Analýza indikátorů. oblasti podpory 4.1. Zkvalitnění nakládání s odpady ZPRÁVA

Transkript

1 Analýza indikátorů oblasti podpory 4.1 Zkvalitnění nakládání s odpady ZPRÁVA OBSAH: 1. Zadání 2. Analýza právních předpisů z hlediska identifikace cílových indikátorů odpadového hospodářství 3. Analýza současného stavu indikátorů (programové i projektové) 4. Návrh a zdůvodnění změn programových indikátorů 5. Závěry a doporučení 6. Kontrolní dny 7. Přílohy Praha, 01/2012 1

2 1. Zadání Zpráva s názvem "Analýza indikátorů oblasti podpory 4.1 Zkvalitnění nakládání s odpady" byla zpracována na základě uzavřené Smlouvy o dílo č. 172/S/330/11 mezi objednatelem - Ministerstvo životního prostředí, odbor fondů EU a zhotovitelem - Ing. Bohumil Černík, Ph.D. (IČ ) v období od do Specifikace zadání předmětu díla je obsahem čl. 1.1 uvedené Smlouvy o dílo: čl. 1.1 Specifikace díla - analýza současného nastavení monitoringu v oblasti podpory 4.1 zaměřená na nastavení statistických programových indikátorů v souvislosti se změnou legislativy a statistiky odpadového hospodářství (od 2007) - návrh možných změn indikátorů (v souladu se strategickými dokumenty OPŽP) tak, aby co nejvýstižněji odrážely přínos programu (resp. přínos realizovaných projektů pro program) a současně splňovaly požadavky EK a NOK. - zdůvodnění potřebné změny programových indikátorů oblasti podpory 4.1 OPŽP, včetně odůvodnění navrhovaného nastavení indikátorů nových - analýza projektových indikátorů v souladu s požadavky NOK - důraz na reálné přínosy projektů v rámci monitoringu - kontrolní dny (1. do ; 2. do ) 2. Analýza právních předpisů z hlediska identifikace cílových indikátorů odpadového hospodářství Analýza právních předpisů z hlediska identifikace cílových indikátorů odpadového hospodářství je obsahem přílohy č. 1. Zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů (zákon o odpadech) byl v průběhu let novelizován 16 novelami. Jde o následující změny: č. 296/2007 Sb., 25/2008 Sb., 34/2008 Sb., 383/2008 Sb., 9/2009 Sb., 157/2009 Sb., 297/2009 Sb., 291/2009 Sb., 326/2009 Sb., 223/2009 Sb., 227/2009 Sb., 154/2010 Sb., 281/2009 Sb., 31/2011 Sb., 77/2011 Sb., 264/2011 Sb. K novelizacím docházelo zejména z důvodů transpozic směrnic EU a dále pak z potřeby upravit nepřesné nebo nejasné pasáže zákona, které v implementaci zákona do praxe činily potíže. Ve stejném období došlo k novelizaci 1 nařízení vlády (POH ČR) a 9 vyhlášek. Z hlediska nastavení statistických programových indikátorů Oblasti podpory OPŽP výše zmíněné novely zákona o odpadech neobsahovaly kvantifikované cíle (kromě výpočtu úrovně zpětného odběru použitých přenosných baterií nebo akumulátorů) a neidentifikovaly nutnost stanovit nové indikátory. Pro hodnoty všech indikátorů OPŽP čerpajících z dat ISOH je podstatná změna (zvýšení) hodnot pro ohlašování produkce a nakládání s odpady. Vzájemný přepočet hodnot indikátorů před a po této změně není možný; pouze meziročním srovnáním hodnot indikátorů musí být zohledněna tato změna. Obecně indikátory v rámci Strukturálních fondů EU slouží pro monitorování průběhu a výsledku realizace projektů, oblastí podpory, prioritních os a programů vzhledem ke 2

