DOTAZNÍK PRO MANAGEMENT KLASTRŮ V ZAHRANIČÍ - ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA
|
|
- Marian Kubíček
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 . Projekt Měření a řízení výkonnosti klastrů byl podpořen Grantovou agenturou ČR, reg. č. projektu 402/06/1526 DOTAZNÍK PRO MANAGEMENT KLASTRŮ V ZAHRANIČÍ - ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA ČÁST I ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKY KLASTRU Průzkumu se zúčastnilo celkem 46 klastrů z celého světa. Nejvýznamnější bylo zastoupení evropských klastrů, podrobnější přehled je znázorněn na následujícím obrázku: Nový Zélend 9% USA 9% Aus trálie 2% Filipíny 2% Indie 2% Evropa 61% Kanada 15% 1. Převládající oborové zaměření Z hlediska oborového zaměření je největší zastoupení klastrů ze zpracovatelského průmyslu, který tvoří téměř 55 %. Přibližně polovina klastrů ve vzorku působí v tradičních oborech, druhá polovina v oborech nových.
2 2. Vznik klastru (rok) Většina zastoupených klastrů je poměrně mladá. Více než dvě třetiny klastrů vznikly až po roce Vznik nejstaršího klastru ve vzorku je datován do padesátých let minulého století, naopak nejmladší klastry vznikly v tomto nebo loňském roce. 24% 7% 7% 17% 45% Před rokem 1990 Rok Rok Rok Rok Počet firem v klastru a) Počet velkých firem (více než 250 zaměstnanců) b) Počet středních firem ( zaměstnanců) c) Počet malých firem (10 49 zaměstnanců) d) Počet mikrofirem (1 9 zaměstnanců) Více než polovina klastrů má méně než 50 členů. Největší klastr ve vzorku má více než tisíc členů, nejmenší má členy čtyři. Velikost klastrů z hlediska členské základny podrobněji popisuje následující obrázek: 9% 3% 37% 33% 18% Méně než 25 členů členů členů členů Více než 500 členů Průměrné tempo růstu u klastrů z nových oborů je znatelně vyšší (26 %) oproti klastrům v tradičních oborech (13 %). U klastrů v tradičních oborech je nižší průměrný počet členů (69) oproti klastrům z nových oborů (102). Klastry z tradičních oborů v porovnání s novými obory mají relativně vyšší podíl velkých firem a výrazně nižší podíl mikrofirem.
3 Následující obrázek ukazuje rozdělení členských firem klastru dle jejich velikosti v roce 2006: 31% 9% 26% 34% Velké firmy (více než 250 zam.) Malé firmy (10-49 zam.) Střední firmy ( zam.) Mikrofirmy (1-9 zam.) 4. Právní forma klastru Klastry mají různou formální strukturu, nejčastěji v podobě asociace nebo neziskové organizace. Přibližně jedna čtvrtina klastrů nemá žádnou formální strukturu. 5. Firmy se zahraničním vlastníkem / multinacionální firmy v klastru ANO NE Téměř tři čtvrtiny klastrů mají mezi členy firmy se zahraničním vlastníkem nebo multinacionální firmy. V průměru manažeři klastrů nepovažují přítomnost těchto firem na příliš významný faktor rozvoje klastru. Ti manažeři klastrů, kteří přítomnost takových firem v klastru za důležitou považují, tyto firmy ve svém klastru ve skutečnosti i mají. 6. Dominantní firma(y) v klastru ANO NE Ve 40-ti % klastrů je přítomna dominantní firma. Přítomnost dominantní firmy manažeři v průměru nepovažují za příliš významný faktor pro rozvoj klastru. Postoj manažerů poměrně významně souvisí se situací (realitou) v jejich klastru. 7. Charakter trhů, na kterých firmy realizují své výrobky / služby a) Převážně globální b) Převážně evropský c) Převážně národní d) Převážně regionální Více než polovina klastrů realizuje své výrobky či služby i za hranicemi své země. Třetina klastrů působí převážně na národním trhu a menší podíl klastrů poté působí na trhu regionálním.
4 8. Členové a spolupracující klastru Členy klastru jsou: Spolupracující s klastrem (ne členové): a) Dodavatelé surovin a energie a) Dodavatelé surovin a energie b) Zpracovatelé (výrobci) b) Zpracovatelé (výrobci) c) Výrobci strojů a zařízení c) Výrobci strojů a zařízení d) Obchodní organizace d) Obchodní organizace e) Zpracovatelé odpadů e) Zpracovatelé odpadů f) Instituce poskytující služby f) Instituce poskytující služby g) Výzkumné ústavy g) Výzkumné ústavy h) Univerzita h) Univerzita i) Jiné subjekty: i) Jiné subjekty: Informace o charakteru členů klastru poskytuje následující obrázek: Dodavatelé surovin a energie Zpracovatelé (výrobci) Výrobci strojů a zařízení Obchodní organizace Zpracovatelé odpadů Instituce poskytující služby Výzkumné ústavy Univerzita Jiné subjekty 0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% Spolupráci se vzdělávacími institucemi považuje 75 % manažerů klastru za velmi významnou. Výzkumný ústav je součástí více než poloviny klastrů ve vzorku. U těch klastrů, kde výzkumný ústav členem klastru je, téměř všichni manažeři společný výzkum a spolupráci s výzkumnou institucí označují za kritický faktor úspěšného rozvoje klastru. S klastry dále spolupracují (v případě, že nejsou členem klastru) nejčastěji univerzity, instituce poskytující služby, výzkumné ústavy a obchodní organizace.
5 9. Co bylo primárním impulsem vzniku klastru? Aktivity klastrové iniciativy vznikly jako důsledek: a) Vládní podpory b) Podpory zástupců univerzity c) Podpory regionální agentury d) Vlastní iniciativy a zájmů podniků e) Jiné: Aktivity klastrové iniciativy vznikly nejčastěji jako důsledek vlastní iniciativy a zájmů podniků a vládní podpory. Méně významný podíl klastrů byl iniciován také zástupci regionálních agentur či univerzit. Vládní podpora Podpora zástupců univerzity Podpora regionální agentury Vlastní iniciativa a zájem podniků Jiná možnost 0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 10. Jaký je hlavní cíl (vize) klastru? K cílům klastrů, které byly v odpovědích nejčastěji zmíněny, patří (v tomto pořadí): růst firem a posílení konkurenceschopnosti růst regionu posílení spolupráce podpora inovací rozvoj lidských zdrojů 11. Je naplňování jednotlivých cílů hodnoceno? a) Ano, pravidelně b) Ano, nepravidelně c) Spíše ne d) Ne Více než polovina klastrů hodnotí plnění svých cílů, a to pravidelně. Další třetina je hodnotí nepravidelně a zhruba 10 % klastrů plnění svých cílů nehodnotí.
6 12. Na formulaci cílů a strategií klastru se podílí: a) Management klastru b) Top-management podniků klastru c) Dominantní podniky d) Zástupci univerzity e) Zástupci vládní / regionální instituce f) Jiný subjekt, uveďte jaký: Na formulaci cílů a strategií klastrů se nejčastěji podílí top-management podniků a management samotného klastru. V menší míře se podílí také zástupci vládní či regionální instituce, zástupci univerzit a dominantních podniků. Management klastru Top-management podniků klastru Dominantní podniky Zástupci univerzity Zástupci vládní / regionální instituce Jiný subjekt 0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70%
7 ČÁST II AKTIVITY (SLUŽBY A SPOLEČNÉ AKCE) VAŠEHO KLASTRU Klastr v současnosti nabízí (Odpovědi označte křížkem.) Klastr nenabízí, ale plánuje nabídnout v příštích letech Klastr nenabízí, ale je v případě zájmu schopen nabídnout Klastr nenabízí, ani neplánuje nabídnout 13. V oblasti networkingu: a) Informační podpora (společný www portál, noviny, časopisy, zřízení informačního centra, ) b) Pravidelné workshopy, setkání c) Zprostředkování kontaktů mezi členy klastru d) Zprostředkování kontaktů s dodavateli nebo odběrateli Téměř většina klastrů uvedla, že nabízí informační podporu v podobě společného www portálu, novin, časopisů nebo informačního centra; dále pořádají pravidelné workshopy a setkání a zprostředkovávají kontakty mezi členy klastru. Více než polovina klastrů zprostředkovává také kontakty s dodavateli nebo odběrateli, ostatní tyto aktivity plánují nebo je jsou v případě zájmu schopni nabídnout. 14. V oblasti lidských zdrojů: a) Pořádání společných seminářů a konferencí b) Společná příprava a vzdělávání zaměstnanců c) Spolupráce se vzdělávacími institucemi Většina klastrů ve vzorku organizuje nebo plánuje organizovat společné semináře a konference. Dvě třetiny klastrů nabízí společnou přípravu a vzdělávání zaměstnanců, nebo to alespoň plánuje. Téměř většina klastrů spolupracuje se vzdělávacími institucemi. 15. V oblasti výzkumu a inovací: a) Společný výzkum a vývoj b) Spolupráce s výzkumnými institucemi c) Inovace produktů nebo procesů d) Podpora spin-offs e) Služby inkubátoru Významný podíl klastrů (více než polovina) uvedl, že provádí společný výzkum a vývoj, inovace produktů a procesů a také spolupracuje s výzkumnými institucemi. Třetina klastrů podporuje spin-offs, další třetina tuto aktivitu plánuje do budoucna. Služby inkubátoru jsou nabízeny jen zřídka.
