2. Makroekonomický vývoj

Transkript

1 . Makroekonomický vývoj.. Výkonnost ekonomiky V roce 7 rostl HDP rekordním tempem V roce 7 vzrostl HDP reálně o, a dosáhl tak rekordního tempa růstu v novodobé historii českého státu. Již třetí rok je míra ekonomického růstu stabilizována na průměrné roční výši,, čímž se zařadila ke skupině rychle rostoucích zemí. Vzhledem k tomu, že tempo růstu HDP bylo v o, p. b. vyšší než v EU 7, snížil se i odstup od průměrné ekonomické úrovně v zemích EU 7. Na základě extrapolace ČSÚ odhadl, že Česká republika dosáhla v roce 7 v objemu HDP na jednoho obyvatele v paritě kupní síly 8 úrovně EU 7. Přitom podmínky pro ekonomický růst nebyly v roce 7 tolik příznivé oproti předchozímu roku. Úrokové sazby úvěrů se zvyšovaly, nákladová konkurenceschopnost se vlivem posilování koruny snižovala a ceny energetických zdrojů se zvyšovaly. Na druhé straně k příznivým podmínkám ekonomického růstu patřil především návrat směnných relací do pozitivních hodnot a realizace příznivých efektů z přílivu zahraničního kapitálu. V roce 7 došlo k pozitivní změně mezi růstem HDP a hrubým domácím důchodem (HDD). Příznivý vývoj směnných relací vedl k růstu HDD reálně o 7,, což bylo o p. b. více než činil růst HDP. Hrubý národní disponibilní důchod se v roce 7 zvýšil o,. Jeho růst byl nižší v porovnání s ekonomickými ukazateli HDP a HDD především díky většímu odlivu čistých prvotních důchodů z České republiky do zahraničí. Graf č... 8 Hrubý domácí produkt, hrubý domácí důchod (s. c. roku ) a směnné relace (meziroční změna v ) hrubý domácí produkt hrubý domácí důchod směnné relace Graf č... Hrubý domácí produkt (meziroční změna v,s. c. ) 7 EU 7 EU Graf č... 8 Hrubý domácí produkt v PPS na obyvatele (EU 7=) EU Polsko Slovensko Maďarsko Údaje za za rok 7 byly evidovány jako předběžný odhad. Údaje za rok 7 byly předběžným odhadem. 9

2 Zadlužení domácností i státu rostlo Kladná produkční mezera se zvětšila Skutečností bylo, že vysoký ekonomický růst přinesl kromě pozitivních efektů na růst životní úrovně i negativní vlivy v podobě růstu zahraničního a vládního dluhu, ale i vyšší zadluženosti obyvatelstva. V roce 7, zejména ve. čtvrtletí, a dále v prvních měsících roku 8 začaly být v ekonomickém vývoji evidovány jevy, které zpravidla s předstihem signalizují budoucí změny v pohybu růstu HDP. Využití výrobních kapacit v průmyslu vzrostlo až k úrovni 88, zatímco dlouhodobý průměr se pohyboval kolem 8. Postupně se zvětšující pozitivní produkční mezera mezi reálným HDP a potenciálním produktem, odhadnutá OECD pro rok 7 ve výši, p. b., signalizovala rovněž nadměrné využití produkčních kapacit a existenci rizika vzestupu inflačních tlaků. Zrychlení růstu peněžní zásoby do dvojciferných čísel svědčilo o nadměrné úvěrové emisi, která také vytvářela prostor pro růst míry inflace. Významnou změnu trendu vykázaly všechny cenové okruhy, týkající se cen na světových trzích, cen výrobců i cen spotřebitelských. Růst cen ve. čtvrtletí 7 a v prvních měsících roku 8 byly nejvyšší od roku 998. Pokles indexu akciového trhu převýšil v období říjen 7 až březen 8 a signalizoval tak očekávané zhoršení ekonomické situace v budoucím období. Poptávka a její komponenty Spotřeba domácností zrychlila Komponenty domácí poptávky měly v roce 7 diferencovaná tempa růstu a odlišným způsobem přispěly k růstu HDP. Spotřeba domácností nejenže zrychlila z, v roce na,7 v roce 7, ale rovněž významně překonala průměr let až o, p. b. Dominantně se též podílela na příspěvku k růstu HDP (,7 p. b.). Růst spotřeby domácností byl podpořen růstem reálných mezd o,, intenzivnějším využitím úspor obyvatelstva a zvýšenou emisí spotřebitelských úvěrů. Obyvatelstvo tak zřejmě neočekávalo zhoršení