přesun značné části dopravních výkonů nákladní dopravy ze železniční a vodní na silniční dopravu a výkonů osobní dopravy z veřejné dopravy železniční i silniční na individuální automobilovou dopravu. V důsledku tohoto vývoje se velmi výrazně zvýšila dopravní zátěž i na regionálních silnicích a místních komunikacích. Téměř zdvojnásobení počtu nákladních automobilů v 2. polovině 90. let ukazuje následující tabulka. 17

18 Vývoj počtu motorových vozidel v ČR (v kusech) Osobní automobily vč. Ukazatel dodávkových Nákladní automobily Speciální nákladní automobily Autobusy Motocykly Zdroj: ČSÚ, Statistická ročenka 2001 K největším problémům železničních tratí regionálního významu patří ve všech regionech jejich vysoké stáří, zanedbaný technický stav, zastaralé sdělovací a zabezpečovací zařízení s důsledkem nízké přepravní rychlosti. Tento stav spolu s poklesem poptávky vedl ke zrušení některých regionálních tratí a další jsou ohroženy zánikem. S ohledem na význam některých železnic pro udržení dopravní obslužnosti špatně přístupných lokalit převzaly jejich provozování svazky obcí nebo soukromí podnikatelé. Regionální železnice mohou být využity pro příměstskou dopravu v integrovaných dopravních systémech v okolí větších měst. Silniční síť regionálního charakteru je dostatečně hustá, má však většinou nevyhovující technické parametry (šířky, směrové a výškové vedení tras), špatnou kvalitu vozovek a značné množství dopravních závad. Pro vnitřní zajištění dopravy hospodářské (nákladní), ale i pro rozvoj cestovního ruchu a dopravní dostupnost správních, zdravotnických, vzdělávacích a kulturních zařízení se ukazuje ve všech regionech naléhavá potřeba modernizace sítě silnic II. a III. třídy i místních komunikací, zejména ve větších městech. Železnice, dálnice a silnice v regionech České republiky Region Provozní délka z toho Délka dálnic Délka silnic železničních tratí II. třída III. třída Střední Čechy Jihozápad Severozápad Severovýchod Jihovýchod Střední Morava Moravskoslezsko SROP celkem Zdroj: ČSÚ, statistické ročenky krajů 2001 Ve větších městech všech regionů je provozována městská hromadná doprava, která je však technicky zastaralá, jak co do stabilních zařízení, tak co do vozového parku. Potřebné je zlepšit její efektivnost a funkčnost. Významně k tomu začíná přispívat 18

19 zavádění integrovaných dopravních systémů pro propojení příměstských popř. venkovských oblastí s centry regionů. Prudké zvýšení stupně motorizace za minulé desetiletí způsobilo při zastaralosti systémů dopravní regulace - velké dopravní problémy ve městech v dopravním provozu (kongesce), i v parkování vozidel, zejména v historických centrech měst, ale i v sídlištích. Intenzitě rozvoje silniční nákladní dopravy (kamionové) neodpovídá vybavení regionů potřebnými logistickými základnami s odpovídajícím technickým zázemím a velmi malé možnosti uplatnění kombinované dopravy. Kombinované dopravě slouží jen 14 veřejných překladišť mezi dopravou silniční a železniční, z toho jedno překladiště RO-LA (doprovázené kombinované přepravy po železnici) v regionu Severozápad. Technicko provozní vybavení a stavební uspořádání mnoha těchto překladišť neodpovídá evropským standardům. Zařízení kombinované dopravy jsou umístěna pouze v některých regionech, žádné překladiště nemají oblasti Jihočeská, Karlovarská, Liberecká, Královéhradecká a Vysočina. Zdroj: ČSÚ, Statistická ročenka 2001 Celkově vykazují regionální dopravní soustavy zvýšení ekologické zátěže (exhalace, hluk) v důsledku zvyšující se intenzity dopravy, zastaralý vozový park železnice i autobusů, zanedbanost a nízkou kvalitu železniční sítě, silnic II. a III. třídy a městských a obecních komunikací a problémy s jejich financováním, nízkou kvalitou příměstské železniční dopravy a nedostatečnou dopravní obslužnost některých mikroregionů a malých okrajových obcí vlivem redukce veřejné dopravy. Úroveň dopravní obsluhy je výrazně nižší v okrajových oblastech regionů, pokud jde o počty a frekvenci linek veřejné silniční a železniční dopravy ve srovnání s centrálními oblastmi. Dopravní obslužnost v turisticky atraktivních územích nezajišťuje dostatečně 19

