Právnická fakulta Masarykovy univerzity. Katedra správní vědy, správního práva a finančního práva. Diplomová práce.

Transkript

1 Právnická fakulta Masarykovy univerzity Katedra správní vědy, správního práva a finančního práva Diplomová práce Stavební řízení Eliška Roudnická rok 2007/2008 Čestné prohlášení: Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma: Stavební řízení zpracovala sama a uvedla jsem všechny použité prameny.

2 Obsah Úvod 4 1. Prameny právní úpravy stavebního řízení.6 2. Orgány činné ve věcech stavebního řádu Obecné stavební úřady Historický exkurz Soustava obecných stavebních úřadů Místní příslušnost Speciální stavební úřady Úřad pro civilní letectví Drážní úřad Silniční správní úřad Vodoprávní úřad Vojenské stavební úřady a jiné stavební úřady Vyhrazení pravomoci stavebního úřadu Dotčené orgány Pojem dotčených orgánů Činnost dotčených orgánů Stavební řízení Povolování staveb Subjekty Žádost o stavební povolení Přezkoumání žádosti Zahájení stavebního řízení Námitky účastníků řízení Stavební povolení Změna stavby před dokončením Zkrácené stavební řízení. 34 2

3 3.3. Ohlašování staveb Stavby vyžadující ohlášení Stavby nevyžadující stavební povolení ani ohlášení Autorizovaný inspektor Funkce autorizovaného inspektora Výkon funkce Oprávnění a povinnosti autorizovaného inspektora Komora, koordinační orgán, ministerstvo Přínos autorizovaného inspektora Veřejnoprávní smlouvy Právní úprava veřejnoprávních smluv Obecné vymezení veřejnoprávních smluv Druhy veřejnoprávních smluv Koordinační veřejnoprávní smlouvy Veřejnoprávní smlouva mezi účastníky Subordinační veřejnoprávní smlouvy Veřejnoprávní kontraktace Náležitosti veřejnoprávní smlouvy Veřejnoprávní smlouvy a stavební zákon. 61 Závěr. 63 Použitá literatura. 65 Resumé

4 Úvod Tématem předkládané práce je stavební řízení. Volba tohoto tématu byla ovlivněna praktickou potřebou znalosti a orientace v této oblasti, jednak i faktem, že je mnou vnímána jako oblast tvůrčí, což shledávám nesmírně inspirujícím. Neustále roste poptávka po bydlení a této poptávce odpovídá i široká nabídka rozmanitých nových staveb v současné době. Jde jak o rekonstrukce již stojících objektů, tak o stavby úplně nové. Staví se také v oblasti průmyslu, různé haly, továrny a tak dále. K tomu, aby takové stavby vůbec mohly vzniknou, je potřeba nejen vypracovat potřebný projekt, ale také získat různá povolení a souhlasy, která jsou k realizaci stavby nesmírně důležitá. Hlavním zájmem této práce je stavební řízení, které ke dni s okamžikem účinnosti nového zákona č. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) znamenalo počátek nové etapy vývoje na úseku veřejného stavebního práva. Významnou část tohoto nového stavebního zákona tvoří právě stavební řízení, které v mnoha oblastech doznalo podstatných změn. K realizaci jakéhokoliv projektu je směrodatná právní úprava, proto se nejprve snažím obsáhnout stěžejní právní úpravu mající vztah ke stavebnímu řízení. Věnuji se tedy jak vztahu správního řádu jako obecného předpisu na úseku stavebního řízení, tak samotnému stavebnímu zákonu a prováděcím vyhláškám s novým stavebním zákonem souvisejících. Protože v oblasti výše zmíněných potřebných povolení a souhlasů mají hlavní slovo správní orgány a stavební úřady, rozebrala jsem v druhé části soustavu orgánů činných ve věcech stavebního řádu. Tyto zahrnují jak obecné a speciální stavební úřady, tak vojenské a jiné stavební úřady. Pozornosti neunikly ani dotčené orgány statní správy, které mají při stavebním řízením svoji nezastupitelnou roli. 4

5 V následující části této práce se zabývám samotným stavebním řízením, a to úpravou staveb, zařízení, terénních úprav a udržovacích prací, které nevyžadují ohlášení ani povolení k tomu, aby mohly být realizovány. Ve středu pozornosti je také nová úprava ohlášení a zkráceného stavebního řízení, které jsou také součástí stavebního řádu. Ve své práci se ovšem budu věnovat hlavně klasickému stavebnímu řízení, ve kterém se vydává stavební povolení. Jak napovídá název čtvrté kapitoly, svůj zájem zde zaměřuji na nový institut zavedený novým stavebním zákonem a to autorizovaného inspektora. Jeho podstatou je zjednodušení celého procesu stavebního povolování, ovšem přínosem jsou i jeho odborné znalosti a zkušenosti do oblasti stavebního řízení. Závěrem se krátce věnuji veřejnoprávním smlouvám, které mohou za splnění určitých podmínek nahradit vydání stavebního povolení. Celá diplomová práce je zpracována podle právní úpravy platné ke dni V samotném závěru se snažím zachytit podstatu přínosu nového stavebního zákona ve stavebním řízení, i s jeho nedokonalostmi. Mé poděkování patří paní JUDr. Aleně Klikové za její čas a cenné podněty při tvorbě této práce. 5

6 1. Prameny právní úpravy stavebního řízení Základním pramenem právní úpravy stavebního řízení je bez pochyb ústavní zákon č.1/1993 Sb., Ústava České republiky. Tento zákon obsahuje právní normy nejvyšší právní síly a stanoví, že žádný zákon, zákonné opatření ani podzákonný právní předpis jako předpisy nižší právní síly nesmí být svými ustanoveními s těmito normami v rozporu. V souvislosti s postupem stavebních úřadů v rámci stavebního řízení nebo při vydávání souhlasů či vyjádření je zde také povinnost dodržovat čl. 2 odst.2 Listiny základních práv a svobod 1, který stanoví, že statní moc lze uplatňovat jen v případech a mezích stanovených zákonem 2, a to způsobem, který zákon stanoví. Dalším podstatným pramenem je zákon č.500/2004 Sb., správní řád, který upravuje postup tzv. správních orgánů, tedy orgánů moci výkonné, orgánů územně samosprávných celků a jiných orgánů a právnických nebo fyzických osob za předpokladu, že vykonávají působnost v oblasti veřejné správy. 3 Správní řád již tedy není zaměřen pouze na úpravu správního řízení, ale také další formy činnosti: postupy při vydávání vyjádření, osvědčení a sdělení mimo režim správního řízení. Správní řízení je procesními normami správního práva upravený postup správních orgánů, jehož cílem je, ve vždy konkrétní věci, vydání správního rozhodnutí jakožto individuálního správního aktu. Součástí je i řízení přezkumné a exekuční, o čemž pojednává část druhá správního řádu. Část třetí s názvem Zvláštní ustanovení o správním řízení pak rozvádí obecnou úpravu. Podle části čtvrté se postupuje pokud se nepoužije úprava obsažená v části druhé a třetí. Část pátá pojednává o veřejnoprávních smlouvách, tedy dvoustranných nebo vícestranných správních úkonech, které zakládají, mění nebo ruší práva a povinnosti 1 Usnesení předsednictva České národní rady č. 2/1993 Sb., o vyhlášení Listiny základních práv a svobod 2 V tomto případě především správním řádem a stavebním zákonem. 3 viz ustanovení 1 odst.1 zákona č.500/2004 Sb. v platném znění. 6