ekonomické situace v příštích letech. Dluhy domácností meziročně vzrostly o více než třetinu, přičemž hypoteční úvěry na bydlení rostly rychleji než spotřebitelské úvěry. Vysvětlení těchto procesů lze hledat nejen v zájmu obyvatelstva mít vlastní byt, ale i z důvodu existence záporných úrokových sazeb u vkladů obyvatelstva, které tak znehodnocují úspory. Mezinárodní srovnání ukázalo, že podíl spotřeby domácností na HDP se již řadu let pohybuje kolem a zaostává tak za průměrem zemí EU, který činí cca HDP. Graf č... Celková domácí poptávka (meziroční změna v, s. c. ) Graf č... Spotřeba domácností (meziroční změna v, s. c. ) 7 EU 7 EU 7 EU OECD Pramen: OECD Převažovaly příznivé investiční podmínky Investiční aktivita v posledních třech letech sílila. V roce 7 tvorba hrubého fixního kapitálu vzrostla o, a převýšila o, p. b. průměr let až. Důvodů bylo více. Jedním z nich bylo příznivé investiční klima v Evropě, zvláště pak v Německu, kde investice v roce 7 vzrostly o,9 a vývoz o 8, a mohla těžit z této investiční a vývozní vlny. K dalším příčinám zrychlení investičního procesu patřilo výrazné zvýšení růstu zisku, který vřadě odvětví převýšil o / Údaje za rok 7 byly evidovány jako předběžný odhad. Nekonzistence dat v roce 7 je dána rozdílnými zdroji.

3 předchozí rok. Důležitou determinantou byl příliv přímých zahraničních investic. V roce 7 příliv FDI činil 8 mld. Kč, což byla třetí nejvyšší hodnota dosažená v letech až 7. Rozsah přílivu přímých zahraničních investic vytvářel zázemí pro růst budoucího potenciálního produktu. Úrokové sazby i přes určité zvýšení nebyly tak vysoké, aby na ně firmy nedosáhly, a to i malé a střední české podniky. Přispěla k tomu i skutečnost, že úrokové sazby z úvěrů byly nižší než v zemích eurozóny. Věcná struktura fixního kapitálu zůstala v letech až 7 stabilní. Podíl strojů na úhrnu investic ve výši, byl jen mírně vyšší než podíl staveb. Neměnil se příliš ani vnitřní poměr strojních investic mezi stroji a dopravními prostředky, ani poměr investic do bydlení a ostatních budov a staveb. Graf č... Tvorba hrubého fixního kapitálu (meziroční změna v, s. c. ) 8 Graf č...7 Míra úspor a míra investic (v, b. c.) 8 míra hrubých národních úspor míra investic EU 7 EU Investiční výdaje byly v roce 7 efektivnější Rekordní rok zahraničního obchodu Příspěvek tvorby hrubého fixního kapitálu k růstu HDP se v letech až 7 zvyšoval a v roce 7 dosáhl, p. b. Zvyšovala se i efektivnost investic (při snížení počtu jednotek v přepočtu na zvýšení HDP o jednotku) a to ze, v roce na, v roce 7. Převis míry investic nad mírou hrubých národních úspor poklesl, což bylo i základem pro zlepšení vnější ekonomické nerovnováhy. Z mezinárodního srovnání vyplývá, že míra investic je téměř o / vyšší než průměrná míra investic v eurozóně, jež je do značné míry stabilizovaná a pohybuje se kolem hranice HDP. Odstup od investiční míry vyspělých zemí lze do značné míry vysvětlit konvergenčními procesy, kdy ekonomiky středně vyspělé snižují svůj odstup od ekonomické úrovně zemí vyspělých. Zahraniční obchod dosáhl v roce 7 nejlepšího výsledku za dobu existence samostatné. V běžných cenách šlo o rekordní převis hodnoty vývozu nad dovozem. Výsledky byly ovlivněny především pokračováním vysoké dynamiky růstu průmyslu, příznivějším vývojem směnných relací, přílivem přímých zahraničních investic a poklesem dovozu minerálních paliv. Příspěvek čistého vývozu k HDP docílil rekordní úrovně,8 p. b. v roce. V roce 7 to bylo, p. b., což ale převýšilo dlouhodobý průměr let až, který činil, p. b. O tento solidní výsledek se přičinilo již tříleté stupňování výkonu vývozu zboží a služeb. V roce 7 vzrostl vývoz zboží a služeb o,. Údaje za za rok 7 byly evidovány jako předběžný odhad.

