Bakalářská práce DÁVKY NEMOCENSKÉHO POJIŠTĚNÍ ZAMĚSTNANCŮ

Transkript

1 Právnická fakulta Masarykovy university Katedra pracovního práva a sociálního zabezpečení Bakalářská práce DÁVKY NEMOCENSKÉHO POJIŠTĚNÍ ZAMĚSTNANCŮ Sickness Insurance Contributions of Employees Soňa Poláchová, DiS. 2010

2 Děkuji vedoucí práce JUDr. Daně Hrabcové, PhD., za odborné vedení a vzácné rady při zpracování bakalářské práce Dávky nemocenského pojištění zaměstnanců. 2

3 Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci na téma Dávky nemocenského pojištění zaměstnanců zpracovala sama. Veškeré prameny a zdroje informací, které jsem pouţila k sepsání této práce, byly citovány v poznámkách pod čarou a jsou uvedeny v seznamu pouţitých pramenů a literatury. Podpis 3

4 Obsah Úvod Vymezení základních pojmů, pramenů a principů právní úpravy nemocenského pojištění Nemocenské pojištění zaměstnanců Orgány nemocenského pojištění Příslušnost orgánů nemocenského pojištění Věcná příslušnost Místní příslušnost Úkoly a oprávnění orgánů nemocenského pojištění Úkoly okresní správy sociálního zabezpečení Úkoly České správy sociálního zabezpečení: Úkoly služebních orgánů: Úkoly Ministerstva práce a sociálních věcí: Oprávnění orgánů nemocenského pojištění Účast na pojištění Fyzické osoby Zahraniční zaměstnanec Krátkodobé zaměstnání a zaměstnání malého rozsahu Podmínky účasti na nemocenském pojištění Vznik, zánik a přerušení pojištění Dávky nemocenského pojištění zaměstnanců Podmínky nároku na dávky a jejich výplatu Výše dávky Denní vyměřovací základ Rozhodné období Vyloučené dny Redukce Karenční doba Náhrada mzdy Výše náhrady mzdy Nemocenské Nárok na nemocenské Podpůrčí doba u nemocenského Výše nemocenského

5 3.6. Peněžitá pomoc v mateřství Nárok na peněžitou pomoc v mateřství Podpůrčí doba u peněžité pomoci v mateřství Výše peněžité pomoci v mateřství Ošetřovné Nárok na ošetřovné Podpůrčí doba u ošetřovného Výše ošetřovného Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství Nárok na vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství Podpůrčí doba u vyrovnávacího příspěvku v těhotenství a mateřství Výše vyrovnávacího příspěvku v těhotenství a mateřství Výplata dávek nemocenského pojištění Závěr Resumé Použitá literatura a prameny

6 Úvod Tématem mé bakalářské práce jsou Dávky nemocenského pojištění zaměstnanců. Toto téma jsem si vybrala, protoţe jsem zaměstnancem České správy sociálního zabezpečení. Problematika nemocenského pojištění je dle mého názoru zajímavá a od prošla mnoha změnami. Ve své práci se zaměřím hlavně na jednotlivé dávky nemocenského pojištění. Práce je psaná dle právní úpravy platné od zákona 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění s přihlédnutím ke změnám, které od účinnosti tohoto zákona nastaly. V první části své práce vymezím základní pojmy v nemocenském pojištění. Mezi tyto pojmy patří orgány nemocenského pojištění, jejich úkoly a oprávnění, dále účastníci nemocenského pojištění, krátkodobé zaměstnání a zaměstnání malého rozsahu a také podmínky vzniku, zániku a přerušení pojištění. V druhé části práce se budu věnovat jednotlivým dávkám nemocenského pojištění. Tyto dávky jsou nemocenské, ošetřovné, peněţitá pomoc v těhotenství a mateřství a vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství. Rozeberu podmínky nároku na tyto dávky, jejich výši a také podpůrčí dobu u kaţdé z těchto dávek. Z důvodu změn, které nastaly s účinností zákona 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění povaţuji za nutné také rozebrat karenční dobu a náhradu mzdy v prvních 14 dnech pracovní neschopnosti zaměstnanců. 6

7 1. Vymezení základních pojmů, pramenů a principů právní úpravy nemocenského pojištění Systém nemocenského pojištění je významnou sloţkou sociálního pojištění, která je určena k finančnímu zabezpečení osob v případě tzv. krátkodobých sociálních událostí (tzn. nemoc, úraz, těhotenství a mateřství. Nemocenské pojištění je určeno hlavně ekonomicky činným osobám za podmínek stanovených zákonem. Nemocenské pojištění bylo v Čechách zavedeno v roce Tehdy se vycházelo z těchto principů: všeobecnost pojištění nemocenského pojištění byli od počátku účastni dělníci a provozní úředníci zaměstnaní prakticky ve všech hospodářských odvětvích, obligatornost pojištění nemocenské pojištění zaměstnanců mělo nucenou povahu občané, na které se zákon vztahoval, byli pojištěni nezávisle na své vůli nebo na vůli svého zaměstnavatele, solidarita v rámci systému byli pojištěnci, které nepostihla sociální událost (např. neonemocněli), solidární s pojištěnci, které sociální událost postihla; pojištěnci s vyššími příjmy byli solidární s pojištěnci s příjmy niţšími, případně s pojištěnci bez příjmů, obligatornost nároků nárok na dávky byl od počátku konstruován typicky jako obligatorní při splnění stanovených podmínek vznikal přímo ze zákona bez ohledu na vůli nositele pojištění. V rámci moderní právní úpravy o nemocenském pojištění jsou tyto principy zachovány. Hlavními principy současné právní úpravy jsou: jednotnost systému bude jednotný pro všechny pojištěné osoby zaměstnance, příslušníky ozbrojených sborů i pro OSVČ, zvýšení spravedlnosti do výše nemocenského se více promítne výše příjmu, účinnější prostředky proti zneužívání bude lépe upraveno posuzování a uznávání pracovní neschopnosti, budou zavedeny vysoké pokuty za neplnění 7

8 povinností a bude moţno i odejmout oprávnění k uznávání pracovní neschopnosti, systém bude finančně neutrální neměl by zatěţovat státní rozpočet. 1 Z výše uvedeného plyne, ţe smyslem zákona o nemocenském pojištění je vybrat tolik, kolik se vyplatí na nemocenských dávkách, a to včetně výdajů k provádění nemocenského pojištění. S účinností 1. ledna 2009 jsou právní vztahy nemocenského pojištění upraveno zákonem č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů. Nový zákon o nemocenském pojištění nahradil zákon č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců. Mezi hlavní cíle nového zákona o nemocenském pojištění patří omezení zneuţívání dávek nemocenského pojištění. Nová právní úprava nemocenského pojištění patří mezi komplexní změny pro sociální oblast a trh práce. Hlavní důvod je motivovat občany k práci. Zákon č. 187/2006 Sb. obsahuje komplexní úpravu nemocenského pojištění, zahrnující okruh osob, které jsou účastny nemocenského pojištění (tzn. zaměstnanci, příslušníci ozbrojených sil a ozbrojených sloţek a osob samostatně výdělečně činných). Dále tento zákon upravuje nároky pojištěných osob, výši poskytovaných dávek, posuzování zdravotního stavu pro účely nemocenského pojištění, ale i organizační uspořádání nemocenského pojištění a řízení v tomto pojištění. K nejdůleţitějším změnám, které tato právní úprava přinesla, patří změna systému poskytování nemocenských dávek. Nemocenské dávky se od vyplácí aţ od 15. dne nemoci. Prvních 14 dnů nemoci poskytuje zaměstnavatel náhradu mzdy dle zákoníku práce. První tři dny jsou neplacené. V případě nařízené karantény se náhrada mzdy poskytuje od 1. dne této karantény. 1 viz PS schválila nový zákon o nemocenském pojištění [cit ]. Dostupné z: 8

