ČASOPIS PRO EKOGRAMOTNOST

Transkript

1 ČASOPIS PRO EKOGRAMOTNOST ČÍSLO 2 ROČNÍK 9 DUBEN 2011 HLAVNÍ TÉMA: DOBROVOLNICTVÍ PRÁCE PLACENÁ ZÁŽITKY A PŘÁTELSTVÍM ŽIVOTABĚH NA MODRÉM DOMĚ ORIGAMI V TVAROŽCE STRÁŽCI PŘÍRODY JAK SE DĚLÁ OBČANSKÁ SPOLEČNOST EVROPSKÝ ROK DOBROVOLNICTVÍ 2011 PŘÍBĚHY DOBROVOLNÍKŮ UKLIĎME SVĚT ŠKOLY MOHOU UČIT O PŘÍRODĚ V PŘÍRODĚ PRESTIŽNÍ CENA JOSEFA VAVROUŠKA SBÍREJTE ZELENÉ KILOMETRY HODINA ZEMĚ PŘÍLOHA: JAK ŽÍT DOBŘE, ZDRAVĚ A EKOLOGICKY ŠETRNĚ

2 VÍTÁNÍ PTAČÍHO ZPĚVU Jaro je tady, tažní ptáci přilétají ze svých zimovišť a s nimi další ročník Vítání ptačího zpěvu, bezesporu největší koordinované akce svého druhu u nás. Česká společnost ornitologická zve všechny milovníky ptactva a přírody, aby pod vedením zkušených ornitologů uvítali a oslavili první ptačí písničky a krásu jarní přírody. Vítání ptačího zpěvu se bezpochyby nabízí i jako nevšední a působivý doplněk ekologické výchovy. V roce 2011 se akce konají od 16. dubna do 14. května, nejvíce jich proběhne o víkendu 30. dubna až 1. května, po celé České republice, a tak si každý může najít akci, kterou bude chtít navštívit. Česká společnost ornitologická je dobrovolné zájmové sdružení profesionálů i amatérů zabývajících se výzkumem a ochranou ptáků, zájemců o pozorování ptáků a milovníků přírody. Působí na území České republiky, kterou zastupuje v mezinárodní organizaci BirdLife International. Přehled jednotlivých termínů a míst Vítání ptačího zpěvu najdete na internetových stránkách Se zajímavou historií novodobého svátku jara se můžete seznámit v tomto Bedrníku v rubrice Inspirace. Ze zdroje (red)

3 EDITORIAL Vážené čtenářky, vážení čtenáři, SE SLOVEM DOBROVOLNICTVÍ SE MI VÁŽE SLOVO BOHATSTVÍ. Proč? Ještě za totality jsme v rámci Hnutí Brontosaurus pomáhali mapovat stromy v Boubínském pralese. Byla to mravenčí práce pro lesnicko-ekologický výzkum a zároveň práce vznešená, vzhledem k možnosti vlastníma očima a nohama osahávat vnitřek proslulého pralesa. Nezapomenutelné až iniciační zážitky: propojení užitečné činnosti s intenzívně prožívanými vztahy ve skupině vrstevníků. Učili jsme se rozumět přírodě i mezilidským vztahů a právě to mi tehdy naplnilo obsahem pojem bohatství. Brontosaurus přežil rok 2000, daří se mu velmi dobře, také letos nabízí desítky termínů Prázdnin s Brontosaurem. Je to jedna z bezpočtu nevládních neziskových organizací, jimž je věnován letošní Evropský rok dobrovolnictví. Další pojem, který se ve spojitosti s dobrovolnictvím nabízí, je občanská společnost. Když ho pohledáte, česká Wikipedie tentokrát docela zklame. Dospělejší anglická verze této úžasné občanské instituce je už daleko lepší. Hned v úvodní větě se o občanské společnosti hovoří jako o základech fungování společnosti v kontrapunktu a zároveň partnerství se státními a tržními institucemi; stav všech tří složek dohromady pak určuje charakter celé společnosti. Chcete-li kvalitnější český zdroj informací o občanské společnosti, vyhledejte stránky Nabídnou dokonce i něco metodické pomoci pro výchovu vašich svěřenců. Občanskou společnost lze považovat za určitý ideál, souhrn hodnot, kterým věříme a k nimž chceme děti a mladé lidi vést:...společnost aktivních občanů, kteří umí nejenom vzít svůj život do vlastních rukou, ale jsou ochotni najít si trochu času k péči o věci obecné, snaze o nápravu poměrů, které nevyhovují, či ke zlepšení toho, co zlepšení vyžaduje. K tomu je často zapotřebí i jistá občanská odvaha; aktivita a přesvědčení, že jsme to my, kdo spoluurčujeme běh věcí a nejsme jimi jen pasivně smýkáni; také určitá schopnost empatie nazření problému z více stran; otevřenost vůči jiným názorům; umění diskuse. Zemitějším pojetím občanské společnosti je hustá síť nejrůznějších občanských sdružení a spolků, fungujících všude tam, kam nedosáhne stát, tedy také dobrovolnictví. Bedrník vám přináší konkrétní příklady, které vás mohou inspirovat. Ať už jsou to s pomocí dobrovolníků organizované zajímavé akce využitelné pro zpestření vzdělávání, jako je Vítání ptačího zpěvu, Ekologické dny Olomouc, programy ve středisku Sluňákov, Toulcův dvůr nebo Modrý dům, nebo praktická pomoc přírodě, kterou nabízí i pro učitele a studenty Český svaz ochránců přírody, nebo jak škola může pomoci firmě k ekologicky šetrnějšímu chodu či naopak, že lze úspěšně organizovat i firemní dobrovolnictví. A pokud chcete učit iniciativnosti v každodenním životě, dozvíte se, jak a proč ekologicky i společensky ohleduplně vybírat to, co potřebujeme každý den, totiž oblečení. I tentokrát nám zbyl příspěvek příběh učitelů a dětí, kteří udržují jednu z drobných sakrální památek, jež činí z naší krajiny krajinu domova přečtete si v příštím Bedrníku s tématem: PAMÁTKY. Bohatství dobrých skutků a zážitků přeje Hana Kolářová Kresba Dušana Grombiříka získala druhé místo od odborné poroty soutěže kresleného humoru Ekofór Soutěž pořádá Hnutí Brontosaurus, letos na téma: Voda. Podrobnosti na OBSAH VÍTÁNÍ PTAČÍHO ZPĚVU...2 DIDAKTIKA INSPIRACE DOBROVOLNICTVÍ PRÁCE PLACENÁ ZÁŽITKY A PŘÁTELSTVÍM ŽIVOTABĚH NA MODRÉM DOMĚ...5 ORIGAMI V TVAROŽCE...7 STRÁŽCI PŘÍRODY...8 JARO OŽÍVÁ BĚHEM VÍTÁNÍ PTAČÍHO ZPĚVU...10 JAK SE DĚLÁ OBČANSKÁ SPOLEČNOST...11 VZDĚLÁVÁNÍ PRO UDRŽITELNÝ ROZVOJ...17 ŠKOLY PRO INTELIGENTNÍ VYUŽÍVÁNÍ ENERGIE V PRAXI...19 EVROPSKÁ DOBROVOLNÁ SLUŽBA...22 FIREMNÍ DOBROVOLNICTVÍ...23 UKLIĎME SVĚT...24 DOMÁCÍ MAZLÍČCI...25 DOBROVOLNĚ PRO PŘÍRODU KDE A JAK?...25 PROMĚNY NABÍDKA CO JE A KDE SE VZAL EVROPSKÝ ROK DOBROVOLNICTVÍ DOBROVOLNÍCI MĚNÍ SVĚT...13 DOBROVOLNICTVÍ PRO ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ...14 HODINA ZEMĚ

4 INSPIRACE DOBROVOLNICTVÍ PRÁCE PLACENÁ ZÁŽITKY A PŘÁTELSTVÍM... Když někomu řeknete, že děláte dobrovolníka v oblasti ekologie nebo ochrany přírody, rovnou si vás představí s kosou a hráběmi někde na louce nebo s rýčem a motykou při sázení stromů. Když někomu řeknete, že děláte dobrovolníka na centru ekologických aktivit, většinou si nepředstaví vůbec nic. Pojďme tedy nakouknout pod pokličku dobrovolnictví v Centru ekologických aktivit Sluňákov. Sluňákov a jeho EDO Dobrovolníci se u nás, na Sluňákově, uplatňují ve dvou rozdílných oblastech. První je ekologická výchova a osvěta, konkrétně plánování, příprava a realizace akcí pro veřejnost, a druhou oblastí je péče o sluňákovské biocentrum, hlavně bylinkovou zahrádku. Takže nakonec i na ty hrábě dojde Proč Sluňákov dobrovolníky potřebuje? Jak spolupráce s nimi probíhá? A proč to vlastně dobrovolníci dělají? Sluňákov během roku pořádá tři velké akce pro veřejnost. Nejdelší historii má festival Ekologické dny Olomouc (EDO). Jeho první ročník proběhl v roce 1990 a ani tehdy se neobešel bez dobrovolníků. EDO jsou cyklus přednášek, besed a debat o člověku, přírodě a jejich vzájemném vztahu. V rámci EDO probíhají i vycházky do okolí Olomouce a prvního května také Ekojarmark na Horním náměstí. Jsou-li přednášky spíše pro starší a pokročilé, na Ekojarmarku si přijdou na své i děti. Dobrovolníci pro ně připravují několik hravých stanovišť. V loňském roce se mohli návštěvníci vydat na stezku Za zelím s kozlíkem Lojzíkem. Zimní a letní dny pro veřejnost Další dvě akce pro veřejnost jsou skoro o dvacet let mladší, ale mají se čile k světu. Jedná se o hravé tematické dny určené především pro rodiny s dětmi. První zimní den proběhl v roce 2009 a nesl jméno Ladovská zima, o rok poz- ději jsme se vydali na Expudici na severní tyčnu s medvídkem Pú a letošní zimu jsme věnovali bobru evropskému. Letní akce pro veřejnost odstartoval Jablečný den v roce 2009, následující rok chutnal po medu a letošní září bude na Sluňákově vonět po švestkách. Žádný z těchto dnů by nebyl tak úspěšný, příjemný a nápaditý, kdyby s ním nepomáhali dobrovolníci. A jak konkrétně probíhá spolupráce na těchto akcích? Před každým dnem pro veřejnost se s dobrovolníky dvakrát sejdeme na Sluňákově. Na první schůzce vymýšlíme, co by si děti měly od nás odnést, a to jak v rukách, tak v hlavě. Plánujeme, jaká stanoviště budeme dělat a co k tomu budeme potřebovat. Na druhé schůzce se všichni výtvarně vyřádíme tvoříme nápisy, pomůcky a kostýmy. Jablečný den ve Sluňákově Posádka po sjezdu Mlýnského náhonu Expudice na severní tyčnu Bobří den bobří jídelna aneb proč má bobr tak velké zuby V den samotný mají dva až tři dobrovolníci na starost jedno stanoviště. Zadávají dětem úkoly a v případě potřeby jim pomáhají s jejich splněním. Na bobří den nachystali dobrovolníci osm stanovišť, na kterých se děti, ale i dospělí hravou formou dozvídali informace o životě bobra evropského. Na stanovištích zaměřených na stavbu těla bobra děti zjišťovaly, proč má placatý ocas, jak vypadají jeho stopy, a přesvědčily se i o tom, jak silné zuby bobr má. Návštěvníci byli spokojení s prací dobrovolníků, oceňovali jejich ochotu, otevřený a milý přístup k dětem

