Dopad legislativních změn v oblasti nemocenského pojištění a moţnost financování nemocenské soukromým zdravotním pojištěním

Transkript

1 Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta Dopad legislativních změn v oblasti nemocenského pojištění a moţnost financování nemocenské soukromým zdravotním pojištěním Bakalářská práce Vedoucí práce: Ing. Klára Plecitá Lucie Janečková Brno 2011

2

3 Ráda bych na tomto místě poděkovala Ing. Kláře Plecité, vedoucí své bakalářské práce, za její odbornou pomoc, ochotu, trpělivost a podnětné rady, které mi pomohly při vypracování této práce. Mé poděkování patří také Ing. Márii Jeklové, která mi velmi ochotně poskytla informace o fungování soukromého systému nemocenského připojištění.

4 Prohlašuji, ţe jsem tuto bakalářskou práci vypracovala samostatně s pouţitím literatury, kterou uvádím v seznamu. V Brně dne 25. května 2011

5 Abstract Janečková, L., The impact of legislative changes in sphere of health insurance and possibility of financing of sick benefits by private health insurance. Bachelor thesis. Brno, This bachelor thesis deals with problems of health insurance in the Czech Republic. The functioning of this insurance system is defined in the literary summary, particularly the attention is paied to the sick benefit. The practical part of this thesis is concerned with factual calculations of sample problems of national insurance, but also with additional sickness insurance offers provided by insurance companies. In conclusion of the thesis the recommendation for selected population group is created and it describes how to get the highest possible benefits during sickness by combination of national health insurance and private health insurance. Keywords Health insurance, sick benefit, private health insurance Abstrakt Janečková, L., Dopad legislativních změn v oblasti nemocenského pojištění a moţnost financování nemocenské soukromým zdravotním pojištěním. Bakalářská práce. Brno, Tato bakalářská práce se zabývá problematikou nemocenského pojištění v České republice. V literárním přehledu je definováno fungování systému tohoto pojištění v České republice, zejména je věnována pozornost nemocenské. Praktická část práce je věnována konkrétním výpočtům modelových příkladů státní nemocenské, ale také nabídkám připojištění v nemoci, které je poskytováno pojišťovnami. V závěru práce je vypracováno doporučení pro vybrané skupiny obyvatel, jak mohou kombinací státního pojištění a soukromého připojištění, získat v době nemoci nejvyšší moţné dávky. Klíčová slova Nemocenské pojištění, nemocenské, soukromé připojištění v nemoci.

6 Obsah 6 Obsah 1 Úvod 11 2 Cíl práce 13 3 Metodika 14 4 Literární přehled Pojištění na sociální zabezpečení Nemocenské pojištění Důchodové pojištění Příspěvek na politiku zaměstnanosti Nemocenské pojištění Vznik a přerušení pojištění Povinnost zaměstnavatelů v nemocenském pojištění Dávky Posuzování zdravotního stavu Organizace a provádění Nemocenské Náhrada mzdy Peněţitá pomoc v mateřství Ošetřovné Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství OSVČ a nemocenské pojištění Dávky nemocenského pojištění Vývoj nemocenského pojištění Rok Rok Rok Rok Soukromé zdravotní pojištění... 31

7 Obsah Rozhodování spotřebitele v podmínkách rizika Praktická část Modelový příklad číslo Situace v roce 2010 příklad číslo Situace v roce 2011 příklad číslo Modelový příklad číslo Situace v roce 2010 příklad číslo Situace v roce 2011 příklad číslo Modelový příklad číslo Modelové příklady nemocenské OSVČ OSVČ: situace v roce OSVČ: situace v roce Komerční připojištění v době nemoci Generali Pojišťovna, a.s UNIQA, pojišťovna, a.s Očekávaný výsledek pojistného plnění Diskuze 54 7 Závěr 59 8 Použité zdroje Literární Internetové... 62

8 Seznam zkratek 8 Seznam zkratek 1. ČSSZ Česká správa sociálního zabezpečení 2. DDPN denní dávky v pracovní neschopnosti 3. DVZ denní vyměřovací základ 4. HMP hrubý měsíční příjem 5. ISPV informační systém o průměrném výdělku 6. KD karenční doba 7. OSSZ okresní správa sociálního zabezpečení 8. OSVČ osoba samostatně výdělečně činná 9. PHV průměrný hodinový výdělek 10. PN pracovní neschopnost 11. PPM peněţitá pomoc v mateřství 12. RDVZ redukovaný denní vyměřovací základ 13. RPHD redukovaný průměrný hodinový výdělek 14. VPTM vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství

9 Seznam tabulek 9 Seznam tabulek Tab. 1 Redukční hranice pro náhradu mzdy pro rok Tab. 2 Poskytování nemocenské během prvních tří dnů nemoci v roce Tab. 3 Náhrada mzdy v roce 2010 při HMP Kč a PN 14 dnů Tab. 4 Nemocenské v roce 2010 při HMP Kč a PN 45 dnů Tab. 5 Celkové příjmy zaměstnance s HMP Kč v roce 2010 za 45 dní PN Tab. 6 Náhrada mzdy v roce 2011 při HMP Kč a PN 14 dnů Tab. 7 Náhrada mzdy v roce 2011 za 45 dnů PN při příjmu Kč Tab. 8 Nemocenské v roce 2011 při HMP Kč a PN 45 dnů Tab. 9 Celkové příjmy zaměstnance s HMP Kč v roce 2011 za 45 dní PN Tab. 10 Celkové příjmy zaměstnance s HMP Kč v roce 2010 za 45 dní PN.. 39 Tab. 11 Celkové příjmy zaměstnance s HMP Kč v roce 2011 za 45 dní PN Tab. 12 Náhrada mzdy za 14-ti denní PN při HMP Kč Tab. 13 Celkové příjmy zaměstnance s HMP Kč za 45 dní PN Tab. 14 OSVČ - Denní výše nemocenské v roce 2010 při pojistném 200 Kč/měsíc.. 41 Tab. 15 OSVČ - Denní výše nemocenské v roce 2010 při pojistném 550 Kč/měsíc.. 42 Tab. 16 OSVČ - Denní výše nemocenské v roce 2010 při pojistném 700 Kč/měsíc.. 42 Tab. 17 OSVČ - Nemocenské dávky v roce 2010 za 45 dní nemoci Tab. 18 OSVČ - Denní výše nemocenské v roce 2011 při pojistném 200 Kč/měsíc.. 43 Tab. 19 OSVČ - Denní výše nemocenské v roce 2011 při pojistném 550 Kč/měsíc.. 43 Tab. 20 OSVČ - Denní výše nemocenské v roce 2011 při pojistném 700 Kč/měsíc.. 43 Tab. 21 OSVČ - Nemocenské dávky v roce 2011 za 45 dní nemoci Tab. 22 OSVČ - Denní výše nemocenské Tab. 23 Výše pojistného pro zaměstnance (muže) ve věku 30 let Tab. 24 Pojistné plnění zaměstnanec délka PN 45 dní Tab. 25 Pojistné plnění OSVČ (s účastí ve státním systému) - délka PN 45 dní Tab. 26 Roční pojistné pro OSVČ (věk 30 let, čistý příjem Kč) Tab. 27 Pojistné plnění OSVČ (bez účasti ve státním systému) délka PN 45 dní Tab. 28 Výše pojistného pro zaměstnance (muž, 30 let) při DDPN 200 Kč Tab. 29 Výše pojistného plnění pro zaměstnance i OSVČ za 45 dnů nemoci Tab. 30 Pojistní plnění při PN 45 dnů Tab. 31 Pravděpodobnost pracovní neschopnosti podle počtu dnů, po které PN trvá. 52 Tab. 32 Očekávaný výsledek ročního pojistného plnění pro různé DDPN a karenční doby Tab. 33 Výše ročního pojistného pro různé DDPN a karenční doby Tab. 34 Čistá očekávaná hodnota ročního pojistného plnění Tab. 35 Výše pojistného plnění pro zaměstnance při PN 45 dní Tab. 36 Výše pojistného plnění pro OSVČ při PN 45 dní Tab. 37 Celkové příjmy OSVČ za 45 dní PN Tab. 38 Čistá očekávaná hodnota ročního pojistného plnění - žena Tab. 39 Redukční hranice nemocenské a náhrada mzdy pro rok

