Platební styk v Evropské unii

Transkript

1 Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra Finančnictví a ekonomických disciplín Platební styk v Evropské unii Bakalářská práce Autor: Martina Dobešová Bankovní management Vedoucí práce: Ing. Zbyněk Kalabis Praha červen, 2013

2 Prohlášení: Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně a v seznamu uvedla veškerou pouţitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, ţe odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámena se skutečností, ţe se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací. V Praze dne 24. června 2013 Martina Dobešová

3 Anotace Bakalářská práce je věnována otázce platebního styku jak v ČR, tak i v Evropské unii. Usiluje mimo jiné o vymezení pojmů platebního styku a zmiňuje se o jeho historii a organizaci. Zabývá se i pojednáním o platebních systémech v ČR a EU. Vyvrcholením práce je vztah platebního styku ČR a EU. Klíčová slova: Platební styk, mezibankovní platební styk, platební systémy, SWIFT, CERTIS, TARGET, SEPA Annotation The bachelor thesis is devoted to the matter of the system of payment both in the Czech Republic and the European Union. Besides other things it pursues also the definitions of the system of payment and it includes it s history and organization. The thesis is concerned with the payment systems in the Czech Republic and in the European Union. In conclusion there is elaborated the relation of the system of payment in the Czech Republic and the European Union. Key words: System of payment, interbank payment system, payment system, SWIFT, CERTIS, TARGET, SEPA

4 Poděkování Děkuji Ing. Zbyňku Kalabisovi za odbornou pomoc, cenné rady a připomínky při vedení a zpracování této bakalářské práce. Dále děkuji své mamince za podporu po celou dobu studia.

5 Obsah ÚVOD Platební styk Definice platebního styku Historie platebního styku Hotovostní platební styk Bezhotovostní platební styk Elektronický platební styk Platební karty Číslo účtu Mezinárodní platební styk Přeshraniční platební styk SWIFT Platební styk v EU Právní úprava platebního styku v EU a ČR Platební systémy CERTIS systém mezibankovního platebního styku ABO TARGET a TARGET Platební systémy EBA Platební systém CLS (Continuous Linked Settlement) SEPA Vývoj projektu SEPA Realizace a cíle SEPA Fáze SEPA

6 3.3.4 Nástroje SEPA Vztah platebního styku v ČR a EU SHRNUTÍ ZÁVĚR Seznam pouţité literatury Seznam pouţitých zkratek Seznam obrázků, grafů a tabulek Seznam příloh

7 ÚVOD Platebního styku, který neodmyslitelně patří do kaţdodenního ţivota společnosti, se aktivně účastní kaţdý jedinec. Stále se totiţ za něco platí a přitom jsou vyuţívány produkty platebního styku. Většina občanů vlastní běţný či jiný účet v bance, kaţdý den provádí hotovostní i bezhotovostní úhrady, pouţívá platební i kreditní karty, vyuţívá elektronické bankovnictví a provádí platby přes internet. Takový je dnešní moderní ţivot většiny členů společnosti. V centru pozornosti podnikatelů pak stojí komplikovanější nástroje platebního styku, které umoţňují rychlou, řádnou a bezpečnou úhradu pohledávek a závazků. Oblast platebního styku působí velmi dominantně na všechny účastníky, vyuţívající platebních sluţeb v dnešním moderním bankovnictví. Spolehlivost, rychlost a přesná realizace platebních operací jsou v dnešní uspěchané době nezbytné pro spokojenost klienta a současně základní konkurenční výhodou pro jednotlivé finanční instituce. S obrovským rozvojem informačních technologií vznikají nové finanční produkty a z platebního procesu je vytěsňován nákladný lidský faktor. Tato práce je zaměřena na platební styk v Evropské unii se zaměřením na charakteristiku samotného platebního styku, jeho legislativu a sloţení. Nedílnou součástí je pojednání o platebních systémech v ČR a EU. Vyvrcholením práce je vztah platebního styku ČR a EU. Bakalářská práce je rozdělena do čtyř kapitol, přičemţ v první kapitole se jedná především o obecné vymezení platebního styku, jeho historii, o jeho formách a nástrojích. Druhá kapitola pojednává o mezinárodním platebním styku, s vymezením pojmu přeshraniční platební styk a SWIFT, včetně popisu swiftové zprávy. Ve třetí kapitole je zpracována problematika platebního styku v EU a jeho právní úpravy. Následně je tato kapitola doplněna pojednáním o platebních systémech a projektu SEPA. Čtvrtá kapitola je zaměřena na analýzu vztahu platebního styku v ČR a EU. Pro zpracování práce byla zvolena metoda sekundární analýzy. 7

8 1. Platební styk Oblast platebního styku doznala během posledních několika let řady změn, došlo k velkému rozvoji organizace platebního styku a také jeho právní úpravy, a to na celoevropské úrovni. Je tedy nutné vnímat oblast platebního styku v celoevropském měřítku. Dopad evropského práva, ale i integraci evropského platebního styku je moţno pociťovat i v českém platebním styku a to zejména po vstupu České republiky do Evropské unie a to Provádění platebního styku a platebních operací na evropské úrovni se však stále ale odlišuje od úrovní jednotlivých států v EU. Odstranit tuto nejednotnost by měl projekt SEPA (Jednotná oblast plateb v eurech). Základním předpokladem pro úspěšné fungování tohoto projektu je především vytvoření jednotného právního prostředí v EU. Zavádění směrnic a nařízení pomáhá dosáhnout tohoto stavu. Pomyslné hranice mezinárodního obchodu v Evropě a prodeje zboţí byly téměř odstraněny zavedením Eura v roce Hotovostní platební styk se tak velice zjednodušil, ale bezhotovostní platební styk nedoznal ţádných změn. Podmínky a podoba evropské a národních úrovní platebního styku se v současné době stále velice liší. Tuzemské platební operace jsou prováděny rychle, bezpečně a s relativně nízkými náklady. Existují právní rámce, regulatorní opatření a efektivně fungující systémy. To vše však zatím chybí pro platby mezi jednotlivými členskými zeměmi eurozóny. Konkrétně se jedná o odlišné platební instrumenty, jinou nákladovost plateb a její vliv na cenu instrumentu, nestejné limity pro zpracování plateb, různou technologickou vyspělostí a odlišnou úrovní konkurence. Tyto rozdíly vznikají jinými poţadavky členských států na poskytovatele finančních sluţeb, velkou roli zde hraje i stereotyp a jiné zvyklosti a poţadavky klientů. Autorka bakalářské práce vyuţívala dostupné prameny, z nichţ bylo moţné při zpracovávání práce vycházet. Nastudování obecných pojednání a definic o platebním styku v učebnicích a dalších publikací nepochybně pomohlo k vymezení základních pojmů. Všechna pouţitá literatura je uvedena v seznamu na konci této práce. Z důvodu aktuálnosti vycházela autorka i z článků na internetu. 8

9 1.1 Definice platebního styku Posláním bank od jejich vzniku bylo a je zprostředkování platebního styku. Otakar Schlossberger definuje platební styk jako peněžní vztah mezi plátcem a příjemcem, který je uskutečňován v určitých formách dohodnutými platebními instrumenty buď přímo mezi nimi, nebo prostřednictvím k tomu určených subjektů (např. bank nebo spořitelních a úvěrních družstev). 1 Platební styk se postupně vyvíjel zejména v oblasti spolehlivosti, bezpečnosti a pruţnosti. V současné době ho můţeme na základě vybraných kritérií rozdělit do následujících skupin: a) Způsob placení Hotovostní platební styk fyzický přesun hotových peněz (bankovky a mince) mezi určitými subjekty, který většinou probíhá v mimobankovní sféře a vyuţívá se převáţně při platbě menších částek. Bezhotovostní platební styk probíhá mezi běţnými/platebními účty plátce a příjemce a je zprostředkováván bankami nebo spořitelními a úvěrními druţstvy (příkaz k úhradě, svolení k inkasu apod.). Elektronický platební styk elektronické bankovnictví je jedním z kanálů přímého bankovnictví a umoţňuje přístup k účtu prostřednictvím počítače a telefonní linky nebo internetu. b) územní dělení Tuzemský platební styk jedná se o platební styk mezi účastníky v rámci jednoho státu, zpravidla i v tuzemské měně. Zahraniční platební styk platební styk uskutečňovaný přes hranice jednoho nebo více států nebo platby v cizí měně. Přeshraniční platební styk převod prostředků z jednoho státu EU/EHP 2 do jiného státu EU/EHP v domácí měně kteréhokoli členského státu aţ do výše protihodnoty EUR 3. c) náleţitosti průvodních dokladů Nedokumentární platební styk platby nejsou podmíněny doloţením dokumentů. 1 SCHLOSSBERGER, O.: Platební služby, 1. vyd. Management Press, Praha 2012, 11 s. 2 EU/EHP = Evropská unie/evropský hospodářský prostor 3 EUR = Euro 9

10 Dokumentární platební styk platba je spojena s dokumenty, které musí platbu doprovázet. d) Lhůty realizace Expresní platební styk oproti běţným standardním podmínkám dochází k přednostnímu, okamţitému odepsání a připsání platebních prostředků. Standardní platební styk platba je provedena podle standardních, předem dohodnutých podmínek. e) vztah banky k převodu Bezzávazkový platební styk banka platbu pouze zprostředkovává (např. hladká platba). Závazkový platební styk banka se zavazuje při realizaci daného platebního instrumentu dostát závazkům za klienta (např. bankovní záruka) Historie platebního styku Počátky platebního styku spadají do období 1. tisíciletí př. n. l., kdy se v Babylónii, tehdejším významném obchodním centru Středomoří, začaly provádět první bankovní operace kromě směňování zboţí se směňovaly rovněţ peníze. 5 Ke stejným bankovním operacím docházelo také v Řecku a Egyptě. Zprostředkování platebního styku a směna mincí tvořily v počátcích bankovnictví hlavní činnost předchůdců dnešních bank. Ještě ve středověké Itálii byla hlavním úkolem tehdejších bankéřů, tzv. campsores, výměna mincí různých měn. Také platební styk byl realizován nejprve v hotovosti. Z důvodu nebezpečí peněţních transportů a velké roztříštěnosti mincí docházelo k pokusům o zjednodušení relativně nepohodlného postupu hotovostních plateb a uţ ve 13. století vytvořili penězoměnci první směnečné listiny. Počátkem 18. století v Itálii vznikl a začal se pouţívat šek, který přispěl velkou měrou ke zjednodušení platebního styku. Průmyslový rozmach ve druhé polovině 18. století sebou přinesl masovou produkci a tak byly vytvořeny předpoklady k růstu objemu obchodních transakcí - coţ přineslo poţadavek na zvýšení rychlosti platebního styku. Průmyslový 4 SCHLOSSBERGER, O.: Platební služby, 1. vyd., Management Press, Praha 2012, s. 5 ŠENKÝŘOVÁ, B., Bankovnictví, 2. aktualizované vydání, Praha: Grada, 1999, 12 s. 10

