ÚZEMNÍ PLÁN VELKÉ ŽERNOSEKY

Transkript

1 STUDIO KAPA ARCHITEKTURA, URBANISMUS, INTERIER, DESIGN ing.arch. Petr Vávra, Na Petynce 88, Praha 6 ÚZEMNÍ PLÁN VELKÉ ŽERNOSEKY Záznam o účinnosti : a) označení orgánu, který územní plán vydal : Zastupitelstvo obce Velké Žernoseky b) datum nabytí účinnosti : c) jméno, příjmení, funkce a podpis oprávněné osoby pořizovatele : ing. Venuše Brunclíková, MBA vedoucí odboru územního rozvoje Městského úřadu Litoměřice otisk úředního razítka :

2 IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE I. OBSAH ÚZEMNÍHO PLÁNU VELKÉ ŽERNOSEKY POŘIZOVATEL : Úřad územního plánování odboru územního rozvoje Městského úřadu Litoměřice Mírové náměstí 15/ Litoměřice Odpovědný zástupce : ing. Venuše Brunclíková, MBA vedoucí odboru územního rozvoje Městského úřadu Litoměřice OBJEDNATEL : Obec Velké Žernoseky Velké Žernoseky č.p Litoměřice IČO: DIČ: CZ Odpovědný zástupce : Ludmila Pafelová, starostka obce ZHOTOVITEL : Vedoucí projektant : ing.arch. Petr Vávra, autorizovaný architekt ČKA A Urbanistická a architektonická spolupráce : ing. arch. Petra Cibulová, autorizovaný architekt ČKA A Doprava : ing. Josef Smíšek, autorizovaný inženýr ČKAIT v oboru dopravní stavby Technická vybavenost : ing. Petr Hrdlička, autorizovaný inženýr ČKAIT v oboru městské inženýrství, AMI Vyhodnocení záborů ZPF, krajinná ekologie a životní prostředí : ing. Jan Dřevíkovský Digitální zpracování : ing. Petr Kohoutek, ADR GIS service I A.TEXTOVÁ ČÁST : a) Vymezení zastavěného území...str.3 b) Základní koncepce rozvoje území obce, ochrany a rozvoje jeho hodnot...str.3 c) Urbanistická koncepce včetně vymezení zastavitelných ploch, ploch přestavby a systému sídelní zeleně...str.3 d) Koncepce veřejné infrastruktury včetně podmínek pro její umísťování..str.4 e) Koncepce uspořádání krajiny včetně vymezení ploch a stanovení podmínek pro změny v jejich využití, územní systém ekologické stability, prostupnost krajiny, protierozní opatření, ochranu před povodněmi, rekreaci, dobývání ložisek nerostných surovin str.5 f) Stanovení podmínek pro využití ploch s rozdílným způsobem využití s určením převažujícího účelu využití a stanovení podmínek prostorového uspořádání včetně základních podmínek ochrany krajinného rázu...str.5 g) vymezení veřejně prospěšných staveb, veřejně prospěšných opatření, staveb a opatření k zajišťování obrany a bezpečnosti státu a ploch pro asanaci, pro které lze práva k pozemkům a stavbám vyvlastnit...str.11 h) Vymezení veřejně prospěšných staveb a veřejných prostranství, pro které lze uplatnit předkupní právo str.11 i) Stanovení kompenzačních opatření podle 50 odst. 6 stavebního zákona...str.11 j) Vymezení ploch a koridorů, ve kterých je rozhodování o změnách v území podmíněno zpracováním územní studie, stanovení podmínek pro její pořízení a přiměřené lhůty pro vložení dat o této studii do evidence územně plánovací činnosti str.11 k) Údaje o počtu listů územního plánu a počtu výkresů k němu připojené grafické části..str.11 IB. GRAFICKÁ ČÁST : 1) Výkres základního členění území.1 : ) Hlavní výkres...1 : V Praze, duben ) Výkres veřejně prospěšných staveb, opatření a asanací.1 :

3 a) Vymezení zastavěného území Zastavěné území bylo vymezeno na základě mapových podkladů a průzkumů v terénu k a je přehledně vyznačeno ve výkrese základního členění území, resp. hlavním výkrese územního plánu (dále ÚP) Velké Žernoseky. Hranice zastavěného území v zásadě kopíruje v mapách KN zachycenou hranici intravilánu (zastavěné území k ), rozšířenou v souladu s příslušnými předpisy o aktuální zastavěné či jinak využité pozemky. Vymezuje tak hlavní souvisle zastavěné území obce na jihu spojené s průmyslovým areálem, dále je vymezeno samostatně ještě 6 dílčích zastavěných území převážně v rozsahu jediného objektu (rekreace, viniční domky, technická vybavenost). b) Základní koncepce rozvoje území obce, ochrany a rozvoje jeho hodnot Celé řešené území se nachází v CHKO České středohoří, konkrétní přírodní hodnoty území jsou vázané zejména na dominantní vodní tok řeky Labe, který zde opouští Polabskou nížinu a mizí do průrvy nazývané Porta Bohemica s přírodní rezervací Kalvárie. Specifická terénní konfigurace pak je mimo jiné důvodem pro lokalizaci rozsáhlých vinic, které vedle hospodářského potenciálu jsou i významným krajinotvorným prvkem, který musí být zachován. V řešeném území se vedle těchto přírodních hodnot vyskytují také jednotlivé prvky kulturního dědictví, tj. nemovité kulturní památky a archeologické naleziště, odrážející historické souvislosti vývoje území. Koncepce rozvoje obce Velké Žernoseky (viz hlavní výkres) tak vychází z podmínky respektování definovaných a chráněných hodnot území, která je zajišťována zejména jinými právními předpisy či správními opatřeními, zároveň však z požadavku vymezení rozvojových ploch v drtivé převaze pro bydlení mimo chráněná území s hlavním cílem stabilizace obyvatelstva v těsném zázemí města Litoměřice, resp. Lovosice. Návrhem ploch pro sport a rekreaci je pak v souladu s nadřazenou územně plánovací dokumentací i ÚP Píšťany podpořen význam vodní plochy - jezera a její doprovodné zeleně jako rekreačního potenciálu nadmístního významu. c) Urbanistická koncepce včetně vymezení zastavitelných ploch, ploch přestavby a systému sídelní zeleně Urbanistický návrh nového územního plánu Velké Žernoseky navazuje na zásady rozvoje zakotvené v platném ÚPN-SÚ Velké Žernoseky, Žalhostice, Píšťany ve znění jeho změn. Přestože jednou z hlavních priorit celkového urbanistického řešení ÚP Velké Žernoseky je kontinuita vývoje sídelní struktury obce na břehu Labe, tedy regenerace stávajících ploch, návrhu dominuje vymezení rozvojových ploch pro obytnou zástavbu mimo záplavová území, vycházející zejména z předcházející územně plánovací dokumentace a jejích změn. Pro návrh není s ohledem na velikost sídla stanovena etapizace, z hlediska výše uvedené priority regenerace má však využití pozemků uvnitř obce přednost před expanzí na volné plochy. Návrh plošného i prostorového uspořádání je patrný z Hlavního výkresu, resp. Výkresu základního členění území, kde jsou vymezeny a indexy definovány jednotlivé zastavitelné plochy (Z1-Z4) a plochy přestavby (P1 P7) s následující specifikací : Z1 - plochy bydlení - plocha pro bydlení (BI) s kapacitou max. 20 RD na severním okraji obce - podmínkou využití území je respektování ochranného pásma stávajícího vedení vysokého napětí, vodovodních řadů a podmínek archeologické lokality - s ohledem na výše uvedené a exponovanou polohu území je podmínkou prověření vymezené části územní studií společně s plochami P2 a P3 Z2 plocha veřejného prostranství - plocha koridoru pro napojení přestavbové plochy P5 - umístění místní komunikace a technického vybavení pro obytnou zástavbu - podmínkou využití území je prověření územní studií spolu s přestavbovou plochou P5 Z3 - plocha bydlení - plocha pro max. 2 rodinné domy (BI) - podmínkou využití území je respektování ochranného pásma stávajícího vedení vysokého napětí a požadavků, vyplývajících z ochranného pásma dráhy Z4 - plocha pro rekreaci - zastavitelná plocha (OV-S) je vymezena pro rozšíření stávajícího kempu o možné ubytování, stravování, plochu pro prezentace apod. - na tuto plochu navazuje další rekreační plocha přírodního charakteru (RN), nacházející se ve vymezeném záplavovém území, umožňující zejména sezónní využití jezera P1 - plochy bydlení - plocha pro max. 3 rodinné domy (BI) při stávající komunikaci navazuje na severovýchodním okraji obce na zastavěné území P2 - plochy bydlení - plocha pro max. 2 rodinné domy (BI) při silnici II/261 navazuje na severním okraji obce na zastavěné území a vymezenou rozvojovou lokalitu Z1 - podmínkou využití území je respektování ochranného pásma stávajícího vedení vysokého napětí - s ohledem na výše uvedené a exponovanou polohu území je podmínkou prověření územní studií společně s plochami Z1 a P3 P3 - plochy bydlení - plocha pro 1 rodinný dům (BI) severním okraji obce navazuje na vymezenou rozvojovou lokalitu Z1 a P2 - s ohledem na výše uvedené a exponovanou polohu území je podmínkou prověření územní studií společně s plochami Z1 a P2 P4 - plochy bydlení - plocha pro bydlení (BI) pro 1RD v zastavěné části obce s podmínkou dodržení odstupových vzdáleností stavby od hranic pozemku a rozšíření stávající místní komunikace o část pozemku p.č.1102/3, přiléhajícího k této komunikaci, resp. veřejnému prostranství (p.č. 1095/5 a 1095/1) P5 - plochy bydlení - plocha pro max. 8 rodinných domů (BI) na východním okraji obce - podmínkou využití území je respektování požadavků, vyplývajících z vymezené archeologické lokality a realizace dopravního napojení na místní komunikaci - s ohledem na výše uvedené a exponovanou polohu území je podmínkou prověření územní studií společně s plochou Z2 3

4 P6 - plochy výrobní - rozšíření stávajícího výrobního areálu o navazující pozemek, přičemž je přípustné využití výhradně jako manipulační či skladová plocha a to při předem prokázání dodržení podlimitních hodnot hluku na hranici areálu P7 - plochy bydlení - plocha pro max. 3 rodinné domy (BI) na jihovýchodním okraji obce - podmínkou využití území pro bydlení je zajištění podlimitních hodnot hluku a emisí ze silniční a železniční dopravy provedením technických opatření na vlastním pozemku a na vlastní náklady - podmínkou je také respektování požadavků, vyplývajících z vymezené archeologické lokality S ohledem na vysoké kvality krajinné zeleně, doprovázející nejen tok řeky Labe a přímo navazující na zastavěné území, nejsou samostatně vymezovány plochy sídelní zeleně, která je však nedílnou součástí veřejných prostranství. Jakékoli rozšiřování ploch pro individuální rekreaci (zejména zahrádek) do ploch zeleně je nepřípustné. d) Koncepce veřejné infrastruktury včetně podmínek pro její umísťování V ÚP Velké Žernoseky nejsou navrhována žádná nová samostatná zařízení občanského vybavení veřejné infrastruktury ani další občanské vybavení komerčního charakteru vyjma možné přípustné integrace těchto funkcí v plochách obytných. S ohledem na rekreační potenciál území je navržená plocha Z5 určena pro občanské vybavení sportovně rekreačního charakteru jako doplnění stávajících rekreačních ploch ve vazbě na jezero. V hlavním výkrese jsou vymezeny plochy veřejných prostranství sloužící obecnému užívání bez ohledu na jejich vlastnictví a to jak stávající, tak i nově navržené. Tato veřejná prostranství umožňují jak umístění místních komunikací k nové zástavbě, tak např. dětských hřišť a hlavně ploch veřejné sídelní zeleně. Základní komunikační osa území, tj. silnice II/261Litoměřice Ústí nad Labem je vzhledem k terénní konfiguraci dlouhodobě stabilizovaná a zprostředkovává napojení území na nadřazený dopravní systém novým mostem na silnici II/247 západně od Litoměřic na dálnici D8. Přestože tato silnice v průchodu obcí nemá dostatečné parametry a není ani vybavena chodníky pro pěší, není z prostorových důvodů uvažováno s jejím přeložením v souladu s nadřazenou ÚPD, řešením by bylo zjevně administrativně restriktivní opatření, tj. odstranění těžké nákladní dopravy. Na tuto páteřní komunikaci je napojena síť místních obslužných komunikací, které opět vzhledem k terénní konfiguraci řešeného území nemají převážně potřebné parametry jak sklonové, tak zejména šířkové. Vzhledem k místním podmínkám však opět nebude možné všechny stávající místní komunikace upravit na požadované parametry a tak alespoň požadované šířkové uspořádání budou mít nové komunikace k navrhované zástabě (min. šířka veřejného prostranství pro umístění komunikace bude min.8,0 metru). Odstavná stání u nové zástavby musí být řešena v rámci vlastních ploch nebo vlastních objektů, stejně tak i parkovací nároky případných provozoven. Hromadná doprava je zajišťována autobusovými linkami se zastávkami na silnici II/261 Pod zámkem a na severním okraji obce, což odpovídá i potřebám návrhu ÚP. Stávající vedení a navazující plochy železniční tratě č.090 Praha Děčín jsou dlouhodobě stabilizovány, nejbližší železniční stanice je jižně v k.ú. Žalhostice. Řešeným územím je vedena nadmístní Labská cyklostezka č.2 z Litoměřic, resp. Žalhostic s odbočkou přívozem přes Labe, dále na sever pak podél Labe k Portě Bohemicae do k.ú. Libochovany. Po západním okraji řešeného území je vedena dopravně významná využívaná Labská vodní cesta dolní Labe s přívozem a přístavištěm, na ploše jezera je uvažováno s ochranným přístavem v návaznosti na stávající přístav, využívaný zejména pro rekreační účely. Všechny nově vymezené rozvojové plochy se nacházejí vně stanoveného záplavového území Q 100. Zásobování pitnou vodou Vodovodní síť v obci je dispozičně stabilizována a z koncepčního hlediska se nebude měnit. Návrhy na úpravy vodovodní sítě v řešeném území vycházejí zejména z nutnosti zajištění zásobování rozvojových ploch vymezených územním plánem pitnou vodou. Většina rozvojových ploch se nachází na hranici tlakového pásma stávajícího vodojemu Velké Žernoseky a není možné je v rámci stávajícího systému zásobovat pitnou vodou. Výjimku tvoří přestavbová plocha P1, která bude zásobována pitnou vodou prodloužením stávajícího řadu, podmínkou je umístění objektů ve stávající uliční frontě. V případě nedostatečného tlaku budou v těchto plochách realizovány individuální (domovní) AT stanice. Gravitačním přívodem z vodojemu zřejmě nebude možné zásobovat zástavbu v plochách Z1, P3 a P2. Pro zásobování uvedených ploch je navrženo samostatné tlakové pásmo, které bude tvořeno vodovodním řadem pro uvedené rozvojové plochy napojeným přímo z vodovodního přivaděče před jeho zaústěním do vodojemu Velké Žernoseky. U místa napojení ze stávajícího vodovodního přivaděče bude osazena armaturní šachta osazená redukčním a pojistným ventilem. Vodovodní řady realizované v rámci velké rozvojové plochy Z1 nejsou v územním plánu zakresleny, zároveň se počítá, že plochy P2 a P3 budou napojeny na vodovodní rozvod realizovaný pro plochu Z1 podle podmínky zpracování územní studie. Přestavbová plocha P5 se rovněž nachází mimo dosah stávajícího tlakového pásma vodojemu Velké Žernoseky. Pro zásobování ploch pitnou vodou je v územním plánu navrženo nové tlakové pásmo realizované napojením z vodovodní sítě Žalhostic (vodojemu Žalhostice o objemu 2 60m 3 a úrovni hladin 216,63 / 213,147). Stávající vodovodní propojení Žalhostice - Velké Žernoseky je uzavřeno a připraveno v nevyhovujících parametrech pouze pro havarijní účely. Podmínkou zásobování uvedených ploch pitnou vodou je rekonstrukce úseku stávajícího vodovodu v místě propojení vodovodního systému Žalhostic a Velkých Žernosek a dále rekonstrukce starého úseku stávajícího řadu ocel DN 80 na území obce Žalhostice. Navrhovaný vodovodní řad je veden od přívodu ze Žalhostic vedeného podél silniční komunikace k vymezeným přestavbovým plochám. Po realizaci nového tlakového pásma z vodojemu Žalhostice je počítáno s přepojením objektů zásobovaných pitnou vodou prostřednictvím stávající AT stanice na navrhovaný vodovodní řad a se zrušením stávající ATS. Plochy Z3 a P7 se nacházejí v dosahu stávajícího vodovodního řadu. Plocha Z4 bude zásobována pitnou vodou v rámci stávajícího areálu kempu. Nové vodovodní řady budou kladeny ve veřejně přístupných plochách v navrhovaných komunikacích nebo zelených pásech dle ČSN Prostorová úprava vedení technického vybavení. Navržená vodovodní síť bude řešena v souladu s ČSN (Zásobování požární vodou), tzn., že profily vodovodních řadů budou v obytném území navrhovány s výjimkou dílčích koncových úseků minimálně DN 80 a vodovodní síť bude osazena hydranty vzdálenými od sebe max. 240 m (maximální vzdálenost objektu od hydrantu je 150 m). 4