8 16. V oblasti obchodní spolupráce a propagace: a) Společný nákup b) Sdílená produkce c) Logistický management d) Marketingový průzkum trendů a trhů e) Společná účast na veletrzích f) Katalog výrobků a služeb členů klastru g) Společné logo, obchodní značka h) Společná reklama i) Elektronické tržiště Nejčastějšími aktivitami v oblasti obchodní spolupráce a propagace jsou společná účast na veletrzích, příprava společného katalogu výrobků a služeb členů klastru, marketingové průzkumy trendů a trhů, společné logo, značka a reklama. Obchodní spolupráce v podobě logistického managementu, společného nákupu či sdílené produkce je spíše výjimečnou aktivitou, avšak v případě zájmu členů, jsou klastry v některých případech schopny tyto aktivity nabídnout. 17. Podpůrné aktivity: a) Pomoc při přípravě a řízení projektů b) Benchmarking c) Podpůrný servis (bankovní služby, pojištění, legislativní, účetní a daňové poradenství) Nejčastějším příkladem podpůrných aktivit je pomoc při přípravě a řízení projektů. Podpůrné služby v podobě zajištění bankovních služeb, pojištění, legislativního, účetního a daňového poradenství nejsou nabízeny příliš často. Benchmarking je celkem populární, 80 % klastrů jej využívá nebo to v budoucnosti plánuje. 18. V oblasti ovlivňování politik: a) Lobování ve prospěch infrastruktury b) Lobování pro lepší právní předpisy c) Lobování ve prospěch dotací Lobování je běžnou aktivitou v klastrech, více než tři čtvrtiny klastrů lobují nebo alespoň tuto aktivitu plánují. 19. Další aktivity: a) Společné infrastrukturní investice b) Zajišťování finančních zdrojů (banky, venture capital,...) Pouze čtvrtina manažerů uvedla, že se klastr zabývá společnými infrastrukturními investicemi. Téměř 60 % klastrů zajišťuje finanční zdroje (banky, venture capital) nebo tuto aktivitu plánuje.
9 Charakteristika aktivit v závislosti na povaze trhu, na kterém klastr působí: Klastry operující převážně na nadnárodních trzích obvykle nezajišťují ani neplánují aktivity typu podpůrný servis a zajišťování finančních zdrojů, méně se věnují marketingovému průzkumu trendů a trhů, inovacím produktů nebo procesů, podpoře spin-offs a službám inkubátoru. Naproti tomu všechny klastry ve vzorku působící na regionálních trzích velmi často dělají společnou reklamu, mají společný katalog, častěji inovují produkty a procesy a v průměru se méně věnují společné přípravě a vzdělávání zaměstnanců. Charakteristika aktivit v závislosti na oboru, ve kterém klastr působí: Z hlediska rozdělení klastrů podle tradičních a nových oborů je u klastrů s tradičními obory podnikání znatelná preference společné přípravy a vzdělávání zaměstnanců, společného loga či obchodní značky. U nových oborů je vyšší procento klastrů se společnými aktivitami v oblasti výzkumu a vývoje, lobování ve prospěch infrastruktury, společného nákupu a sdílenou produkcí. Významné je pro ně rovněž podpora spin-off firem a zajišťování finančních zdrojů v podobě venture capital, bankovních úvěrů apod. Častěji se také věnují benchmarkingu. Charakteristika aktivit v závislosti na stáří klastru: Aktivity klastrů často souvisí s životním cyklem klastru. Z dotazníkového šetření vyplynulo, že z hlediska stáří klastru je ve vzorku evidentní nízký podíl aktivit v podobě společného výzkumu a vývoje, inovací, podpory spin-off firem, služeb inkubátorů, společného nákupu a produkce u nejmladších klastrů. Starší klastry se více věnují benchmarkingu a reklamě, naopak menší pozornost přikládají společné přípravě katalogu výrobků, společné účasti na veletrzích a podpůrném servisu v podobě bankovních služeb, pojištění, legislativního, účetního a daňového poradenství. Z hlediska lobování je zajímavé, že starší klastry spíše lobují ve prospěch infrastruktury a mladší klastry ve prospěch získání dotací. 20. Vyjmenujte prosím aktivity, o které mají členové klastru největší zájem. Členové klastrů projevují výrazně největší zájem z nabízených aktivit o aktivity vedoucí k rozvoji lidských zdrojů. K oblíbeným aktivitám patří také: marketing a public relations společné akce v oblasti networkingu výzkum, vývoj a další společné projekty pomoc při získávání dotací Členové také projevují zájem o lobování, benchmarking; ceněné je sdílení informací, zkušeností, případně know-how. 21. Prosím odhadněte podíl členů klastru, kteří se na společných aktivitách podílejí: a) Pravidelně % b) Příležitostně % c) Vůbec % V průměru se aktivit klastrů pravidelně účastní přibližně 40 % členů, téměř stejný podíl se účastní příležitostně a asi pětina vůbec. Podíl pravidelně a příležitostně se účastnících členů je nejvyšší u starších klastrů (vznik před rokem 1995). U klastrů s nižším počtem členů je aktivita vyšší.
10 22. Jak významně se následující manažeři podílejí na iniciativách vedoucích ke společným projektům? Ohodnoťte každou možnost škálou 1 3, kde: a) Manažeři klastru Vůbec ne Částečně Významně b) Manažeři dominantních firem c) Manažeři malých a středních firem d) Manažeři regionálních institucí Na iniciativách vedoucích ke společným projektům se nejvíce podílejí manažeři klastrů. Manažeři firem a regionálních institucí se podílejí obvykle pouze částečně. 23. Spolupráce s jinými klastry: ANO NE Pokud ANO, uveďte v jakých oblastech. Téměř všechny klastry ve vzorku deklarují spolupráci s jinými klastry, v pořadí nejčastěji v oblasti: výměny zkušeností, informací, dobrých praktik, benchmarkingu společného výzkumu informačních technologií společného marketingu a propagace společného nákupu 24. Specifikujte prosím formy spolupráce Vašeho klastru s univerzitou/univerzitami: a) Spolupráce se realizuje v oblastech: b) Spolupráce by dále byla možná v oblastech: Mezi oblasti spolupráce klastrů s univerzitami nejčastěji patří: vzdělávání lidských zdrojů výzkum a vývoj, inovace transfer technologií výměna zkušeností příprava společných projektů marketing a průzkum trhu
11 ČÁST III ŘÍZENÍ A FINANCOVÁNÍ KLASTRU 25. Jakým způsobem je klastr řízen? (více odpovědí je možných) a) Klastr má profesionálního manažera(y) b) Klastr je řízen zástupci podniků c) Klastr je řízen zástupci univerzity nebo regionální instituce d) Klastr je řízen jiným způsobem Klastry jsou nejčastěji řízeny profesionálním manažerem, podrobněji viz obrázek: Profesionální manažer Zástupci podniků Zástupci univerzity nebo regionální instituce Jiný způsob 0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 26. Jaké je personální složení managementu klastru? Personální složení klastru může být velmi různorodé a individuální v jednotlivých klastrech. V čele klastru stojí obvykle představenstvo (rada, committee, board), které může zahrnovat tyto pozice: prezident, vice-prezident, členové zástupci univerzity, podniků general manager, managing director Klastry mají často výkonnou skupinu zaměstnanců, která se zabývá každodenním řízením klastru. Její složení je zpravidla následující: manažer, projektoví manažeři, asistentka, účetní. 27. Celková výše rozpočtu managementu klastru v roce 2006: Výše ročního rozpočetu managementu klastru může být velmi odlišná, mezi analyzovanými klastry se pohybuje v řádu několika tisíc až jednoho milionu EUR. 28. Výše ročních členských poplatků (na jednoho člena) v roce 2006: Více než 30% klastrů ze vzorku uvádí, že jejich členové nemusí platit žádné pravidelné členské příspěvky. U ostatních klastrů může být výše členských příspěvků velmi rozmanitá (viz obrázek). Přibližně u jedné čtvrtiny klastrů ve vzorku se členské poplatky liší v závislosti na velikosti členské firmy (na jejím výkonu, obratu).