10 Seznam tabulek 10 Tab. 40 Výpočet náhrady mzdy v roce 2010 při HMP Kč Tab. 41 Výpočet nemocenské v roce 2010 při HMP Kč Tab. 42 Výpočet náhrady mzdy v roce 2011 při HMP Kč Tab. 43 Výpočet nemocenské v roce 2011 při HMP Kč Tab. 44 Výpočet náhrady mzdy v roce 2010 při HMP Kč Tab. 45 Výpočet nemocenské v roce 2010 při HMP Kč Tab. 46 Výpočet náhrady mzdy v roce 2011 při HMP Kč Tab. 47 Výpočet nemocenské v roce 2011 při HMP Kč Tab. 48 Pojistné- zaměstnanec (muž, 30 let), HMP Kč Tab. 49 Pojistné- zaměstnanec (žena, 30 let), HMP Kč Tab. 50 Výše ročního pojistného OSVČ bez účasti ve státním systému Tab. 51 Roční pojistné pro zaměstnance (muž i žena, 30 let) při DDVZ 500 Kč Tab. 52 Roční pojistné OSVČ muž i žena ve věku 30 let při DDVZ 500 Kč Tab. 53 Počet PN podle délky jejich trvání pro věkovou skupinu let... 71

11 Úvod 11 1 Úvod Sociální politika je jednou z velmi důleţitých politik kaţdého státu. Pomáhá lidem překonat obtíţné situace v jejich ţivotě, jako jsou například ztráta zaměstnání, invalidita, nebo úraz. Jak uvádí Krebs (2007), ve světě existují tři pojetí sociální politiky. Redistributivní typ poskytuje dávky univerzálně celé populaci, nebo určité vymezené skupině, například rodině, bez ohledu na to, zdali je dávka skutečně nutná k uspokojení potřeb (Skandinávie). Dalším typem je výkonový, který zahrnuje větší spolupráci občanů. Funguje na principu uspokojování sociální potřeby na základě pracovního výkonu a zásluh, přičemţ stát garantuje minima, která jsou uznávána společností (Francie). Posledním typem je reziduální, v němţ má kaţdý občan odpovědnost za uspokojování sociálních potřeb (USA). V reálném světě však nelze takto striktně přiřadit jednotlivé typy jednotlivým zemím, protoţe skutečná sociální politika je většinou mixem všech tří typů. Součástí sociální politiky je systém sociálního zabezpečení. Pomocí systému sociálního zabezpečení stát usiluje o zmírnění dopadu nepříznivých událostí na kaţdého jednotlivce a zabránění jeho vyloučení ze společnosti. Sociální zabezpečení, jako součást sociální politiky, je rozděleno do tří subsystémů. Těmi jsou sociální pojištění, státní sociální podpora a sociální pomoc (Vančurová, A., Klazar, S., 2008). Sociální pojištění funguje na principu sociální solidarity. Existuje tedy solidarita mezi chudými, nemocnými a staršími lidmi na jedné straně a naopak bohatými, zdravými a mladými lidmi na straně druhé. Toto pojištění, na principu dávek nahrazujících příjem, řeší případné budoucí sociální situace. Pokud je člověk neschopen opatřit si sám prostředky na ţivobytí pomocí ekonomické činnosti, zejména v případě invalidity a stáří, je jeho situace řešena pomocí důchodového pojištění (Vančurová, A., Klazar S., 2008). Součástí dávek důchodového pojištění jsou i takové, které řeší ovdovění a osiření. Dočasná pracovní neschopnost z důvodu nemoci nebo úrazu je řešena pomocí nemocenského pojištění, které také zahrnuje finanční pomoc v těhotenství, mateřství a při péči o jinou osobu (Vančurová A., Klazar S., 2008). V průběhu let byla za sociální situaci uznána také nezaměstnanost, kterou řeší státní politika nezaměstnanosti. Nemocenské pojištění prošlo díky reformě veřejných financí v období od roku 2008 po současnost, tedy rok 2011, výraznými změnami. Některé z těchto změn jsou označovány pouze jako přechodné, ale i přesto je nutné kaţdoročně se seznámit s novými podmínkami platnými pro daný rok. Orientace v systému nemocenského pojištění můţe být, právě díky neustále se měnícím podmínkám, pro některé občany komplikovaná. Proto tato práce vytváří ucelený přehled o fungování státního nemocenského systému a jsou zde znázorněny legislativní změny zavedené v průběhu jednotlivých let, od roku 2008 po rok 2010 (s účinností pro rok 2011). Tato práce je zaměřena na poskytování jedné z dávek nemocenského pojištění, a to nemocenské. Nemoc je pro kaţdého občana nepříjemnou situací, nejen kvůli zdravotním problémům, ale také z hlediska ztráty finančních prostředků.

12 Úvod 12 Nemocenské dávky tvoří asi polovinu čistého měsíčního příjmu 1, coţ můţe některé občany přivést do tíţivé ţivotní situace, zvláště pak pokud jsou zatíţeni například pravidelnými měsíčními splátkami úvěru a nemají pro tyto případy vytvořenu dostatečnou finanční rezervu. Právě v dnešní době stále stoupá počet občanů, kteří si zejména z důvodu vyřešení své bytové situace, uzavírají hypoteční úvěry a jsou tedy zavázáni pravidelnými měsíčními splátkami. V ČR byl počet nově uzavřených hypotečních úvěrů za rok 2010 roven a jen za první čtvrtletí roku 2011 bylo uzavřeno dalších hypotečních úvěrů (MMR, 2011). Nejenom, ţe finanční zatíţení z těchto úvěrů je na dlouho dobu, ale také měsíční splátky jsou vysoké 2. Z důvodu předcházení platební insolvenci, která by mohla v době nemoci některým občanům vzniknout, je nutné se zamyslet, jaké jiné moţnosti zajištění finančních prostředků v době nemoci existují (kromě státních dávek). Jistou alternativou by mohlo být například soukromé připojištění v nemoci, které nabízí pojištění denních dávek při pracovní neschopnosti. Toto připojištění by společně se státními dávkami mohlo zajistit v době nemoci adekvátní příjmy na pokrytí nejnutnějších nákladů, mezi něţ patří například i splátka úvěru. Tato práce se tedy bude zabývat nejen státním systémem nemocenského pojištění, ale také soukromým připojištěním v nemoci. 1 U vyšších příjmu (např Kč uvaţovaných v modelových příkladech) nemocenské dávky tvoří pouze 44 % čistého měsíčního příjmu. 2 V případě hypotečního úvěru ve výši Kč na dobu 20 let se pohybuje měsíční splátka přibliţně ve výši Kč (Kurzy, 2011).