5 INSPIRACE i úsměvy na jejich tvářích. I když se to možná nezdá, práce dobrovolníka na stanovišti je náročná například na Medový den přišlo přes patnáct set návštěvníků. Jak se cítí dobrovolníci Jak se po akci pro veřejnost dobrovolníci cítí? Po skončení dne pro veřejnost jsem dost unavená, ale hlavně velice šťastná. Únava odejde, ale pocit naplnění z toho, že jsem udělala něco, co má smysl zůstane, popsala dobrovolnice studentka Verča. Na dobrovolníky však nečeká na Sluňákově jen práce. Společně se pravidelně scházíme, každoročně pořádáme na Sluňákově maškarní ples, sjíždíme jedno z ramen řeky Moravy na raftech nebo si zahrajeme nějakou zajímavou simulační hru. Co pro mě dobrovolnictví znamená? Možnost najít přátele, žít naplno, také se mnohému naučit a mnohé dát jiným. Ale hlavně dnes už je to i součást mě. Nedokážu si svůj život bez dobrovolnictví představit a jsem ráda, že mi Sluňákov a všichni tam dali příležitost být dobrovolníkem, svěřila se studentka Bára. Dělat dobrovolníka pro mě znamená poznat nové lidi a získat tak nové přátele, což je vždycky fajn. Navíc se můžu podílet na zajímavých projektech, to je super, jak kvůli následné práci s lidmi, tak pro to samotné tvoření. Dobrovolnictví to je práce placená zážitky a přátelstvím..., vystihla další studentka, Martina. Všem sluňákovským dobrovolníkům děkuji za jejich nadšení, energii a nápaditost, s jakou dobrovolnickou činnost na Sluňákově vykonávají. Kateřina Jenešová, koordinátora dobrovolníků, Centrum ekologických aktivit Sluňákov Foto Z. Bača a archív CEA Sluňákov ŽIVOTABĚH NA MODRÉM DOMĚ V malé obci Kostelecké Horky na rozhraní Královéhradeckého a Pardubického kraje můžete na samém kraji vsi narazit na šipku: Modrý dům. Směřuje ke staré venkovské usedlosti s bílou omítkou a dřevěnými vraty do dvora. Odvážíte-li se vstoupit dovnitř, otevře se před vámi výhled na poloroubené a zpola kamenné obytné stavení, budovu chlévů, stodolu a roubenou sýpku s dřevěnou pavláčkou a novou šindelovou střechou. Životaběh Může se zdát, že jste se dostali o sto let zpět. V budově bývalé sýpky najdete předměty, které při svém životaběhu používaly bezmála naše prababičky máselnici, kolovrátek, ruční ždímačku, valchu, motovidlo, dřevěnou lopatu na sázení chleba do pece apod. Ale pohled na střešní solární panely či ledničku a mikrovlnku uvnitř obytné místnosti vás vrátí do současnosti. Ještě před patnácti lety byste toto místo nepoznali místnosti byly zavaleny opadávajícím stropem a vrstvou dvacetiletého prachu, objekt měl oprýskané omítky, zahrada byla zarostlá, rámy malých oken se rozpadaly. Dnes zde najdete středisko environmentální výchovy, kde probíhají programy pro školy, část objektů je využívána jako muzeum a pro výstavní účely, v průběhu roku se zde konají akce pro veřejnost, přednášky a besedy. Téma programů a akcí je nasnadě udržitelný život na venkově, oživení venkovských tradic a řemesel a v neposlední řadě též ochrana místní přírodní rozmanitosti. Dobrovolnictví a vzdělávání Cesta k tomuto posunu byla klikatá a významný podíl na ní měla dobrovolná činnost. Dobrovolnictví patří ostatně k tradici občanského sdružení INEX SDA Kostelecké Horky, které Středisko environmentální výchovy Modrý dům provozuje(původně organizace INEX Sdružení dobrovolných aktivit, dnes její ekonomicky nezávislá pobočka, podobně jako další pobočky v Brně či v Bílých Karpatech). Mateřská organizace INEX SDA je od dob svého vzniku na projekty dobrovolnictví přímo zaměřena: mezi její hlavní oblasti působnosti patří např. mezinárodní projekty rozvojového vzdělávání (GLEN, Fotbal pro rozvoj) a také pořádání workcampů krátkodobých projektů, v rámci kterých pomáhá mezinárodní skupina pěti až dvaceti převážně mladých lidí po dobu dvou až tří týdnů českým či zahraničním organizacím, které o pomoc požádají. Jedná se např. o opravu kulturních a historických památek, výpomoc v údržbě vzácné přírodní lokality či občanské iniciativy. Špetka exotiky Pobočky samotné tyto projekty nepořádají, avšak jsou jejich hostiteli, stejně jako jimi může být kterékoliv jiné občanské sdružení. Na Modrém domě tak proběhla řada workcampů, které pomohly zvelebit prostředí střediska, učinit opravy a mnohé údržbové práce, pro něž je zapotřebí větší skupiny lidí (stěhování kamenů, předmětů a zajímavých zařízení), a vnést do poklidného místa 5

6 INSPIRACE špetku exotiky. Po skončení workcampu se hostitelská organizace obvykle netěší jen z dobře vykonané práce, ale také z historek, které kolují po společenských zařízeních místních obyvatel. Součástí workcampu totiž není jen práce, ale také zábava. Vedoucí mají pro tým, tvořený Korejci, Ukrajinci, Španěly, Němci, Mexičany a dalšími národnostmi, připraveny hry, které vytvoří přátelskou a zábavnou atmosféru a uvolní případnou komunikační propast. Workcampy mají tedy významné socializační výstupy, které mohou v některých případech převážit nad efektivitou práce, zvláště v letních měsících. Na Modrém domě bývají workcampy spojené s akcemi a aktivitami pro veřejnost. Místní lidé proto rádi vzpomínají na Korejce v českém lidovém kroji, tvorbu japonských origami u příležitosti zpracování jablek či Francouze, kteří si oblíbili českou slivovici a naučili se vyrábět kozí sýr. Kyberpřítelkyně koza Podobně je tomu s projektem Evropské dobrovolné služby (EDS). Tohoto projektu se sice účastní jen evropští dobrovolníci, ale o to je jejich socializace s místními obyvateli snazší. Na rozdíl od krátkodobých workcampů, které jsou určeny pro větší skupinu lidí, se tyto pro- jekty zaměřují na malé skupinky dobrovolníků či dokonce jednotlivce. Ti na daném místě stráví minimálně dva měsíce až jeden rok, během kterého si zdokonalí své životní kompetence, naučí se novým dovednostem a mají pravidelné kurzy jazyka hostitelské země. Někteří návštěvníci Horecké vánoční hry byli překvapeni, když právě probuzený pastýř Kuba spustil na druhého se silným francouzským přízvukem: Co se děje? Který čert tě bere? Stejně tak se mnozí dodnes podivují nad tím, jak mohl někdo pojmenovat kozu Počítač. Inu, slovo počítač zní cizincům oproti světovým označením tohoto ďábelského přístroje poněkud vtipně. Díky svému jménu je však koza oblíbená zejména u technicky zaměřených chlapců, které matka naláká pryč od počítačových her na to, že jdou navštívit svou kyberpřítelkyni. Postmoderní krajánci Zatímco sociální výstupy u tohoto typu projektů jsou nesporné, původní význam dobrovolnictví ve smyslu praktické a ekonomické výpomoci je narušen řadou faktorů, které vyplývají z institucionalizovaného procesu přijetí dobrovolníků. Zdá se, že zejména unijní pojetí dobrovolnictví mládeže, které je např. u zmiňované EDS prezentováno jako proces vzdělávání a zvyšování kompetencí, může rozmělnit jeho význam ve smyslu nezištné pomoci v postmoderní sběračství zážitků a zvyšování sociálního kapitálu. Na místa, jako je Modrý dům, přicházejí však i dobrovolníci mimo instituce. Patří mezi ně např. místní lidé, přátelé a lidé s podobnými cíli a hodnotami, kteří vypomáhají např. s akcemi pro veřejnost či s kosením ekologicky významných luk v obci. Někteří pomáhají dlouhodobě, jiní se objevují zcela nečekaně takoví jsou např. krajánci, jak se jeden z nich sám nazval. Dříve byli krajánci vyučení mlynáři, kteří neměli stálou práci a chodili vandrem od mlýna ke mlýnu. Krajánci měli své oblíbené trasy a mlýny, kde pravidelně potěšili báchorkami ze svých cest a vypomáhali za nocleh, stravu a nějaký ten peníz na cestu. A věřte, že stále ještě putují nechte se překvapit. Všem krajánkům a dalším dobrovolníkům patří náš dík! Alžběta Trojanová Foto archív SEV Modrý dům Účastníci workcampu na Horeckém jarmarku, Kosení luk s dobrovolníky EVS, květen 2009 Dobrovolníci na workcampu podzimního zpracování ovoce, říjen

7 INSPIRACE ORIGAMI V TVAROŽCE Co všechno mohou dobrovolníci zažít v rámci workcampů, popisuje ve svém vyprávění Hana Pechová, studentka Vysoké školy ekonomické v Praze, která absolvovala již několik workcampů s neziskovou organizací INEX-SDA. Během posledních letních prázdnin se rozhodla vydat jako vedoucí do Tvarožné Lhoty v Bílých Karpatech. Je pátek večer, 16. července Sedím v autobuse směr Hodonín, kochám se rychle ubíhající krajinou a v hlavě již sestavuji plán na následující dva týdny. Letos opět povedu WC v České republice. Nenechte se zmýlit, nestane se ze mě uklízečka záchodů. WC je zkratka ze slova workcamp neboli krátkodobý dobrovolnický projekt. Nezisková organizace INEX-SDA jich v Česku pořádá několik desítek a na každý připadají 1 2 vedoucí (leadeři), kteří jsou vyškoleni na to, aby zajistili hladký průběh projektu. Ráda bych povyprávěla o tom, co mě a mé zahraniční dobrovolníky potkalo na workcampu v Tvarožné Lhotě. Fakt, že budu jako vedoucí jediná, tj. na všechno sama, byl pro mě výzvou a zároveň zdrojem obav. Proto jsem nenechala nic náhodě a přijela do Tvarožné Lhoty v Bílých Karpatech o dva dny dříve, abych uklidila IN-Klub, jenž se měl stát na dva týdny naším domovem, a navázala kontakt s místními. To se dařilo spíše pozvolna v průběhu kempu například tím, že jsme dorazili na hodovou zábavu mnohem méně slavnostně oblečeni než místní, na hudbu polky jsme rozverně tancovali v kroužku, pili kofolu s rumem a u stolu hráli pantomimu. Jak jsme také mohli nevyčnívat, když jsme byli až na jednoho Japonce mezinárodní babinec? Španělka Lola trvající na tom, že neumí flamenco; Polka Ola zbožňující všechna zvířata na salaši, kde jsme pracovali, od koně po fenku Benji; druhá Polka Magda za všech okolností okouzlující a poutající pozornost chlapců a chlapů; nejmladší Ana toužící dělat jen věci which are exciting ; tichá Ko- rejka So Young nikdy se nezapojující do diskusí; smíšek Korejka Minsun s obdivuhodnou houževnatostí a temperamentní Italka Valentine se zájmem o udržitelný rozvoj. To byly naše holky, které vytvořily neopakovatelnou atmosféru a stmelily se v jeden kolektiv jednu rodinu, jak s oblibou říkaly. Japonec Taka si užíval své výsadní postavení a v upovídanosti si s holkami nezadal. Klíčovou postavou salaše byl salašník Pavel. Tak čiperného čtyřicátníka jsem snad ještě neviděla. Zkoušel na dobrovolníky pár anglických slovíček, a dokonce s námi jeden večer zapařil na koncertě country kapely. Hlavně měl zlaté srdce a k dobrovolníkům si vytvořil bezvadný vztah. Na rozlučkovém táboráku zněla slova jako thank you a good group. Na salaši jsme dělali, co bylo zrovna potřeba, od oplocování stromků, sbírání bylinek a kopřiv až po kosení trávy a pletení plotů. Na starost nás měl Pavel, který věděl, co se má udělat. Stejně jsem si ale připadala jako pingpongový míček, který skáče od jednoho dobrovolníka ke druhému a koriguje jeho pracovní činnost. Na workcampech mě baví, že si osvojím nějakou novou manuální dovednost. V Tvarožce to bylo sečení trávy kosou a práskání bičem. Dost často bylo potřeba převést něco z bodu A do bodu B. Používali jsme skřípající kolečko, což bylo jedno z prvních českých slov, které se dobrovolníci naučili. Ve chvílích volna jsme se starali o zvířátka. Nejmilejší nám byl kozel Křivák, jehož jméno bylo pro Španělku tak nevyslovitelné, že jej přejmenovala na Chamagito, což jí přišlo asi zvukově JAK SE MEZINÁRODNÍ DOBROVOLNICTVÍ SNOUBÍ S EKOLOGIÍ Přes tisíc českých dobrovolníků ročně vyjíždí ze svých domovů, aby svůj volný čas strávili prací na smysluplném projektu v zahraničí. Nestačí jim běžná turistika a pasivní trávení volného času, jsou proto ochotni pomoci na nejrůznějších projektech jak kulturního, sociálního, tak i ekologického zaměření. Pracovité ruce však nejsou potřeba jen v zahraničí, ale i u nás. Stovky zahraničních dobrovolníků přijíždí ročně také do České republiky, aby zde přiložili ruce k dílu v rámci tzv. workcampů. Jde o dvou až třítýdenní pobyty, kdy mohou dobrovolníci přispět k zajímavému projektu, ale zároveň také poznat řadu nových lidí z různých koutů světa. Díky tomu se workcampy těší velké oblibě. Navíc většina z nich probíhá v letních měsících, kdy mají studenti prázdniny. Jsou tak pro ně zajímavou alternativou oproti běžnému cestování. Mezi největší organizace, které se v České republice věnují vysílání dobrovolníků, jistě patří INEX Sdružení dobrovolných aktivit (SDA). Organizace, která v letošním roce slaví dvacáté výročí, během své historie stihla na nejrůznější projekty vyslat více než dobrovolníků a podle hrubého přepočtu zprostředkovala za uplynulé roky více než hodin dobrovolnické práce. INEX-SDA tak nemalým dílem skrze práci dobrovolníků přispěl i k ochraně životního prostředí a zlepšení podmínek pro život v České republice. Do České republiky každoročně přijíždí desítky dobrovolníků, kteří se chtějí podílet na projektech zaměřených na péči o přírodu, chráněná území či veřejná prostranství. Cílem našeho programu Mosty k přírodě je proto kromě přímé pomoci také vést mladé lidi k poznání odpovědnosti za životní prostředí a seznámit je s myšlenkami a principy trvale udržitelného rozvoje, uvedl k programu, který je v České republice primárně určen zahraničním dobrovolníkům, ředitel INEX-SDA Robin Ujfaluši. Mladí lidé z České republiky, kteří mají blízko k ekologii a ochraně životního prostředí, se mohou na workcampy hlásit coby vedoucí. V rámci dvou až třítýdenního pobytu pak mají na starosti volnočasové aktivity a celkovou koordinaci workcampu. Případně si mohou vybrat projekt v zahraničí, kam mohou odjet jako dobrovolníci. O pracovité ruce je zájem všude na světě. Kompletní přehled projektů naleznete na webových stránkách www. inexsda.cz. 7