11 rozmach znamenal i velké objemy úvěrů pro velké průmyslové společnosti, které poţadovaly delší dobu splatnosti, neţ byla zvyklost u běţných obchodních úvěrů. Tyto poţadavky přesahovaly moţnosti tehdejších bank a bankovních domů a proto začaly vznikat velké bankovní firmy jako například bankovní dům Baring v Londýně nebo bankovní dům Rothschildů. V 19. století se začaly formovat ucelené bankovní systémy. Dvacáté století sebou přineslo formování mezinárodních bankovních systémů a vznik nadnárodních obchodních a finančních institucí. V současné době dochází postupně ke sjednocování pravidel jednotlivých bankovních systémů, k urychlení transakcí a platební styk je stále častěji spojován se slovem globalizace. V České republice se platební styk vyvíjel analogicky s celosvětovým platebním stykem. První obchody nesoucí rysy bankovních operací, tj. směnárenské obchody, při kterých docházelo ke směně zboţí i peněz, lze vysledovat před rokem Mezi hlavní platební operace v období raného novověku patřila směna peněz, převody peněz na dálku a poskytování úvěrů. Poukazování peněz na dálku bylo uskutečňováno nejdříve ustanovením zástupce na místě, kde mělo k transakci dojít. Tato transakce byla později nahrazena směnkami, které k nám z Itálie dorazily velmi rychle. V období 16. a 17. století platební styk a úlohu bankovních domů na našem území plnily především obchodní firmy. V 18. století se bankovní operace vyčlenily z obchodní činnosti a staly se samostatnou aktivitou. Vznikem samostatné Československé republiky v roce 1918 došlo ke změnám i v oblasti bankovnictví. Zahraniční platební styk vykonávala Zemská banka, která v té době plnila i funkci centrální banky. Tuto roli přebrala v roce 1926 Národní banka československá s působností na celém území Československa. V roce 1950 zahájila svou činnost Státní banka československá, která jako centrální banka státu plnila roli centrály veškerého zúčtovacího styku. 6 Základem pro platební styk v České republice se stal celostátní systém platebního styku, který připravila v polovině 70. let minulého století Státní banka československá (SBČS). Tento systém přinesl významné nové prvky včetně jednotného číslování účtů 6 ŠENKÝŘOVÁ, B., Bankovnictví, 2. aktualizované vydání, Praha: Grada, 1999, 49 s. 11

12 a zrušení fyzického oběhu platebních dokladů. V důsledku změn politického systému počátkem 90. let minulého století se začal v bývalém Československu velice bouřlivě rozvíjet bankovní trh. Bylo proto nutné zavést moderní, bezpečný, spolehlivý a efektivní systém mezibankovního platebního styku. V roce 1992 zahájil v rámci zúčtovacího centra SBČS provoz systém CERTIS 7 pro zprostředkování veškerých plateb mezi bankami v domácí měně. V současnosti zajišťuje platební styk na území dnešní ČR Česká národní banka (ČNB), a dále banky, spořitelní a úvěrní druţstva a Česká pošta. 8 Platební styk v rámci jedné banky, zajišťují banky přes své pobočky a interní informační systémy. ČNB, která byla vytvořena z české části federální SBČS po rozdělení Československa počátkem roku 1993 řídí a koordinuje mezibankovní platební styk. 9 Mezibankovní zahraniční platební styk provádějí banky většinou přes zahraniční korespondenční banky s vyuţitím sítě SWIFT. Platby v Eurech v rámci Evropy jsou většinou uskutečňovány prostřednictvím panevropského systému STEP Hotovostní platební styk Nejstarší z forem platebního styku je hotovostní platební styk, který se provádí prostřednictvím bankovek a mincí (hotové peníze). Vydávání mincí a bankovek je monopolem centrální banky kaţdého státu. Sem je moţno také zařadit částečnou hotovostní formu úhrady, např. vklad hotovosti na účet. Hotovostní platební styk je nejvíce rozšířen ve spotřební sféře, neboť domácnosti provádějí řadu svých plateb v hotovosti. I přesto, ţe se denně setkáváme s hotovostním platebním stykem, je tento způsob spíše na ústupu a to z několika důvodů: náklady na manipulaci a správu hotovosti (dotace a odvody), náklady na ochranu proti odcizení, velké riziko odcizení, ztráty nebo padělání bankovek, časová náročnost plátce i příjemce se musí sejít na jednom místě a ve stejný čas, mrtvé zdroje neplyne z nich úrok. 7 CERTIS = Czech Express Real Time Interbank Gross Settlement system 8 Česká pošta, která je státní institucí, zajišťuje téţ sluţby platebního styku, avšak není drţitelem bankovní licence. K převodům peněţních prostředků pouţívá sluţeb jedné banky. 9 Česká národní banka [online]. [Cit ], dostupné z: ; 4 s. 12

13 Podle zákona č. 254/2004 Sb., o omezení plateb v hotovosti a o změně zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů (novelizace v roce 2011) je moţné platit v hotovosti pouze do výše Kč a to z důvodu zamezení praní špinavých peněz. 1.4 Bezhotovostní platební styk Bezhotovostní platební styk je převod z účtu plátce na účet příjemce prostřednictvím bank. Bezhotovostní styk lze rozdělit na tuzemský platební styk (v rámci jednoho státu), zahraniční platební styk (mezi různými státy) a přeshraniční platební styk. 10 Nástrojem platebního styku je moţno rozumět druh instrumentu, pomocí něhoţ banky provádějí jednotlivé bankovní operace. Tuzemské banky v rámci bezhotovostního platebního styku vyuţívají především těchto nástrojů: příkaz k úhradě, příkaz k inkasu a s ním spojený souhlas s inkasem, hromadný příkaz k úhradě/inkasu, trvalý příkaz k úhradě/inkasu, platební příkaz pro zahraniční/přeshraniční platební styk, šek, bankovní platební karta. 11 Podmínkou pro provádění bezhotovostního platebního styku je ve většině případů zaloţení klientského účtu na obou stranách transakce. Bankovní účet klienta je chronologicky vedený přehled závazků a pohledávek určité banky, vyplývající z obchodních vztahů s klientem. 12 Formy moţných účtů: Běţný účet (vklady, výběry, platební styk). Vkladový účet (uloţení volných finančních prostředků). 10 KALABIS, Z., Základy bankovnictví, 1. vydání, BizBooks 2012, 43 s. 11 MÁČE, M., Platební styk klasický a elektronický, 1. vydání, Praha: Grada Publishing a.s., 2006, 34 s. 12 KOLEKTIV AUTORŮ, Bankovnictví, Bankovní institut, a.s. prosinec 2006, 144 s. 13

14 Kontokorentní účet (kombinace běţného a úvěrového účtu, čerpání do sjednaného úvěrového limitu). Úvěrový účet (čerpání a splácení úvěru). Depotní účet (evidence cenných papírů v úschově nebo ve správě banky). Nejčastější formou je běţný účet, ostatní druhy se pouţívají k poskytnutí specializovaných bankovních sluţeb. Ke zřízení běţného účtu je nezbytné uzavřít mezi bankou a klientem smlouvu o vedení běţného účtu. Nejčastější způsob pouţívání bezhotovostního styku jsou úhrady (kreditní operace), inkasní platby, platební karty, elektronické peněţenky, platby prostřednictvím mobilních telefonů. K méně častým způsobům patří šeky, směnky, akreditivy a inkasa. V této oblasti dochází k velkému rozmachu a vyuţití, ať uţ z důvodu pohodlí a rychlosti, ale i vzhledem k cenové motivaci klientů Elektronický platební styk Vývoj elektronického platebního styku je záleţitostí posledních několika let. Důvod, který odstartoval celý proces, proč byl vůbec posun v oblasti platebního styku nutný, byla skutečnost, ţe nejenom firmy a podnikatelé, ale i banky a speciálně jejich zaměstnanci trpěli velkým mnoţstvím poloţek platebního styku v papírové formě, čekajících na ruční zpracování. Proto jako první vznikl platební systém tuzemských platebních příkazů, který byl nazvaný jako systém automatizovaných bankovních operací (ABO). Díky systému automatizovaných bankovních operací bylo moţné klientům s velkým mnoţstvím poloţek odevzdávat data elektronicky. Tento systém, zaloţený na počítačovém zpracování veškerých plateb prostřednictvím počítačového systému tehdejší Státní banky československé, byl na svou dobu poměrně progresivní. Zavedl jednodílný platební příkaz, který jiţ bez slovních informací, jen pomocí číselných kódů, převzala pobočka plátce a provedla na jeho základě celou platební operaci bez následného zasílání písemných informací. Dynamický vývoj elektronického bankovnictví je v současné době nezastavitelný, experti vytvářejí stále nové a nové inovace této formy platebního styku. 14

15 V prvé řadě je potřebné si definovat určité základní pojmy elektronického platebního styku, kterými jsou: Elektronické peníze 13 peněţní hodnota uchovávaná v elektronické podobě; představuje pohledávku za vydavatelem elektronických peněz; je vydávána proti přijetí peněžních prostředků, a to v hodnotě ne nižší, než je hodnota vydávaných elektronických peněz; a zároveň je přijímána jako platební prostředek jinými osobami než jen vydavatelem těchto elektronických peněz. 14 Vydavatel elektronických peněz 15 vydávat elektronické peníze jako podnikání mohou pouze banky, zahraniční banky a zahraniční finanční instituce za podmínek stanovených zákonem upravujícím činnost bank; spořitelní a úvěrní druţstva za podmínek stanovených zákonem upravujícím činnost spořitelních a úvěrních druţstev; instituce elektronických peněz; zahraniční instituce elektronických peněz; vydavatelé elektronických peněz a ČNB. Mezi sluţby elektronického platebního styku je moţno zařadit: Debetní a kreditní platební karty. Phonebanking. Internetbanking. Homebanking. Smartbanking. Elektronické bankovnictví neboli tzv. e-banking je velmi rozšířeným způsobem komunikace mezi bankou a klientem. Výhodou e-bankingu je dostupnost 24 hodin denně, 7 dní v týdnu, kdy klient můţe provádět běţné platební operace, zjišťovat informace o účtech, informace o podílových fondech a investicích, spravovat platební karty, dobíjet kredit předplacených SIM karet. Mezi produkty elektronického bankovnictví patří phonebanking (telefonní bankovnictví), internetbanking (internetové bankovnictví), homebanking, Smartbanking. 13 4, odst. 1) zákona č. 284/2009 Sb., o platebním styku 14 SCHLOSSBERGER, O.: Platební služby, 1. vyd., Management Press, Praha 2012, 143 s zákona č. 284/2009 Sb., o platebním styku 15

16 Phonebanking Forma elektronického bankovnictví, která je zaloţena na telefonické komunikaci banky a klienta. Komunikace je prováděna buď s telefonním automatem, pouţitím telefonních tlačítek nebo přímo s ţivým poradcem. Operace jsou zabezpečeny identifikačním číslem klienta a heslem. Touto formou lze získat zůstatky účtů, pohyby na účtech a zadávat platební příkazy. Výhodou je moţnost pouţít phonebanking kdekoliv, kde je telefonní signál. Nevýhodou je moţnost zneuţití v případě ztráty telefonního přístroje. 16 Internetbanking Internetbanking je nejrozšířenější forma elektronického platebního styku. K provádění operací je nutný počítač s internetem. Klient se přihlásí do internetové aplikace své banky, kde zadá identifikační číslo a PIN. Bezpečnost prováděných operací je zabezpečena speciálními kódy, které jsou automaticky generovány autentizačním kalkulátorem nebo SMS kódy, kterou jsou zasílány na klientem zadané číslo mobilního telefonu. Výhodou je moţnost vyuţití internetbanking po celý den. 17 Homebanking Tato forma elektronického bankovnictví vyţaduje naistalování speciálního programu do počítače a připojení do datové sítě. Program můţe pracovat v offline i online přístupu a lze ho napojit na účetní systémy, proto je velmi oblíbený především v podnikatelské sféře. Zabezpečení je moţné za pouţití hesel, zakódovaných zpráv nebo pomocí elektronického podpisu. Nevýhodou je speciální program nainstalovaný na jeden konkrétní počítač. 18 Smartbanking Jde o nejjednodušší bankovní aplikaci pro chytré telefony a tablety. Aktivace a vyuţívání sluţby je zdarma, klient nemusí chodit na pobočku, aplikaci lze stáhnout z internetových stránek banky za pomoci QR kódů. S aplikací lze zadávat platební příkazy, zjistit zůstatek na účtu, vyhledávat informace, dobít kredit mobilu, vyuţít QR platbu, sjednat cestovní pojištění a pouţít další funkce, které aplikace nabízí a opět kdekoliv a kdykoliv MÁČE, M., Platební styk klasický a elektronický, 1. Vydání Praha: Grada, 2006, 171 s. 17 MÁČE, M., Platební styk klasický a elektronický, 1. Vydání Praha: Grada, 2006, 172 s. 18 MÁČE, M., Platební styk klasický a elektronický, 1. Vydání Praha: Grada, 2006, s. 19 ČSOB, a.s., [online]. [Cit ]. Dostupné z: 16

