Peněţité dávky nemocenského pojištění

Transkript

1 Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra práva Peněţité dávky nemocenského pojištění Bakalářská práce Autor: Klára Pierugová Právní administrativa v podnikatelské sféře Vedoucí práce: prof. JUDr. Petr Tröster, CSc. Praha Duben 2015

2 Prohlášení: Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně a v seznamu uvedla veškerou pouţitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, ţe odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámena se skutečností, ţe se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací. V Karlových Varech, dne Klára Pierugová

3 Poděkování Chtěla bych poděkovat panu prof. JUDr. Petrovi Trösterovi, CSc. za ochotu a vstřícnost při psaní mé bakalářské práce. Samozřejmě bych také chtěla poděkovat všem, kteří mě podporovali po celou dobu studia.

4 Anotace Tato bakalářská práce se zabývá nemocenským pojištěním jako součástí práva sociálního pojištění. Rozebírá jednotlivé dávky, komu, z jakého důvodu a za jakých okolností jsou vypláceny. Rovněţ zkoumá pohledy a postoje příjemců dávek z tohoto systému a poukazuje na problematické oblasti. Klíčové pojmy: Stát, sociální pojištění, nemocenské pojištění, pojištěnec, zaměstnanec, pracovní neschopnost, zákon. Annotation The Bachelor thesis deals with health insurance as part of the law of social insurance. Analyzes individual doses, to whom, why and under what circumstances they are paid. It also examines the views and attitudes of beneficiaries of this system and highlights problem areas. Key words The state, social insurance, health insurance, insured, employee, sick leave, law.

5 OBSAH ÚVOD NEMOCENSKÉ POJIŠTĚNÍ V SYSTÉMU SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ ORGÁNY NEMOCENSKÉHO POJIŠTĚNÍ Okresní správa sociálního zabezpečení Česká správa sociálního zabezpečení Sluţební orgány Ministerstvo práce a sociálních věcí POVINNOSTI ZAMĚSTNAVATELŮ V NEMOCENSKÉM POJIŠTĚNÍ OKRUH POJIŠTĚNÝCH OSOB DÁVKY NEMOCENSKÉHO POJIŠTĚNÍ Nárok na dávku a na výplatu dávky Nemocenské Podmínky nároku na nemocenské Podpůrčí doba u nemocenského Výše nemocenského Peněţitá pomoc v mateřství Nárok na peněţitou pomoc v mateřství Podpůrčí doba u peněţité pomoci v mateřství Podmínky doby pojištění pro nárok na peněţitou pomoc v mateřství Ošetřovné Nárok na ošetřovné Podpůrčí doba u ošetřovného Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství Nárok na vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství Podpůrčí doba u vyrovnávacího příspěvku v těhotenství a mateřství Výše vyrovnávacího příspěvku v těhotenství a mateřství POSUZOVÁNÍ ZDRAVOTNÍHO STAVU PRO ÚČELY NEMOCENSKÉHO POJIŠTĚNÍ Posuzování zdravotního stavu Dočasná pracovní neschopnost Reţim dočasné pracovní neschopnosti Posuzování zdravotního stavu pro účely poskytování peněţité pomoci v mateřství, ošetřovného a vyrovnávacího příspěvku v těhotenství a mateřství DENNÍ VYMĚŘOVACÍ ZÁKLAD CHARAKTERISTIKA POUŢITÉ METODY VÝZKUMU A STANOVENÍ CÍLE VÝZKUMU Zkoumaný vzorek Průzkum pobírání dávek v systému nemocenského pojištění Chování respondentů ve vybraných oblastech nemocenského pojištění Závěr výzkumné části Moţná rizika s vyplácením nemocenského pojištění ZÁVĚR SEZNAM POUŢITÉ LITERATURY PŘÍLOHY... 53

6 ÚVOD Společnost, ve které ţijeme, je ohroţena mnoha sociálními riziky, která mohou jedince uvrhnout do tíţivé ţivotní situace. Je tedy nutné takovým situacím předcházet, a tak zabezpečit všechny sociálně potřebné občany. Pro fungování společnosti je nezbytné vytvořit korektní systém práva sociálního zabezpečení. Správné a efektivní fungování celého systému zajišťuje stát pomocí svých orgánů. Těmito orgány jsou Ministerstvo práce a sociálních věcí, Česká správa sociálního zabezpečení, okresní správy sociálního zabezpečení a sluţební orgány. Na zmírnění dopadů sociálních situací, které mohou nastat zejména z důvodu dočasné pracovní neschopnosti, jako je např., nemoc, úraz, karanténa, ošetřování člena rodiny, těhotenství, mateřství či péče o dítě, je zaměřen systém nemocenského pojištění a z něj poskytované jednotlivé dávky. Z nemocenského pojištění se poskytují čtyři druhy peněţitých dávek, které jsou vypláceny okresní správou sociálního zabezpečení. Těmito dávkami se rozumí nemocenské, peněţitá pomoc v mateřství, ošetřovné a vyrovnávací příspěvek v těhotenství a v mateřství. Nemocenské pojištění je významnou součástí pojistných systémů sociálního zabezpečení. Je určeno pro ekonomicky aktivní občany, které při ztrátě příjmu a vzniku krátkodobých sociálních událostí, zabezpečuje tento systém peněţitými dávkami nemocenského pojištění. S účinností od 1. ledna 2009 je nemocenské pojištění upraveno zákonem č. 187/2006 Sb, o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů a navazující na ně prováděcí právní předpisy. V této práci vycházím dle stavu právních předpisů s platností k V mé bakalářské práci se v úvodní části zaměřuji na nemocenské pojištění jako na součást systému práva sociálního zabezpečení. V teoretické části je poskytnut přehled informací o systému nemocenského pojištění, kde se zaobírám podrobným popisem jednotlivých dávek, které jsou z něj poskytovány. V praktické části se věnuji systému vyplácení dávek a na základě odpovědí zodpovězených respondenty, je analyzován současný sociální systém nemocenského pojištění. Dále se zaměřuji, zda existují určitá rizika při jejich nároku a vyplácení. 6