3 stanoveným cílům. Seznam sledovaných indikátorů schvaluje Monitorovací výbor OPŽP a je součástí Programovacího a Implementačního (prováděcího) dokumentu OPŽP. Každý žadatel o finanční podporu je povinen v rámci žádosti o podporu doložit monitorovací ukazatele projektu a zejména uvést kvantifikaci vybraných indikátorů, které mají vazbu na indikátory stanovené v rámci dané oblasti podpory v prováděcím dokumentu. Monitorovací ukazatele projektu jsou následně uvedeny ve smlouvě o financování a mají klíčový význam při hodnocení realizace projektu. Plnění monitorovacích indikátorů se vykazuje v monitorovacích zprávách. Nedodržení monitorovacích ukazatelů může vést k částečnému nebo dokonce i úplnému odebrání poskytnuté dotace. Environmentální indikátory navíc (podle kritérií OECD) mají být reprezentativní (tzn. identifikující základní trendy), jednoduché (tzn. lehce interpretovatelné), vědecky zdůvodnitelné (tzn. založené na jednoznačných pojmech a mezinárodních standardech) a měřitelné (tzn. založené na obecně dostupných datech). Obecné zásady pro tvorbu indikátorů jsou uvedeny v Návodu pro monitorovací indikátory a evaluaci (MMR, 2006). 3. Analýza současného stavu indikátorů (programové i projektové) Platné indikátory v Oblasti podpory (OP) 4.1 jsou (příloha č. 2) součástí Programového dokumentu OPŽP a Implementačním dokumentu OPŽP (verze k ) a jejich podrobná charakteristika je uvedena v Agregační mapě indikátorů OPŽP. Tyto indikátory byly nastaveny na počátku OPŽP (2007) a to v souladu s metodickým materiálem Zásady tvorby indikátorů pro monitoring a evaluaci (MMR) a při jejich konkrétním výběru byl zohledněn Národní číselník indikátorů (NČI). Indikátory na úrovni Prioritní osy 4.1 (programové) představují 3 ukazatele u (vyjadřují rozsah uskutečněných aktivit) a 1 ukazatel Dopadu (vyjadřuje střednědobý nebo dlouhodobý účinek programu); všechny indikátory mají přidělený kód NČI s ověřenou definicí, jeden z nich má klíčový význam pro kontrolu prováděnou orgány EK (Core 27) a je nezbytný. Jako datové zdroje pro vyhodnocení programových indikátorů slouží statistické údaje ČR (informační systém o odpadech ISOH) a informační systém. Projektové indikátory představuje 15 ukazatelů u, z toho je jeden ukazatel s přiděleným kódem NČI; slouží k ověření projektovaných parametrů v průběhu realizace a provozu (5 let) zařízení a vyhodnocují se na základě dat z informačního systému. Zvolené programové indikátory OP 4.1 OPŽP (2007) měly za cíl sledovat trendy v odpadovém hospodářství ČR a to v prioritních oblastech podpory, které jednoznačně určoval v té době platný Plán odpadového hospodářství ČR (POH ČR). Přitom POH ČR má vlastní soustavu ukazatelů (Nařízení vlády č. 197/2003 Sb., o Plánu odpadového hospodářství České republiky, ve znění nařízení vlády č. 473/2009 Sb.) s vlastní metodikou výpočtu hodnot ukazatelů (Zpracování matematického vyjádření výpočtu "Soustavy indikátorů OH" v souladu s Vyhl. č. 351/2008 Sb., kterou se mění Vyhl. č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, ve znění pozdějších předpisů, aktualizace k ), které jsou periodicky každoročně vyhodnocovány v rámci hodnotících zpráv (aktuální Pátá hodnotící zpráva o plnění nařízení vlády č. 197/2003 Sb., o Plánu odpadového hospodářství České republiky za rok 2009). Obdobným postupem jsou vyhodnocovány i Plány odpadového hospodářství jednotlivých krajů. 3

4 Tabulka 1: Srovnání programových indikátorů OP 4.1 OPŽP a POH ČR OPŽP POH ČR STAV * Kód Název Měrná jednotka Zdroj Kód Název Měrná jednotka Zdroj Cíl % ISOH I.6 Podíl % z ISOH 78,65 72,51 75 materiálově celkové využitých odpadů produkce (R2-R11, skupiny N1) odpadů Podíl recyklovaných odpadů Objem komunálního odpadu (produkce) Podíl využitého komunálního odpadu tis. t/rok ISOH I.1 Celková produkce odpadů % z celkové roční produkce KO ISOH I.5 Podíl využitých komunálních odpadů (R1-R11, N1) 1000 t/rok ISOH 3846,3 5324** 5000 % z celkové roční produkce KO * Hodnotící zprávy POH ČR ** Změna výpočtu produkce komunálních odpadů (ODPADY 05/2011) ISOH 30,74 28,66 50 Trendy vývoje hodnot programových indikátorů v letech vykazují nežádoucí vývoj. Od roku 2007 bylo podpořeno v Oblasti podpory 4.1 OPŽP v rámci jednotlivých výzev 1055 projektů v celkových nákladech 10,3 mld. Kč (do poloviny 07/2011) s následnou realizací a provozem příslušných kapacit na využívání odpadů. Tato skutečnost ukazuje na fakt, že existující programové indikátory posuzovat přínosy investičního programu, které evidentně existují, nemohou. V tomto ohledu je irelevantní diskuse nad výchozími a cílovými hodnotami existujících programových indikátorů, která se jistě rozvine při aktualizaci Plánu odpadového hospodářství ČR. Je však nutné vzít v úvahu, že indikátory a (jejichž počáteční hodnoty byly stanoveny na základě dat z ISOH a cílové hodnoty stanoveny na základě konsensuálního odborného odhadu) jsou poměrové, tzn. rosteli meziročně hodnota jmenovatele rychleji, než čitatele výsledná hodnota klesá i přesto, že absolutní hmotnost recyklovaných odpadů (mj. i díky zařízením podpořeným z OP 4.1) roste. V případě indikátoru je to zcela zřejmé, protože díky změnám v evidenci odpadů došlo v roce 2009 k (evidenčnímu) zvýšení hodnoty produkce evidovaných komunálních odpadů. Zařazení indikátoru pro hodnocení přínosů OP 4.1 OPŽP je již zcela chybné, protože podpořené investice nemají na vývoj jeho hodnoty vůbec žádný vliv. Produkce komunálních odpadů (nikoliv tedy objem jak stojí v názvu indikátoru) odvisí od vývoje ekonomiky, vývoje disponibilních příjmů domácností, spotřebitelského chování, vývoje balení, stravovacích návyků apod. 1 a s počtem podpořených třídicích linek a dalších zařízení v rámci OP 4.1 OPŽP nijak nesouvisí. Ze srovnání v Tabulce 1 je dále zřejmé, že datové zdroje jsou shodné. Poněkud odlišně jsou definovány vlastní ukazatele, které se navíc v případě POH ČR průběžně mění (např. I.5, I.6). Podstatnou skutečností je však fakt, že programové indikátory OPŽP nejsou vůči míře podpory specifické, tzn. na vývoj hodnoty indikátoru mají vliv další faktory mimo OPŽP (investice bez podpory, vývoj produkce odpadů v závislosti na hospodářském růstu a příjmech domácností, změny struktury výrobních činností, změny v pravidlech evidence odpadů apod.). Vlastní hodnoty ukazatelů I.1, I.5 a I.6 v letech 2007 a 2009 neindikují vývoj odpadového hospodářství v ČR směrem k cílovým parametrům! 1 podrobněji např. ČERNÍK, B.: Prognóza vývoje odpadového hospodářství v České republice, disertační práce, UK v Praze, Přírodovědecká fakulta, Ústav pro životní prostředí,