12 Výši členských poplatků v jednotlivých klastrech ilustruje následující obrázek: 9% 48% 26% 17% Více než EUR EUR EUR Méně než 500 EUR 29. Podíl financování managementu klastru v roce 2006 (v %): a) Příspěvky členů klastru % b) Dotace z EU % c) Příspěvky / dotace vlády % d) Příspěvky / dotace z regionálních a komunálních zdrojů % e) Projekty % f) Vlastní činnost % g) Úvěry % h) Jiné, uveďte jaké: % V průměru je management klastrů financován přibližně z jedné čtvrtiny formou dotací z regionálních a komunálních zdrojů, z jedné čtvrtiny formou příspěvků členů klastru a z 20-ti % pochází finance z dotací vlády. Ostatní zdroje plynou z projektů, vlastní činnosti klastru a dotací EU. Přibližně jedna čtvrtina klastrů financuje celý management pouze formou dotací. 30. Podíl financování společných projektů členů klastru v roce 2006 (v %): a) Příspěvky členů klastru % b) Dotace z EU % c) Příspěvky / dotace vlády % d) Příspěvky / dotace z regionálních a komunálních zdrojů % e) Projekty % f) Vlastní činnost % g) Úvěry % h) Jiné, uveďte jaké: % Společné projekty klastru jsou v průměru financovány přibližně z jedné čtvrtiny formou dotací z regionálních a komunálních zdrojů, z jedné čtvrtiny formou příspěvků členů klastru a 16 % pochází z vlastních projektů. Ostatní zdroje plynou z dotací vlády, dotací EU a vlastní činnosti klastru. Přibližně 10 % klastrů financuje veškeré společné projekty pouze formou dotací.
13 Způsob financování společných projektů ilustruje následující obrázek: Příspěvky členů klastru Dotace z EU Příspěvky / dotace vlády Příspěvky / dotace z regionálních a komunálních zdrojů Projekty Vlastní činnost Úvěry Sponzoring 0% 5% 10% 15% 20% 25% 30% 31. Jakou důležitost podle Vás hraje finanční podpora nově vznikajícím klastrům ze strany státu? a) Bez finanční podpory státu není existence klastru vůbec možná b) Bez finanční podpory státu by existence klastru byla možná, ale v naprosto jiném rozsahu a charakteru činností c) Finanční podpora státu je sice potřebná, zároveň ale přitahuje podniky, které do klastru vstupují pouze s nepřesnou vidinou získání finančních prostředků d) Klastry by měly být dobrovolnou aktivitou, finanční podpora ze strany státu není potřebná, podniky by se sdružovaly v klastrech i bez finanční podpory e) Finanční podpora ze strany státu je deformující prvek v procesu klastrování f) Jiný názor: Více než polovina manažerů si myslí, že bez finanční podpory státu by existence klastru byla možná, ale v naprosto jiném rozsahu a charakteru činností. Téměř třetina manažerů si myslí, že bez finanční podpory státu není existence klastru vůbec možná. Asi 10 % si myslí, že je potřebná, ale přitahuje podniky, které chtějí získat pouze finanční prostředky. 17 % manažerů se domnívá, že by klastry měly být dobrovolnou aktivitou, finanční podpora ze strany státu není potřebná, podniky by se sdružovaly v klastrech i bez finanční podpory. Z dotazníkového šetření určeného agenturám podporujícím klastrové iniciativy vyplynulo, že u jejich zástupců převažuje názor, že bez finanční podpory státu by existence klastru byla možná, ale v naprosto jiném rozsahu a charakteru činností. Žádná z agentur neuvedla, že finanční podpora ze strany veřejných zdrojů je deformující prvek v procesu klastrování. Zajímavou myšlenou bylo, že finanční podpora by měla být pouze dočasná, např. pro rozběhnutí společných projektů, posílení networkingu, pro podporu nových klastrových aktivit.
14 ČÁST IV VÝSLEDKY ČINNOSTI KLASTRU 32. Vyjmenujte nejvýznamnější výsledky (splněné cíle), kterých již klastr dosáhl (v pořadí dle jejich závažnosti). Mezi významné výsledky, které již klastry dosáhly, jmenují manažeři zejména: vybudování komunikační a informační platformy, výměnu zkušeností realizované společné projekty fungující spolupráci mezi partnery, vybudování důvěry sestavení strategického plánu pro rozvoj oboru nebo klastru získání finančních zdrojů na projekty Dále oceňují: posílení konkurenceschopnosti firem v klastru společný marketing pořádání odborných seminářů a konferencí růst inovací, nových technologií nová pracovní místa posílení vztahů mezi průmyslem a univerzitami V menší míře uvádějí také růst image regionu, stabilitu členské základny a získání nových partnerů, dosažení výsledků v lobování, vznik inkubátorů a vědeckotechnologického parku, případně spin-off firem. 33. Vyjmenujte nejvýznamnější aspekty v řízení a rozhodování v klastru, které přispěly k úspěšnému rozvoji klastru (v pořadí dle jejich závažnosti). Jako nejvýznamnější aspekty úspěchu klastru vidí manažeři v: kvalitním managementu aktivních členech klastru jasném stanovení cílů a vize klastru a strategického plánu K důležitým faktorům úspěchu řadí také: chuť spolupracovat vzájemnou důvěru vytvořené vztahy a pravidelnou komunikaci Někteří manažeři podtrhují i důležitost získávání finančních prostředků pro rozvoj klastru a vytvořené vztahy s veřejným sektorem.
15 34. Vyjmenujte nejvýznamnější problémy, na které klastr narazil (v pořadí dle jejich důležitosti). Nejvýznamnějším omezením pro rozvoj klastru je dle většiny zástupců klastrů nedostatek finančních zdrojů. Dále uvádějí: neochotu firem spolupracovat, pasivitu, nedostatek času a nedůvěru nedostatek kvalifikovaných pracovníků Problémem jsou také: nevhodně definované cíle klastru špatná realizace strategie změny podmínek podpor a byrokracie s nimi spojená různorodost firem v klastru získání velké firmy pro spolupráci 35. Jakým způsobem přispívá (přispěje) činnost klastru regionu, ve kterém klastr působí: (Více odpovědí je možných) a) Cílenou podporou růstových firem působících v perspektivních odvětvích b) Efektivním partnerstvím veřejného a soukromého sektoru c) Specializací regionu d) Zatraktivněním regionu pro investory e) Zvýšením konkurenceschopnosti regionu f) Lepší znalostí potřeb podnikatelů g) Jiné přínosy, uveďte jaké: Největší přínosy klastru pro region vidí manažeři v efektivním partnerství veřejného a soukromého sektoru a zvýšení konkurenceschopnosti regionu mimo jiné tím, že dochází k cílené podpoře růstu firem, působících v perspektivních odvětvích. Regiony mají lepší znalosti potřeb podnikatelů, specializují se a zatraktivňují pro investory.