7 v oblasti veřejného práva. Aspoň jednou smluvní stranou je vždy subjekt veřejné správy. Z výše uvedeného tedy plyne, že správní řád obsahuje obecnou úpravu všech správních řízení a jiných postupů správních orgánů, a proto je považován za lex generalis. Jednotlivé druhy řízení jsou pak upraveny ve zvláštních zákonech, které vzhledem k jejich vztahu ke správnímu řádu pokládáme za lex specialis. Vztah těchto zvláštních zákonů ke správnímu řádu bývá většinou upraven v rámci přechodných a závěrečných ustanovení. Nový stavební zákon má tento vztah zakotven v ustanovení 192, kde říká, že na postupy a řízení se použijí ustanovení správního řádu, pokud tento zákon nestanoví jinak. A jak již bylo řečeno výše, zrcadlově k tomuto ustanovení stavebního zákona stanoví správní řád v 1 odst.2, že jeho jednotlivá ustanovení se použijí, nestanoví-li zvláštní zákon jinak. Tímto je stanovena subsidiarita správního řádu, což znamená, že se nejprve přednostně použije procesní úprava stavebního zákona a teprve v otázkách, které by byly stavebním zákonem neupravené, se podpůrně použije úpravy obsažené ve správním řádu. Nový stavební zákon neobsahuje úplně všechny procesy a postupy, využívá úpravu obsaženou ve správním řádu a upravuje pouze odchylky nutné vzhledem k upravovaným vztahům. Pro stavební zákon mají dále význam smlouvy subordinační ( 161), které může uzavřít správní orgán s účastníkem v užším smyslu ( 27 odst. 1), pokud tak stanoví zvláštní zákon. 4 Jak už bylo zmíněno, dalším důležitým pramenem právní úpravy stavebního řízení je zákon č.183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (dále v textu jako nový stavební zákon), který nabyl účinnosti 1.ledna 2007 a nahradil tak zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu. Nový stavební zákon je rozdělen na dvě hlavní části a to územní plánování a stavební řád. Upravuje jak cíle, 4 Srov. Skulová, S., Průcha, P., Havlan, P., Kadečka, S. Správní právo procesní. Praha: EUROLEX BOHEMIA, 2005, s

8 orgány a nástroje územního plánování, tak zejména povolování staveb a jejich změn, terénních úprav a zařízení, užívání a odstraňování staveb, dohled a zvláštní pravomoci stavebních úřadů, institut autorizovaného inspektora, atd. 5 Těmto dvěma stěžejním částem předchází vymezení základních pojmů a úprava výkonu veřejné správy na úseku územního plánování a stavebního řádu. Minulá právní úprava obsahovala také vyvlastňovací řízení, ovšem nový stavební zákon tuto úpravu nepřevzal. Nyní nalezneme úpravu vyvlastňovacího řízení ve vlastní právní úpravě. 6 V části páté nového stavebního zákona najdeme společná ustanovení upravující např. vybrané činnosti ve výstavbě, obecné požadavky na výstavbu a správní delikty. Přechodná a závěrečná ustanovení obsahuje část šestá a také je zde stanoven vztah stavebního zákona a správního řádu. Poslední část nového stavebního zákona upravuje účinnost zákona. Stavební řízení je upraveno v části čtvrté nového stavebního zákona. Konkrétně je tato úprava provedena v 103 až 118 a zahrnuje ohlášení a povolování staveb, zakotvuje průběh stavebního řízení a vydání stavebního povolení, a konečně obsahuje také novinku ve stavebním řádu a to zkrácené stavební řízení. Pro tuto práci je také důležité ustanovení 143 až 151 upravující institut autorizovaného inspektora. S tím souvisí i zákon č.360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, ve znění pozdějších předpisů. Prováděcí předpisy ke stavebnímu zákonu zaujímají neméně důležité postavení. Je to obzvlášť vyhláška č.526/2006 Sb., kterou jsou prováděna některá ustanovení stavebního zákona ve věcech stavebního řádu, vydaná Ministerstvem pro místní rozvoj. Upravuje obsahové náležitosti ohlášení stavby, žádosti o stavební povolení, oznámení stavby ve zkráceném řízení, oznámení o užívání stavby, ale také obsahové náležitosti rozhodnutí o opatření stavebního úřadu, veřejnoprávních smluv či kolaudačního 5 viz ustanovení 1 zákona č.183/2006 Sb., v platném znění 6 Zákon č. 184/2006 Sb., o odnětí nebo omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě (zákon o vyvlastění) 8

9 souhlasu. Dalším, tentokrát podzákonným, pramenem je vyhláška č. 498/2006 Sb., o autorizovaných inspektorech, která stanoví činnost koordinačního orgánu pro autorizované inspektory, obsahové náležitosti o jmenování autorizovaným inspektorem, dále přípravu, provádění a obsah zkoušek, a v neposlední řadě náležitosti a způsob vedení jejich evidence. 7 Pozornost si zaslouží i vyhláška č. 503/2006 Sb., o podrobnější úpravě územního řízení, veřejnoprávní smlouvy a územního opatření. Pro účely práce je v této oblasti ve středu pozornosti hlavně úprava náležitostí veřejnoprávní smlouvy, kterou může být nahrazeno stavební povolení. 7 viz 1 vyhlášky č. 498/2006 Sb., o autorizovaných inspektorech 9

10 2. Orgány činné ve věcech stavebního řádu Výkon státní správy v režimu stavebního zákona vykonávají příslušné správní orgány. Tato kapitola se týká jen orgánů vykonávajících správu na úseku stavebního řádu. Na začátku právní úpravy v ustanovení stavebního zákona, nalezneme působnost a rozdělení stavebních úřadů. Stavební řád je rozděluje podle jejich věcné působnosti na obecné a zvláštní. Stavební úřady jsou orgány úředního typu a jsou tedy věcně příslušné k provádění řízení, vydávání rozhodnutí, vyjádření, souhlasů a opatření dle stavebně-právních předpisů. Dalšími orgány, které vykonávají působnost na úseku stavebního práva, jsou tzv. dotčené orgány. Ty poskytují správnímu orgánu, který vede řízení, všechny informace důležité pro řízení. Chrání celospolečenské zájmy a to hlavně na úseku životního prostředí a kulturních památek Obecné stavební úřady Historický exkurz Úvodem se krátce zmíním o úpravě obecných stavebních úřadů, která předcházela současnému stavu. Tato úprava byla obsažena v zákoně č.50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, kde v 117 bylo řečeno, že stavebním úřadem se rozumí okresní národní výbor. Ten mohl stanovit, že stavebním úřadem je městský nebo místní národní výbor. Pak však došlo ke změně a národní výbory byly ústavním zákonem 8 zrušeny. S tímto okamžikem souvisí zákon č.367/1990 Sb., o obcích, který položil právní základ obecního zřízení v Československu a stanovil, že na obce přecházejí pravomoci místních či městských národních výborů. 8 ústavní zákon č.294/1990 Sb., kterým byl změněn a doplněn ústavní zákon č. 100/1960 Sb., Ústava Československé socialistické republiky, a ústavní zákon č.143/1960 Sb., o československé federaci, kterým se zkracuje volební období národních výborů v roce