5 Kanalizace Kanalizační síť v obci byla nově realizována a není třeba ji koncepčně měnit. Vymezené rozvojové plochy je možné napojit prodloužením stávající stokové sítě. Stoková síť, kterou bude nutno zřejmě realizovat uvnitř velké rozvojové plochy Z1 není v územním plánu zakreslována. V plochách P7 a Z4 budou realizovány areálové čerpací stanice, z nichž budou odpadní vody čerpány do nejbližší kanalizační sítě. Nové splaškové stoky a řady tlakové kanalizace budou kladeny ve veřejně přístupných plochách v navrhovaných komunikacích nebo zelených pásech dle ČSN Prostorová úprava vedení technického vybavení. Zásobování plynem Stávající plynovodní síť není v návrhu koncepčně měněna. Vymezené rozvojové plochy je možné napojit prodloužením stávajících distribučních středotlakých plynovodních rozvodů. Zásobování elektrickou energií Tranzitní trasa VN 22 kv svým ochranným pásmem zasahuje do vymezené plochy přestavby P2 a okrajově do plochy záměru Z1. Zástavba v uvedených plochách bude ochranné pásmo nadzemního vedení VN respektovat. Přívodní vedení k trafostanici TS2 zasahuje do vymezených ploch záměru Z3 a přestavby P7. Zástavba v uvedených plochách bude vedení VN 22 kv s jeho ochranným pásmem respektovat. Návrhy na úpravy rozvodů VN v konceptu územního plánu vycházejí z nutnosti zásobování nově vymezených rozvojových ploch elektrickou energií. Rozsáhlá plocha záměru Z1 bude zásobována elektrickou energií prostřednictvím nově navrhované trafostanice TSN 1, která bude napojena krátkým přívodem z procházejícího vedení VN 22 kv. Trafostanice bude umístěna na jihovýchodním okraji plochy. Ostatní vymezené plochy záměrů a přestaveb budou zásobovány elektrickou energií ze stávající sítě NN. Napojení ploch si zřejmě vyžádá zvýšení výkonu ve stávající trafostanici TS2. Kabelové rozvody NN nejsou předmětem územně plánovací dokumentace. Telekomunikace Objekty v nově vymezených plochách záměrů a přestaveb budou napojeny novými kabelovými trasami vedenými v přidruženém pásu místních obslužných komunikací dle ČSN Prostorová úprava vedení technického vybavení. Nové kabely budou napojeny ze stávající sítě dle podmínek stanovených provozovatelem sítě. Koncepce nakládání s odpady bude v území zachována. V obci se provádí shromažďování odpadu do určených nádob s odvozem směsného odpadu na regionální skládku a dále separovaný sběr odpadu, s budováním sběrného dvora se nepočítá. Nebezpečný odpad zneškodňuje k tomu oprávněná firma a ukládá ho mimo řešené území na k tomu určenou skládku nebezpečných odpadů. e) Koncepce uspořádání krajiny včetně vymezení ploch a stanovení podmínek pro změny v jejich využití, územní systém ekologické stability, prostupnost krajiny, protierozní opatření, ochranu před povodněmi, rekreaci, dobývání ložisek nerostných surovin S ohledem na své přírodní kvality se celé řešené území se nachází v CHKO České středohoří, krajina je charakteristická dominantním působením vodních ploch (řeka Labe a jezero). Navržené řešení respektuje řeku Labe jako vymezený nadregionální biokoridor K10 (vlastní vodní tok, údolní niva a přilehlé svahy), navrženo je vedení nadregionálního biokoridoru K13 Vědlice Oblík, Raná po severovýchodním okraji řešeného území mimo zastavěné části sídla. Prvky lokálního systému lokální biokoridor LBK (U4) a lokální biocentra LBC (U2 a U3) jsou vymezeny na základě ÚAP a umístěny na konkrétní pozemky. Návrhem ÚP Velké Žernoseky není narušen systém účelových případně místních obslužných komunikací a tak je v plném rozsahu zachována prostupnost krajiny. Územní plán, resp. jeho návrh respektuje sesuvné území Velké Žernoseky č.898. f) Stanovení podmínek pro využití ploch s rozdílným způsobem využití s určením převažujícího účelu využití a stanovení podmínek prostorového uspořádání včetně základních podmínek ochrany krajinného rázu Plochy s rozdílným způsobem využití pokrývají beze zbytku a jednoznačně celé řešené území. Z hlediska časového horizontu využití jsou plochy rozlišeny na plochy stabilizované (stav), plochy přestavby a plochy změn (v grafice jsou odlišeny rastrem a indexem P, resp. Z s pořadovým číslem plochy). V grafické části uvedené typy ploch (viz barevně legenda + index) mají dále v textu stanoven účel využití (funkce), případně podmínky prostorového uspořádání. Takto specifikované plochy jsou oproti Vyhlášce č.501/2006 Sb. o obecných požadavcích na využívání území v souladu s 3, odst.4) podrobněji členěny s ohledem na specifické podmínky a charakter území (viz grafická část hlavní výkres č.2) na : BI BV BM OV OV-KM OV-S OV-H SM-V VD VP VZ TI RN RZ Z-Z ZO ZP PUPFL plochy bydlení v rodinných domech plochy bydlení v rodinných domech venkovské plochy bydlení v bytových domech plochy občanského vybavení - veřejná infrastruktura plochy občanského vybavení - komerční zařízení malá a střední plochy občanského vybavení - tělovýchovná a sportovní zařízení plochy občanského vybavení hřbitovy plochy smíšené obytné venkovské plochy výroby a skladování - drobná a řemeslná výroba, služby plochy výroby a skladování plochy výroby a skladování - zemědělská a lesnická výroba plochy technické infrastruktury rekreace na plochách přírodního charakteru plochy rekreace se specifickým využitím - zahrádkové osady plochy zemědělské zahrady samostatně užívané, ovocné sady, zahradnictví, speciální kultury plochy zeleně ochranné a izolační plochy přírodní plochy lesní 5

6 V DI-D DI-S DI-V PV Z-O Z-T Z-V plochy vodní a vodohospodářské plochy dopravní infrastruktury drážní plochy dopravní infrastruktury silniční plochy dopravní infrastruktury vodní veřejná prostranství plochy zemědělské - orná půda plochy zemědělské trvalé travní porosty plochy zemědělské vinice BI plochy bydlení v rodinných domech - bydlení v rodinných domech s příměsí nerušících obslužných funkcí místního významu - rodinné domy - bytové domy - maloobchod, stravovací zařízení a nerušící provozy služeb, sloužící výhradně pro potřebu tohoto území - sportovní a rekreační objekty a plochy, sloužící pro potřebu tohoto území - penziony s omezenou ubytovací kapacitou do 20 lůžek - zařízení drobné řemeslnické výroby a služeb nerušící bydlení d) podmínky prostorového uspořádání - pro každé dva hektary vymezené zastavitelné plochy bude vymezena plocha veřejného prostranství s touto zastavitelnou plochou související o výměře nejméně 1000 m 2, do této výměry se nezapočítávají pozemní komunikace - zastavitelnost nových pozemků max. 30% do které se započítávají veškeré zpevněné plochy, přístřešky, terasy zastřešené i nezastřešené, bazény, zahradní domky a podobné stavby - výška hlavního objektu nepřekročí 1,5 NP - likvidace srážkových vod na pozemcích - využití ploch Z1, P2, Z3 a P7 je podmíněno dodržením podmínek vymezených ochranných pásem energetických, vodohospodářských a dopravních zařízení - využití ploch Z1, P2 a P3 pro bydlení je podmíněno prověřením územní studií, která vedle stanovení celkové urbanistické koncepce v závislosti na řešení dopravní a technické vybavenosti území prokáže i dodržení podmínek vymezených ochranných pásem energetických a vodohospodářských zařízení, archeologické lokality - využití plochy P4 pro bydlení je podmíněno dodržením odstupových vzdáleností stavby od hranic pozemku a rozšířením stávající místní komunikace o část pozemku p.č.1102/3, přiléhajícího k této komunikaci, resp. veřejnému prostranství (p.č. 1095/5 a 1095/1) - využití plochy P5 pro bydlení je podmíněno prověřením územní studií (společně se Z- 2), která v podrobnosti stanoví celkovou urbanistickou koncepci a podmínky k ochraně krajinného rázu a archeologické lokality v závislosti na řešení dopravní a technické vybavenosti území - využití plochy P7 pro bydlení je podmíněno zajištěním podlimitních hodnot hluku a emisí ze silniční a železniční dopravy provedením technických opatření na vlastním pozemku a na vlastní náklady, respektováním podmínek archeolog. lokality e) nepřípustné BV plochy bydlení v rodinných domech - venkovské - bydlení venkovského charakteru s odpovídajícím zázemím užitkových zahrad s chovatelským a pěstitelským zázemím pro samozásobení s příměsí nerušících obslužných funkcí místního významu - bydlení v rodinných domech s užitkovými zahradami a případným chovem drobného hospodářského zvířectva pro vlastní potřebu - stávající bydlení v bytových domech - rekreace rodinná - penziony s omezenou ubytovací kapacitou do 20 lůžek - zařízení na zpracování a výkup zemědělské produkce - zařízení drobné řemeslnické výroby a služeb nerušící bydlení BM plochy bydlení v bytových domech - bydlení městského charakteru, tj. bytové domy s příměsí nerušících obslužných funkcí místního významu včetně ploch obytné zeleně - stávající plochy bytových domů včetně vícepodlažní zástavby - maloobchod, stravovací zařízení a nerušící řemeslnické provozy, sloužící pro obsluhu tohoto území - penziony s omezenou ubytovací kapacitou do 45 lůžek - kulturní, zdravotnická a sociální zařízení, sloužící pro potřeby území - předškolní a školní zařízení - sportovní a rekreační objekty a plochy, sloužící pro potřebu tohoto území - ostatní nerušící provozy služeb a drobné výroby - zařízení veřejné a komunální správy OV plochy občanského vybavení - veřejná infrastruktura - umístění převážně nekomerčních zařízení pro vzdělávání a výchovu, sociální služby, péči o rodinu, zdravotnictví, církve, kultury, veřejné správy a ochranu obyvatelstva - jednotlivé typy (stupně) školských zařízení včetně jejich ubytovacích kapacit, sportovních a dalších účelových zařízení - zdravotnická zařízení a zařízení sociální péče - účelová zařízení církví - zařízení veřejné administrativy a správy - kulturní zařízení, muzea, památníky - zařízení pro ochranu obyvatelstva 6

7 - ostatní ubytovací zařízení OV-KM plochy občanského vybavení komerční zařízení malá a střední - umístění zařízení komerční občanské vybavenosti například pro administrativu, obchodní prodej, ubytování, stravování, služby - administrativní a správní budovy, peněžní ústavy - maloobchodní zařízení do 800 m 2 odbytových ploch - veřejné ubytování a stravování - kulturní zařízení komerčního charakteru, zábavní střediska - sportovně rekreační a rehabilitační zařízení - zařízení drobné výroby a služeb nerušící ostatní funkce - hromadné parkingy a garáže s motoristickými službami - ostatní ubytovací zařízení - narušení sousedních ploch vlivem činností a vyvolané dopravní obsluhy nad přípustné normy pro obytné zóny OV-S plochy občanského vybavení tělovýchovná a sportovní zařízení - umístění tělovýchovných a sportovních zařízení - sportovní stadiony a hřiště - účelové sportovně rekreační haly (tělocvičny, zimní stadiony, plavecké areály ap.) - sportovní, rehabilitační a lázeňská zařízení - veřejné stravování a ubytování, maloobchod - vodní plochy - ostatní ubytovací zařízení d) podmínky funkčního a prostorového uspořádání - pro každé dva hektary vymezené zastavitelné plochy bude vymezena plocha veřejného prostranství s touto zastavitelnou plochou související o výměře nejméně 1000 m 2, do této výměry se nezapočítávají pozemní komunikace - likvidace srážkových vod na pozemcích e) nepřípustné OV-H plochy občanského vybavení hřbitovy - plochy veřejných a vyhrazených pohřebišť - veřejná a vyhrazená pohřebiště - doprovodná zeleň - zařízení a stavby sloužící výhradně pro potřeby pohřebiště c) nepřípustné SM-V plochy smíšené obytné venkovské - bydlení venkovského charakteru a umístění ostatních zařízení, která svým provozem, vyvolanou dopravní obsluhou ani vzhledem nenaruší funkci obytnou - bydlení v rodinných domech s hospodářskými stavbami, užitkovými zahradami a případným chovem drobného hospodářského zvířectva pro vlastní potřebu - obchodní zařízení do 200 m 2 odbytových ploch - veřejné stravování a ubytování - administrativa a veřejná správa - kulturní, sociální, zdravotní a sportovní zařízení - zařízení na zpracování a výkup zemědělské produkce - zařízení drobné výroby a služeb nerušící bydlení, odstavná a parkovací stání - zahradnictví - bytové domy d) podmínky funkčního a prostorového uspořádání - připouští se pouze takové stavby a zařízení, které svým provozováním a technickým zařízením nenarušují užívání staveb a zařízení ve svém okolí, nesnižují kvalitu prostředí souvisejícího území a které svým charakterem a kapacitou nezvyšují dopravní zátěž v území - likvidace srážkových vod na pozemcích e) nepřípustné VD plochy výroby a skladování - drobná a řemeslná výroba - umístění a rozvoj drobné výroby, řemeslné či přidružené výroby, výrobních a nevýrobních služeb a to zejména těch, která nemohou být umístěna v jiných územích - zařízení drobné výroby, výrobních a nevýrobních služeb - sklady a veřejné provozy - obchodní, administrativní a správní budovy - veřejné stravování - odstavná a parkovací stání - odstavné plochy a garáže - ostatní ubytovací zařízení, ubytovny - sběrné dvory d) podmínky prostorového uspořádání - zastavěnost pozemku resp. areálu nepřesáhne 65%, tzn. min 35% výměry pozemků bude tvořit zeleň e) nepřípustné 7

8 VP plochy výroby a skladování - umístění a rozvoj výroby a skladových areálů - zařízení průmyslové výroby a služeb všeho druhu, jejichž vlastní i související činnost nemá zásadní dopady mimo vlastní areál na okolní prostředí - sklady a skládky materiálu - motoristické služby všeho druhu včetně čerpacích stanic pohonných hmot - administrativa a správa, veřejné provozy - obchodní zařízení - odstavné plochy pro nákladní dopravu - sběrné dvory - ostatní ubytovací zařízení - kulturní, zdravotnická, sociální a sportovní zařízení, sloužící pro obsluhu území d) podmínky prostorového uspořádání - zastavěnost pozemku resp. areálu nepřesáhne 65%, tzn. min 35% výměry pozemků bude tvořit zeleň - pro lokalitu P6 je přípustné využití výhradně jako manipulační či skladová plocha a to při předem prokázání dodržení podlimitních hodnot hluku na hranici areálu vzhledem k nejbližší obytné zástavbě - stavby fotovoltaických elektráren mimo fasády a střechy budov VZ plochy výroby a skladování - zemědělská a lesnická výroba - umístění zařízení zemědělské a lesnické výroby a služeb - zařízení zemědělské a lesnické výroby - sklady a skladové plochy - zařízení na zpracování a výkup zemědělské produkce - administrativa a správa - ostatní ubytovací zařízení, ubytovny - zařízení výroby a služeb, vážících se k zemědělství a lesnictví - sběrné dvory d) podmínky prostorového uspořádání - zastavěnost pozemku resp. areálu nepřesáhne 65%, tzn. min 35% výměry pozemků bude tvořit zeleň e) nepřípustné - stavby fotovoltaických elektráren mimo fasády a střechy budov TI plochy technické infrastruktury - umístění a rozvoj ploch, staveb a ostatních zařízení technické infrastruktury místního i nadmístního významu - plochy a zařízení technické infrastruktury - nezbytná dopravní a ostatní technická infrastruktura - ostatní ubytovací zařízení - zařízení výroby a služeb, vážících se k funkci technického vybavení - prvky ÚSES - stavby a činnosti, které jsou v rozporu s bezpečností a provozem hlavního využití vymezené plochy - stavby fotovoltaických elektráren mimo fasády a střechy budov RN plochy rekreace na plochách přírodního charakteru - plochy pro sportovně rekreační aktivity s převažujícím přírodním charakterem předmětného území přístupné bez omezení z hlediska vlastnictví pozemků - trvalé travní porosty s nízkými dřevinami a extenzivní údržbou (pastva, seč v intervalu 1 5 let), sloužící jako plochy pro pobytovou rekreaci bez nároku na trvalé stavby a turistické aktivity (např. veřejná tábořiště, rekreační pobytové louky, přírodní koupaliště a pláže), vyjížďky na koních apod. sportovně rekreační činnosti - upravené a udržované trvalé travní porosty s nízkými dřevinami sloužící jako hřiště - altány a přístřešky pro ukrytí před nepohodou a drobná technická vybavenost (např. koše, veřejné osvětlení, lávky přes vodoteče) - dočasné objekty šaten a sociálního vybavení s připuštěním drobných doplňkových funkcí (kluby ap.) d) podmínky prostorového uspořádání - výška objektů nepřekročí 1,0 NP e) nepřípustné - pokud je třeba umístit jiné stavby pro obsluhu území sloužícího rekreaci, musí být plochy vymezeny jako zastavěné území, respektive zastavitelné plochy RZ plochy rekreace zahrádkové osady - rodinná rekreace formou zahrádek, zahrádkářských osad a kolonií, kde mohou být povolovány stavby, pro které jsou stanoveny specifické zejména prostorové regulativy - stávající plochy zahrádek, trvalých travních porostů (ZPF) a ostatní plochy, sloužící pro specifickou rodinnou rekreaci - drobnou zemědělskou činnost, tj. pěstování zeleniny, ovoce, květin, okrasných rostlin pro vlastní potřebu - zahradní domky pro uschování nářadí a ukrytí před nepohodou - oplocení zemědělské půdy (zahrad a sadů) za účelem ochrany úrody - stávající stavby pro rodinnou rekreaci a zařízení s rodinnou rekreací související - přístřešky pro drobnou zahradní techniku a automobily 8