9 Pojistné na nemocenské pojištění je upraveno zákonem č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů. V souvislosti s přijetím zákona č. 362/2009 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s návrhem zákona o státním rozpočtu České republiky pro rok 2010, dochází v oblasti nemocenského pojištění ke změnám ovlivňující výši dávek. Přijatá opatření mají platit pouze pro rok 2010 a jejich cílem je sníţení deficitu státního rozpočtu. 2 2 viz Ministerstvo práce a sociálních věcí [online], Nemocenské pojištění v roce 2010 [cit ]. Dostupné z: 9

10 2. Nemocenské pojištění zaměstnanců Nemocenské pojištění provádí stát prostřednictvím svých orgánů, kterými jsou 3 : okresní správy sociálního zabezpečení Česká správa sociálního zabezpečení Ministerstvo práce a sociálních věcí sluţební orgány. Mezi sluţební orgány patří: Ministerstvo obrany, Ministerstvo vnitra, Vězeňská sluţba České republiky, Generální ředitelství cel, Bezpečnostní informační sluţba, Úřad pro zahraniční styky a informace Orgány nemocenského pojištění Okresní správa sociálního zabezpečení je rozhodující orgán na úseku nemocenského pojištění, který rozhoduje o dávkách nemocenského pojištění, provádí nemocenské pojištění osob samostatně výdělečně činných a zaměstnanců organizací. Mezi jeho další povinnosti patří kontrola posuzování dočasné pracovní neschopnosti a dodrţování léčebného reţimu práce neschopných. Česká správa sociálního zabezpečení je orgán rozhodující ve druhém stupni v rámci nemocenského pojištění, vybírá pojistné na sociální zabezpečení a státní politiku zaměstnanosti, je řídícím orgánem pro okresní správy sociálního zabezpečení a vede registr pojištěnců. Plní úkoly dané mezistátními úmluvami o sociálním zabezpečení a podle koordinačních nařízení Evropské unie je styčným orgánem vůči zahraničním 3 viz PŘIB J., Nemocenské pojištění v praxi 2010 zákon s výkladem, GRADA Publishing a.s., 2010, str

11 institucím pro peněţité dávky v nemoci a mateřství, důchody a peněţité dávky v případě pracovních úrazů a nemocí z povolání. 4 Ministerstvo práce a sociálních věcí je nejvyšším orgánem v oblasti nemocenského pojištění, ale není však rozhodujícím orgánem. Ministerstvo práce a sociálních věcí kontroluje výkon státní správy v pojištění, řídí a kontroluje Českou správu sociálního zabezpečení, koordinuje a usměrňuje provádění pojištění ve vztahu k České správě sociálního zabezpečení a ke sluţebním orgánům a sleduje účelné vynakládání prostředků státu určených na pojištění Příslušnost orgánů nemocenského pojištění Věcná příslušnost Nemocenské pojištění provádějí: 5 1. okresní správy sociálního zabezpečení a Česká správa sociálního zabezpečení, pro zaměstnance dle 5 písm. a) bodech 1, 3, aţ 13 a 15, mimo pojištěnce, kteří vykonávají pojištěnou činnost ve vazbě a pojištěnce dle 5 písm. b), 2. Ministerstvo obrany pro vojáky z povolání, 3. Ministerstvo vnitra pro příslušníky Policie České republiky a příslušníky Hasičského záchranného sboru České republiky, 4. Vězeňská sluţba České republiky pro příslušníků Vězeňské sluţby České republiky, odsouzené ve výkonu trestu odnětí svobody zařazené do práce, osoby ve výkonu zabezpečovací detence zařazené do práce a pojištěnce vykonávajících pojištěnou činnost ve vazbě, 5. Generální ředitelství cel pro příslušníky Celní správy České republiky, 6. Bezpečnostní informační sluţba pro příslušníky bezpečnostní informační sluţby, 4 viz Česká správa sociálního zabezpečení [online], O ČSSZ [cit ]. Dostupné z: 5 viz ust. 82 zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů 11

12 7. Úřad pro zahraniční styky a informace pro příslušníky Úřadu pro zahraniční styky a informace. Vznikne-li nárok na dávku v ochranné lhůtě, pak se věcná příslušnost řídí dle pojištěné činnosti, ze které ochranná lhůta plyne Místní příslušnost Místní příslušnost okresní správy sociálního zabezpečení se řídí: sídlem zaměstnavatele sídlem mzdové účtárny, pokud není shodné se sídlem zaměstnavatele u osob samostatně výdělečně činných místem jejich trvalého pobytu nebo hlášeného pobytu. Pokud nemá osoba samostatně výdělečně činná trvalý pobyt ani hlášený pobyt na území České republiky, určuje se místní příslušnost podle místa výkonu samostatně výdělečné činnosti a v případě více míst výkonu je místně příslušná okresní správa sociálního zabezpečení, u které podle prohlášení osoby samostatně výdělečné převaţuje výkon její samostatné činnosti. Vznikne- li nárok na dávku v ochranné lhůtě, určuje se místní příslušnost jako by stále trvalo pojištění, ze kterého vznikl nárok na tyto dávky. Pokud nelze určit místní příslušnost okresní správy sociálního zabezpečení, stanoví ji Česká správa sociálního zabezpečení Úkoly a oprávnění orgánů nemocenského pojištění Úkoly okresní správy sociálního zabezpečení Mezi hlavní úkoly OSSZ patří rozhodování ve věcech v prvním stupni pojištění: 6 o vzniku, trvání a zániku pojištění, v případě sporu o účasti na pojištění, o přiznání dávek a jejich odnětí, o zastavení výplaty dávek a o změně výše dávek, o vrácení přeplatku na dávce, o výplatě nemocenského po uplynutí podpůrčí doby, 6 viz ust. 84 odst. 1 zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů 12