8 INSPIRACE STRÁŽCI PŘÍRODY Mirku Kováčovou potkáte nejčastěji ve východních Krkonoších, kam chodí pracovat jako dobrovolná strážkyně přírody. K této zajímavé náplni volného času ji přivedl její syn! nejpodobnější. Vždycky nás vítal již od příjezdové cesty a Polky mu trhávaly ty nejchutnější akátové větve. Musím přiznat, že ukočírování osmi lidí mi dalo zabrat. To proto, že jsem jim chtěla ukázat co nejvíce z naší kultury a na každý večer připravit rozmanitý program. Tak jsme naučili v autokempu Korejku plavat, opili se ve vinném sklípku, zablátili si tenisky při túře k nejvyššímu vrcholu Bílých Karpat, prodírali se davy na Letní filmové škole v Uherském Hradišti, zatancovali si na strážnické diskotéce a v osmi lidech dostopovali zpět domů, naučili se mazurku při české prezentaci, zabíjeli se navzájem při hře na mafiány, ochutnali saké při japonské prezentaci a zahráli jsme si spoustu poznávacích i deskových her. Po návratu do Prahy jsem prospala celý den a noc, jak jsem byla utahaná, ale úspěch akce se měří spokojeností všech zúčastněných a toho se mi myslím díky pozitivním zpětným vazbám podařilo docílit. Poslední den workcampu byl ve velkém stylu. Konal se festival Etnosalaš, kde jsme pomáhali. Každý z dobrovolníků si připravil tvůrčí stanoviště, například malování na obličej, střílení z luku či skládání origami, které pak obcházely děti. To byla pro dobrovolníky nejtěžší zkouška ověřující, jak moc se během dvou týdnů naučili česky. Nakonec z toho byl styl ruce, nohy. Náramně jsme si však celý den užili. K večeru jsme zformovali hudební těleso The Colechcos band, kdy každý hrál na barely, láhve, valchu, bubny, pusu cokoliv, co bylo po ruce. Při táboráku jsme koštovali oskerušovici, bilancovali uplynulé dva týdny a plánovali, kdy a kde se zase uvidíme. To víte, že nějaká ta slzička ukápla, ale to k tomu patří. Každý z nás si v sobě ponese vzpomínky na společné zážitky, diskuse a jeden na druhého. Vzděláním a zkušenostmi je Mirka docela šikovná švadlena, což není právě obor, který by mohla v národním parku dobře využít. Aby mohla pomáhat horám i lidem, musela se naučit a pochopit spoustu informací o přírodě, historii i souvislostech mezi nimi. Protože je Mirka povahou vskutku buldočí, často mi volala v hluboce nočních hodinách s dotěrnými otázkami typu jaký je rozdíl mezi ortorulou a pararulou a jaký má význam ona pararula pro Černou horu, jak se jmenuje ta jedovatá látka, co vylučuje brouk majka fialová, nebo proč se jeřáb sudetský objevil právě v Krkonoších. Jistě to Mirku bolelo, než získala přehled o tom, co chtěla vědět. Nyní ale povídá o Krkonoších dětem na základních školách nebo návštěvníkům Krkonošského národního parku přímo na horách jako dobrovolný strážce přírody. Mirko, co tě přivedlo na myšlenku chodit po horách a pracovat zadarmo pro Krkonošský národní park? Jednou se můj syn Milan přihlásil do programu Junior Ranger Project, tedy do Projektu Mladých strážců. Jedna z akcí tohoto projektu byla určena i rodičům Mladých strážců tenkrát děti samy vedly celou skupinu rodičů a dalších dětí z Černého Dolu na Tetřeví boudy. Měly připravené povídání o Krkonoších, o kytkách, které jsme cestou viděli, a o spoustě dalších věcí. I když jsem celý den trpěla, protože jsem si nevzala pořádné boty, akce mě vzala u srdce. Děcka se hodně snažila, někdy jim to šlo, někdy bylo vidět, že mají před skupinou třiceti rodičů trému. Moc se mi líbilo, že ostatní rodiče udělali jednu velkou skupinu a povídali si mezi sebou a program si užívali. Později jsem mezi nimi poznala několik výborných kamarádek. I když za celý den jsem byla fyzicky utahaná, byla jsem nadšená atmosférou, kterou setkání mělo. Těšila jsem se na další akci. Ta přišla asi o měsíc později. Mladí strážci zase měli svůj program, tenkrát ve Vrchlabí, a pro rodiče byla připravena zvláštní soutěž dostali jsme několik na první pohled jednoduchých otázek a měli jsme na ně najít odpověď. No, ale řeknete sami, vy víte, jaká je nejoblíbenější značka míčků na squash? Nebo kde je ve Vrchlabí Romulus a Remus? Celé dopoledne jsme běhali po městě a náramně se bavili. Tenkrát mě napadlo, že by bylo škoda jenom čekat, až pro nás někdo něco zase vymyslí, ale že by nebylo špatné se do práce Správy KRNAP zapojit taky. Jako švadlena ses s přírodou příliš nesetkávala. Nechyběly ti znalosti o přírodě? Chyběly, a moc! Na druhou stranu jsem ale objevila úplně jiný svět, než který jsem znala před tím. Nikdy jsem do hor nechodila a najednou jsem si uvědomila, že to je hrozná škoda. Zároveň jsem ale chtěla o horách vědět spoustu věcí. Koupila jsem si proto takovou tlustou knihu o Krkonoších a od kamarádů ze Správy KRNAP dostala hromadu všelijakých letáků a brožurek o Krkonoších. Pak jsem v ní ležela hodiny a hodiny. Doma se můj manžel se mnou ani nebavil, protože si myslel, že jsem se zbláznila. Tady jsem Připravila Adéla Jansová, INEX-SDA 8 Foto archív INEX-SDA

9 INSPIRACE ale měla velké štěstí na lidi. Kamarádi ze Správy KRNAP mi hodně pomohli a nikdy mi neodmítli cokoli vysvětlit. Nebyl problém jim volat kdykoli večer. Napadlo mě, že bych se mohla stát dobrovolným strážcem, ale taky, že o těch Krkonoších skoro nic nevím. Brala jsem to jako velkou výzvu všechno se naučit a složit zkoušky. Teď už víme, že se ti to povedlo a svůj cíl sis splnila. Přesto jsi na hory nepřestala chodit. Co tě na ně tak táhne? Těší mě, když na horách potkávám lidi a můžu s nimi mluvit. Někdy si povídáme o přírodě, jindy o tom, jak by se v ní lidi měli chovat. Hodně návštěvníků nedodržuje pravidla chování v národním parku jen proto, že je neznají. Těch slušných je hodně, určitě víc než těch druhých. Mám radost, když se s těmi slušnými můžu bavit. Oni si uvědomí, že něco dělali špatně, a svoje chování změní. To je pro mě největší odměna. Hory jsou takové ode zdi ke zdi. Zážitky jsou na nich hodně dobré nebo hodně špatné. Jednou jsem šla Obřím dolem na Úpské rašeliniště a sbírala jsem odpadky. Byla jich plná velká igelitka a já jsem měla vztek, že někdo může být takové čuně a odhodit na cestu třeba plechovku od koly. Když jsem vylezla na hřeben, sedla jsem si na chvíli na kámen u cesty. Byla jsem utahaná a fakt naštvaná. A najednou přiletěl modráček (pozn. redaktora slavík modráček tundrový je nápadný, ale vzácný pěvec) a posadil se na kleč kousek ode mě. Modráček je moc hezký ptáček s modrorezavou náprsenkou. Hned se mi zlepšila nálada. Už jen pro tu chvíli stálo za to se vláčet na horu a uklízet nepořádek po někom jiném. Ten zážitek byl lepší než cokoli jiného. Jak se, Mirko, na tvoji práci na horách dívali lidé z tvého okolí? Neměli tě za blázna? Tvoje placené zaměstnání s přírodou a horami nemá mnoho společného a není právě výnosné. Můj syn Milan byl aktivním Mladým strážcem v projektu, o kterém jsem už mluvila. Jestli jsem pro něj byla bláznivá máma, tak to bylo pro něco jiného. Můj manžel si nejprve klepal na čelo a kroutil nevěřícně hlavou. Pak trochu i nadával, protože jsem byla na horách hodně často. Pak ale sám od sebe šel se mnou na Rýchory! Tak snad mě už nemá za tak velkého blázna. Na té první exkurzi jsem se potkala s mamkou jiného Mladého strážce, s Lenou Drápalovou. Lenka pak přijela na tábor Mladých strážců do Špindlu. Spala tam ve stanu, chodila na brigády, na hory, pracovala v lese, a dokonce přinesla děckám krabici koblih. Já jsem tenkrát kvůli práci nemohla, a tak mě to mrzelo. Nevím, co si kdo myslel, ale mně přišlo, že Lenka je úplně normální. Ruku na srdce, není ale tvoje dobrovolničení jenom únik do přírody od všední práce? Jasně, hory a příroda mě nadchly, ale jen pro to tam nechodím. To bych se asi dobrovolníkem nestala a netrápila se s nějakými zkouškami. Spousta lidí si myslí, že když je někdo dobrovolný nebo profesionální strážce, tak smí chodit všude. Ale tak to není. Ani strážce si nemůže courat, kde chce. I pro strážce platí zákony. Cítím ke Správě Krkonošského národního parku velkou odpovědnost. Hodně lidí ze správy ať JUNIOR RANGER to byl třeba Petr Skalský, nebo Tomáš Valer, nebo další strážci z terénní služby mi pomohlo hory poznat a já je teď nechci zklamat. Cítím k nim a k přírodě velkou odpovědnost. Proto jim i přírodě chci pomoct. Nechci nechat přírodu ničit. Díky, Mirko, ať se ti to daří a ať neztratíš svůj elán. Připravil Michal Skalka, Správa Krkonošského národního parku Foto archív Správy KRNAP Správa Krkonošského národního parku realizuje již řadu let v rámci práce s mládeží projekt Junior Ranger. Úspěchem je, že se letos první absolvent tohoto projektu stal profesionálním strážcem Správy KRNAP. Je jím Jan Hanuš a jeho strážním úsekem je Jizera. Projekt Junior Ranger začal v roce 2002 pod záštitou mezinárodní organizace Europarc Federation, která sdružuje chráněná území v Evropě. Vybrané děti po dobu projektu pracují jako tzv. stínoví strážci. Hlavním cílem projektu je seznámit místní mladé lidi s prací profesionálních strážců a při aktivitách založených na každodenní práci strážců jim ukázat význam chráněných území. Jedním z cílů projektu je zlepšit image těchto oblastí prostřednictvím mladých lidí, kteří se díky projektu Junior Ranger stávají vyslanci chráněných území mezi veřejností. S tím koresponduje i motto mladých strážců: Jednáme, abychom chránili evropské přírodní a kulturní dědictví. Projekt se v podmínkách Krkonošského národního parku osvědčil, jak je patrné i z prvního juniora přestoupivšího do řad profesionálních strážců. V tomto školním roce Správa KRNAP své aktivity dokonce rozšířila. Původní jeden oddíl starších děti, které se účastnily letního tábora a scházely se někdy i o víkendech během roku, letos doplnily tři přípravky pro mladší školáky. Kroužky nyní fungují na každém pracovišti terénní služby Správy KRNAP v Harrachově, Špindlerově Mlýně i v Peci pod Sněžkou a scházejí se dvakrát měsíčně ve všední den. Jejich náplň je různorodá. Vždy se týká hor, krkonošské přírody i lidí, kteří zde žijí. Probírají se témata jako myslivost, obyvatelé Krkonoš, ptáci, květena, ale i první pomoc či práce Horské služby. Cílem je zejména seznámit děti s prací profesionálních strážců přírody a s hodnotami, které na území národního parku chrání. Na programu jedné z posledních schůzek, která byla věnována nebezpečí lavin, jsme spolupracovali s kolegy z Horské služby. Děti nejprve vyslechly a zhlédly poutavou prezentaci věnovanou lavinám v Krkonoších. Po zodpovězení dotazů se pak samy vrhly do terénu, kde se naučily pracovat s lavinovým vyhledávačem ( pípákem ), lopatkou a sondou. Pojem kamarádská záchrana už pro ně není prázdnou frází. Radek Drahný, Správa Krkonošského národního parku Foto Správa KRNAP Kamila Antošová 9