4 Graf č...8 Příspěvky komponent poptávky k růstu HDP (procentní body, s. c. ) p. b výdaje na konečnou spotřebu tvorba hrubého kapitálu čistý vývoz Pramen ČSÚ Komponenty nabídky Sekundární sektor posílil svoji pozici Mezi lety až 7 se sektorová struktura ekonomiky (ve formě podílu na celkové hrubé přidané hodnotě v běžných cenách) ukázala jako volatilní. Pozice primárního sektoru (zemědělství a rybolov) se v roce 7 zlepšila ve srovnání s rokem o, p. b. Ve srovnání s průměrem z let - ve výši,, ale došlo již od roku ke snižování jeho významu. Podíl sekundárního sektoru (průmysl a stavebnictví) se v roce 7 po dvouletém oslabování navýšil na 8, a upevnil tak svoji pozici a to i ve srovnání se střednědobým průměrem (7, ). Terciární sektor služeb poklesl oproti roku o, p. b., jeho průměr z let - činil 9,. Ve střednědobém vývoji docházelo k posilování sekundárního sektoru na úkor primárního a terciárního. Tab. č... Podíl odvětví na hrubé přidané hodnotě (b. c.) v Sektor 7 Zemědělství, rybolov,9,9,,,,9,,8 Průmysl, stavebnictví 8, 7,7,7,9 8, 8, 8, 8, Služby 8, 8,,, 8, 8,9 9, 8,8 Zpracovatelský průmysl si udržel vysoký výkon a výrazněji se specializoval Zpracovatelský průmysl se meziročně v průměru zvýšil o 7,9 v období -. V roce 7 to bylo o nadprůměrných. Trend vysokých růstů byl nastartován již v roce, nejvyššího růstu bylo dosaženo v roce přes 8 meziročně. Vysoké tempo růstu výkonu (hrubé přidané hodnoty) zpracovatelského průmyslu bylo ovlivněno růstem kapacit, produktivity práce i kapitálu a v letech až 7 i přírůstkem pracovních sil. I nadále pokračovalo prohlubování specializačního profilu průmyslu. Předmětnou skladbu specializace zpracovatelského průmyslu tvoří především výroba dopravních prostředků a zařízení, jejíž podíl na celkové hrubé přidané hodnotě v běžných cenách se zvýšil z 8, v roce na, v roce. Rychle rostoucí podíly v průmyslové struktuře zaznamenala dále odvětví výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků (z 9, na,8 ), výroba strojů a zařízení (z 9, na,8 ), výroba elektrických a výroba pryžových a plastových výrobků (ze,8 na 7 ).