13 Cíl práce 13 2 Cíl práce Legislativní změny nemocenského pojištění, které byly zavedeny postupně od roku 2008 aţ po rok 2010 (s účinností pro rok 2011), jsou důvodem sníţení výše náhrady mzdy a nemocenské, které jsou občanům poskytnuty v době dočasné pracovní neschopnosti. Státní systém nemocenského pojištění však není jedinou moţností, jak získat příjmy v době dočasné pracovní neschopnosti. Mimo něj funguje v České republice i systém soukromého připojištění (pojištění denních dávek při pracovní neschopnosti), nabízený vybranými pojišťovnami. Cílem této bakalářské práce je vypracovat doporučení pro vybrané skupiny zaměstnanců a OSVČ, jak mohou kombinací státního pojištění a soukromého připojištění, získat v době nemoci nejvyšší moţné dávky. Dílčím cílem této práce je zjistit čistou očekávanou hodnotu pojistného plnění pro jednotlivé varianty denního odškodného a různou délku karenční doby. Dále bude zjištěno, jakým způsobem funguje systém státního, ale také soukromého pojištění a jaké jsou výhody a nevýhody soukromého připojištění. Bude také zjištěna pravděpodobnost vzniku dočasné pracovní neschopnosti pro muţe i ţeny. Cílem této bakalářské práce není uvést veškeré nabídky poskytovatelů soukromého připojištění v nemoci v České republice, ale pouze těch, kteří nabízí připojištění v nemoci jako samostatný produkt (ne v kombinaci s ţivotním pojištěním).

14 Metodika 14 3 Metodika Při zpracování práce se vychází z poznatků získaných studiem odborné literatury týkající se problematiky nemocenského pojištění v České republice a také z informací získaných z internetových zdrojů. Bakalářská práce je rozdělena na dvě části, a to literární přehled a praktickou část. V literárním přehledu je definováno pojištění na sociální zabezpečení v České republice a jsou charakterizovány všechny tři sloţky tohoto pojištění. Dále je podrobně definováno nemocenské pojištění, včetně vysvětlení základních pojmů týkajících se této problematiky a jsou také blíţe specifikovány jeho čtyři sloţky, a to nemocenské, ošetřovné, vyrovnávací příspěvek v mateřství a peněţitá pomoc v mateřství. Vzhledem k tomu, ţe osoby samostatně výdělečně činné mají odlišné podmínky neţ zaměstnanci, je jim v teoretické části věnována samostatná kapitola. Dále je charakterizováno soukromé zdravotní pojištění, podmínky pro jeho zaloţení a organizace, které jej v České republice nabízí. Posledním bodem literárního přehledu je kapitola věnovaná problematice rozhodování spotřebitele v podmínkách rizika. V praktické části jsou uvedeny konkrétní příklady nemocenské a náhrady mzdy. Modelové příklady jsou vypočteny pro zaměstnance i OSVČ pro loňský a letošní rok, tedy 2010 a 2011, a to z důvodu znázornění dopadu nové legislativní úpravy pro rok V kaţdém roce jsou modelové příklady, znázorňující náhradu mzdy a nemocenskou zaměstnanců, vypočteny pro tři příjmové skupiny. Konkrétně to jsou výpočty pro zaměstnance s minimální mzdou, mediánem mzdy a nadprůměrnou mzdou v České republice v roce Konkrétní výše mezd jsou získány z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ, 2010) a ISPV (ISPV, 2011). Jako nadprůměrná mzda, je brána průměrná mzda vrcholových manaţerů v České republice. Pro kaţdou příjmovou skupinu jsou příklady vypočteny pro dvě délky nemoci, a to 14 a 45 dnů. V roce 2010 byla náhrada mzdy poskytována zaměstnavatelem po dobu prvních čtrnácti dnů nemoci, z tohoto důvodu je pro výpočet dávek zvolena 14denní pracovní neschopnost, aby tak byla znázorněna maximální výše náhrady mzdy, kterou bylo moţné v roce 2010 získat. V druhé variantě příkladů je uvaţována pracovní neschopnost o délce 45 dnů, která byla dle Českého statistické úřadu (ČSÚ, 2011 A) pro rok 2010 povaţována za průměrnou délku pracovní neschopnosti pro nemoc a úraz. V případě OSVČ jsou modelové příklady rozděleny na základě výše pojistného, které jednotlivá OSVČ platí. Toto pojistné je ve výši 200, 550 nebo 700 Kč/měsíc. Pojistné ve výši 200 Kč a 550 Kč je zvoleno proto, aby denní výše dávek v nemoci odpovídala zhruba stejným dávkám, jaké náleţí v roce 2011 zaměstnancům v modelových příkladech pro minimální mzdu a medián mzdy. Pojistné, které by odpovídalo denní výši nemocenské pro hrubý měsíční příjem Kč činí Kč/měsíc, coţ je příliš vysoká částka. Proto byla místo tohoto pojistného zvolena jiná alternativa 700 Kč/měsíc. Příklady jsou vypočteny pouze pro dočasnou pracovní neschopnost v délce 45 dnů, jelikoţ

15 Metodika 15 OSVČ nemají nárok na náhradu mzdy a nemocenské je jim poskytována aţ od 22. dne nemoci. Metodou komparace jsou zjištěny největší rozdíly mezi rokem 2010 a 2011 jak u zaměstnanců, tak u OSVČ. Způsob výpočtu nemocenské Dávky nemocenské se odvozují z denního vyměřovacího základu, který je upraven podle tří redukčních hranic. V letošním roce (2011) je výše redukčních hranic následující (MPSV, 2011 B): první redukční hranice 825 Kč, druhá redukční hranice Kč, třetí redukční hranice Kč. U nemocenského se do první redukční hranice započte 90 % denního vyměřovacího základu. Z denního vyměřovacího základu, který přesahuje první redukční hranici a dosahuje maximálně druhé redukční hranice se započte 60 %. Z poslední části mezi druhou a třetí hranicí se započte 30 % a vše, co je nad touto hranicí se dále nezohledňuje. Konečná výše nemocenské se vypočte jako 60 % redukovaného denního vyměřovacího základu. Způsob výpočtu náhrady mzdy Výše náhrady mzdy se odvíjí z průměrného výdělku zaměstnance, který se stanovuje jako průměrný hodinový výdělek za rozhodné období. Rozhodným obdobím je pro účely náhrady mzdy zvoleno kalendářní čtvrtletí (MPSV, 2011 A). Podobným způsobem, jako u výpočtu nemocenské, se upraví vyměřovací základ pomocí redukčních hranic, v tomto případě hodinových redukčních hranic. Jednoduchým výpočtem lze z denních redukčních hranic pro nemocenské vypočítat hodinové redukční hranice pro náhradu mzdy. Stačí pouze vynásobit denní redukční hranice pro nemocenské koeficientem 0,175 a výsledné číslo zaokrouhlit na haléře nahoru (MPSV, 2011 A). Tab. 1 Redukční hranice pro náhradu mzdy pro rok 2011 Redukční Pro nemocenské Pro náhradu mzdy * 0,175 hranice (denní) (hodinové) I. 825 Kč * 0, ,38 Kč II Kč * 0, ,48 Kč III Kč * 0, ,95 Kč Zdroj: (MPSV, 2011) Pomocí zaokrouhlených redukčních hranic se upraví PHV. Úprava PHV je stejná jako úprava denního vyměřovacího základu při výpočtu nemocenské. Z částek do první redukční hranice se započte 90 %. Z PHV, který přesahuje