10 INSPIRACE JARO OŽÍVÁ BĚHEM VÍTÁNÍ PTAČÍHO ZPĚVU Bylo nebylo, jedno květnové nedělní ráno v roce 1983 se v britském Birminghamu sešlo několik místních ornitologů, aby za rozbřesku slunce společně poslouchali a obdivovali koncert ptačích pěveckých mistrů... Vítání ptačího zpěvu Z prvotního nápadu vznikla posléze tradice International Dawn Chorus Day, která se postupně rozšířila do celé Evropy i jiných koutů světa a díky České společnosti ornitologické (ČSO) i do České republiky. Zde jsme s akcí začali v roce 1992 pod názvem Vítání ptačího zpěvu, který se používá dodnes. Zpočátku to byla spíše komorní setkání několika málo členů ČSO. Při prvním ročníku se lidé sešli pouze na dvou místech, a ke všemu pěkně zmokli. Nové tradici trvalo dlouho, než se ujala. Ještě v roce 1998 jsme obdrželi zprávy o pouhých 13 akcích, na kterých se sešlo necelých 300 lidí. Postupně se však okruh zájemců ochotných uspořádat vycházku čím dál více rozšiřoval. V roce 2004 již bylo akcí 40 a účastníků tisícovka. Díky vytrvalé snaze jednotlivých organizátorů, kteří dobrovolně a nezištně připravují pro účastníky jarní vycházky a další doprovodné akce, se v posledních letech tato tradice stává velice populární a stále roste počet míst, na kterých se na přelomu dubna a května Vítání uskutečňují. V loňském roce proběhl doslova maraton neuvěřitelných sto akcí, navští- Pod vedením zkušených ornitologů se účastníci Vítání ptačího zpěvu učí poznávat více i méně běžné druhy ptáků. Foto Alena Rulfová. vených více než dvěma tisíci lidí! Svoji roli určitě hraje i správné načasování jarní probouzející se příroda, návrat stěhovavých ptáků a jejich ranní koncert od věků lidi fascinoval a po dlouhé zimě každý rád navštíví čerstvě rozpučenou přírodu. Kromě členů ČSO spolupracují na Vítání ptačího zpěvu i další organizace, jako jsou správy chráněných krajinných oblastí, spřátelené nevládní organizace, záchranné stanice živočichů, muzea a další. Kukačku obecnou málokdo viděl, její hlas ale pozná každý. Foto archiv Spring Alive. Jeden z nejbarevnějších ptáků naší přírody vlha pestrá je od letoška novým poslem jara sledovaným v rámci projektu Jaro ožívá. Foto C. Korkosz. Čáp bílý přilétá jako první z poslů jara sledovaných v rámci akce Jaro ožívá. Foto archiv Spring Alive. Čerstvě vylétlá mláďata vlaštovky. Foto archiv Spring Alive

11 INSPIRACE Fantastické koncerty V ideálním případě začínají vycházky ještě před rozbřeskem, kdy zpívají první ptáci. Jejich hlasy se postupně slévají v jeden veliký ptačí chór. Někteří organizátoři zpestřují své akce přednáškami, výstavkami, nahrávkami ptačích hlasů, odchytem a kroužkováním ptáků nebo soutěžemi pro děti. Často bývají součástí vycházek i pikniky společné snídaně, které by se však symbolicky měly obejít bez vajec. Někde také Vítání ptačího zpěvu pojímají jako dvoudenní táboření. Večer se všichni sejdou u táboráku, přespí pod stanem nebo přímo pod širákem a ráno se probouzejí uprostřed ptačího koncertu a naslouchají výkladu vedoucího ornitologa přímo ze spacáků. Na závěr všichni obdrží tiskoviny a propagační materiály či jiné upomínky připravené Českou společností ornitologickou. Teprve díky Vítání ptačího zpěvu mnoho lidí objevuje, jak kouzelná je ranní příroda, probouzená fantastickým koncertem desítek ptačích hlasů. JAK SE DĚLÁ OBČANSKÁ SPOLEČNOST Mezi základní cíle občanského sdružení Centrum rozvoje Česká Skalice patří rozvoj občanské společnosti, podpora angažovanosti občanů, rozvoj dárcovství a dobrovolnictví. Sdružení vytváří programy na podporu neziskového sektoru. Vzděláváním a poradenstvím přispívá k profesionalizaci pracovníků neziskových organizací, osvětovými a informačními aktivitami podporuje zapojování veřejnosti, činnost dobrovolníků, včetně budování regionálního partnerství. Jaro ožívá Od roku 2010 se vítání jara rozrostlo o další akci, připojili jsme se totiž k celoevropské kampani Spring Alive, zaměřené především na děti. Pod názvem Jaro ožívá vyzýváme veřejnost k nahlášení prvních pozorovaných příletů poslů jara čápa bílého, vlaštovky obecné, rorýse obecného, kukačky obecné a nově i vlhy pestré na stránkách net. Do programu se nadšeně zapojili nejen jednotlivci, ale také vedoucí dětských oddílů a kroužků a učitelé. Ti nad rámec svých povinností podle stránek www. springalive.net připravují pro děti vycházky, obohacují výuku, hrají hry a soutěže. Vším tím seznamují děti se životem poslů jara, se zázrakem ptačí migrace a s nutností mezinárodní ochrany ptáků, neboť ptáci, jak známo, neznají hranice. Jak již názvy obou akcí napovídají, je Vítání ptačího zpěvu i Jaro ožívá úzce propojeno. V obou případech se jedná o oslavu příchodu jara, které symbolicky přilétá na křídlech stěhovavých ptáků. Však mnohá kukačka nahlášená na stránkách se svým posluchačům ozvala poprvé právě během Vítání ptačího zpěvu. V obou případech by akce nemohly probíhat nebýt desítek nadšených dobrovolníků, kteří nezištně seznamují veřejnost s jedinečným světem ptáků. Podrobný seznam všech akcí v rámci Vítání ptačího zpěvu naleznete na Lucie Hošková, Česká společnost ornitologická Podpora neziskového sektoru Od svého založení v roce 2003 Centrum rozvoje Česká Skalice realizovalo několik desítek projektů zaměřených na posilování a profesionalizaci neziskových organizací v Královéhradeckém kraji. Dárcovství a dobrovolnictví na regionální úrovni S Nadací rozvoje občanské společnosti spolupracovalo Centrum rozvoje Česká Skalice v roce 2003 v rámci Královéhradeckého kraje na pilotním projektu, jehož cílem bylo zlepšit úroveň informovanosti a povědomí o problematice neziskového sektoru, dárcovství a dobrovolnictví. V rámci projektu vznikla putovní výstava Dobrovolnictví bez hranic, která prezentovala neziskovky Královéhradeckého kraje. Rozvoj obce za účasti veřejnosti Na neziskové organizace a veřejnou správu na území Královéhradeckého kraje byl zaměřen vzdělávací cyklus z roku 2003, jehož tématem byly metody komunitní práce: jak zapojit obyvatele do života obce či regionu, jakým způsobem vtělit principy trvalé udržitelnosti do rozvojových plánů, jak vést efektivní jednání a podporovat partnerství subjektů, jak se dozvědět Centrum rozvoje Česká Skalice sídlí ve Vile Čerych, kde se natáčel film Václava Havla Odcházení. o potřebách a zdrojích regionu, jak vytvořit a uskutečňovat vizi komunity, jak chránit a rozvíjet její přírodní a kulturní bohatství. Budování regionálního partnerství V roce 2006 sdružení partnersky spolupracovalo s Královéhradeckým krajem na projektu zaměřeném na regionální neziskové organizace v okrese Náchod. Sdružení zajišťovalo přenos informací mezi krajem a jednotlivými nevládními neziskovými organizacemi, další aktivity spočívaly v budování partnerství a vytváření databáze. Vzdělávání pracovníků neziskových organizací Nastartovaný projekt pokračoval v následujícím roce cyklem vzdělávacích seminářů pro pracovníky a dobrovolníky zapojené v neziskových organizacích. Část seminářů byla zaměřena na vyhledávání zdrojů pro financování, na schopnost o tyto zdroje žádat a následně řídit projekty, monitorovat je a vyhodnotit jejich dopad. Kulturní, zdravá města s aktivní občanskou společností V roce 2008 se Centrum rozvoje Česká Skalice zaměřilo na vytvoření strategie dlouhodobé spolupráce mezi part- 11

12 INSPIRACE nerskými městy Česká Skalice (Česko), Bardo Śląskie a Polanica-Zdrój (Polsko) a Liptovský Hrádok (Slovensko). Projekt vznikl z potřeby nastartovat a rozvíjet mezinárodní spolupráci mezi městy, jejich občany, institucemi, místními organizacemi, podnikateli a spolky. Prostřednictvím řady osobních setkání a schůzek bylo zmapováno prostředí v partnerských městech a posléze podepsána Deklarace vzájemné spolupráce a podpory mezi několika subjekty z České republiky, Polska a Slovenska. Slavnost stromů Na řadě aktivit Centra rozvoje Česká Skalice se podílejí dobrovolníci. Slavnost stromů, která se pravidelně koná koncem října, je významnou celosvětovou akcí, ke které se po roce 1989 opět připojila i Česká republika. Říjen je měsíc vhodný pro novou výsadbu a stromy v té době hrají všemi barvami. V průběhu Slavnosti stromů se vyhlašují výsledky celostátní ankety Strom roku. Je to příležitost pro konání výstav, seminářů, koncertů inspirovaných stromy, výletů za stromy, ale především pro sázení nových stromů do krajiny. K myšlence oslav Dne stromů se počínaje rokem 2003 připojilo také občanské sdružení Centrum rozvoje Česká Skalice a jeho dlouholetý partner občanské sdružení Společnost pro záchranu Babiččina údolí. Dosud se jim v rámci slavnosti podařilo vysázet přes čtyřicet stromů, jako jsou platany, jinan, jeřáb černý i červený, lípa srdčitá, oskeruše a další, na různých místech v České Skalici a blízkém okolí, například v Babiččině údolí. Nedílnou součástí Slavnosti stromů jsou přednášky a programy zaměřené na ekologii a dendrologii, výstavy, promítání a podobně. Prostor dostává také připomenutí osobností, které působily v ochraně přírody. Účast dobrovolníků na Slavnosti stromů je vždy veliká, ať už se jedná o přípravné aktivity, či o jednotlivá kulturní Dárci a dobrovolníci z Vily Čerych Na posílení dárcovství a dobrovolnictví v českoskalickém regionu se zaměřuje květnová akce s názvem Slavnost dárců a dobrovolníků Vily Čerych spojená s předáváním Ceny Ladislava Čerycha. Slavnost je veřejným poděkováním místním dárcům, kteří přispěli v předchozím roce dobrovolnou prací, finanční částkou nebo materiální pomocí. Podnětem pro uspořádání této slavnosti byl dar bratří Čerychů, kteří v květnu 2001 věnovali Vilu Čerych do rukou Nadace rozvoje občanské společnosti Praha. Podmínkou darování objektu bylo jeho další využívání k neziskovým účelům, vzdělávání, rozvoji místní kultury a evropské spolupráce, což od roku 2003 zajišťuje právě občanské sdružení Centrum rozvoje Česká Skalice. Během Slavností dárců a dobrovolníků probíhá každoročně bohatý kulturní program určený široké veřejnosti. Lidé, kteří umí pomoci, si zaslouží pozornost. Jednou z možností, jak získávat finanční prostředky na údržbu, opravy a obnovu krásy zahrady vzdělávacího střediska Vila Čerych, je pořádání beneficí. Díky velkorysosti firem i veřejnosti se tak v letech podařilo získat finance k zakoupení nových laviček a osvětlení ve stylu, který souzní s architekturou objektu, jenž je kulturní památkou. Benefiční akce také doprovází bohatý kulturní program pro děti i dospělé. Pomáhají ho zajistit právě dobrovolníci. S jejich přispěním se konají různá představení, módní přehlídky, nechybí ani hudební vystoupení. V letošním roce bude benefice zaměřena na obnovu původního rozária v zahradě Vily Čerych. Hudební dostaveníčka Také na Hudebních dostaveníčkách sdružení spolupracuje s dobrovolníky. V prostorách Vily Čerych už zazněla široká škála hudebních žánrů. Mnozí účinkující vystupují na akcích jako dobrovolníci bez požadavků na odměnu. Ostatní a organizací. Jedině díky takovéto formě podpory mohou dostaveníčka probíhat až desetkrát do roka. Pomocí dostaveníček ve Vile Čerych se daří vzbuzovat zájem místních obyvatel o aktivní koncertování a muzicírování. Hudební dostaveníčko v letošním roce, i když proběhlo po delší odmlce, se setkalo s obrovskou účastí a spokojeností. Tato dobrá zpráva potvrzuje, že v tradici stojí za to pokračovat. Zahrada plná zážitků Od samého počátku sdružení zaměřuje své síly k vyhledávání a organizování aktivit, které jsou určeny dobrovolníkům. Krásné prostředí vzdělávacího střediska Vila Čerych je ideální prostor pro jejich setkávání. Zahrada i objekt celoročně nabízí vhodný prostor pro dobrovolnou práci, kvalitní a neobyčejné místo pro pořádání různých setkání a kulturně-osvětových akcí. Spousty nových nápadů z řad členů sdružení daly v roce 2010 vzniknout dobrovolnickému klubu, který se schází pravidelně jednou za měsíc. Za pomocí komunitního plánování se v zahradě Vily Čerych rodí projekt Zážitková zahrada, do kterého jsou od počátku zapojeni místní lidé dobrovolníci. Právě oni mohou dobře reagovat na konkrétní potřeby a příležitosti a zároveň podpořit své okolí k dalším aktivitám. Smyslem dobrovolnického klubu je povzbudit v místních lidech a v různých věkových skupinách odpovědnost za místo, kde žijí, a nabídnout jim možnost podílet se na jeho proměnách. Jak taková práce probíhá? Kromě běžného a neustále potřebného udržování zahrady dobrovolníci především pomáhají s pracemi v zahradě. Kromě historicky daného altánu, jezírka, ovocného sadu či zákoutí s kameny se v zahradě od roku 2003 nově buduje například Stezka stromů, pocitová stezka a bylinková zahrádka. V návrhu, který vzniká v dobrovolnickém klubu, se počítá s dalšími asi patnácti novými ekologickými stanovišti, jako jsou sluneční hodiny, kompost, úkryty pro zvířata, ozvučené břízy, altán jako výstavní prostor, babiččina zahrádka nebo suchá zídka. Hmatatelným důkazem celoroční spolupráce s dobrovolníky bude i vytvoření rododendronového koutku, který bude v zahradě osázen v rámci Slavnosti stromů. Centrum rozvoje Česká Skalice chce dobrovolníky zapojit i do plánování, přípravy, propagace a realizace kulturně-osvětových aktivit, které v zahradě pravidelně pořádá. Jejich přáním je, aby se náplň akcí více přiblížila požadavkům lidí, kteří na ně docházejí. Ing. Martina Vavrdová, Centrum rozvoje Česká Skalice, redakčně zkráceno a upraveno 12 vystoupení. pomáhají s občerstvením, přípravami Foto P. Doležal a archív CRČS