16 36. Jak významné jsou následující kritické faktory pro úspěšný rozvoj klastru? (Zakřížkujte prosím odpovědi, které odpovídají Vašemu názoru a zkušenostem.) Ohodnoťte škálou 1 až 5, kde: 1 není významné a 5 velmi významné a) Profesionalita managementu klastru b) Networking vytváření sítě spolupráce c) Vzájemná komunikace mezi členy klastru d) Využití ICT/virtuálního prostředí pro komunikaci e) Přístup firem k informacím f) Přítomnost velké, dominantní firmy v klastru g) Přítomnost multinacionální firmy v klastru h) Přístup k podpůrným službám i) Konkurence mezi firmami j) Vybudovaná infrastruktura k) Inovativní technologie l) Společný výzkum/spolupráce s výzk. institucemi m) Vzdělávání lidského kapitálu n) Spolupráce se vzdělávacími institucemi o) Silný podnikatelský duch ve firmách p) Klastr pokrývá celý nebo většinu hodnot. řetězce q) Podpora formou dotací v době mapování klastru r) Podpora formou dotací v době rozvoje klastru s) Přístup k finančním zdrojům t) Monitorování výkonnosti firem v klastru u) Benchmarking v) Lobování ve prospěch infrastruktury, legislativy... w) Vzájemná důvěra mezi členy klastru K nejvýznamnějším kritickým faktorům pro úspěšný rozvoj klastrů manažeři řadí: networking vytváření sítě spolupráce profesionalita managementu klastru vzájemná důvěra a komunikace mezi členy klastru silný podnikatelský duch ve firmách vzdělávání lidského kapitálu a spolupráci se vzdělávacími institucemi přístup firem k informacím inovativní technologie přístup k finančním zdrojům a podpora vlády či regionů formou dotací jak v době mapování a vzniku klastru tak v době rozvoje klastru Za nejméně významné faktory považují přítomnost multinacionálních firem či firmy se zahraničním vlastníkem v klastru, přítomnost velké dominantní firmy a konkurenci mezi firmami.
17 Komentář k významnosti faktoru Inovativní technologie : Tři čtvrtiny manažerů klastru, jež provádějí nebo plánují inovace produktů nebo procesů, považuje tuto aktivitu za kritickou pro úspěšnost rozvoje klastru. Manažeři klastrů, které tyto aktivity nemají, uvádějí, že tento faktor pro rozvoj klastru kritický je. Komentář k významnosti faktoru Společný výzkum/spolupráce s výzk. institucemi : Téměř 80 % zástupců klastrů, které provádějí společný výzkum a vývoj a současně spolupracují s výzkumnými institucemi se domnívá, že tyto aktivity jsou významným faktorem pro rozvoj klastru. Komentář k významnosti faktoru Vzdělávání lidského kapitálu : Více než 85 % zástupců klastrů, které pořádají společné semináře a konference a současně společně vzdělávají zaměstnance, se domnívá, že vzdělávání lidského kapitálu je významným faktorem pro rozvoj klastru. Komentář k významnosti faktoru Spolupráce se vzdělávacími institucemi : Všechny klastry uvedly, že spolupracují nebo plánují spolupracovat se vzdělávacími institucemi. Tři čtvrtiny z nich považují tuto aktivitu za kritický faktor úspěšnosti rozvoje klastru. Komentář k významnosti faktoru Podpora vlády/regionu formou dotací v době mapování, vzniku a rozvoje klastru : Klastry, u kterých je podíl dotací na financování managementu většinový, považují v 80-ti % podporu vlády či regionu formou dotací v době mapování, vzniku a rozvoje klastru za významný faktor rozvoje klastru. Naopak, klastry financované převážně z jiných zdrojů, podporu vlády či regionu formou dotací z 60-ti % za významný faktor nepovažují. Komentář k významnosti faktoru Benchmarking a faktoru Lobování ve prospěch infrastruktury, legislativy, dotací, apod. : U klastrů, které provádí nebo plánují benchmarking, dvě třetiny manažerů považují tuto aktivitu za významný faktor rozvoje klastru. Totéž platí i o lobování. Téměř všechny klastry, které benchmarking nedělají, jej rovněž nepovažují za významný faktor. 37. Shromažďuje klastr údaje o výkonnosti svých členů? ANO NE Pokud ANO, uveďte jaké údaje klastr shromažďuje. Více než polovina klastrů ve vzorku shromažďuje údaje o výkonnosti svých členů v podobě např. finančních údajů, údajů o počtech zaměstnanců, výši investic, informací o produktech, službách, technologiích, o pozici na trhu. Slouží k tomu zejména výroční zprávy a zprávy z projektů. 38. Zabývá se klastr analýzou výkonnosti svých členů? a) ANO, s využitím vlastních měřítek výkonnosti b) ANO, podle předepsaných měřítek vládní (regionální) agentury poskytující finanční podporu c) NE Pouze necelá třetina klastrů se zabývá analýzou výkonnosti svých členů. K hodnocení využívají spíše vlastních měřítek výkonnosti nebo také měřítek předepsaných poskytovatelem podpory.
18 39. Zabývá se management klastru analýzou výkonnosti klastru jako celku? a) ANO, s využitím vlastních měřítek výkonnosti b) ANO, podle předepsaných měřítek vládní (regionální) agentury poskytující finanční podporu c) NE Analýzou výkonnosti klastru jako celku se zabývají dvě třetiny klastrů, a to s využitím vlastních měřítek a nebo podle měřítek poskytovatele podpory. DĚKUJEME VÁM! cluster@fame.utb.cz
DOTAZNÍK PRO MANAGEMENT KLASTRŮ V ČR - ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA
. Projekt Měření a řízení výkonnosti klastrů byl podpořen Grantovou agenturou ČR, reg. č. projektu 402/06/1526 DOTAZNÍK PRO MANAGEMENT KLASTRŮ V ČR - ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA ČÁST I ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKY KLASTRU
VíceJak na úřad a partnery města?
PODZIMNÍ ŠKOLA NSZM ČR 5. 7. listopadu 2008, Hodonín ŠKOLA ZDRAVÝCH MĚST INSPIRACE PRO VÁS finance, osvědčená praxe, novinky 5. 11. 2008 diskusní workshop Jak na úřad a partnery města? Podnikatelé ukázky
VíceVýznam inovací pro firmy v současném období
Význam inovací pro firmy v současném období Jan Heřman 25. říjen 2013 Uváděné údaje a informace vychází z výzkumného projektu FPH VŠE "Konkurenceschopnost" (projekt IGA 2, kód projektu VŠE IP300040). 2
VíceSouhrnné údaje o přímých podporách malého a středního podnikání v roce a plán na rok počet mil. Kč počet mil. Kč mil.
Příloha č. 1 Souhrnné údaje o přímých podporách malého a středního podnikání v roce 2004-2005 a plán na rok 2006 Skutečnost 2004 Skutečnost 2005 Plán 2006 počet mil. Kč počet mil. Kč mil. Kč Výše poskytnutých
VíceDOTAZNÍK MĚŘENÍ A ŘÍZENÍ VÝKONNOSTI PODNIKŮ - ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA
Projekt Tvorba modelu pro měření a řízení výkonnosti podniků byl podpořen Grantovou agenturou ČR, reg. č. projektu 402/09/1739 DOTAZNÍK MĚŘENÍ A ŘÍZENÍ VÝKONNOSTI PODNIKŮ - ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKY
VíceMETODY FUNDRAISINGU V ČESKÉ REPUBLICE LÉTO 2008 Deborah Edward, Ph.D., LBJ School of Public Affairs Předběžné výsledky
METODY FUNDRAISINGU V ČESKÉ REPUBLICE LÉTO 2008 Deborah Edward, Ph.D., LBJ School of Public Affairs Předběžné výsledky Pracovní shrnutí Při své návštěvě v červenci 2008 provedla Deborah Edward, která vyučuje
VíceSetkání zpracovatelů projektů do programu Klastry. Praha 25/1/2006
Setkání zpracovatelů projektů do programu Klastry Praha 25/1/2006 1 Jaké to dnes bude? Názorné Poučné Aktivní - nejsme už začátečníci novinky na CzechInvestu současný vývoj v oblasti podpory klastrů budoucí
VíceSoučasný stav a změny implementace vybraných politik a programů Evropské unie
Současný stav a změny implementace vybraných politik a programů Evropské unie Ing. Karel Mráček, CSc. Institut evropské integrace, NEWTON College, a. s. Vědeckopopularizační seminář Evropský institucionální
VíceOČEKÁVÁNÍ FIREM A FAKTORY FIREMN Í ÚSPĚŠNOSTI
OČEKÁVÁNÍ FIREM A FAKTORY FIREMN Í ÚSPĚŠNOSTI VÝZKUM MEZI MAJITELI A MANAŽERY FIREM 2013 Strana 1 z 9 Obsah: 1. Úvod 3 2. Hlavní závěry výzkumu 4 3. Metodika 7 4. Vzorek respondentů 7 5. Organizátoři a
VíceRusko, Ukrajina...Kanada, USA...jiné
Úvodní dotazník Klastru českých nábytkářů Vážená paní, vážený pane, rádi bychom Vás požádali o vyplnění krátkého dotazníku. Tento dotazník nám pomůže určit bližší zaměření klastru podle Vašich preferencí,
VícePříloha 1 Dotazník I. VŠEOBECNÁ CHARAKTERISTIKA FIRMY. (1) Počet zaměstnanců (průměrný stav v roce 2006):... (2) Obrat v mil. Kč (za rok 2006):...