13 o ukončení dočasné pracovní neschopnosti nebo potřeby ošetřování v případech dle 75 odst. 1, o regresních náhradách, o správních deliktech, o stanovení zákazu dle 79 odst. 1 písm. c), o věcech uvedených v 80 dost. 1, v dalších případech stanovených tímto zákonem. Dále okresní správy sociálního zabezpečení: vyplácejí dávky ve stanovených termínech vydávají pojištěncům oznámení uvedená v 84 odst. 2 písmena c), vyhlašují výplatní termíny a lhůty pro úkony s nimi spojené vedou evidenci s pojenou s výplatou dávek, kontrolují dodrţování léčebného reţimu dočasně práce neschopných, poskytují ošetřujícím lékařům, zaměstnavatelům a pojištěncům bezplatně předepsané tiskopisy, předávají České správě sociálního zabezpečení údaje potřebné k vedení registru pojištěnců nemocenského pojištění a registru zaměstnavatelů, provádějí mnoho dalších úkonů uvedených v 84 zákona 187/2006 Sb Úkoly České správy sociálního zabezpečení: řídí a kontroluje okresní správy sociálního zabezpečení v oblasti pojištění, rozhoduje o odvolání v prvním stupni ve věcech pojištění, jedná před soudem v řízení o přezkoumání rozhodnutí ve věcech pojištění, vede registr pojištěnců, vede registr zaměstnavatelů, zajišťuje vydávání tiskopisů dle tohoto zákona a poskytuje je bezplatně subjektům, které je pouţívají, zajišťuje plnění úkolů vyplývajících z práva Evropských společenství a mezinárodních smluv Úkoly služebních orgánů: provádějí pojištění příslušníků a pojištění odsouzených osob, plní úkoly stanovené zákonem o nemocenském pojištění, mimo úkoly, které provádí sluţební útvary, věznice a ústavy pro výkon zabezpečovací detence, plní úkoly uvedené v 84 odst. 2 písm. a), g), j), n) a o) zákona č. 187/2006 Sb., vedou registr sluţebních útvarů 13

14 vedou registr pojištěnců příslušníků a odsouzených osob, kontrolují plnění povinností sluţebních útvarů v pojištění, plní úkoly dle 84 odst. 3 písm. a) aţ i), tyto můţe plnit pouze lékař a dle 85 odst. 1 písm. c) a g) zákona č. 187/2006 Sb Úkoly Ministerstva práce a sociálních věcí: řídí a kontroluje výkon státní správy v pojištění koordinuje a usměrňuje provádění pojištění ve vztahu k České správě sociálního zabezpečení a ke sluţebním orgánům, řídí a kontroluje Českou správu sociálního zabezpečení při provádění pojištění, sleduje účelné vynakládání prostředků státu určených na pojištění Oprávnění orgánů nemocenského pojištění Základní oprávnění orgánů nemocenského pojištění potřebná k provádění nemocenského pojištění jsou vymezena v 89, 90 a 91 zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění. Orgány nemocenského pojištění jsou tedy oprávněny vyzvat: zaměstnavatele, aby podal hlášení a předloţil záznamy o skutečnostech rozhodných pro posouzení účasti zaměstnanců na pojištění, nárok na dávky, jejich výši a výplatu, pojištěnce, aby sdělil, v případě potřeby i doloţil skutečnosti rozhodné pro provádění nemocenského pojištění příjemce dávky, aby prokázal skutečnosti rozhodující o nároku na dávku, její výši a výplatu, zaměstnavatele, aby se dostavil ke kontrole plnění jeho povinností v pojištění v určeném termínu na okresní správu sociálního zabezpečení nebo na jiné místo určené touto správou, drţitele poštovní licence, aby doloţil skutečnosti, které se týkají výplaty dávek, a to zvláště komu, kdy a v jaké výši byly vyplaceny, peněţní ústav, aby doloţil skutečnosti, které se týkají výplaty dávek, a to zvláště komu, kdy a v jaké výši byly připsány na účet, Pro všechny výše uvedené povinnosti stanoví orgán nemocenského pojištění lhůtu ne kratší neţ 8 dní ode dne doručení nebo sdělení výzvy oznamující splnění těchto povinností. 14

15 Dále jsou orgány nemocenského pojištění oprávněny: a) přezkoumávat správnost a úplnost záznamů a hlášení zaměstnavatelů, potřebných k provádění pojištění, b) kontrolovat účetní a jiné poklady důleţité pro účast na pojištění, stanovení nároku na dávku, výši dávky a její výplatu c) kontrolovat výši pojistného na sociální zabezpečení a státní politiku zaměstnanosti, d) dohodnout se zaměstnavatelem na jiné lhůtě pro plnění jeho povinností dle 94 odst. 1 a 2 zákona č. 187/2006 Sb., e) dát návrh příslušné zdravotní pojišťovně ke kontrole poskytování zdravotní péče a postupu v záleţitosti dočasné pracovní neschopnosti a potřeby ošetřování ošetřujícím lékařem, f) ţádat od zařízení závodní zdravotní péče posudek o zdravotní způsobilosti dočasně práce neschopného pojištěnce vykonávat dosavadní zaměstnání Účast na pojištění Fyzické osoby Při splnění podmínek stanovených zákonem o nemocenském pojištění jsou účastni pojištění: 7 1. zaměstnanci v pracovním poměru, 2. příslušníci Policie České republiky, Hasičského záchranného sboru České republiky, Celní správy České republiky, Vězeňské sluţby České republiky, Bezpečnostní informační sluţby a Úřadu pro zahraniční styky a informace a vojáci z povolání (dále jen "příslušníci"), 3. státní zaměstnanci podle sluţebního zákona, 7 viz ust. 5 písm. a) zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů 15

16 4. členové druţstva v druţstvech, kde podmínkou členství je jejich pracovní vztah k druţstvu, jestliţe mimo pracovněprávní vztah vykonávají pro druţstvo práci, za kterou jsou jím odměňováni, 5. zaměstnanci činní na základě dohody o pracovní činnosti, 6. pracovníci v pracovním vztahu uzavřeném podle cizích právních předpisů, 7. soudci, 8. členové zastupitelstev územních samosprávných celků a zastupitelstev městských částí nebo městských obvodů územně členěných statutárních měst a hlavního města Prahy, kteří jsou pro výkon funkce dlouhodobě uvolněni nebo kteří před zvolením do funkce člena zastupitelstva nebyli v pracovním poměru, ale vykonávají funkci ve stejném rozsahu jako dlouhodobě uvolnění členové zastupitelstva, 9. poslanci Poslanecké sněmovny a senátoři Senátu Parlamentu České republiky, 10. členové vlády, prezident, viceprezident a členové Nejvyššího kontrolního úřadu, členové Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, předseda Energetického regulačního úřadu, členové Rady Ústavu pro studium totalitních reţimů, členové Rady Českého telekomunikačního úřadu, finanční arbitr, zástupce finančního arbitra, Veřejný ochránce práv a zástupce Veřejného ochránce práv, 11. fyzické osoby, které jsou podle zvláštního zákona jmenovány nebo voleny do funkce vedoucího správního úřadu nebo do funkce statutárního orgánu právnické osoby zřízené zvláštním zákonem, popřípadě do funkce zástupce tohoto vedoucího nebo statutárního orgánu, pokud je tímto vedoucím nebo statutárním orgánem pouze jediná osoba, a jmenováním nebo volbou těmto osobám nevznikl pracovní nebo sluţební poměr, a fyzické osoby, které podle zvláštního zákona vykonávají veřejnou funkci mimo pracovní nebo sluţební poměr, pokud se na jejich pracovní vztah vztahuje ve stanoveném rozsahu zákoník práce a nejsou uvedeny v bodech 7 aţ 10, 12. dobrovolní pracovníci pečovatelské sluţby, 16