11 Vzniklá situace byla zvláštními zákony řešena i na úrovni hlavního města Prahy a v okresech. Na okresní úrovni přechod působnosti řešil zákon č.425/1990 Sb., o okresních úřadech, a to v ustanovení 5: okresní úřad vykonává státní správu, která ke dni účinnosti tohoto zákona příslušela podle zvláštních právních předpisů okresním národním výborům, pokud nebyla přenesena na pověřený obecní úřad nebo se tímto zákonem neruší. Přednosta okresního úřadu pověřoval obecní a městské úřady jako prvoinstanční stavební úřady. Vzniklý stav se určitým způsobem pokusila stabilizovat tzv. velká novela. Ta za obecné stavební úřady označila vedle okresních úřadů, hlavního města Prahy, statutárních měst a jejich obvodů a částí, také ostatní města a obce, které vykonávaly působnost stavebního úřadu ke dni 31. prosince 1997 nebo byla jejich působnost k tomuto datu schválena. 9 Tímto krokem byl stanoven počet obecní a městských úřadů, jejichž úkolem je vykonávat pravomoc stavebního úřadu. Další změna souvisí s vytvořením krajského zřízení, se zrušením okresních úřadů a definování soustavy obcí s rozšířenou pravomocí. Ke dni účinnosti zákona 314/2002 Sb. tak bylo celkem dvě stě pět stavebních úřadů, s novou právní úpravou zakotvující pověřené obecní úřady 10 jich už je tři sta osmdesát osm. V současné době je určující právní úprava stavebních úřadů obsažena v zákona č.183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) Soustava obecných stavebních úřadů Dosavadní právní úprava obsahovala celkem pět kategorií obecných stavebních úřadů, zatímco nová úprava vytváří kategorií celkem sedm. Podle 13 stavebního zákona to jsou: 9 viz ustanovení 117 odst.1 písmena d) zákona č.83/1998 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č.50/1976 Sb.,o územním plánování a stavebním řádu(stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, a o změně a doplnění některých dalších zákonů, ve znění platném do viz 1 zákona č.314/2002 Sb., ve znění zákona č.387/2004, Sb. 11

12 ministerstvo, které je ústředním orgánem ve věcech stavebního řádu krajský úřad Magistrát hlavního města Prahy a úřad městské části hlavního města Prahy určený statutem magistrát územně členěného statutárního města a úřad jeho obvodu nebo městské části určený statutem magistrát statutárního města pověřený obecní úřad městský a obecní úřad, který tuto působnost vykonával ke dni 31.prosince 2006 Soustava obecných stavebních úřadů je oproti dosavadní právní úpravě rozšířena o ministerstvo, které je obecným stavebním úřadem. Zároveň je však i ústředním správním úřadem ve věcech územního plánování a stavebního řádu. Změna se týká také dosavadních obecních úřadů s rozšířenou působností, které byly nahrazeny pověřenými obecními úřady. Nemění se úprava týkající se krajských úřadů. Magistrát hlavního města Prahy a magistráty územně členěných statutárních měst jsou též upraveny jako dosud. Nejpočetnější kategorii obecných stavebních úřadů tvoří městské a obecní úřady, které tuto působnost vykonávaly ke dni 31.prosince Jde o všechny ostatní obecné stavební úřady, které nejsou zařazeny do žádné z předchozích kategorií. Ministerstvo pro místní rozvoj na základě zmocnění obsaženého v 117 odst.2 dosavadní úpravy zákona zveřejňovalo každoročně seznam všech obecných stavebních úřadů podle krajů. Poslední seznam byl zveřejněn sdělením Ministerstva pro místní rozvoj č.544 ze dne 30.listopadu 2006 v částce č.176 Sbírky zákonů, a to podle stavu ke dni K tomuto dni působilo v České republice celkem 717 obecných stavebních úřadů. Ovšem nová právní úprava již 12

13 zmocnění ministerstva k vyhlašování seznamu obecných stavebních úřadů neobsahuje. 11 Nová právní úprava na rozdíl od té dosavadní umožňuje určit nový stavební úřad nařízením kraje. K určení dojde samozřejmě na žádost obce, což je první logická podmínka pro takové rozhodnutí. Druhou podmínkou je fakt, že tento nový stavební úřad bude svou působnost vykonávat pro ucelený správní obvod. Další podmínkou je požadavek, aby tato žádost byla předem projednána s ministerstvem. Což se jeví být též logické. Ovšem nemělo by jít jen o pouhou formalitu, ale ministerstvo by se žádostí mělo zabývat důkladně. Mělo by si opatřit potřebné podklady a vyjádřit svůj názor. Takže by se nemělo stát, aby kraj rozhodl o zřízení nového stavebního úřadu v případě, že stanovisko ministerstva by bylo negativní. K těmto třem podmínkám ovšem přistupuje ještě jedna týkající se způsobilosti obecního úřadu působnost stavebního úřadu vykonávat. Ovšem stejně jako je stanoveno oprávnění kraje určit nový stavební úřad, nová právní úprava též stanovuje oprávnění kraje odejmout působnost stavebního úřadu obecnímu úřadu. Stejně jako v předchozím případě, i zde tuto otázku musí kraj nejprve projednat s ministerstvem. Může tak ovšem učinit pouze v případě, že jde o městský nebo obecní úřad, který tuto působnost vykonával ke dni 31.prosince 2006 a nebo v případě obecného úřadu určeného stavebním úřadem podle 13 odst.2 stavebního zákona. Důvod pro tento krok je jednoduchý. Může se stát, že dosavadní pracovníci pozbudou svoji odbornost a ukončí svůj pracovní poměr, aniž by se podařilo najít za ně kvalifikovanou náhradu. Krajské stavební úřady jsou nadřízenými správními orgány stavebních úřadů měst a obcí. Odvolání proti rozhodnutí orgánu prvního stupně (obecního úřadu) se podává u stavebního úřadu druhého stupně, a to u krajského úřadu. Nadřízený stavební úřad si může vyhradit pravomoc k rozhodování a to například u technicky obtížných či neobvyklých staveb. Krajský úřad by 11 Malý, S. Nový stavební zákon s komentářem. Praha: Nakladatelství ASPI, 2007, s.36 13