17 1.4.2 Platební karty Platební karty jsou platební instrumenty, jejichţ vznik je datovaný na počátek 20. století. Prudký rozmach však platební karty zaznamenaly aţ ve druhé polovině minulého století. Od té doby prošly platební karty velkou změnou, ať uţ ve způsobu nebo frekvenci jejich vyuţívání, anebo nosiče elektronického kódování - od magnetického prouţku k čipu. Platební karta je elektronický platební prostředek, který slouţí k tomu, aby byl klientovi umoţněn vzdálený přístup k jeho penězům uloţeným na účtu, a prostřednictvím kterého dává platební příkaz své bance. Platební karta musí splňovat normou stanovenou velikost i náleţitosti. Jde o následující skutečnosti: Označení vydavatele karty. Jméno drţitele platební karty, popř. určitou formu identifikace (podpis drţitele, foto drţitele apod.). Číslo platební karty a tzv. BIN. Platnost platební karty. Nosič elektronického záznamu. Ochranné prvky platební karty (např. hologram) SCHLOSSBERGER, O., Platební služby, 1. vydání, Management Press, Praha 2012, 136 s. 17

18 Tabulka 1: Třídění platebních karet Hledisko třídění Podle způsobu zpracování Podle vydavatele Podle prostorové pouţitelnosti Podle osoby drţitele Podle typu písma na kartě Podle typu elektronického záznamu na kartě Podle funkce a způsobu uţití Podle úrovně sluţeb s kartou spojených Druh karty Debetní platební karta Kreditní platební karta Karta s odloţenou splatností (tzv. charge karta) Bankovní karta Karta nebankovních subjektů Karta tuzemská Karta mezinárodní Osobní karta Sluţební karta Karta s reliéfním záznamem Karta s hladkým tiskem Karta s magnetickým prouţkem Karta s čipem Hybridní karta Laserová karta Bankomatová karta Elektronická karta Univerzální karta Záruční šeková karta Karta základní Karta specializovaná Karta prestiţní Karta výběrová Karta zvláštní Zdroj: Schlossberger Otakar, Platební sluţby, 136 s.[upravená autorem] 1.5 Číslo účtu Jeden z nejdůleţitějších údajů a zároveň povinnou náleţitostí příkazu jak v tuzemském, tak v mezinárodním bezhotovostním styku je číslo účtu. Číslo účtu klienta v 18

19 tuzemsku jednoznačně identifikuje účet klienta a tvoří ho identifikátor účtu klienta a kód platebního styku. Struktura a formát čísel bankovních účtů jsou jednotné pro všechny banky v České republice. Identifikátor účtu tvoří maximálně šestnáct číselných znaků, z nichţ prvních šest čísel zleva tvoří tzv. první část identifikátoru účtu klienta (předčíslí) a dalších deset číselných znaků tvoří druhá část identifikátoru účtu (základní část čísla účtu). Základní části čísla účtu bývají zřetelně oddělené od předčíslí a to buď pomlčkou, nebo mezerou. Kód platebního styku banky stanovuje ČNB, tvoří jej čtyři číselné znaky a slouţí jako identifikátor účtu klienta, a to, ve které bance je účet veden. 21 V mezinárodním platebním styku se pouţívá tzv. IBAN (mezinárodní standard čísla účtu), coţ je základní struktura čísla účtu, kterou jsou schopni v bezhotovostním platebním styku identifikovat všechny banky v zemích Evropského hospodářského prostoru. K zavedení IBANu došlo z důvodu zlepšení kvality a rychlosti mezinárodních převodů a sníţení jejich chybovosti formou automatizovaného zpracování. Standard stanovuje mezinárodní formát čísla účtu takto: IBAN můţe obsahovat číslice a velká písmena. IBAN má následující strukturu: o 2 znaky - kód země (CZ pro Českou republiku) o 2 znaky - kontrolní číslice - umoţňuje programovou kontrolu čísla - ochrana proti chybně zadanému číslu účtu (např. z důvodu překlepu) o Max. 30 znaků - kód banky a číslo účtu v rámci banky o Dvě formy elektronickou (bez mezer) a písemnou (za kaţdou čtveřicí znaků je mezera pro lepší orientaci) Tabulka 2: Vzory čísel účtů v různých formátech pro ČR bankovní spojení IBAN pro elektronické zpracování IBAN pro písemné zpracování /0800 CZ CZ /0710 CZ CZ Zdroj: [upraveno autorkou] 21 KALABIS, Z., Základy bankovnictví, 1. vydání, BizBooks 2012, 43 s. 19

20 2. Mezinárodní platební styk Mezinárodní platební styk je realizace plateb na vrub účtu klienta (plátce) a ve prospěch jiného klienta (příjemce), která se provádí ve formách dohodnutými platebními instrumenty buď přímo mezi nimi, nebo zprostředkovaně k tomu určenými subjekty za podmínky, ţe kaţdý ze subjektů je umístěn v jiném domovském státě. 22 Mezinárodní platební styk - stejně jako tuzemský, funguje na určitých striktně daných principech. V tomto případě je zúčtování zaloţené na soustavě nostro a loro účtů v příslušných měnách země, přičemţ jsou z toho vyčleněny státy Evropské unie, a to z toho důvodu, ţe platby v těchto zemích jsou realizované v měně EUR. Proto je zde hovořeno o přeshraničním platebním styku, kterému bude věnována samostatná podkapitola dále. Nástroje bezhotovostního platebního styku: Nedokumentární platby (hladké platby) provedení není vázáno na předloţení dalších dokumentů. Dokumentární platby realizaci při předloţení dokumentů, které osvědčují uskutečnění dodávky zboţí nebo jiné obchodní činnosti a které zajišťují provedení platby (faktura, osvědčení o původu zboţí). Důvodem dokumentárního placení je zvýšení jistoty platby a předcházení platební neschopnosti u odběratelů dokumentární a směnečné inkaso. Platební a zajišťující operace závazkové platební instrumenty banka v nich vystupuje jako ručitel platby, bere na sebe závazek za platbu hlavního dluţníka dokumentární akreditiv, bankovní záruky, bankovní směnečný aval. 2.1 Přeshraniční platební styk Přeshraniční platební styk lze definovat jako převod prostředků v rámci EU nebo EHP. Pro oblast přeshraničního platebního styku a poskytování platebních sluţeb je velmi 22 SCHLOSSBERGER, O.: Platební služby, Management Press, Praha 2012, 234 s. 20

21 významné Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 924/2009, o přeshraničních platbách ve Společenství. Pro řádné fungování vnitřního trhu a v zájmu usnadnění přeshraničního obchodu ve Společenství je nezbytné, aby poplatky za přeshraniční platby v eurech byly stejné jako poplatky za odpovídající platby uvnitř členského státu. 23 Úhrady v rámci přeshraničního platebního styku musí splňovat následující podmínky: Měna EUR. Částka maximálně EUR. Do členských států EHP (EU + Island, Lichtenštejnsko, Norsko) a Švýcarsko. Uvedení IBAN (formát čísla účtu příjemce). Uvedení kódu úhrady SHA (příkazce i příjemci hradí poplatky své banky). 2.2 SWIFT The Society for Worldwide Interbank Financial Telecommunication (SWIFT) je společnost pro celosvětovou mezibankovní finanční telekomunikaci, která provozuje mezinárodní, počítači řízenou telekomunikační síť. Tato síť spojuje účastnické banky i další finanční instituce a umoţňuje jim rychlý, spolehlivý a hlavně bezpečný přenos dat týkajících se platebních a finančních transakcí a dalších souvisejících informací. 24 Společnost SWIFT vznikla v roce 1973 a má sídlo v Bruselu - spuštění samotného systému začalo o čtyři roky později. Společnost vlastní členské banky a veškerý zisk se investuje zpět do údrţby a rozvoje počítačové sítě. Swiftová síť je sloţena ze dvou operačních středisek, kde jedno je v Leidenu (Evropa) a druhé v New Yorku (USA). Střediska jsou vzájemně propojena z důvodu ukládání dat druhého střediska. Největší předností této sítě je její široký mezinárodní rozsah; je do něj zapojeno více neţ finančních institucí a korporací z 212 zemí světa Nařízení Evropského parlamentu a rady (ES) č. 924/2009 ze dne 16. září 2009, (1) str SCHLOSSBERGER, O., SOLDÁNOVÁ, M.:Platební styk, Praha, BIVŠ 2007, 286 s. 25 SWIFT [online]. [Cit ]. Dostupné z: 21

22 Cíle SWIFTu jsou: Zpracování platebního styku bezdokladově, zvýšení rychlosti komunikace mezi bankami prostřednictvím výměny zpráv, sníţení rizik, které existují v rámci postupů zpracování (ztráty, falšování, apod.), niţší nákladovost na přenos dat, Online přístup k finančním institucím na celém světě. 26 Česká republika vyuţívá swiftovou síť jiţ téměř třicet let. Jako vůbec první banka východní Evropy se členem organizace SWIFT stala Československá obchodní banka v únoru První zprávu do swiftové sítě odeslala 16. května Swiftová zpráva Přenos dat ve SWIFTu probíhá prostřednictvím standardizovaných swiftových zpráv. Základem vzájemné komunikace je společný jazyk (angličtina) a vysoký stupeň standardizace formy i obsahu těchto zpráv. Zprávy jsou při přenosu zakódovány na základě definovaného klíče, na jehoţ základě je zpráva při odesílání zašifrována a při přijetí opět odkódována a ověřena (autentizována). Každá swiftová zpráva je označena písmeny MT a třemi numerickými znaky: MT xyz, kde x je kategorie zprávy, y je skupina zprávy a z je typ zprávy. Kategorie zprávy označuje účel nebo předmět obchodu, kterého se týká. Skupina zprávy popisuje funkci zprávy uvnitř určité kategorie a typ zprávy popisuje již specifické detaily určité funkce. 27 Obsah každé swiftové zprávy je uspořádán do pěti bloků, z nichž pouze první je povinný pro všechny zprávy, ostatní jsou nepovinné a závisejí na druhu zprávy a jejím použití. Zpráva se tedy skládá ze záhlaví (první tři bloky), vlastního textu zprávy (čtvrtý blok) a z tzv. traileru (pátý blok). 28 Swiftová adresa (The Bank Identifier Code BIC) slouţí k identifikaci banky nebo jiné finanční instituce odesilatele a příjemce v záhlaví swiftové zprávy a také k identifikaci swiftových bank, např. korespondentské banky odesílající v textových polích zprávy KALABIS, Z., Bankovní služby v praxi, Brno: Computer Press, a.s., 2005, 51 s. 27 SCHLOSBERGER, O.: Platební služby, Management Press, Praha 2012, 244 s. 28 SCHLOSBERGER, O.: Platební služby, Management Press, Praha 2012, 245 s., 29 SCHLOSBERGER, O.: Platební služby, Management Press, Praha 2012, 246 s. 22

23 Swiftová adresa se skládá z osmi nebo jedenácti znaků. BIC8 identifikuje finanční a nefinanční instituce v dané zemi či lokalitě, BIC11 označuje pobočku instituce: kód banky na základě čtyř abecedních znaků lze určit banku, kód země identifikuje stát nebo geografické území, kde se nachází banka nebo uţivatel, kód místa identifikuje pomocí dvoumístného alfanumerického znaku oblast nebo města, v němţ je sídlo uţivatele, kód pobočky - je volitelnou součástí zprávy a skládá se ze tří alfanumerických znaků. 30 Tabulka 3: Příklady swiftových adres Příklady swiftových adres Československá obchodní banka UniCredit Bank. Komerční banka, a.s. AIR Bank CEKO CZ PP BACX CZ PP KOMB CZ PP AIRA CZ P1 Zdroj: CR_128.pdf [upraveno autorkou] 30 SCHLOSSBERGER, O.: Platební služby, Management Press, Praha 2012, 246s. 23