Příloha 1 Dotazník I. VŠEOBECNÁ CHARAKTERISTIKA FIRMY (1) Počet zaměstnanců (průměrný stav v roce 2006):... (2) Obrat v mil. Kč (za rok 2006):... II. KONKURENCESCHOPNOST FIRMY (3) Vyberte (zaškrtněte ),
VíceOpatření A1 - Zvýšení konkurenceschopnosti ekonomiky a podpora podnikatelského prostředí. Vize
Opatření A1 - Zvýšení konkurenceschopnosti ekonomiky a podpora podnikatelského prostředí Vize Liberecký kraj je moderní atraktivní konkurenceschopný region rozvíjející se v souladu s principy udržitelného
VíceExpertní workshop k tématu internacionalizace klastrů
Expertní workshop k tématu internacionalizace klastrů Mgr. Robert Wenzel OPPI 1. výzva Marketing a propagace, účast na výstavách a veletrzích Průzkum trhu, teritoriální studie 2. výzva Cornet iniciativa
VíceNárodní nanotechnologický
Národní nanotechnologický program (NNP) Zdůvodnění potřebnosti a přínosu NNP pro VaV i výrobu v oblasti nanotechnologií v České republice. 30. 3. 2010 Příprava NNP Příprava národního nanotechnologického
VíceCZECHINVEST Agentura pro podporu podnikání a investic
CZECHINVEST Agentura pro podporu podnikání a investic PŘEDSTAVENÍ REGIONÁLNÍ KANCELÁŘE pro ZLÍNSKÝ KRAJ 7. března 2012 Ing. Daniel Hajda Ředitel Regionální kanceláře Zlín CzechInvest Agentura pro podporu
VíceOsnova studie proveditelnosti pro projekt zakládání a rozvoje klastrů
Osnova studie proveditelnosti pro projekt zakládání a rozvoje klastrů V rámci tohoto dokumentu se předpokládá využití informací a dat, zjištěných v rámci projektu Vyhledávání vhodných firem pro klastry
VíceCzechInvest Agentura pro podporu podnikání a investic
CzechInvest Agentura pro podporu podnikání a investic NÁRODNÍ DIALOG KE KLASTROVÝM KONCEPCÍM Martina Froňková Praha, 23. 10. 2012 Oddělení rozvoje spolupráce firem Aktivní spolupráci při zakládání klastrů
VíceSmart akcelerátor Královéhradeckého kraje
Smart akcelerátor Královéhradeckého kraje CZ.02.2.69/0.0/0.0/15_004/0000741 Fórum výzkumu a inovací aneb regionem za výzkumem Hradec Králové 11. 5. 2017 15. května 2017 strana 1 Identifikace projektu o
VíceREGIONÁLNÍ HOSPODÁŘSKÁ KOMORA PLZEŇSKÉHO KRAJE. Regionální hospodářská komora Plzeňského kraje
Regionální hospodářská komora Plzeňského kraje Právní základ: zákon č. 301/1992 Sb., o Hospodářské komoře ČR Územní působnost: Kompetence Členská základna Sídlo a kontakt: Nerudova 25, 301 00 Plzeň tel:
VíceVaše budoucnost začíná zde
Vaše budoucnost začíná zde Proč Mexiko? Mexiko aktuálně spolupracuje s 44 zeměmi (včetně zemí Evropské unie) a disponuje 12. dohodami o volném obchodu. Mexiko je 14. největší ekonomika světa. Ve světě
VíceSoučasná situace. Dlouhodobě nepříznivý vývoj ekonomiky Karlovarského kraje v rámci ČR. Odchod kvalifikovaných pracovníků z kraje
Současná situace Dlouhodobě nepříznivý vývoj ekonomiky Karlovarského kraje v rámci ČR Odchod kvalifikovaných pracovníků z kraje Nízká úroveň vzdělanosti Neexistence veřejné vysoké školy a výzkumných center
VícePriority zaměstnavatelů v Olomouckém a Zlínském kraji: omezení byrokracie a zajištění kvalitní dopravní infrastruktury
VÝSLEDKY DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ - ŘÍJEN 2010 Zveřejněno: 25. 10. 2010 Priority zaměstnavatelů v Olomouckém a Zlínském kraji: omezení byrokracie a zajištění kvalitní dopravní infrastruktury Definovat priority
VíceREGIONÁLNÍ HOSPODÁŘSKÁ KOMORA PLZEŇSKÉHO KRAJE
Právní základ: zákon č. 301/1992 Sb., o Hospodářské komoře ČR Územní působnost Kompetence od r. 2013 Krajská hospodářská komora Členská základna Sídlo Nerudova 25, 301 00 Plzeň www.rhkpk.cz Strana 2 Podpora
VíceAktivity ESA BIC, ESA TT-Broker a spolupráce s ESO. Jiří JANOŠEC Technologické centrum AV ČR
Aktivity ESA BIC, ESA TT-Broker a spolupráce s ESO Jiří JANOŠEC Technologické centrum AV ČR Technologické centrum AV ČR Sdružení právnických osob založeno v roce 1994; www.tc.cz Oddělení TC AV ČR: ORP
VíceIng. Martin Tlapa Náměstek MPO ČR
Financování výzkumu a inovací z fondů EU a ČR v létech 2007-2013 2013 Ing. Martin Tlapa Náměstek MPO ČR Strukturální fondy pro výzkum a inovace OP Podnikání a inovace OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost
VíceOsnova vstupní analýzy pro vyhledávání vhodných firem pro klastry
Osnova vstupní analýzy pro vyhledávání vhodných firem pro klastry Vstupní analýza v následující struktuře by měla být v rozsahu cca 20 25 stran formátu A4 (rozsah bez příloh). 1. ZÁKLADNÍ IDENTIFIKAČNÍ
VíceEnterprise Europe Network
Enterprise Europe Network v České republice Ing. Daniela Váchová Financování pro malé a střední podniky 20.května 2008 Praha Základní informace Výzva EK v Rámcovém programu pro konkurenceschopnost a inovace
VícePŘÍSTUPY VZDĚLÁVACÍCH INSTITUCÍ KE SLEDOVATELNOSTI, DOSTUPNOSTI A SHODĚ S POŽADAVKY V ODBORNÉM VZDĚLÁVÁNÍ
PŘÍSTUPY VZDĚLÁVACÍCH INSTITUCÍ KE SLEDOVATELNOSTI, DOSTUPNOSTI A SHODĚ S POŽADAVKY V ODBORNÉM VZDĚLÁVÁNÍ Plura, J., Nenadál, J. Katedra kontroly a řízení jakosti FMMI VŠB-TU Ostrava ÚVOD V období od srpna
VícePraktické zkušenosti s klastrováním v českém nábytkářství. Ing. Radek Brychta předseda Klastru českých nábytkářů
Praktické zkušenosti s klastrováním v českém nábytkářství Ing. Radek Brychta předseda Klastru českých nábytkářů Potřebujeme hledat nové způsoby podpory českého nábytkářství? Jaká je kondice českého nábytkářského
VíceKLASTRY JAKO NÁSTROJ ZVÝŠENÍ KONKURENCESCHOPNOSTI FIREM
KLASTRY JAKO NÁSTROJ ZVÝŠENÍ KONKURENCESCHOPNOSTI FIREM Drahomíra Pavelková, Eva Jirčíková Úvod Dle M. Portera [5] lze klastr chápat jako geografické soustředění vzájemně provázaných firem, specializovaných
VícePodpora inovační výkonnosti (ano, ale...) Anna Kadeřábková Centrum ekonomických studií VŠEM www.cesvsem.cz
Podpora inovační výkonnosti (ano, ale...) Anna Kadeřábková Centrum ekonomických studií VŠEM www.cesvsem.cz Ročenka konkurenceschopnosti 2006-2007 Růst a stabilita Globalizace Konkurenceschopnost Institucionální
VíceRIS3 strategie Plzeňský kraj. strategické intervence
RIS3 strategie Plzeňský kraj strategické intervence Role KRVVI návrh opatření (strategických projektů/intervencí) pro podporu implementace krajské RIS3 s ohledem na: Prokazatelný přínos k dosažení strategického
VíceVýsledky výzkumného projektu Společenská odpovědnost firem působících v českém prostředí v roce 2012 Základní výstup prvostupňové třídění údajů