9 d) podmínky prostorového uspořádání - výměra zastavěné plochy rekreačních objektů (do které se započítávají zpevněné terasy zastřešené i nezastřešené) nepřesáhne ani při rekonstrukcích a přestavbách 8% celkové výměry předmětného pozemku, zároveň však maximálně 60 m 2 - v případě oddělení části pozemku, na kterém je již realizována nebo povolena rekreační stavba, nebude na této nově oddělené části povolena další stavba - výška objektů max. 1,0 NP s výškou okapové hrany max. 3,0 m od přilehlého terénu a výškou hřebene max. 6,0 m, jedním podzemním podlažím do hloubky max.3,0 m e) nepřípustné ZZ zahrady samostatně užívané, ovocné sady, zahradnictví, speciální kultury - slouží jako zahrady a sady pro pěstování ovoce, příp. zahradnictví - sady na pěstování ovoce, zahradnictví - trvalé travní porosty, izolační a doprovodná zeleň - účelové komunikace - stavby a zařízení na uskladnění, zpracování a prodej zemědělské produkce - účelové stavby k ukrytí před nepohodou, sociální zázemí - přístřešky pro techniku d) podmínky prostorového uspořádání - výška objektů nepřekročí 1,0 NP a zastavitelnost pozemku 10% e) nepřípustné ZO Plochy zeleně ochranné a izolační - nezastavitelná území s povinností zachování a rozvoje funkce zeleně - trvalé travní porosty s nízkou, příp. vysokou zelení - umístění víceúčelových travnatých a mlatových ploch - pěší komunikace a prostory - vymezení skladebných prvků ÚSES - opatření a zařízení k zvyšování retence území, součást zasakovacích pásů - protihluková zařízení a opatření ZP plochy přírodní - plochy k zajištění podmínek pro ochranu přírody a krajiny, jako součást vymezeného územního systému ekologické stability krajiny a jiných chráněných území přírody, ostatní nelesní zeleň - trvalé travní porosty - střední a vysoká zeleň mimolesního charakteru d) podmínky funkčního a prostorového uspořádání - nebudou povolovány změny kultury na ornou půdu, speciální zemědělské kultury e) nepřípustné PUPFL plochy lesní - slouží jako lesy evidované jako pozemky určené k plnění funkce lesa - pozemky určené k plnění funkce lesa, tzn. lesní porosty a porosty lesního charakteru, lesní školky - drobné vodní plochy - trvalé travní porosty - pěší komunikace a prostory, cyklistické stezky, jezdecké stezky využívající stávajících a nově budovaných účelových lesních cest, pokud budou splněny požadavky na ochranu lesních ploch a jejich funkčnost, nebude narušen krajinný ráz, protierozní ochrana a ekologické funkce ploch - stavby a zařízení pro provoz lesního hospodářství - turistické přístřešky a rozhledny V plochy vodní a vodohospodářské - vodní plochy a toky a vodohospodářské stavby na nich, sloužící k zajištění podmínek pro nakládání s vodami, ochranu před jejich škodlivými účinky a suchem, regulaci vodního režimu území a plnění dalších účelů - vodní plochy a toky, účelové a rekreační nádrže a ostatní vodní díla - přemostění a lávky, stavidla a hráze - krmná zařízení pro chovné rybníky - rekreační vodní plochy, skluzavky, mola, přístaviště a jiná sportovní zařízení - zařízení pro závlahy nebo s protipovodňovou funkcí d) podmínky funkčního a prostorového uspořádání - v okolí vodních toků musí být oboustranně zatravněná plocha o šíři min. 4 m od osy a zároveň min. 2 m od břehu a jednostranný volný manipulační pruh 6 m - v záplavovém území upřednostnit trvalé travní porosty s vyloučením orné půdy e) nepřípustné DI-D plochy dopravní infrastruktury drážní - plochy zahrnující obvod dráhy, tzn. plochy staveb a zařízení železniční dopravy 9

10 - plochy kolejišť včetně náspů, zářezů, opěrných zdí, mostů - plochy železničních stanic, zastávek, nástupišť a přístupových cest - plochy a budovy provozní, správní, dep, opraven, vozoven a překladišť - doprovodná a izolační zeleň - nezbytná zařízení dopravní a technické infrastruktury - odstavné a parkovací plochy DI-S plochy dopravní infrastruktury silniční - plochy staveb a zařízení silniční dopravy nadmístního významu - silnice nadmístního významu (dálnice, silnice I. II. a III. třídy a místní komunikace I. a II. třídy) a jejich součásti (např. náspy, zářezy, opěrné zdi, mosty) - doprovodná a izolační zeleň - pozemky staveb dopravních zařízení a dopravního vybavení (např. autobusová nádraží, terminály a zastávky, odstavná stání pro autobusy a nákladní automobily, hromadné a řadové garáže a odstavné a parkovací plochy, areály údržby pozemních komunikací, čerpací stanice pohonných hmot) - jednoúčelové stavby spojené se silniční dopravou - nezbytná zařízení technické infrastruktury DI-V plochy dopravní infrastruktury vodní - plochy staveb a zařízení vodní dopravy - plochy pro provoz a údržbu vodní cesty (např. přístavy, překladiště, zdymadla, plavebních komory, jezy vč. náspů, zářezů, opěrných zdí) - plochy a budovy provozní a správní - doprovodná a izolační zeleň - odstavné a parkovací plochy, garáže - jednoúčelové stavby spojené s vodní dopravou - nezbytná zařízení dopravní a technické infrastruktury - čerpací stanice pohonných hmot - veřejné stravování, ubytování a obchodní zařízení související s hlavní funkcí PV plochy veřejných prostranství - plochy s významnou prostorotvornou a komunikační funkcí sloužící jako náměstí, ulice, tržiště, chodníky, veřejná zeleň, parky a další prostory přístupné bez omezení, a to bez ohledu na vlastnictví k tomuto prostoru - ulice, chodníky, náměstí a ostatní veřejné shromažďovací prostory s možností umístění prvků drobné architektury - veřejná zeleň, parky - dětská hřiště - nezbytná zařízení dopravní a technické infrastruktury - parkoviště, odstavná stání Z-O plochy zemědělské orná půda - produkční i neprodukční plochy zemědělského půdního fondu - orná půda - ostatní zemědělsky obhospodařované plochy - izolační a doprovodná zeleň - zařízení zabraňující erozi a splachu půdy protipovodňová opatření, stoky - účelové komunikace - změny kultury Z-T plochy zemědělské trvalé travní porosty - produkční i neprodukční plochy zemědělského půdního fondu - louky, pastviny a ostatní trvalé travní porosty zemědělsky obhospodařované - izolační a doprovodná zeleň - zařízení zabraňující erozi a splachu půdy protipovodňová opatření, stoky - účelové komunikace - změny kultury Z-V plochy zemědělské vinice - vinice - vinice, případně ostatní speciální zemědělské produkční plochy - izolační a doprovodná zeleň - účelové komunikace 10

11 g) Vymezení veřejně prospěšných staveb, veřejně prospěšných opatření, staveb a opatření k zajišťování obrany a bezpečnosti státu a ploch pro asanaci, pro které lze práva k pozemkům a stavbám vyvlastnit V samostatném výkrese č.3 ÚP Velké Žernoseky jsou v k.ú. Velké Žernoseky vymezeny plochy a koridory pro veřejně prospěšné stavby s identifikačními indexy, pro které lze práva k pozemkům a stavbám vyvlastnit: 1) dopravní infrastruktura : D1 plocha veřejného prostranství pro místní komunikaci k lokalitě P5 Dále jsou v k.ú. Velké Žernoseky vymezeny koridory pro veřejně prospěšné stavby s identifikačními indexy, pro které lze k pozemkům a stavbám vyvlastnit právo věcného břemene: 2) technická infrastruktura : E1 - venkovní vedení VN 22 kv E2 - ochranné pásmo venkovního vedení VN 22 kv E3 - trafostanice v lokalitě Z1 P1 - středotlaký plynovod K1 - kanalizační stoky V1 - nové vodovodní řady k rozvojovým lokalitám Dále jsou zde vymezeny plochy pro veřejně prospěšná opatření, pro která lze práva k pozemkům a stavbám vyvlastnit: 3) plochy pro založení prvků ÚSES : U1 nadregionální biokoridor K13 U2 lokální biocentrum U3 lokální biocentrum U4 lokální biokoridor U5 nadregionální biokoridor K10, osa vodní U6 nadregionální biokoridor K10, osa nivní h) Vymezení veřejně prospěšných staveb a veřejných prostranství, pro které lze uplatnit předkupní právo i) Stanovení kompenzačních opatření podle 50 odst. 6 stavebního zákona Již ve stanovisku k Zadání vyloučil příslušný dotčený orgán významný vliv ÚP Velké Žernoseky na evropsky významné lokality či ptačí oblasti, neboť tyto se v zájmovém území nenacházejí, zároveň nepožadoval posouzení ÚP z hlediska vlivů na životní prostředí. Žádná kompenzační opatření ve smyslu 50 odst. 6 Stavebního zákona nejsou tedy navržena. j) Vymezení ploch a koridorů, ve kterých je rozhodování o změnách v území podmíněno zpracováním územní studie, stanovení podmínek pro její pořízení a přiměřené lhůty pro vložení dat o této studii do evidence územně plánovací činnosti Podmínkou pro využití ploch P2, P3 a vymezené části Z1 a dále ploch P5 a Z2 je zpracování územních studií pro celé takto vymezené lokality, které prověří celkové urbanisticko - architektonické řešení v závislosti na řešení koncepce dopravní a technické infrastruktury území. Cílem řešení územních studií musí být přizpůsobení prostorové koncepce stávajícím zařízením technické infrastruktury, případně jejich přeložky (plochy P2, P3 a Z1), vyřešení dopravní obsluhy předmětných území a zejména urbanisticko architektonická regulace vlastní obytné zástavby bez negativních zásahů do krajinného rázu. Územní studie musí být zpracovány jako podklad pro rozhodování v území před zahájením jakékoli výstavby či jiné investiční činnosti ve vymezeném území. Lhůta pro zpracování územních studií je stanovena na 4 roky. k) Údaje o počtu listů územního plánu a počtu výkresů k němu připojené grafické části Územní plán Velké Žernoseky obsahuje celkem 11 stran A3 textové části, grafická část ÚP obsahuje tyto 3 výkresy: 1) Výkres základního členění území..1 : ) Hlavní výkres....1 : ) Výkres veřejně prospěšných staveb, opatření a asanací...1 : V samostatném výkrese č.3 ÚP Velké Žernoseky jsou v katastrálním území Velké Žernoseky vymezeny plochy veřejných prostranství, pro které lze uplatnit předkupní právo pro obec Velké Žernoseky : D1 plocha veřejného prostranství pro místní komunikaci k lokalitě P5 pozemky p.č. : 1130/10, 1130/15, 1150/1 (části) 11

12 II. OBSAH ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU VELKÉ ŽERNOSEKY IIA. Textová část a) Vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších vztahů v území včetně souladu s územně plánovací dokumentací vydanou krajem...str.12 b) Vyhodnocení splnění požadavků zadání, vyhodnocení souladu s pokyny k úpravě návrhu územního plánu str.17 c) Výčet záležitostí nadmístního významu, které nejsou řešeny v zásadách územního rozvoje s odůvodněním potřeby jejich vymezení.str.18 d) Komplexní zdůvodnění přijatého řešení včetně vybrané varianty.str.18 e) Základní informace o vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území včetně výsledků vyhodnocení vlivů na životní prostředí str.24 f) Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkce lesa.str.25 IIB. Grafická část 4) koordinační výkres...1 : ) výkres širších vztahů....1: ) výkres předpokládaných záborů půdního fondu.1 : a) Vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších vztahů v území včetně souladu s územně plánovací dokumentací vydanou krajem Z hlediska širších vztahů jsou v návrhu zapracovány, resp. zohledněny rozhodující úkoly, stanovené pro řešené území Politikou územního rozvoje (PÚR) ČR 2008, schválenou usnesením Vlády ČR č. 929 ze dne i Zásadami územního rozvoje Ústeckého kraje (ZÚR ÚK), které byly vydány dne opatřením obecné povahy č.j.:ups/412/ na základě usnesení Zastupitelstva Ústeckého kraje č.23/25z/ 2011 ze dne a dne nabyly účinnosti. Z PÚR ČR pro řešené území vyplývá: (19) hospodárně využívat zastavěné území (podpora přestaveb revitalizace a sanací území) a zajistit ochranu nezastavěného území (zejména zemědělské a lesní půdy) a zachování veřejné zeleně, včetně minimalizace její fragmentace - jediný extenzivní rozvoj na zemědělské plochy je do návrhu ÚP převzat z dosud platného územního plánu a jeho změny v jediné lokalitě v souladu s vyjádřením příslušného orgánu ochrany ZPF - v ÚP je navrženo protierozní opatření jako ochrana navrhované zastavitelné plochy i zastavěného území obce - pro využití ploch jsou stanoveny funkční a prostorové regulativy k zajištění podmínek udržitelného rozvoje (22) podporovat propojení míst, atraktivních z hlediska cestovního ruchu, turistickými cestami, které umožňují celoroční využití pro různé formy turistiky (např. pěší, cyklo) - v ÚP Velké Žernoseky je zakreslen koridor nadmístní Labské cyklostezky č.2 podle vydaného územního rozhodnutí s napojením přívozem přes Labe na cyklostezku C25 (25) vytvářet podmínky pro preventivní ochranu území a obyvatel před potenciálními riziky a přírodními katastrofami v území (záplavy, sesuvy půdy, eroze atd.) s cílem minimalizovat rozsah případných škod. - v ÚP Velké Žernoseky je navrženo protierozní opatření jako ochrana navrhované zastavitelné plochy i zastavěného území obce - žádné zastavitelné plochy nezasahují do vymezeného záplavového území - v ÚP jsou stanoveny podmínky pro zvýšení přirozené retence srážkových vod v území vsakování na pozemcích (26) vymezovat zastavitelné plochy v záplavových územích a umisťovat do nich veřejnou infrastrukturu jen ve zcela výjimečných a zvlášť odůvodněných případech. Vymezovat a chránit zastavitelné plochy pro přemístění zástavby z území s vysokou mírou rizika vzniku povodňových škod - žádné zastavitelné plochy nezasahují do vymezeného záplavového území (53) obec s rozšířenou působností Litoměřice, kam spadá i Obec Velké Žernoseky, je součástí vymezené rozvojové osy OS 2 Rozvojová osa Praha Ústí nad Labem hranice ČR/Německo (-Dresden) řešící výraznou vazbu na významnou dopravní cestu, tj. dálnici D8 a železniční trať č vymezení rozvojové osy OS2 je plně respektováno, v ÚP Velké Žernoseky je vzhledem k dobré dopravní dostupnosti (dálnice D8 a železniční trať č. 090 navržen rozvoj území s cílem stabilizace obyvatelstva při minimalizaci expanze do volné krajiny ZÚR ÚK zpřesnily vymezení rozvojových oblastí a os republikového významu vymezených v PÚR ČR 2008 na území Ústeckého kraje. Území řešené ÚP Velké Žernoseky se nachází na vymezené rozvojové ose OS2 Praha - Ústí nad Labem - hranice ČR (- Dresden) a zároveň leží v ZÚR ÚK vymezené rozvojové oblasti nadmístního významu NOB1 Litoměřicko, Lovosicko, Roudnicko (viz výřez Výkresu uspořádání území kraje) : 12