7 Teoretická část 1. NEMOCENSKÉ POJIŠTĚNÍ V SYSTÉMU SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ V této kapitole se zabývám širším začleněním nemocenského pojištění do soustavy sociálního zabezpečení, zároveň jej uchopuji i v rámci důvodů pro její samotný vznik. Kaţdý moderní stát má vytvořen svůj vlastní systém sociálního zabezpečení pro občany, kteří ţijí na jeho území. Jedná se o oblast sociální politiky státu, která bývá jednou z nejdůleţitějších jejich oblastí, jelikoţ se týká kaţdého občana. Stát svým systémem sociálního zabezpečení zaručuje svým občanům určité jistoty v situacích, které povaţuje sám za důleţité a kaţdý občan v případě, ţe se dostane do nepříznivé sociální situace a zároveň splní podmínky nutné pro poskytování ze systému sociálního zabezpečení, má právo na tuto ochranu. Základní funkcí všech soustav sociálního zabezpečení bez rozdílu je poskytnout jedinci či rodině ochranu a podporu v životních situacích, které si toho vyžadují. Kromě toho plní soustavy sociálního zabezpečení legitimizační funkci pro daný typ společenského uspořádání a mohou mít také sociálně kontrolní funkci. Často diskutované funkční omezení soustav sociálního zabezpečení spočívá v tom, že jejich existence a dostupnost by neměly vést k ohrožení pracovní morálky. 1 Sociální systém v České republice můţeme rozdělit do tří vzájemně propojených oblastí, pilířů. Prvním důleţitým pilířem je sociální pojištění, které řeší situace, na které je moţno se připravit, druhým pilířem je pilíř systém státní sociální podpory, který řeší další nastalé situace, které samotný stát povaţuje za důleţité je řešit, a třetím pilířem je sociální pomoc, která řeší situace hmotné nouze. 2 Sociálním pojištěním se tedy jedinec pojišťuje proti moţným rizikům, které mohou nastat. Moţné riziko, které Potůček označuje písmenem R lze vypočítat jako násobek pravděpodobnosti výskytu uznané události P a velikosti škody touto událostí způsobené označované písmenem Š, a to následovně: R=P x Š. Stát takto udává povinnost pojistit 1 Potůček, M. Sociální Politika. Praha: Sociologické nakladatelství, ISBN X. str Arnoldová, A. Sociální zabezpečení I. Praha: Grada Publishing, ISBN str. 9. 7

8 se pro případy v ţivotě, které on sám povaţuje za nutné. Osoba se můţe mimo státem daný systém rovněţ pojistit tzv. dobrovolně u komerčních subjektů. 3 Dávky ze systému sociálního pojištění jsou v České republice poskytovány částečně dle zásluhy a částečně garancí své minimální výše. Existuje zde tedy zásluhový systém, který by měl být důleţitým motivem pro výši mzdy u osob a rovněţ i k aktivnímu přístupu ke svému vlastnímu ţivotu. Státní sociální podpora je určena pro situace, proti kterým se nelze pojistit a není moţné je vţdy očekávat. Oproti sociálnímu pojištění není zde návaznost na to, jak velké odvody před nastalou nepříznivou situací osoba do systému odvedla. Státní sociální podpora je především orientována na finanční podporu jednotlivců a rodin. Systém sociální podpory můţe být postaven buďto na univerzálním občanském principu, který je charakteristický tak, ţe kaţdý, kdo se dostane do určité nepříznivé situace, má na podporu nárok, nebo na principu potřebnosti, tedy dávka je pouze pro ty, kteří nemají jinou moţnost, jak se s nastalou situací jinak vypořádat. 4 Pokud bychom se zaměřili na přístup v České republice, pak je tento náš systém především vázán na princip potřebnosti, tedy sociální dávky jsou pro osoby, které nepřesahují zákonem danou výši příjmu v rozhodném období, jednu z výjimek tvoří rodičovský příspěvek. Sociální pomoc se uplatňuje v situacích, kdy ostatní zdroje, které by mohly pomoci jedinci (rodině) překonat ohroţující ţivotní situaci, nejsou k dispozici a jedinec (rodina) není schopen (schopna) ji vlastními silami překonat. Sociální pomoc je poskytována ve formě peněţních dávek nebo sluţeb. 5 Nemocenské pojištění v tomto systému spadá do sociálního pojištění. Sociální pojištění můţeme uţ dle slova pojištění, vnímat jako moţnost se pojistit pro případ, na který je moţno se připravit a to tak, ţe z příjmu je odkládána část finančních prostředků. K takovýmto událostem můţeme zařadit stáří, krátkodobé onemocnění, dlouhodobou nemoc, narození dítěte nebo ztrátu zaměstnání. Jedná se tedy vţdy o situace, které jsou v ţivotě jedince 3 Potůček, M. Sociální politika. str Tamtéţ. str Tamtéţ. str

9 pravděpodobné, ţe mohou nastat a které mohou vést, nebo vedou ke sníţení finanční a tím mnohdy i sociální situace nejen daného jednotlivce, ale celé jeho rodiny i blízkého okolí. 9

10 2. ORGÁNY NEMOCENSKÉHO POJIŠTĚNÍ Orgány nemocenského pojištění jsou specifikovány v zákoně č. 187/2006 Sb. o nemocenském pojištění, konkrétně pak v odstavci Jedná se o tyto orgány: a) okresní správy sociálního zabezpečení b) Česká správa sociálního zabezpečení c) Sluţební orgány d) Ministerstvo práce a sociálních věcí Sluţebními orgány jsou dle odst zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění: a) Ministerstvo obrany b) Ministerstvo vnitra c) Vězeňská sluţba České republiky d) Generální ředitelství cel e) Generální inspekce bezpečnostních sborů f) Bezpečnostní informační sluţba g) Úřad pro zahraniční styky a informace Dle provádění nemocenského pojištění se dělí její orgány na orgány pro civilní sféru a na orgány pro ozbrojené sloţky. Pro všechny orgány a pojištěnce vše legislativně řídí Ministerstvo práce a sociálních věcí. 6 Nemocenské pojištění dle 82 zákona o nemocenském pojištění provádí okresní správa sociálního zabezpečení a Česká správa sociálního zabezpečení, pokud se však jedná o příslušníky sluţebních orgánů, jsou příslušné jednotlivé sluţební orgány. Okresní správa neprovádí nemocenské pojištění však u osob ve vazbě nebo osob ve výkonu trestu odnětí svobody, u těchto je příslušná Vězeňská sluţba České republiky Okresní správa sociálního zabezpečení S výjimkou příslušníků ozbrojených sloţek, osob ve vazbě a ve výkonu trestu provádějí nemocenské pojištění pouze okresní správy sociálního zabezpečení. Taxativně jsou tyto 6 Ţeníšková, M., Přib, J.: Zákon o nemocenském pojištění od s komentářem a příklady. Praha: Anag, ISBN str Ţeníškova, M., Přib, J.: Zákon o nemocenském pojištění od s komentářem a příklady. Praha: Anag, ISBN str

11 činnosti uvedeny v 84 zákona č. 187/2006 Sb. o nemocenském pojištění. Uvádím zde hlavní úkoly tohoto orgánu nemocenského pojištění. Okresní správy sociálního zabezpečení vedou především evidenci zaměstnanců a osob samostatně výdělečně činných, rozhodují ve sporech o účasti na nemocenském pojištění a dávkách, vyplácí dávky ve stanovených termínech, kontrolují dodrţování léčebného reţimu u práce neschopného, upozorňují zaměstnance, zaměstnavatele a ošetřující lékaře o uplynutí podpůrčí lhůty v délce 380 dnů u nemocenských a posuzují pracovní schopnosti po uplynutí této lhůty, na ţádost zaměstnavatele potvrzují výši nemocenského u zaměstnanců, kterým je vypočítávána náhrada za ztrátu na výdělku a rovněţ poskytují odbornou pomoc pojištěncům a zaměstnavatelům. 8 Okresní správa sociálního zabezpečení je tedy hlavním orgánem pro zaměstnavatele a zaměstnance, rovněţ i osoby samostatně výdělečně činné, na kterou se musí nebo mohou ve věci nemocenského pojištění obracet. Přímo nadřízeným orgánem těchto okresních správ je Česká správa sociálního zabezpečení. Důleţité je, ještě se zmínit o místní příslušnosti okresních správ sociálního zabezpečení, které se řídí sídlem zaměstnavatele, mzdovou účtárnou zaměstnavatele a u osob samostatně výdělečně činných místem trvalého pobytu. Okresní správy sociálního zabezpečení rovněţ mají povinnost vystavit zaměstnavateli pro účely výpočtu náhrady za ztrátu výdělku poskytované z důvodu pracovního úrazu nebo nemoci z povolání písemné potvrzení o plné výši nemocenského. Toto potvrzení však okresní správa vydává pouze na základě vyţádání zaměstnavatelem. 9 Okresní správa v případech, kdy nemůţe od zaměstnavatele zjistit podklady, tedy výši vyměřovacího základu pro účely posouzení další výše dávky v systému nemocenského pojištění, povaţuje za vyměřovací základ minimální mzdu platnou v kalendářním měsíci vzniku nároku na dávku ze systému nemocenského pojištění. Toto však neplatí u zaměstnání malého rozsahu Tamtéţ. str Kolektiv autorů. Abeceda mzdové účetní. Praha: Anag, ISBN str Tamtéţ. str