14 pak měl pravomoc rozhodovat o opatřeních s většími nebo rozsáhlejšími účinky na životní prostředí, památkovou rezervaci či samotnou kulturní památku v jejich okolí. 12 Konečně je významné dodat, že kromě Ministerstva pro místní rozvoj vykonávají obecné stavební úřady působnost ve věcech stavebního zákona jako působnost přenesenou Místní příslušnost Místní příslušnost obecných stavebních úřadů pro řízení a pro vydávání rozhodnutí, souhlasů či sdělení dle stavebního zákona se řídí ustanovením 11 odst.1 písmena b) nového správního řádu. Ten stanoví, že místní příslušnost správního orgánu je určena v řízeních týkajících se nemovitosti místem, kde se nemovitost nachází. To platí nejen pro rozhodování ve správním řízení, ale také pro vydávání vyjádření, osvědčení a sdělení správním orgánem postupem mimo správní řízení jak stanoví 154 správního řádu. Místní příslušnost se tedy řídí místem, kde se má stavba stavět, či kde stojí stavba, která má být opravena či zbourána, či místem, kde se má uskutečnit určitý záměr dle stavebního zákona. 13 Místně příslušnými pro konkrétní řízení dle stavebního zákona tedy nejčastěji budou pověřený obecný úřad nebo obecní či městský úřad, který vykonával působnost obecného stavebního úřadu ke dni , v jejichž správní obvodu se stavba má realizovat nebo již byla realizována. Postup v případech, kdy se má stavba nebo opatření realizovat ve správním obvodu dvou nebo více stavebních úřadů, je shodný s dosavadní právní úpravou. Může se jednat o dvě různé situace. První z nich je možnost, kdy se má stavba nebo opatření uskutečnit ve správních obvodech dvou nebo více stavebních úřadů, avšak tyto obvody budou na území jednoho kraje. Nejbližším společně nadřízeným stavebním úřadem 12 Kliková, A., Havlan, P., Valachová, K., Hamplová, E. Stavební právo. Linde Praha, 2007,s Kliková, A., Havlan, P., Valachová, K., Hamplová, E. Stavební právo. Linde Praha, 2007, s.75 14

15 pak bude krajský úřad tohoto kraje. Druhou situací je varianta, že opatření nebo stavba se nachází na území nejméně dvou krajů. Za této situace je za společně nadřízený stavební úřad určeno ministerstvo pro místní rozvoj. V obou případech má příslušný stavební úřad možnost stanovit, zda řízení provede a vydá rozhodnutí sám, nebo zda určí, že tak učiní některý z místně příslušných stavebních úřadů. Takové rozhodnutí nemá povahu správního rozhodnutí a bude se tedy řídit čtvrtou částí správního řádu. Hledisko, které je třeba při takovém rozhodování vzít v potaz, je otázka vhodnosti z pohledu rychlosti a hospodárnosti řízení. Přestože to jak dosavadní, tak nový zákon nestanoví, je třeba, aby nadřízený stavební úřad věc projednal se všemi dotčenými stavebními úřady a zjistil jejich stanovisko k otázce příslušnosti vedení řízení v konkrétní věci. 14 Ostatní stavební úřady na konkrétním území by pak měly plně spolupracovat se stavebním úřadem, který provádí řízení Speciální stavební úřady Působnost speciálních stavebních úřadů vykonávají orgány státní správy, kterým je svěřen výkon činnosti na jiných úsecích, než je úsek stavební. Stavby, které jsou svěřeny k rozhodování speciálním stavebním úřadům, jsou vyjmenované v 15 odst.1 a jsou jimi: stavby letecké stavby drah a na dráze, včetně zařízení na dráze stavby dálnic, silnic, místních komunikací a veřejně přístupných účelových komunikací vodní díla stavby podléhající integrovanému povolení Působnost stavebních úřadů u takto vyjmenovaných staveb vykonávají orgány státní správy na daných úsecích podle zvláštních předpisů. Zákon zde vymezuje působnost speciálních stavebních úřadů, 14 Malý, S. Nový stavební zákon s komentářem. Praha: Nakladatelství ASPI, 2007, s.38 15

16 když stanoví, že vykonávají působnost stavebních úřadů s jedinou výjimkou a to ve věcech územního rozhodování. Působnost na tomto úseku vykonávají v případě všech speciálních staveb obecné stavební úřady, jak ostatně praví 13 stavebního zákona. Speciální stavební úřady postupují podle stavebního zákona v řízeních týkajících se speciálních staveb, tedy při povolování, povolování jejich užívání, odstraňování a všech dalších postupech, pokud zvláštní předpisy nestanoví jinak. Je zde tedy podobný vztah jako mezi stavebním zákonem a správním řádem. V tomto případě je obecným předpisem stavební zákon a speciálním vždy příslušný zákon, který obsahuje úpravu výkonu státní správy na daném úseku. Platí, že předpis speciální má přednost před úpravou obecnou. Někdy mohou nastat pochybnosti, zda se v konkrétním případě jedná o typ stavby výše vyjmenovaných. Pokud by k tomu došlo, bude rozhodující stanovisko příslušného speciálního stavebního úřadu. Minulá právní úprava řešení pro tuto situaci vůbec neobsahovala. Nyní se zde okrajově zmíním o jednotlivých orgánech vykonávajících správu na uvedených úsecích podle zvláštních předpisů: Úřad pro civilní letectví U leteckých staveb je speciálním stavebním úřadem Ministerstvo dopravy a Úřad pro civilní letectví (dále jen Úřad), který je mu podřízen. V čele Úřadu je ředitel, kterého jmenuje a odvolává ministr dopravy. V rámci organizace je kromě jiných zřízeno oddělení řízení letového provozu a právě v jeho rámci je vykonávána působnost speciálního stavebního úřadu odbor letišť a leteckých staveb. Celá právní úprava je obsažena v zákoně č. 49/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Zde je také v 36 definována letecká stavba. Je to stavba v prostoru letiště (např. hangár) nebo stavba sloužící k zajištění letového provozu i mimo prostor letiště (jsou to například stavby radiolokační či denní, světelná a radiová návěstidla). 16