17 13. pěstouni, kteří vykonávají pěstounskou péči v zařízeních pro výkon pěstounské péče podle zvláštního právního předpisu, nebo kterým je za výkon pěstounské péče vyplácena odměna náleţející pěstounovi ve zvláštních případech podle zvláštního právního předpisu, 14. odsouzení ve výkonu trestu odnětí svobody zařazení do práce a osoby ve výkonu zabezpečovací detence zařazené do práce, 15. osoby činné v poměru, který má obsah pracovního poměru, avšak pracovní poměr nevznikl, neboť nebyly splněny podmínky stanovené pracovněprávními předpisy pro jeho vznik. Nemocenského pojištění jsou tedy jako zaměstnanci účastny jen osoby vykonávající činnost v pracovním poměru uvedené výše, a které splňují podmínky účasti na tomto pojištění. Od se vypustili z okruhu pojištěných osob studenti a ţáci, protoţe nejde o osoby výdělečně činné a v případě dočasné pracovní neschopnosti jim neuchází příjem. Dále byli vypuštěni společníci a jednatelé společnosti s ručením omezeným a komanditisté komanditní společnosti, kteří mohou být účastni na základě pracovněprávního vztahu. Členové druţstva jsou účastni nemocenského pojištění, pokud mají pracovní vztah k druţstvu, pokud nemají, jsou účastni pouze důchodového pojištění. Dále pak nejsou pojištěny osoby pojištěné v jiném státě, tzn. zaměstnanci pracující pro zaměstnavatele poţívající diplomatických imunit a výsad nebo pracujících v mezinárodních organizacích. Nemocensky nepojištěné nadále zůstaly také osoby pracující na základě dohody o provedení práce. Mezi nové účastníky nemocenského pojištění můţeme od patří příslušníci Policie České republiky, Hasičského záchranného sboru České republiky, Celní správy České republiky, Vězeňské sluţby České republiky, Bezpečnostní informační sluţby a Úřadu pro zahraniční styky a informace a také osoby jmenované nebo volené do funkce vedoucího správního úřadu dle zvláštního zákona nebo do funkce statutárního orgánu právnické osoby zřízené zvláštním zákonem. Dále jsou to tzv. smluvní zaměstnanci, kteří jsou zaměstnáni u zahraničního zaměstnavatele, ale pracují pro smluvního zaměstnavatele se sídlem v České republice. Všechny povinnosti v nemocenském pojištění plní za stanovených podmínek smluvní zaměstnavatel. 17

18 Nemocenského pojištění se mohou účastnit osoby také dobrovolně. Mezi tyto osoby zahrnujeme i tzv. zahraničního zaměstnance, který pracuje v České republice pro zahraničního zaměstnavatele se sídlem ve státě, který není členem Evropské unie, a s nímţ ani nemá ČR uzavřenou smlouvu o sociálním zabezpečení. Pojmu zahraniční zaměstnanec se budu podrobněji věnovat v následujícím oddílu své práce Zahraniční zaměstnanec Jak bylo jiţ výše zmíněno zahraniční zaměstnanec je osoba, pracující na území ČR pro zahraničního zaměstnavatele se sídlem ve státě, který není členem Evropské unie a ani nemá s Českou republikou uzavřenou smlouvu o sociálním zabezpečení. Těmto zaměstnancům nemocenské pojištění dle 10 odst. 7 zákona 187/2006 Sb., v platném znění vzniká dnem, který uvedl v přihlášce k účasti na pojištění, nejdříve však dnem, ve kterém byla přihláška k pojištění podána a zaniká dnem skončení zaměstnání na území České republiky nebo prvním dnem kalendářního měsíce, za který nebylo ve stanovené lhůtě nebo výši podle zvláštního právního předpisu zaplaceno pojistné, anebo dnem uvedeným v odhlášce z pojištění, ne však dříve neţ dnem, ve kterém byla tato odhláška podána Krátkodobé zaměstnání a zaměstnání malého rozsahu Osoby jsou také účastny pojištění v případě krátkodobého zaměstnání uvedeného v 6 dost. 2 zákona 187/2006 Sb., v platném znění. Je to zaměstnání, které nemělo trvat a ani netrvalo déle neţ 14 kalendářních dnů, a splnilo podmínky uvedené v odstavci 1 písm. a) a c) zákona č. 187/2006 Sb. a to pokud zaměstnanci nastoupili opětovně do zaměstnání k témuţ zaměstnavateli a od skončení předchozího zaměstnání zakládajícího účast na pojištění do opětovného nástupu do zaměstnání neuplynula doba aspoň 6 měsíců, nebo předchozího zaměstnání, které nezaloţilo účast na pojištění proto, ţe nemělo trvat a ani netrvalo déle neţ 14 kalendářních dnů, ale zaměstnanec v něm dosáhl započitatelného příjmu aspoň ve výši rozhodného příjmu, do opětovného nástupu do zaměstnání neuplynula doba aspoň 6 měsíců. Zaměstnání malého rozsahu nastane, jestliţe započitatelný příjem za kalendářní měsíc byl sjednán niţší neţ rozhodný příjem nebo nebyl sjednán vůbec. Další podmínky účasti na nemocenském pojištění dle 6 zákona o nemocenském pojištění musí být 18

19 splněny. Účast na nemocenském pojištění zakládá zaměstnání malého rozsahu pouze v kalendářním měsíci, v němţ byl zúčtován započitatelný příjem nejméně 2000 Kč. Tato částka se z ţádného důvodu, pro který zaměstnanec nemohl v daném kalendářním měsíci nebo jeho části pracovat nesniţuje Podmínky účasti na nemocenském pojištění Pro účast osob na nemocenském pojištění musí být splněny následující podmínky: 8 a) vykonávají zaměstnání 1. na území České republiky; za výkon zaměstnání na území České republiky se povaţuje i přechodný výkon práce mimo území České republiky, je-li místo výkonu práce trvale v České republice, nebo 2. v cizině pro zaměstnavatele se sídlem na území České republiky, pokud místo výkonu práce je trvale v cizině a nejsou povinně účastni důchodového pojištění podle předpisů státu, ve kterém trvale vykonávají zaměstnání, a mají trvalý pobyt na území České republiky nebo jiného členského státu Evropské unie, b) zaměstnání trvalo nebo mělo trvat aspoň 15 kalendářních dnů a c) sjednaná částka započitatelného příjmu z tohoto zaměstnání za kalendářní měsíc činí aspoň částku rozhodnou pro účast na pojištění (dále jen "rozhodný příjem"). Rozhodný příjem činí Kč. Vláda zvýší nařízením částku rozhodného příjmu od 1. ledna kalendářního roku, pokud jedna desetina součinu všeobecného vyměřovacího základu stanoveného podle zákona o důchodovém pojištění, který o dva roky předchází tomuto kalendářnímu roku, a přepočítacího koeficientu stanoveného podle zákona o důchodovém pojištění pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu bude po zaokrouhlení na celou pětisetkorunu směrem dolů vyšší neţ dosud 8 viz ust. 6 odst. 1 zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů 19