24 3. Platební styk v EU 3.1 Právní úprava platebního styku v EU a ČR Základním předpokladem vzniku Jednotné oblasti pro platby v eurech (SEPA) je vytvoření jednotného právního prostředí v EU. Zavádění směrnic a nařízení napomáhá tohoto stavu dosáhnout. Hlavním cílem zavádění jednotného právního rámce v EU je hlubší integrace jednotného vnitřního trhu a zrušení všech vnitřních překáţek, aby byl umoţněn volný pohyb zboţí, osob, sluţeb a kapitálu. Dalším důvodem je i snaha o sníţení nákladů na peněţní převody. Evropské a národní podmínky a podoba platebního styku se v součastné době stále výrazně liší. Tuzemské operace jsou prováděny bezpečně, rychle a s relativně nízkými náklady, které jsou postaveny na efektivně fungující infrastruktuře, právním rámci i regulatorních opatřeních. Problém je v platbách mezi jednotlivými členskými zeměmi eurozóny, které postrádají výše uvedené aspekty. Na nepříznivé platební podmínky doplácejí především klienti provádějící drobné platby, podnikatelé a malé a střední firmy. Existence efektivního, konkurenceschopného a kvalitního evropského systému vyţaduje odstranění rozdílů mezi jednotlivými členskými zeměmi. Konkrétně jde o rozdílnou technologickou vyspělost kaţdého státu, odlišné platební instrumenty, nestejné limity pro zpracování plateb, jinou nákladovost plateb. Tyto rozdíly vycházejí z rozdílných poţadavků členských států na své poskytovatele platebních sluţeb a jsou tak vytvářeny další bariéry ve fungování platebního styku v rámci Evropské unie. Bariérou jsou i jiné zvyklosti a stereotyp klientů. Základním pramenem evropského práva pro realizaci převodů v měně euro, popřípadě dalších měnách je Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 924/2009 ze dne 16. září 2009 o přeshraničních platbách ve Společenství a zrušení nařízení (ES) č. 2560/2001. Toto nařízení stanoví pravidla pro přeshraniční platby ve Společenství a zajišťuje, aby poplatky za přeshraniční platby ve Společenství byly stejné jako poplatky za platby v téţe měně uvnitř členského státu. Tuto zásadu rovných poplatků stanovilo nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2560/2001 ze dne 19. prosince 2001 o přeshraničních platbách v eurech, jeţ se vztahuje na přeshraniční platby v eurech a švédské koruně aţ do výše EUR nebo 24

25 odpovídající částky. 31 Nařízení zavádí také pravidla pro standardizaci pouţívání mezinárodního bankovního spojení a identifikaci banky. Nařízení dále řeší oznamovací povinnost pro účely statistiky platební bilance. Dalším nařízením v oblasti platebního styku je Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1781/2006 ze dne 15. listopadu 2006 o informacích o plátci doprovázející převody peněţních prostředků. Nařízení doplňuje směrnici EP a Rady 2005/60/ES ze dne 26. října 2005 o předcházení zneuţití finančního systému k praní peněz a financování terorismu, která byla převedena v rámci České republiky do zákona č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu. 32 S cílem předcházet praní špinavých peněz a financování terorismu byla přijata opatření a zaveden systém, který ukládá poskytovatelům platebních sluţeb povinnost provádět převody peněţních prostředků přesnými, úplnými a smysluplnými informacemi o plátci. Povinnost identifikace plátce vzniká, jestliţe se jedná o obchod v hodnotě převyšující částku EUR. Bez ohledu na limit je nutné identifikovat klienta vţdy, pokud se jedná o podezřelý obchod, vznik obchodního vztahu nebo uzavření smlouvy o účtu, uzavření smlouvy o bezpečnostní schránce nebo uzavření smlouvy o ţivotním pojištění. Bankovní převody mimo Evropskou unii musí obsahovat úplné informace o plátci a to jsou: jméno plátce, adresa a číslo účtu plátce, případně datum a místo narození příkazce nebo identifikační číslo klienta nebo národní identifikační číslo. Při převodu v rámci členských států Evropské unie postačuje pouze číslo účtu plátce nebo jedinečný identifikační kód, podle něhoţ lze transakci dohledat zpět aţ k plátci. Poskytovatel platebních sluţeb je povinen před převedením peněţních prostředků ověřit úplné informace o plátci na základě dokladů, údajů nebo informací získaných ze spolehlivého a nezávislého zdroje. Záznamy o úplných informacích o plátci, které doprovázejí převody peněţních prostředků, musí být uchovávány po dobu pěti let Nařízení Evropského parlamentu a rady (ES) č. 924/2009 ze dne 16. září 2009, článek 1, Předmět a oblast působení, str SCHLOSSBERGER, O., Platební služby, Management Press, Praha 2012, 20 s. 33 Úřední věstník Evropské unie - Nařízení Evropského parlamentu a rády (ES) č. 1781/2006 ze dne 15. listopadu 2006, článek 5, bod 5, str. 5 25

26 Převody tzv. špinavých peněz mohou negativně ovlivnit stabilitu finančního sektoru, coţ se můţe v dalších důsledcích projevit na stabilitě ekonomického vývoje a také v důvěře spotřebitelů. Směrnice je nástroj právního řádu ES. Není vnitrostátně účinná. Je závazná pro členské státy z hlediska cíle, jehoţ se má dosáhnout, lhůty, do níţ musí být implementován obsah směrnice do právního řádu jednotlivých států. Ovšem za určitých podmínek je moţné, aby se její ustanovení stala v členské zemi bezprostředně vnitrostátně účinnými. 34 V průběhu roku 2000 byla přijata směrnice Evropského parlamentu a Rady o činnosti, výkonu a obezřetnostním dohledu nad institucí elektronických peněz. Byla přijata jako reakce na vznik nových předplacených elektronických platebních produktů. Primárním cílem bylo vytvořit jasný právní rámec pro posílení vnitřního trhu a zabezpečení dohledových a regulatorních opatření. Technickým pokrokem elektronických platebních prostředků a vývojem na trhu se uvedená směrnice stala neaktuální. Evropská komise po přezkumu příslušné směrnice č. 200/46/ES dospěla k závěru, ţe je nutné její přepracování. Výsledkem legislativního procesu bylo přijetí směrnice 2009/110/ES o zahájení a výkonu činnosti a dohledu nad obezřetným podnikáním institucí elektronického peněţnictví. Kromě potřeby novelizovat jednotlivá ustanovení směrnice, jsou patrné snahy o zpřísnění regulatorních a dohledových opatření. Jedná se o přímý důsledek ekonomické a finanční krize, zejména na základě návrhu některých členských zemí EU, jako Francie nebo Německa. Nová směrnice mění a doplňuje směrnice 2005/60/ES a 2006/48/ES a ruší směrnici 2000/46/ES. Směrnice vznikla s cílem odstranit překáţky přístupu na trh a usnadnit přístup k činnosti vydávání elektronických peněz a revidovat pravidla, kterým instituce elektronických peněz podléhají, aby byly zajištěny rovné podmínky pro všechny poskytovatele platebních sluţeb. 35 Dalšími právními předpisy EU jsou směrnice, které musí být transponovány do právního řádu České republiky. Jedná se především o Směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 98/26/ES, o neodvolatelnosti zúčtování v platebních systémech a v systémech vypořádání obchodů s cennými papíry ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/44/ES; Směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2007/64/ES, o platebních sluţbách na vnitřním trhu a směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2009/110/ES o přístupu 34 EUROSKOP.CZ,[online]. [Cit ]. Dostupné z: 35 Směrnice Evropského parlamentu a rady 2009/110/ES ze dne 16. září 2009, odst. 4 26

27 k činnosti institucí elektronických peněz, o jejím výkonu a o obezřetném dohledu nad touto činností. Následuje směrnice 2007/64/ES o platebních sluţbách na vnitřním trhu, která upravuje a pozměňuje směrnice 97/7/ES, 2002/65/ES, 2005/60/ES, 2006/48/ES a ruší směrnici 95/5/ES. Tato směrnice je známá pod anglickým názvem PSD Payment Service Directive. Hlavním cílem směrnice je, aby v jednotlivých členských zemích EU mohli občané i podnikatelé provádět peněţní převody efektivně, jednoduše a bezpečně v souladu s vnitrostátními platbami jednotlivých členských států EU. Směrnice stanovuje právní rámec a také sniţuje náklady na platební operace a je základem pro SEPA neboli systém Jednotných plateb v eurech. 36 V případě právní úpravy platebního styku v České republice je nutno vyjít ze zákona č. 124/2002 Sb., o převodech peněţních prostředků, elektronických platebních prostředcích a platebních systémech. Jde o zákon, který poprvé upravoval celou oblast platebního styku a zúčtování. Zákon byl zrušen a nahrazen Zákonem č. 284/2009 Sb., o platebním styku ve znění zákona č. 156/2010 Sb., zákona č. 139/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb. a zákona č. 37/2012 Sb., který vešel v účinnost 1. listopadu V dubnu 2011 byla vydána novelizace, která nabyla účinnosti od 27. května Tento právní předpis reflektuje příslušné předpisy sekundárního práva EU, zejména pak směrnici 2007/64/ES o platebních sluţbách na vnitřním trhu. Nový zákon přinesl řadu zásadních novinek v oblasti soukromoprávní úpravy vztahů mezi poskytovateli platebních sluţeb a jejich klienty a v oblasti regulace nebankovních poskytovatelů platebních sluţeb (např. mobilní operátoři nebo vydavatelé platebních karet). Hlavním důvodem bylo realizovat zvýšenou ochranu spotřebitele a snaha umoţnit dalším subjektům poskytovat platební sluţby, coţ do té doby nebylo téměř moţné. Právní úprava se dotýkala celé řady dalších aţ 22 zákonů (např. zákon o bankách, zákon o ČNB, obchodní zákoník apod.). Platnost zákona s sebou přinesl určité změny: Lhůta pro zpracování platebních operací tuzemského i zahraničního platebního styku byla zkrácena ze tří na dva dny a u stejné peněţní instituce musí dojít k převodu částky ještě týţ den. 36 SCHLOSSBERGER, O., Platební služby, Management Press, Praha 2012, 20 s 27

28 Za neautorizované transakce zodpovídá poskytovatel (nesmí provést neautorizované transakce; v případě, ţe k tomu dojde, musí poskytovatel uvést neprodleně po oznámení účet do původního stavu nebo vrátit částku na účet; jde například o transakce - ztráta, odcizení nebo zneuţití karty a v těchto případech odpovídá poskytovatel za škody v plném rozsahu). Při ztrátě nebo odcizení platební karty dochází ke spoluúčasti majitele do výše 150 EUR za všechny transakce, které mezi tím proběhnou). Při nedodrţení nebo úmyslném či hrubém porušení povinnosti jde celá odpovědnost na majitele karty (např. PIN u platební karty apod.). Ţádný poplatek při blokaci platební karty. Moţnost odvolat jiţ provedenou platbu do 8 dnů (pravidla pro provádění inkas). Informační povinnost (oznámení změn 2 měsíce před nabytím účinnosti). Výpisy z účtů musí být klientovi poskytnuty minimálně s měsíční frekvencí a jednou formou zdarma (elektronicky nebo papírově). Ţádný poplatek při rušení účtu. 37 Nejvýznamnější právní předpisy v oblasti platebního styku a poskytování platebních sluţeb jsou následující: Zákon č. 284/2009 Sb., o platebním styku, novelizovaný zákonem č. 139/2011 Sb. Vyhláška č. 169/2011 Sb., o stanovení pravidel tvorby čísla účtu v platebním styku. Vyhláška č. 140/2011 Sb., ze dne 12. května 2011, o platebních systémech s neodvolatelností zúčtování. Vyhláška č. 141/2011 Sb., ze dne 13. května 2011, o výkonu činnosti platebních institucí, institucí elektronických peněz, poskytovatelů platebních sluţeb malého rozsahu a vydavatelů elektronických peněz malého rozsahu. Vyhláška č. 142/2011 Sb., ze dne 13. května 2011, o předkládání informací platebními institucemi, institucemi elektronických peněz, poskytovateli platebních 37 MĚŠEC. CZ, Nový zákon: ruka podaná klientům i moţné kličky, 2009, [online]. [Cit ]. Dostupné z 28