12 2.2 Česká správa sociálního zabezpečení Jak jiţ bylo uvedeno výše, Česká správa sociálního zabezpečení kontroluje činnosti prováděné okresními správami sociálního zabezpečení. Jsou odvolacím orgánem proti rozhodnutí okresních správ sociálního zabezpečení. Dalšími úkony, které jsou taxativně uvedeny v 85 zákona o nemocenském pojištění, zabezpečení je vedení registru zaměstnavatelů zaměstnávajících zaměstnané osoby a registru pojištěnců, jde-li o zaměstnané osoby a osoby samostatně výdělečně činné, zajišťují vydávání tiskopisů a jsou odpovědny za jejich distribuci ostatním orgánům nemocenského pojištění, dále pak ošetřujícím lékařům. Lékaři České správy sociálního zabezpečení posuzují pracovní schopnosti dočasně pracovně neschopných po uplynutí podpůrčí lhůty. 2.3 Sluţební orgány Sluţební orgány plní podobné úkoly jako okresní správy sociálního zabezpečení a Česká správa sociálního zabezpečení, rovněţ zajišťují například vyplácení dávek do ciziny a kontrolují plnění povinností sluţebních útvarů v pojištění. 11 Sluţební orgány mohou dle 88 zákona o nemocenském pojištění rozhodovat o odstranění tvrdosti zákona. 2.4 Ministerstvo práce a sociálních věcí Ministerstvo práce a sociálních věcí řídí a kontroluje výkon státní správy v nemocenském pojištění, koordinuje a usměrňuje provádění pojištění Českou správou sociálního zabezpečení i sluţebních orgánů. Dále Ministerstvo můţe dle 88 zákona o nemocenském pojištění rozhodovat o odstranění tvrdosti zákona. Ţadatel o odstranění tvrdosti zákona ve své ţádosti musí uvést zdůvodnění, v čem vidí jeho tvrdost. Za tvrdost se povaţuje takový stav, kdy podmínka v zákoně má na pojištěnce takový nepříznivý dopad, který nemohl být v zákoně předvídán Ţeníškova, M., Přib, J.: Zákon o nemocenském pojištění od s komentářem a příklady. str Tamtéţ. str

13 3. POVINNOSTI ZAMĚSTNAVATELŮ V NEMOCENSKÉM POJIŠTĚNÍ Povinnosti zaměstnavatele v rámci systému nemocenského pojištění bychom mohli rozdělit na povinnosti evidenční a registrační. Zaměstnavatelé jsou povinni, přihlásit se do osmi dnů do registru zaměstnavatelů. Lhůta osmi dnů začíná běţet od prvního dne, kdy nastoupil do zaměstnání její první zaměstnanec, jehoţ zaměstnání mu zakládá účast na nemocenském pojištění. Na uvedeném formuláři mimo identifikační údaje, je zaměstnavatel povinen uvést i všechny své mzdové účtárny. Povinnost nevzniká v případě zaměstnávání na dohodu o provedení práce, nebo pokud se jedná o zaměstnání malého rozsahu, kdy nebyla zaměstnancem sjednána měsíční částka nebo sjednána sice byla, ale nedosahuje rozhodné částky alespoň ve výši 2500 korun českých. Zaměstnavatel je povinen uvádět kaţdou změnu údajů do osmi dnů, které uvedl na předepsaném formuláři a písemně ohlásit rozhodnutí soudu o zrušení zaměstnavatele. Zaměstnavatel se rovněţ musí na předepsaném formuláři rovněţ i odhlásit z registru zaměstnavatelů. 13 Další registrační povinností zaměstnavatele je rovněţ oznámení nástupu zaměstnance do zaměstnání a skončení zaměstnání. I v tomto případě je lhůta pro zaevidování těchto údajů osmi denní a začíná běţet od prvního dne nástupu respektive skončení zaměstnání zaměstnance. 14 U zaměstnance pojištěného z titulu zaměstnání malého rozsahu musí zaměstnavatel tohoto zaměstnance zaevidovat a oznámit nejpozději do dvaceti dnů od nástupu do zaměstnání okresní správě sociálního zabezpečení. Oznámení o skončení zaměstnání se podává v tomto případě rovněţ do dvaceti dnů. 15 Evidenční povinností kaţdého zaměstnavatele je vést evidenci o všech zaměstnancích. Tato povinnost je uvedena v 95 zákona o nemocenském pojištění a obsahuje ve zkratce následující údaje: osobní údaje o zaměstnanci, výši stanoveného započitatelného příjmu, příjem zaměstnance za jednotlivá mzdová období, dobu pracovní neschopnosti, karantény, 13 Scmied, Z., Vlasák, F.: Náhrada mzdy a nemocenské zaměstnance při dočasné pracovní neschopnosti nebo karanténě. Praha: Anag, ISBN str Kolektiv autorů. Abeceda mzdové účetní str Tamtéţ. str

14 mateřské dovolené, doby ošetřování člena domácnosti apod., záznam o tom, zda zaměstnanec pobírá starobní případně invalidní důchod, neomluvené dny zaměstnance, výši vyměřovacího základu pro pojistné, zdravotní pojišťovnu zaměstnance. Zaměstnavatel je povinen uschovávat záznamy o skutečnostech uvedených výše v 95 ZNP po dobu 10 kalendářních roků následujících po roce, kterého se týkají. Za záznamy o těchto skutečnostech se vždy považují doklady o druhu, vzniku a skončení pracovního vztahu a záznamy o evidenci docházky do práce, včetně doby pracovního volna bez náhrady příjmu. 16 Další povinností zaměstnavatele je rovněţ zajištění řádného vyplácení jednotlivých dávek ze systému nemocenského pojištění. Zaměstnavatel je proto povinen, přijímat ţádosti od svých zaměstnanců a to i bývalých zaměstnanců, včetně ostatních potřebných podkladů pro stanovení nároku na dávku a stanovení její výše a neprodleně je zaslat místně příslušné okresní správě sociálního zabezpečení. Pokud byly zaměstnanci prováděny sráţky z platu, pak je zaměstnavatel povinen k podkladům přidat rovněţ i podklady k dalším sráţkám ze strany okresní správy Schmied, Z., Vlasák, F.: Náhrada mzdy a nemocenské zaměstnance při dočasné pracovní neschopnosti nebo karanténě. str Ţeníšková, M., Přib, J.: Zákon o nemocenském pojištění od s komentářem a příklady. str