Výsledky výzkumného projektu Společenská odpovědnost firem působících v českém prostředí v roce 2012 Základní výstup prvostupňové třídění údajů Organizátor výzkumného projektu: Business Leaders Forum Praha
VícePodpora výzkumu, vývoje a inovací na Ministerstvu průmyslu a obchodu
Podpora výzkumu, vývoje a inovací na Ministerstvu průmyslu a obchodu Národní dialog ke klastrovým koncepcím 22. 23. října 2012 Role MPO: oblast podpory podnikání a inovací Operační program Podnikání a
VícePrůmysl 4.0 z pohledu české praxe. Výsledky průzkumu Srpen 2016
Průmysl 4.0 z pohledu české praxe Výsledky průzkumu Srpen 2016 Představení průzkumu Průmysl 4.0 z pohledu české praxe Průzkum navazuje na řadu aktivit poradenské společnosti EY zaměřených na aktuální téma
VíceKonference Ministerstva průmyslu a obchodu ČR Sekce fondů EU, výzkumu a vývoje Řídicí orgán OPPI
Konference Ministerstva průmyslu a obchodu ČR Sekce fondů EU, výzkumu a vývoje Řídicí orgán OPPI 9. prosince 2010, Praha Clarion Congress Hotel, Praha Operační program Podnikání a inovace 2007-2013 2013
VíceSoučasná situace. Dlouhodobě nepříznivý vývoj ekonomiky Karlovarského kraje v rámci ČR. Odchod kvalifikovaných pracovníků z kraje
Současná situace Dlouhodobě nepříznivý vývoj ekonomiky Karlovarského kraje v rámci ČR Odchod kvalifikovaných pracovníků z kraje Nízká úroveň vzdělanosti Neexistence veřejné vysoké školy a výzkumných center
VíceRole marketingu a vliv na obchodní výsledky
2 Role marketingu a vliv na obchodní výsledky Marketing B2B firem v ČR Jaké slovo má marketing ve firmě a jak ovlivňuje skutečné obchodní výsledky firmy? Šmeralova 12, 170 00 Praha 7 Vavrečkova 5262, 760
VíceSLUŽBY CZECHTRADE PRO EXPORTÉRY Jste připraveni na obchodování s Čínou? Mgr. Zuzana Jesenská Exportní konzultant potravinářství,
SLUŽBY CZECHTRADE PRO EXPORTÉRY Jste připraveni na obchodování s Čínou? 6. 3. 2018 Mgr. Zuzana Jesenská Exportní konzultant potravinářství, zdravotnictví, živé vědy ZAHRANIČNÍ SÍŤ CZECHTRADE ZAHRNUJE 51
VíceProjekt BRIS a jeho přínos Zahajovací konference projektu RIS Zlínského kraje
Projekt BRIS a jeho přínos Zahajovací konference projektu RIS Zlínského kraje Ing. Daniela Váchová Technologické centrum AV ČR, Praha BRIS - info v Bohemian Regional Innovation Strategy v Hlavní cíl -
VíceEnterprise Europe Network
Enterprise Europe Network mezinárodní spolupráce v klastrových iniciativách 6. února 2013 Mezinárodní infrastruktura služeb pro podniky Působení sítě od r. 2008 Enterprise Europe Network Podpora: z Rámcového
VíceZáklad klastru. Jak si klastr představit. Specializované podpůrné firmy. Další členové. Společné prvky výkonného klastru
Nanotechnologický klastr 28.3. 2006 Olomouc Co jsou to klastry Klastry vysvětlení konceptu Založení a financování Jiří Herinek Czechnvest Klastr oborové seskupení Regionální seskupení firem a přidružených
VíceREGIONÁLNÍ INOVAČNÍ STRATEGIE MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE 2010-2020
REGIONÁLNÍ INOVAČNÍ STRATEGIE MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE 2010-2020 OBSAH 1. Proč Moravskoslezský kraj potřebuje svou inovační strategii? 4-5 2. Cíl Regionální inovační strategie 6-7 3. Struktura Regionální
VíceSTRATEGIE INTELIGENTNÍ KRÁLOVÉHRADECKÉM KRAJI. Pavel Šubrt
STRATEGIE INTELIGENTNÍ SPECIALIZACE V KRÁLOVÉHRADECKÉM KRAJI Pavel Šubrt Smart Specialization Strategy S3 Strategický přístup k ekonomickému rozvoji státu/regionu (hospodářská strategie) prostřednictvím
VícePilotní projekt MPO na podporu začínajících firem formou kapitálových vstupů: seed fond
Pilotní projekt MPO na podporu začínajících firem formou kapitálových vstupů: seed fond Ing. Petr Očko, Ph.D. ředitel sekce fondů EU, výzkumu a vývoje Leden 2012, Praha Připravujeme pilotní projekt na
VíceControllingový panel 2013 Plánování
Controllingový panel 2013 Plánování Controller Institut provádí od roku 2007 roční komplexní průzkum controllingových procesů, takzvaný Controlling-Panel. Stejně jako v letech 2011 a 2012 byla také v roce
VíceTechnologický transfer v regenerativní medicíně
Technologický transfer v regenerativní medicíně Ústav experimentální medicíny AV ČR MUDr. Petr Lesný Ústav experimentální medicíny Ředitelka ústavu Prof. MUDr. Eva Syková, DrSc. Cíl projektů Ústavu experimentální
VíceRegionální inovační strategie RIS3
Jihočeský kraj Rozloha: 10 056 m2 (12 % rozlohy ČR) Počet obyvatel: 637 tisíc (nejnižší hustota zasídlení) Důležitá centra: Č. Budějovice, Tábor, Písek, Strakonice, Jindřichův Hradec Výhodná geografická
VíceMožnosti zapojení do Regionální inovační strategie Olomouckého kraje a RIS3 (S3) strategie Kamil Krč, MBA
Možnosti zapojení do Regionální inovační strategie Olomouckého kraje a RIS3 (S3) strategie Kamil Krč, MBA ředitel sdružení Problémy Olomouckého kraje Třetí nejnižší produktivita na obyvatele v ČR Nejnižší
VícePodnikatelské plánování pro inovace
Podnikatelské plánování pro inovace Šablona podnikatelského plánu Název projektu Datum zpracování Verze č. Údaje o autorech Obsah Exekutivní souhrn...3 1. Základní údaje o předkladateli a podniku...4 1.1
VíceEVROPSKÉ TECHNOLOGICKÉ PLATFORMY vize, strategie, budoucnost
EVROPSKÉ TECHNOLOGICKÉ PLATFORMY vize, strategie, budoucnost TECHNOLOGICKÉ PLATFORMY A INICIATIVY V TEMATICKÉ VÝZKUMNÉ OBLASTI NMP Praha, 13. září 2011 Lenka HAVLÍČKOVÁ OBSAH PREZENTACE kontext rámcových
VíceROLE VEŘEJNÉHO SEKTORU V ROZVOJI KLASTRŮ A KLASTROVÝCH INICIATIV
ROLE VEŘEJNÉHO SEKTORU V ROZVOJI KLASTRŮ A KLASTROVÝCH INICIATIV Pavla Břusková Agentura pro regionální rozvoj, a.s., Ostrava Spontánní vs. řízený proces Klastry jako spontánní seskupení a zdola ustavené
VíceZaměření OP PIK 4 Prioritní osy (PO)
Zaměření OP PIK 4 Prioritní osy (PO) PO 1 Rozvoj výzkumu a vývoje pro inovace PO 2 Rozvoj podnikání a konkurenceschopnosti malých a stř. podniků PO 3 Účinné nakládání energií, rozvoj energetické infrastruktury
VícePodnikatelský inkubátor VŠB-TU Ostrava (PI VŠB-TUO)
M. Neulinger, M. Robenková 7. června 2012 Podnikatelský inkubátor VŠB-TU Ostrava (PI VŠB-TUO) Kdo jsme? Podnikatelský inkubátor VŠB-TU Ostrava byl vybudován za přispění strukturálních fondů EU, statutárního
VíceDavid Kaprál 14.8.2014
David Kaprál 14.8.2014 Proč výzkum? Cíle výzkumu: barometr očekávání firem (makro/mikro-prostředí) aktuální nálada vývoj v čase od r. 2011 identifikovat metriku a faktory úspěšnosti firem v čase od r.