20 platná částka rozhodného příjmu; rozhodný příjem se stanoví ve výši této desetiny po tomto zaokrouhlení. 9 Stanovení rozhodného příjmu pro rok 2010 vychází z nařízení vlády č. 339/2009 Sb., kterým se pro účely důchodového pojištění stanoví výše všeobecného vyměřovacího základu za rok 2008 a výše přepočítacího koeficientu pro úpravu všeobecného vyměřovacího základu za rok Výše všeobecného vyměřovacího základu za rok 2008 činí Kč a výše přepočítacího koeficientu pro úpravu všeobecného vyměřovacího základu za rok 2008 činí 1,0184. Kdyţ tyto dva údaje vynásobíme, získáme po zaokrouhlení částku Kč. Z této částky stanovíme jednu desetinu, kterou zaokrouhlíme na celou pětisetkorunu dolů a získáme částku Kč Vznik, zánik a přerušení pojištění Pojištění vzniká zaměstnanců uvedeným v 5 písm. a) ZNP: 10 a) zaměstnanci v pracovním poměru dnem, ve kterém nastoupil do zaměstnání a zaniká dnem skončení pracovního poměru; za den nástupu do práce, se povaţuje také den přede dnem nástupu do práce, za který příslušela náhrada mzdy nebo platu nebo se za tento den mzda nebo plat nekrátí, b) příslušníkům dnem, ve kterém nastoupili k výkonu sluţby, a zaniká dnem skončení sluţebního poměru, c) státním zaměstnancům dnem nástupu sluţby a zaniká dnem skončení sluţebního poměru, d) členům druţstva dnem započetí práce pro druţstvo, e) zaměstnancům činným na základě dohody o pracovní činnosti dnem, ve kterém poprvé po uzavření této dohody začali vykonávat sjednanou práci, a zaniká dnem, kterým uplynula doba, na kterou byla tato dohoda sjednána, f) pracovník v pracovním vztahu uzavřeném podle cizích právních předpisů dnem, ve kterém nastoupil do práce, a zaniká dnem skončení pracovního vztahu, g) soudcům, dnem nástupu do funkce, zaniká dnem skončení výkonu funkce, 9 viz ust. 6 odst. 5 zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů 10 viz ust. 10 odst. 1 zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů 20

21 h) členům zastupitelstev územních samosprávných celků a zastupitelstev městských částí nebo městských obvodů územně členěných statutárních měst a hlavního města Prahy, dnem, od něhoţ náleţí odměna za výkon funkce, a zaniká dnem, od něhoţ tato odměna nenáleţí, i) poslancům Poslanecké sněmovny a senátorům Senátu Parlamentu České republiky dnem, zvolení a zaniká dnem uplynutí volebního období nebo dnem zániku mandátu, j) zaměstnancům uvedeným v 5 písm. a) odst. 10 a 11 dnem nástupu do funkce a zaniká dnem skončení výkonu funkce, k) dobrovolným pracovníkům pečovatelské sluţby dnem, ve kterém začal poskytovat pečovatelskou sluţbu, a zaniká dnem, kdy přestal být tímto pracovníkem, l) pěstounům, dnem zahájení výkonu pěstounské péče a zaniká dnem zániku výkonu pěstounské péče, pěstounům, kterým náleţí odměna za tuto péči, pak dnem, od něhoţ tato odměna náleţí a zaniká dnem, od něhoţ mu nenáleţí tato odměna s výjimkou dočasné pracovní neschopnosti, m) odsouzeným ve výkonu trestu odnětí svobody a osobám ve výkonu zabezpečovací detence zařazeným do práce dnem, zařazení do práce, a zaniká dnem odvolání z výkonu práce, n) osobám činným v poměru, který má obsah pracovního poměru, ale nevznikl z důvodu nesplnění podmínek stanovených pracovněprávními předpisy pro jeho vznik, vzniká dnem započetí výkonu práce a zaniká dnem odvolání z výkonu práce. Pokud se změní sjednaná částka započitatelného příjmu a nadále přestane dosahovat rozhodného příjmu, účast zaměstnance na pojištění zaniká předchozím dnem, neţ ve kterém k této změně došlo. Dojde-li k zvýšení započitatelného příjmu u zaměstnání malého rozsahu, a to nejméně na rozhodný příjem, účast na pojištění vzniká dnem, od kterého byl započitatelný příjem zvýšen. Jestliţe zaměstnanci uvedení v 5 písm. a) bodech 1, 4 aţ 11 zákona o nemocenském pojištění uzavřeli další pracovní poměr po skončení pracovního poměru 21

22 u téhoţ zaměstnavatele a tyto pracovní poměry na sebe přímo navazují, přitom další pracovní poměr splňuje podmínky účasti, má se za to, ţe pojištění trvá bez přerušení. Pojištění také zaniká dnem nástupu výkonu trestu odnětí svobody a po skončení výkonu trestu odnětí svobody můţe vzniknout opětovným nástupem do zaměstnání. Pojištění smluvního zaměstnance, který je povinně účasten důchodového pojištění ve státě, kde má sídlo jeho zaměstnavatel, vzniká dnem následujícím po dni, kterým uplynulo 270 kalendářních dnů trvání zaměstnání na území České republiky, a zaniká dnem skončení výkonu zaměstnání na území České republiky; pro zápočet kalendářních dnů doby výkonu zaměstnání na území České republiky do doby 270 kalendářních dnů v období 2 let přede dnem zahájení posledního zaměstnání na území České republiky platí 6 odst. 4 obdobně. 11 Pojištění smluvního zaměstnance, který je povinně účasten důchodového pojištění ve státě, kde má sídlo jeho zaměstnavatel, vzniká dnem zahájení výkonu práce na území České republiky téţ v případě, ţe smluvní zaměstnavatel nedoloţí, ţe smluvní zaměstnanec je povinně účasten důchodového pojištění ve státě, kde má sídlo jeho zaměstnavatel. Vzniklo-li pojištění smluvního zaměstnance podle věty první, zaniká pojištění dnem následujícím po dni, ve kterém bylo doloţeno, ţe smluvní zaměstnanec je povinně účasten důchodového pojištění ve státě, kde má sídlo jeho zaměstnavatel; ustanovení odstavce 5 tím přitom není dotčeno. Pojištění zaměstnance zaměstnaného u zaměstnavatele se sídlem na území České republiky, jehoţ místo výkonu práce je trvale v cizině a který má trvalý pobyt na území České republiky nebo jiného členského státu Evropské unie, vzniká dnem zahájení výkonu práce v cizině téţ v případě, ţe zaměstnavatel tohoto zaměstnance nedoloţí, ţe tento zaměstnanec je povinně účasten důchodového pojištění v cizině. Vzniklo-li pojištění zaměstnance podle věty třetí, zaniká pojištění dnem následujícím po dni, ve kterém bylo doloţeno, ţe zaměstnanec je povinně účasten důchodového pojištění ve státě, ve kterém má trvale místo výkonu práce viz ust. 10 odst. 5 zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů 12 viz ust. 10 odst. 6 zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů 22