5 Signifikantní je v tomto smyslu diskuse v rámci zasedání Monitorovacího výboru OPŽP (MV), kde se členové kriticky vyjadřují k nastavení cílové hodnoty ukazatele Objem komunálního odpadu (produkce) a navrhují změny (mimochodem navrhují změnu, která již existuje) definice ukazatele Podíl využitých odpadů. Tyto diskuse však vůbec nepatří na MV, ale týkají se hodnocení POH ČR! Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) v roce 2010/2011 prověřoval poskytování, čerpání a použití peněžních prostředků určených na realizaci opatření v oblasti nakládání s odpady (Věstník NKÚ, kontrolní závěry 10/14). V kontrolních závěrech se mj. uvádí:... (kap. 3.2, citace) "MŽP použilo pro hodnocení dopadů podpory z oblasti 4.1 monitorovací indikátory (...), které jsou statistickými ukazateli za celou Českou republiku a nemají přímou vazbu na podpory z OPŽP."... (konec citace). Zpráva Závěry a doporučení k systému indikátorů OPŽP (DHV, 2009) se rovněž kriticky vyjádřila k používaným programovým indikátorům OP 4.1:...(citace) "Navržení statistických indikátorů pro měření přínosu programu není vhodné z důvodu, že na jejich základě nelze zjistit přínos vlastního operačního programu k dosažení sledovaných cílů. Druhotným aspektem je pomalý proces zpracování statistických dat (pouze jednou za rok s velkým zpožděním)."...(konec citace). Písemné stanovisko Evropské komise k OPŽP z roku 2007 (2007CZ161PO006) a následná reakce české strany preferují 3 kritéria pro oblasti podpor: příspěvek k hierarchii nakládání s odpady (předcházení vzniku), využití odpadů (kromě spaloven), kvantifikované cíle v POH ČR/krajů. K základním požadavkům Národního orgánu pro koordinaci (NOK) formulovaným v Návodu pro monitorovací indikátory a evaluaci (MMR, 2006) patří dodržení hierarchie ukazatelů: ukazatelů výstupů (hodnotí rozsah uskutečněných aktivit), ukazatelů výsledků (hodnotí přímé účinky programu) a ukazatelů dopadu (vyjadřují středně a dlouhodobé účinky programu). V návaznosti na Směrnici EPaR (ES) č. 98/2008 o odpadech a o zrušení některých směrnic (Rámcová směrnice) bylo přijato Rozhodnutí Komise (2011/753/EU) z , kterým se zavádí pravidla a metody výpočtu pro ověření dodržování cílů stanovených v čl. 11 odst. 2 (... (citace) a) zvýšit do roku 2020 nejméně na 50% hmotnosti celkovou úroveň přípravy k opětovnému použití a recyklace alespoň u odpadů z materiálů, jako jsou papír, kov, plast a sklo, pocházejících z domácností a případně odpady jiného původu, pokud jsou tyto toky odpadů podobné odpadům z domácností; b) zvýšit do roku 2020 nejméně na 70% hmotnosti celkovou úroveň přípravy k opětovnému použití a recyklace odpadů a jiných druhů materiálového využití, včetně zásypů, při nichž jsou jiné materiály nahrazeny odpadem, u nikoliv nebezpečných stavebních a demoličních odpadů s výjimkou v přírodě se vyskytujících materiálů uvedených na seznamu odpadů v kategorii (konec citace)) Rámcové směrnice. Tato pravidla a metody výpočtu cílů pro komunální odpad a stavební odpady se však týkají především vykazování plnění cílů v rámci POH ČR. Pověření pracovníci MŽP a sami cítí potřebu použít programové indikátory OP 4.1 OPŽP specificky ke sledování především účelnosti a efektivity vynakládaných finančních prostředků z OPŽP. Cestou bude oddělit vazbu indikátorů OP 4.1 OPŽP od indikátorů POH ČR a to (kromě výše uvedených důvodů) pro jejich odlišnou funkci. Ukazatele POH ČR indikují trendy v odpadovém hospodářství v ČR, tedy směřování v produkci a nakládání s odpady podle předpokládaných cílů (daných mj. právními předpisy) a to prostřednictvím 5