13 (5) upřesňovat ZÚR ÚK a vytvářet územní podmínky pro řešení protipovodňové ochrany v ohrožených územích vč. sevřeného údolí Labe - v ÚP Velké Žernoseky jsou navrhovány rozvojové plochy zásadně mimo vymezená záplavová území, koridor podél Labe není dotčen žádnými novými aktivitami (9) chránit a kultivovat typické a výjimečné přírodní a kulturní hodnoty na území rozvojové osy, které vytvářejí charakteristické znaky území - viz kapitola b) ÚP Velké Žernoseky, kde jsou tyto hodnoty definovány a požadována jejich ochrana (str.4) a kapitola c) Odůvodnění Vyhodnocení souladu ÚP Velké Žernoseky s prioritami Ústeckého kraje pro zajištění udržitelného rozvoje území Vyhodnocení, resp. dopad na ÚP Velké Žernoseky je vyznačen kurzívou, vyhodnoceny jsou jen priority, odstavce či články, dotýkající se řešeného území. Z umístění řešeného území ve vymezené rozvojové oblasti nadmístního významu NOB1 Litoměřicko, Lovosicko, Roudnicko vyplývající úkoly jsou ÚP Velké Žernoseky zohledněny a závazné zásady do dokumentace zapracovány (kurzívou): (1) podporovat pokrytí rozvojové oblasti územními plány, ověřovat a zpřesňovat řešení problémů a využití rozvojových příležitostí územními studiemi a regulačními plány - viz ÚP Velké Žernoseky, umístění Labské cyklostezky č.2 (VPS C1) dle vydaného územního rozhodnutí a umístění částí NRBK K13 (5) chránit a kultivovat přírodní a kulturní hodnoty, které vytvářejí charakteristické znaky rozvojové oblasti viz kapitola b) ÚP Velké Žernoseky, kde jsou tyto hodnoty definovány a zakotvena jejich ochrana (str.4) (8) kultivovat a rozvíjet rekreační lokality nadmístního významu zahrnuté v rozvojové oblasti v koridoru Labe : jezero Píšťany viz kapitola b) ÚP Velké Žernoseky : Návrhem ploch pro sport a rekreaci je v souladu s nadřazenou územně plánovací dokumentací i ÚP Píšťany podpořen význam vodní plochy - jezera a její doprovodné zeleně jako rekreačního potenciálu nadmístního významu. Zásadami územního rozvoje Ústeckého kraje zpřesněné úkoly pro územní plánování, stanovené v PÚR 2008 pro rozvojovou osu OS2 Praha - Ústí nad Labem - hranice ČR (- Dresden), jsou v ÚP Velké Žernoseky respektovány, zohledněny a závazné zásady do dokumentace zapracovány (poznámky kurzívou): (1) podporovat pokrytí rozvojové oblasti územními plány, ověřovat a zpřesňovat řešení problémů a využití rozvojových příležitostí územními studiemi a regulačními plány - viz ÚP Velké Žernoseky, kde je zakresleno umístění NRBK K13 i umístění Labské cyklostezky č.2 (C1), která je ve fázi realizace - zakresleno dle vydaného územního rozhodnutí a proto už územní plán tento koridor nepřebírá Základní priority (1) Vytvářet nástroji územního plánování na území kraje předpoklady pro vyvážený vztah mezi třemi pilíři udržitelného rozvoje: požadovaný směr hospodářského rozvoje, úroveň životního prostředí srovnatelná s jinými částmi ČR a standardy EU a zlepšení parametrů sociální soudržnosti obyvatel kraje. - jsou respektovány úkoly související se zařazením řešeného území do vymezené rozvojové osy OS2 a rozvojové oblasti nadmístního významu NOB1 (viz výše) návrh obytných ploch pro podporu stabilizace obyvatelstva, návrh ploch pro sport a rekreaci v souvislosti na nadmístní rekreační aktivitou, tj. Píšťanským jezerem (2) Stanovovat a dodržovat limity rozvoje pro všechny činnosti, které by mohly přesahovat meze únosnosti území (tj. podmínky udržitelného rozvoje), způsobovat jeho poškození anebo bránit rozvoji jiných žádoucích forem využití území. - pro využití ploch jsou stanoveny funkční a prostorové regulativy k zajištění podmínek udržitelného rozvoje, nenavrhují se žádné činnosti, které by přesahovaly meze únosnosti území Životní prostředí (3) Dosáhnout zásadního ozdravění a markantně viditelného zlepšení životního prostředí, a to jak ve volné krajině, tak uvnitř sídel; jako nutné podmínky pro dosažení všech ostatních cílů zajištění udržitelného rozvoje území (zejména transformace ekonomické struktury, stabilita osídlení, rehabilitace tradičního lázeňství, rozvoj cestovního ruchu a další). - s ohledem na venkovský charakter osídlení s minimálními dopady na životní prostředí (s výjimkou průmyslového areálu CS beton)není možné v řešeném území územním plánem výrazněji ovlivnit zlepšení životního prostředí (4) Pokračovat v trendu nápravy v minulosti poškozených a narušených složek životního prostředí (voda, půda, ovzduší, ekosystémy) a odstraňování starých ekologických zátěží Ústeckého kraje zejména v Severočeské hnědouhelné pánvi, v Krušných horách a v narušených partiích ostatních částí Ústeckého kraje. - priorita se nevztahuje k ÚP Velké Žernoseky, nedotýká se řešeného území Zlepšení stavu složek životního prostředí v uvedených částech území považovat za prvořadý veřejný zájem. - viz priorita (3) 13

14 (5) Nástroji územního plánování chránit nezastupitelné přírodní hodnoty zvláště chráněných území (NP, CHKO, MZCHÚ), soustavy chráněných území NATURA 2000 (EVL a PO), obecně chráněných území (PPk, VKP, ÚSES). - celé řešené území v CHKO, tzn. že ochrana je zajištěna právními nástroji, podrobněji viz kapitola b), e) a f) ÚP a kapitola c) Odůvodnění (6,7) priorita se nevztahuje k ÚP Velké Žernoseky, nedotýká se řešeného území Hospodářský rozvoj (8) Vytvářet územně plánovací podmínky pro transformaci ekonomické struktury, charakterizované větší odvětvovou rozmanitostí a zvýšeným podílem progresivních výrob a služeb odpovídající současným ekonomickým a technologickým trendům. - s ohledem na charakter a rozsah řešeného území se priorita nedotýká ÚP Velké Žernoseky (9,10) priority se nevztahují k ÚP Velké Žernoseky, nedotýká se řešeného území (11) Podporovat revitalizaci velkého množství nedostatečně využitých nebo zanedbaných areálů a ploch průmyslového, zemědělského, vojenského či jiného původu (typu brownfield), s cílem dodržet funkční a urbanistickou celistvost sídel a šetřit nezastavěné území, kvalitní zemědělskou půdu. - v řešeném území nejsou registrovány žádné brownfields, nevyužívaný zemědělský areál vzhledem k lokalizaci v záplavovém území není navrhován k obnově či novému využití, bez dopadu na celistvost sídla (12,13) priority se nevztahují k ÚP Velké Žernoseky, nedotýká se řešeného území (14) Zaměřit pozornost na podmínky využívání zemědělských území, minimalizovat zábory zejména nejkvalitnějších zemědělských půd, podporovat ozdravná opatření - ochrana proti erozním účinkům vody, větru, přípravu a realizaci ÚSES, zamezit zbytečné fragmentaci zemědělských území, obnovit péči o dlouhodobě nevyužívaná území, vymezovat území vhodná pro pěstování biomasy a rychle rostoucích dřevin pro energetické účely aj. - jediný extenzivní rozvoj na zemědělské plochy je do návrhu ÚP převzat z dosud platného územního plánu a jeho změny v jediné lokalitě v souladu s vyjádřením příslušného orgánu ochrany ZPF - v ÚP je navrženo protierozní opatření jako ochrana navrhované zastavitelné plochy i zastavěného území obce - návrh respektuje a vymezuje plochy a koridory pro skladebné prvky ÚSES - návrhem nedochází k fragmentaci zemědělských území - vzhledem k tomu, že celé řešené území se nachází v CHKO, nejsou vymezeny žádná území vhodná pro pěstování biomasy a rychle rostoucích dřevin pro energetické účely aj. Rozvojové oblasti a osy, specifické oblasti (15) Ve vymezených rozvojových oblastech využívat předpoklady pro progresivní vývoj území, zajišťovat územně plánovací přípravu pro odpovídající technickou, dopravní infrastrukturu (s důrazem na rozšiřování sítě hromadné dopravy) a občanskou vybavenost. Územní rozvoj hospodářských a sociálních funkcí provázat s ochranou krajinných, přírodních a kulturních hodnot. Využívat rozvojových vlastností těchto území ve prospěch okolních navazujících území. - návrh obytných ploch pro podporu stabilizace obyvatelstva a návrh ploch pro sport a rekreaci v návaznosti na ÚP Píšťany vč. stanovení podmínek pro realizaci odpovídající technické a dopravní infrastruktury (rozvojové plochy podmíněné územní studií) - pro respektování a ochranu krajinných, přírodních a kulturních hodnot jsou stanoveny funkční a prostorové regulativy (plochy podmíněné územní studií) (16) Ve vymezených rozvojových osách kraje využívat předpokladů pro územní rozvoj těchto koridorů, založených zejména na jejich výhodné dopravní dostupnosti. Rozvojových vlastností těchto území využít pro šíření progresivního vývoje na území celého kraje. Současně koncentrací aktivit do těchto koridorů šetřit nezastavěné území ve volné krajině. - vymezení rozvojové osy OS2 je plně respektováno, v ÚP Velké Žernoseky je vzhledem k dobré dopravní dostupnosti navržen rozvoj území s cílem stabilizace obyvatelstva při minimalizaci expanze do volné krajiny (17) Ve stanovených specifických oblastech kraje podporovat řešení jejich územních problémů, prosazovat formy územního, hospodářského a sociální rozvoje vyhovující potřebám těchto území, zvláštní pozornost při tom věnovat ochraně a revitalizaci přírodních, krajinářských a kulturních hodnot. - zahrnutí řešeného území do vymezené rozvojové oblasti nadmístního významu NOB1 je plně respektováno a úkoly z toho vyplývající jsou splněny, v ÚP Velké Žernoseky je navržen rozvoj území při respektování přírodních, krajinářských a kulturních hodnot v souladu s požadavky dotčených orgánů (18) Trvale vyhodnocovat míru rovnováhy socioekonomického a demografického vývoje v dílčích územích kraje, předcházet prohlubování nežádoucích regionálních rozdílů a ev. vzniku dalších problémových částí kraje, vyhledávat a uplatňovat územně plánovací nástroje na podporu rozvoje těchto území, předcházet vzniku prostorově sociální segregace s negativními vlivy na sociální soudržnost. - trvalé vyhodnocování je úkolem ÚÚP v pravidelných cyklech po vydání ÚP Dopravní a technická infrastruktura (19) Zajistit na úseku dopravní infrastruktury podmínky pro zlepšení vnitřní provázanosti a funkčnosti soustavy osídlení Ústeckého kraje (zejména dostavbou dálnice D8, úseků silnice I/13, zkapacitněním silnice I/7, přestavbou silnice I/27, modernizací a optimalizací hlavních železničních tratí, vymezením koridoru Labské vodní cesty mezinárodního významu aj.). - koridor Labské vodní cesty je vymezen v Koordinačním výkrese ÚP Velké Žernoseky a je respektován, ostatní úkoly se nevztahují k řešenému území (20-25) - priority se nevztahují k ÚP velké Žernoseky, nedotýkají se řešeného území (26) Podpořit kombinovanou výrobu elektřiny a tepla ve stávajících a nových zdrojích, stabilizovat provozované systémy centrálního zásobování teplem a podpořit jejich účelné rozšiřování. - nedotýká se řešeného území, nejsou zde žádné zdroje ani se nenavrhují (27-28) - priority se nevztahují k ÚP velké Žernoseky, nedotýkají se řešeného území (29) Podpořit racionální a udržitelný rozvoj obnovitelných energetických zdrojů, územně regulovat záměry na výstavbu velkých větrných elektráren s ohledem na eliminaci rizik poškození krajinného rázu a ohrožení rozvoje jiných žádoucích forem využití území (zejména oblast Krušných hor). - vzhledem k umístění řešeného území v CHKO nejsou navrženy žádné obnovitelné energetické zdroje (30-33) v řešeném území jsou funkční a dostupné všechny inženýrské sítě, proto se nenavrhují žádná řešení s dopadem na krajinu 14

15 Sídelní soustava a rekreace (34) Podporovat polycentrický rozvoj sídelní soustavy, pro kraj typické kooperativní vztahy mezi jednotlivými sídly a racionální střediskové uspořádání sídelní soustavy, současně respektovat a kultivovat specifickou tvářnost každého sídla včetně zřetele k zachování prostorové oddělenosti sídel. Vytvářet předpoklady pro posílení partnerství mezi urbánními a venkovskými oblastmi. - úkol mimo možnosti řešení ÚP Velké Žernoseky, kultivace tvářnosti každého sídla je zajištěna stanovením funkčních a prostorových regulativů pro zástavbu (35-36) - priority se nevztahují k ÚP velké Žernoseky, nedotýkají se řešeného území (37) Podporovat významné projekty cestovního ruchu, rekreace a lázeňství v souladu s možnostmi a limity konkrétních území, podporovat rozvoj těchto zařízení v málo využívaných vhodných lokalitách. - ÚP Velké Žernoseky podpořil cestovní ruch, turistiku a rekreaci návrhem ploch občanského vybavení tělovýchovná a sportovní zařízení (OV-S) a ploch rekreace na plochách přírodního charakteru (RN) v návaznosti na nadmístní sportovně rekreační aktivitu = jezero Píšťany (38) Podporovat vybudování propojené a hierarchizované sítě cyklostezek a turistických cest na území kraje s návazností na vznikající republikovou a evropskou síť těchto zařízení - v ÚP Velké Žernoseky je zakreslen a respektován koridor nadmístní Labské cyklostezky č.2 podle vydaného územního rozhodnutí s napojením přívozem přes Labe na cyklostezku C25 Sociální soudržnost obyvatel (39) Územně plánovacími nástroji podpořit rozvoj a kultivaci lidských zdrojů, rozvoj vzdělanosti obyvatel kraje, posilovat předpoklady k udržení a získávání kvalifikovaných pracovních sil s orientací na perspektivní obory ekonomiky. - v ÚP Velké Žernoseky je vzhledem k dobré dopravní dostupnosti navržen rozvoj obytných a smíšených ploch s cílem stabilizace obyvatelstva při minimalizaci expanze do volné krajiny (40) - priorita se přímo nevztahuje k řešení ÚP Velké Žernoseky, nemá dopad na řešené území (41) Podporovat péči o typické či výjimečné přírodní, kulturní a civilizační hodnoty na území kraje, které vytvářejí charakteristické znaky území, přispívají k jeho snadné identifikaci a posilují sociální soudržnost obyvatel kraje a prestiž kraje. - vzhledem k umístění řešeného území v CHKO je ochrana a kultivace přírodních a kulturních hodnot zajištěna přímo právními předpisy včetně požadavků zakotvených v Plánu péče, které jsou v návrhu splněny (42) Věnovat pozornost důsledkům změn věkové struktury obyvatel kraje, které se promítnou do měnících se nároků na technickou a dopravní infrastrukturu, občanskou vybavenost nadmístního významu. - priorita se přímo nevztahuje k řešení ÚP, nemá dopad na řešené území (43) Při stanovování územních rozvojových koncepcí dbát na dostatečnou míru spolupráce s obyvateli a dalšími uživateli území, touto cestou dosahovat vyšší míry vyváženosti řešení mezi hospodářským rozvojem, ochranou přírody a hledisky ovlivňujícími sociální soudržnost obyvatel. - ÚP Velké Žernoseky byl projednáván v obci již ve fázi doplňujících P+R s cílem zapojení občanů do řešení ÚP, následně byly rozvojové záměry konzultovány na veřejném jednání Zastupitelstva obce Ochrana území před potenciálními riziky a přírodními katastrofami (44) Respektovat na území kraje zájmy obrany státu a civilní ochrany obyvatelstva a majetku - žádné specifické zájmy z oblasti obrany státu a civilní ochrany obyvatelstva a majetku nebyly v rámci projednání ÚP Velké Žernoseky uplatněny (45) Územně plánovacími nástroji realizovat opatření pro minimalizaci rozsahu možných materiálních škod a ohrožení obyvatel z působení přírodních sil v území a havarijních situací vyplývajících z provozu dopravní a technické infrastruktury a průmyslové výroby. - v ÚP je navrženo protierozní opatření jako ochrana navrhované zastavitelné plochy i zastavěného území obce, žádné navrhované plochy nezasahují do vymezeného záplavového území - v rámci projednání ÚP Velké Žernoseky nebyly v této oblasti uplatněny žádné požadavky (46) Zajistit územní ochranu ploch a koridorů potřebných pro umísťování protipovodňových opatření. Vymezovat zastavitelné plochy v záplavových územích jen ve výjimečných případech a zvlášť zdůvodněných případech. Vymezovat a chránit zastavitelné plochy pro přemístění zástavby z území s vysokou mírou rizika vzniku povodňových škod. - v ÚP Velké Žernoseky je navrženo protierozní opatření jako ochrana navrhované zastavitelné plochy i zastavěného území obce - žádné zastavitelné plochy nezasahují do vymezeného záplavového území Pokrytí území kraje územními plány (47) Zajišťovat pokrytí území kraje platnou územně plánovací dokumentací obcí, zejména v rozvojových oblastech a osách a ve specifických oblastech, v souladu s územními limity a rozvojovými potřebami těchto území. - v souladu s prioritou je zpracován návrh ÚP Velké Žernoseky Vyhodnocení naplňování koncepce ochrany a rozvoje přírodních, kulturních a civilizačních hodnot území kraje Koncepce ochrany a rozvoje přírodních hodnot území kraje (1) Ochranu, kultivaci a rozvíjení hodnot přírodního a krajinného prostředí na území Ústeckého kraje považovat za prvořadý veřejný zájem. Stanovovat a dodržovat limity rozvoje pro všechny aktivity, které by mohly způsobovat poškození těchto hodnot (zejména se týká těžby hnědého uhlí a ostatních nerostných surovin, Labské vodní cesty, energetiky - včetně obnovitelných zdrojů, dále těžké průmyslové výroby, technické a dopravní infrastruktury, ale i rekreace a cestovního ruchu). - všechny stanovené limity (ÚAPÚK, ÚAP ORP Litoměřice) jsou v návrhu respektovány - viz Koordinační výkres (2-8) - nedotýká se, resp. nevyskytují se v řešeném území (9) Chránit, kultivovat a rozvíjet přírodní hodnoty i mimo rámec území se stanovenou ochranou krajiny a přírody, v územích charakterizovaných jako dynamická a harmonická krajina, dále v exponovaných koridorech podél významných vodních toku a v oblastech při významných vodních plochách. - řešené území v CHKO, ochrana zajištěna právními nástroji 15