5 Graf č...9 Vývoj podílu na hrubé přidané hodnotě ve zpracovatelském průmyslu vybraná odvětví (b. c.) Výroba dvoustopých mot.voz. Výroba el.strojů a přístrojů Výroba strojů a zařízení Výroba kov.konst.,kovoděl.výr. Výroba ost.minerál.výrobků Výroba pryž. a plast.výrobků Výroba chemických výrobků Výroba potravin a nápojů 8 v Peněžnictví a obchod dominovaly službám Podíl služeb je podle mezinárodního srovnání nízký Služby výrazně přispěly k růstu HPH v reálném vyjádření Rostoucí produktivita práce v průmyslu V sektoru služeb patřila mezi odvětví s nejvyšší průměrnou dynamikou růstu odvětví obchod a opravy vozidel a peněžnictví a pojišťovnictví, jež obě rostla mezi lety - meziročně o, dále pak odvětví doprava skladování, pošty a telekomunikace s průměrným ročním růstem,. Tato odvětví se navázala na tento vývoj i v roce 7, kdy odvětví obchod a opravy vozidel a peněžnictví a pojišťovnictví zrychlila na dvojciferné meziroční růsty,, resp.,7. Odvětví doprava, skladování, pošty a telekomunikace zvýšilo výkon o 8,. Mezinárodní srovnání skladby přidané hodnoty ukázalo na diference v zastoupení hlavních sektorů mezi a vyspělými zeměmi. Jde zejména o odlišnosti mezi podíly průmyslu včetně stavebnictví a sektorem služeb. Zatímco ve vyspělých zemích činí podíl služeb cca 7 a neustále vzrůstá, tak v nejvyšší podíl služeb byl evidován v roce ( ) a od té doby klesá až na 8,8 v roce 7. Porušilo se tak napodobení tendence vyspělých zemí z posledních dvou dekád, kdy s růstem ekonomické úrovně se měnila struktura nabídky ve prospěch služeb. Tento směr vývoje je důležitý z několika hledisek. Odpovídá nejen změnám ve spotřebě obyvatelstva směrem k odvětvím služeb s vysokou poptávkou jako je školství, zdravotnictví a věda a výzkum. Navíc je sektor služeb méně energeticky a materiálově náročný a je méně citlivý na sestupnou fázi vývoje hospodářského cyklu. O růst hrubé přidané hodnoty v reálném vyjádření o, se v ekonomice nejvíce přičinil sektor služeb. Tvorba hrubé přidané hodnoty ve službách významně dopomohla k růstu celkové hrubé přidané hodnoty v roce 7 ve výši, p. b., což bylo o, p. b. více, než byl jeho průměr z let -. Na více než polovině příspěvku participovalo odvětví obchodu, pohostinství a dopravy (, p. b.). Sektor průmyslu a stavebnictví přispěl, p. b. v roce 7, což téměř odpovídalo střednědobému průměru, p. b., přičemž zpracovatelský průmysl přispěl v minulém roce p. b. a stavebnictví, p. b. Příspěvek zemědělství k růstu hrubé přidané hodnoty se v roce propadl do záporných čísel. V průměru za roky - činil, p. b., v roce 7, p. b. Ve sledovaném období lze v produktivitě práce v zemědělství vysledovat dvě etapy vývoje. Mezi lety až produktivita práce v zemědělské výrobě stoupala, ale od roku lze zaznamenat její propad. Nejvýraznější pokles produktivity práce v tomto sektoru nastal v roce 7, a to o více jak meziročně. Důvodem tohoto nepříznivého vývoje mohl být pokles HPH. Stále akcelerující tempa růstu produktivity práce vykazoval průmysl (včetně stavebnictví), v roce 7 se produktivita práce v tomto odvětví meziročně zvýšila o,. O téměř identickou hodnotu (, ) vzrostla meziročně i produktivita práce ve službách, která ačkoli nerostla tak rychle jako v průmyslu, pokračovala v mírně rostoucí trajektorii.