16 Metodika 16 první redukční hranici a dosahuje maximálně druhé redukční hranice se započte 60 %. Z poslední části mezi druhou a třetí hranicí se započte 30 % a vše, co je nad touto hranicí se dále nezohledňuje (MPSV, 2011 A). Hodinová náhrada mzdy při dočasné pracovní neschopnosti a karanténě je 60 % z průměrného redukovaného výdělku. V případě karantény, po první tři dny, ve výši 25 % z průměrného redukovaného výdělku. Konečná náhrada mzdy vznikne vynásobením počtu neodpracovaných hodin a hodinové náhrady mzdy, za které náhrada mzdy po dobu dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény náleţí (MPSV, 2011 A). Částka se zaokrouhluje na celé koruny nahoru. Pro rok 2010 je výpočet totoţný pouze s rozdílem v redukčních hranicích i pro nemocenskou i pro náhradu mzdy. Liší se také v délce poskytování náhrady mzdy. Redukční hranice pro rok 2010 budou uvedeny v příloze této práce. U OSVČ se řídí výpočet stejnými pravidly, pouze rozhodný základ vychází ze sazby pojistného aktuální pro daný rok a výše pojistného, které OSVČ platí. Praktická část pokračuje kapitolou týkající se nabídek jednotlivých pojišťoven v oblasti nemocenského připojištění (soukromého zdravotního pojištění). Konkrétně jsou uvaţovány nabídky pojišťoven Generali a UNIQA, protoţe tyto pojišťovny nabízí nemocenské připojištění jako samostatný produkt. Na základě schůzek se zástupci uvedených společností, byly získány podrobné informace o fungování tohoto připojištění. Konkrétně jsou znázorněny jednotlivé nabídky a podmínky zaloţení tohoto připojištění. Pro jednotlivé zaměstnance i OSVČ jsou pak navrţeny různé moţnosti tohoto připojištění. Poslední kapitola praktické části se týká problematiky očekávaného výsledku pojistného plnění při uzavření tohoto pojištění. Jsou zde provedeny výpočty pro různé varianty nemocenského připojištění, aby tak bylo zjištěno do jaké míry jsou pro spotřebitele výhodné. Vzorce nutné pro výpočet těchto veličin jsou získány z knihy Mikroekonomie (Hořejší, B., et al., 2006). Očekávaný výsledek (expected result, EX): pokud je brána v úvahu situace s n různými výsledky (X1, X2,, Xn) platí následující vzorec. n EX X i i i 1 πi je pravděpodobnost, ţe dojde k situaci Xi V uvaţovaných výpočtech jsou brány v úvahu pravděpodobnosti vzniku pracovní neschopnosti pro obě pohlaví, které jsou vypočteny z dat získaných z Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS, 2010). Pravděpodobnost je vţdy počítána pro muţe a ţeny dle různých intervalů trvání nemoci (např ). Jako rozhodný počet dnů pro výpočet očekávaného výsledku pojistného plnění je vţdy brán střed daného intervalu. V kapitole diskuze jsou rozebrány zjištěné výsledky, které jsou následně shrnuty v kapitole závěr.

17 Literární přehled 17 4 Literární přehled Tato kapitola bude souhrnným přehledem fungování nemocenského systému v České republice. Mimo to bude popsáno fungování soukromého zdravotního pojištění. 4.1 Pojištění na sociální zabezpečení 3 Systém sociálního zabezpečení tvoří velmi významnou sloţku státního rozpočtu a to jak na příjmové, tak na výdajové straně. Sociální pojištění, které je jedním ze subsystému sociálního zabezpečení, je sloţeno z nemocenského pojištění, důchodového pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti Nemocenské pojištění Systém nemocenského pojištění zabezpečuje ekonomicky aktivní obyvatelstvo (výdělečně činné osoby) v případě, kdy v důsledku vzniku krátkodobé sociální události, nejsou schopni získat dostatečný příjem. Pomocí peněţitých dávek nemocenského pojištění je tedy nahrazena ztráta příjmů. Nemocenské pojištění zahrnuje čtyři základní dávky. První dávkou, která přísluší účastníkům tohoto pojištění v případě dočasné pracovní neschopnosti v důsledku nemoci, úrazu nebo karantény, je nemocenské. Dalšími třemi dávkami jsou peněţitá pomoc v mateřství, ošetřovné a vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství, které budou podrobněji rozebrány v následujících kapitolách Důchodové pojištění Cílem důchodového pojištění je zabezpečit účastníky tohoto pojištění v období, kdy si nejsou schopni opatřit dostatečné zdroje obţivy v důsledku vzniklé sociální události. Důchodové pojištění rozlišuje čtyři události, a to stáří, invaliditu, ovdovění a osiření (MPSV, 2005). Dávky, které jsou tímto systémem vypláceny, jsou odvozeny z výše příjmů z výdělečné činnosti (Krebs, 2007). Z toho vyplývá, ţe pojištěnci mohou vlastní činností ovlivnit výši dávek, která jim bude vyplácena. 3 Pokud není uvedeno jinak je v této kapitole čerpáno z oficiálních údajů Ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV, 2011 B). 4 Kapitola 4.4 Peněţitá pomoc v mateřství, kapitola 4.5 Ošetřovné, kapitola 4.6 Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství.

18 Literární přehled 18 Dle Krebse se (2007) v důchodovém pojištění poskytují tyto obligatorní dávky: starobní důchod, invalidní důchod, částečný invalidní důchod, vdovský důchod, vdovecký důchod, sirotčí důchod. V České republice se důchodový systém skládá ze dvou pilířů. Těmi jsou povinné základní důchodové pojištění a penzijní připojištění se státním příspěvkem. První pilíř je univerzální, povinný, dávky jsou přesně definovány. Je zaloţen na průběţném financování (PAYGO) a zabezpečuje veškeré ekonomicky aktivní obyvatelstvo. Průběţné financování funguje tím způsobem, ţe současní plátci sociálního pojištění hradí penze jejich současným příjemcům. Druhý pilíř zahrnuje dobrovolné pojištění, které je kapitálově financované a stát jej podporuje ve formě státního příspěvku. Výše příspěvku je ovlivněna výší pojistného. Stejně jako produkty komerčních pojišťoven, lze tento systém, podle terminologie EU, povaţovat za třetí pilíř důchodového systému. Tento pilíř se v současnosti podílí na příjmech důchodců pouze nepatrně Příspěvek na politiku zaměstnanosti Politika zaměstnanosti má ve většině vyspělých zemí nezastupitelné místo. Nezasahuje do působnosti trhu, ale spíše se snaţí ovlivnit vztah mezi nabídkou a poptávkou na trhu práce. Snaţí se také o efektivní vyuţití zdrojů pracovních sil a zabezpečení práva občanů na práci. Soustřeďuje se zejména na vytváření nových pracovních míst pomocí aktivní politiky zaměstnanosti, která zahrnuje například rekvalifikace, finanční pobídky, veřejně prospěšné práce, příspěvek na zapracování a podobně (Integrovaný portál MPSV, 2010). Pasivní politika zaměstnanosti se snaţí o náhradu příjmů nezaměstnaným po přechodnou dobu, aby si našli nové pracovní uplatnění. 4.2 Nemocenské pojištění 5 Nemocenského pojištění jsou účastni zaměstnanci, přičemţ od jsou za ně povaţování také příslušníci ozbrojených sil a bezpečnostních sborů a osoby pracovně činné ve výkonu trestu odnětí svobody (Ţeníšková, M., Přib, J., 2008). Naopak studenti vysokých škol, ţáci středních škol, společníci a jednatelé s.r.o., komanditisté komanditní společnosti a členové druţstva, kteří 5 Pokud není uvedeno jinak je v této kapitole čerpáno z oficiálních informací Ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV, 2011).