16 (10) Skladebné části regionálního a nadregionálního ÚSES chránit před zásahy, které by znamenaly snížení úrovně jejich ekologické stability, upřesňovat vymezení skladebných částí ÚSES v ÚPD obcí, postupně přistupovat ke zpracování projektu ÚSES a k jejich realizaci, zejména v místech, kde je provázanost systému narušena. - v ÚP Velké Žernoseky je v plném rozsahu respektován NRBK K10 a zároveň upřesněno vedení NRBK K13 v řešeném území viz Hlavní výkres (11) Zaměřit pozornost na podmínky využívání zemědělských území zachování jedinečnosti kulturní krajiny; minimalizovat zábory zejména nejkvalitnějších zeměděl. půd; - extenzivní rozvoj na zemědělské plochy je do návrhu ÚP převzat z dosud platného územního plánu a jeho změny v jediné lokalitě v souladu s vyjádřením příslušného orgánu ochrany ZPF (11) podporovat ozdravná opatření - ochrana proti erozním účinkům vody, větru a příprava na realizaci ÚSES, zvýšení prostupnosti zemědělské krajiny, zamezení její zbytečné fragmentace; - v ÚP je navrženo protierozní opatření jako ochrana navrhované zastavitelné plochy i zastavěného území obce, návrh respektuje plochy a koridory vymezené pro ÚSES - prostupnost zemědělské krajiny je v rámci možností zachována (vinice) a podpořena vymezením cyklostezek a turistických tras viz Koordinační výkres, návrh ÚP nezvyšuje fragmentaci krajiny (11) obnovit péci o dlouhodobě nevyužívaná území; - v řešeném území nejsou registrovány žádné brownfields, nevyužiívaný zemědělský areál vzhledem k lokalizaci v záplavovém území není navrhován k obnově či novému využití (11) vymezovat území vhodná pro pěstování biomasy a rychle rostoucích dřevin pro technické a energetické účely - nevymezovat však tento způsob využití území ve zvláště chráněných velkoplošných územích (NP, CHKO) - nevymezeny žádné plochy vzhledem k umístění řešeného území v CHKO Koncepce ochrany a rozvoje civilizačních hodnot území kraje (12) Respektovat rozsah rozvojových oblastí, os a specifických oblastí kraje vymezených v ZÚR ÚK. Ostatní části kraje pokládat za stabilizované s přirozenou mírou rozvoje. - vymezení rozvojové osy OS2 i rozvojové oblasti nadmístního významu NOB1 je plně respektováno, úkoly z toho vyplývající jsou splněny viz výše (13) V rozhodování o využití území a lokalizaci zásadních investic vycházet z potřeby sladění administrativně správní role center a jejich skutečného významu jako pracovních a obslužných center - v ÚP nejsou lokalizovány žádné zásadní investice nadmístního významu, administrativně správní role center Litoměřice a Lovosice jsou akceptovány (14-17) nedotýká se řešeného území (18) Chránit před nevhodným využitím a v potřebném rozsahu rozvíjet území intenzivní příměstské rekreace a rekreace ve volné krajině - v rozsahu řešeného území jsou stabilizovány a chráněny plochy navazující na nadmístní rekreační oblast jezera Píšťany, v návrhu jsou doplněny zastavitelnou plochou pro sportovně rekreační využití v návaznosti na vodní plochu (kemp, vybavení apod.) (19-20) nedotýká se řešeného území (21) Podporovat realizaci ochranných opatření zvyšující míru zabezpečení civilizačních hodnot kraje proti záplavám a dalším hrozbám katastrofických situací - v ÚP je navrženo protierozní opatření jako ochrana navrhované zastavitelné plochy i zastavěného území obce, žádné navrhované plochy nezasahují do vymezeného záplavového území (22-24) nedotýká se řešeného území Koncepce ochrany a rozvoje kulturních hodnot území kraje (25) Zohledňovat navrhovaná chráněná území: např. krajinné památkové zóny, městské památkové zóny, vesnické památkové zóny a archeologické památkové rezervace - v řešeném území nejsou navrhovány (26) Mezi památkové hodnoty zahrnovat též doklady industriálního vývoje kraje, vyhledávat a chránit vhodné objekty a areály tohoto typu hodnot, sledovat možnosti jejich využití v nových podmínkách - v řešeném území nejsou žádné takové objekty, nejbližší významný areál bývalé koželužny byl v minulém roce demolován v sousedním k.ú. Žalhostice (27) Chránit a rozvíjet hodnoty jedinečné kulturní krajiny kraje, pozornost zaměřovat na ochranu obzorových linií horských masivu, krajinných dominant, význačných výhledových bodů a pohledových os, typických a známých vedut sídel apod. - vzhledem k lokalizaci řešeného území v CHKO je výše definovaná ochrana řešena jinými právními předpisy, ve smyslu platných zákonů uplatnil adekvátní požadavky příslušný dotčený orgán, které jsou v návrhu splněny. Podrobněji viz kapitola b), e) a f) ÚP a kapitola c) Odůvodnění (27) V této souvislosti ochránit Krušné hory před necitlivou výstavbou velkých větrných elektráren, které mohou znehodnotit krajinný ráz rozsáhlých částí hor. nedotýká se řešeného území (28) Prioritně zajišťovat ochranu a kultivaci kulturních hodnot krajiny v oblastech významných pro rekreaci a cestovní ruch, v oblastech navázaných na velké koncentrace obyvatel - jádra městských zón a příměstské oblasti, v koridorech při významných dopravních tazích, v oblastech které jsou poznamenány vlivy těžby surovin a průmyslové výroby - vzhledem k lokalizaci řešeného území v CHKO je kultivace kulturních hodnot krajiny zajištěna přímo právními předpisy včetně požadavků zakotvených v Plánu péče, které jsou v návrhu splněny (29) nedotýká se řešeného území (30) Při navrhování a posuzování vhodnosti formy rozvojových záměrů nadmístního významu sledovat hledisko respektování krajinného rázu a krajinných hodnot, nepřipouštět zbytné výrazové nebo funkčně konkurenční záměry. - nadmístní zájem se uplatňuje pouze při vymezení NR ÚSES v souladu s uvedenými požadavky (splněno) a dále umístěním Labské cyklostezky č.2 podle mezitím vydaného územního rozhodnutí (31) Sledovat možnost obnovy historických fenoménu obnovení průhledů, dominant, odstranění negativních civilizačních prvku poškozujících krajinný ráz, majících nevhodné vazby vůči krajinným nebo památkovým hodnotám - v řešeném území nebyly lokalizovány (ÚAP ÚK, ÚAP ORP Litoměřice, doplňující P+R) negativní civilizační prvky poškozující krajinný ráz či mající nevhodné vazby vůči krajinným nebo památkovým hodnotám Vyhodnocení naplňování cílových charakteristik krajiny krajinného celku CHKO České středohoří Milešovské a Verneřické středohoří (5a) Řešené území je součástí vymezeného krajinného celku (KC) CHKO České středohoří Milešovské a Verneřické středohoří (5a), charakterizované v ZÚR ÚK jako krajina výrazných zalesněných vrcholů (kuželů a kup) a hlubokých údolí (průlomové údolí Labe Porta Bohemica) se zachovalými fragmenty přirozeného lesa, se souvislejšími plochami bezlesí zejména na jihu a jihovýchodě (skalnaté srázy, bílé stráně ), s vyváženým zastoupením lesních porostů, zemědělských pozemků (tradice ovocnářství, vinařství) a převážně malých sídel s koncentrovanou zástavbou významných urbanistických i architektonických hodnot. 16

17 Cílové charakteristiky krajiny : - krajina vysokých přírodních, krajinných, estetických a kulturních hodnot - krajina venkovská se zachovanými a rozvíjenými typickými znaky Dílčí kroky naplňování cílových charakteristik krajiny odvozené z plánu péče CHKO): a) preferovat ochranu a konzervaci dochovaných hodnot krajinného celku (způsoby a formy ochrany i rozvoje těchto hodnot jsou určeny zákonem, vyhlašovacím předpisem a plánem péče o CHKO) - v souladu s výše uvedeným a ve smyslu platných zákonů uplatnil své požadavky příslušný dotčený orgán, které jsou v návrhu beze zbytku splněny, podrobněji viz kapitola b), e) a f) ÚP a kapitola c) Odůvodnění b) ve vybraných částech KC preferovat ekologicky zaměřené lesní hospodářství a extenzivní zemědělství pro podporu hodnot krajinného rázu a posílení biologické diverzity - bez dopadu na ÚP c) stabilizovat obyvatelstvo ve stávajících sídlech uvážlivou podporou cestovního ruchu, turistiky, rekreace i výrobních funkcí (zejména tradičních forem zemědělství), v souladu s veřejným zájmem na ochraně přírody a krajiny a diferencovaně dle významu konkrétní lokality v rámci KC - ÚP podpořil cestovní ruch, turistiku a rekreaci návrhem ploch občanského vybavení tělovýchovná a sportovní zařízení (OV-S) a ploch rekreace na plochách přírodního charakteru (RN) v návaznosti na nadmístní sportovně rekreační aktivitu = jezero Píšťany - ÚP podpořil výrobní funkci, zde vinařství jako tradiční formu zemědělství návrhem nových ploch vinic - soulad s veřejným zájmem při ochraně přírody a krajiny diferencovaně dle významu konkrétní lokality v KC je potvrzen souhlasem příslušného dotčeného orgánu d) zamezit otvírce nových lokalit těžby nerostných surovin - v ÚP nejsou navrženy žádné DP ani plochy pro těžbu e) individuálně posuzovat všechny záměry, které by krajinný ráz mohly negativně ovlivnit, s ohledem na potřebu uchování krajinného rázu s harmonickým zastoupením složek přírodních a kulturních - všechny záměry byly individuálně vyhodnoceny projektantem, posouzeny již v etapě Zadání a následně v etapě společného jednání nad návrhem ÚP a to jak příslušným dotčeným orgánem, tak i Zastupitelstvem obce f) koordinovat rozvoj krajiny s dosažením cílových parametrů Labské vodní cesty mezinárodního významu - koridor Labské vodní cesty není dotčen žádným návrhem, stávající přívoz je respektován včetně jeho využití pro napojení cyklostezky C25 na Labskou stezku č.2, která je řešeným územím vedena od přívozu dále severním směrem v souladu s vydaným ÚR po břehu Labe ÚP Velké Žernoseky a jeho návrhy nových zastavitelných ploch jsou tedy v souladu s nadřazenou ÚPD. Dopravní řešení nemá vliv na celkovou dopravní koncepci širšího území, trasa silnice II/261 je dlouhodobě stabilizována včetně jejího napojení z křižovatky se silnicí II/247 novým mostem západně od Litoměřic na dálnici D8. Hromadná doprava bude i nadále zajišťována autobusovou dopravou, vedení linek včetně umístění zastávek zůstává zachováno. Poloha obce na břehu Labe úzce souvisí i z Labskou vodní cestou (viz grafická část), která je zařazena do sítě evropských vodních cest (E20) s předpokládanou výhledovou kategorií ve třídě VIb. Řešeným územím je vedena nadmístní Labská cyklostezka č.2 (VPS C1) z Litoměřic, resp. Žalhostic s odbočkou přes přívoz (C25), dále na sever pak podél Labe k Portě Bohemicae do k.ú. Libochovany. Z limit využití území (ÚAP) úpravy vyplývá a v řešeném území je respektováno: - NR a R ÚSES - nadregionální biokoridor Labe K10, navržený nadregionální biokoridor K13 Vědlice Oblík, Raná - CHKO České středohoří v rozsahu celého řešeného území (I. a IV. zóna) - přírodní rezervace Kalvárie - CHOPAV Severočeská křída jižní část k.ú. - záplavové území Labe viz vymezení hranice Q trasy a ochranná pásma stávajících nadmístních sítí (VVN 110 kv, hlavní vodovodní řady a telekomunikační trasy) - trasa hlavního železničního koridoru b) Vyhodnocení splnění požadavků zadání, vyhodnocení souladu s pokyny k úpravě návrhu územního plánu Zadání ÚP Velké Žernoseky bylo schváleno Zastupitelstvem obce dne usnesením č.2/2010. Požadavky na obsah a rozsah návrhu ÚP Velké Žernoseky včetně požadavků a připomínek z veřejnoprávního projednání Zadání (viz Důvodová zpráva pořizovatele o projednání návrhu zadání ÚP Velké Žernoseky, květen 2010), jsou v zásadě splněny a v dokumentaci v odpovídajícím rozsahu zohledněny. Jedná se zejména o požadavky na koordinaci s nadřazenou územně plánovací dokumentací, vymezení zastavěného území, doplnění resp. vypuštění záměrů dle výsledků projednání Zadání a formu zpracování návrhu ÚP Velké Žernoseky. Z Rozboru udržitelného rozvoje území, zpracovaného pro ORP Litoměřice v rámci ÚAP 2008, vyplynuly pro správní území obce tyto úkoly: urb. závada zastavěné území zasahuje do aktivní zóny záplavového území podle předaných podkladů a provedené analýzy se jedná o naprosto marginální střet a to pouze ploch, umístěných mezi tělesem železniční tratě a řekou bez dopadu na plochy obytné (v zásadě se jedná o plochy přístaviště DI-V a plochy veřejných prostranství PV) výskyt starých ekologických zátěží jako hrozba území dle předaných ÚAP nejsou v řešeném území registrovány plochy starých ekologických zátěží střety urbanistických záměrů návrh zastavitelného území zasahuje do velkoplošného chráněného území přírody protože je celé k.ú. Velké Žernoseky umístěno v CHKO České středohoří, musí i navržené zastavitelné plochy být lokalizovány v tomto velkoplošném chráněném území jedná se však výhradně o IV. zónu CHKO, kde byla v průběhu zpracování ÚP s dotčeným orgánem projednány zásady a podmínky pro vymezení těchto ploch Pořizovatel v Zadání dále uplatnil pro zpracování ÚP Velké Žernoseky další úkoly : projektant prověří hranici záplavového území uvedenou v územně analytických podkladech s hranicí záplavového území dle jeho skutečného stanovení vodoprávním úřadem bylo prověřeno z hlediska dostupných platných podkladů a výsledné hranice jsou zakresleny v ÚP 17

18 zastavěné území zasahuje do záplavového území bude prověřena možnost návrhu vhodných protipovodňových opatření zastavěné území zasahuje do vymezeného záplavového zemí jen minimálně - část výrobních ploch na břehu jezera, zaplavované zejména vzdutím jeho hladiny a dále jen několik pozemků u podjezdu železniční tratě, kterým voda do zastavěného území může proniknout. S ohledem na lokalizaci takto zasažených ploch však není reálné navrhnout a realizovat technická protipovodňová opatření nově navržená plocha č. 2 v jižní části sídla zasahuje do území zvláštní povodně pod vodním dílem a do záplavového území Q100 tuto plochu prověřit a případně stanovit vhodné regulativy žádná z návrhových ploch není umístěna do záplavového území, výjimkou je lokalita Z5, kdy zastavitelná plocha OV-S je mimo vymezené záplavové území a zasahuje do ní pouze území zvláštní povodně pod vodním dílem zastavěné území, které zasahuje do záplavového území Q100 stanovit omezující popř. speciální regulativy, aby nezhoršovaly odtokové poměry vzhledem k umístění záplavou postižených ploch a jejich charakteru je zjevné, že nedochází ke zhoršení odtokových poměrů devastovanou plochu zemědělské výroby VZ sousedící s areálem CS Beton navrhnout k přestavbě či asanaci nebylo zatím řešeno s tím, že bude projednáno dále v návrhu je nutné respektovat výskyt sesuvu Velké Žernoseky č. 898 je vymezeno v grafické části jako limita využití území (Koordinační výkres) na severním okraji řešeného území mimo zastavěné území bez návrhu nového využití Požadavky pořizovatele včetně uplatněných podnětů občanů a připomínek z projednání Zadání byly v návrhu ÚP Velké Žernoseky splněny a v dokumentaci v odpovídajícím rozsahu zohledněny. Vzhledem k rozsahu požadavků vlastníků na zařazení jejich pozemků do zastavitelných ploch, často v kolizi s platnými předpisy a stanovisky dotčených orgánů a v souladu s požadavkem pořizovatele, byl návrh ÚP Velké Žernoseky v rozpracovanosti předložen pořizovateli i objednateli s vyhodnocením jednotlivých požadavků. Na základě tohoto projednání, resp. v souladu s limitami využití území a požadavky příslušných předpisů a schváleného Zadání, byl návrh ÚP Velké Žernoseky dopracován v dohodnutém rozsahu. Na základě výsledků veřejného projednání a dodatečně uplatněných požadavků právnických a fyzických osob, které většinou nejsou v souladu s uplatněnými stanovisky dotčených orgánů, proběhlo několik dalších projednání a to jak s dotčenými orgány, tak i s objednatelem, tj. obcí Velké Žernoseky. Následně uplatněný požadavek obce ze dne byl zapracován pořizovatelem do Pokynu k úpravě k novému projednání návrhu ÚP Velké Žernoseky (odbor územního rozvoje MěÚ Litoměřice, , č.j /13/ROZ/MKř). Upravený návrh ÚP Velké Žernoseky k opakovanému veřejnému projednání tedy byl opětovně upraven podle těchto pokynů, požadavků dotčených orgánů a uveden do souladu s vydanou nadřazenou ÚPD kraje (viz kapitola a) Odůvodnění). c) Výčet záležitostí nadmístního významu, které nejsou řešeny v zásadách územního rozvoje s odůvodněním potřeby jejich vymezení V ÚP Velké Žernoseky nejsou řešeny žádné záležitosti, které by nebyly řešeny v ZÚR ÚK. d) Komplexní zdůvodnění přijatého řešení včetně vybrané varianty Urbanistické řešení nového ÚP Velké Žernoseky je navrženo v souladu s požadavky obce a pořizovatele, formulovanými v Zadání a dále podle výsledků projednání pracovní verze návrhu ÚP v Zastupitelstvu obce. V návrhu nového ÚP Velké Žernoseky jsou promítnuty urbanistické zásady zakotvené v platném ÚPN-SÚ Píšťany, Žalhostice, Velké Žernoseky ve znění všech jeho změn. V průběhu zpracování byly ověřovány další alternativní možnosti řešení zejména nových rozvojových ploch a jejich dopravní obsluhy, které byly projednány na pracovních schůzkách a konzultacích s pořizovatelem a zástupci obce a na základě jejich vyhodnocení i ověření v terénu bylo do návrhu zapracováno výsledné řešení. V souladu s definovanými prioritami PÚR ČR 2008 (bod 19) je prioritou návrhu upřednostnění regenerace v současnosti nedostatečně či nevhodně využívaných ploch v centru obce před extenzivním rozvojem zástavby na nové plochy. V územním plánu jsou stanoveny zásady účelné regulace stavebních aktivit při návrhu rozvoje a obnovy řešeného území, zároveň je zde vymezena hranice zastavitelného území obce s ohledem na ochranu životního a přírodního prostředí a reálné možnosti jejich efektivního zainvestování technickou vybaveností. Kromě návrhu adjustace ploch, regenerace hmotově prostorové struktury i architektonických hodnot je v územním plánu jako komplexní územně plánovací dokumentaci zakotveno doplnění komunikační sítě a zařízení technické infrastruktury jako nutné podmínky pro rozvoj sídla a celého řešeného území. Pro návrh ÚP Velké Žernoseky není s ohledem na velikost sídla stanovena etapizace, postup využití ploch tak bude závislý na dostupnosti pozemků a zejména na rozsahu vyvolaných investic. Jednotlivé plochy s rozdílným způsobem využití byly oproti Vyhlášce č.501/ 2006 Sb. o obecných požadavcích na využívání území v souladu s 3, odst.4 dále podrobněji členěny s ohledem na specifické podmínky a charakter území tak, že k určitému vybranému typu plochy dle Vyhlášky ( 4-19) je doplněno podrobnější určení účelu plochy a přiřazen specifický kód. Návrh plošného i prostorového uspořádání je patrný z hlavního výkresu, jednotlivé zastavitelné plochy a plochy přestavby jsou označeny indexy uvedenými také v grafické části ÚP Velké Žernoseky (viz Výkres základního členění území č.1 a Hlavní výkres č.2, resp. Koordinační výkres Odůvodnění ÚP č.4). Funkční a prostorová koncepce řešení je zdůvodněna v Koordinačním výkrese, kde je návrh rozvoje území konfrontován s limitami využití území, které znázorňují jednotlivá správní rozhodnutí, týkající se ochrany území a jeho hodnot. Ta jako jedna z priorit návrhu ÚP Velké Žernoseky je zajišťována zejména jinými právními předpisy či správními opatřeními, jejichž graficky vyjádřitelný průmět do území je zakreslen v koordinačním výkrese č.4: 18