6 Graf č... Příspěvky sektorů k růstu HPH (procentní body, s. c. ) Graf č... Produktivita práce v sektorech (k HPH, index =) zemědělství, rybolov průmysl, stavebnictví služby zemědělství průmysl služby p. b Zdroje ekonomického růstu Nadprůměrné příspěvky zdrojů ze střednědobého pohledu K primárním zdrojům hospodářského růstu patří zaměstnanost, zásoba čistého fixního kapitálu, produktivita práce a produktivita kapitálu. Vývoj příspěvků těchto zdrojů byl mezi lety -7 do značné míry ovlivněn cyklickým vývojem ekonomiky. V roce se příspěvky intenzivních zdrojů velmi mírně redukovaly, naproti tomu extenzivní se nepatrně zvýšily. Naopak v roce 7 intenzivní zdroje přispěly více, extenzivní stagnovaly. Ve střednědobém srovnání se hodnoty většiny příspěvků minulého roku jevily jako nadprůměrné. Příspěvek zaměstnanosti stále na vysoké úrovni Zaměstnanost se v roce 7 meziročně zvýšila o,8, což bylo ve srovnání s průměrem z let - o, p. b. více. Na trhu práce se dařilo vytvářet nová pracovní místa vlivem vysoké nabídky práce, zároveň ale proti tomuto trendu působil rychlý růst produktivity práce. K poměrně nízkému průměrnému růstu zaměstnanosti přispěl meziroční úbytek zaměstnanosti v roce. Příspěvek zaměstnanosti k růstu HDP činil v průměru mezi lety -, p. b. a z tohoto střednědobého pohledu lze příspěvek zaměstnanosti za rok 7 ve výši, p. b. považovat za velmi nadprůměrný. Nejvíce ovlivňovala růst ekonomiky produktivita práce Produktivita práce mezi lety - rostla průměrným meziročním tempem ve výši,8, nicméně její růst byl rozkolísaný. V roce 7 pokračovala vysoká dynamika růstu ve výši, meziročně, ačkoli to znamenalo mírný pokles ve srovnání s předchozím rokem. Příspěvek produktivity práce k růstu HDP se od roku zvyšoval až na,9 p. b. v roce 7, což je hodnota, jež významně překonala průměr ve sledovaném období ( p. b.). Jedním z významných faktorů tohoto růstu byl masivní růst investic, který zvyšoval vybavenost práce kapitálem. Z mezinárodního srovnání produktivity práce na zaměstnance vyplývá, že se Česká republika v roce 7 pohybovala na 7 průměru EU 7. Mezi lety - produktivita práce na zaměstnance umazávala rozdíl k EU 7 v průměru o, p. b., v minulém roce byla tato hodnota převýšena o,7 p. b. V horším mezinárodním postavení byla v produktivitě práce na odpracovanou hodinu. Je třeba ale upozornit na vyšší srovnávací úroveň, neboť bází byla EU. V tomto ukazateli dosahovala v minulém roce jen úrovně EU. I v tomto ukazateli se ale zlepšovala, každoročně se rozdíl vzhledem EU snížil o, p. b. Data o zaměstnanosti byla použita z údajů ročních národních účtů z důvodu jejich srovnatelnosti s daty o hrubém domácím produktu a zásobě čistého fixního kapitálu.

7 Graf č... Produktivita práce HDP v PPS na zaměstnanou osobu (EU 7=) Graf č... Produktivita práce HDP v PPS na odprac. hodinu (EU =) EU Slovensko Polsko EU Slovensko Polsko Příspěvek zásoby fixního kapitálu se střednědobě nezměnil Produktivita kapitálu také výrazně přispěla k růstu HDP Růst zásoby čistého fixního kapitálu mezi lety - dosahoval, v průměru ročně, přičemž v roce 7 vzrostl o stejnou hodnotu. Díky tomuto vesměs stabilnímu vývoji a ve srovnání s ostatními zdroji se hodnota příspěvku hmotného fixního kapitálu příliš neměnila. V minulém roce podpořil růst HDP, p. b., což odpovídá průměrné hodnotě sledovaného období. V produktivitě kapitálu (zásoby čistého fixního kapitálu) se mezi lety - prosadil růst o, průměrně ročně. V roce 7 byl meziroční růst produktivity kapitálu téměř dvojnásobný (,8 ). Průměrný příspěvek produktivity kapitálu k růstu HDP činil ve sledovaném období, p. b. Tato nízká hodnota byla především ovlivněna výrazně malými příspěvky v letech a. Rok 7 byl ze střednědobého pohledu nadprůměrný, jelikož příspěvek kapitálu k růstu HDP činil,9 p. b. Graf č... Příspěvky výrobních faktorů k růstu HDP (procentní body, s. c. ) p. b. - produktivita práce zaměstnanost produktivita kapitálu čistá fixní aktiva - 7 Časová řada zásoby čistého fixního kapitálu byla k dispozici do roku, proto byla její hodnota pro další roky extrapolována.