19 Literární přehled 19 jsou pouze členy orgánu druţstva, nejsou účastni nemocenského pojištění (Ţeníšková M., Přib, J., 2008). Zaměstnanci musí splňovat několik podmínek pro účast na nemocenském pojištění v České republice: výkon činnosti (práce) na území České republiky 6, výše započitatelného příjmu činí alespoň 2000 Kč/měsíc, počet dnů trvání zaměstnání alespoň 15 kalendářních dnů. Zvláštní podmínky platí, pokud se jedná o zaměstnání malého rozsahu. Za zaměstnání malého rozsahu se povaţuje takové zaměstnání, které sice splňuje podmínku výkonu činnosti na území ČR i podmínku počtu dní, po které zaměstnaní trvalo, rozhodný příjem však nedosahuje stanovené výše, je niţší neţ 2000 Kč, nebo nebyl vůbec sjednán. V takovém případě je zaměstnanec pojištěn pouze v těch kalendářních měsících, kdy rozhodný příjem dosáhl alespoň minimální výše. Osoby samostatně výdělečně činné jsou účastny nemocenského pojištění dobrovolně, na základě podání přihlášky k nemocenskému pojištění a zaplacení pojistného Vznik a přerušení pojištění Nemocenské pojištění vzniká nejdříve dnem nástupu do zaměstnání, za který je povaţován den, kdy začal zaměstnanec pracovat. Z hlediska osob vykonávajících funkci, vzniká pojištění dnem nástupu do funkce (Ţeníšková, M., Přib, J., 2008). Přerušení pojištění oznamuje zaměstnavatel a to v případě, ţe neplacené volno zaměstnance trvá déle neţ 30 po sobě jdoucích kalendářních dnů nebo nastoupil na rodičovskou dovolenou (Ţeníšková, M., Přib, J., 2008) Povinnost zaměstnavatelů v nemocenském pojištění Zaměstnavatelé, jako poplatníci pojistného, mají tři základní povinnosti z hlediska nemocenského pojištění. Povinnost oznamovací: zaměstnavatel má povinnost se do osmi kalendářních dnů po svém vzniku přihlásit do registru zaměstnavatelů. Stejná povinnost platí i pro odhlášení z registru do osmi dnů, pokud přestane být zaměstnavatelem. Zaměstnavatel také ohlašuje den nástupu/ukončení zaměstnance v zaměstnání a jakoukoli změnu údajů. Na všechny tyto úkony jsou určeny předepsané tiskopisy. 6 Za výkon činnosti je povaţován výkon činnosti v pracovněprávním nebo pracovním poměru, který zakládá účast na nemocenském pojištění výjimky vyplývají pouze z předpisů nadřazených českému právu (mezinárodní smlouvy a koordinační nařízení EU)

20 Literární přehled 20 Povinnost evidenční: zaměstnavatel má povinnost uchovávat údaje vedené v evidenci o zaměstnancích účastných nemocenského pojištění po dobu deseti let od roku, na který se vztahují. Povinnost přijímání žádosti o dávky: zaměstnavatel má povinnost přijímat veškeré formuláře týkající se nemocenského pojištění a spolu s dalšími potřebnými informacemi je předávat příslušné okresní správě sociálního zabezpečení. Sazba pojistného z vyměřovacího základu je pro zaměstnavatele stanovena na 25 %, z čehoţ jsou 2,3 % odváděny na nemocenské pojištění, 21,5 % na důchodové pojištění a 1,2 % na státní politiku zaměstnanosti Dávky Z nemocenského pojištění jsou poskytovány tyto dávky: nemocenské, peněţitá pomoc v mateřství, ošetřovné, vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství. Obecné podmínky nároku na dávky: nárok na nemocenské vznikne v případě, pokud byl pojištěnec uznán neschopných práce. Aby byly dávky vyplaceny, pracovní neschopnost musí trvat déle neţ 21 dnů. Nemocenské, ošetřovné a PPM 7 nenáleţí za dny, ve kterých zaměstnanec pracoval v době pracovní neschopnosti v zaměstnání, ze kterého mu náleţela dávka (Ţeníšková, M., Přib, J., 2008). Za tento den náleţí zaměstnanci započitatelný příjem. Za první den nároku na dávku se povaţuje i ten, ve kterém zaměstnanec po část dne pracoval (Ţeníšková, M., Přib, J., 2008). Nemocenské, ošetřovné a PPM náleţí však pouze za část dne. Do podpůrčí doby se započítává celý den. Ochranná lhůta: je období po ukončení zaměstnání, kdy se k pojištěnci přistupuje, jako by byl stále účasten nemocenského pojištění. Z toho vyplývá, ţe pokud bývalý pojištěnec v tomto období onemocní, anebo nastoupí na mateřskou, má nárok na výplatu dávek. Tato lhůta byla vytvořena z důvodu zajištění bývalého zaměstnance proti sociální události v období mezi ukončením staré práce a nalezením nové. V případě nemocenské činí ochranná lhůta sedm kalendářních dnů ode dne, ve kterém bylo ukončeno zaměstnání, které zakládalo účast na nemocenském pojištění. Pokud zaměstnání trvalo méně neţ sedm dnů, trvá tato lhůta tolik dnů, kolik trvalo zaměstnání. Pokud skončí ţeně zaměstnání v době těhotenství, ochranná lhůta činí tolik kalendářních dnů, kolik trvalo její poslední zaměstnání. Maximem je však 180 kalendářních dnů. 7 Peněţitá pomoc v mateřství