6 relevantní technické vybavenosti území. "Převodní pákou" mezi touto technickou vybaveností a OP 4.1 OPŽP jsou deklarované typy podporovaných projektů (priority), které v případě realizace zvyšují pravděpodobnost dosažení předpokládaných cílů odpadového hospodářství v ČR. Takže v tomto případě ukazatelé OP 4.1 OPŽP již nemusí měřit stejné veličiny jako POH ČR, ale mohou měřit přímé účinky investičního programu - existenci a využití relevantních technických kapacit. 4. Návrh a zdůvodnění změn programových indikátorů V Programovém dokumentu (technická aktualizace 2009) má Prioritní osa 4 OPŽP pro období tyto cíle: globální cíle: - (1) zkvalitnění nakládání s odpady, - (2) snížení produkce odpadů. specifické cíle: - (2) snižování měrné produkce nezávisle na úrovni ekonomického růstu, - (3) maximální využívání jako náhrady primárních přírodních zdrojů, - (4) minimalizace negativních vlivů na zdraví a životní prostředí při nakládání s odpady. Aktuálněji specifikuje priority v oblasti podpory OP 4.1 Implementační dokument OPŽP (verze k ), kde jsou priority jednoznačně určeny schváleným Plánem odpadového hospodářství České republiky. Cílem této oblasti intervence je (2) snížení produkce odpadů, (3) zvýšení podílu využívaných odpadů na základě podpory odděleného sběru odpadů, budování třídících linek a zařízení na recyklaci odpadů, (3) systémy na podporu odděleně sbíraných a následně využívaných specifických druhů odpadů (baterie a akumulátory, odpad z elektrických a elektronických zařízení, použité oleje, biologicky rozložitelné odpady), (5) snižování množství odstraňovaných odpadů (definice těchto pojmů vyplývají ze zákona č. 185/2001 o odpadech v platném znění). Oblast podpory (Příloha č. 3) dále podporuje (3) technologie k využívání druhotných surovin získaných z odpadů a (2) projekty vedoucí ke snižování měrné produkce nebezpečných odpadů, včetně zařízení k nakládání s nimi. Rovněž 2. návrh Státní politiky životního prostředí v Tématické oblasti Ochrana a udržitelné využívání zdrojů jsou v prioritě č. 2 "Prevence a omezování vzniku odpadů a jejich negativního vlivu na životní prostředí, podpora jejich využívání jako náhrady přírodních surovin" uvedeny tyto cíle:!!! (5) Snížit podíl skládkování na celkovém odstraňování odpadů!! (3) Zvýšit materiálové a energetické využití odpadů!! (2) Předcházet vzniku odpadů (cíl označený "!!!" má nejvyšší prioritu a neodkladnost; cíl označený "!!" je důležitý především v středně a dlouhodobém charakteru) V Plánu pro Evropu účinněji využívající zdroje (SEK(2011)1067 final) v kap. 3.2 Přeměna odpadů na zdroje si Evropská komise mj. ukládá:... (citace) "zajistit v letech 2012/2013, aby se z veřejných prostředků pocházejících z rozpočtu EU přednostně financovaly činnosti, které stojí výše v hierarchii způsobů nakládání s odpady, kterou definuje Rámcová směrnice o odpadech.... (konec citace). 6

7 Shrnutím výše uvedeného lze přehledně sumarizovat klíčové oblasti změn v odpadovém hospodářství, které do roku 2020 očekávají relevantní předpisy: (1) zkvalitnit nakládání s odpady (zvyšovat dostupnost, rozsah a kvalitu služeb) (2) snížit produkci odpadů (snižovat materiálovou náročnost ekonomiky; omezovat používání nebezpečných materiálů a vznik nebezpečných odpadů; aplikovat metody prevence vzniku odpadů) (3) využívat odpady jako náhradu primárních zdrojů (druhotné suroviny; obnovitelné zdroje energie) (4) minimalizovat negativní vlivy na zdraví a životní prostředí při nakládání s odpady (posuzovat technologie nakládání s odpady na základě objektivního environmentálního hodnocení jejich dopadů na zdraví a životní prostředí; optimalizovat integrované systémy nakládání s odpady z hlediska minimalizace dopadů) (5) omezovat množství odstraňovaných odpadů (snižováním produkce; využíváním odpadů jako náhrady primárních zdrojů) OP 4.1 OPŽP, jako program na podporu investic, aktuálně nastavenými typy podporovaných projektů plně pokrývá klíčové oblasti změn (1), (3), (5). Klíčové oblasti změn (2) a (4) současná podoba OP 4.1 OPŽP, jako investičního programu, postihovat nemůže a bude třeba zahrnout tyto oblasti do podporovaných projektů v rámci neinvestičních programů (např. Národní programy, III. Program podpory environmentálního vzdělávání, osvěty a poradenství). Programové indikátory OP 4.1 OPŽP mají primárně za úkol hodnotit výsledky - přímé účinky - tohoto investičního programu. Naproti tomu smyslem projektových indikátorů je posuzovat výstupy - rozsah uskutečněných aktivit (Návodu pro monitorovací indikátory a evaluaci (MMR, 2006). Nejvýše v hierarchii ukazatelů stojí podle tohoto zdroje ukazatele dopadů - vyjadřující středně a dlouhodobé účinky programu - což jsou ony indikátory POH ČR. Přímými účinky OP 4.1 OPŽP v klíčových oblastech (1), (3), (5) vymezených aktuálně nastavenými typy podporovaných projektů se rozumí existence a využití technických kapacit, tzn. přínos pro technickou vybavenost ČR v nakládání s odpady. Indikátory těchto přímých účinků pak jsou "suma projektových kapacit podpořených zařízení" (roční, od 2007) a "suma zpracovaných odpadů v podpořených zařízeních" (roční, od 2007) v určitém časovém odstupu od realizace projektu. Principem tedy je, že programové indikátory budou představovat sumarizovanou (roční, od 2007) hodnotu projektových indikátorů všech podpořených projektů v daném období. V případě skupiny indikátorů "suma projektových kapacit podpořených zařízení" budou informačním zdrojem projektové dokumentace jednotlivých projektů; u skupiny indikátorů "suma zpracovaných odpadů v podpořených zařízeních" budou informačním zdrojem zprávy ze Závěrečného vyhodnocení akce (ZVA), případně další kontrolní aktivity do konce smluvního období. V obou případech budou veškerá potřebná data obsažena v informačním systému a takto stanovené hodnoty indikátoru se budou specificky vztahovat k výši vynaložených veřejných prostředků. S ohledem na skutečnost, že se jedná o Operační program životní prostředí bude vhodné doplnit programové indikátory i o ukazatel skutečných dopadů podpořených projektů na životní prostředí (4). Metodický pokyn Systém sledování vlivu strukturální intervence na životní prostředí v programovém období , verze 1.3 ukládá všem OP 7