23 Přerušení pojištění nastává po dobu, po kterou zaměstnanec nevykonává práci z důvodu neplaceného volna, které je delší neţ 30 kalendářních dnů po sobě jdoucích nebo od dne nástupu zaměstnance na rodičovskou dovolenou. Institut přerušení pojištění byl podstatný v období schválení zákona o nemocenském pojištění v roce 2006 a to pro zdravotní pojištění. Po změnách ve veřejném zdravotním pojištění v roce 2008, které přinesl zákon č. 261/2007 Sb. ztratil institut přerušení pojištění pro oblast zdravotního pojištění význam. 23

24 3. Dávky nemocenského pojištění zaměstnanců 3.1. Podmínky nároku na dávky a jejich výplatu Nárok na dávky nemocenského pojištění vzniká, jestliţe sociální událost (např. Pracovní neschopnost, nástup na mateřskou dovolenou) vznikla v době, ve které účast na nemocenském pojištění trvá nebo v ochranné lhůtě. Ochranná lhůta slouţí k tomu, aby lidé nezůstali bez prostředků v období mezi skončením zaměstnání a nástupem do nového zaměstnání. Pokud tedy bývalý pojištěnec onemocní nebo nastoupí na peněţitou pomoc v mateřství v tomto období, pak mu nemocenské dávky budou poskytovány z ukončeného zaměstnaneckého poměru. V ochranné lhůtě nevzniká nárok na ošetřovné a na vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství. Ochranná lhůta pro nemocenské činní 7 kalendářních dnů od skončení zaměstnání. Pokud poslední zaměstnání trvalo kratší dobu neţ 7 dní, pak ochranná lhůta trvá jen tolik dnů, kolik trvalo zaměstnání. V případě peněţité pomoci v mateřství činí ochranná lhůta 180 kalendářních dnů od skončení zaměstnání, ale za podmínky, ţe ţena byla v době skončení pojištěné činnosti jiţ těhotná. Jestliţe pojištění těhotné ţeny trvalo kratší dobu, pak ochranná lhůta trvá jen tolik dnů, kolik trvalo zaměstnání. Ochranná lhůta plyne pouze z pojištěné činnosti a to z kaţdé samostatně. Ochranná lhůta neplyne: 13 a) z pojištěné činnosti poţivatele starobního důchodu nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně, b) z dalšího zaměstnání uvedeného v 14 odst. 3, c) z dalšího zaměstnání sjednaného jen na dobu dovolené v jiném zaměstnání, d) ze zaměstnání malého rozsahu, e) ze zaměstnání, které sjednal pojištěnec, který je ţákem nebo studentem, pokud doba zaměstnání spadá výlučně do období školních prázdnin nebo prázdnin, 13 viz ust. 15odst. 4 zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů 24

25 f) v případě, ţe pojištění odsouzeného nebo osoby ve výkonu zabezpečovací detence skončí v době jejich útěku z místa výkonu trestu odnětí svobody nebo zabezpečovací detence. Ochranná lhůta zaniká vznikem nového pojištění, posledním dnem přede dnem, od kterého náleţí výplata starobního nebo invalidního důchodu, to ale neplatí v případě vzniku nároku na výplatu částečně invalidního důchodu, pokud jde o nárok na peněţitou pomoc v mateřství. Dále ochranná lhůta zaniká posledním dnem přede dnem nastoupení výkonu trestu odnětí svobody nebo zabezpečovací detence, posledním dnem přede dnem útěku odsouzeného z místa výkonu trestu odnětí svobody nebo zabezpečovací detence. Pokud má pojištěnec více pojistných vztahů, posuzuje se nárok na dávku z kaţdého vztahu samostatně. S výjimkou vyrovnávacího příspěvku v mateřství, náleţí dávka ze všech pojištění pouze jednou. Na nemocenskou, peněţitou pomoc v mateřství a ošetřovné nemá pojištěnec nárok v době, ve které vykonává činnost, z níţ mu tyto dávky náleţí. Dále pojištěnec na tyto dávky nemá nárok, pokud mu ze stejného zaměstnání nadále náleţí započitatelný příjem, je ve vazbě a nárok na tyto dávky mu vznikl před vzetím do vazby, a dále vykonává trest odnětí svobody nebo zabezpečovací detence a nárok nadávky vznikl před nástupem výkonu trestu odnětí svobody nebo zabezpečovací detence. Výjimkou je, pokud ţena ve výkonu trestu odnětí svobody nebo zabezpečovací detence pečuje o dítě, v tom případě má nárok na peněţitou pomoc v mateřství. Dávky náleţí za kalendářní dny a výše dávky se zaokrouhluje na celé koruny nahoru. Pojištěnci má také nárok na poměrnou část dávky za pracovní dobu kalendářního dne, ve kterém mu vznikl či zanikl nárok na dávku. Nárok na dávky náleţí za tu část dne, za kterou nenáleţí započitatelný příjem. Uvedené kalendářní dny se započítávají do podpůrčí doby. Zákon o nemocenském pojištění rozlišuje pojem nárok na dávku a nárok na výplatu dávky. Nárok na dávku vzniká dnem splnění podmínek stanovených tímto zákonem pro vznik nároku na dávku a na její výplatu a uplatnění nároku na výplatu 25

26 stanoveným způsobem. 14 Nárok na výplatu dávky musí být uplatněn řádně a včas, obvykle předloţením předepsaného tiskopisu. Nárok na výplatu dávky zaniká uplynutím tří let ode dne, za který dávka nebo její část náleţí. Tato lhůta neplyne po dobu řízení o dávce a po dobu, po kterou fyzické osobě, která musela mít opatrovníka, nebyl opatrovník ustanoven. Pojištěnec se můţe vzdát nároku na výplatu dávky a to na základě písemného prohlášení plátci dávky Výše dávky Denní vyměřovací základ Dávky nemocenského pojištění zaměstnanců se vypočítávají z denního vyměřovacího základu. Jeho výše se zjistí tak, ţe vyměřovací základ zjištěný z rozhodného období se vydělí počtem kalendářních dnů v tomto rozhodném období sníţených o tzv. vyloučené dny. Denní vyměřovací základ se stanoví s přesností na dvě platná desetinná místa. Vyměřovací základ zaměstnance je úhrn vyměřovacích základů pro pojistné na důchodové pojištění za jednotlivé kalendářní měsíce v rozhodném období. Do úhrnu vyměřovacího základu se započítávají také vyměřovací základy, ze kterých nebylo odvedeno pojistné z důvodu překročení maximálního vyměřovacího základu Rozhodné období Rozhodným obdobím je 12 kalendářních měsíců předcházejících kalendářnímu měsíci, ve kterém vznikla sociální událost, pokud po celou tuto dobu trvalo pojištění. V uvedeném období však musí být započitatelný příjem a započitatelné dny. Pokud nejsou předchozí podmínky splněny, rozhodným obdobím je první předchozí kalendářní rok, ve kterém je započitatelný příjem a současně alespoň 30 kalendářních dnů, kterými se tento příjem dělí. První předchozí kalendářní rok se zjišťuje postupně od roku, v němţ vznikla sociální událost. Jestliţe nelze určit první předchozí kalendářní rok s vyměřovacím základem a alespoň 30 kalendářními dny, jimiţ se dělí vyměřovací základ, povaţuje se za denní vyměřovací základ započitatelný příjem, kterého by 14 viz BOLCKOVÁ E., Dávky nemocenského pojištění, Národní pojištění 1/2009, ČSSZ, str