21 Literární přehled 21 Ochranná lhůta se netýká ošetřovného a vyrovnávacího příspěvku v těhotenství a mateřství. Denní vyměřovací základ: dávky nemocenského pojištění se počítají z denního vyměřovacího základu, který stanoví OSSZ 8 podle podkladů, které zaměstnavatel odevzdává příslušnému úřadu za své zaměstnance společně s ţádostí o dávku. DVZ 9 se stanoví ze započitatelného příjmu za rozhodné období (většinou 12 kalendářních měsíců před měsícem, v němţ vznikla sociální událost). Příjem se dělí počtem započitatelných kalendářních dnů, které připadají na toto rozhodné období. Dále se vypočítaný průměrný denní příjem upravuje podle tří redukčních hranic. Ne všechny dny se započítávají do rozhodného období. Vyloučenými dny jsou kalendářní dny omluvené pracovní nepřítomnosti (i nepřítomnosti zaměstnance ve sluţbě), za které zaměstnanci nenáleţí náhrada příjmů, nebo nebyl poskytnut sluţební příjem nebo plat (Ţeníšková, M., Přib, J., 2008). Za vyloučené dny se povaţuje také prvních 21 kalendářních dnů pracovní neschopnosti, za které zaměstnanci náleţí náhrada mzdy nebo platu a dny, za které mu bylo poskytováno nemocenské, ošetřovné a peněţitá pomoc v mateřství. Dny omluveného pracovního volna (tzv. neplacené dovolené), za které nenáleţí náhrada příjmů, se nepovaţují za vyloučené dny (Ţeníšková M., Přib, J., 2008) Posuzování zdravotního stavu Pro účely nemocenského pojištění se posuzuje zdravotní stav pojištěnců, ale také dalších osob, kterými nejsou sami pojištěnci, ale zhodnocení jejich zdravotního stavu je nutné pro rozhodnutí, zdali vzniká nárok na dávku (Ţeníšková M., Přib, J., 2008). Nejčastěji se jedná o děti do deseti let, osoby starší deseti let, u kterých jejich zdravotní stav vyţaduje ošetřování druhou osobou a osoby, které pečují o dítě mladší deseti let, ale z důvodu nemoci o ně pečovat nemohou (Ţeníšková M., Přib, J., 2008). Zdravotní stav posuzují ošetřující lékaři v rozsahu své působnosti a lékaři orgánů nemocenského pojištění, kteří jsou zejména v pozici dozorového kontrolního lékařského orgánu (Ţeníšková M., Přib, J., 2008). Dohlíţí na dodrţování právních předpisů a na oprávněné čerpání jednotlivých dávek. Ošetřující lékař také stanoví reţim dočasně práce neschopného zaměstnance. Ten zahrnuje například léčebný reţim a povolení vycházek, včetně jejich doby a rozsahu. Povinností práce neschopného zaměstnance je zdrţovat se v době pracovní neschopnosti v místě pobytu (kromě povolených vycházek) (Ţeníšková, M., Přib, J., 2008). Dodrţování reţimu je důleţité z hlediska efektivního vyplácení nemocenské a náhrady mzdy a také případné kontroly zaměstnance zaměstnavatelem (jen v prvních 21 dnech) a OSSZ. Pojištěnci, který byl uznán práce neschopným, vzniká také povinnost dostavit se v dohodnutý čas 8 Okresní správa sociálního zabezpečení 9 Denní vyměřovací základ

22 Literární přehled 22 k lékaři na kontrolu (Ţeníšková M., Přib, J., 2008). Pokud se tak nestane, lékař má oprávnění ukončit pracovní neschopnost. V případě peněţité pomoci v mateřství uplatní pojištěnka nárok na dávky na předepsaném tiskopise, který jí předá příslušný ošetřující lékař. U ošetřovného musí lékař potvrdit vznik potřeby ošetřování, stejně tak, jako u vyrovnávacího příspěvku v těhotenství a mateřství, kdy lékař vydává ţenám potvrzení o nutnosti převedení na jinou práci (Ţeníšková M., Přib, J., 2008) Organizace a provádění Orgány, které provádějí nemocenské pojištění jsou (MPSV, 2010 B): okresní správy sociálního zabezpečení, Česká správa sociálního zabezpečení, sluţební orgány Ministerstvo obrany, Ministerstvo vnitra, Vězeňská sluţba České republiky, Generální ředitelství cel, Bezpečnostní informační sluţba, Úřad pro zahraniční styky a informace, Ministerstvo práce a sociálních věcí. Provádění nemocenské zajišťuje okresní správa sociálního zabezpečení. Zaměstnavatel komunikuje s příslušným OSSZ v místě, kde má svou účtárnu. V případě, ţe sídlo zaměstnavatele není na území České republiky, rozhodne ČSSZ, kterou OSSZ má zaměstnavatel kontaktovat. Dodrţování léčebného reţimu kontroluje příslušná OSSZ v místě pobytu pojištěnce v době pracovní neschopnosti. Sluţební orgány plní obdobné funkce jako OSSZ a ČSSZ. Dávka je vyplácena příslušným orgánem vţdy do jednoho měsíce ode dne, kdy byla ţádost (doklad o nároku na dávku) doručena na OSSZ. Existují dva způsoby, jak můţe být zaměstnanci dávka vyplacena. Prvním z nich je převod na účet (tento způsob je upřednostňován), druhým je výplata v hotovosti poštovní poukázkou, přičemţ zaměstnanec musí uhradit náklady na doručení. 4.3 Nemocenské V roce 2011 vzniká pojištěnci nárok na nemocenské po uplynutí 21 kalendářních dnů uznané pracovní neschopnosti nebo nařízení karantény, tedy od 22. dne. Maximální doba nároku na nemocenskou činí 380 kalendářních dnů od doby, kdy dočasná pracovní neschopnost vznikla. Zaměstnavatel tedy nově poskytuje náhradu mzdy po 21 pracovních dnů (dříve pouze 14 dnů). Toto opatření by mělo být pouze přechodné do prosince roku Náhrada mzdy je zaměstanavatelem poskytována v případě nemocenské od čtvrtého pracovního dne, v případě karantény od prvního.

23 Literární přehled 23 Na dávku nemocenské nemá pojištěná osoba nárok v případě, ţe (Ţeníšková, M., Přib, J., 2008): dočasná pracovní nechopnost byla vytvořena úmyslně, v době nároku na nemocenskou vznikl nárok na výplatu starobního důchodu 10, dočasná pracovní neschopnost nebo karanténa vznikla v době útěku z vazby nebo z místa výkonu trestu odnětí svobody Náhrada mzdy Zaměstnavatelé mají od letošního roku (2011) povinnost zabezpečit své zaměstnance v době dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény nově po dobu 21 dnů, přičemţ náhrada mzdy se začíná vyplácet od 4. pracovního dne (v případě karantény od 1. pracovního dne) (MPSV, 2011 A). Zaměstnavatel ji poskytuje z vlastních prostředků a přísluší zaměstnancům v pracovním poměru, nebo činným na základě dohody o pracovní činnosti, účastných na nemocenském pojištění. Náhrada mzdy však náleţí pouze za pracovní dny a svátky, které připadají na pracovní dny (MPSV, 2011 A). Zaměstnavatel není povinen vyplatit náhradu mzdy v případě, ţe si zaměstnanec přivodil dočasnou pracovní neschopnost úmyslně. 10 Poskytování starobního důchodu je upřednostněno před poskytováním nemocenské za předpokladu, ţe nemocenské pojištění skončilo. Nemocenské pojištění musí být poskytováno pouze do dne, který předchází dni přiznání starobního důchodu. Pokud by bylo poskytnuto současně nemocenské i důchod, vznikl by přeplatek na nemocenském, který je nutno vrátit.