VíceTeze k diplomové práci
ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE Provozně ekonomická fakulta Teze k diplomové práci Téma: Regionální rozvoj Vedoucí diplomové práce: Ing. Josef Zilvar CSc. Autor diplomové práce: Bc. Lenka Antošová
VíceOperační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost. Listopad 2013
Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost Listopad 2013 Obsah OP PIK a inovace Prioritní osy OP PIK Obecné principy OP PIK OP Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost Důraz na rozvojové
VíceCZECHINVEST Agentura pro podporu podnikání a investic
CZECHINVEST Agentura pro podporu podnikání a investic AGENTURA CZECHINVEST 4. června 2012 Bc. Veronika Zumrová Regionální projektový manažer pro Královéhradecký kraj Agentura pro podporu podnikání a investic
VíceČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE. FAKULTA PROVOZNĚ EKONOMICKÁ Obor Provoz a ekonomie Katedra ekonomických teorií
ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE FAKULTA PROVOZNĚ EKONOMICKÁ Obor Provoz a ekonomie Katedra ekonomických teorií TEZE K DIPLOMOVÉ PRÁCI Téma: Charakteristika konkurenceschopnosti podniků ČR v souvislosti
Vícestřední podniky - Podpora zakládání a rozvoje sítí Business Angels (Prosperita OPPI) - Finanční fóra pro malé a střední podniky
Program Start Jeremie Progres Popis programu Realizace podnikatelských záměrů osob Podpora rizikového kapitálu, Umožnit realizaci rozvojových vstupujících do podnikání poprvé nebo mikropůjček a záruk pro
VíceInformace o akcích ARR, nabídka spolupráce pro města a obce. Mgr. Jiří Štěpán
Informace o akcích ARR, nabídka spolupráce pro města a obce Mgr. Jiří Štěpán 24. 2. 2015 Co chystáme Informace o akcích, které ARR letos bude pořádat na podporu rozvoje kraje nabídka spolupráce Další aktivity
VíceČesko podnikavé, kreativní a přitažlivé pro talenty a peníze (vize Národní Strategie inteligentní specializace České republiky)
Česko podnikavé, kreativní a přitažlivé pro talenty a peníze (vize Národní Strategie inteligentní specializace České republiky) 30.1.2014 multimediální sál budovy Krajského úřadu Libereckého kraje Struktura
VícePecharova 10, 146 20 PRAHA 4 Tel.: 222 135 544, Fax: 222 135 545 E-Mail: INBOX@MARKENT.CZ
E-BUSINESS V PODNIKOVÉ SFÉŘE PŘEHLED VÝSLEDKŮ VÝZKUMU Pecharova 1, 146 PRAHA 4 Tel.: 135 544, Fax: 135 545 E-Mail: INBOX@MARKENT.CZ Říjen 1 O č i, které vidí víc Markent, s.r.o., je společnost specializovaná
VíceOlga Ondráčková MAS Hlinecko
Olga Ondráčková MAS Hlinecko PO 01 Rozvoj výzkumu a vývoje pro inovace PO 02 Rozvoj podnikání a konkurenceschopnosti malých a středních podniků PO 03 Účinné nakládání energií, rozvoj energetické infrastruktury
VíceVědeckotechnický park Plzeň
Prezentace na 9. setkání k problematice rozvoje lidských zdrojů 4. 11. 2005 RNDr. Emil Chochole,CSc. - VTP Plzeň, a.s. předseda představenstva, výkonný ředitel Cíle projektu Zvýšení potenciálu města i
VíceDotace pro váš rozvoj a záměry
Profesionální zpracování úspěšných žádostí o dotace Dotace pro váš rozvoj a záměry www.dotace-fondy.eu www.asistencnicentrum.cz Vážený kliente, dovolte nám, abychom vám představili společnost Asistenční
VíceTransfer technologií v praxi. Regionální kancelář pro Jihočeský kraj Ing. Iva Smudková, 3.11.2015
Transfer technologií v praxi Regionální kancelář pro Jihočeský kraj Ing. Iva Smudková, 3.11.2015 Agentura pro podporu podnikání a investic CzechInvest je státní příspěvková organizace podřízená Ministerstvu
VíceSLUŽBY CZECHTRADE PRO EXPORTÉRY Ing. Dagmar Matějková, MBA Exportní konzultant
SLUŽBY CZECHTRADE PRO EXPORTÉRY 1. 11. 2018 Ing. Dagmar Matějková, MBA Exportní konzultant ODBORNÉ ZNALOSTI DLOUHOLETÉ ZKUŠENOSTI EXPORTNÍ ÚSPĚCHY KOMPLEXNÍ SLUŽBY VZDĚLÁVÁNÍ PORADENSTVÍ A SLUŽBY ZAHRANIČNÍ
VíceHlavní priority TPEB ČR
Hlavní priority TPEB ČR Stimulovat spolupráci mezi firmami, výzkumnými institucemi a státem v klíčové strategické oblasti zvyšování ochrany a odolnosti kritické infrastruktury. Napomáhat definici zájmů
VíceM Ě S T O Š U M P E R K
M Ě S T O Š U M P E R K STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE MĚSTA ŠUMPERKA DOTAZNÍK EKONOMICKÝM SUBJEKTŮM Vážení podnikatelé města Šumperka, dovolujeme si Vás seznámit se záměrem města Šumperka vypracovat Strategický
VíceČeská zemědělská univerzita v Praze. Marketingová komunikace v odvětví cestovního ruchu
Česká zemědělská univerzita v Praze Podnikání a administrativa Teze Vedoucí DP: Ing.Lucie Vokáčová Autor: Bc. Romana Králová Praha 2003 - teze Tato diplomová práce se zabývá problematikou marketingové
VíceSLUŽBY CZECHTRADE PRO EXPORTÉRY Ing. Kateřina Drvotová exportní konzultant
SLUŽBY CZECHTRADE PRO EXPORTÉRY 26. 9. 2018 Ing. Kateřina Drvotová exportní konzultant ODBORNÉ ZNALOSTI DLOUHOLETÉ ZKUŠENOSTI EXPORTNÍ ÚSPĚCHY KOMPLEXNÍ SLUŽBY VZDĚLÁVÁNÍ PORADENSTVÍ A SLUŽBY ZAHRANIČNÍ
VíceMožnosti financování MSP
Možnosti financování MSP Ing. Marian Piecha, Ph.D., L.LM ředitel sekce strategie mezinárodní konkurenceschopnosti, investic a inovací 4. listopadu 2014 ZPĚT NA VRCHOL INSTITUCE, INOVACE A INFRASTRUKTURA
VíceSLUŽBY CZECHTRADE PRO EXPORTÉRY Mgr. Martin Šmejc Exportní konzultant
SLUŽBY CZECHTRADE PRO EXPORTÉRY 11. 02. 2019 Mgr. Martin Šmejc Exportní konzultant ODBORNÉ ZNALOSTI DLOUHOLETÉ ZKUŠENOSTI EXPORTNÍ ÚSPĚCHY KOMPLEXNÍ SLUŽBY VZDĚLÁVÁNÍ PORADENSTVÍ A SLUŽBY ZAHRANIČNÍ SÍTĚ
VíceŘešení. Východiska řešení. Rizika
Podpora ze strukturálních fondů EU jako významný faktor rozvoje českých podniků Operační program Podnikání a Inovace podpora českým podnikům v průběhu sedmi let nového programovacího období Ing. Pavel
VíceZákladní informace o projektu
Základní informace o projektu Operační program Priorita Název projektu Akronym/zkratka Nadnárodní spolupráce Výměna a přenos zkušeností v oblastech inovací, zvyšování konkurenceschopnosti Podpora inovací
VíceAgentura pro regionální rozvoj, a.s. přehled hlavních aktivit
Poslání ARR: Pomáháme realizovat strategické cíle Moravskoslezského kraje Agentura pro regionální rozvoj, a.s. přehled hlavních aktivit Pavla Břusková generální ředitelka Agentura pro regionální rozvoj,
VíceREGIONÁLNÍ HOSPODÁŘSKÁ KOMORA PLZEŇSKÉHO KRAJE. Exportní fórum Mgr. Marcel Gondorčín
REGIONÁLNÍ HOSPODÁŘSKÁ KOMORA PLZEŇSKÉHO KRAJE Exportní fórum 10. 3. 2016 Mgr. Marcel Gondorčín REGIONÁLNÍ HOSPODÁŘSKÁ KOMORA PLZEŇSKÉHO KRAJE Právní základ: zákon č. 301/1992 Sb., o HK ČR Územní působnost
VíceSTRATEGICKÝ PLÁN UDRŽITELNÉHO ROZVOJE
STRATEGICKÝ PLÁN UDRŽITELNÉHO ROZVOJE MĚSTSKÉ ČÁSTI PRAHA 8 NA OBDOBÍ 2017 2026 VYHODNOCENÍ SOCIOLOGICKÉHO PRŮZKUMU MEZI PODNIKATELI A LÉKAŘI PROCES - Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o. Doc. Ing.