19 ochrana přírody : - CHKO České středohoří I. a IV. zóna - přírodní rezervace Kalvárie - nadregionální biokoridor Labe - lokální biokoridor a lokální biocentra - hranice Q 100 a aktivní zóna záplavového území Labe - CHOPAV Severočeská křída památková ochrana : 43591/ areál kostela sv. Mikuláše 2428/1 kostel sv. Mikuláše 2428/2 ohradní zeď 2428/3 brána I. 2428/4 brána II. 2428/5 brána s mřížovými vraty 42543/ areál zámku čp /1 zámek čp /2 viničné sklepy 42532/ soubor viničních domků 2431/1 viniční domek na st.p. č. 329 (vinice Malá Vendule) 2431/2 viniční domek na st. p. č. 330 (vinice Mariánská) 2431/3 viniční domek st. p. Č 331 (vinice Kostelní) 2431/4 viniční domek na st. p. č. 81/2 (vinice Velká Vendule) 43474/ areál kovárny čp /1 kovárna čp /2 ohradní zeď archeologická naleziště : - povinnost provedení záchranného archeologického průzkumu vyplývajícího ze zákona č. 20/1987 Sb. o státní památkové péči, v platném znění ochranná a bezpečnostní pásma dopravních staveb a technické infrastruktury: - ochranné pásmo železnice 60 metrů od osy koleje, resp. 30 metrů od obvodu pozemků dráhy - ochranné pásmo silnice II. třídy mimo zastavěné území obce 15 metrů kolmo od osy komunikace - ochranné pásmo hlavních rozvodů pitné vody a vodovodních přivaděčů - ochranné pásmo splaškové a dešťové kanalizace vč. zařízení na síti - bezpečnostní pásmo STL plynovou - ochranné pásmo vedení VVN 110 kv, VN 22 kv a trafostanice Řešení nakládání s odpady bude v území zachováno, v obci se provádí shromažďování odpadu do určených nádob s odvozem směsného odpadu na regionální skládku a dále separovaný sběr odpadu. Nebezpečný odpad zneškodňuje k tomu oprávněná firma a ukládá ho mimo řešené území na k tomu určenou skládku, sběrný dvůr v řešeném území nebude zřizován. Z hlediska zabezpečení zájmů ochrany ovzduší budou respektovány požadavky na ochranu ovzduší a k zabezpečení jeho odpovídající kvality v souladu s emisními limity, emisním stropem a programy snižování emisí znečišťujících látek dle 17 odst.1 písm.a) zákona č.86/2002 Sb. a jeho prováděcích vyhlášek. Dopravní systém řešeného území je vázán na vedení silnice II/261 Litoměřice Ústí nad Labem, která se v prostoru těchto měst prostřednictvím silnice II/247 napojuje novým mostem přes Labe na nadřazenou silniční síť, tj. dálnici D8 viz výkres č.5 Širší vztahy řešeného území. Základní komunikační osa území, tj. silnice II/261 je vzhledem k terénní konfiguraci dlouhodobě stabilizovaná a přestože nejen při průchodu obcí nemá dostatečné parametry a není ani vybavena chodníky pro pěší, není z prostorových důvodů uvažováno v souladu s ÚP VÚC s jejím přeložením. Na tuto páteřní komunikaci je napojena síť místních obslužných komunikací, které opět vzhledem k terénní konfiguraci řešeného území nemají převážně potřebné parametry jak sklonové, tak zejména šířkové. Vzhledem k místním podmínkám však opět nebude možné všechny stávající místní komunikace upravit na požadované parametry, nové komunikace k navrhované zástabě však alespoň z hlediska šířkového uspořádání musí respektovat příslušné předpisy (šířka veřejného prostranství pro umístění komunikace min.8,0 metru). Odstavná stání u nové zástavby musí být řešena v rámci vlastních ploch nebo vlastních objektů, stejně tak i parkovací nároky případných provozoven. Hromadná doprava bude i dále zajišťována autobusovými linkami se zastávkami na silnici II/261 Pod zámkem a na severním okraji obce. Stávající vedení a navazující plochy železniční tratě č.090 Praha Děčín jsou dlouhodobě stabilizovány, nejbližší železniční stanice je jižně v k.ú. Žalhostice. Řešeným územím je vedena nadmístní Labská cyklostezka č.2 z Litoměřic, resp. Žalhostic s odbočkou přes přívoz (C25), dále na sever pak podél Labe k Portě Bohemicae do k.ú. Libochovany. Její trasa je v řešeném území ve fázi realizace a do ÚP Velké Žernoseky je převzata jako limita (stav) z vydaného územního rozhodnutí. Po západním okraji řešeného území je vedena dopravně významná využívaná Labská vodní cesta dolní Labe, která je zařazena do sítě evropských vodních cest (E20) s předpokládanou výhledovou kategorií ve třídě VIb, s přívozem a přístavištěm, na ploše jezera je uvažováno s ochranným přístavem v návaznosti na stávající přístav, využívaný zejména pro rekreační účely. V řešeném území se nenachází žádné výhradní ložisko nerostných surovin, chráněné ložiskové území, ani dobývací prostor. Na severním okraji k.ú je vymezeno sesuvné území Velké Žernoseky č.898 bez dopadu na řešení územního plánu, poddolované území se nevyskytuje. Z hlediska radonového nebezpečí je řešené území zařazeno v přechodné kategorii radonového indexu geologického podloží. 19

20 Technické vybavení území Vodní hospodářství Vodní toky a vodní plochy Západní hranici řešeného území tvoří koryto řeky Labe. Vlastní zastavěné území obce je situováno převážně ve svahu za silnicí II/261. Řeka Labe je od obce oddělena železniční tratí. Povodňové průtoky Labe (pod soutokem s Modlou) s pravděpodobností výskytu za n-let jsou uvedeny v následující tabulce : N Q n (m 3 /s) Průměrný roční průtok je 290 m 3 /s. Jižně od obce za hranicí řešeného území se nachází Píšťanské jezero se značným rekreačním potenciálem. Ochrana vodních zdrojů Jižní část řešeného území se nachází v Chráněné oblasti přirozené akumulace vod (CHOPAV) Severočeská křída vyhlášené v nařízení vlády ČSR č. 85/1981 Sb. V řešeném území se nenacházejí žádné vodní zdroje sloužící veřejnému zásobování pitnou vodou. Na území sousední obce Píšťany je situován významný vodní zdroj Vodárenské soustavy severní Čechy s úpravnou vody (ÚV Velké Žernoseky). Ochranné pásmo vodního zdroje do řešeného území nezasahuje. Záplavová území, ochrana před povodněmi Vodní tok Labe má stanoveno záplavové území a aktivní zónu záplavového území, které jsou zakresleny v Koordinačním výkrese. Převážná část zastavěného území obce se nachází ve svahu nad silnicí II/261 mimo stanovené záplavové území. Záplavou je ohrožena pouze malá část stávající zástavby nacházející se mezi řekou a silnicí II/261. Ve vymezeném záplavovém území bude zachována stávající niveleta terénu, žádnými činnostmi nesmí docházet ke zhoršování odtokových poměrů, realizace nové zástavby je podmíněna řádným odkanalizováním v souladu s 5 zákona č. 254/204 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon). Všechny nově vymezené rozvojové plochy se nacházejí vně stanoveného záplavového území Q 100. Zásobování pitnou vodou Řešené území je zásobováno pitnou vodou z veřejné vodovodní sítě v rámci Vodárenské soustavy severní Čechy. Obec je zásobena pitnou vodou ze skupinového vodovodu Velké Žernoseky. Vodovod je napojen z hlavního výtlačného přivaděče dopravujícího vodu z ÚV Žernoseky do vodojemu Michalovice - nový m3 (312,64/307,64 m n.m.). Z přivaděče je vysazena odbočka (PVC DN 100), která se dále rozděluje na dvě samostatné větve pro zásobení vodojemů obcí Velké Žernoseky a Kamýk. Přívod k obci Velké Žernoseky (PVC DN 100) je ukončen ve vodojemu Velké Žernoseky 2 25 m3 (187,04/184,96 m n.m.) umístěném nedaleko severního okraje zastavěného území obce. Z vodojemu je napojena rozvodná síť obce, která zásobuje pitnou vodou celé zastavěné území. Pro objekty převážně novější zástavby nacházející se ve svahu nad kótou cca 170,0 m n.m. byla realizována nová AT stanice. Koncepce řešení Vodovodní síť v obci je dispozičně stabilizována a z koncepčního hlediska se nebude měnit. Návrhy na úpravy vodovodní sítě v řešeném území vycházejí zejména z nutnosti zajištění zásobování rozvojových ploch vymezených územním plánem pitnou vodou. Většina rozvojových ploch se nachází na hranici tlakového pásma stávajícího vodojemu Velké Žernoseky a není možné je v rámci stávajícího systému zásobovat pitnou vodou. Výjimku tvoří přestavbová plocha P1, která bude zásobována pitnou vodou prodloužením stávajícího řadu, podmínkou je umístění objektů ve stávající uliční frontě. V případě nedostatečného tlaku budou v těchto plochách realizovány individuální (domovní) AT stanice. Gravitačním přívodem z vodojemu zřejmě nebude možné zásobovat zástavbu v plochách Z1, P3 a P2. Pro zásobování uvedených ploch je navrženo samostatné tlakové pásmo, které bude tvořeno vodovodním řadem pro uvedené rozvojové plochy napojeným přímo z vodovodního přivaděče před jeho zaústěním do vodojemu Velké Žernoseky. U místa napojení ze stávajícího vodovodního přivaděče bude osazena armaturní šachta osazená redukčním a pojistným ventilem. Vodovodní řady realizova-né v rámci velké rozvojové plochy Z1 nejsou v územním plánu zakresleny. Je počítá-no, že plochy P2 a P3 budou napojeny na vodovodní rozvod realizovaný pro plochu Z1 podle podmínky - zpracování územní studie. Přestavbová plocha P6 se rovněž nacházejí mimo dosah stávajícího tlakového pásma vodojemu Velké Žernoseky. Správce vodovodní sítě nesouhlasí s variantou posílení stávající AT stanice a prodloužení vodovodu z AT stanice do uvedených pře-stavbových ploch. Pro zásobování ploch pitnou vodou je tedy v územním plánu navr-ženo nové tlakové pásmo realizované napojením z vodovodní sítě Žalhostic (vodoje-mu Žalhostice o objemu 2x60m3 a úrovni hladin 216,63/ 213,147). Stávající vodovodní propojení Žalhostice - Velké Žernoseky je uzavřeno a připraveno v nevyhovujících parametrech pouze pro havarijní účely. Podmínkou zásobování uvedených ploch pitnou vodou je rekonstrukce úseku stávajícího vodovodu v místě propojení vodovodního systému Žalhostic a Velkých Žernosek (cca 20 m) a dále rekonstrukce starého úseku stávajícího řadu ocel DN 80 na území obce Žalhostice (cca 200 m). Uvedené výměry jsou v této fázi pouze orientační. Navrhovaný vodovodní řad je veden od přívodu ze Žalhostic vedeného podél silniční komunikace k vymezeným přestavbovým plochám. Po realizaci nového tlakového pásma z vodojemu Žalhostice je počítáno s přepojením objektů zásobovaných pitnou vodou prostřednictvím stávající AT stanice na navrhovaný vodovodní řad a se zrušením stávající ATS. Plochy Z3 a P7 se nacházejí v dosahu stávajícího vodovodního řadu. Plocha Z4 bude zásobována pitnou vodou v rámci stávajícího areálu kempu. Nové vodovodní řady budou kladeny ve veřejně přístupných plochách v navrhovaných komunikacích nebo zelených pásech dle ČSN Prostorová úprava vedení technického vybavení. Bilance potřeb pitné vody v rozvojových plochách je uvedena v následující tabulce, výpočty vycházejí z těchto údajů a předpokladů : specifická potřeba pitné vody : 150 l. os -1. den -1 koeficient denní nerovnoměrnosti k d : 1,35 koeficient hodinové nerovnoměrnosti k h : 1,80 u rodinných domů je počítáno s obsazením 4 obyvatel na 1 RD 20

21 Bilance potřeb pitné vody dle jednotlivých rozvojových ploch Kód plochy Počet Průměrná denní potřeba Max. denní potřeba Max. hodinová potřeba Index využití rekr. obyv. D lůžek [m 3 /d] [m 3 /d] [l/s] Z1 BI ,0 16,2 0,39 Z2 PV 0 0 0,0 0,0 0,00 Z3 BI 8 2 1,2 1,6 0,04 Z4 OV-S 50 7,5 10,1 0,25 P1 BI ,8 2,4 0,06 P2 BI 8 2 1,2 1,6 0,04 P3 BI 4 1 0,6 0,8 0,02 P4 BI 4 1 0,6 0,8 0,02 P5 BI ,8 6,5 0,16 P6 VP 0 0 0,0 0,0 0,00 P7 BI ,5 2,0 0,05 Celkem ,2 42,1 1,02 Zásobování požární vodou Navržená vodovodní síť bude řešena v souladu s ČSN (Zásobování požární vodou), tzn., že profily vodovodních řadů budou v obytném území navrhovány s výjimkou dílčích koncových úseků minimálně DN 80 a vodovodní síť bude osazena hydranty vzdálenými od sebe max. 240 m (maximální vzdálenost objektu od hydrantu je 150 m). Nouzové zásobování obyvatelstva vodou Nouzové zásobování obyvatelstva vodou bylo řešeno v rámci zpracovaného Programu rozvoje vodovodů a kanalizací Ústeckého kraje. Pro zajištění krizového zásobování pitnou vodou jsou vytipovány podzemní zdroje Vlastislav Kaple, Velké Žernoseky, Malešov vrty 03a, 02, 04a, 014a a Malešov vrty RD3, RD-1, RD-2. Nouzové zásobování pitnou vodou bude zajišťováno dopravou pitné vody v množství maximálně 15 l/den obyvatele cisternami. Zásobení pitnou vodou bude doplňováno balenou vodou. Kanalizace Stoková síť V obci byla realizována splašková kanalizační síť. Na stokové síti byly realizovány dvě čerpací stanice odpadních vod (ČSOV), do nichž jsou gravitačně svedeny jednotlivé větve kanalizace vedené v místních komunikacích. Jedna čerpací stanice pro zástavbu jihozápadně od kostela je umístěna na severozápadním okraji obce. Ze stanice je vedeno krátké výtlačné potrubí do gravitační stoky vedoucí v hlavní komunikaci. Centrální ČSOV do níž se sbíhají všechny gravitační splaškové stoky z obce je umístěna u silnice II/261 v místě podjezdu pod železniční tratí. Z čerpací stanice vede výtlačné potrubí dopravující odpadní vody na ČOV Litoměřice. Dešťové vody jsou vedeny převážně systémem povrchových opatření a dílčích trubních propustků do Labe. Dešťové vpusti byly realizovány v části hlavní komunikace vedoucí od kostela směrem na Libochovany. Dešťové vody z tohoto úseku stoky jsou odlehčovány do Labe. Koncepce řešení Kanalizační síť v obci byla nově realizována a není třeba ji koncepčně měnit. Hlavním úkolem k řešení zůstává odkanalizování rozvojových ploch vymezených v konceptu územního plánu. Vymezené rozvojové plochy je možné napojit prodloužením stávající stokové sítě. Stoková síť, kterou bude nutno zřejmě realizovat uvnitř velké rozvojové plochy Z1 není v územním plánu zakreslována. V plochách P7 a Z4 budou realizovány areálové čerpací stanice, z nichž budou odpadní vody čerpány do nejbližší kanalizační sítě. Bilance produkce splaškových odpadních vod v rozvojových plochách je uvedena v následující tabulce, výpočty vycházejí ze stejných údajů a předpokladů jako výpočty potřeb pitné vody, součinitel hodinové nerovnoměrnosti odtoku splaškových vod: vydatnost směrodatného deště: 130 l. s -1. ha -1 součinitel odtoku Ψ - pro rodinné domy: 0,4 součinitel odtoku Ψ - v ploše P9: 0,6 Bilance produkce odpadních vod dle jednotlivých rozvojových ploch Kód plochy Počet Výměra Max. produkce splašků Odtok dešťových vod Index využití rekr. obyv. RD lůžek [ha] [l/s] [l/s] Z1 BI ,16 1,38 8 Z2 PV 0 0 2,47 0, Z3 BI 8 2 0,30 0,14 16 Z4 OV-S 50 0,51 0,86 27 P1 BI ,35 0,21 18 P2 BI 8 2 0,39 0,14 20 P3 BI 4 1 0,23 0,07 12 P4 BI 4 1 0,32 0,07 17 P5 BI ,15 0,55 8 P6 VP 0 0 0,88 0,00 46 P7 BI ,38 0,17 30 Celkem ,14 3, Nové splaškové stoky a řady tlakové kanalizace budou kladeny ve veřejně přístupných plochách v navrhovaných komunikacích nebo zelených pásech dle ČSN Prostorová úprava vedení technického vybavení. Energetika Zásobování plynem Přes řešené území neprocházejí žádné trasy vysokotlakých plynovodů ani sem nezasahují jejich ochranná a bezpečnostní pásma. Řešené území je plynofikováno zemním plynem středotlakým přívodem přicházejícím od jihovýchodu z RS Žalhostice. Distribuční středotlaká plynovodní síť je vedena v místních komunikacích a umožňuje napojení všech obytných objektů v obci na zemní plyn. 21