8 povinnost použít alespoň jedno z 21 hlavních environmentálních kritérií (Číselník environmentálních indikátorů, k ), které budou požadovat od žadatelů (žadatel si k tomuto účelu zadá zpracování Posudku o environmentálních dopadech projektu od subjektu s pověřením ). Z hlediska praktické realizovatelnosti zavedení nově navržených programových indikátorů (nezbytnost zařadit nejprve do NČI relativně dlouhodobým procesem podle Metodiky monitorování programů strukturálních fondů a Fondu soudržnosti pro programové období , MMR, verze 2.5; nezbytnost zpracovat Metodiku hodnocení environmentálních dopadů projektů a příslušný procesní postup) je třeba, aby Monitorovací výbor OPŽP rozhodl, zda přijmout změny indikátorů ještě pro toto programovací období a jak radikální změny provést. V zásadě existují 2 varianty: Varianta č. 1 - snadná Varianta č. 2 - náročná Varianta č. 1 předpokládá ponechat existující programové indikátory v nezměněné podobě a doplnit projektové indikátory o jejich agregované formy - Tabulka 2. Tabulka 2: Návrh nových indikátorů OP 4.1 OPŽP - varianta č. 1 Typ indikátoru Kód NČI Dopad Dopad Dopad (Core 27) Název indikátoru Měrná jednotka Zdroj dat (způsob sběru) PROGRAMOVÉ INDIKÁTORY Podíl recyklovaných odpadů % ISOH (statistický údaj) Objem komunálního odpadu (produkce) tis. t/rok ISOH (statistický údaj) Podíl využitého komunálního odpadu % z celkové ISOH roční (statistický údaj) produkce KO Počet projektů zaměřených na nakládání s odpady projekt (informační systém) PROJEKTOVÉ INDIKÁTORY Celková kapacita zařízení pro nakládání s odpady t/rok Celková kapacita podpořených zřízení na t/rok materiálové využití odpadů Celková kapacita podpořených zařízení na t/rok energetické využití odpadů Celková kapacita podpořených zařízení na t/rok odstraňování nebezpečných odpadů Celkové množství materiálově využitých odpadů t/rok (recyklováno) v podpořených zařízeních Celkové množství energeticky využitých odpadů v t/rok podpořených zařízeních Celkové množství odstraněných nebezpečných t/rok odpadů v podpořených zařízeních Kapacita zařízení na třídění odpadů t/rok Kapacita zařízení na úpravu odpadů t/rok Kapacita zařízení na energetické využití odpadů t/rok 8

9 Kapacita zařízení na materiálové využití odpadů t/rok Kapacita zařízení na odstraňování nebezpečných t/rok odpadů Kapacita kompostárny t/rok Kapacita sběrného dvora t/rok Plocha sběrného dvora m2 Počet sběrných nádob na odpad počet Počet vybudovaných sběrných dvorů počet Počet svozové techniky počet Počet vybudovaných sběrných míst počet Kapacita systému separace a svozu odpadů t/rok Počet osob spádového území systému separace a počet svozu odpadů původní indikátor nový indikátor Vzájemné porovnání skupin indikátorů "celková kapacita/kapacita" a "celkové množství/množství" navíc dovoluje vyhodnotit efektivitu využívání realizovaných zařízení a to jak na úrovni Programu, tak i jednotlivých projektů. Na úrovni Programu mohou tyto hodnoty indikovat mj. regionální přiměřenost, nebo nadbytečnost kapacit (primární odpovědnost krajů). Na úrovni jednotlivých projektů budou tyto hodnoty sloužit k prokázání účelnosti původního záměru žadatele a k návrhu sankcí v případě opaku. Navržená struktura nových indikátorů odpovídá potřebám hodnocení přínosů OP 4.1 v rámci a není proto účelné je slučovat (např. "Celková kapacita podpořených zařízení na využití odpadů"). Vypovídací schopnost takových sloučených indikátorů je nižší a navíc, v případě potřeby, lze takové sloučené indikátory z nových ukazatelů vytvořit. Stejně tak je zřejmá počáteční hodnota každého z navržených nových indikátorů (vč. indikátoru v Tabulce 3); aktuální hodnoty lze zjistit v Informačním systému. Cílové hodnoty navržených nových indikátorů souvisí s kvalitou předkládaných žádostí a s výší alokovaných finančních prostředků v jednotlivých výzvách. Varianta č. 2 spočívá ve změně a doplnění programových indikátorů - Tabulka 3. Podstatou je vypuštění irelevantních ukazatelů vzhledem k potřebám hodnotit přínosy investičního OP 4.1 OPŽP (argumentace viz Kapitola 3), v převedení současného projektového indikátoru a v instalaci nových indikátorů, které představují agregované formy existujících projektových indikátorů. Zařazen je i jeden z environmentálních indikátorů (211800). 9