VíceZdroje financování. Podpora podnikání
Zdroje financování Podpora podnikání Obsah přednášky Státní podpora podnikání Podpora z národních zdrojů Podpora z fondů EU Operační program rozvoje Získávání dotačních zdrojů Státní podpora podnikání
VíceAgentura pro podporu podnikání a investic CzechInvest
Programy podpory podnikáníaktuální výzvy OPPI Agentura CzechInvest 1. 11. 2011 Ing. Lenka Menzelová Regionální projektový manažer pro Královéhradecký kraj Agentura pro podporu podnikání a investic CzechInvest
VíceProgram meziregionální spolupráce 2014-2020 INTERREG EUROPE
Program meziregionální spolupráce 2014-2020 INTERREG EUROPE Karel Hošek tajemník Krajského sdružení MAS Olomouckého kraje Rozšíření území programu Rozpočet (ERDF) INTERREG IVC 2007-2013 321 mil. Technická
VíceINVESTICE MALÝCH A STŘEDNÍCH PODNIKŮ DO IT Trendy ve využívání ICT
19. nezávislý průzkum Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR INVESTICE MALÝCH A STŘEDNÍCH PODNIKŮ DO IT Trendy ve využívání ICT N: 500 MSP (více jak 100 mil. Kč tržeb) Praha, 7.3.2013 Výzkum
VíceCzechInvest - Regionální kanceláře - představení produktů a služeb, aktuální dotační příležitosti
CzechInvest - Regionální kanceláře - představení produktů a služeb, aktuální dotační příležitosti Regionální kancelář pro Královéhradecký a Pardubický kraj Ing. Michal Tureček a Ing. Marie Černošová 24.
VíceProgram Erasmus+ 2014-2020
Erasmus+ Program Erasmus+ 2014-2020 program pro vzdělávání, odbornou přípravu, mládež a sport program podporuje mezinárodní mobility a spolupráci, inovační procesy a dobrou praxi, politiku a reformy na
VíceStřední odborná škola Luhačovice
Střední odborná škola Luhačovice Obor: 63-41-M/01 Ekonomika a podnikání, ŠVP Management umění a reklamy Školní rok: 2014/2015 Témata pro ústní maturitní zkoušku z odborných předmětů 1. Základní funkce
VíceProjekt TECH-NET. Nové materiály a technologie - spojení výzkumu, vývoje a technické praxe
Projekt TECH-NET Nové materiály a technologie - spojení výzkumu, vývoje a technické praxe ing. Blanka Tomková Ph.D. Fakulta textilní TUL Hlavní manažer projektu Hlavní cíl projektu: OP VK - oblast podpory
VícePROINCOR Inovační audit
PROINCOR Inovační audit ProIncor Inovační audit ProIncor Inovační audit analyzuje, hodnotí a stimuluje inovační proces a inovační prostředí v malých a středních podnicích ze všech různých odvětví. Otázky
VíceCZECHINVEST Agentura pro podporu podnikání a investic
CZECHINVEST Agentura pro podporu podnikání a investic Podpora inovačního potenciálu MSP na regionální úrovni 19. září 2011 Ing. Miroslav Křížek, Ph.D. Generální ředitel Inovace a CzechInvest CO JSOU INOVACE?
Více...Budiž světlo! Světlo či tma? Budoucnost kulturních a kreativních odvětví v ČR: Strategická podpora
Strategická podpora a potřeby KKP Budoucnost kulturních a kreativních odvětví v ČR: Světlo či tma?...budiž světlo! Praha, 26. 6. 2013 Eva Žáková Institut umění Divadelní ústav Účet kultury Trojsektorová
VícePožadavky zaměstnavatelů v Karlovarském a Ústeckém kraji: omezení byrokracie a korupce, zlepšení dopravní infrastruktury
VÝSLEDKY DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ - ŘÍJEN / LISTOPAD 2010 Zveřejněno: 9. 11. 2010 Požadavky zaměstnavatelů v Karlovarském a Ústeckém kraji: omezení byrokracie a korupce, zlepšení dopravní infrastruktury Definovat
VíceFondy a programy EU - výsledky průzkumu -
Fondy a programy EU - výsledky průzkumu - prosinec 2005 Informace o průzkumu CEBRE ve spolupráci s portálem BusinessInfo.cz provedlo v průběhu září a října 2005 průzkum mezi českými firmami na téma Fondy
VíceObsah: 1. Úvod Executive summary Hlavní závěry výzkumu Metodika Vzorek respondentů 9
Strana 0 z 10 Obsah: 1. Úvod 2 2. Executive summary 3 3. Hlavní závěry výzkumu 4 4. Metodika 9 5. Vzorek respondentů 9 6. Organizátoři a partneři, realizační tým 10 Strana 1 z 10 1. Úvod Před čtyřmi lety
VíceEnterprise Europe Network
Enterprise Europe Network mezinárodní spolupráce pro klastrové iniciativy 31. leden 2013 Proč podporovat mezinárodní spolupráci? Do roku 2030 budou rozvíjející se země tvořit 60% světového HDP Do roku
VíceMORAVSKÁ VYSOKÁ ŠKOLA OLOMOUC
MORAVSKÁ VYSOKÁ ŠKOLA OLOMOUC partner pro byznys inovace MORAVSKÁ VYSOKÁ ŠKOLA OLOMOUC Hlavní zaměření: Odborná specializace: EKONOMIKA a MANAGEMENT Inovační management Informační a komunikační technologie
VíceSLUŽBY CZECHTRADE PRO EXPORTÉRY Ing. Kateřina Drvotová Exportní konzultant
SLUŽBY CZECHTRADE PRO EXPORTÉRY 23. 05. 2019 Ing. Kateřina Drvotová Exportní konzultant ODBORNÉ ZNALOSTI DLOUHOLETÉ ZKUŠENOSTI EXPORTNÍ ÚSPĚCHY KOMPLEXNÍ SLUŽBY VZDĚLÁVÁNÍ PORADENSTVÍ A SLUŽBY ZAHRANIČNÍ
VíceRozvoj klastrů v ČR. Nastavení systému a podpůrných nástrojů s výhledem pro budoucí spolupráci
Rozvoj klastrů v ČR. Nastavení systému a podpůrných nástrojů s výhledem pro budoucí spolupráci Závěrečná mezinárodní konference projektu Clusters CORD; Praha 6.2.2013 Ing. Hana Zvariková, CzechInvest Rozvoj
VícePodnik prochází během doby své existence různými vývojovými fázemi, ve kterých se potýká s různými problémy, které mohou ohrozit jeho existenci.
Život podniku Podnik prochází během doby své existence různými vývojovými fázemi, ve kterých se potýká s různými problémy, které mohou ohrozit jeho existenci. Nové podmínky 20. a 21. století nutí podniky
VíceOperační program Podnikání a inovace - nástroj podpory podnikatelů z prostředků evropských fondů
Operační program Podnikání a inovace - nástroj podpory podnikatelů z prostředků evropských fondů Ing. Petr Očko, Ph.D. ředitel sekce fondů EU, MPO 3. prosince 2013, Praha Strategická orientace OPPI Klíčový
VíceKlastry - platforma pro spolupráci v oblasti IT?! Ivo Vondrák VŠB Technická univerzita Ostrava ivo.vondrak@vsb.cz www.itcluster.cz
Klastry - platforma pro spolupráci v oblasti IT?! Ivo Vondrák VŠB Technická univerzita Ostrava ivo.vondrak@vsb.cz www.itcluster.cz Několik slov úvodem... Definice Klastru Klastry jsou regionálně umístěná
Více