27 zaměstnanec pravděpodobně dosáhl za kalendářní den v kalendářním měsíci, v němţ vznikla sociální událost. 15 Jestliţe sociální událost u zaměstnance vznikla v období, kdy od vzniku pojištění zaměstnance do konce kalendářního měsíce, který předchází kalendářnímu měsíci, v němţ sociální událost vznikla, neuplynulo 12 kalendářních měsíců, je rozhodným obdobím období od vzniku pojištění zaměstnance do konce kalendářního měsíce, který předchází kalendářnímu měsíci, v němţ sociální událost vznikla. 16 Pokud nemá zaměstnanec vyměřovací základ nebo není-li v tomto rozhodném období alespoň 5 kalendářních dnů, jimiţ se dělí vyměřovací základ, povaţuje se za denní vyměřovací základ započitatelný příjem, kterého by zaměstnanec pravděpodobně dosáhl za kalendářní den v kalendářním měsíci, v němţ vznikla sociální událost. 17 V případě, ţe sociální událost vznikla ve stejném kalendářním měsíci, jako vznikla zaměstnanci účast na pojištění, je rozhodným obdobím období od vzniku pojištění do konce tohoto kalendářního měsíce. Platí zde stejná podmínka a to ta, ţe v tomto měsíci je započitatelný příjem a zároveň alespoň pět kalendářních dnů, kterými se dělí. Pokud tomu tak není, je denním vyměřovacím základem pravděpodobný započitatelný příjem dosaţený zaměstnancem za kalendářní den v tomto měsíci. Při určování rozhodného období jsou i výjimky, kdy se nezjišťuje rozhodné období ke dni vzniku sociální události. Mezi tyto výjimky patří vznik sociální události v ochranné lhůtě. Rozhodné období se určuje tak, jako by sociální událost vznikla v den, který bezprostředně následuje po dni, ve kterém skončilo pojištění. Další výjimkou je vystřídání ošetřujících pojištěnců, kdy se rozhodné období určuje ke dni převzetí ošetřování dle 19 odst. 5 a 39 dost. 4 věty druhé zákona o nemocenském pojištění. Rozhodné období pro peněţitou pomoc v mateřství se u pojištěnky, která nastoupila na peněţitou pomoc v mateřství od pozdějšího data neţ od počátku šestého týdne před očekávaným dnem porodu, zjišťuje k počátku šestého týdne před očekávaným dnem odst. 8 zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů odst. 4 zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů odst. 7 zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů 27

28 porodu. 18 U zaměstnankyně, které za trvání téhoţ zaměstnání vznikl nárok na další peněţitou pomoc v mateřství z tohoto zaměstnání v období do 4 let věku předchozího dítěte, se za denní vyměřovací základ povaţuje denní vyměřovací základ zjištěný pro výpočet předchozí peněţité pomoci v mateřství, pokud je vyšší neţ denní vyměřovací základ zjištěný pro výpočet další peněţité pomoci v mateřství; přitom se porovnávají denní vyměřovací základy před jejich úpravou podle U pojištěnce, který převzal dítě opakovaně do své péče na základě dohody s matkou dítěte, nebo proto, ţe matka nemůţe z důvodu dlouhodobého závaţného onemocnění o dítě pečovat, se rozhodné období zjišťuje ke dni prvního převzetí dítěte do péče Vyloučené dny Vyloučené dny jsou ty, které se odečítají od celkového počtu dnů v rozhodném období, kterými se dělí započitatelný příjem v tomto období. Jsou to tedy dny omluvené nepřítomnosti zaměstnance v práci. Těmito dny jsou: 20 a) kalendářní dny omluvené nepřítomnosti zaměstnance v práci nebo ve sluţbě, za které zaměstnanci nenáleţí náhrada příjmu nebo za které mu nebyl poskytnut sluţební příjem nebo plat, s výjimkou kalendářních dnů pracovního volna bez náhrady příjmu nebo sluţebního volna, za které nebyl poskytnut sluţební příjem nebo plat, poskytnutých zaměstnanci jeho zaměstnavatelem v případech, kdy zaměstnanec nemá na pracovní (sluţební) volno nárok podle zvláštního právního předpisu, kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti, za které zaměstnanci nevznikl nárok na nemocenské z důvodu uvedeného v 25 písm. a) a c), a kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti po ukončení podpůrčí doby podle 28 odst. 4, b) kalendářní dny dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény, v nichţ náleţí zaměstnanci náhrada mzdy, platu nebo odměny v období prvních 14 kalendářních dní 18 viz ust. 19 odst. 3 zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů 19 viz ust. 19 odst. 4 zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů 20 viz ust. 18 odst. 8 písm. a) aţ e) zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů 28

29 dočasné pracovní neschopnosti (karantény) nebo sníţený plat (sníţená měsíční odměna) v období prvních 14 kalendářních dní dočasné pracovní neschopnosti (karantény), c) kalendářní dny, za které bylo zaměstnanci vypláceno nemocenské, peněţitá pomoc v mateřství nebo ošetřovné, d) kalendářní dny připadající na kalendářní měsíce, za které osoba samostatně výdělečně činná podle zvláštního právního předpisu 1) neplatí pojistné na pojištění, e) kalendářní dny připadající na kalendářní měsíce, v nichţ osoba samostatně výdělečně činná nebyla účastna pojištění, a kalendářní dny před zahájením samostatné výdělečné činnosti, pokud se nejedná o kalendářní dny spadající do kalendářního měsíce, v němţ byla zahájena samostatná výdělečná činnost a v němţ byla osoba samostatně výdělečně činná účastna pojištění. Všechny omluvené dny nepřítomnosti zaměstnance v práci však nelze povaţovat za vyloučené dny. Nezapočítávají se mezi ně např. dny dovolené, dny pracovní neschopnosti, kterou si zaměstnanec způsobil úmyslně a také od dny neplaceného volna, které např. poskytuje zaměstnavatel na ţádost zaměstnankyni z důvodu péče o dítě do 4 let věku tohoto dítěte. V tomto případě se nezapočítávají tyto dny, ani kdyţ rozhodné období dle zákona o nemocenském pojištění zasahuje do období před Redukce Pro výpočet výše nemocenských dávek je potřeba ještě denní vyměřovací základ zaměstnance přesahující zákonem stanovené redukční hranice přiměřeným způsobem upravit. Denní vyměřovací základ se pro výpočet u nemocenského a ošetřovného upraví následovně: a) do částky první redukční hranice se počítá 90%, b) z částky od první redukční hranice do druhé redukční hranice se počítá 60%, c) z částky od druhé redukční hranice do třetí redukční hranice se počítá 30%, 29