15 4. OKRUH POJIŠTĚNÝCH OSOB Okruh pojištěných osob je uveden v 5 zákona o nemocenském pojištění a jedná se o zaměstnance a osoby samostatně výdělečně činné. U zaměstnanců je uvedeno na třicet pracovních vztahů, které jsou dle zákona pojištěny. Těmito hlavními pojištěnými osobami jsou dle tohoto zákona: Zaměstnanci v pracovním poměru, příslušníci Policie České republiky, Hasičského záchranného sboru České republiky, Celní správy České republiky, Vězeňské sluţby České republiky, Generální inspekce bezpečnostních sborů, Bezpečnostní informační sluţby a Úřadu pro zahraniční styky a informace a vojáci z povolání, státní zaměstnanci podle sluţebního zákona, členové druţstva, jestliţe mimo pracovněprávní vztah vykonávají pro druţstvo práci. Dále to jsou i zaměstnanci činní na základě dohody o pracovní činnosti a zaměstnanci činní na základě dohody o provedení práce, pokud jejich příjem je vyšší jak deset tisíc korun českých. Pojištěnými jsou rovněţ i soudci, členové zastupitelstev, kteří jsou pro výkon funkce dlouhodobě uvolněni nebo kteří před zvolením do funkce člena zastupitelstva nebyli v pracovním poměru, ale vykonávají funkci ve stejném rozsahu jako dlouhodobě uvolnění členové zastupitelstva. Z dalších státních zástupců jsou účastni pojištění poslanci Poslanecké sněmovny a senátoři Senátu Parlamentu České republiky, členové vlády, prezident, viceprezident a členové Nejvyššího kontrolního úřadu, členové Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, předseda Energetického regulačního úřadu, členové Rady Ústavu pro studium totalitních reţimů, členové Rady Českého telekomunikačního úřadu, finanční arbitr, zástupce finančního arbitra, veřejný ochránce práv a jeho zástupce. Pojištěni jsou také i osoby pečující o dítě a osoby, které jsou vedeny v evidenci osob, které mohou vykonávat pěstounskou péči na přechodnou dobu, pokud jim je vyplácena odměna podle zákona o sociálně právní ochraně dětí. Rovněţ i osoby ve výkonu trestu odnětí svobody a ve výkonu zabezpečovací detence jsou pojištěny v případě, kdy jsou zařazeny do práce. 15

16 Účastni pojištění jsou společníci a jednatelé společnosti s ručením omezeným a komanditisté ale jen v případě, ţe mimo pracovněprávní vztah vykonávají pro ni práci, stejně tak jako ředitelé obecně prospěšné společnosti, dále prokuristé, členové kolektivních orgánů právnické osoby, likvidátoři, vedoucí organizačních sloţek. Pojištěni ani nadále nejsou členové zastupitelstev, kteří nejsou pro výkon funkce dlouhodobě uvolněni nebo kteří nevykonávají funkci ve stejném rozsahu jako dlouhodobě uvolnění členové zastupitelstva. Podmínka okruhu pojištěných osob však neznamená automatickou účast v systému nemocenského pojištění. Zde je ještě nutné vzít v úvahu další podmínky uvedené v zákoně o zaměstnanosti a to od 6, dále, ţe práce je sjednávána na území České republiky, nebo sídlo zaměstnavatele je v České republice a na území cizího státu není účastníkem důchodového pojištění, sjednaná mzda činí minimálně korun českých. Zaměstnanci pracující pro zaměstnavatele na základě dohody o provedení práce, jsou pojištěni v případě, ţe jejich příjem je vyšší neţ korun českých. Osoba samostatně výdělečně činná se musí přihlásit k nemocenskému pojištění, pokud chce být jejím účastníkem, její přihlášení je pro ni stále dobrovolné, nelze se k pojištění přihlásit zpětně. Sama si určuje měsíční základ, z něhoţ bude platit na pojištění pojistné, minimální výše je však korun českých. 18 Zákon o nemocenském pojištění rovněţ pamatuje na osoby pečující a pěstouny, kterým vzniká pojištění dnem, od kterého náleţí odměna pěstouna podle zákona o sociálně právní ochraně dětí a končí dnem, od kterého tato odměna nenáleţí Tamtéţ. str Schmied, Z., Vlasák, F.: Náhrada mzdy a nemocenské zaměstnance při dočasné pracovní neschopnosti nebo karanténě. str

17 5. DÁVKY NEMOCENSKÉHO POJIŠTĚNÍ Mezi dávky nemocenského pojištění patří: a) Nemocenské b) Peněţitá pomoc v mateřství c) Ošetřovné d) Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství Obecnými podmínkami nároku na dávku je především to, ţe je osoba účastna na nemocenském pojištění v době, kdy došlo k pojištěné události, nebo se na ni vztahuje ochranná lhůta. Ochranná lhůta je doba od skončení zaměstnání, k níž se přistupuje tak, jako by v ní trvala účast na NP. Vznikla-li pracovní neschopnost v ochranné lhůtě, anebo v ochranné lhůtě nastoupí bývalý pojištěnec na PPM (peněžitá pomoc v mateřství- pozn. autora), vznikne nárok na nemocenské nebo na PPM při splnění ostatních podmínek nároku na dávku. Z ochranné lhůty nenáleží ošetřovné a VPTM (vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství- pozn. autora). 20 Ochranná lhůta činí u ţen, u kterých zaniklo pojištění v těhotenství, 180 kalendářních dnů ode dne zániku pojištění. Ochranná lhůta neplyne: a. z pojištěné činnosti poţivatele starobního důchodu nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně, b. z dalšího zaměstnání uvedeného v 14 odst. 3, c. z dalšího zaměstnání sjednaného jen na dobu dovolené v jiném zaměstnání, d. ze zaměstnání malého rozsahu, e. ze zaměstnání, které sjednal pojištěnec, který je ţákem nebo studentem, pokud doba zaměstnání spadá výlučně do období školních prázdnin nebo prázdnin, f. v případě, ţe pojištění odsouzeného nebo osoby ve výkonu zabezpečovací detence skončí v době jejich útěku z místa výkonu trestu odnětí svobody nebo zabezpečovací detence 20 Ţeníšková, M., Přib, J.: Zákon o nemocenském pojištění od s komentářem a příklady. str