10 Tabulka 3: Návrh nových indikátorů OP 4.1 OPŽP - varianta č. 2 Typ indikátoru Kód NČI (Core 27) Název indikátoru Měrná jednotka Zdroj dat (způsob sběru) PROGRAMOVÉ INDIKÁTORY Počet projektů zaměřených na nakládání s odpady projekt Celková kapacita zařízení pro nakládání s odpady t/rok Celková kapacita podpořených zřízení na t/rok materiálové využití odpadů Celková kapacita podpořených zařízení na t/rok energetické využití odpadů Celková kapacita podpořených zařízení na t/rok odstraňování nebezpečných odpadů Celkové množství materiálově využitých odpadů t/rok (recyklováno) v podpořených zařízeních Celkové množství energeticky využitých odpadů v t/rok podpořených zařízeních Celkové množství odstraněných nebezpečných t/rok odpadů v podpořených zařízeních Celkové snížení emisí CO2 (snížení emisí t CO2ekv. skleníkových plynů vyjádřených v ekvivalentu oxidu /rok uhličitého v tunách za rok) v důsledku činnosti podpořených zařízení PROJEKTOVÉ INDIKÁTORY Kapacita zařízení na třídění odpadů t/rok Kapacita zařízení na úpravu odpadů t/rok Kapacita zařízení na energetické využití odpadů t/rok Kapacita zařízení na materiálové využití odpadů t/rok Kapacita zařízení na odstraňování nebezpečných t/rok odpadů Kapacita kompostárny t/rok Kapacita sběrného dvora t/rok Plocha sběrného dvora m2 Počet sběrných nádob na odpad počet Počet vybudovaných sběrných dvorů počet Počet svozové techniky počet Počet vybudovaných sběrných míst počet Kapacita systému separace a svozu odpadů t/rok Počet osob spádového území systému separace a počet svozu odpadů Snížení emisí CO2 (snížení emisí skleníkových plynů vyjádřených v ekvivalentu oxidu uhličitého v tunách za rok) v důsledku činnosti zařízení t CO2ekv. /rok původní indikátor nový indikátor přesun z Projektových indikátorů 10

11 5. Závěry a návrh dalšího postupu 1. Analýza současného stavu indikátorů OP 4.1 OPŽP prokázala nezbytnost změny programových indikátorů tak, aby hodnotily přímé účinky investičního programu, tj. existenci a využívání technických kapacit. 2. Klíčové oblasti změn odpadového hospodářství ČR do roku 2020 jsou jak z oblasti investiční (jsou plně pokryty současným zaměřením OP 4.1 OPŽP), tak z oblasti neinvestiční (v současné době nejsou podporovány). 3. Nově navržené indikátory představují agregované (za danou časovou jednotku) podoby projektových indikátorů podpořených projektů. 4. Nově navržené indikátory by měly zahrnovat i některý z Číselníku environmentálních kriterií a indikátorů (např. Snížení emisí skleníkových plynů). 5. Nově navržené indikátory dovolují rovněž vyhodnocení efektivity využívání realizovaných kapacit a to jak na úrovni Programu (regionální přiměřenost), tak i Projektů (prokázání účelnosti záměru žadatele). 6. Změna indikátorů je navržena variantně s tím, že rozhodnutí přijme Monitorovací výbor OPŽP na následném zasedání. 7. Pro další plánovací období ( ) bude vhodné najít neinvestiční program podpory klíčových změn v odpadovém hospodářství ČR v oblasti prevence vzniku odpadů a v oblasti posuzování technologií/systémů nakládání s odpady na základě jejich skutečných dopadů na zdraví a životní prostředí. 6. Kontrolní dny Kontrolní dny projektu se konaly za účasti: Sládková, Stejskal, Paulová, Černík s těmito závěry: nové indikátory musí být založeny na datech obsažených v IS (např. tabulka J2); Černík zpracuje 1. verzi projektu s návrhem a zdůvodněním nových indikátorů a předloží ji na 2. kontrolním dnu k posouzení zúčastněným. Druhý kontrolní den se konal za účasti: Ammerová, Kohout, Stejskal, Paulová, Černík se závěrem, že Černík zpracuje: - 2 varianty změn programových a projektových indikátorů, které budou předloženy na dalším zasedání Monitorovacího výboru OPŽP k hlasování - komentář ke každému z programových indikátorů - jeho stanovení (výchozí stav), současný stav, zdůvodnění vhodnosti/nevhodnosti - doporučení - návrhy pro další programové období. 11

12 7. Přílohy Příloha č. 1 Analýza právních předpisů upravujících problematiku odpadového hospodářství, novelizovaných po roce 2007 a platných ke dni 30. listopadu 2011 z hlediska identifikace cílových indikátorů odpadového hospodářství 1. Zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů (zákon o odpadech) Zákon o odpadech byl v průběhu let novelizován 16 novelami. Jde o následující změny: č. 296/2007 Sb., 25/2008 Sb., 34/2008 Sb., 383/2008 Sb., 9/2009 Sb., 157/2009 Sb., 297/2009 Sb., 291/2009 Sb., 326/2009 Sb., 223/2009 Sb., 227/2009 Sb., 154/2010 Sb., 281/2009 Sb., 31/2011 Sb., 77/2011 Sb., 264/2011 Sb. K novelizacím docházelo zejména z důvodů transpozic směrnic EU a dále pak z potřeby upravit nepřesné nebo nejasné pasáže zákona, které v implementaci zákona do praxe činily potíže. Novela č. 296/2007 Sb., měnila zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, mezi nimi i zákon o odpadech, v souvislosti s financováním nakládání s elektrozařízením pocházejícím z domácností a finanční rezervou pro rekultivace a sanace skládek. Zákon č. 25/2008 Sb., o integrovaném registru znečišťování životního prostředí a integrovaném systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí a o změně některých zákonů zřídil integrovaný registr znečišťování jako veřejně přístupný informační systém veřejné správy, který vede Ministerstvo životního prostředí. Zákon novelizoval zákon o odpadech ve věci plnění způsobu ohlašovací nebo oznamovací povinnosti vůči orgánům veřejné správy v oblasti odpadového hospodářství. V zákoně se doplnilo nové ustanovení, které zavedlo novou formu ohlášení povinných údajů podle ustanovení některých vybraných paragrafů. Tyto údaje (v rozsahu daném zákonem o odpadech a jeho prováděcími předpisy) se nadále hlásí prostřednictvím centrální ohlašovny podle navrhovaného zákona o integrovaném registru znečišťování. Novela zákona o odpadech č. 34/2008 Sb. Změny v zákoně vyplynuly zejména z nutnosti zapracovat evropské požadavky zakotvené v předpisech ES a týkají se povinnosti při přepravě odpadů a povinnosti při nakládání s PCB, odpady PCB a zařízeními obsahujícími PCB. Zpřesňovaly povinnosti při přepravě odpadů, např. finanční záruky, evidenci a pojištění. Specifikovaly v příloze k zákonu látky, které označují odpady za odpady perzistentních organických znečišťujících látek, a odkazovaly na přímo použitelný předpis Evropských společenství o perzistentních organických znečišťujících látkách a nakládání s nimi. Novela zákona o odpadech č. 383/2008 Sb., upravovala podmínky provozu zařízení ke sběru nebo výkupu odpadů. Nařizovala provozovatelům při odběru nebo výkupu vybraných odpadů identifikovat osoby, od kterých má v úmyslu odpady odebrat nebo vykoupit, identifikovat odebírané nebo vykupované odpady, vést evidenci o těchto skutečnostech, a to včetně data a hodiny odebrání nebo vykoupení odpadů. Zakazovala vykupovat odpady stanovené prováděcím právním předpisem a určovala, kdy nesmí za vykoupený nebo odebraný odpad 12