13 PROMĚNY CO JE A KDE SE VZAL EVROPSKÝ ROK DOBROVOLNICTVÍ 2011 DOBROVOLNÍCI MĚNÍ SVĚT Motto: Zhruba 100 milionů Evropanů se oddává dobrovolnické práci neboli volunteeringu. Jinými slovy, investuje svůj čas do nezištných aktivit ve prospěch společnosti, v níž žije. Zdroj: Zastoupení Evropské komise v ČR Téma dobrovolnictví se letos dostalo do centra zájmu. Rok 2011 byl totiž vyhlášen jako Evropský rok dobrovolných činností na podporu aktivního občanství, zkráceně Evropský rok dobrovolnictví (ERD 2011). Proč rok dobrovolnictví O vyhlášení Evropského roku dobrovolnictví (ERD) rozhodla už v listopadu 2009 Rada ministrů Evropské unie zodpovědných za kulturu. Mezi hlavní cíle Evropského roku dobrovolnictví patří: snížit překážky pro vykonávání dobrovolné činnosti v zemích Evropské unie, posílit pravomoci dobrovolnických organizací a zvýšit kvalitu dobrovolnictví, dále oceňovat a uznávat dobrovolnické činnosti a zvýšit povědomí o významu dobrovolnictví. Evropský rok dobrovolnictví 2011 odstartovala začátkem prosince 2010 Evropská komise sloganem: Dobrovolníci mění svět. Během ERD probíhají na evropské úrovni stovky projektů a také celoevropská kampaň. Její součástí je turné po všech evropských zemích ERD Tour, které se v České republice zastaví ve dnech listopadu Mezi další naplánované akce patří například tvorba filmových reportáží o dobrovolnických organizacích či pořádání mezinárodních tematických konferencí. V České republice je národním koordinátorem Evropského roku dobrovolnictví Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. Aktivity v rámci ERD jsou financovány z grantu Evropské komise a spolufinancovány MŠMT. V souvislosti s přípravami na ERD vyhlásilo MŠMT v červnu 2010 Mimořádný dotační program Evropský rok dobrovolnictví. MŠMT na přípravě i realizaci ERD spolupracuje s koordinačním výborem, ve kterém jsou zastoupeny i další resorty, včetně Ministerstva životního prostředí, neziskové organizace a média. V prosinci 2010 u příležitosti Mezinárodního dne dobrovolníků (5. 12.), proběhla v Berouně celostátní síťovací konference k ERD. Na ní byly pro deset oblastí dobrovolnictví v České republice ustanoveny následující pracovní skupiny, které sdružují zejména neziskové organizace: Dobrovolnictví ve zdravotnictví, Dobrovolnictví v sociálních službách, Dobrovolnictví v kultuře, Dobrovolnictví ve sportu, Dobrovolnictví v práci s dětmi a mládeží, Dobrovolnictví v ekologii, Mezinárodní dobrovolnictví, Dobrovolnictví v krizových situacích, Firemní dobrovolnictví a Komunitní dobrovolnictví. Zákon o dobrovolnické službě Před deseti lety proběhl Mezinárodní rok dobrovolníků 2001, vyhlášený OSN. České republice přinesl, mimo jiné, zákon č. 198/2002 Sb., o dobrovolnické službě. Tento zákon umožňoval v následujících letech organizacím akreditovaným pro práci s dobrovolníky čerpat dotace na dobrovolnickou činnost. Zákon, udělování akreditací a rozdělování dotací jsou v gesci Ministerstva vnitra, které např. v roce 2010 rozdělilo v této oblasti cca 13 mil. Kč. Bohužel, stávající zákon neuznává za dobrovolníky členy organizací. Přitom členové dobrovolníci pracují v mnoha neziskových organizacích v oblasti ochrany životního prostředí, v oblasti práce s dětmi a mládeží a dalších. Jedním z cílů Evropského roku dobrovolnictví 2011 v České republice proto je přijetí novely tohoto zákona. Práce na její přípravě byly již v předchozích letech zahájeny. Zda se tento cíl podaří splnit, ukáže čas. Dobrovolnictví ve prospěch životního prostředí Ministerstvo životního prostředí ČR dlouhodobě podporuje dobrovolnické projekty v rámci dotací pro nestátní neziskové organizace (NNO). Mezi dobrovolnické činnosti v ochraně životního prostředí patří například: péče o cenná přírodní území, terénní práce kosení luk, výsadby stromů a sazenic, práce v lesních školkách, údržba zeleně, sběr odpadků, záchranné transfery ohrožených živočichů, likvidace černých skládek, prevence pytláctví v lese; Kosení luk tábor Hnutí Brontosaurus. Prázdniny s Brontosaurem CHKO Český kras. 13

14 PROMĚNY péče o studánky; údržba naučných stezek, údržba terénních základen, průvodcovství; činnost dobrovolné stráže přírody; systematická práce s dětmi (ekologická výchova), příprava výukových pomůcek, zajištění soutěží, práce s kolektivy mladých ochránců přírody; pomoc při organizování a zajišťování osvětových akcí (Den Země, biojarmarky, infostánky, semináře ); výzkumné programy sledování ptáků v terénu, sčítání ptáků, monitorování živočichů a rostlin. Pro rok 2011 byla mezi vyhlášená témata dotací pro nestátní neziskové organizace zahrnuta i podpora dobrovolnictví a propagace dobrovolnických aktivit. Informace z projektů podpořených v minulých letech lze najít v databázi na Průzkum o environmentálním dobrovolnictví Ministerstvo životního prostředí si v souvislosti s přípravami na Evropský rok dobrovolnictví udělalo květnu 2010 malý dotazníkový průzkum mezi spolupracujícími organizacemi. Jaké byly jeho výsledky? Z celkem asi 160 oslovených organizací zaslalo vyplněné dotazníky 33 občanských sdružení nebo obecně prospěšných společností, které uvedly, že pracují DOBROVOLNICTVÍ PRO ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Přínosy a strasti dobrovolnictví Jan Křivonožka, 26 let 14 zeně členstvím činnost organizace pod- na 350 základních organizací, které se po Foto archív Hnutí Brontosaurus s dobrovolníky. Na práci těchto 33 organizací se podílí celkem dobrovolníků. Z toho 52 % jsou členové organizace, 45 % nečlenové a 3 % dobrovolníci podle zákona o dobrovolnické službě. Nejvíce dobrovolníků má Český svaz ochránců přírody (62 %), dále Hnutí Brontosaurus (20 %), Čmelák Společnost přátel přírody (5 %), Hnutí Duha (2 %) a Česká společnost ornitologická (2 %). Na zbývajících 28 nestátních neziskových organizací připadá 9 % dobrovolníků. Dobrovolníky ve smyslu zákona o dobrovolnické službě mají pouze tři organizace Hnutí Brontosaurus (85 %), Hnutí Duha (14 %) a Sluňákov (1 %). V souvislosti s Evropským rokem dobrovolnictví byla vytvořena pracovní skupina pro dobrovolnictví v ekologii (přesněji v ochraně životního prostředí). V této skupině jsou zástupci všech nejvýznamnějších ekologických dobrovolnických organizací, zástupci MŽP a některých jeho resortních organizací a další zájemci. Skupina by měla jednak spolupracovat s MŠMT v rámci Evropského roku dobrovolnictví, ale také vyvíjet své vlastní projekty a aktivity. Kontakty na pracovní skupinu: dalimil.toman@brontosaurus.cz, helena.knappova@mzp.cz, zdenka.simkova@zelenykruh.cz. Helena Knappová, členka koordinačního výboru pro ERD za Ministerstvo životního prostředí Význam dobrovolnické péče o přírodní dědictví a životní prostředí potvrzuje jednak dlouhodobá tradice této činnosti a také tisíce zapojených dobrovolníků všech generací. porují, nemohly čerpat dotace na práci s dobrovolníky ani jiné výhody. Společenská prestiž dobrovolníků v oblasti ochrany životního prostředí je malá a povědomí veřejnosti o dobrovolnické práci v ekologických organizacích nízké. Také média mají jen malý zájem o příklady dobrovolnické práce a dobrovolnické aktivity vůbec. Malé nebo prakticky žádné jsou finanční prostředky na práci s dobrovolníky a na propagaci dobrovolnických aktivit. Organizace nemají dostatečnou kapacitu pracovat systematicky s dobrovolníky. V České republice působí několik významných environmentálně zaměřených organizací, které pracují s dobrovolníky. Český svaz ochránců přírody ČSOP Český svaz ochránců přírody sdružuje PŘÍBĚH DOBROVOLNÍKA: JAN KŘIVONOŽKA Inu, dobrovolnictví Dostal jsem se k němu vlastně tak trochu nevědomky už někdy v patnácti, kdy jsem začal dělat dětské tábory pro mladší děti. I když to zní podivně, tehdy pro mě byl táborový týden vždy ten nejzajímavější z celých prázdnin, a to i přesto, že jsme se od rána do večera nezastavili a v noci se pracovalo zase na dalším programu. Jak šel čas, aktivit přibývalo, až pak najednou jsem se dostal na matfyz do Prahy. To znamenalo konec starým dobrým časům. Chtěl jsem dál kromě studování a vysedávání u počítače něco zajímavého podnikat. Představy však byly mlhavé. A tak jsem se v marných záchvatech aktivity potácel celý první rok. Pak se ale začaly odehrávat jisté náhody, které mě šťastně nasměrovaly až tam, kde jsem teď. Přijel jsem na jednu z brontosauřích víkendovek. A hned na to jsem dostal pozvánku na organizátorský kurz Akce příroda. Tam jsem potkal tahouny Hnutí Brontosaurus a poznal cesty k mnoha zajímavým projektům. Chtěl jsem začít také pořádat akce, na nichž by se setkávali mladí lidé jako já. Ale hledal jsem v tom všem nějaký hlubší smysl. Napadlo mě, že ideální by bylo začít dělat víkendovky Akce příroda u nás na Horní Bečvě, kde v té době správa chráněné krajinné oblasti hledala nadšence na záchranu přírodní památky Kudlačena. Začal jsem tam tedy na jaře roku 2006 s první akcí a další dvě byly hned na podzim. Zachraňovali jsme jednu z nejvzácnějších luk v Beskydech, což bylo poměrně náročné, ale současně fascinující. Na moje akce přijela hned první rok skoro stovka nadšenců. Potkal jsem tehdy spoustu lidí, kteří mě obohatili, a postupně jsem začal brontosauří aktivity rozšiřovat. Tradiční letní kosení louky pokračuje letos už pátým rokem znovu zde díky nám rozkvetly vzácné orchideje a mečíky. A co víc na našich akcích učíme účastníky zapomenutá řemesla jako zpracovávání vlny, řezbářství, tkaní, síťování, drátenictví, košíkářství a letos přibude tradiční tesařství. Já osobně jsem s výsledkem velmi spokojen a musím přiznat, že vše, co jsem se díky svým dobrovolnickým aktivitám naučil, jsem už mnohokrát využil, a to dokonce ve svých zaměstnáních. Ať už to bylo v učitelství, koordinaci projektů v neziskovkách, řemeslnické práci, anebo při rekonstrukci starého vodního mlýna, kde působím nyní jako správce a restaurátor. Dobrovolníci se starají o významné přírodní lokality, kosí chráněné louky, sází stromy, pečují o ohrožená zvířata či budují naučné stezky. Velký přínos mají v ekologické výchově dětí a mládeže či při osvětě veřejnosti. Dobrovolníci pomáhají také v zázemí organizací, při pořádání akcí apod. Dobrovolnictví v životním prostředí je důležité pro dlouhodobou péči o konkrétní lokality, ale také má v potenciál oslovit mladé lidi nabídkou smysluplných aktivit. Za největší specifické problémy dobrovolnictví v oblasti životního prostředí se považují následující tři nedostatky: Současný zákon o dobrovolnické službě neuznává jako dobrovolníka člena organizace. To znamená, že nevládní neziskové organizace využívající dobrovolnické práce svých členů, kteří přiro-