18 g. ze zaměstnání zaměstnance činného na základě dohody o provedení práce. 21 Pokud osoba vykonává více zaměstnání, ve kterých je účastna na nemocenském pojištění, je pojištěna z kaţdé činnosti zvlášť, ale dávka se vyplácí jen jedna. Pojištěnec tak nemusí být uznán práce neschopným ve všech svých zaměstnáních, můţe nastat situace, kdy bude schopen některé ze zaměstnání nadále vykonávat, můţe tedy chodit do zaměstnání a tím neporušuje stanovený léčebný reţim Nárok na dávku a na výplatu dávky Nárok na dávku obecně vzniká dnem podmínek vzniku u jednotlivých dávek v systému nemocenského pojištění. Nárok na výplatu dávky vzniká jednak splněním podmínek stanovených zákonem u jednotlivých dávek a zároveň poţádáním o tuto dávku. Bez toho, aby si osoba o dávku poţádala, nemůţe jí být dávka vyplacena. Nárok na výplatu dávky zaniká uplynutím tří let a to ode dne, ve kterém dávka nebo její část náleţela. Tato lhůta však neplyne v době, kdy se vede řízení o dávce a po dobu, po kterou fyzické osobě, která musela mít opatrovníka, nebyl opatrovník určen. 23 Pojištěnec se rovněţ můţe vzdát i nároku na dávku, není tedy jeho povinností dávku nutně čerpat. Toto však musí učinit písemným prohlášením podaným plátci dávky a musí v něm být uveden den, od kterého se vzdává dávky. Pojištěnka, která dítě porodila, se však můţe vzdát peněţité pomoci v mateřství nejdříve po uplynutí čtrnácti týdnů podpůrčí doby, a ne dříve neţ uplyne šest týdnů ode dne porodu. Je nutné mít zde na paměti, ţe ţena má nárok na peněţitou pomoc v mateřství od osmého aţ šestého týdne před předpokládaným termínem porodu. Nároku na dávku se však nedá vzdát zpětně, tedy za období, za které jiţ dávka byla vyplacena a rovněţ i dávek, ze kterých jsou prováděny sráţky podle správního nebo soudního rozhodnutí nebo podle dohody o sráţkách. 21 Viz ust. 15odst. 4 zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění. In ÚZ 1014 Sociální pojištění Praha: Sagit, ISBN Arnoldová, A.: Sociální zabezpečení I. str Viz ust. 46 zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů. In ÚZ 1014 Sociální pojištění

19 Dávky jsou určeny pouze pro pojištěnce, kterému jsou dále vypláceny, nelze je tedy podstoupit ani dát do zástavy jiné osobě. Pokud však zemřel pojištěnec po vzniku nároku na dávku, přechází tento nárok na výplatu jejich částí, které ještě nebyly vyplaceny postupně manţelovi, dětem, rodičům, pokavaď ţili ve společné domácnosti v době jeho smrti. Pokud pojištěnec neuplatnil nárok na výplatu dávky, vstupují výše uvedené osoby do správního řízení a mohou o dávku poţádat. 24 Pokud se zjistí, ţe nárok na dávku zanikl, dávka se odejme a to ode dne následujícím po dni, ve kterém uplynulo období, na které byla vyplacena. Pokud se zjistí, ţe dávka byla přiznána, nebo vyplacená v niţší částce, a rovněţ pokud byla neprávem odepřena nebo přiznána od pozdějšího data neţ měla být, pak se dávka zvýší nebo přizná ode dne, ve kterém jí náleţela v dané výši. Pokud byla dávka vyplacena ve vyšší částce, byla přiznána nebo se vyplácí neoprávněně, dávka se sníţí nebo odejme a její výplata se zastaví a to vše ode dne následujícího po dni, jímţ uplynulo období, za které jiţ byla vyplacena. V nemocenském pojištění platí, ţe nárok je v tomto sytému pouze na jednu dávku, nikoli tedy na více dávek současně. Před všemi dávkami v tomto systému má přednost peněţitá pomoc v mateřství, dále nemocenské má přednost před ošetřovným Nemocenské První dávkou, kterou se budu ve své práci zabývat, je nemocenské. Nemocenské řeší pojistnou událost, která se týká krátkodobého onemocnění, úrazu, nebo nařízené karantény. Jedná se o událost, kterou je moţné během aktivního ţivota zaměstnance očekávat a stát ji povaţuje za důleţitou v rámci pojistného systému řešit. Je nutné, aby osobám, které z důvodu nemoci, úrazu nebo nařízené karantény, byla kompenzována ztráta na výdělku. Důleţitým bodem je rovněţ i poskytování nemocenského v případě nařízení karantény, kdy se takovýmto způsobem, zabraňuje šíření epidemií v populaci Podmínky nároku na nemocenské Nárok na nemocenské je přiznán, pokud jsou splněny následující podmínky: a) Byl uznán dočasně práce neschopným nebo mu byla nařízena karanténa 24 ust. 51 zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění. In ÚZ 1014 Sociální pojištění Kolektiv autorů. Abeceda mzdové účetní str

20 b) Pokud trvá pracovní neschopnost déle jak 14 dní c) Pokud je osoba pojištěna nebo se na ni vztahuje ochranná lhůta Nárok na nemocenské nemá osoba, která si úmyslně přivodila pracovní neschopnost, dále které vznikl v době dočasné pracovní neschopnosti nárok na starobní důchod a u osoby, u které vznikla pracovní neschopnost nebo karanténa v době útěku z místa vazby nebo z místa výkonu odnětí svobody nebo z místa výkonu zabezpečovací detence. 26 Za úmyslné přivození pracovní neschopnosti můţeme vnímat takové situace, mezi které patří účast ve rvačce nebo takové chování, které můţe vést například k vyplácení pojistných dávek ze systému úrazového pojištění. Nelze tam však zahrnout přivození například úrazu, který vznikl z nedbalosti. U osob, které jsou samostatně výdělečně činné, musí být účast na nemocenském pojištění alespoň tři měsíce, přičemţ splnění podmínky nároku na nemocenské se zjišťuje ke dni vzniku pracovní neschopnosti nebo karantény. 27 Nárok na nemocenské uplatňuje pojištěnec tak, ţe zašle svému zaměstnavateli od svého ošetřujícího lékaře, který jeho pracovní neschopnost uznal a to na předepsaném formuláři Rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti. Zaměstnavatel je pak povinen příslušné podklady nutné pro výplatu nemocenského, zaslat na místně příslušnou okresní správu sociálního zabezpečení, případně sluţebnímu orgánu. Ošetřující lékař můţe určit za dobu vzniku pracovní neschopnosti i dřívější den, neţ ve kterém za ním přišel pojištěnec, ovšem nejdříve tři kalendářní dny. Během trvání pracovní neschopnosti dodrţuje pojištěnec stanovený reţim, chodí na pravidelné prohlídky k ošetřujícímu lékaři, dle jeho určení. Kontrolu nad dodrţováním reţimu provádí příslušná okresní správa sociálního zabezpečení Podpůrčí doba u nemocenského Podpůrčí doba dle 26 zákona o nemocenském pojištění u nemocenského začíná běţet od patnáctého dne od samotného vzniku pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény. Tato právní úprava je od , kdy do této doby podpůrčí doba začala běţet aţ od dvacátého druhého dne vzniku pracovní neschopnosti. Do této doby od čtvrtého dne platí náhradu mzdy u pracovní neschopnosti zaměstnance zaměstnavatel. Podpůrčí doba trvá aţ do skončení 26 Viz ust. 25 zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů. In ÚZ 1014 Sociální pojištění Ţeníšková, M., Přib, J.: Zákon o nemocenském pojištění od s komentářem a příklady. str