17 Drážní úřad Dalším zvláštním předpisem je zákon č.266/1994, ve znění pozdějších předpisů, který definuje stavby drah a stavby na dráze. Stavby drah jsou stavby železniční či tramvajové. Stavby na dráze slouží k zabezpečení provozu drah. Speciálním stavebním úřadem je drážní úřad. Bohužel v přechodných ustanoveních zákona o drahách není určeno, který stavební úřad je příslušný rozhodnout o stavbách postavených před účinností tohoto zákona, je nutno dovodit, že příslušný k takovému rozhodnutí bude stavební úřad, který stavbu povolil Silniční správní úřad Zákon o pozemních komunikacích č.13/1997 Sb. definuje pojem stavby na pozemních komunikacích. Jsou jimi dálnice, silnice a místní komunikace. Speciálním stavebním úřadem je silniční stavební úřad, věcná příslušnost se řídí kategorií a třídou pozemní komunikace. Takže pro dálnice a rychlostní silnice je speciálním stavebním úřadem Ministerstvo dopravy ČR, pro ostatní silnice I. třídy je příslušný odbor krajského úřadu, pro silnice II.a II.třídy je příslušný odbor obecního úřadu obce s rozšířenou působností a pro místní komunikace je to obecní úřad Vodoprávní úřad Kategorie vodního díla je v současné době vymezena jak pozitivně, tak negativně v 55 vodního zákona. Vodním dílem jsou například přehrady, jezy a vodní nádrže, naopak se za vodní dílo nepovažuje jednoduché zařízení mimo koryto vodních toků na jednotlivých pozemcích a stavbách, k zachycení vody a k její ochraně. K výkonu státní správy dle vodního zákona jsou příslušné vodoprávní úřady a Česká inspekce životního prostředí. Úpravu najdeme v vodního zákona, kde jsou tyto vodoprávní úřady vyjmenovány. Jsou jimi obecní úřady, újezdní úřady, obecní úřady s rozšířenou působností, krajské úřady a ministerstva (životního prostředí, 17

18 zdravotnictví, dopravy a spojů a obrany). Místní příslušnost se řídí místem stavby vodního díla. V případě povolování staveb vodních děl se rozhoduje nejprve podle zákona o vodách, pak je subsidiárně použit správní řád a taktéž stavební zákon Vojenské stavební úřady a jiné stavební úřady Úpravu najdeme v 16 stavebního zákona. Toto ustanovení se týká jednak vojenských stavebních úřadů a jednak tzv. jiných stavebních úřadů a určuje i jejich věcnou působnost (odst.1 a 2). Dále je zde stanoveno, za jakých podmínek mohou stavební úřady v odst.2 vydat povolení pro stavby v uzavřených prostorech existujících staveb bez územního rozhodnutí. Také je zde upraveno, který orgán určí, zda se jedná v daném případě o stavbu dle 16 odst.2 stavebního zákona. Nová právní úprava vojenských stavebních úřadů je shodná s dosavadní. Vojenské stavební úřady jako zvláštní stavební úřady vykonávají působnost stavebních úřadů a to na území vojenských újezdů. Mají tedy pravomoc i v oblasti územního rozhodování. Újezdními úřady jsou správní úřady, které vykonávají státní správu na území vojenských újezdů. 16 Vojenským újezdem je vymezená část území státu určená k zajišťování obrany a výcviku ozbrojených sil. Seznam těchto vojenských újezdů a újezdních úřadů stanoví příloha č.1 k zákonu č.222/1999 Sb. Působnost jiných stavebních úřadů s výjimkou územního rozhodování vykonávají podle stavebního zákona: Ministerstvo obrany Ministerstvo vnitra Ministerstvo spravedlnosti Ministerstvo průmyslu a obchodu 15 Kliková, A., Havlan, P., Valachová, K., Hamplová, E. Stavební právo. Linde Praha, 2007,s odst.1 zákona č.222/1999 Sb.,o zajišťování obrany České republiky 18

19 To, které konkrétní organizační útvary ministerstev budou vykonávat pravomoc jiného stavebního úřadu, je stanoveno ve vnitřních předpisech konkrétních ministerstev. V zákoně jsou následovně vymezeny konkrétní druhy staveb, které spadají do působnosti těchto orgánů. Avšak na rozdíl od předchozí úpravy je jejich vymezení podrobnější. Ve většině případů je nejen stanoveno, o které stavby jde, ale také k jakým účelům jsou tyto stavby určeny nebo kdo (který orgán či organizační složka státu) je jejich zřizovatelem. Stavby důležité pro obranu státu mimo území vojenských újezdů, které však slouží k obraně státu, jsou zřizovány Ministerstvem obrany. Ministerstvo obrany má u těchto staveb stejnou působnost, jakou mají u speciálních staveb speciální stavební úřady. 17 Na úseku územního rozhodování týkající se těchto staveb pak působí obecné stavební úřady. Ministerstvo vnitra vykonává působnost u staveb, které slouží pro bezpečnost státu. Co se působnosti na tomto úseku týče, je vymezena stejně jako v případě Ministerstva obrany a obecných stavebních úřadů v předchozím odstavci. Pokud jde o stavby určené k plnění úkolů Ministerstva spravedlnosti a stavby pro služební účely vězeňské služby a jejich organizačních složek, působnost stavebního úřadu vykonává Ministerstvo spravedlnosti, opět s výjimkou pravomoci ve věcech územního rozhodování. 18 K jiným stavebním úřadům náleží, jak už bylo jmenováno výše, i Ministerstvo průmyslu a obchodu. Dosavadní působnost byla stanovena jako stavby uranového průmyslu na území určeném pro tyto účely 19. V nové úpravě stavebního zákona došlo k rozšíření působnosti a to tak, že teď je příslušný i u staveb jaderných zařízení viz 15 stavebního zákona 18 Malý, S. Nový stavební zákon s komentářem. Praha: Nakladatelství ASPI, 2007, s viz 16 odst.2 písm. d) stavebního zákona 20 Těmito stavbami se dle 2 pís.h) zákona č. 18/1997, o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změněně některých zákonů, rozumí stavby a provozní celky, jejichž součástí je atomový reaktor využívající štěpnou řetězovou reakci, dále zařízení pro výrobu, zpracování, skladování a ukládání jaderných materiálů; úložiště 19

20 Tyto stavební úřady mohou vydat povolení pro stavby v uzavřených prostorech existujících staveb bez územního rozhodnutí nebo územního souhlasu, pokud se nemění výškové uspořádání prostoru. Tím lze rozumět fakt, že nově umisťovaná svatba nesmí svoji výškou přesáhnout stávající výškové ohraničení prostoru, který je tvořen již existujícími stavbami. U ostatních staveb stavební úřad zajistí vyjádření obecního stavebního úřadu o souladu navrhované stavby se záměry územního plánování. Za použití argumentu a contrario lze dovodit, že ostatní stavby budou vyžadovat územní rozhodnutí nebo územní souhlas, který může být vydán pouze obecným stavebním úřadem. Pokud vzniknou pochybnosti o tom, zda se v konkrétním případě jedná o stavbu, o které rozhodují jiné stavební úřady, platí stanovisko příslušného ústředního správního úřadu, jehož působnosti se stavba týká Vyhrazení pravomoci stavebního úřadu Nový stavební zákon navazuje v ustanovení 17 na předchozí právní úpravu a umožňuje nadřízeným stavebním úřadům si vyhradit pravomoc (a to jak pravomoc rozhodovat v rámci územního řízení, tak rozhodovat o vydání stavebního rozhodnutí) stavebního úřadu prvního stupně. Musí ovšem jít o stavby atypické či stavby, které kvůli svým účinkům nebo vlastnostem je nezbytné přísněji posuzovat. Vyhrazení pravomoci stavebního úřadu nadřízeným stavebním úřadem je specifickým procesním postupem, který by měl být užíván zcela výjimečně a být vyhrazen pouze pro případy zvláště rozsáhlých a technicky mimořádně složitých staveb. Na druhou stranu nabádá k takovému postupu i možnost spojovat do společného řízení různá stavební řízení, zejména obecné stavební řízení se speciálním stavebním řízením o pozemních komunikacích a řízením vodoprávním, neboť podmínky pro takový postup budou pravidelně splněny spíše u stavebních radioaktivních odpadů a konečně zařízení pro skladování radioaktivních odpadů, jejichž aktivita přesahuje hodnoty stanovené prováděcím právním předpisem. 20