13 provozovatel poskytovat úplatu v hotovosti. Zároveň stanovila poplatky na podporu sběru, zpracování, využití a odstranění vybraných autovraků. Zákon č. 9/2009 Sb., kterým se měnil zákon č. 156/1998 Sb., o hnojivech, pomocných půdních látkách, pomocných rostlinných přípravcích a substrátech a o agrochemickém zkoušení zemědělských půd (zákon o hnojivech), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony novelizoval zákon o odpadech, zejména v souvislosti s povinnostmi při používání kalů, zpracování biologicky rozložitelných odpadů a definování omezení podmínek při jejich využívání jako hnojiva. Novela zpřesnila ustanovení týkající se sedimentů (jednalo se o jejich vyloučení z působnosti zákona o odpadech) a zrušila zmocnění stanovit vyhláškou podrobnosti nakládání a limitní hodnoty koncentrací škodlivin ve vytěžených zeminách a vytěžených hlušinách, včetně sedimentů z říčních toků a vodních nádrží. Používání sedimentů bylo upraveno prováděcí vyhláškou k zákonu o hnojivech. Zákon č. 157/2009 Sb., o nakládání s těžebním odpadem a o změně některých zákonů drobně novelizoval zákon o odpadech a pouze zpřesňoval některé definice v souvislosti s těžebním odpadem. Zákon č. 223/2009 Sb., kterým se měnily některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o volném pohybu služeb zpřesnil 7 zákona o odpadech, který se týká hodnocení nebezpečných vlastností odpadů. Zákon č. 227/2009 Sb., kterým se měnily některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o základních registrech novelizoval zákon o odpadech zejména v 71, který je věnován výkonu veřejné správy v oblasti odpadového hospodářství. Rozšířil povinnosti ministerstva vnitra a policie ČR poskytovat orgánům veřejné správy v oblasti odpadového hospodářství referenční údaje ze základního registru obyvatel, údaje z informačního systému evidence obyvatel, údaje z informačního systému cizinců a další informace nezbytné pro výkon veřejné správy v odpadovém hospodářství. Zákon č. 281/2009 Sb., kterým se měnily některé zákony v souvislosti s přijetím daňového řádu novelizoval zákon o odpadech pouze v oblasti procesních postupů souvisejících s oblastí poplatků a poplatníků. Zákon č. 291/2009 Sb., kterým se měnil zákon č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony novelizoval zákon o odpadech v části, která je věnována inspekční činnosti ČIŽP. Zákon č. 326/2009 Sb., o podpoře hospodářského růstu a sociální stability stanovil možnost státního příspěvku při vyřazení autovraku v souvislosti s návrhy na protikrizová opatření. Příspěvek může být realizován pouze v případě, že bude vydáno příslušné nařízení vlády, ke kterému zákon zmocňuje. Rozsáhlá novela zákona o odpadech č. 297/2009 Sb., upravovala zejména problematiku lehce kontaminovaných zařízení s PCB, evidenci a označování lehce kontaminovaných zařízení s PCB a další povinnosti pro vlastníky těchto zařízení. Novela dále podrobně upravovala zejména povinnosti výrobcům, distributorům, posledním prodejcům a provozovatelům systémů baterií nebo akumulátorů a zpracovatelům baterií nebo akumulátorů, které se staly odpadem. Stanovila požadavky pro uvádění baterií a akumulátorů 13