21 pracovní neschopnosti nebo karantény, nejdéle však 380 dní od jejího vzniku. Podpůrčí dobu povaţujeme dobu, ve které má osoba v pracovní neschopnosti nárok na výplatu nemocenského. Do podpůrčí doby se u nemocenského započítávají předchozí období PN (pracovní neschopnosti- pozn. autora) od prvního dne trvání PN bez ohledu na to, zda byly za dny PN poskytována náhrada mzdy nebo nemocenské, anebo náhrada mzdy a nemocenské nenáležely například proto, že si zaměstnanec způsobil PN úmyslně. Skutečnost, že PN vznikla následkem pracovního úrazu nebo nemoci z povolání, nemá již žádný vliv na její zápočet do podpůrčí doby; dny PN uvedených důvodů se také nezapočítávají do podpůrčí doby. 28 Do této doby se však nezapočítává nařízená karanténa. Do podpůrčí doby se tak započítávají doby předchozí pracovní neschopnosti a to pokud spadají do období 380 dnů před vznikem další pracovní neschopnosti. Toto platí i v případech, kdy se jedná o různé důvody pracovní neschopnosti. Nezapočítávají se kalendářní dny pracovní neschopnosti v případě, kdy pojištěná událost trvala alespoň 190 dní do skončení poslední dočasné pracovní neschopnosti. 29 Pokud dojde k uplynutí podpůrčí doby, pak dle 27 zákona o nemocenském pojištění se nemocenské vyplácí na základě ţádosti pojištěnce po dobu stanovenou v rozhodnutí orgánu nemocenského pojištění (tedy buďto okresní správy sociálního zabezpečení nebo sluţebního orgánu) a to podle vyjádření lékaře orgánu nemocenského pojištění, které vyplácí nemocenské (tedy České správy sociálního zabezpečení) a to v případě, kdy lze očekávat, ţe v krátké době dojde k pozitivní změně zdravotního stavu pojištěnce, nejdéle však v době 350 dní, které začínají běţet po uplynut podpůrčí doby, tedy 380 dnů od doby vzniku pracovní neschopnosti. Celkově se tedy jedná o 730 dní. Ţádost o prodlouţení podpůrčí doby by neměla být podána dříve neţ 30 dní před vyčerpáním podpůrčí doby a po uplynutí podpůrčí doby musí být podána do třech měsíců. Vyčerpání podpůrčí doby neznamená ukončení pracovní neschopnosti. Zaměstnanec by se měl uţ v době před uplynutím podpůrčí doby rozhodnout, zda bude ještě práce schopen, a tedy poţádá o zvýšení podpůrčí doby, nebo poţádá například o invalidní důchod Tamtéţ. str Kolektiv autorů. Abeceda mzdové účetní str Ţeníšková, M., Přib, J. Zákon o nemocenském pojištění od s komentářem a příklady. str

22 5.2.3 Výše nemocenského Výše nemocenského za kalendářní den činí dle 29 zákona o nemocenském pojištění 60% denního vyměřovacího základu a oproti minulým úpravám není vázána na dobu trvání pracovní neschopnosti a zůstává tedy konstantní. Výše nemocenského za kalendářní den činí 50 % stanoveného v 29 zákona o nemocenské pojištění, jestliţe si pojištěnec přivodil dočasnou pracovní neschopnost: a. zaviněnou účastí ve rvačce; rvačkou se zde rozumí vzájemné napadení či fyzický střet dvou nebo více osob, nejde-li o sebeobranu nebo pomoc napadenému, pokud se nejedná o případ uvedený v písmenu c), b. jako bezprostřední následek své opilosti nebo zneuţití omamných prostředků nebo psychotropních látek, nebo c. při spáchání úmyslného trestného činu nebo úmyslně zaviněného přestupku. 31 Pokud zaměstnanec pro zaměstnavatele odvede v době své pracovní neschopnosti práci, rovněţ dochází ke sníţení nemocenského a to tak, jak je uvedeno v předešlém případě a to na 50%. Určitá změna je u osob, které poţívají starobní důchody, nebo jsou invalidní ve třetím stupni. Této skupině osob se nemocenské vyplácí od patnáctého kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti (karantény) po dobu nejvýše sedmdesát kalendářních dnů, nejdéle však do dne, jímţ končí pojištěná činnost Peněţitá pomoc v mateřství Peněţitá pomoc v mateřství se netýká pouze ţen, jak by se z pojmenování této dávky dalo odvodit, ale rovněţ i otec dítěte nebo manţel ţeny můţe být příjemcem této dávky, a to z nejrůznějších důvodů, ať jiţ se jedná o nemoc, kdy matka není schopna se o dítě postarat, tak rovněţ i úmrtí matky dítěte Nárok na peněţitou pomoc v mateřství Nárok na peněţitou pomoc v mateřství má dle 32 odst. 1 zákona č. 187/2006 Sb. o nemocenském pojištění: 31 Viz ust. 31 zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů. In ÚZ 1014 Sociální pojištění

23 a) pojištěnka, která porodila dítě; před porodem má v době nejdříve od počátku osmého týdne před očekávaným dnem porodu nárok na peněţitou pomoc v mateřství těhotná pojištěnka, b) pojištěnec, pokud převzal dítě do péče nahrazující péči rodičů na základě rozhodnutí příslušného orgánu, c) pojištěnec, který pečuje o dítě, jehoţ matka zemřela, d) pojištěnec, který o dítě pečuje a je otcem dítěte nebo manţelem ţeny, která dítě porodila, pokud matka dítěte nemůţe nebo nesmí o dítě pečovat pro závaţné dlouhodobé onemocnění, pro které byla uznána dočasně práce neschopnou [ 57 odst. 1 písm. e)] nebo pro které bylo vystaveno potvrzení podle 67 písm. d), a nemá nárok na výplatu peněţité pomoci v mateřství e) pojištěnec, který pečuje o dítě a je otcem dítěte nebo manţelem ţeny, která dítě porodila, pokud s matkou dítěte uzavřel písemnou dohodu, ţe bude pečovat o dítě; tuto dohodu lze uzavřít s účinkem na dobu nejdříve od počátku sedmého týdne po porodu dítěte a na dobu nejméně sedm kalendářních dnů po sobě jdoucích. Dohoda o převzetí dítěte musí obsahovat identifikační údaje matky, otce a dítěte a dále vyjádření, ţe na základě dohody s otcem dítěte jej předává do péče od uvedeného dne. Podpis matky musí být ověřen a to buď na okresní správě sociálního zabezpečení, nebo ověřen na obecním úřadě případně u notáře. Podpis otce ověřen být nemusí. Musí však být zřejmé, z rodného listu či jiného dokladu, ţe muţ je opravdu otcem daného dítěte. Den převzetí dítěte do péče otce uvedený v dohodě, nesmí předcházet dnu ověření podpisu u matky. 33 Ţena se tedy můţe vzdát peněţité pomoci v mateřství a nárok na dávku si můţe uplatnit manţel nebo otec dítěte, ale nejdříve po uplynutí šesti týdnů po porodu. Zaměstnanec ţádá o peněţitou pomoc v mateřství u svého zaměstnavatele, musí zde být podepsána jiţ výše uvedená dohoda Podpůrčí doba u peněţité pomoci v mateřství Podpůrčí doba, tedy doba, ve které je nárok na vyplácení peněţité pomoci v mateřství, činí 28 týdnů, pokud ţena porodila jedno dítě, pokud se ţeně narodily dvě a více dětí, pak podpůrčí doba se zvyšuje na 37 týdnů, 22 týdnů se mateřská poskytuje u osob uvedených výše 33 Ţeníšková, M., Přib, J. Zákon o nemocenském pojištění od s komentářem a příklady. Str Kolektiv autorů. Abeceda mzdové účetní Str