15 PROMĚNY celé České republice věnují ochraně přírody, krajiny a životního prostředí, ekologické výchově a podpoře trvale udržitelného života. Od roku 1979, kdy ČSOP vznikl, dobrovolníci dlouhodobě pečují o stovky přírodně významných lokalit. V současné době organizace sdružuje přes členů, z nichž valnou část tvoří právě dobrovolníci. ČSOP koordinuje program Místo pro přírodu, podporuje vznik pozemkových spolků, zastřešuje Národní program ochrany biodiverzity, vede na 130 kolektivů mladých ochránců přírody. Jeho dobrovolnické činnosti se orientují převážně na dlouhodobou péči o přírodně cenná území, zachování druhového bohatství, starost o hendikepované živočichy, ale také na práci s dětmi. Mezi tradiční projekty patří například celostátní program péče o studánky nebo koordinace kampaně Ukliďme svět, v jejímž rámci organizují skupiny dobrovolníků na celém světě úklid svého okolí, parků, cest, břehů řek a potoků, chráněných území, likvidaci černých skládek... K ochraně druhové pestrosti přírody se váže např. program Akce žába, v němž dobrovolníci zachraňují obojživelníky, kteří na svých cestách často zbytečně hynou pod koly projíždějících vozidel. Hnutí Brontosaurus Hnutí Brontosaurus se věnuje především rozvoji osobnosti mladých lidí ve vztahu k životnímu prostředí a přírodě a odklonu od konzumní společnosti. To realizuje prostřednictvím osvěty, vzdělávání, prožitkových aktivit, her, přímého kontaktu s přírodou a především skrze dobrovolnickou práci pro přírodní a kulturní dědictví kosení luk, obnovu pramenů, výsadbu zeleně, pomoc na ekocentrech apod. Za 36 let činnosti prošly Brontosaurem tisíce mladých lidí, kterým hnutí nabízí programy a akce propojující smysluplnou dobrovolnickou práci, neformální vzdělávání a zajímavý prožitkový program. Brontosauři se věnují také volnočasové ekologické výchově dětí. Tradičním programem Hnutí Brontosaurus jsou například Prázdniny s Brontosaurem letní tábory, kterých se každoročně zúčastní více než tisíc mladých lidí. Přes rok pomáhají na víkendových akcích programů Akce příroda a Akce památky. Za rok tak odpracují přes hodin přímé dobrovolnické práce pro naše životní prostředí. Dobrým příkladem je regionální projekt Cesta ke kořenům, který díky dobrovolnické práci mladých lidí nejen přispívá k obnově starých pramenů, budování naučných stezek či obnově drobných památek, ale především k zapojení místní veřejnosti do péče o svůj kraj. Čmelák Společnost přátel přírody Společnost přátel přírody je společenství lidí, které podporuje a provádí aktivity ve prospěch přírody, krajiny a trvale udržitelného života. Jejich posláním je chránit, rozmnožovat a obnovovat rozmanitost přírody a zároveň spojovat tuto činnost s ekologickou výchovou a osvětou. V Česku působí od roku Čmelák mapuje výskyt ohrožených a vzácných dřevin, pěstuje sazenice původních dřevin v malých lesních školkách a sází je zpět na vhodná místa v lese. Zabývá se také výchovou a osvětou. PŘÍBĚH DOBROVOLNÍKA: OLGA MADERLYOVÁ Už na gymnáziu jsem si všimla, že učení se, dobré známky a vidina budoucí kariéry ve velké firmě pro mě postrádá takový ten všeobjímající smysl něco mi chybělo, a tak jsem neustále to něco hledala. Když jsem jako sedmnáctiletá vyjela s dobrovolnickou organizací do zahraničí, kde jsem pomáhala na environmentálním projektu, ještě jsem netušila, jak tento zážitek ovlivní mé další směrování. V té samé organizaci jsem pak v průběhu bakalářských studií pomáhala jako dobrovolnice v kanceláři a takto jsem vlastně poprvé přičichla k té části společnosti, které se říká občanský sektor. Potkala jsem spoustu zajímavých lidí, dobrovolníky i zaměstnance neziskových organizací, jejichž práce mě okamžitě nadchla, a pak bylo jen přirozenou volbou vybrat si jako navazující magisterský obor Studia občanské společnosti na Fakultě humanitních studií Univerzity Karlovy. Díky škole jsem se dostala i na doposud nejzajímavější dobrovolnickou praxi pomoc v občanském sdružení Zelený kruh při organizaci celodenní osvětové akce Ekofestival Konal se 3. června 2010 na Náměstí Míru v Praze. Zelený kruh je asociací environmentálních neziskových organizací a Ekofestival je jenom jednou z mnohých aktivit, kterým se lidé ze sdružení věnují. Hlavním tématem Ekofestivalu 2010 byla odpovědná spotřeba a ochrana biodiverzity. Prostor na prezentaci proto dostaly hlavně ty neziskové organizace, které se těmto tématům věnují, aby prostřednictvím informačních stánků obeznámily širokou veřejnost se svými aktivitami. Kromě neziskovek se na Ekofestivalu obyčejně prezentují i instituce veřejné správy zabývající se ochranou životního prostředí a firmy, jejichž výrobky jsou přátelské k životnímu prostředí. K příjemné festivalové atmosféře samozřejmě patří i hudební kulturní program. Má dobrovolnická cesta byla vlastně velmi jednoduchá a zajímavá. Napsala jsem do Zeleného kruhu, zda by nepotřebovali pomoc, následovala osobní schůzka a pak už to šlo samospádem: přístup k ekofestivalové e- mailové adrese, komunikace s potenciálními účastníky neziskovkami, veřejnou správou i firmami, příprava doprovodního kulturního programu (Která kapela se hodí na Mírák? Jak půjdou po sobě? Kdo bude zvučit?), programu pro školy (úkoly pro děti na stáncích), příprava plakátů, správa akce na Facebooku atd. Těch pár měsíců příprav uběhlo, ani nevím jak, a nastal den E. Počasí sice nebylo takové, jak jsme si pro Ekofestival vysnili, ale většinu lidí to neodradilo a odbitím desáté hodiny ranní Náměstí Míru ožilo. Návštěvníci se procházeli mezi stánky, zastavovali se u těch, které je něčím zaujaly, pozpěvovali si spolu se sbory a kapelami na pódiu, když vyhládli, dali si bio-občerstvení, vyzkoušeli si slack-line, prohlédli si zajímavé výstavy A já osobně ještě doufám, že se každý také alespoň na chviličku zamyslel, jaký je jeho osobní příspěvek ke stavu životního prostředí, a uvědomil si, že vůbec není až tak těžké chovat se odpovědněji k přírodě i jiným lidem. Za sebe můžu odpovědně přiznat, že na Ekofestivalu 2010 o nové informace a zážitky opravdu nebyla nouze a jsem velmi ráda, že jsem mohla být součástí organizačního týmu. Vyzkoušela jsem si na vlastní kůži, jaké to je mít odpovědnost za průběh akce, ale hlavně jsem vděčná za možnost potkat tolik zajímavých lidí. Již teď se těším na další ročníky Ekofestivalu! Olga Maderlyová 15

16 PROMĚNY Dobrovolnická pomoc je realizována především v rámci víkendovek a Týdnů pro les. Čmelák vysadil již přes sazenic původních dřevin z lesních školek do lesů Jizerských hor, Ještědského hřbetu, Pojizeří a Českého ráje. Hnutí Duha Hnutí Duha prosazuje řešení ekologických problémů, která přinesou konkrétní prospěch pro zdraví a kvalitu života každého z nás. V České republice působí od roku Mezi dobrovolnické projekty Hnutí Duha se řadí především vlčí a rysí hlídky. Dobrovolníci pravidelnými hlídkami a monitoringem chrání vzácné šelmy před pytláky. V rámci Týdnů pro les pak dobrovolnicí pomáhají s obnovou lesních porostů na Šumavě, v Beskydách či v Moravském krasu. Další organizace Mezi další organizace zabývající se ekologickými tématy a pracující s dobrovolníky patří například: Zelený kruh asociace, která sdružuje 28 členských environmentálních nevládních neziskových organizací (www. zelenykruh.cz) Česká společnost ornitologická ( Arnika ( Nesehnutí ( Pavučina sdružení středisek ekologické výchovy ( Našli bychom samozřejmě i mnoho dalších, lokálních organizací. K dobrovolnickým činnostem v oblasti ochrany přírody patří jistě práce stovek dobrovolných strážců přírody Stráž ochrany přírody ( Ti se na základě působnosti vyplývající ze zákona o ochraně přírody věnují kontrolní činnosti, strážním službám, ale také osvětě a informování veřejnosti. Přehled dobrovolnických akcí lze najít např. na webech: www. ekostan.brontosaurus.cz, Na základě podkladů MŽP ČR zpracoval Dalimil Toman, redakčně upraveno Foto archiv Hnutí Brontosaurus EVROPSKÝ ROK DOBROVOLNICTVÍ 2011 EKOAKCE Ekofestival, Praha 2, Náměstí míru, 16. června, , festival u příležitosti světového dne životního prostředí Dobrovolnický festival na MUNĚ, Mikulovice, září, festival a setkání dobrovolníků z letních akcí u příležitosti projektu Městečko neziskovek v bývalém lesním areálu kasáren Výměna zkušeností organizátorů dobrovolnických akcí, listopadu, konference setkání organizátorů dobrovolnických akcí v oblasti péče o přírodní a kulturní dědictví Dobrovolná a profesionální ochrana přírody, Praha, Brno, říjen, kulatý stůl říjen měsíc pro dobrovolnictví v oblasti životního prostředí Průměrný český dobrovolník pracuje pravidelně a dlouhodobě až tři čtvrtiny dobrovolníků pracuje déle než dva roky pro tu samou organizaci. Je loajálním členem své organizace i proto, že zde nachází přátelské prostředí a silné emocionální vazby na jiné členy organizace. Většinou jde o menší zájmovou organizaci (klub, sdružení, spolek) bez zaměstnanců s nízkou mírou profesionalizace řízení dobrovolníků. Tato organizace působí hlavně v oblastech sportu, kultury a rekreace. Součástí motivace průměrného dobrovolníka je samozřejmě snaha pomáhat, ale kromě toho lidé vykonávají dobrovolnické aktivity také proto, že je to baví a přináší jim to nové zážitky a zkušenosti. Zdroj: Národní dobrovolnické centrum Hestia MŠMT nyní realizuje projekt ESF Klíče pro život, který se mimo jiné zaměřuje na uznávání zájmového a neformálního vzdělávání. Ve spolupráci se zaměstnavateli se tvoří popisy klíčových pozic z oblasti práce s dětmi a mládeží, které budou k dispozici personalistům. Je nutné najít jednotnou a všeobecně uznávanou metodiku oceňování dobrovolnické práce. S její oporou by pak např. bylo možné jasně kvantifikovat a uznat dobrovolnou práci jako zdroj spolufinancování projektů podporovaných z veřejných i soukromých prostředků. Dobrovolnický sektor by tak získal alespoň částečnou kompenzaci za sociální i ekonomické hodnoty, které vytváří. PŘÍBĚH DOBROVOLNÍKA: PAVEL MAŠÍN Už od dětství mi vadilo poškozování životního prostředí a vypouštění toxických látek do řek či ovzduší. Navíc mě bavila chemie, a tak jsem vystudoval střední průmyslovou školu chemickou, obor monitorování životního prostředí. Později jsem ve studiu pokračoval na Vysoké škole chemicko-technologické v oboru technologie ochrany prostředí, abych mohl analyzovat toxické látky a pomáhat navrhovat technologie, které budou omezovat další znečišťování životního prostředí. V současné době se věnuji disertační práci, která je zaměřena na termickou desorpci kontaminovaných tuhých materiálů. Problematikou odstraňování starých ekologických zátěží se zabývám také ve firmě, ve které jsem zaměstnán. K Hnutí Duha jsem se dostal prostřednictvím reklamního letáčku umístěného v tramvaji, ve kterém byla nabídka účasti na sázení stromků při Týdnech pro les pořádaných Hnutím Duha. To mě velmi oslovilo, protože jsem týden strávený dobrovolnou činností považoval za skvělou příležitost, jak pomoci přírodě a zároveň poznat podobně naladěné lidi. A tak jsem se v roce 2009 poprvé zúčastnil Týdne pro les zaměřeného na revitalizaci rašelinišť na šumavské Kvildě. Téma ochrany lesů mě nadchlo nejen proto, že jsem mohl pozorovat výsledky vlastní dobrovolné práce, ale také proto, že jsem se dostal do kontaktu s ostatními dobrovolníky, pro které je důležité smysluplné využití volného času. Měl jsem možnost seznámit se s pracovníky Hnutí Duha, poznat blíže jejich činnost, která se týká zdraví lesů, ale i ostatních aspektů ochrany přírody a zdravého životního stylu. Lesní tematika mi zůstala nejbližší, a proto jsem se pustil i do dalších aktivit, při kterých mám možnost pomoci lesům. V létě jsem strávil týden u informačního stánku u pramene Vltavy na Šumavě, kde jsem turistům vysvětloval význam přirozeného vývoje lesa a zjišťoval jejich postoje k lesnímu hospodaření. Na Týden pro les jsem samozřejmě vyrazil i další rok a kromě toho jsem na Šumavu zavítal i v zimě v rámci Rysích hlídek. Vědomí, že se mohu v průběhu roku zapojovat do kampaní na podporu divoké přírody, čerpat cenné informace od odborníků Hnutí Duha a sdílet svůj zájem s dalšími lesními nadšenci, je pro mě odměnou za dobrovolnou práci, které se ve volném čase věnuji. Pavel Mašín, 29 let, postgraduální student a pracovník Zdroj: MŠMT firmy, která se zabývá odstraňováním 16 starých ekologických zátěží Foto Marie Dušková