24 Literární přehled Peněžitá pomoc v mateřství Peněţitá pomoc v mateřství je dávka nahrazující příjem v době těhotenství, mateřství a péče o novorozené dítě. Náleţí pouze pojištěnci, kterému trvá účast na nemocenském pojištění v době nástupu na mateřskou dovolenou nebo ke dni převzetí dítěte. Na PPM má nárok také pojištěnec, kterému plyne ochranná lhůta (maximálně 180 dnů) z dřívějšího pojištění v den nástupu na PPM nebo ke dni převzetí dítěte. Nutností je také, aby pojištěnec byl v posledních dvou letech účasten na pojištění alespoň po dobu 270 dnů (tzv. čekací doba) (MPSV, 2011 B). Pokud počátek šestého týdne před očekávaným dnem porodu připadne do období 270 dnů od úspěšného ukončení studia, započítává se do doby 270 dnů i doba studia na střední, vyšší odborné, vysoké škole, nebo konzervatoři. To samé platí v případě, pokud došlo během 270 dnů od úspěšného ukončení studia k převzetí dítěte do péče, jestliţe se tak stalo na základě úmrtí nebo dlouhodobé nemoci matky nebo rozhodnutí příslušného orgánu. Okruh osob, kterým můţe být poskytována PPM je tvořen ţenami, které porodily dítě, manţelem ţeny, a pokud není manţel otcem dítěte, tak otcem dítěte a také osobami, které převzali dítě do péče (muţi i ţeny). (Portal.gov, 2011 A) Doba, po kterou můţe být PPM jednotlivým osobám poskytována (Portal.gov, 2011 A): 28 týdnů ţeně pojištěné, která porodila dítě, maximálně 37 týdnů ţeně, která porodila dvě nebo více dětí, 14 týdnů ţeně, která porodila mrtvé dítě nebo která odmítla o dítě pečovat, 22 týdnů při převzetí dítěte do trvalé péče nahrazující rodičovskou péči, 31 týdnů při převzetí dvou nebo více dětí do trvalé péče, 22 týdnů u otce dítěte, nebo manţela, který převzal dítě do péče z důvodu, ţe matka o dítě nemůţe nebo nesmí pečovat, nebo pokud uzavřel s matkou písemnou dohodu o převzetí péče o dítě (nejdříve od začátku sedmého týdne po porodu), 31 týdnů u otce dítěte nebo manţela, který převzal péči o dvě nebo více dětí, ne však déle, neţ do jednoho roku ţivota dítěte. Ţeně, která porodila dítě, je PPM poskytováno od 8. aţ 6. týdne před očekávaným dnem porodu, ne kratší dobu neţ 14 týdnů. Není moţné, aby PPM skončila před uplynutím 6 týdnů ode dne porodu. Pobírání PPM je omezeno hranicí jednoho roku věku dítěte (dávka z titulu porodu) a do 7 let věku a 31 týdnů u dávky náleţející z titulu převzetí dítěte do péče. Výpočet konkrétní dávky se uskutečňuje na stejném principu jako u nemocenské. Liší se pouze v tom, ţe do první redukční hranice se započítává 100 % denního vyměřovacího základu. Ostatní redukční hranice mají stejnou

25 Literární přehled 25 procentní hodnotu. Konečná výše dávek se vypočte jako 70 % redukovaného denního vyměřovacího základu. 4.5 Ošetřovné Ošetřovné je poskytováno zaměstnancům, kteří se nemohou dostavit do práce z důvodu ošetřování nemocného člena domácnosti nebo péče o zdravé dítě do deseti let věku, jehoţ školské nebo dětské zařízení bylo z důvodu havárie, epidemie a jiné nepředvídatelné události uzavřeno. Není moţné uplatňovat nárok na ošetřovné na dítě v době, kdy je na toto dítě pobírána PPM nebo rodičovský příspěvek. Výjimkou je situace pokud osoba, které byla PPM nebo rodičovský příspěvek přiznán, onemocněla nebo se z jiných závaţných důvodů o dítě nemůţe starat. Dávka ošetřovného je přiznána pouze jednomu z rodičů, pouze v případě, ţe se v péči o ošetřovanou osobu střídají náleţí oběma. Podpůrčí doba, po kterou je ošetřovné poskytováno se liší v závislosti na tom, kdo o člena domácnosti pečuje. Základní délka je maximálně devět kalendářních dnů, avšak u osamělých osob, pečujících trvale alespoň o jedno dítě do šestnácti let věku s povinnou školní docházkou, se lhůta zvyšuje na 16 kalendářních dnů. Výpočet ošetřovného opět vychází ze stejného principu jako u nemocenské a PPM. Vychází tedy z denního vyměřovacího základu, který je redukován pomocí redukčních hranic, které jsou shodné, jako v případě nemocenské. Konečná dávka ošetřovného je 60 % z redukovaného denního vyměřovacího základu a vyplácí se jiţ od prvního dne. (MPSV, 2011 B) 4.6 Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství VPTM 11 je poskytován zaměstnankyni, která musí být převedena na jinou práci z důvodu těhotenství, mateřství nebo kojení. Tento příspěvek náleţí za dny, po které vykonávala zaměstnankyně jinou práci, a je poskytován maximálně do 6. týdne před očekávaným dnem porodu. Dávka, je poskytována pouze těm zaměstnankyním, kterým se z důvodu přesunu na jinou pracovní pozici sníţil příjem bez jejich vlastního zavinění (Ţeníšková, M., Přib, J., 2008). Redukovaný denní vyměřovací základ se vypočítá stejným způsobem jako u peněţité pomoci v mateřství. Tedy 100 % do první redukční hranice, 60 % z částek mezi první a druhou hranicí a 30 % z částek mezi druhou a třetí hranicí, vyšší částky se nezohledňují (MPSV, 2011 B). VPTM je rozdílem mezi RDVZ 12 zjištěným ke dni převedení na jinou práci a průměrným denním započitatelným příjmem, který zaměstnankyni po převedení na jinou práci připadá v jednotlivých kalendářních měsících. 11 Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství 12 Redukovaný denní vyměřovací základ