21 úřadů obcí s rozšířenou působností než u úřadů s přenesenou působností. 21 V případě, kdy dojde k tomu, že řízení je vyhrazeno, stavební úřad se stane úřadem prvoinstančním a odvolacím orgánem je jeho nadřízený stavební úřad. Pokud by šlo o případ obcí s rozšířenou působností, byl by takovým úřadem úřad krajský. A pokud je rozhodnutí vyhrazeno krajským úřadem, odvolacím úřadem se stane ústřední orgán státní správy (odbor územně a stavebně správní ministerstva pro místní rozvoj). S vyhrazením pravomoci se však můžeme setkat i v důsledku nečinnosti správního orgánu, pro který jsou stanoveny podmínky v 80 odst.4 písm.b) správního řádu. Nový stavební zákon narozdíl od předchozí právní úpravy 22 neumožňuje přenést část pravomoci stavebního úřadu na obce, které nejsou obecnými stavebními úřady Dotčené orgány Z hlediska celistvého přístupu ke stavebnímu řízení je potřebná spolupráce stavebních úřadů s dotčenými orgány státní správy, které se spolupodílejí na územním a stavebním řízení, či dalších činnostech podle stavebního zákona. Dotčené orgány jsou orgány, kterým zvláštní předpisy svěřují ochranu veřejných zájmů. Tato ochrana veřejných zájmů je upravena v řadě samostatných zvláštních právních předpisů Pojem dotčených orgánů Právní úprava dotčených orgánů je zakotvena ve správním řádu, který kogentním způsobem vymezuje pojem dotčený orgán v 136 správního řádu. Nový stavební zákon obsahuje ve svém 4 odst.1 odkaz na definici dotčených orgánů ve správním řádu. 21 Plos, J. Nový stavební zákon. Grada Publishing, a.s., 2007, s viz 122 a 124 zákona č. 50/1976 Sb., 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu(stavební zákon) 21

22 Základním znakem dotčených orgánů je jejich příslušnost k vydávání závazných stanovisek či vyjádření. Tyto pak slouží jako podklad pro rozhodnutí jiného správního orgánu. Pokud se předmět řízení týká práva územně samosprávného celku na samosprávu, postavení dotčených orgánů je správním řádem přiznáno též těmto územně samosprávným celkům. Postavení dotčených orgánů mají kromě územních samosprávných celků také obecní úřady obcí s rozšířenou působností jako úřady územního plánování. Působnost přenesenou vykonávají v řízení podle zvláštního právního předpisu, v němž se rozhoduje o změnách území. Krajské úřady, též v přenesené působnosti, jsou dotčenými orgány v územním řízení a v řízení podle zvláštních předpisů, v nichž se rozhoduje o změnách území týkající se více správních obvodů obcí s rozšířenou působností. Vystupují jako dotčené orgány také v územním řízení o záměrech vyžadujících posouzení vlivu na životní prostředí. Konečně za dotčené orgány jsou považovány i ty orgány, které hájí speciální veřejné zájmy v bezpečnosti práce, živnostenského podnikání či dopravy. Pokud by však měla nastat situace, kdy by byly tyto zájmy dotčeny rozhodnutím stavebního úřadu, pak se přikročí k aplikaci principu stanoveného v 126 stavebního zákona. Ten zakazuje stavebnímu úřadu vydat rozhodnutí, kterému by nepředcházela dohoda nebo souhlas příslušného orgánu. Za zvláštní typ dotčených orgánů při stavebních činnostech na úseku ochrany přírody a krajiny lze považovat občanské sdružení, která mají ve stanovách ochranu přírody a krajiny. Tyto nejsou přímo dotčenými orgány, ale v některých případech mohou zasáhnout do činnosti stavebních úřadů či se v určitých případech stát účastníky řízení Činnost dotčených orgánů Jak již bylo řečeno, dotčeným orgánům je zvláštními předpisy svěřena ochrana veřejných zájmů. Protože neexistuje jeden jediný veřejný 23 Kliková, A., Havlan, P., Valachová, K., Hamplová, E. Stavební právo. Linde Praha, 2007,s

23 zájem, který by byl společný všem správním orgánům, je třeba řešit důsledky plurality veřejných zájmů. Tyto plynou z různých právních předpisů a jejich prosazovateli a ochránci zároveň jsou dotčené orgány, k čemuž jim slouží obzvláště závazná stanoviska dle 149 odst.1, kterými se v zákonech stanovených případech, rozsahu a způsobem vyjadřují k předmětu řízení vedeného u jiného správního orgánu a hodnotí v nich důsledky řešení, které má být ve správním řízení přijato, pro ty které veřejné zájmy. 24 Vymezení činností a postupu dotčených orgánů státní správy při vydávání stanovisek, závazných stanovisek či vyjádření jsou dány zvláštními právními předpisy. 25 Ve stavebním zákoně jsou však některé postupy dotčených orgánů upraveny podrobněji a to v návaznosti na činnosti podle stavebního zákona. Najdeme je v 4 stavebního zákona. Dle tohoto ustanovení orgány územního plánování a stavební úřady postupují ve vzájemné součinnosti s dotčenými orgány chránícími veřejné zájmy. Dotčené orgány vydávají buď závazná stanoviska pro vydání rozhodnutí podle stavebního zákona nebo stanoviska pro postupy podle stavebního zákona, které nejsou správním řízením. Stanoviska jsou závazným podkladem pro politiku územního rozvoje a pro opatření obecné povahy vydávaná podle stavebního zákona. Závazná stanoviska ani stanoviska nejsou samostatným rozhodnutím ve správním řízení, nestanoví-li zvláštní předpisy jinak. 26 V návaznosti na institut závazného stanoviska upravil nový stavební zákon v ustanovení 4 odst.6 koordinované závazné stanovisko jako zvláštní institut sloužící ke zjednodušení postupů v řízeních podle stavebního zákona. Koordinované závazné stanovisko je úkon učiněný dotčeným orgánem příslušným na základě několika zvláštních zákonů 24 Vedral, J., Správní řád komentář, Bova Polygon Praha, 2006, s Např. zákon č.20/1987 Sb., o státní památkové péči, či zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny 26 Kliková, A., Havlan, P., Valachová, K., Hamplová, E. Stavební právo. Linde Praha, 2007, s