17 DIDAKTIKA VZDĚLÁVÁNÍ PRO UDRŽITELNÝ ROZVOJ Co si představit pod pojmem vzdělávání pro udržitelný rozvoj? Proč vzdělávání pro udržitelný rozvoj Udržitelný rozvoj je úsilím o nalezení rovnováhy mezi kvalitou životního prostředí a rozvojem společnosti (kvalitou života lidí), jak napovídá už název nejvýznamnější mezinárodní instituce i nejvýznamnějšího mezinárodního jednání, které stály u zrodu a rozšíření tohoto pojmu Světové komise pro životní prostředí a rozvoj, jež v r vydala zprávu Naše společná budoucnost, a Konference OSN o životním prostředí a rozvoji tzv. Summitu Země v Riu de Janeiro v červnu Jde tedy o alternativu k tradičnímu pojetí rozvoje jako jednostranného (= jednorozměrného) ekonomického (kvantitativního) růstu, který nebere ohledy na stav životního prostředí. V české legislativě je definován a zároveň v souvislosti se vzděláváním zmiňován již ve střešním zákoně o životním prostředí (zákon č. 17/1992 Sb.) výchova, osvěta a vzdělávání mají vést k myšlení a jednání, které je v souladu s principem trvale udržitelného rozvoje. Stejně tak je zmiňován i ve školském zákoně (zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání) k obecným cílům vzdělávání patří získání a uplatňování znalostí o životním prostředí a jeho ochraně vycházející ze zásad trvale udržitelného rozvoje. Obě uvedené citace ukazují, že vzdělávání pro udržitelný rozvoj je oblast historicky vycházející environmentálního / ekologického vzdělávání, výchovy a osvěty (EVVO) a úzce s ním související. Samostatně se v dokumentech objevuje až po roce Přesto je dnes spíše vnímáno jako svébytná oblast s poněkud odlišnými důrazy a zaměřením než samotné EVVO. Evropská strategie Strategie vzdělávání pro udržitelný rozvoj přijatá Evropskou hospodářskou komisí OSN v březnu 2005, k níž se přihlásila i Česká republika, definuje vzdělávání pro udržitelný rozvoj jako komplexní pojem zahrnující vzájemně propojené environmentální, ekonomické a sociální otázky a vyjadřuje tím jak odlišnost, tak i provázanost EVVO a vzdělávání pro udržitelný rozvoj: V ohnisku EVVO jsou ekologické a environmentální otázky (samozřejmě, že se však přitom EVVO dotýká řady společenských a technických souvislostí), zatímco vzdělávání pro udržitelný rozvoj je zacíleno výhradně na interakci mezi životním prostředím a rozvojem lidské společnosti, resp. mezi životním prostředím, ekonomikou a sociálními otázkami, a zdůrazňuje tak mezioborovost (vzhledem k tomu, že jde o interakci, mají však všechna témata vzdělávání pro udržitelný rozvoj více či méně výrazný ekologický aspekt a v tomto smyslu souvisejí s EVVO). Evropská strategie dále upřesňuje tento vztah takto: Vzdělávání pro udržitelný rozvoj rozšiřuje pojem environmentálního vzdělávání, které stále více řeší širokou škálu témat v oblasti rozvoje. Environmentální vzdělávání by se proto mělo rozvíjet a doplňovat o jiné oblasti vzdělávání, a to integrujícím způsobem směřujícím ke vzdělávání pro udržitelný rozvoj. Další výraznou charakteristikou vzdělávání pro udržitelný rozvoj je zaměření na povzbuzování k aktivní účasti, zapojení, kompetenci jednat. Evropská strategie vzdělávání pro udržitelný rozvoj k tomu říká: Aby bylo vzdělávání pro udržitelný rozvoj účinné, mělo by používat širokou škálu participatorních vzdělávacích metod orientovaných na proces a řešení a šitých na míru vyučovaným. Vedle tradičních metod by tyto metody měly zahrnovat mimo jiné diskuse, pojmové a vjemové mapování, filozofické zkoumání, objasňování hodnot, simulace, scénáře, modelování, hraní rolí, hry, informační a komunikační technologie (ICT), šetření, případové studie, exkurze a učení venku, projekty zaměřené na potřeby vyučovaných, analýzy správných postupů, zkušenosti z pracovišť a řešení problémů. Aktuální situace v ČR V roce 2005 se Česká republika přihlašuje ke Strategii vzdělávání pro udržitelný rozvoj EHK OSN, na jejíž přípravě se předtím čeští experti významně podíleli, v roce 2007 je do vlády předložena první verze národní strategie vzdělávání pro udržitelný rozvoj, v roce 2008 pak druhá verze, která je vládním usnesením v červenci schválena. Zároveň pracují zástupci České republiky v řídícím výboru a pracovních skupinách Strategie vzdělávání pro udržitelný rozvoj EHK OSN např. na vývoji indikátorů vzdělávání pro udržitelný rozvoj. Nové internetové stránky Vzdělávání pro udržitelný rozvoj (VUR) slouží především jako sběrné místo pro informace k VUR. Jsou otevřeny především vzdělavatelům a veřejné správě, kteří jsou klíčovými hráči v této oblasti a kteří především mohou posunout rozvoj VUR nejen v teoretické, ale i v praktické rovině. Stránky jsou vytvořeny pro vzájemné informování o aktivitách v rámci VUR, jako jsou semináře, diskuse, konference, ale též informování o tvorbě nových programů, výukových pomůcek atd., ze strany veřejné správy o politice a finanční podpoře na státní i regionální úrovni. Stránky slouží i pro přenos dobré praxe, a to jak v rámci České republiky, tak i s přesahem do zahraničí. Jsou zde zveřejňovány informace o mezinárodních aktivitách v rámci EHK OSN, UNEP, UNESCO a o všech aktivitách ČR na mezinárodním poli. Jedná se o oficiální informační a metodické stránky Ministerstva životního prostředí a Ministerstva školství pro environmentální vzdělávání a vzdělávání pro udržitelný rozvoj. Provozovatelem stránek je odbor nástrojů politiky životního prostředí MŽP. Zdroj: Důležitým impulsem pro vzdělávání pro udržitelný rozvoj je od r i zavádění tzv. průřezových témat v novém národním školním kurikulu rámcových vzdělávacích programech pro jednotlivé stupně vzdělávání. Tato průřezová témata jsou povinnou součástí výuky, jsou zaměřena na aktuální problémy současného světa, tvoří jakýsi spojník napříč předměty a většina z nich má bezprostřední vztah ke vzdělávání pro udržitelný rozvoj zejména environmentální výchova (resp. člověk a prostředí), výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech, multikulturní výchova či výchova demokratického občana. V červenci 2008 byl vládou ČR přijat i první samostatný národní dokument Strategie vzdělávání pro udržitelný rozvoj ČR ( ). Návazně v roce 2011 přijala vláda Akční plán VUR na léta 2011 a