29 sluţeb malého rozsahu a vydavateli elektronických peněz malého rozsahu České národní bance. 38 Zákon o platebním styku implementuje do národní legislativy tyto předpisy Evropské unie: a) směrnici Evropského parlamentu a Rady 2007/64/ES o platebních sluţbách na vnitřním trhu, kterou se mění směrnice 97/7/ES, 2002/65/ES, 2005/60/ES a 2006/48/ES a zrušuje směrnice 97/5/ES (dále jen PSD ), b) směrnici Evropského parlamentu a Rady 2009/110/ES o přístupu k činnosti institucí elektronických peněz, o jejím výkonu a o obezřetnostním dohledu nad touto činností, o změně směrnic 2005/60/ES a 2006/48/ES a o zrušení směrnice 2000/46/ES (dále jen EMD ), a c) směrnici Evropského parlamentu a Rady 2009/44/ES, kterou se mění směrnice 98/26/ES o neodvolatelnosti zúčtování v platebních systémech a v systémech vypořádání obchodů s cennými papíry a směrnice 2002/47/ES o dohodách o finančním zajištění, pokud jde o propojené systémy a pohledávky z úvěru (dále jen SFD ). PSD a EMD jsou směrnice vydané v režimu plné harmonizace, což znamená, že národní zákonodárce při jejich transpozici nesměl změkčovat ani zpřísňovat jejich dopad na české subjekty a případná odlišnost při implementaci do národní legislativy je přípustná pouze v rámci ustanovení, která toto výslovně umožňují (tzv. národní diskrece). SFD je naopak směrnicí vydanou v režimu minimální harmonizace a případné zpřísnění národní právní úpravy je na vůli národního zákonodárce Platební systémy Platební systémy lze definovat jako systémy s jednotnými pravidly, které slouţí k provádění, zúčtování nebo vypořádání platebních transakcí. Je moţné je členit z hlediska, zda platební transakce probíhají v rámci jedné či mezi několika bankami: 38 SCHLOSSBERGER, O., Platební služby, Management Press, Praha 2012, 20 s 39 Česká národní banka [online]. [Cit ]. Dostupné z: ownload/vykladova_stanoviska_zakona_o_plat_styku_k_ pdf ; 1 s. 29

30 vnitrobankovní platební systémy - příjemce a plátce jsou klienty jedné banky, tento bankovní převod je plně automatizovaný - tím i rychlý, spolehlivý a s nízkými náklady, mezibankovní platební systémy příjemce a plátce jsou klienti různých bank a samozřejmě i platby vyplývající ze vzájemných obchodů mezi bankami => je nezbytné jisté propojení mezi bankami 40 Mezibankovní platební systémy mohou být provozovány na národní úrovni (mezi bankami v jedné zemi) a také na mezinárodní úrovni (mezi bankami různých států). Proces převodu platebních prostředků mezi dvěma bankami má vţdy dva důleţité aspekty: Přenos informací v současné době je obvykle prováděn elektronickou cestou a zahrnuje i potřebnou ochranu; forma a způsob předávání dat vyplývá z pravidel daného platebního systému (např. SWIFT). Zúčtování platby zahrnuje zatíţení účtu plátce (banky plátce) a připsání částky ve prospěch účtu příjemce (banky příjemce). Zúčtování mezi bankami můţe probíhat dvojím způsobem: a) Přímým spojením bank přes vzájemně otevřené korespondentské účty Účty, prostřednictvím kterých se platební styk mezi bankami odehrává, se označují jako korespondentské účty. Dělíme je na dva druhy: - nostro účet účet, který má banka (z jejíhoţ pohledu účty posuzuje) otevřen u jiné banky - loro neboli vostro účet účet, který vede banka pro jinou banku 41 Obrázek 1: : Princip zúčtování prostřednictvím korespondentských bank Banka A Banka B Banka Banka Zdroj: Dvořák P., Bankovnictví pro bankéře a klienty, 291 s. [upraveno autorem] 40 DVOŔÁK, P., Bankovnictví pro bankéře a klienty, Linde Praha a.s. 2005, 288 s. 41 DVOŘÁK, P., Bankovnictví pro bankéře a klienty, Linde Praha a.s. 2005, 290 s. 30

31 b) Prostřednictvím zúčtovací banky (clearing), na kterou jsou jednotlivé banky napojeny přes účty otevřené u této banky, a tato banka provádí vzájemné zúčtování plateb mezi napojenými bankami, tzn., ţe jednotlivé zúčastněné banky neprovádějí platební styk přímo navzájem mezi sebou. Vyuţívá se především na národní úrovni k provádění tuzemského platebního styku. Obrázek 2: Princip mezibankovního platebního systému se zúčtovací bankou Banka A Banka D Zúčtovací banka Banka B Banka C Zdroj: Dvořák P., Bankovnictví pro bankéře a klienty, 293 s. [upraveno autorem] Clearingový platební systém můţe fungovat na: netto principu vzájemné zúčtování veškerých plateb se provádí za určité období a na konci tohoto období zúčtovací banka připíše platby ve prospěch nebo v opačném případě na vrub účtu dané banky, brutto principu spočívá v zúčtování plateb po platbě bez vzájemného kompenzování došlých a odeslaných plateb. Záhy po vzniku Evropské měnové unie se ukázalo, že sice představuje oblast s jednotnou měnou, jednotným trhem a měnovou politikou, avšak oblast, kterou stále tvoří různé země s odlišnou bankovně-obchodní praxí a právní úpravou. Výrazně se začala projevovat potřeba vytvořit integrované evropské platební prostředí, které by bylo využíváno jak obchodními, tak centrálními bankami zemí eurozóny PANTŮČKOVÁ, J., Platební styk v Evropské unii [online]. [Cit ]. Dostupné z: 31

32 3.2.1 CERTIS systém mezibankovního platebního styku CERTIS (Czech Expert Real Time Interbank Gross Settlement system) je jediný systém mezibankovního styku pro zúčtování plateb v českých korunách. Byl uveden do provozu 8. března V systému CERTIS je kaţdý účastník jednoznačně identifikován prostřednictvím kódu své banky a jednotlivé platby, tak mohou být blíţe specifikovány prostřednictvím číselných kódů, tzv. symbolů plateb. Práva a povinnosti účastníků a stejně tak provoz systémů se řídí zákonem o platebním styku. 43 CERTIS pracuje na těchto základních principech: Zpracuje veškeré tuzemské mezibankovní platby v českých korunách bez ohledu na výši částky, a to jak od klientů, tak jednotlivých bank. Účty platebního styku mají v ČNB všichni přímí účastníci (povinné minimální rezervy). CERTIS provede pouze platby, které mají krytí a navíc kontroluje z tohoto samého důvodu i kaţdé jednotlivé poloţky (nekryté platby nejsou ani zpracovány a ani odmítnuty, ale zůstávají v účetní dávce), zúčtování probíhá v reálném čase (brutto vypořádání RTGS v reálném čase). Ve smlouvách je zakotvena neodvolatelnost platebních příkazů. Zpracovávají se různé druhy transakcí 44 Banky, které jsou klienty systému krátkodobých dluhopisů (dále jen SKD) mohou získat bezúročný vnitrodenní úvěr proti zástavě cenných papírů v SKD z důvodu zajistit si dostatečnou likviditu - kolaterál Banky mohou získat úvěr od ČNB do druhé dne, kdyţ není denní úvěr do konce účetního dne splacen, cenné papíry pak slouţí jako zástava Česká národní banka [online]. [Cit ]. Dostupné z: 44 HARTLOVÁ V., SOLDÁNOVÁ M., SVOBODOVÁ J., ŢLEBKOVÁ M., Bankovnictví pro střední školy a veřejnost, Nakladatelství Fortuna Praha 2014, str

33 V rámci systému existují dva různé druhy účastníků a to přímí (banky s licencí k provozování bankovních činností, zahraniční banky a jejich pobočky a spořitelní a úvěrní druţstva) a nepřímí (tzv. třetí strany hrají důleţitou roli v platebním styku většinou nebankovní subjekty). Bez ohledu na výše uvedené rozlišení jsou všichni účastníci jednoznačně identifikováni kódem banky, který je povinnou náleţitostí kaţdé bankovní transakce. Účty jsou zřizovány po odsouhlasení a podpisu smluv o účtech, jejichţ součástí jsou právní podmínky i technické standardy jednotné pro všechny účastníky. V České národní bance se nachází zúčtovací centrum, které komunikuje pouze s centrálami jednotlivých obchodních bank. Kaţdá banka vlastní pouze jeden účet, který slouţí k mezibankovnímu platebnímu styku. V praxi to funguje tak, ţe kaţdá banka zpracovává data svých poboček interně a z toho poté vyčlení transakce, které jdou do zúčtovacího centra České národní banky. Podle pokynů účastníků pak ČNB zúčtovává příkazy na převod prostředků. Jde především o úhrady, inkasa, opravná zúčtování formou storna úhrad, transakce přidružených systémů a informační a kontrolní položky. 46 K vypořádání účetního dne dochází kolem 17h předchozího pracovního dne a končí v 16h následujícího pracovního dne. Čas mezi 15:30h a 16h se pouţívá ke kontrole zůstatků na účtech mezibankovního platebního styku. 47 Výše poplatků za vyuţití systému CERTIS bankami závisí na čase, kdy účastníci předávají dávky s daty do systému. Poplatky odráţejí skutečné náklady a vytvářejí tlak na banky, aby předávaly data do systému v průběhu účetního dne a nehromadily je na jeho konec. Nízký poplatek za zpracování poloţky je tak na začátku účetního a naopak na konci účetního dne je podstatně vyšší. CERTIS - zúčtovací centrum ČNB během roku 2012 zpracovalo celkem 509,6 mil. položek v celkové hodnotě mld. Kč (průměru 2,02 mil. položek denně o průměrné hodnotě a položek činila 558 mld. Kč denně Česká národní banka [online]. [Cit ]. Dostupné z: 46 Česká národní banka [online]. [Cit ]. Dostupné z: 47 KALABIS, Z., Základy bankovnictví, 1. vydání, BizBooks 2012, 61 s. 48 Česká národní banka [online]. [Cit ]. Dostupné z: 33

34 Graf 1: Průměrný denní počet položek v roce 2012 a 2013 Zdroj: Graf 2: Průměrný denní počet položek v létech 1992 až 2012 Zdroj: ABO Automatizované bankovní operace neboli ABO, byl první mezibankovní systém v ČR, který byl zaveden v roce Úkolem systému bylo efektivní zpracování peněţních transakcí a tvorba bezdokladového systému platebního styku. 34

35 V současné době slouţí tento systém pro interní účetnictví a platební styk České národní banky. Poskytuje platební sluţby státním organizačním sloţkám (přebírá příkazy a vydává výpisy z účtů), poskytuje Ministerstvu financí informace o účtech na denní bázi spadající do státní poklady a informace o všech pohybech a vytváří účetní výkazy pro státní organizační sloţky podle jejich potřeby a to jiţ od 80. let 20. století. Systém komunikuje se zařízením pro řízení státního dluhu MF za účelem řízení likvidity a předává tomuto systému celkové informace o pohybech na účtu státní pokladny a to vše v reálném čase, který je vedený ČNB na základě 3 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech. Zahrnuje i informace o zůstatku na souhrnném účtu a úhrnné informace o platbách státní pokladny (došlé a odchozí platby, platby čekající na zpracování). Denní obrat na účtu státní pokladny je ve výši několika miliard korun, zůstatek na konci dne se na tomto účtu pohybuje okolo 7 miliónů korun. Vývoj systému ABO zastřešuje ČNB. Informace o pohybech a stavu na účtech a zároveň informace o regulaci účtů příjmů a výdajů jsou Ministerstvu financí předávány jiţ od února 1995 a promítají se do SÚSP. Postupně se koncem 90. let výrazně rozšířilo elektronické předávání platebních příkazů zabezpečené elektronickým podpisem a zasílání výpisů také elektronicky. Zavedením elektronického bankovnictví ABO-K-Internetové bankovnictví v srpnu 2006 a ABO-K Rozpočtové limity v říjnu 2006 umoţnilo správcům rozpočtu dávat pokyny k nastavení rozpočtových limitů po internetu a zároveň poskytují online informace o rozpočtových limitech na účtech. Dochází k dalšímu rozvoji, který je plně v pravomoci ČNB a garantem je Ministerstvo financí. Systém ABO neposkytuje sluţby jenom pro stát, ale také slouţí pro potřeby dalších subjektů a pro vlastní potřeby ČNB Česká národní banka [online]. [Cit ]. Dostupné z: 35