30 d) k částce nad třetí redukční hranici se nepřihlíţí. Denní vyměřovací základ pro výpočet peněţité pomoci v mateřství a vyrovnávacího příspěvku v těhotenství a mateřství se od výpočtu nemocenského a ošetřovného liší pouze v úpravě částky do první redukční hranice, které se u těchto dávek započítává ve výši 100%. Zde je nutno zmínit 21a, který pro období od 1. ledna 2010 do 31. prosince 2010 stanoví úpravu denního vyměřovacího základu pro peněţitou pomoc v mateřství a vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství stejnou jako u nemocenského a ošetřovného. Vypočtené částky denního vyměřovacího základu se v rámci jednotlivých redukčních hranic zaokrouhlují s přesností na dvě platná desetinná místa. Stanovený denní vyměřovací základ se zaokrouhluje na celé koruny nahoru. Výše redukčních hranic se stanoví vţdy k 1. lednu. V kalendářním roce činí: 21 a) první redukční hranice jednu třicetinu součinu všeobecného vyměřovacího základu stanoveného podle zákona o důchodovém pojištění za kalendářní rok, který o dva roky předchází kalendářnímu roku, pro který se výše redukčních hranic stanoví, a přepočítacího koeficientu stanoveného podle zákona o důchodovém pojištění pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu, b) druhá redukční hranice 1,5násobek částky první redukční hranice, c) třetí redukční hranice 3násobek částky první redukční hranice; částky redukčních hranic se zaokrouhlují na celé koruny směrem nahoru, a to po výpočtu všech redukčních hranic podle písmen a) aţ c). Dávkám, kterým vznikl nárok před 1. lednem kalendářního roku a tento nárok dále trvá i tohoto dne, se upraví bez ţádosti do tohoto dne podle nové výše denního vyměřovacího základu. Výši redukčních hranic platných od 1. ledna kalendářního roku vyhlašuje Ministerstvo práce a sociálních věcí ve Sbírce zákonů sdělením. Pro rok 2010 se jedná o sdělení č. 354/2009 Sb., kterým se vyhlašuje pro účely nemocenského 21 viz ust. 22 odst. 1 zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů 30

31 pojištění výše redukčních hranic pro úpravu denního vyměřovacího základu platných v roce Výše redukčních hranic pro rok 2010 se stanoví dle hodnot daných v nařízení vlády č. 339/2009 Sb., kterým se pro účely důchodového pojištění stanoví výše všeobecného vyměřovacího základu za rok 2008 a výše přepočítacího koeficientu pro úpravu všeobecného vyměřovacího základu. Redukční hranice pro rok 2010: 1. redukční hranice činí 791 Kč, 2. redukční hranice činí Kč, 3. redukční hranice činí Kč. Na základě stanovených redukčních hranic a výše jednotlivých redukčních procentních výměr pro dávky nemocenského pojištění lze vypočítat maximální denní redukovaný základ pro rok 2010 a to následovně: do 791 Kč se započítává 90 %, tj. 711,9 Kč od 791 Kč do Kč se započítává 60 %, tj. 237 Kč od Kč do Kč se započítává 30 %, tj. 355,50 Kč Maximální denní vyměřovací základ činí 1305 Kč (711, ,5). Tato částka je v roce 2010 stejná pro všechny dávky nemocenského pojištění. V případě souběhu více pojištění a uplatňování nároku pojištěnce na dávku se nejprve stanoví denní vyměřovací základ z kaţdého zaměstnání, z kterého je uplatňován nárok na dávky. Tyto denní vyměřovací základy se sečtou a po redukci úhrnného denního vyměřovacího základu podle redukčních hranic se vypočítá výše dávky. Vyplácí se tedy vţdy jen jedna dávka Karenční doba Karenční doba v nemocenském pojištění, je doba pracovní neschopnosti, po kterou zaměstnanci nenáleţí náhrada mzdy nebo platu. 31

32 Karenční doba byla v nemocenském pojištění zavedena od V prvních třech dnech nemoci tedy zaměstnanci nepobírali nemocenskou. Tato změna se nelíbila Ústavnímu soudu ČR pro rozpor s ústavním pořádkem. Podle názoru Ústavního soudu je zrušení poskytování nemocenského za první tři dny pracovní neschopnosti v rozporu s ustanovením čl. 30 odst. 1, konkrétně s právem na přiměřené hmotné zabezpečení při nezpůsobilosti k práci. Zavedení karenční dob soud označil za pohodlný aţ svévolný postup ze strany státu, který kvůli neurčitému počtu zneuţivatelů nemocenských dávek plošně postihuje všechny kategorie zaměstnanců. 22 Karenční doba byla zrušena Nálezem Ústavního soudu sp. zn. PL. ÚS 2/08 publikovaným pod č. 166/2008 Sb. z 23. dubna Na základě rozhodnutí Ústavního soudu bylo od do v prvních třech dnech nemoci poskytováno nemocenské a to ve výši 60% denního vyměřovacího základu. Z důvodu zdlouhavého legislativního procesu se politikům podařilo prosadit změnu aţ od , a to na stav platný v roce Do konce roku 2008 byla tedy výše nemocenské v prvních třech dnech nemoci 25% denního vyměřovacího základu. S účinností nového zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění je karenční doba znovu zavedena. V prvních 14 dnech pracovní neschopnosti je zaměstnanci poskytována náhrada mzdy nebo platu s tím, ţe za první tři takové dny mu náhrada mzdy nebo platu nenáleţí. Karenční doba má především za úkol sníţit počet krátkodobých pracovních neschopností. Nabízí se ovšem názor, ţe zaměstnanci budou spíše své nemoci přecházet a tím hlavně ohroţují zdraví své i svých spolupracovníků Náhrada mzdy Účinností zákona o nemocenském pojištění přešla na zaměstnavatele povinnosti finančně zabezpečit své zaměstnance během prvních dvou týdnů trvání jejich nemoci nebo karantény a to náhradou mzdy nebo platu, v případě dohody o pracovní činnosti náhradou odměny. Podmínky a výše náhrady mzdy jsou stanoveny v zákona č.262/2006 Sb., zákoník práce. 22 viz ŠTEFKO M., Karenční doba v českém právu, Národní pojištění 3/2009, ČSSZ, str