18 DIDAKTIKA Důležití partneři Klíčová koordinační role a zodpovědnost za rozvoj vzdělávání pro udržitelný rozvoj je v souladu se Strategií VUR v ČR na Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy. Významnou iniciační a metodickou roli zastávalo při přípravě strategie vzdělávání pro udržitelný rozvoj také Ministerstvo životního prostředí, které je mj. pověřeno zastu- pováním ČR v Řídícím výboru Strategie vzdělávání pro udržitelný rozvoj EHK OSN. Ministerstvo životního prostředí je také doposud hlavním podporovatelem projektů a aktivit vzdělávání pro udržitelný rozvoj. Důležitými partnery by se postupně měly stát i další resorty s gescemi za ekonomické a sociální aspekty rozvoje. Strategie vzdělávání pro udržitelný rozvoj v ČR dále identifikuje tyto důležité partnery: školy a školská zařízení, resortní odborné ústavy, vysoké školy a výzkumné instituce, kraje a obce, vzdělavatele, profesní a odborové svazy, nestátní neziskové organizace, kulturně výchovné instituce a média. S použitím textu ze zdroje zpracovali Miroslav Novák a Hana Kolářová AKČNÍ PLÁN PRO OBDOBÍ Opatření pro roky 2011 a 2012 ke Strategii vzdělávání pro udržitelný rozvoj České republiky ( ) bylo schváleno usnesením vlády č. 143 ze dne 23. února 2011 Vzdělávání je tradiční oblastí péče o rozvoj lidské individuality s cílem posilování soudržnosti a demokratických principů společnosti, posilování principů partnerství a solidarity, zvyšování konkurenceschopnosti ekonomiky a prosperity společnosti, ale i zvyšování zaměstnatelnosti, vytváření příznivého vztahu k přírodě a životnímu prostředí či zprostředkování historického odkazu aj. Současný model vzdělávání a vzdělávacího systému se odvolává na znalostní společnost, na zvýšení konkurenceschopnosti z ekonomického hlediska, ale i na předávání tradičních hodnot západní civilizace a ukotvení ve společenství Evropské unie. V teoretické rovině je vzdělávání v současné době silně oborově orientované a využívá poznání, které se však velmi rychle mění. Do jisté míry postrádá vizi budoucnosti, a to takovou, která zohledňuje etické předpoklady (vyváženost naplňování potřeb člověka a jeho odpovědnosti za zachování podobných podmínek i pro další generace) a současný stav vědeckého poznání. Vzdělávání pro udržitelný rozvoj rozšiřuje aktuální pojetí vzdělávání právě o přístup orientovaný na budoucnost. V tomto svém zaměření vychází z propojení sociálních, ekonomických a environmentálních aspektů rozvoje (zde využívá celospolečenský dialog), klade důraz na propojení oborů, směřuje k celostnímu rozvoji lidského jedince (rozvoj znalostí, dovedností, postojů, hodnot) a akcentuje moderní metody a formy vzdělávání (projektová výuka, kritické učení aj.). VUR přispívá k rozvoji kvality ve vzdělávání a podporuje implementaci kurikulární reformy. Vyvažuje význam pojmů užívaných běžně ve strategických úvahách o rozvoji vzdělávací soustavy z hlediska všech tří dimenzí udržitelnosti: např. adaptabilita (nejen ekonomická, ale i sociální a environmentální), vzdělání pro konkurenceschopnost (vzdělání tohoto typu podporuje utváření odpovědného a důvěryhodného prostředí pro ekonomické aktivity, založeného na respektování norem, závazků a etických kodexů) aj. Pomáhá systémovým změnám ve vzdělávací soustavě, které ji přibližují světovým standardům. Klíčová témata Rozvoj občanské participace a dobrovolnictví představuje motivaci veřejnosti k zapojování se do diskuse o veřejném prostoru. Předpokladem je rozvinutí takových výchovně vzdělávacích strategií, které vybaví cílové skupiny potřebnými akčními kompetencemi, jako je relevantní znalost, motivace a odhodlání k řešení, schopnost formulovat vize budoucího vývoje a zkušenosti, kooperativní a výzkumné dovednosti či schopnost kritického myšlení, komunikace a vyjednávání. Vztah k místu koresponduje s celkovým trendem soustředit se ve výchově ve větší míře na lokální problematiku, prostřednictvím které mohou žáci i široká veřejnost lépe porozumět problematice socioekonomických a environmentálních vazeb, dopadů a vlivů. Druhou oblastí, která je v rámci tématu Vztah k místu zastoupena, je interpretace přírodního a kulturního dědictví ( jako nástroje pro pochopení historických, kulturních a dalších souvislostí), která se zaměřuje na mnohostranné interpretování konkrétní lokality.. Pro formování vztahu k místu hraje důležitou roli bezprostřední kontakt a praktické zkušenosti s přírodou. Snižování sociálního napětí představuje významné téma nejen kvůli místním problémům se sociálně znevýhodněnými skupinami obyvatel, ale i kvůli přetrvávající ekonomické krizi ve světě. Sociální napětí se v ČR projevuje silněji zejména v lokalitách, kde jsou koncentrovány větší počty obyvatel sociálně vyloučených nebo ohrožených sociálním vyloučením. Důležitá je podpora vzdělávání pedagogických pracovníků v oblasti metodiky napomáhající ke snižování sociálního napětí ve společnosti. Udržitelná spotřeba a výroba (USV) je téma, které se zabývá vlivy spotřeby obyvatel ČR na ekonomickou, sociální a environmentální oblast. Klíčový důraz bude kladen na spotřebitelskou výchovu a osvětu. Důležité je i zapracování problematiky udržitelné výroby do výuky středních škol a dalších subjektů. Cílem je vzrůst poptávky po šetrnějších výrobcích a službách, a tím i zájem podniků o certifikaci ekologicky šetrné výroby (EMAS atd.), výrobků a služeb (označování), což bude mít příznivé dopady nejenom na životní prostředí, ale i na rozvoj příslušných odvětví. Průřezová opatření k realizaci VUR propojují ostatní zvolená témata a týkají se celkového systému vzdělávání. V jeho rámci by mělo dojít k systémovému zkvalitnění implementace moderních metodických nástrojů a forem v českém pedagogickém prostředí, počínaje podporou výzkumu, přes podporu vzdělavatelů po revizi kurikulí. Zdroj: V návaznosti na Strategii vzdělávání pro udržitelný rozvoj ČR a Strategický rámec udržitelného rozvoje ČR byla zvolena následující klíčová témata VUR pro řešení v období 2011 a 2012, přičemž se předpokládá, že v navazujících obdobích dojde k výběru dalších klíčových témat: Rozvoj občanské participace a dobrovolnictví V příloze tohoto Bedrníku najdete materiál, který vám může Vztah k místu pomoci s klíčovým tématem: Udržitelná spotřeba a výroba. Udržitelná spotřeba a výroba Jde o ukázku z publikace Jak žít dobře, zdravě a ekologicky Snižování sociálního napětí šetrně, kterou vydalo sdružení Arnika. Další informace o publikaci též v rubrice Nabídka. (red) Průřezová opatření k realizaci VUR

19 DIDAKTIKA ŠKOLY PRO INTELIGENTNÍ VYUŽÍVÁNÍ ENERGIE V PRAXI Originální metodu vzdělávacího projektu Školy pro inteligentní využívání energie SIEU jsme představili čtenářům Bedrníku v čísel 2010/1. K projektu se nyní vracíme a přibližujeme, jak probíhá prakticky. Projekt s dějovou linií Středisko ekologické výchovy a etiky Rýchory SEVER Horní Maršov se stalo partnerem mezinárodního projektu Školy pro inteligentní využívání energie SIEU. V rámci projektu, do něhož je zapojeno 11 partnerů a 90 středních odborných škol z devíti zemí Evropské unie, budou studenti řešit aktuální a skutečné zadání týkající se úspor energie a využívání obnovitelných zdrojů energie. Projekt využívá novou metodu dě- jové linie, která do našeho prostředí přichází z Holandska. Skupina studentů (třída) založí vlastní Agenturu pro energii a prostřednictvím SEVERu obdrží zadání od konkrétní firmy, obecního úřadu, knihovny, muzea či jiné organizace (klienta). V rámci agentury si studenti rozdělí funkce a úkoly a intenzivně pracují na řešení zadání. Výstupem je doporučení, které klientovi nastíní možné způsoby řešení jeho energetického problému. Studenti budou pracovat jednak individuálně, jednak ve skupinách PŘÍKLADY ZPRACOVÁNÍ Z PRVNÍHO KOLA PROJEKTU VYBRANÁ ŘEŠENÍ STUDENTŮ: 1 STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA ELEKTROTECHNICKÁ A STROJNÍ A STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ PARDUBICE Prezentace studentů z Pardubic. a v rámci tvůrčího procesu budou získávat relevantní poznatky a informace, pomocí nichž si budou utvářet představu o nejnovějších trendech a možnostech energetických řešení. Krystalizující nápady průběžně konzultují s odborníky a na závěr zpracují vlastní prezentaci. Všechny skupiny (Agentury pro energii) na konci projektu představí své prezentace na společném setkání klientovi, který si podle svého zvážení vybere projekt, jenž bude nejlépe odpovídat jeho specifickým podmínkám a zadání. ZADÁNÍ Klientem se v prvním kole stala prodejna a jídelna zabývající se alternativními směry stravování v Hradci Králové Bazalka. Studenti prostřednictvím své agentury radí firmě Bazalka, jak na téma úspory ve firmách. Obchod se zdravou výživou se chce dozvědět především, jaké lednice jsou nejúspornější (zda prosklené, uzavřené či otevřené), dále se zajímá o úspory v osvětlení či topení a o zavedení rekuperace v jídelně. Druhou možnost, kterou si studenti mohou vybrat, je zavedení solárních panelů na ohřev vody či výroba elektřiny na střechu bio jídelny. Bazalku zajímají nejen finance (kolik bude vložená investice, jaká je návratnost, kolik ušetří peněz), ale také jak budou jednotlivá opatření působit na životní prostředí tedy kolik ušetří zdrojů, kolik nevypustí oxidu uhličitého atd. Studenti se tak snaží najít co nejlepší konkrétní řešení, které sami považují za nejvýhodnější Pracovní tým: Tomáš Záleský, Miroslav Uhlíř, Martin Kercl, Petr Víšek, Kamil Mertl, Lukáš Lustyk, Lukáš Zita, Miroslav Čížek, Vojtěch Mísař, Petr Uttendorfský, Tomáš Nádvorník, Tomáš Zatloukal, Lukáš Jiráček, Lukáš Kovařík, Ondřej Konfršt, Ondřej Šimák, Roman Hambálek, Tomáš Krchov Paní profesorka: Mgr. Marie Papíková Poradenská agentura: Green Power Information Jak se odlišujeme: perspektiva, rychlost, objektivnost, mladý tým, moderní vybavení NÁVRHY ŘEŠENÍ 1. Okna Současný stav: Špaletová okna Nutnost vyměnit okna Navrhované řešení: SETT-HK Perfectline VP pětikomorový PVC prvek, rovný profil z vysoce úderového PVC, tloušťka stěn o nejvyšším standardu kvality podle RAL třída A. Cena použitých oken: Kč 2. Zateplení stěn Současný stav: součinitel prostupu tepla U: 1,96 W/m 2.K Navrhované řešení: Materiál minerální vata fasádní deska 15 cm Nový součinitel prostupu tepla U: 0,2 W/m 2.K cca 10x vetší nepropustnost tepla Cena zateplení stěn: Kč 3. Zateplení podlah Současný stav: součinitel prostupu tepla U: 5,93 W/m 2.K Navrhované řešení: Materiál polystyrénové desky 18 cm Nový souč. prost. tepla U: 0,27 W/m 2.K cca 22x vetší nepropustnost tepla Cena zateplení podlah: Kč 19

20 DIDAKTIKA 4. Zateplení střechy Současný stav: Zateplení 20 cm podstropní izolací od firmy Ecotherm Součinitel prostupu tepla U: 0,3 W/ m 2.K Zateplení je vyhovující. 5. Součásti elektrárny Fotovoltaické panely 20 panelů Výkon panelu: 230 Wp Rozměry modulu: 1629 x 989 x 47,5 mm Záruka: 25 let na pokles výkonu Cena: Kč Měnič SunEzy beztransformátorový měnič vyšší třídy. Cena: Kč Montážní materiál rozvaděč, kabeláž, úchytný systém. Cena cca: Kč bez DPH. Doporučení: vyjádření statika ke stavu budovy Fotovoltaická elektrárna o výkonu až Wp Úspora Průměrná roční výroba elektřiny: kwh Při spotřebě veškeré vyrobené elektřiny je roční úspora nákladů: Kč Předpokládaná roční výše zeleného bonusu je: Kč Celkový roční benefit elektrárny: Kč Shrnutí: Současný stav: Roční spotřeba tepla kwh/rok Měrná potřeba tepla na vytápění 447 kwh/m 2.rok Výsledná spotřeba na vytápění po zateplení : Měrná potřeba tepla na vytápění 121 kwh/m 2.rok Změna energetické náročnosti 72,9 % Ročně ušetříte spálení kg uhlí Ušetříte kg CO 2 Celková cena zateplení: Okna Kč Zateplení stěn Kč Zateplení podlahy Kč Cena elektrárny: Dle počtu použitých komponentů Výkon panelů Typ měniče Počet panelů Zateplení střechy Kč Náklady na zateplení objektu Kč Rekuperace Kč Náklady na zateplení objektu s rekuperací Kč Max. DC výkon měniče Využití měniče 3680 Wp SunEzy Easy rezerva 10 % Kč 4140 Wp SunEzy Medium rezerva 20 % Kč 4600 Wp SunEzy Optimum Optimum Kč 5060 Wp SunEzy Top přetížení 10 % Kč + montážní materiál cca Kč. Cena balíčku optimum a materiálu: Kč Součet: Náklady na solární elektrárnu Kč Náklady na zateplení Kč Náklady na zateplení s rekuperací Kč Celkové náklady Kč Celkové náklady s rekuperací Kč Návratnost elektrárny je 7 8 let Cena 2 VYŠŠÍ ODBORNÁ ŠKOLA A STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA, NOVÝ BYDŽOV, JANA MALÁTA 1869 Prezentace studentek z Nového Bydžova. Pracovní tým: Aneta Bílková, Michaela Dvořáková, Pavlína Fládrová, Tereza Jilemnická, Zuzana Jiránková, Denisa Jirásková, Petra Klimtová, Tereza Langhammerová, Tereza Macháčková, Adéla Maissnerová, Jana Mikulková, Iveta Muchová, Kateřina Ornstová, Nikola Pavlíčková, Kateřina Poláková, Jakub Renner, Kristýna Térová, Kateřina Volejníková Paní profesorky: Ing. Blanka Macháčková, Mgr. Jaroslava Baťková Poradenská agentura: 3E energeticky, ekologicky, ekonomicky / Jsme start pro Vaši budoucnost! NÁVRHY ŘEŠENÍ 1. Osvětlení jídelna Nyní: lineární zářivky 12 ks, T8, G13, d = 26 mm, 1 x 58 W, 6 h. denně, stmívací elektronický předřadník, světelné čidlo = Dobrá volba Návrh 1: Výměna za Philips Master TL-D Eco 51W/840, životnost h, cena 148 Kč, úspora až 10 % oproti běžným zářivkám.(viz tabulka č.1). Tabulka č. 1 1 rok 6 let 10 let Úspora Kč Kč 2367 Kč 3625 Kč Úspora kg CO kg 895,20 kg 1,5 t Návratnost: 3,4 roku Návrh 2: LED zářivka T8 20W (230V), cena 2976 Kč, životnost h, drahé (12 ks Kč), návratnost 12,5 let, šetří životní prostředí, dlouhá životnost (2,5x delší). Viz tabulka č. 2. Návrh 3 další úspory: Nahradit plastové kryty leštěnou hliníkovou mřížkou = úspora až 30 % energie. Výměna celého osvětlení s leštěnou hliníkovou mřížkou, velmi nákladné 1 osvětlení cca 1 500,- Kč a výše