36 3.2.3 TARGET a TARGET2 Systém TARGET je systém národní, který je organizován Evropským systémem centrálních bank (ESCB). Jde o systém centrálních bank členských zemí Evropského hospodářského prostoru (EHP). TARGET je centralizovaný platební a zúčtovací systém, který spojuje systémy platebního styku národních centrálních bank členských zemí EU. Pracuje v reálném čase na principu brutto zúčtování a zabezpečuje okamţitý převod peněţních prostředků z jedné centrální banky na účet druhé centrální banky. Základním předpokladem je otevření účtu u Evropské centrální banky. Platební systém TARGET byl uveden do provozu v lednu roku Jeho zavedení mělo souvislost se zavedením jednotné měny a zřízení Evropské centrální banky. Přípravné práce na TARGET 2 byly započaty koncem roku Účastníkem systému mohou být i nečlenské země eurozóny, vstup a členství jsou dobrovolné a nejsou zatíţeny ţádnými poplatky. Obrázek 3: Zúčtování prostřednictvím systému TARGET Klient Klient Banka Banka Národní clearingový systém Evropská centrální banka Národní clearingový systém Banka Banka Klient Klient Zdroj: MÁČE, M., Platební styk klasický a elektronický, 1. vydání, Grada Publishing, a.s. Praha 2006, 153 s. [upraveno autorem] Hlavní rozdíl mezi systémy TARGET a TARGET2 je v tom, ţe TARGET2 je postaven na jednotné technické a technologické platformě s názvem Jednotná sdílená platforma (Single Shared Platform SSP). Přestoţe TARGET2 je stejně jako TARGET 36

37 právně strukturován jako soubor platebních systémů, bylo rozhodnuto, ţe pravidla pro systémy, které jsou součástí TARGET2, budou s určitými výjimkami s ohledem na vnitřní právní předpisy kaţdého členského státu harmonizována. 50) Platební systémy EBA EBA (Euro Banking Association) 51 byla zaloţena v roce 1985 osmnácti komerčními bankami a Evropskou investiční bankou za podpory Evropské komise a Banky pro mezinárodní platby. Postupně uvedla do provozu platební systémy EURO1, STEP1 a STEP2, které následně převzala instituce EBA CLEARING Company SA. a) EURO1 EURO1 je soukromý platební systém, který je určen pro domácí a přeshraniční platby v eurech mezi bankami v EU. Platby jsou zprostředkovány přes téměř BIC 52 přímo registrovaných v systému. Platební systém EURO1 byl zaloţen v roce 1998 s cílem zabezpečit efektivní a bezpečný platební styk v jednotné měně. Účastníky systému je v současné době 67 bank. Vývoj a rozvoj systému zabezpečuje komunikační síť SWIFT. Členové EURO1 musí splňovat následující kritéria: Kapitál v minimální výši 1,25 mld. Eur. Krátkodobé úvěrové hodnocení nejméně P-2 (Moody s) nebo A-2 (S&P). Přímý přístup k některému RTGS systému v EU, který je přímo napojen na TARGET. 53 b) STEP1 STEP1 54 je mezibankovní platební systém pro přeshraniční platby v eurech. Umoţňuje bankám realizovat platby v rámci EU i s bankami, které vyuţívají systém EURO k přednáškám/zahranicni platebni styk 51 EBA= Euro Banking Association (Evropská bankovní asociace) 52 BIC = Bank Identifier Code mezinárodní kód banky 53 EBA CLEARING, [online]. [Cit ]. Dostupné z: L=EN.aspx 37

38 Funguje od listopadu 2000 a jeho cílem je realizovat platby za spolehlivé ceny, usnadnit přístup všem bankám, aniţ by splňovali minimální rating nebo minimální kapitálový poţadavek. Účastníci mají také přístup do EURO1 a mají přímé spojení s účastníky systému EURO1 a STEP1. 55 c) STEP2 Od roku 2003 začal fungovat platební systém STEP2. Jedná se o vysoce automatizovaný, moderní systém, který je určen pro zpracování jak jednotlivých, tak hromadných komerčních převodů v euro, avšak o nízkém objemu tzn. do max. výše EUR. Členy tohoto systému jsou členské banky systémů EURO1 a STEP Platební systém CLS (Continuous Linked Settlement) CLS je na rozdíl od výše uvedených platebních systémů systémem víceměnovým, který se vyuţívá při zúčtování devizových transakcí v reálném čase. Účastníci toho systému mají otevřeny víceměnové účty u CLS Banky. V roce 2002 měl systém 39 členů a zpracovával transakce v sedmi měnách (EUR, GBP, USD, CHF, CAD, YPY a AUD). V současné době je CLS systém ve vlastnictví předních světových finančních institucí (např. Bank of Montreal, Montreal; Barclays Bank, London; KBC Bank, Brusel; Sociéte Générale, Paříţ) a provádí transakce jiţ v 17 měnách SEPA Jednotná oblast pro platby v eurech (SEPA) 58 bude oblastí, kde občané, firmy a jiné subjekty budou moci provádět a přijímat platby přeshraniční i vnitrostátní v rámci Evropy za stejných podmínek bez ohledu na zemi, kde se nachází jejich sídlo. Důleţitou podmínkou pro 54 STEP = Straight Through Euro Payment System 55 EBA CLEARING, [online]. [Cit ]. Dostupné z: L=EN.aspx 56 EBA CLEARING, [online]. [Cit ]. Dostupné z: L=EN.aspx 57 CLS FUNDAMENTAL FX [online].[cit ] Dostupné z 58 Single Euro Payments Area = jednotný eurový platební prostor 38

39 vznik a fungování je vytvoření jednotného právního prostředí v EU. SEPA je jen dalším logickým krokem po zavedení eurobankovek a mincí v roce Projekt SEPA byl iniciován Evropskou radou pro platební styk 60 s cílem vytvořit jednotný evropský platební prostor, který přispěje k evropské integraci, vytvoří konkurenční a inovativní trh sluţeb platebního styku, který přinese vyšší úroveň, efektivnější a cenově výhodnější produkty a moţnosti realizace plateb. 61 Za bezproblémové fungování systémů platebního styku v eurozóně odpovídá Eurosystém (Evropská centrální banka (ECB) a národní centrální banky zemí eurozóny), který na vytvoření systému SEPA v eurozóně klade mimořádný důraz. Přijetí Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 2560/2001 o přeshraničních platbách v eurech vedlo evropský bankovní sektor k vytvoření základních nástrojů a schémat pro SEPA platby. Tento krok přispěl ke zřízení Evropské rady pro platební styk 62 nový koordinační a rozhodovací orgán. 63 Projekt SEPA se vztahuje i na země leţící mimo EU (příloha č. 1) Vývoj projektu SEPA Důvody pro vznik projektu SEPA byly především hospodářsko-politické. Poprvé se myšlenkou jednotné platební oblasti zabývala Evropská komise jiţ v roce 1990, kdy šlo především o platby na vnitřním trhu. V roce 2002 byl zástupci významných evropských bank a asociací a za podpory Evropské rady pro platební styk představen nejambicióznější projekt v historii Evropské unie projekt SEPA. Skutečnost, ţe EU je tvořena různými státy a stejně tak různorodými vnitřními předpisy upravujícími platební styk i standardy obchodování finančních institucí, vyvstal problém náročnosti a rizik poţadovaných změn a proto bylo nutné rozplánovat tyto změny na delší časové období v podobě jednotného harmonogramu. Byl definován v dokumentu SEPA Roadmap, který byl přijat v prosinci 2004 Evropskou 59 Česká bankovní asociace. Zavedení SEPA v České republice, Rámcový implementační plán [online]. Duben 2010, 3 s. [Cit ]. Dostupné z: 60 European Payments Council - EPC 61 Česká bankovní asociace. Zavedení SEPA v České republice, Rámcový implementační plán [online]. Duben 2010, 3 s. [Cit ]. Dostupné z: EPC = European Payments Council neboli Evropská rada pro platební styk 63 Česká bankovní asociace. SEPA. [online] [Cit ]. Dostupné z: 39

40 radou pro platební styk. Zavádění SEPA bylo rozplánováno na období a rozčleněno na fázi přípravnou, fázi implementační a na fázi migrace. 64 Prakticky byl proces realizace rozdělen do dvou hlavních fází. První fáze znamenala existenci jak nástrojů pro domácí platební styk a současně nové nástroje SEPA. Druhá fáze je o přechodu domácích platebních nástrojů na celoevropský standard aţ k jejich úplnému zániku - aţ nakonec zůstanou pouze SEPA nástroje, které se budou pouţívat pro národní i přeshraniční převody. První ze systému, který byl spuštěn v lednu 2008, byl SEPA Credit Transfer Scheme (schéma pro bezhotovostní převody) a v listopadu 2009 došlo k rozšíření o SEPA DIRECT Debit Scheme (provádění inkasních plateb) Realizace a cíle SEPA Předpoklady pro realizaci projektu je nutnost sjednocení velmi nejednotných národních právních úprav platebního styku zapojených zemí. SEPA má odstranit rozdíly mezi platbou přeshraniční a vnitrostátní. Projekt přinese i řadu výhod jako například větší komfort, zjednodušení a zrychlení celé platební operace. Jsou stanoveny povinné náleţitosti plateb a tato unifikace by měla přinést i zefektivnění eurového platebního styku. Značné úspory se budou týkat nejen klientů, ale i poskytovatelů platebních sluţeb Fáze SEPA V roce 2004 byl Evropskou radou pro platební styk přijat dokument SEPA Roadmap, který obsahuje harmonogram pro realizaci projektu SEPA. Harmonogram je rozdělen na tři 64 Česká bankovní asociace. Zavedení SEPA v České republice, Rámcový implementační plán [online]. Duben 2010 [Cit ]. Dostupné z: 65 Česká bankovní asociace. Zavedení SEPA v České republice, Rámcový implementační plán, 4 s. [online]. Duben 2010 [Cit ]. Dostupné z: 66 Česká bankovní asociace. SEPA. [online]. [Cit ]. Dostupné z: 40

41 fáze, které na sebe navazují v období roků 2004 aţ S konečným přechodem na projekt SEPA se počítá aţ během roku Obrázek 4: Harmonogram realizace SEPA Fáze přípravná/plánovací Zdroj: 14 s., [upraveno autorem] Fáze plánovací Plánovací fáze začala v roce 2004 a trvala do roku 2005 s cílem zjednodušit provádění platebního styku jako takového. Evropská rada pro platební styk ve spolupráci s jednotlivými bankami v průběhu této fáze vytvořila tvz. Soubory pravidel 68, které se týkaly bezhotovostní úhrady a přímého inkasa. Pravidla stanovovaly provozní postupy, technické normy a byly definovány jednotlivé lhůty a povinnosti zmíněných platebních nástrojů. Pravidla začala být povinná pro všechny poskytovatele platebního styku, kteří se zapojili do projektu SEPA. V této fázi byl vytvořen i rámec SEPA pro platební karty. 67 Česká bankovní asociace. Zavedení SEPA v České republice, Rámcový implementační plán, 4 s. [online]. Duben 2010 [Cit ]. Dostupné z: 68 Rulebooks 41