20 dosažitelnost cíle, rozložení zátěže a efektivní využití cyklistické, pěší a vodní turistiky, s ohledem na zdravý životní styl, ochranu přírody a rozvoj cestovního ruchu. Mobilita handicapovaných osob Součástí problémů sociálního vylučování určitých skupin obyvatel a vytváření rovných příležitostí na trhu práce jsou také problémy, vznikající v důsledku pohybových handicapů obyvatel tělesného postižení nebo smyslového postižení, a to ať následkem nemocí či úrazů, nebo vlivem věku (tj. starší lidé, nebo naopak děti předškolního věku). Nerovné podmínky na trhu práce a ve společenském životě způsobují zejména bariéry pohybu takto postižených osob, které existují ve fyzickém prostředí našich sídel. Různý stupeň omezení schopnosti pohybu vykazují různé skupiny obyvatel: 18% obyvatel starších 60 let, 12% osob se zdravotním postižením, 6% dětí předškolního věku. Hlavními překážkami volného pohybu jsou výškové rozdíly dopravních rovin (schody, obrubníky, nástupní podlahy dopravních prostředků), a to i pro starší osoby schopné chůze, matky s kočárky či malými dětmi. Jiný druh omezení pohybu představuje snížená schopnost orientace v důsledku smyslové nedostatečnosti zraku nebo sluchu (nevidomí, slabozrací, nahluchlí a hluší), kde se k omezené pohyblivosti přidružuje zvýšené nebezpečí střetu s vozidly ve vozovkách, pádu nebo nárazu na svislé překážky. Řešení problematiky pohybových bariér pro tělesně a smyslové postižené obyvatele probíhá již řadu let na různých úrovních (celostátně např. v úrovni technických předpisů pro výstavbu, dále konstrukcí a výrobou bezbariérových dopravních prostředků, osvětovou a nadační činností, na místní úrovni prováděním rekonstrukcí chodníků, přechodů, zastávek apod.). Konkrétní stavebně-technická řešení odstraňování bariér na veřejných prostranstvích závisí často na iniciativě místních samospráv a na jejich finančních možnostech. Finanční možnosti hrají pak prvořadou roli pokud jde o pořizování bezbariérových vozidel pro systémy hromadné dopravy i pro odstraňování orientačních a informačních bariér (světelná a akustická hlášení o zastávkách, výrazné optické označení linek, jízdních řádů, čitelné i pro slabozraké, informace pro nevidomé). Technická infrastruktura obcí, měst a regionů Technická infrastruktura je až na výjimky schopna zabezpečovat základní funkce v území regionů, problematický je mnohdy její technický stav. Zásobování pitnou vodou je na většině území zajištěno na dobré úrovni (kapacitní problémy byly zčásti potlačeny snížením spotřeby po cenových deregulacích). Podíl obyvatel napojených na veřejné vodovody (v roce ,1 %) se přibližuje technicky a ekonomicky realizovatelnému stupni vybavenosti jednotlivých sídel. Teoretická hranice nasycenosti napojení v hodnotě cca 95 % celé populace nebude zřejmě možná v důsledku finančních možností značného počtu malých obcí. Velmi naléhavé je zvýšení podílu napojení na vodovody v regionu Střední Čechy (nyní 72,3 %) a Jihovýchod. U menších obcí, zejména v oblastech intenzivní zemědělské výroby, jsou problémy s kvalitou zdrojů (četné lokální zdroje vykazují kontaminaci a hygienickou závadnost). Technický stav značné části vodovodních rozvodů je nevyhovující, zejména ve větších městech, a je příčinou vysokých ztrát vody ve vodovodních systémech. V některých 20