24 pod písmeny b) aţ e) a zvyšuje se u nich na 31 týdnů, pokud pečují o dvě a více dětí. Po této době osoba musí poţádat o jinou dávku a to v rámci státní sociální podpory, kdy se jedná o rodičovský příspěvek, který je poskytován aţ do věku čtyř let dítěte, záleţí na ţadateli, jak rychlé čerpání si sám určí. Nástup na peněţitou pomoc v mateřství bývá 6 aţ 8 týdnů před očekávaným dnem porodu, od této doby má rovněţ těhotná zaměstnankyně i nárok dle zákoníku práce na mateřskou dovolenou, jelikoţ ukončení zaměstnání je ţádoucí jak pro ţenu, tak i její dítě, nelze to však nařídit. 35 Pokud si pojištěnka neurčí sama nástup na mateřskou dovolenou, pak nastává nástup a nárok na výplatu peněţité pomoci v mateřství 6 týdnů před očekávaným termínem jejího porodu Podmínky doby pojištění pro nárok na peněţitou pomoc v mateřství Potřebnou podmínkou pro poskytnutí peněţité pomoci v mateřství, je účast pojištěnce nejméně po dobu 270 kalendářních dní na sociálním pojištění v posledních dvou letech přede dnem nástupu pojištěnce na mateřskou dovolenou. Do této doby se rovněţ započítává i doba studia na střední, vyšší odborné a vysoké škole, která je povaţována za soustavnou přípravu na budoucí povolání a to však v případě úspěšného dokončení tohoto studia. Rovněţ se do doby započítává i doba pobírání invalidního důchodu, a to v jeho třetím stupni, pokud byl tento důchod odňat a po odnětí tohoto důchodu vznikla, popřípadě dále trvala pojištěná činnost. 37 Pokud osoba nesplňuje podmínky nároku na peněţitou pomoc v mateřství z důvodu nesplnění potřebné doby sociálního pojištění, tuto situaci řeší dávka státní sociální podpory- rodičovský příspěvek, kdy rodiči dítěte a případně jiné osobě je vyplácena dávka ve výši 7600 korun českých a to v prvních devíti měsících a poté mu je vyplácen rodičovský příspěvek ve výši 3800 korun českých a to aţ do čtyř let věku dítěte. 38 U pojištěnky, která porodila, nesmí být dle 35 zákona o nemocenském pojištění, podpůrčí doba u peněţité pomoci v mateřství kratší neţ 14 týdnů a nesmí skončit před uplynutím 6 týdnů ode dne porodu. 35 Ţeníšková, M., Přib, J. Zákon o nemocenském pojištění od s komentářem a příklady. str Kolektiv autorů. Abeceda mzdové účetní str Arnoldová, A. Sociální zabezpečení I. str Viz ustanovení 30 zákona č.117/1995, o státní sociální podpoře. 24

25 Pokud dítě během podpůrčí doby zemře, pak se ještě další dva týdny ode dne smrti dítěte vyplácí peněţitá pomoc v mateřství. Rovněţ můţe dojít i k přerušení výplaty peněţité pomoci v mateřství a to z důvodu například hospitalizace dítěte, zaměstnání rodiče, který je příjemcem dávky nebo pokud rodič nemůţe se o dítě postarat z důvodu závaţného onemocnění. Pokud tyto důvody pominou, dojde k obnovení vyplácení dávky. Výše peněţité pomoci v mateřství činí 70% denního vyměřovacího základu. 5.4 Ošetřovné Další dávkou v rámci nemocenského pojištění je ošetřovné. Ošetřovné řeší nepříznivý zdravotní stav v rodině, a to jak u dítěte, tak rovněţ i jiného člena domácnosti, jehoţ zdravotní stav nezbytně vyţaduje ošetřování jinou fyzickou osobou. I tuto událost vnímá stát jako významnou a nutnou ji řešit. Dalo by se moţná i vyvodit, ţe ošetřovné má motivovat rodiče, především ţeny, aby nastoupily do zaměstnání a i tak měly moţnost se v případě nemoci dítěte o dítě postarat Nárok na ošetřovné Nárok na ošetřovné má zaměstnanec, který nemůţe vykonávat práci a to z níţe uvedených důvodů, které jsou obsaţeny v 39 odst. 1 zákona č. 187/2006 Sb. o nemocenském pojištění: a) ošetřování 1. dítěte mladšího 10 let, pokud toto dítě onemocnělo nebo utrpělo úraz, nebo 2. jiného člena domácnosti, jehoţ zdravotní stav z důvodu nemoci nebo úrazu vyţaduje nezbytně ošetřování jinou fyzickou osobou, nebo členky domácnosti, která porodila, jestliţe její stav v době bezprostředně po porodu vyţaduje nezbytně ošetřování jinou fyzickou osobou, nebo b) péče o dítě mladší 10 let, protoţe 1. školské zařízení nebo zvláštní dětské zařízení, popřípadě jiné obdobné zařízení pro děti, v jehoţ denní nebo týdenní péči dítě jinak je, nebo škola, jejímţ je ţákem, jsou uzavřeny z nařízení příslušného orgánu z důvodu havárie, mimořádného opatření při epidemii nebo jiné nepředvídané události, 25

26 2. dítě nemůţe být pro nařízenou karanténu v péči školského zařízení nebo zvláštního dětského zařízení, popřípadě jiného obdobného zařízení pro děti, v jehoţ, denní nebo týdenní péči dítě jinak je, nebo docházet do školy, nebo 3. fyzická osoba, která jinak o dítě pečuje, onemocněla, utrpěla úraz, nastaly u ní situace uvedené v 57 odst. 1 písm. b) nebo c), porodila nebo jí byla nařízena karanténa, a proto nemůţe o dítě pečovat. Další podmínkou pro poskytnutí ošetřovného je, ţe osoba, která je ošetřovaná, ţije se zaměstnancem v jedné domácnosti, to ovšem neplatí, pokud se jedná o dítě mladší neţ deset let, u kterého dochází k ošetřování jeho rodičem, který neţije s dítětem ve stejné domácnosti. Nárok na ošetřovné rovněţ není v případě, ţe by na ošetřovanou osobu jiná osoba pobírala peněţitou pomoc v mateřství, nebo rodičovský příspěvek. Toto však neplatí, pokud sama tato osoba, která pobírá výše uvedené dávky, sama onemocněla nebo utrpěla úraz, porodila nebo jí byla nařízena karanténa a z tohoto důvodu není schopna se o dítě postarat. Osobám, které ţijí v jedné domácnosti, je umoţněno jednou se vystřídat v tomtéţ případě ošetřování. Toto vystřídání neznamená, ţe by celkově na tuto jednu stejnou událost náleţelo ošetřovné v délce osmnácti dnů, nýbrţ v průběhu ošetřování se mohou vystřídat, ale je zachována podpůrčí doba. Ošetřovné se nevztahuje na to, pokud ošetřovaná osoba má jinou diagnózu, stále by se uplatnilo jen jednou, ale v případě jiného případu, například tedy ţe by byla nařízena karanténa, náleţelo by ošetřovné znovu. Nárok na ošetřovné dle 39 odst. 5 zákona č. 187/2006 Sb. o nemocenském pojištění nemají: a) příslušníci, b) zaměstnanci činní na základě dohody o pracovní činnosti a zaměstnanci činní na základě dohody o provedení práce, c) domáčtí zaměstnanci, d) dobrovolní pracovníci pečovatelské sluţby, e) odsouzení ve výkonu trestu odnětí svobody zařazení do práce a osoby ve výkonu zabezpečovací detence zařazené do práce, f) pojištěnci, kteří jsou ţáky nebo studenty, ze zaměstnání, které spadá výlučně do období školních prázdnin nebo prázdnin, 26