26 Literární přehled OSVČ a nemocenské pojištění 13 Nemocenské pojištění je pro osoby samostatně výdělečně činné dobrovolné a vzniká v případě, ţe OSVČ podá přihlášku na OSSZ a zaplatí pojistné. Účast na nemocenském pojištění je také podmíněna výkonem činnosti na území ČR. Vzniká ale i v případě, ţe je činnost vykonávána mimo území ČR, avšak musí být vykonávána pouze na základě oprávnění, která vyplývají z právních předpisů ČR. Nemocenské pojištění OSVČ zaniká dobrovolným odhlášením pojištění, ale také dnem, kdy byla zaplacena poslední záloha nebo dnem, kdy OSVČ ukončila svou činnost. Z důvodu účasti na nemocenském pojištění se činnost OSVČ stává od hlavní samostatnou výdělečnou činností. OSVČ se účastní pojištění pouze v těch měsících, ve kterých byla povinna platit zálohy. Pokud dojde k situaci, ţe OSVČ chce být nemocensky pojištěna, ale nebyla povinna platit zálohy na důchodové pojištění (nebo je platila v niţší částce neţ je minimum), musí od platit zálohy v minimální výši, tedy Kč měsíčně. Rozhodným obdobím v případě nemocenského a peněţité pomoci v mateřství je 12 kalendářních měsíců před vznikem nároku na tyto dávky. Měsíčním vyměřovacím základem je částka, kterou si OSVČ sama určí. Minimální měsíční vyměřovací základ pro rok 2011 je stanoven na Kč. Procentní sazba pro výpočet pojistného na nemocenské pojištění je 2,3 % z měsíční základu. Vypočtená částka se zaokrouhluje na celé koruny nahoru. Minimální pojistné na nemocenské pojištění činí v roce Kč. V případě maximálního vyměřovacího základu je hraniční částkou 1/12 maximálního vyměřovacího základu stanoveného pro důchodové pojištění v roce Tato částka činí Kč, z čehoţ vyplývá, ţe maximální pojistné na nemocenské pojištění je Kč (2,3 % z Kč). Pokud se OSVČ rozhodne uhradit vyšší částku neţ Kč, při výpočtu konkrétních dávek se k tomu nepřihlíţí (portal.gov, 2011 C). Mezi zálohami na nemocenské pojištění a zálohami na důchodové pojištění jsou dána určitá pravidla. OSVČ platí tyto zálohy odděleně a u obou pojištění si můţe určit měsíční vyměřovací základ. Při stanovení měsíčního vyměřovacího základu platí však pravidlo, ţe základ na pojistné na nemocenské pojištění nemůţe být nikdy vyšší neţ vyměřovací základ pro zálohu na pojistné na důchodové pojištění (portal.gov, 2011 B) Dávky nemocenského pojištění OSVČ náleţí z nemocenského pojištění pouze dvě dávky a to nemocenské a peněţitá pomoc v mateřství. Pokud byla OSVČ účastna nemocenského pojištění alespoň tři měsíce, náleţí jí nemocenské od 22. dne dočasné pracovní neschopnosti (karantény) nejdéle však po dobu 380 kalendářních dnů. 13 Pokud není uvedeno jinak je v této kapitole čerpáno z publikace Sociální zabezpečení 2011, která byla vydána Českou správou sociálního zabezpečení.

27 Literární přehled 27 Peněţitá pomoc v mateřství je vyplácena nejdříve od osmého týdne před očekávaným dnem porodu a je podmíněna účastí na nemocenském pojištění nejméně po dobu 270 kalendářních dnů během posledních dvou let (před nástupem na PPM) a zároveň 180 kalendářních dnů během posledního roku před začátkem podpůrčí doby (portal.gov, 2011 B). 4.8 Vývoj nemocenského pojištění V následující kapitole budou postupně popsány legislativní změny, které byly zavedeny od roku 2008 aţ po ty, jejichţ účinnost nastala v roce Rok 2008 Od 1. ledna 2008 nastala účinnost zákona číslo 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů. Hlavní změny, které tento zákon přináší v oblasti nemocenského pojištění jsou (MPSV, 2008 A): za den účasti zaměstnanců na nemocenském pojištění se povaţuje také den před vstupem do zaměstnání, za který náleţí náhrada mzdy nebo se plat nijak jinak nekrátí, zrušení poskytování nemocenské za první tři dny dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény, tzv. karenční doba, ponechání redukčních hranic roku 2007, výše první redukční hranice je 550 Kč a druhé redukční hranice 790 Kč, k vyšším částkám se nepřihlíţí, úprava procentních sazeb u nemocenského a podpory při ošetřování člena rodiny, po redukci denního vyměřovacího základu činí výše nemocenské od 4. dne do 30. dne dočasné pracovní neschopnosti 60 %, 66 % od 31. dne do 60. dne a 72 % od 61. dne, u podpory při ošetřování člena rodiny je to 60 % z redukovaného denního vyměřovacího základu, peněţitá pomoc v mateřství je stanovena jako 69 % redukovaného denního vyměřovacího základu, zkrácení ochranné lhůty ze 42 kalendářních dnů na 7 kalendářních dnů, v případě ucházení o zaměstnání zrušení nároku na peněţitou pomoc v mateřství z důvodu neúčasti na nemocenském pojištění, místo dávky nemocenského pojištění náleţí dávka sociální podpory, tzn. rodičovský příspěvek, osamělost jiţ není podmínkou pro prodlouţení poskytování peněţité pomoci v mateřství z 28 týdnů na 37 týdnů. Dne 23. dubna 2008 Ústavní soud ČR zrušil institut tzv. karenční doby s účinností od 30. června Z tohoto rozhodnutí vyplývá, ţe do 29. června nebude po první tři dny dočasné pracovní neschopnosti poskytováno nemocenské, avšak od 30. června se za tyto dny nemocenské vyplácí. Výše nemocenské je

28 Literární přehled 28 stanovena sazbou 60 % z redukovaného denního vyměřovacího základu do 30. kalendářního dne nemoci, tedy včetně prvních tří dnů. Aby Ministerstvo práce a sociálních věcí zmírnilo dopad rozhodnutí Ústavního soudu, stanovilo sazbu pro výpočet nemocenského na 25 % redukovaného denního vyměřovacího základu během prvních tří dnů nemoci. Tab. 2 Poskytování nemocenské během prvních tří dnů nemoci v roce 2008 Od do není během prvních tří dnů dočasné pracovní neschopnosti poskytováno nemocenské (platí tzv. karenční doba). Od do je během prvních tří dnů dočasné pracovní neschopnosti poskytováno nemocenské ve výši 60 % redukované denního vyměřovacího základu. Od do je během prvních tří dnů dočasné pracovní neschopnosti poskytováno nemocenské ve výši 25 % redukované denního vyměřovacího základu. Zdroj: MPSV (2008 B), úprava vlastní Rok 2009 V roce 2009 nabývá odloţené účinnosti nový zákon o nemocenském pojištění 14 (včetně souvisejících zákonů), které byly schváleny jiţ 24. dubna 2006 a původně jejich účinnost měla nastat od V tomto zákoně dochází ke sjednocení a komplexní úpravě nemocenského pojištění, tedy hmotněprávní úpravě, organizaci a provádění pojištění a posuzování zdravotního stavu. (Vlasák, F., 2008). Právní úprava je tedy sjednocena v jednom zákoně a není jiţ roztříštěna v řadě právních předpisů. Nový zákon o nemocenském pojištění (včetně souvisejícího zákona) zavádí povinnost zaměstnavatelů podílet se na výplatě dávek v případě dočasné pracovní neschopnosti. Zahrnuje tzv. náhradu mzdy v prvních čtrnácti dnech trvání pracovní neschopnosti, přičemţ během prvních tří dnů nemocenské vypláceno není. Nárok na nemocenské tedy vzniká pouze v případě, ţe dočasná pracovní neschopnost (nebo karanténa) trvá déle neţ čtrnáct dnů (MPSV, 2009 A). Zaměstnavatel náhradu mzdy poskytuje ze svých vlastních prostředků, z tohoto důvodu byla pro rok 2009 sníţena sazba na sociální zabezpečení z 26 % na 25 %. Sazba pro odvod pojistného na nemocenské pojištění zaměstnavateli se sniţuje z původních 3,3 % na 2,3 %. Zaměstnavatel si můţe odečíst z pojistného polovinu z vyplacené náhrady mzdy (MPSV, 2009 A). Nově jsou zavedeny tři redukční hranice místo původních dvou, čímţ má být zajištěna větší úměrnost mezi zaplaceným pojistným a výší poskytovaných dávek. Konkrétní výše redukčních hranic je 786 Kč pro první, Kč pro druhou a Kč pro třetí redukční hranici. 14 Tímto zákonem je zákon o nemocenském pojištění č. 187/2006 Sb., a související zákony.