22 Koncepce řešení Stávající plynovodní síť není v návrhu koncepčně měněna. Vymezené rozvojové plochy je možné napojit prodloužením stávajících distribučních středotlakých plynovodních rozvodů. Bilance potřeb zemního plynu v rozvojových plochách je uvedena v následující tabulce, výpočty vycházejí z těchto údajů a předpokladů : průměrná specifická potřeba ZP pro RD : m 3. rok -1 maximální hodinová potřeba ZP pro RD : 2,7 m 3. hod -1 u rozvojových ploch Z5 a P9 je potřeba plynu stanovena odborným odhadem Bilance potřeb zemního plynu dle jednotlivých rozvojových ploch Kód plochy Počet Průměrná Maximální Index rekr. potřeba potřeba využití obyv. RD lůžek [tis.m 3 /rok] [m 3 /h] Z1 BI Z2 PV Z3 BI Z4 OV-S P1 BI P2 BI P3 BI P4 BI P5 BI P6 VP P7 BI Celkem Zásobování elektrickou energií Po jižní hranici řešeného území prochází dvojité nadzemní vedení VVN 110 kv. Koridor VVN svým ochranným pásmem do zastavěného území ani do vymezených rozvojových ploch nezasahuje. Podél severního okraje zastavěného území vede nadzemní vedení VN 22 kv. Jedná se o tranzitní trasu, z níž nejsou v řešeném území napojeny žádné trafostanice. Trasa svým ochranným pásmem zasahuje do vymezené plochy přestavby P2 a okrajově do plochy záměru Z1. Zástavba v uvedených plochách bude ochranné pásmo nadzemního vedení VN respektovat. V obci se nacházejí dvě stávající distribuční trafostanice sloužící k napájení místní sítě nízkého napětí. TS1 je umístěna v severovýchodní části obce, k trafostanici je od hranice řešeného území vedena koncová přívodní větev nadzemního vedení VN 22 kv. TS2 se nachází v jižní části obce a je napojena koncovou větví nadzemního vedení VN 22 kv. Tato koncová větev je napojena z přívodu ke třetí trafostanici nacházející se v řešeném území odběratelské trafostanici podniku CS-Beton (TS3). Přívodní vedení k trafostanici TS2 zasahuje do vymezených ploch záměru Z3 a přestavby P7. Zástavba v uvedených plochách bude vedení VN 22 kv s jeho ochranným pásmem respektovat. Koncepce řešení Návrhy na úpravy rozvodů VN v konceptu územního plánu vycházejí z nutnosti zásobování nově vymezených rozvojových ploch elektrickou energií. Rozsáhlá plocha záměru Z1 bude zásobována elektrickou energií prostřednictvím nově navrhované trafostanice TSN 1, která bude napojena krátkým přívodem z procházejícího vedení VN 22 kv. Trafostanice bude umístěna na jihovýchodním okraji plochy. Ostatní vymezené plochy záměrů a přestaveb budou zásobovány elektrickou energií ze stávající sítě NN. Napojení ploch si zřejmě vyžádá zvýšení výkonu ve stávající trafostanici TS2. Kabelové rozvody NN nejsou předmětem územně plánovací dokumentace. Bilance potřeb elektrické energie v rozvojových plochách je uvedena v následující tabulce, výpočty vycházejí z těchto údajů a předpokladů : specifický příkon pro rodinný dům : 17 kw součinitel soudobosti v plochách BI : 0,4 příkon rozvojových ploch Z4 a P6 byl stanoven odborným odhadem Bilance potřeb elektrické energie dle jednotlivých rozvojových ploch Kód plochy Počet Instalovaný Soudobý Index využití rekr. výkon výkon obyv. RD lůžek [kw] [kw] Z1 BI Z2 PV Z3 BI Z4 OV-S P1 BI P2 BI P3 BI P4 BI P5 BI P6 VP P7 BI Celkem Nouzové zásobování obyvatelstva elektrickou energií Elektrorozvodná síť obce je v současné době napojena ze dvou trafostanic, při dílčích výpadcích je v omezené míře umožněno zásobování obyvatel z jiného neporušeného přívodu. V případě rozsáhlejšího výpadku bude pro obyvatelstvo přerušena dodávka elektrické energie, důležité objekty (krizový štáb v budově obecního úřadu) budou zásobovány elektrickou energií ze záložních zdrojů. Telekomunikace Řešeným územím prochází trasa dálkového telekomunikačního kabelu vedená od Žalhostic podél silnice II/261 a z Velkých Žernosek dále podél Labe. Z trasy je napojen objekt místní telefonní ústředny napojující kabely místní telefonní sítě. Rozvody místní telefonní sítě jsou provedeny nově převážně zemními telefonními kabely. Novými kabelovými trasami vedenými v přidruženém pásu místních obslužných komunikací dle ČSN Prostorová úprava vedení technického vybavení budou napojeny i objekty v rozvojových plochách. Nové kabely budou napojeny ze stávající sítě dle podmínek stanovených provozovatelem sítě. Radiokomunikace Do k.ú. Velké Žernoseky zasahují 4 provozované radioreléové trasy. Trasy jsou zakresleny v grafické příloze. Vzhledem k umístění zastavěného území obce v dolní části Labského údolí, se nepředpokládá kolize stávající ani navrhované zástavby obce s horizontálními ochrannými pásmy radioreléových tras. Řešeným územím prochází zájmové území AČR dle zákona č.183/2006 Sb., 175 s limitou 250 metrů nad terénem, která není žádným návrhem dotčena. 22

23 Ochranná pásma rozvodů technického vybavení Ochranná pásma vodovodů a kanalizací jsou dána zák. č. 274/2001 Sb. o vodovodech a kanalizacích (ve znění pozdějších předpisů), 23 Ochranná pásma vodovodních řadů a kanalizačních stok (1) K bezprostřední ochraně vodovodních řadů a kanalizačních stok před poškozením se vymezují ochranná pásma vodovodních řadů a kanalizačních stok (dále jen,,ochranná pásma"). (2) Ochrannými pásmy se rozumí prostor v bezprostřední blízkosti vodovodních řadů a kanalizačních stok určený k zajištění jejich provozuschopnosti. Ochranná pásma vodních zdrojů podle zvláštního zákona tímto nejsou dotčena. (3) Ochranná pásma jsou vymezena vodorovnou vzdáleností od vnějšího líce stěny potrubí nebo kanalizační stoky na každou stranu a) u vodovodních řadů a kanalizačních stok do průměru 500 mm včetně, 1,5 m, b) u vodovodních řadů a kanalizačních stok nad průměr 500 mm, 2,5 m. (4) Výjimku z ochranného pásma uvedeného v odstavci 3 může povolit v odůvodněných případech vodoprávní úřad. Při povolování výjimky přihlédne vodoprávní úřad k technickým možnostem řešení při současném zabezpečení ochrany vodovodního řadu nebo kanalizační stoky a k technickobezpečnostní ochraně zájmů dotčených osob. (5) V ochranném pásmu vodovodního řadu nebo kanalizační stoky lze a) provádět zemní práce, stavby, umísťovat konstrukce nebo jiná podobná zařízení či provádět činnosti, které omezují přístup k vodovodnímu řadu nebo kanalizační stoce nebo které by mohly ohrozit jejich technický stav nebo plynulé provozování, b) vysazovat trvalé porosty, c) provádět skládky mimo jakéhokoliv odpadu, d) provádět terénní úpravy jen s písemným souhlasem vlastníka vodovodu nebo kanalizace, popřípadě provozovatele, pokud tak vyplývá ze smlouvy uzavřené podle 8 odst. 2. (6) Nezíská-li osoba, která hodlá provádět činnosti uvedené v odstavci 5, souhlas dle odstavce 5, může požádat vodoprávní úřad o povolení k těmto činnostem. Vodoprávní úřad může v těchto případech tyto činnosti v ochranném pásmu povolit a současně stanovit podmínky pro jejich provedení. (7) Při porušení povinnosti stanovené v odstavci 5 nařídí obnovit předešlý stav příslušný vodoprávní úřad u činnosti uvedené pod písmenem b) a příslušný úřad podle zvláštních právních předpisů u činností uvedených pod písmeny a), c) a d). (8) Vlastník vodovodu nebo kanalizace, popřípadě provozovatel, pokud tak vyplývá ze smlouvy uzavřené podle 8 odst. 2, je povinen na žádost poskytnout informaci žadateli o možném střetu jeho záměru s ochranným pásmem vodovodního řadu nebo kanalizační stoky a další údaje podle zvláštního zákona. Při zasahování do terénu, včetně zásahů do pozemních komunikací nebo jiných staveb v ochranném pásmu, je stavebník, v jehož zájmu se tyto zásahy provádějí, povinen na svůj náklad neprodleně přizpůsobit nové úrovni povrchu veškerá zařízení a příslušenství vodovodního řadu a kanalizační stoky mající vazbu na terén, pozemní komunikaci nebo jinou stavbu. Tyto práce smí provádět pouze s vědomím a se souhlasem vlastníka vodovodu nebo kanalizace, popřípadě provozovatele, pokud tak vyplývá ze smlouvy uzavřené podle 8 odst. 2. Rozvody a objekty systému CZT mají ochranná pásma dle zák. č. 458/2000 Sb. (ve znění pozdějších předpisů) 87 Ochranná pásma (1) Ochranným pásmem se rozumí souvislý prostor v bezprostřední blízkosti zařízení pro výrobu či rozvod tepelné energie, určený k zajištění jeho spolehlivého provozu a ochraně života, zdraví a majetku osob. (2) Šířka ochranných pásem je vymezena svislými rovinami vedenými po obou stranách zařízení na výrobu či rozvod tepelné energie ve vodorovné vzdálenosti měřené kolmo k tomuto zařízení, která činí 2,5 m. (3) U výměníkových stanic určených ke změně parametrů teplonosné látky, které jsou umístěny v samostatných budovách, je ochranné pásmo vymezeno svislými rovinami vedenými ve vodorovné vzdálenosti 2,5 m kolmo na půdorys těchto stanic. (4) V ochranném pásmu zařízení, která slouží pro výrobu či rozvod tepelné energie, i mimo ně je zakázáno provádět činnosti, které by ve svých důsledcích mohly ohrozit tato zařízení, jejich spolehlivost a bezpečnost provozu. Stavební činnosti, umisťování konstrukcí, zemní práce, uskladňování materiálu a zřizování skládek a vysazování trvalých porostů v ochranných pásmech je možno provádět pouze s předchozím písemným souhlasem a za podmínek stanovených držitelem licence provozujícího tato zařízení. Tento souhlas není součástí stavebního řízení. (5) Prochází-li zařízení pro rozvod tepelné energie budovami, ochranné pásmo se nevymezuje. Při provádění stavebních činností musí vlastník dotčené stavby dbát na zajištění bezpečnosti tohoto zařízení. Ochranná a bezpečnostní pásma vysokotlakých plynovodů jsou dána zákonem č. 458/2000 Sb. (ve znění pozdějších předpisů) 68 Ochranná pásma (1) Plynárenská zařízení jsou chráněna ochrannými pásmy k zajištění jejich bezpečného a spolehlivého provozu. (2) Ochranným pásmem se pro účely tohoto zákona rozumí souvislý prostor v bezprostřední blízkosti plynárenského zařízení vymezený svislými rovinami vedenými ve vodorovné vzdálenosti od jeho půdorysu. (3) Ochranná pásma činí: a) u nízkotlakých a středotlakých plynovodů a plynovodních přípojek, jimiž se rozvádí plyn v zastavěném území obce, 1 m na obě strany od půdorysu, b) u ostatních plynovodů a plynovodních přípojek 4 m na obě strany od půdorysu, c) u technologických objektů 4 m na všechny strany od půdorysu. (4) Ve zvláštních případech, zejména v blízkosti těžebních objektů, vodních děl a rozsáhlých podzemních staveb, které mohou ovlivnit stabilitu uložení plynárenských zařízení, může ministerstvo stanovit rozsah ochranných pásem až na 200 m. (5) V ochranném pásmu zařízení, které slouží pro výrobu, přepravu, distribuci a uskladňování plynu, i mimo něj je zakázáno provádět činnosti, které by ve svých důsledcích mohly ohrozit toto zařízení, jeho spolehlivost a bezpečnost provozu. (6) Pokud to technické a bezpečnostní podmínky umožňují a nedojde k ohrožení života, zdraví nebo bezpečnosti osob, lze stavební činnost, umísťování konstrukcí, zemní práce, zřizování skládek a uskladňování materiálu v ochranném pásmu provádět pouze s předchozím písemným souhlasem držitele licence, který odpovídá za provoz příslušného plynárenského zařízení. Souhlas není součástí stavebního řízení u stavebních úřadů a musí obsahovat podmínky, za kterých lze tyto činnosti provádět. Vysazování trvalých porostů kořenících do větší hloubky než 20 cm nad povrch plynovodu podléhá tomuto souhlasu pouze ve volném pruhu pozemků o šířce 2 m na obě strany od osy plynovodu. (7) V lesních průsecích udržuje provozovatel přepravní soustavy nebo provozovatel příslušné distribuční soustavy na vlastní náklad volný pruh pozemků o šířce 2 m na obě strany od osy plynovodu; vlastníci či uživatelé dotčených nemovitostí jsou povinni jim tuto činnost umožnit. 69 Bezpečnostní pásma (1) Bezpečnostní pásma jsou určena k zamezení nebo zmírnění účinků případných havárií plynových zařízení a k ochraně života, zdraví a majetku osob. (2) Bezpečnostním pásmem se pro účely tohoto zákona rozumí prostor vymezený vodorovnou vzdáleností od půdorysu plynového zařízení měřeno kolmo na jeho obrys. (3) Pokud to technické a bezpečnostní podmínky umožňují a nedojde k ohrožení života, zdraví nebo bezpečnosti osob, lze zřizovat stavby v bezpečnostním pásmu pouze s předchozím písemným souhlasem fyzické či právnické osoby, která odpovídá za provoz příslušného plynového zařízení. (4) Rozsah bezpečnostních pásem je uveden v příloze tohoto zákona. Ochranná pásma nadzemních tras a el. zařízení jsou dána zákonem 458/2000 Sb. (ve znění pozdějších předpisů) 46 Ochranná pásma (1) Ochranným pásmem zařízení elektrizační soustavy je prostor v bezprostřední blízkosti tohoto zařízení určený k zajištění jeho spolehlivého provozu a k ochraně života, zdraví a majetku osob. Ochranné pásmo vzniká dnem nabytí právní moci územního rozhodnutí. (2) Ochrannými pásmy jsou chráněna nadzemní vedení, podzemní vedení, elektrické stanice, výrobny elektřiny a vedení měřicí, ochranné, řídicí, zabezpečovací, informační a telekomunikační techniky. (3) Ochranné pásmo nadzemního vedení je souvislý prostor vymezený svislými rovinami vedenými po obou stranách vedení ve vodorovné vzdálenosti měřené kolmo na vedení, která činí od krajního vodiče vedení na obě jeho strany: a) u napětí nad 1 kv a do 35 kv včetně 1. pro vodiče bez izolace 7 m, 2. pro vodiče s izolací základní 2 m, 3. pro závěsná kabelová vedení 1 m, b) u napětí nad 35 kv do 110 kv včetně 12 m, c) u napětí nad 110 kv do 220 kv včetně 15 m d) u napětí nad 220 kv do 400 kv včetně 20 m, e) u napětí nad 400 kv 30 m, f) u závěsného kabelového vedení 110 kv 2 m, g) u zařízení vlastní telekomunikační sítě držitele licence 1 m. (4) V lesních průsecích udržuje provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel příslušné distribuční soustavy na vlastní náklad volný pruh pozemků o šířce 4 m po jedné straně základů podpěrných bodů nadzemního vedení podle odstavce 3 písm. a) bodu 1 a písm. b), c), d) a e), pokud je takový volný pruh třeba; vlastníci či uživatelé dotčených nemovitostí jsou povinni jim tuto činnost umožnit. 23