24 k téže věci. Může být vydáno k podkladu, který je vyžadován pro příslušné řízení. 27 Na závěr považuji za účelné shrnout, že nový stavební zákon zachovává rozdělení stavebních úřadů z hlediska jejich věcné působnosti na obecné a zvláštní, které se pak dělí ještě na vojenské a speciální stavební úřady. Ty jsou pak dále děleny podle typu staveb, o kterých je v jednotlivých řízeních rozhodováno. Stavební úřady mají zákonem přesně vymezeno, u kterých typů staveb vykonávají svoji činnost. U všech ostatních staveb, které zákon nevyjmenovává, je působnost svěřena obecným stavebním úřadům. Je tudíž více než vhodné vždy pečlivě určit, o jakou stavbu se jedná. 28 Mezi orgány, které působí ve stavebním právu, patří též dotčené orgány. Jsou stěžejní pro správní orgán vedoucí řízení, protože mu poskytuje informace důležité pro stavební řízení a cílem je ochrana zájmů celé společnosti. 27 Blažková, M., Machačková, J. Územní rozhodování a ohlašování. Linde, Praha, 2007, s viz 2 stavebního zákona 24

25 3. Stavební řízení V předchozích kapitolách byla pozornost věnována právní úpravě stavebního řízení a také orgánům činným na úseku stavebního řízení. V této kapitole chci věnovat pozornost samotnému stavebnímu řízení. Jak bude následně vyloženo, státní moc nepůsobí u všech staveb stejně, ale stupňuje se v závislosti na typu stavby a jejím možném dopadu na zájmy chráněné zvláštními předpisy. Stavební řízení tak může probíhat klasickou cestou za vydání stavebního povolení, či formou zkrácenou, kdy hovoříme o zkráceném stavebním řízení. I když tématem je stavební řízení, z důvodu komplexnosti tématu považuji za důležité zmínění se i o ohlašování staveb, byť to není stavební řízení v klasickém slova smyslu. Existují rovněž kategorie staveb, které nevyžadují stavební povolení ani ohlášení vůbec Povolování staveb Klasické stavební řízení ukončené vydáním stavebního povolení je obsaženo v ustanoveních 109 až 116 stavebního zákona. Stavební povolení může být za podmínek ustanovení 161 až 168 správního řádu nahrazeno veřejnoprávní smlouvou o provedení stavby nebo terénních úprav, blíže se této možnosti budu věnovat v kapitole č.5 této práce. Dalším speciálním postupem ve stavebním řízení je zkrácené řízení (viz podkapitola 3.2.) Subjekty Pod tímto pojmem je nutno vidět dvě kategorie subjektů a to subjekty správního řízení, které svojí činností ovlivňují jak průběh, tak výsledek řízení, a účastníky stavebního řízení. První kategorií subjektů jsou orgány státní správy, které vykonávají veřejnou správu na úseku stavebního řádu. Ovšem pozornost zaměřená na věcnou a místní příslušnost stavebních úřadů je předmětem minulé kapitoly č.2. 25

26 Druhá kategorie subjektů stavebního řízení jsou účastníci stavebního řízení. Tyto jsou ve stavebním zákoně upraveny odlišně, než jak je vymezuje správní řád. Kdo je účastníkem stavebního řízení stavební zákon vymezuje jak pozitivně, tak negativně a vyjmenovává je v 109: stavebník vlastník stavby, na níž má být provedena změna či udržovací práce, není-li stavebníkem vlastník pozemku, na kterém má být stavba prováděna, není-li stavebníkem vlastník stavby na pozemku, na kterém má být stavba prováděna, a ten, kdo má k tomuto pozemku nebo stavbě právo odpovídající věcnému břemenu vlastník sousedního pozemku nebo stavby na něm, může-li být jeho vlastnické právo navrhovanou stavbou přímo dotčeno ten, kdo má k sousednímu pozemku právo odpovídající věcnému břemenu společenství vlastníků jednotek podle zvláštního právního předpisu 29 ve stavebním řízení, které se týká domu nebo společných částí domu anebo pozemku za účastníka se nepovažuje nájemce bytu, nebytového prostoru nebo pozemku Zákon definuje stavebníka jako osobu, která pro sebe žádá vydání stavebního povolení nebo ohlašuje provedení stavby, jakož i jejího právního nástupce, a dále osobu, která stavbu provádí, pokud nejde o stavebního podnikatele realizujícího stavbu v rámci své podnikatelské činnosti. 30 Kromě toho se za stavitele považuje i investor a objednatel stavby. Stavební zákon tak oproti dosavadní právní úpravě vymezuje pojem stavebníka a odstraňuje pochyby o tom, kdo je za něj považován. 29 Zákon č.72/1994 Sb., kterým se upravují některé spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k bytům a nebytovým prostorům a doplňují některé zákony (zákon o vlastnictví bytů), ve znění pozdějších předpisů 30 Viz 2 odst.2 písm.c) zákona č.183/2006 Sb., stavební zákon 26

27 Dalším účastníkem je vlastník stavby, na které má být provedena změna či udržovací práce, není-li sám stavebníkem. V tomto případě pak může být stavebníkem nájemce, který na základě smlouvy s vlastníkem bude provádět např.stavební úpravy jako stavebník a bude účastníkem podle stavebního zákona. Analogické postavení bude mít i vlastník pozemku, na kterém má být stavba prováděna, není-li stavebníkem. Zajímavou kategorii představují vlastníci sousedního pozemku nebo stavby na něm. Je třeba zmínit především rozhodnutí Ústavního soudu ČR 31, kterým byla zrušena definice pojmu soused. To proto, že za souseda byl považován pouze ten, kdo měl s pozemkem, na němž měla být stavba umístěna, společnou hranici, což jako velmi úzké vymezení Ústavní soud shledal neústavním. Dnes tedy pojem soused nemá žádný obsah a může jím být kdokoliv, tedy i velmi vzdálený soused. Účastníkem řízení však bude soused pouze v případě, že stavební úřad dojde k závěru, že jeho vlastnické právo může být územním rozhodnutím vzhledem k velikosti stavebního pozemku přímo dotčeno. Přímým dotčením lze bezpochyby rozumět dotčení stíněním, hlukem, pachem, pachem, kouřem, vibracemi či světlem. Občanský zákoník stanoví, že vlastník věci se musí zdržet všeho, čím by nad míru přiměřenou obtěžoval jiného nebo čím by vážně ohrožoval výkon jeho práv. Případem odlišným je například výrazné zhoršení nebo úplné odejmutí stávajícího výhledu ze sousedního pozemku. I v takových případech jde nesporně o přímé dotčení. 32 Účastníky může být i společenství vlastníků jednotek, ovšem tento okruh účastníků není shodný s okruhem účastníků jak je vymezuje 85 odst.2 písm.d) stavebního zákona. Na rozdíl od této úpravy je výslovně stanoveno, že společenství vlastníků jednotek je účastníkem jen ve stavebním řízení, které se týká domu nebo společných částí domu anebo pozemku. Citované ustanovení tuto podmínku neobsahuje Nález Pl. ÚS 19/99, sv.17, ročník 2000, 1.díl, str.303 a násl., č.96/2000 Sb. 32 Malý, S. Nový stavební zákon komentář. ASPI, Praha, 2007, s Malý, S. Nový stavební zákon komentář. ASPI, Praha, 2007, s