42 Fáze implementační/prováděcí Implementační fáze navazuje na fázi přípravnou a začala v červnu 2006 a trvala do roku Jednalo se o zkušební období. Testovaly se jiţ vytvořené platební nástroje a infrastruktury. V roce 2007 byla Evropskou bankou vydána PSD směrnice 69, která měla být implementována do národních právních řádů a to do roku S výjimkou Polska tuto směrnici přijaly všechny členské státy do konce roku Fáze migrační Migrační fáze počala v roce 2008 a její konec je stanoven na začátek roku Cílem této fáze je migrace starých platebních nástrojů na nové. V průběhu migrace mohou vedle sebe fungovat staré národní systémy s novými SEPA. Fáze migrační je nejnáročnější a zároveň velmi nákladná pro poskytovatele platebních sluţeb Nástroje SEPA Pro jednotlivé nástroje byl vydán Soubor pravidel (Rulebooks), kde jsou popsány závazky a povinnosti kaţdého účastníka projektu. Kromě toho existuje celá řada dokumentů se specifikací pravidel zejména pravidla pro datový model na základě UNIFI (ISO ) pravidla o XML standardech, implementační pravidla, pravidla pro testování a další. SEPA úhrada (SEPA Credit Transfer Scheme - SCT): - k dispozici od , - nutnost splnění poţadovaných kritérií, měna EUR, bez omezení výše číslo účtu příjemce musí být ve formátu IBAN, transakce musí obsahovat BIC banky příjemce, - poplatky si hradí kaţdý své institut sdílený poplatků, - snadno, rychle, efektivně. 69 PSD = Payment Services Directive = směrnice o platebních sluţbách 42

43 SEPA inkasa (SEPA Direct debit - SDD): - poprvé v historii lze inkaso provádět přes hranice v rámci EU, - od , - nutný papírový nebo elektronický souhlas s inkasem od debetovaného klienta, - CI identifikační číslo příjemce kontrola údajů v ţádosti o inkaso se souhlasem k inkasu. SEPA pro platební karty (SEPA Payment Card Scheme): - nutnost zavedení čipové technologie => moţnost pouţití platební karty u obchodníka i v bankomatu na území kterékoliv země EU, - zajištění podmínek snadno, bezpečně, rychle a pohodlně a za stejných finančních podmínek jako v zemi, kde byla karta vydána. SEPA Cash: - nejběţnější a převládající způsob placení - velmi nákladný a neefektivní - Single Euro Cash Area (SECA) Framework soubor pravidel a popis postupů pro vydávání a stahování euro hotovosti harmonizace vnitrostátních obchodních modelů 43

44 4. Vztah platebního styku v ČR a EU V květnu 2004 vstoupila Česká republika do Evropské unie a tak se stala automaticky součástí a účastníkem platebních systémů vznikajících v rámci EU. Největší změny si vyţádala především právní oblast, protoţe v rámci harmonizace bylo nutné převést některé evropské normy do českého prostředí. Největší změny v oblasti platebního styku byly promítnuty v roce 2009 do zákona o platebním styku č. 284/2009 Sb., kdy došlo k implementaci evropské směrnice 2007/64/ES o platebních sluţbách na vnitřním trhu. Česká republika patří mezi ty země EU, kde ještě nebylo zavedeno euro. (příloha č. 2). I přesto se však Česká bankovní asociace stala v roce 2004 členem Evropské rady pro platební styk, která byla zaloţena pro koordinaci a řízení projektu SEPA. V roce 2008 byl z rozhodnutí prezídia ČBA 70 zřízen Národní koordinační výbor (NKV) pro zavedení SEPA v ČR. Členy NKV SEPA jsou zástupci Ministerstva financí ČR, ČNB, zástupci profesních podnikatelských a spotřebitelských sdruţení ČBA a Sdruţení pro bankovní karty. Mezi jeho hlavní cíle patří: sledování vývoje SEPA (včetně regulačních a samoregulačních opatření přijímaných nebo doporučovaných na úrovni evropských orgánů) kontrola a monitorování implementace SEPA v ČR koordinace transformačních procesů v platebním styku na sluţby SEPA komunikace zaměřená na zvýšení informovanosti o projektu SEPA zajištění přípravy Národního plánu implementace SEPA v ČR 71 Implementace SEPA je v naší zemi ovlivněna specifickou vlastnickou strukturou bank, kde je velmi zastoupen zahraniční kapitál a z tohoto důvodu je implementace SEPA v jednotlivých bankách ovlivněna hlavně jejich mateřskými institucemi. 72 Banky tak přistupují k SEPA na základě individuálních rozhodnutí nebo v rámci celé finanční skupiny. Projekt SEPA se vztahuje na klíčové platební nástroje: příkaz k úhradě, příkaz k inkasu a platební karty. 70 ČBA = Česká bankovní asociace 71 Česká bankovní asociace. SEPA. [online]. [Cit ]. Dostupné z: 72 Česká bankovní asociace. Zavedení SEPA v České republice, Rámcový implementační plán, 6 s. [online]. Duben 2010 [Cit ]. Dostupné z: 44

45 V současné době mezibankovní platební styk v ČR nevyuţívá sítě SWIFT, nevyţaduje číslo účtu ve formátu IBAN (povinné pro SEPA úhrady), ale jsou vyuţívány vlastní specifikace struktur předávaných dat. Neřešená záleţitost spojená s implementací SEPA úhrad povinné zavedení pouţívání čísla ve formátu IBAN a BIC v domácím platebním styku bude znamenat provedení úprav v bankovních informačních systémech, ale i v systémech podnikatelských subjektů a systémech veřejné správy. Sníţení poplatků z provádění zahraničního platebního styku na roveň tuzemského je jeden z hlavních cílů projektu SEPA. ČR však není součástí eurozóny, a tudíţ se na ni zatím nevztahuje povinnost provádět platby v eurech za běţné tuzemské ceny a proto naděje na sníţení výše poplatků je v současné době minimální. Banky sice zaimplementovaly pravidla pro provádění SEPA úhrad, ale ceny se nijak nezměnily. Zavedení projektu SEPA má, ale i své výhody. Jiţ nyní mohou klienti pociťovat zvýšení bezpečnosti operací související z platebního styku a úsporu času, z důvodu stanovení maximálních lhůt při provádění jednotlivých transakcí. V současné době nabízí SEPA úhrady na území České republiky jiţ 12 subjektů. Dle seznamu EPC z 10. května 2013 se jedná o následující společnosti: Česká spořitelna, a.s., Československá obchodní banka, a.s., CIFTIN, spořitelní druţstvo, Citibank, a.s., GE Money Bank, a.s., J & T Bank, a.s., Komerční banka, a.s., LBBW Bank CZ, a.s., PPF Bank, a.s., Raiffeisenbank, a.s., Sberbank CZ, a.s. a UniCredit Bank Czech Republic, a.s.. 73 Nástroj SEPA inkasa funguje od roku 2009 a v rámci ČR se ho od samého počátku účastní UniCredit Bank Czech Republic, a.s. a v současné době také J & T Bank, a.s.. 74 V České republice pouţívání systému inkas vychází z principu, kdy plátce sluţby předává souhlas s inkasem prostřednictvím své banky. SEPA inkasa pro eurové platby jsou zaloţeny na zcela odlišném principu a to, ţe plátce sluţby předává svůj souhlas přímo příjemci platby. ČNB s Českou bankovní asociací stanovila Pravidla pro vedení registru příjemců inkas v ČR (dále Pravidla RIP). Registr eviduje příjemce inkas pro potřeby SEPA inkasa. Pravidla 73 EPC [online]. [Cit ]. Dostupné z: 74 EPC [online]. [Cit ]. Dostupné z: 45

46 RIP upravují pravidla pro tvorbu a registraci kódů příjemců inkas a postupy a správu ČNB. 75 Klient přes banku poţádá ČNB o kód příjemce inkas v registru (kód PRINK) a je tak jednoznačně identifikován. Banky v ČR i nadále preferují dosavadní praxi předávání souhlasu s inkasem prostřednictvím plátce, která předem souhlas verifikuje. 76 Je důleţité si uvědomit, ţe nejdůleţitějším prvkem platebního styku na našem území je clearingový systém CERTIS, který jako jediný provádí mezibankovní platební styk v českých korunách. Organizace platebního styku a také systém CERTIS neprochází radikálními a častými změnami jako v ostatních zemích. Je to tím, dle názoru autorky, ţe systém je vysoce efektivní a vyhovuje podmínkám České republiky a proto dochází pouze ke zkvalitňování tak, aby odpovídal na něj kladeným poţadavkům. I z toho důvodu by bylo účelné zachovat funkci CERTISu i v budoucnu pro platby v eurech. Od musí být všechny běţné karty vybaveny EMV 77 čipem. EMV standard je technologická platforma pro vydávání a akceptaci karet v SEPA oblasti, která zajišťuje vysokou úroveň bezpečnosti díky čipu. Platební karty vyuţívané v České republice jsou nejlépe připraveny na platformu SEPA 78. Do konce roku 2010 bylo migrováno 87 % karet, 99 % platebních terminálů a téměř 100 % bankomatů. 79 Budoucnost je v bezkontaktních platbách jsou pohodlné, rychlé a pro platby nízkých částek (do Kč 500,- není nutné zadávat PIN) Česká národní banka, Pravidla pro vedení registru příjemců inkas v České republice (RIP), [online]. [Cit ]. Dostupné z: 76 Česká bankovní asociace. Zavedení SEPA v České republice, Rámcový implementační plán, 6 s. [online]. Duben 2010 [Cit ]. Dostupné z: 77 EMV = Europay MasterCard Visa 78 Investujeme.cz. [online]. [Cit ]. Dostupné z: 79 Česká bankovní asociace. Zavedení SEPA v České republice, Rámcový implementační plán, 6 s. [online]. Duben 2010 [Cit ]. Dostupné z: 46

47 Velké změny čekají nejenom banky a platební instituce, ale i klienty. Platební styk v rámci EU by se měl pro klienty nejenom zrychlit, ale i zlevnit. Bude to však období velkých investic doprovázených změnou procesů a často i změnou přístupů v myšlení. Dalším milníkem pro platební styk spojený se zaváděním projektu SEPA budu v čase přijetí eura jako domácí měny. Dojde k odstranění rozdílů mezi platebním stykem tuzemským a přeshraničním. Protoţe však datum přijetí eura v ČR není zatím známý, nelze tak v nejbliţší době očekávat změny v této oblasti. 4.1 SHRNUTÍ Z výše uvedených informací a poznatků lze učinit několik závěrů. Hlavním poznatkem můţe být dle názoru autorky, ţe bude pokračovat tlak na větší propojení či vyuţití jednotných platebních systému a odstranění nejednotných podmínek pro provádění platebního styku v ČR a EU. Platební styk a pouţití platebního systému CERTIS v České republice bude pravděpodobně ovlivněno datem přijetí evropské měnové jednotky EUR. Dle názoru autorky by bylo účelné vyuţívat i nadále systém CERTIS, neboť vyhovuje v plné šíři podmínkám českého trhu. Vše je otázkou dalšího vývoje a záleţí na dalších postupech českých komerčních bank, resp. jejich zahraničních vlastníků. Vývoj mezibankovního systému v ČR bude i nadále záviset na implementaci a vyuţívání nástrojů SEPA. V současné době nabízí SEPA úhrady zatím 12 bank a SEPA inkasa 2 banky na území České republiky. Zavádění systému SEPA inkas je pomalejší neţ u SEPA úhrad. Hlavním důvodem je odlišnost od současných systémů inkas, kdy plátce předává souhlas s inkasem prostřednictvím své banky, ale systém SEPA inkasa funguje na větší důvěře mezi plátcem a příjemcem, kdy plátce předává svůj souhlas s inkasem přímo příjemci. Posledním a nejvíce aktuálním nástroje SEPA jsou platební karty. Všechny karty vydané od ledna 2011 musí mít tzv. EMV čip k zajištění vyšší úrovně bezpečnosti transakcí 80 Průměrná výše platby bezkontaktní kartou se u ČSOB pohybuje nad 300,- Kč a banka registruje uţ třetinu transakcí u obchodníků jako bezkontaktní 47