27 g) zaměstnanci, účastní pojištění z důvodu výkonu zaměstnání malého rozsahu, h) zahraniční zaměstnanci, i) členové kolektivních orgánů právnické osoby Příslušníci ozbrojených sborů však mají nárok na ošetřovné a to v plné výši jejich příjmu, ten je však obsaţen ve sluţebním zákoně. 39 Osoby samostatně výdělečně činné rovněţ nemají nárok na ošetřovné Podpůrčí doba u ošetřovného Podpůrčí doba činí nejdéle devět kalendářních dnů a šestnáct kalendářních dnů, pokud se jedná o osamělého zaměstnance, který má ve své péči alespoň jedno dítě ve věku do šestnácti let a nedokončilo povinnou školní docházku. Podpůrčí doba se započíná od prvního dne potřeby ošetřování. Pokud došlo k potřebě ošetřování dnem, kdy zaměstnanci skončila směna, započíná se podpůrčí doba aţ od druhého dne. 40 Výše ošetřovného činí 60% denního vyměřovacího základu. 5.5 Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství Vyrovnávací příspěvek je poslední dávkou nemocenského pojištění, která řeší sníţení mzdy u zaměstnankyně, která já těhotná a která kvůli této nastalé situaci byla převedena na jinou práci a z tohoto důvodu u ní došlo ke sníţení jejího příjmu Nárok na vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství Nárok na dávku dle 42 zákona o nemocenském pojištění má: a) Těhotná zaměstnankyně, která je převedena na jinou práci, protoţe práce, kterou předtím konala, je zakázána těhotným ţenám, nebo podle rozhodnutí ošetřujícího lékaře ohroţuje její těhotenství, b) zaměstnankyně, která je v období do konce devátého měsíce po porodu převedena na jinou práci, protoţe práce, kterou předtím konala, je zakázána matkám do konce devátého měsíce po porodu nebo podle rozhodnutí ošetřujícího lékaře ohroţuje její zdraví nebo mateřství, 39 Arnoldová, A.: Sociální zabezpečení I. str Viz ust. 40 zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů. 27

28 c) zaměstnankyně, která kojí a je převedena na jinou práci, protoţe práce, kterou předtím konala, je zakázána kojícím ţenám nebo podle rozhodnutí ošetřujícího lékaře ohroţuje její zdraví nebo schopnost kojení, d) těhotná příslušnice, příslušnice do konce devátého měsíce po porodu nebo příslušnice, která kojí, jestliţe byla odvolána z dosavadního sluţebního místa, neboť to vyţaduje její bezpečnost a ochrana zdraví při práci, a byla ustanovena na jiné sluţební místo a to v případech, pokud dosahuje bez svého vlastního zavinění niţšího příjmu, neţ toho, na který dosahovala před převedením na jinou práci. Nepřihlíţí se ke sníţení započitatelného příjmu z důvodu kratší pracovní doby. 41 Nárok na příspěvek nemá osoba samostatně výdělečně činná. Nárok na vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství má i zaměstnankyně nebo příslušnice, která je činná v uměleckém oboru, pokud je převedena na jinou práci, protoţe z důvodu těhotenství nemůţe veřejně vystupovat. Práce, které jsou těhotným ţenám do konce devátého měsíce po porodu nebo kojícím ţenám zakázány, jsou vyjmenovány ve vyhlášce č. 288/2003 Sb. Zákon pamatuje i na to, ţe by zaměstnavatel nezměnil samotné pracovní místo, ale pouze by eliminoval dopady na těhotnou zaměstnankyni, proto zákon je vydefinován jako převedení na jiné pracovní místo i změnu pracovních podmínek. Převedením na jiné pracovní místo nebo sluţbu se dle 42 zákona o nemocenském pojištění rozumí rovněţ i úprava pracovních podmínek a to tak, ţe dojde ke sníţení objemu poţadované práce a pracovního tempa, nebo i zproštění od výkonu některých prací, kterými se odstraní příčiny, na základě kterých je tato práce pro zaměstnankyni zakázána, dále přeloţením výkonu práce do jiného místa práce nebo na jiné pracoviště, protoţe na dosavadním pracovišti je těmto ţenám práce zakázána, nebo pokud je ve zproštění noční práce. Nárok na vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství nemá ţena: a) činná na základě dohody o provedení práce 41 Viz ust. 42 zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů 28

29 b) odsouzena ve výkonu trestu odnětí svobody zařazena do práce nebo je zařazena do práce ve výkonu zabezpečovací detence c) která vykonává práci malého rozsahu d) která vykonává dobrovolnici pečovatelské sluţby e) která je ţákyní nebo studentkou, pokud její zaměstnání spadá jen do období školních prázdnin f) která je zahraničním zaměstnancem g) která je členkou kolektivních orgánu právnických osob Podpůrčí doba u vyrovnávacího příspěvku v těhotenství a mateřství Vyrovnávací příspěvek je vyplácen za kalendářní dny, ve kterých byla zaměstnankyně převedena na jinou práci, těhotné zaměstnankyni se příspěvek vyplácí nejdéle do počátku šestého týdne před očekávaným porodem. Po tomto datu si zaměstnankyně musí podat ţádost o peněţitou pomoc v mateřství. Příspěvek se ale nevyplácí, pokud zaměstnankyně byla uznána za dočasně práce neschopnou, dále ošetřovala dítě mladší deseti let nebo ošetřovala jiného člena domácnosti a bylo ji tak vypláceno ošetřovné, měla pracovní volno bez náhrady příjmu, za který ji nenáleţel plat, měla neomluvenou nepřítomnost v práci, byla účastnicí stávky, nebo byla na mateřské nebo rodičovské dovolené Výše vyrovnávacího příspěvku v těhotenství a mateřství Vyrovnávací příspěvek se stanovuje jako rozdíl mezi denním vyměřovacím základem ke dni převedení zaměstnankyně na jinou práci a průměrem jejich započitatelných příjmů připadajících na jeden kalendářní den v jednotlivých kalendářních měsících po tomto převedení. Průměr započitatelných příjmů se vypočítá tak, ţe se dosaţený příjem za jednotlivý kalendářní měsíc vydělí počtem kalendářních dnů v tomto měsíci s výjimkou dnů, za které se vyrovnávací příspěvek nevyplácí. Stejně se postupuje, kdyţ k převedení na jinou práci dojde v průběhu kalendářního měsíce. 29