28 Žádost o stavební povolení Stavební povolení ve stavebním řízení lze vydat jen na žádost účastníka o vydání stavebního povolení. Náležitosti žádosti stanoví prováděcí předpis. 34 K žádosti musí stavebník přiložit: doklady prokazující jeho vlastnické právo projektovou dokumentaci plán kontrolních prohlídek stavby, závazná stanoviska, popřípadě stanoviska nebo jiné doklady vyžadované zvláštními právními předpisy 35, pokud je stavebník obstaral předem Doklady prokazujícími vlastnické právo k nemovitosti mohou být např. výpis z katastru nemovitostí, kupní nebo darovací smlouva pokud by obsahovala zároveň údaj právní moci povolení práva vkladu do katastru nemovitostí, nebo rozhodnutí soudu o vypořádání dědictví. Dokladem o právu založeném smlouvou lze rozumět nájemní smlouvu nebo doklad o zřízení práva věcného břemene opravňující žadatele provést např. stavební úpravy. Důležitou změnou oproti minulé právní úpravě je to, že tyto doklady se přikládají k žádosti jen v případě, kdy toto právo nelze ověřit v katastru nemovitostí. Co se týče pojmu projektová dokumentace, zákon taxativně vypočítává tři kategorie: dokumentace pro vydání stavebního povolení, projektová dokumentace ohlášení stavby a projektová dokumentace pro nezbytné úpravy. V případě plánu kontrolních prohlídek stavby jde o nový institut stavebního zákona, prostřednictvím kterého stavební úřad v průběhu provádění staveb zajišťuje ochranu veřejných zájmů Vyhláška č.526/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení stavebního zákona ve věcech stavebního řádu, 4 a příloha č.1 k vyhlášce č.526/2006 Sb. 35 Je to například zákon č.254/2001sb., vodní zákon; či zákon č.20/1987 Sb., o státní památkové péči. 36 K tomu více viz 133 zákona č.183/2006 Sb., stavební zákon 28

29 Přezkoumání žádosti Po podání žádosti stavebníkem stavební úřad nejprve zkoumá, zda žádost o stavební povolení, dokumentace a ostatní doplňující podklady k ní přiložené obsahují potřebné náležitosti. Pokud tyto neposkytují dostatečný podklad, vyzve stavební úřad k odstranění nedostatků žádosti v přiměřené lhůtě. V souladu s 45 odst.2 správního řádu může stavební úřad toto usnesení spojit s rozhodnutím o přerušení řízení. Lhůta k odstranění nedostatků musí žádosti musí vždy odpovídat rozsahu a složitosti vytýkaných nedostatků Zahájení stavebního řízení Stavební úřad oznámí zahájení stavebního řízení všem známým účastníkům a dotčeným orgánům 10 dnů před ústním jednáním. Nová právní úprava zde prodloužila lhůtu pro oznámení konání ústního jednání ze 7 na 10 dnů. Dle mého názoru tento posun je dobrým krokem, neboť poskytuje alespoň o trochu delší dobu na uvážení zvláště účastníkům a přitom je stále zachována pružnost ze strany stavebního úřadu. Ústní jednání je obligatorní součástí stavebního řízení. Ovšem pokud jde o ohledání na místě, to je provedeno jen, je-li to účelné. Zde je patrná změna oproti minulé právní úpravě, kde bylo ohledání na místě též obligatorní. Nyní není tak docela jasné, zda je požadavek účelnosti chápán tak, že pokud by to nebylo účelné, koná se ústní jednání i ohledání na místě samostatně nebo zda se koná jen, je-li jeho konání účelné. 37 Podmínky pro upuštění od konání ohledání na místě popřípadě i od ústního jednání jsou stanoveny tak, že toto je možné je možné pouze v případě dobře známých poměrů staveniště. Žádost však ještě musí poskytovat dostatečný podklad pro stanovení podmínek pro provádění stavby, což je nová podmínka nového stavebního zákona. 37 Malý, S. Nový stavební zákon komentář. ASPI, Praha, 2007, s

30 Informace o zahájení stavebního řízení se doručuje stavebníkovi a vlastníkovi stavby do vlastních rukou. Ostatním účastníkům řízení může doručení proběhnout formou veřejné vyhlášky. Podle 25 odst.1 správního řádu se veřejnou vyhláškou doručuje osobám neznámého pobytu nebo sídla a osobám, jimž se prokazatelně nedaří doručovat, jakož i osobám, které nejsou známy a v dalších případech stanovených zákonem. Doručení veřejnou vyhláškou se provádí vyvěšením na úřední desce správního orgánu, který písemnost doručuje. Patnáctý den po vyvěšení se pak písemnost považuje za doručenou, pokud došlo i k uskutečnění požadavku na dálkový přístup Námitky účastníků řízení Pro účastníky platí koncentrační zásada. Podstatou zásady koncentrace je skutečnost, že veškeré námitky a připomínky je třeba uplatnit ve vymezeném čase. Tato zásada platí nejen pro účastníky, ale též pro dotčené orgány státní správy. Dotčené orgány jsou tedy povinny sdělit své stanovisko ve stejné lhůtě, ve které mohou uplatnit své námitky účastníci stavebního řízení. Lhůta pro podání stanovisek dotčených orgánů a pro uplatnění námitek účastníků nesmí být kratší než 10 dnů. Účastník může uplatnit jen ty námitky, které směřují proti projektové dokumentaci, způsobu provádění stavby, způsobu užívání stavby nebo požadavkům dotčených orgánů. Naposledy jmenované však nastane jen v situaci, pokud je jimi přímo dotčeno jeho vlastnické právo nebo právo založené smlouvou provést stavbu nebo opatření nebo právo odpovídající věcnému břemeni k pozemku nebo stavbě. 39 Otázka, zda bude stavební úřad k takovým námitkám přihlížet, pokud uvedená podmínka nebude splněna, zákon neřeší. Vytváří se tedy dvě varianty možného postupu a to, že k takovým námitkám stavební úřad nebude přihlížet a nebo je automaticky ve výroku rozhodnutí zamítne. 38 Viz 25 odst.2 správního řádu 39 Viz 114 zákona č.183/2006 Sb., stavební zákon 30