48 při pouţití platební karty. V České republice jsou platební SEPA karty nejlépe připraveny na uvedenou platformu. Vliv na vytvoření a fungování jednotné oblasti pro platby v eurech má v současné době především situace v zemích EU a pokračování finanční krize. 48

49 ZÁVĚR Cílem této bakalářské práce bylo analyzovat vztah platebního styku v ČR a EU. Práce byla z toho důvodu rozdělena na čtyři kapitoly. Teoretická část byla rozdělena do třech samostatných kapitol. První z nich je věnována obecné definici platebního styku, jeho historii a členění. Za nejdůleţitější poznatek lze povaţovat členění z hlediska způsobu placení na hotovostní, bezhotovostní a elektronický platební styk. Významnou roli v současném vývoji zaznamenaly produkty zařazené ve skupině elektronického platebního styku. Lze s nimi realizovat platební styk bez návštěvy pobočky a to 7 dní v týdnu 24 hodin denně. Jedná se především o platební karty a elektronické bankovnictví ve všech svých formách. Nejdůleţitější údaj a zároveň povinnou náleţitostí příkazu jak v tuzemském, tak v mezinárodním bezhotovostním styku bylo identifikováno číslo účtu. Struktura a formát čísel bankovních účtů jsou jednotné pro všechny banky v ČR. V mezinárodním platebním styku se vyuţívá mezinárodní standard čísla účtu, tzn. IBAN. Následující druhá kapitola práce je o mezinárodním platebním styku, který byl definován jako realizace plateb na vrub účtu klienta a ve prospěch jiného klienta ve formách dohodnutými platebními instrumenty, buď přímo, nebo zprostředkovaně a kaţdý ze subjektů se nachází v jiném státě. Závěr kapitoly je věnován společnosti pro celosvětovou mezibankovní finanční telekomunikaci SWIFT a provozu telekomunikační sítě, která spojuje účastnické banky i další finanční instituce a umoţňuje tak rychlý, spolehlivý a hlavně bezpečný přenos dat platebních i finančních transakcí. Přenos dat probíhá prostřednictvím standardizovaných swiftových zpráv. Jejich popis je uveden v závěru statě o SWIFTu. Kapitola třetí se zabývá právní úpravou platebního styku, z hlediska norem vnitrostátních, ale také norem evropského práva, které v dnešní době integrace význačně ovlivňují tuto oblast. Evropská legislativa má velký vliv na českou právní úpravu a určuje trend ve vývoji v této oblasti. Následuje popis platebních systémů v České republice a Evropské unii. Nejdůleţitějším systémem mezibankovního platebního styku v ČR je clearingový systém CERTIS, který jako jediný provádí platební styk v českých korunách. Tento systém můţe konkurovat i ostatním evropským platebním systémům. Následuje popis automatizované bankovní operace neboli ABO, jeţ byl prvním mezibankovním systémem v ČR. Úkolem tohoto systému bylo efektivní zpracování peněţních transakcí a tvorba 49

50 bezdokladového systému platebního styku. V současnosti slouţí pro interní účetnictví a platební styk ČNB. Vstupem do EU získala Česká republika přístup k evropským platebním systémům. Za nejvýznamnější však povaţuje TARGET2, který můţe mít v budoucnu vliv na vývoj a fungování platebního styku v ČR. Mimo jiné byly zmíněny i platební systémy EBA a to EURO1, STEP1 i STEP2 a platební systém CLS. Část této kapitoly je věnována největšímu projektu v EU a to projektu SEPA. Projekt byl iniciován Evropskou radou pro platební styk s cílem vytvořit jednotný evropský platební prostor. Na začátku je uveden stručný vývoj projektu SEPA, následuje popis harmonogramu realizace, který je rozdělen do tří fází plánovací, prováděcí a migrační. V lednu 2008 byl uveden první nástroj projektu SEPA úhrada (SEPA Credit Transfer Scheme). V listopadu 2009 byl spuštěn druhý nástroj SEPA inkasa (SEPA Direct debit). Posledním nástrojem je SEPA pro platební karty (SEPA Payment Card Scheme). Poslední, praktická část je věnována vztahu platebního styku v ČR a EU. V květnu 2004 se Česká republika stala členem Evropské unie a zároveň automaticky součástí a účastníkem platebních systémů vznikajících v rámci EU. Na základě uvedené změny bylo nutné převést některé evropské normy do českého právního prostředí. Největší změny v oblasti platebního styku doznal v roce 2009 zákon o platebním styku č. 284/2009 Sb., kdy došlo k implementaci evropské směrnice 2007/64/ES o platebních sluţbách na vnitřním trhu. V České republice ještě nebylo zavedeno euro, ale i přesto je Česká bankovní asociace členem Evropské rady pro platební styk a tak zapojena do projektu SEPA. V současné době nabízí SEPA úhrady 12 bank v ČR a nástroj SEPA inkasa 2 banky. Systém inkas je implementován oproti SEPA úhradě velmi pozvolna, neboť pouţívání systému inkas vychází v ČR z jiného principu. Od ledna 2011 musí být všechny platební karty vybaveny EMV čipem, z důvodu zajištění vyšší bezpečnosti platebních transakcí. V připravenosti platebních karet je Česká republika na prvních příčkách v rámci EU. Platební styk by se měl v rámci systému SEPA nejenom zlevnit, ale i zrychlit. Musí však následovat velké investice, z důvodu změn procesů, nicméně i změny v přístupu myšlení bankovních společností, ale i klientů. Zda má projekt SEPA správný vliv na zúčastněné subjekty, bude moţné posoudit, aţ po přijetí eura v České republice. Termín zavedení eura 50

51 však nebyl doposud stanoven, z důvodu nepříznivého vývoje ekonomické situace v ČR a stavu veřejných financí nezbytných pro vstup do eurozóny. 51

52 Seznam pouţité literatury Bibliografické zdroje: [1] DVOŔÁK, P., Bankovnictví pro bankéře a klienty, 3. přepracované a rozšířené vydání, LINDE PRAHA a.s. 2005, 681 s., ISBN X [2] HARTLOVÁ, V., a kol., Bankovnictví pro střední školy a veřejnost, 1. vydání, Nakladatelství Fortuna Praha 2004, 199 s., ISBN [3] KALABIS, Z., Základy bankovnictví, 1. vydání, Bizbooks Praha 2012, 168 s., ISBN [4] KALABIS, Z., Bankovní služby v praxi, 1. vydání, Brno: Computer Press, a.s., 2005, 148 s., ISBN [5] KOLEKTIV AUTORŮ, Bankovnictví, 6. vydání, Bankovní institut, a.s., Praha, prosinec 2006, 280 s., ISBN [6] MÁČE, M., Platební styk klasický a elektronický, 1. vyd. Praha: GRADA Publishing, a.s., 2006, 220 s., ISBN [7] SCHLOSSBERGER, O., Platební služby, Management Press, Praha 2012, 325 s., ISBN [8] SCHLOSSBERGER, O., SOLDÁNOVÁ, M., Platební styk, Praha, BIVŠ 2007, 368 s., ISBN [9] ŠENKÝŘOVÁ, B., Bankovnictví, 2. aktualizované vydání, Praha: Grada, 1999, 263 s., ISBN Elektronické zdroje: [1] CLS FUNDAMENTAL FX [online].[cit ] Dostupné z [2] Česká bankovní asociace. Zavedení SEPA v České republice, Rámcový implementační plán [online]. Duben 2010, 3 s. [Cit ]. Dostupné z: [3] Česká bankovní asociace. SEPA. [online]. [Cit ]. Dostupné z: 52

53 [4] Česká bankovní asociace. SEPA. [online]. [Cit ]. Dostupné z: [5] Česká bankovní asociace. SEPA. [online] [Cit ]. Dostupné z: [6] Česká národní banka, Pravidla pro vedení registru příjemců inkas v České republice (RIP), [online]. [Cit ]. Dostupné z: nload/pravidla_rip.pdf [7] Česká národní banka [online]. [Cit ]. Dostupné z: [8] Česká národní banka [online]. [Cit ]. Dostupné z: [9] Česká národní banka [online]. [Cit ], dostupné z: 07_srpen.pdf [10] Česká národní banka [online]. [Cit ]. Dostupné z: dova_stanoviska/download/vykladova_stanoviska_zakona_o_plat_styku_k_ pdf [11] ČSOB, a.s., [online]. [Cit ]. Dostupné z: [12] EBA CLEARING, [online]. [Cit ]. Dostupné z: [13] EBA CLEARING, [online]. [Cit ]. Dostupné z: [14] EBA CLEARING, [online]. [Cit ]. Dostupné z: [15] EPC [online]. [Cit ]. Dostupné z: [16] EUROSKOP.CZ,[online]. [Cit ]. Dostupné z: [17] Investujeme.cz.[online]. [Cit ]. Dostupné z: [18] MĚŠEC. CZ, Nový zákon: ruka podaná klientům i moţné kličky, 2009, [online]. [Cit ]. Dostupné z 53

54 [19] PANTŮČKOVÁ, J., Platební styk v Evropské unii [online]. [Cit ]. Dostupné z: _d-platebni-styk-v-evropske-unii [20] SWIFT [online]. [Cit ]. Dostupné z: =en [21] k přednáškám/zahranicni platebni styk Legislativa: [1] Česká národní banka [online]. [Cit ], Nařízení Evropského parlamentu a rady (ES) č. 924/2009 ze dne 16. září 2009 dostupný z: [2] Česká národní banka [online]. [Cit ] Nařízení Evropského parlamentu a rády (ES) č. 1781/2006 ze dne 15. listopadu 2006 dostupný z: [3] Česká národní banka [online]. [Cit ] Směrnice Evropského parlamentu a rady 2009/110/ES ze dne 16. září 2009 dostupný z: [4] Česká národní banka [online]. [Cit ] Zákon č. 284/2009 Sb. ze dne 22. července 2009 o platebním styku, dostupný z: 284_2009.pdf 54

55 Seznam pouţitých zkratek ABO BIC CERTIS ČNB ČR ČSOB EBA ECB EHP EMV EPC ESCB EU EUR IBAN MT PIN PSD RTGS SDK SBČS SEPA SMS STEP SWIFT TARGET Systém automatizovaných bankovních operací Bank Identification Code Czech Express Real Time Interbank Gross Settlement System Česká národní banka Česká republika Československá obchodní banka Euro Banking Association European Central Bank Evropská centrální banka Evropský hospodářský prostor Europay MasterCard Visa European Payments Council neboli Evropská rada pro platební styk Evropský systém centrálních bank Evropská unie EURO International Bank Account Number Označení swiftové zprávy Personal Identification Number osobní identifikační kód vydaný drţiteli platební karty Payment Service Directive Real Time Gross Settlement Systém krátkodobých dluhopisů Státní banka československá Single Euro Payment Area Short message service krátká textová zpráva Straight Through Euro Payment System Society for Worldwide Interbank Gross Settlement System instituce pro zabezpečování mezibankovní komunikace přenos dat Trans-European Automated Real-Time Gross-Settlement Express Transfer System) platební nadnárodní systém organizovaný Evropským systémem centrálních bank 55

56 Seznam obrázků, grafů a tabulek Seznam obrázků Obrázek 1: : Princip zúčtování prostřednictvím korespondentských bank Obrázek 2: Princip mezibankovního platebního systému se zúčtovací bankou Obrázek 3: Zúčtování prostřednictvím systému TARGET Obrázek 4: Harmonogram realizace SEPA Fáze přípravná/plánovací Seznam grafů Graf 1: Průměrný denní počet poloţek v roce 2012 a Graf 2: Průměrný denní počet poloţek v létech 1992 aţ Seznam tabulek Tabulka 1: Třídění platebních karet Tabulka 2: Vzory čísel účtů v různých formátech pro ČR Tabulka 3: Příklady swiftových adres Seznam příloh Příloha 1: Přehled zemí SEPA (včetně zámořských teritorií...1 Příloha 2: EUROZONA

57 Příloha č. 1 PŘEHLED ZEMÍ SEPA (včetně zámořských teritorií) Zdroj: 1

58 Příloha č. 2 EUROZÓNA Zdroj: 2