24 (5) Ochranné pásmo podzemního vedení elektrizační soustavy do 110 kv včetně a vedení řídicí, měřicí a zabezpečovací techniky činí 1 m po obou stranách krajního kabelu, nad 110 kv činí 3 m po obou stranách krajního kabelu. (6) Ochranné pásmo elektr. stanice je vymezeno svislými rovinami vedenými ve vodorovné vzdálenosti: a) u venkovních elektrických stanic a dále stanic s napětím větším než 52 kv v budovách 20 m od oplocení nebo od vnějšího líce obvodového zdiva, b) u stožárových elektrických stanic s převodem napětí z úrovně nad 1 kv a menší než 52 kv na úroveň nízkého napětí 7 m, c) u kompaktních a zděných elektrických stanic s převodem napětí z úrovně nad 1 kv a menší než 52 kv na úroveň nízkého napětí 2 m, d) u vestavěných elektrických stanic 1 m od obestavění. (7) Ochranné pásmo výrobny elektřiny je vymezeno svislými rovinami vedenými ve vodorovné vzdálenosti 20 m kolmo na oplocení nebo na vnější líc obvodového zdiva elektrické stanice. (8) V ochranném pásmu nadzemního a podzemního vedení, výrobny elektřiny a elektrické stanice je zakázáno: a) zřizovat bez souhlasu vlastníka těchto zařízení stavby či umisťovat konstrukce a jiná podobná zařízení, jakož i uskladňovat hořlavé a výbušné látky, b) provádět bez souhlasu jeho vlastníka zemní práce, c) provádět činnosti, které by mohly ohrozit spolehlivost a bezpečnost provozu těchto zařízení nebo ohrozit život, zdraví či majetek osob, d) provádět činnosti, které by znemožňovaly nebo podstatně znesnadňovaly přístup k těmto zařízením. (9) V ochranném pásmu nadzemního vedení je zakázáno vysazovat chmelnice a nechávat růst porosty nad výšku 3 m. (10) V ochranném pásmu podzemního vedení je zakázáno vysazovat trvalé porosty a přejíždět vedení mechanizmy o celkové hmotnosti nad 6 t. (11) Pokud to technické a bezpečnostní podmínky umožňují a nedojde k ohrožení života, zdraví nebo bezpečnosti osob, může provozovatel přenosové soustavy nebo příslušný provozovatel distribuční soustavy udělit písemný souhlas s činností v ochranném pásmu. Souhlas není součástí stavebního řízení u stavebního úřadu a musí obsahovat podmínky, za kterých byl udělen. (12) Fyzické či právnické osoby zřizující zařízení napájená stejnosměrným proudem v bezprostřední blízkosti ochranného pásma s možností vzniku bludných proudů poškozujících podzemní vedení jsou povinny tyto skutečnosti oznámit provozovateli přenosové soustavy nebo příslušnému provozovateli distribuční soustavy a provést opatření k jejich omezení. U nadzemních VN do 35 kv je třeba počítat s vyložením krajních vodičů 1,5 m od osy, u vedení 110 a 220 kv 3,5 m od osy, u vedení 400 kv 13 m. Ochranná pásma telekomunikačních zařízení jsou dána zákonem 151/200 Sb. ve znění zák. 274/2001 Sb. o telekomunikacích (ve znění pozdějších předpisů) 92 Ochranná pásma telekomunikačních zařízení (1) K ochraně telekomunikačních zařízení se zřizují ochranná pásma. (2) Ochranné pásmo podzemních telekomunikačních vedení vzniká dnem nabytí právní moci územního rozhodnutí o umístění stavby. (3) Ochranné pásmo podzemních telekomunikačních vedení činí 1, 5 m po stranách krajního vedení. (4) V ochranném pásmu podzemních telekomunikačních vedení je zakázáno a) provádět bez souhlasu jejich vlastníka zemní práce s výjimkou nezbytně nutných oprav vodovodů a kanalizací při jejich haváriích; v těchto případech je provozovatel vodovodů a kanalizací povinen tuto skutečnost oznámit bez zbytečného odkladu provozovateli dotčeného telekomunikačního zařízení, b) zřizovat stavby či umísťovat konstrukce nebo jiná podobná zařízení a provádět činnosti, které by znemožňovaly nebo podstatně znesnadňovaly přístup k podzemnímu telekomunikačnímu vedení nebo které by mohly ohrozit bezpečnost a spolehlivost jeho provozu, c) vysazovat trvalé porosty. (5) Ochranná pásma ostatních telekomunikačních zařízení vznikají dnem právní moci územního rozhodnutí o ochranném pásmu.23) Účastníkem územního řízení o ochranném pásmu je Úřad. (6) Ochranné pásmo nadzemních telekomunikačních vedení vzniká dnem nabytí právní moci rozhodnutí podle zvláštního právního předpisu23) a je v něm zakázáno zřizovat stavby, elektrická vedení a železné konstrukce, umísťovat jeřáby, vysazovat porosty, zřizovat vysokofrekvenční zařízení a nebo jinak způsobovat elektromagnetické stíny, odrazy nebo rušení. e) Základní informace o vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území včetně výsledků vyhodnocení vlivů na životní prostředí Podle stanoviska Krajského úřadu Ústeckého kraje odboru životního prostředí a zemědělství ze dne č. j. 544/ZPZ/2010/SEA Územní plán Velké Žernoseky není nutno posoudit z hlediska vlivů na životní prostředí a to na základě úpravy Zadání a upřesnění ploch pro sport a rekreaci. Návrh ÚP Velké Žernoseky nemá samostatně nebo ve spojení s jiným významný vliv na evropsky významné lokality na území CHKO České středohoří, v řešeném území ani v těsné návaznosti se nenachází území evropsky významné lokality ani ptačí oblasti. Priority územního plánování jsou definovány v 18 Stavebního zákona a lze je obecně definovat jako zajištění udržitelného rozvoje území, tj. v územním plánu vytvoření předpokladů k zajištění vyváženého vztahu územních podmínek tří specifických oblastí příznivého životního prostředí, hospodářského rozvoje a soudržnosti společenství obyvatel území. Vyváženost pilířů udržitelného rozvoje území je hodnocena jako dobrá, nejslabším pilířem udržitelného rozvoje je podle ÚAP, resp. URÚ hospodářský rozvoj území s ohodnocením velmi špatný, oba další pilíře, tj. příznivé životní prostředí a soudržnost společenství obyvatel území jsou hodnoceny jako velmi dobré. S ohledem na lokalizaci obce Velké Žernoseky v těsném zázemí hospodářsky silných sídel (Litoměřice, Lovosice) a zejména umístění rozsáhlého průmyslového areálu a dále Žernoseckého vinařství přímo v katastru obce se jeví toto hodnocení jako výrazně sporné. Přesto lze konstatovat, že návrhem je umožněn rozvoj drobných podnikatelských aktivit přímo v sídle (viz kapitola f - regulativy pro plochy obytné s při- puštěním drobné řemeslné výroby) s cílem zajištění nových pracovních příležitostí. Z rozboru udržitelného rozvoje území, který je součástí územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností Litoměřice, vyplývá potřeba řešit v územně plánovací dokumentaci tyto problémy : 1) zastavěné území zasahuje do záplavového území - střet stávající zástavby s vymezeným záplavovým územím je podrobně popsán v příslušných kapitolách a dle dost. informací není zásadním problémem v řešeném území. V souladu s PÚR ČR 2008 se předpokládá individuální ochrana zástavby jako ekonomicky i urbanisticky nejvhodnější řešení pro dané území, nové zastavitelné plochy nejsou do záplavového území navrženy. 2) silnice II. třídy zatěžuje exhalacemi zastavěné území - vzhledem k terénní konfiguraci není v souladu s ÚP VÚC z prostorových důvodů uvažováno s jejím přeložením 3) silnice II. třídy křižuje lokální biokoridor - zjevně byla silnice II/261 v řešeném území stabilizována dávno před vymezením prvků ÚSES 4) návrh zastavitelného území zasahuje do velkoplošného chráněného území - protože celé katastrální území Velké Žernoseky je v CHKO, musí být i jakýkoli návrh situován do tohoto velkoplošného chráněného území Jedním z cílů územního plánování je koordinace veřejných zájmů (dle zvláštních právních předpisů) se zájmy soukromými, což bylo v ÚP Velké Žernoseky naplněno zapracováním požadavků vlastníků pozemků při respektování stanovisek dotčených orgánů. Závěrem lze tedy konstatovat, že ÚP Velké Žernoseky navrhuje změny ve využití území a opatření s cílem optimálního využití řešeného území k zajištění udržitelného rozvoje území. 24

25 f) Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkce lesa Územní plán Velké Žernoseky předpokládá zábor zemědělské půdy 5,1361. Z toho 2,2341 ha (43,64 %) je v zastavěném území, zábory zemědělské půdy mimo zastavěné území činí 2,8847 ha. lokalita využití Přehled rozvojových ploch s vyvolávajících zábory zemědělské půdy plocha lokality (dle KN) [ha] parcely (dle KN) plocha záboru parcel dle KN [ha] BPEJ výměra záboru zem. půdy dle BPEJ [ha] druh pozemku (dle KN) k.ú. Velké Žernoseky Z1 - BI 2, /1 2, ,9150 orná půda , /1 0, ost.plocha Z2 - PV 0, /10 0, ,0542 vinice 1130/15 0, ,0310 vinice 1150/1 0, ,0480 vinice 1198/36 0, ,0039 vinice Z3 - BI 0, /2 0, ,1726 trv.travní porosty 1166/4 0, ,1239 orná půda 1166/6 0, ,0024 trv.travní porosty z toho zem.půdy v zastavěném území [ha] 1166/8 0, ,0005 orná půda P1 - BI 0, /7 0, ,1043 zahrada 0, , /8 0, ,0947 zahrada 0, , /25 0, ,1194 zahrada 0,1194 P2 - BI 0, /3 0, ,1761 zahrada 0, /8 0, ,1794 zahrada 0,1794 investice do půdy 702/4 0, ,0124 trv.travní porosty 0, /5 0, ,0140 trv.travní porosty 0,0140 P3 - BI 0, /3 0, ,1889 orná půda 0, /3 0, ,0317 trv.travní porosty 0,0317 P4 - BI 0, /3 0, ,0746 orná půda 0,0746 P5 - BI 0, /1 0, ,1962 ovocný sad 0, /3 0, ,0956 zahrada 0, , /7 0, ,0092 zahrada 0, , /8 0, ,0435 zahrada 0, /1 0, ,0911 zahrada 0, , /1 0, ,3485 ovocný sad 0,3485 P7 - BI 0, /1 0, ,3790 orná půda 0,3790 Celkem 5,1361 5,1361 5,1188 0,0000 2,2341 0,0000 Při zpracování územního plánu byly respektovány podmínky ochrany ZPF, vyplývající ze zákona ČNR č. 334/1992Sb. o ochraně ZPF a vyhlášky MŽP č.13/1994 Sb. ve znění pozdějších úprav, kterými se upravují některé podrobnosti ochrany ZPF. Vyhodnocení záboru ZPF je zpracováno dle společného metodického doporučení Odboru územního plánování MMR a Odboru ochrany horninového a půdního prostředí MŽP Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond v územním plánu vydaného Ministerstvem pro místní rozvoj ČR, Ministerstvem životního prostředí ČR a Ústavem územního rozvoje Dle tohoto metodického pokynu se v zastavěném území nevyhodnocuje zábor do výměry m2 a plochy pro bydlení. Na vývoj půd v zájmovém území měl hlavní vliv reliéf terénu, půdotvorný substrát a klimatické poměry. Půdy v zájmovém území jsou popsány bonitovanými půdně ekologickými jednotkami (dále BPEJ). Vlastnosti BPEJ jsou vyjádřeny pětimístným číselným kódem. První číslo v kódu BPEJ charakterizuje klimatický region, druhé dvojčíslí charakterizuje hlavní půdní jednotky a poslední dvojčíslí charakterizuje kombinaci sklonitosti a expozice, přičemž poslední číslo charakterizuje skeletovitost a hloubku půdy. Rozvojem obce podle návrhu ÚP Velké Žernoseky jsou postiženy půdy těchto BPEJ , , , Jedná se o půdy následujících charakteristik: Charakteristika klimatického regionu 1 klimatický region T1 teplý,suchý Charakteristiky hlavních půdních jednotek 19 Pararendziny modální, kambické i vyluhované na opukách a tvrdých slínovcích nebo vápnitých svahových hlínách, středně těžké až těžké, slabě až středně skeletovité, s dobrým vláhovým režimem až krátkodobě převlhčené. 31 Kambizemě modální až arenické, eubazické až mezobazické na sedimentárních, minerálně chudých substrátech - pískovce, křídové opuky, permokarbon, vždy však lehké, bez skeletu až středně skeletovité, málo vododržné, výsušné. 37 Kambizemě litické, kambizemě modální, kambizemě rankerové a rankery modální na pevných substrátech bez rozlišení, v podorničí od 30 cm silně skeletovité nebo s pevnou horninou, slabě až středně skeletovité, v ornici středně těžké lehčí až lehké, převážně výsušné, závislé na srážkách. 41 Půdy se sklonitostí vyšší než 12 stupňů, kambizemě, rendziny, pararendziny, rankery, regozemě, černozemě, hnědozemě a další, zrnitostně středně těžké až velmi těžké s poněkud příznivějšími vláhovými poměry. Charakteristiky sklonitosti a expozice (čtvrté číslo kódu BPEJ) 1 mírný sklon (3-7º) se všesměrnou expozicí 4 střední sklon (7-12º) s jižní (jihozápadní až jihovýchodní) expozicí 5 střední sklon (7-12º) se severní expozicí (severozápad až severovýchod) 6 výrazný sklon (12-17º) s jižní expozicí Charakteristiky skeletovitosti a hloubky půdy (pátá číslice kódu BPEJ) 4 středně skeletovitá, hluboká, středně hluboká 6 středně skeletovitá, mělká 8+) středně skeletovitá, silně skeletovitá, hluboká, středně hluboká, mělká +) platí pouze pro půdy o sklonitosti větší než 12º, tj. HPJ 40, 41 a pro 39 nevyvinutých, rančerových Půdy jsou podle BPEJ dle vyhlášky MŽP č. 48/2011 Sb. o stanovení tříd ochrany, rozděleny do pěti tříd ochrany zemědělské půdy. Půdy uvažované v územním plánu k rozvoji obce jsou tvořeny půdami v I, II, III, IV a V třídě ochrany. Záborem jsou postiženy pouze půdy V třídy ochrany. 25

26 Územní plán nepředpokládá žádné zábory půd s investicemi do půdy. Zábory ZPF jsou vyznačeny v grafické části, kde je též zakreslena hranice současně zastavěného území, která vymezuje hranici zastavěného území obce podle platných předpisů. Funkční využití a vymezení rozvojových ploch je odůvodněno urbanistickým návrhem územního plánu v kapitole c) Odůvodnění a vychází z projednaného a schváleného zadání územního plánu. Způsob využití rozvojových ploch vyvolávajících zábor zemědělské půdy : BI - Plochy bydlení v rodinných domech, PV - Plochy veřejných prostranství. V území jsou vymezeny též plochy pro ÚSES, tyto plochy nejsou vyhodnocovány jako zábory ZPF. V následující tabulce jsou rozděleny zábory ZPF dle čísla (označení) lokality a plánovaného využití ploch. Urbanistický návrh respektuje zásadu, aby plánovaná zástavba byla navrhována zejména uvnitř zastavěného území, kde budou vyplněny především nezastavěné proluky a dále je rozvoj sídla umístěn na plochy, navazující na stávající zástavbu. Nově navrhované rozvojové plochy neovlivňují významně organizaci zemědělského půdního fondu. Kromě zpevněných ploch se předpokládá všude zasakování dešťových srážek v místě. Navrhované funkční využití území nezvyšuje erozní ohrožení půd. Mapa dílčích povodí v řešeném území (mapa bez měřítka) : Tabulka "Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond" Zdroj: webmap/isapi.dll?map=vtu& Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na pozemky určené k plnění funkcí lesa (PUPFL) Řešené území je součástí povodí Labe od Ohře po Bílinu, povodí 4. řádu: č.h.p a Vzhledem k tomu, že rozvojové plochy nezabírají odvodněné plochy a u všech se předpokládá vsakování dešťových vod do půdy, dá se předpokládat, že rozvoj obce dle ÚP neovlivní negativně hydrologické a odtokové poměry v území. Řešené katastrální území obce Velké Žernoseky leží v přírodní lesní oblasti 17 Polabí. PLO 17 - Polabí zahrnuje úvaly při Labi a dolním Poohří a plošiny nebo tabule okrajových pásem. Geografické členění je poměrně složité. Polabí je ze všech oblastí nejvíce poznamenáno a přetvořeno dlouhodobým lidským vlivem. Přes velkou rozlohu je to oblast málo lesnatá a její střední, jižní a západní část je téměř bezlesá. Asi 50% plochy lesů je na říčních terasách, z toho činí 30 % doubravy, 10 % lipové doubravy na slinovatkách. V okrajích je značně zastoupen stupeň bukodubový (20 %). Vlastního lužního lesa zbylo jen asi 5 %. Významná je teplomilná (dřínová) doubrava s dubem šipákem, bor na vátých píscích, lužní olšiny, zřídka sem zasahují i dubové bučiny. Na území obce Velké Žernoseky je podprůměrné zastoupení lesa a to 19,4 % (56,69ha). ÚP Velké Žernoseky nepředpokládá zábor pozemků určených k plnění funkcí lesa. 26