14 na trh a požadavky pro zpětný odběr, oddělený sběr, zpracování, využití a odstraňování odpadních baterií a akumulátorů. Novela stanovovala výpočet úrovně zpětného odběru jako: procentuální podíl vypočítaný tak, že se celková hmotnost použitých přenosných baterií nebo akumulátorů získaných jejich výrobcem zpětným odběrem v daném kalendářním roce násobí počtem let, během nichž v rámci tříleté periody ukončené daným rokem uváděl přenosné baterie nebo akumulátory na trh, dělí celkovou hmotností přenosných baterií nebo akumulátorů uvedených na trh v České republice jejich výrobcem v daném kalendářním roce a v předchozích dvou kalendářních letech, pokud nebyly vyvezeny mimo území České republiky. Určovala povinnost zřídit místa zpětného odběru a jasně vymezila požadavek na minimální účinnosti procesů materiálového využití a to: a) 65 % průměrné hmotnosti olověných baterií nebo akumulátorů, včetně materiálového využití obsahu olova na nejvyšší úrovni, která je technicky proveditelná bez nadměrných nákladů, b) 75 % průměrné hmotnosti nikl-kadmiových baterií nebo akumulátorů, včetně materiálového využití obsahu kadmia na nejvyšší úrovni, která je technicky proveditelná bez nadměrných nákladů, a c) 50 % průměrné hmotnosti ostatních použitých baterií nebo akumulátorů. Dále formulovala zákaz uvádět na trh nebo do oběhu baterie s definovaným obsahem rtuti a kadmia a povinnosti označování baterií nebo akumulátorů a další informační povinnosti dotčeným subjektům při uvádění baterií a akumulátorů na trh. Novelizována byla dále také problematika poplatků na podporu sběru, zpracování, využití a odstranění vybraných autovraků a evidenční povinnosti původců. Z hlediska evidence a ohlašování odpadů a zařízení ( 39 zákona o odpadech) je pro hodnoty všech indikátorů OPŽP podstatná změna (zvýšení) prahových hodnot pro ohlašování produkce a nakládání s odpady. Novela stanovila povinnost původcům ohlašovat v případě, že produkují nebo nakládají s více než 100 kg nebezpečných odpadů za kalendářní rok nebo s více než 100 tunami ostatních odpadů za kalendářní rok, nebo v daném kalendářním roce produkují nebo nakládají s odpady stanovenými prováděcím právním předpisem bez ohledu na množství těchto odpadů. (Poz.: do novelizace ohlašovali původci a oprávněné osoby, kteří produkovali nebo nakládali s více než 50 kg nebezpečných odpadů za kalendářní rok nebo s více než 50 tunami ostatních odpadů). Zákon č. 326/2009 Sb., o podpoře hospodářského růstu a sociální stability stanovil možnost státního příspěvku při vyřazení autovraku v souvislosti s návrhy na protikrizová opatření. Příspěvek může být realizován pouze v případě, že bude vydáno příslušné nařízení vlády, ke kterému zákon zmocňuje. Obsažná novela zákona o odpadech č. 154/2010 Sb., transponovala několik směrnic EU, vymezovala zejména nově působnost zákona a definovala podmínky, kdy se věc může považovat za vedlejší produkt. Určovala rovněž, kdy některé druhy odpadu přestávají být odpadem, jestliže poté, co byl odpad předmětem některého ze způsobů využití, splňuje stanovené podmínky. Novela zmocňovala Ministerstvo životního prostředí, ve spolupráci s Ministerstvem průmyslu a obchodu, stanovit vyhláškou kritéria upřesňující, kdy movitá věc může být považována za vedlejší produkt a nikoli odpad a kdy odpad přestává být odpadem. Do zákona byly doplněny další základní pojmy. Novela zpřesňovala definici nebezpečných vlastností odpadů a kritéria, zkušební metody a limitní hodnoty pro přiřazování nebezpečných vlastností odpadů.. Stanovena byla také hierarchie způsobů nakládání s odpady. Novela jasně 14

15 vymezila, že spalování odpadu ve spalovně komunálních odpadů, která dosahuje vysokého stupně energetické účinnosti, se považuje za využívání odpadů způsobem uvedeným pod kódem R1, přičemž výše požadované energetické účinnosti a vzorec pro její výpočet byl uveden v příloze k tomuto zákonu. Další části novely zpřesňovaly problematiku zpětného odběru, autovraků, biologicky rozložitelného odpadu a umožnily zahrnout programy předcházení vzniku odpadů do plánů odpadového hospodářství. Změny se týkaly také finančního zajištění provozu skládek. Novela upravovala i přílohy k zákonu o odpadech, např. procesní úpravy financování alternativního nakládání s odpadem při nelegálním dovozu atd. Změna zákona o odpadech č. 31/2011 Sb., byla pouze technickou novelou, věcně upravovala drobně pouze problematiku povinností výrobců a akreditovaných zástupců při využití odpadu z vybraných autovraků. Rovněž novela zákona č. 77/2011 Sb., kterým se měnil zákon č. 25/2008 Sb., o integrovaném registru znečišťování životního prostředí a integrovaném systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony novelizovala zákon o odpadech pouze v možnosti plnit ohlašovací povinnosti původců prostřednictvím datové schránky ministerstva životního prostředí určené k plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí. Změna zákona o odpadech provedená novelou č. 264/2011 Sb., umožnila využití doposud účelově orientovaných finančních prostředků, nashromážděných ve Státním fondu životního prostředí ČR z poplatků na podporu sběru, zpracování, využití a odstranění autovraků obecně také pro podporu investičních a neinvestičních akcí právnických a fyzických osob souvisejících s ochranou a zlepšováním životního prostředí (aktuálně do programu Zelená úsporám ). 2. Prováděcí předpisy k platnému zákonu o odpadech novelizovaných po roce 2007 a platných ke dni 30. listopadu 2011 z hlediska identifikace cílových indikátorů odpadového hospodářství Nařízení vlády č. 197/2003 Sb., o Plánu odpadového hospodářství České republiky, ve znění nařízení vlády č. 473/2009 Sb.; Novela nařízení č. 473/2009 Sb. byla předkládána z důvodu podpory energetického využití odpadů. Došlo proto k vypuštění ustanovení, které zakazovalo podporovat výstavbu nových spaloven komunálního odpadu ze státních prostředků. Novela dále upravuje problematiku dovozu odpadů určených ke spalování klasifikovanému jako energetické využití odpadů. Vyhláška č. 381/2001 Sb., kterou se stanoví Katalog odpadů, Seznam nebezpečných odpadů a seznamy odpadů a států pro účely vývozu, dovozu a tranzitu odpadů a postup při udělování souhlasu k vývozu, dovozu a tranzitu odpadů (Katalog odpadů), ve znění pozdějších předpisů (tj. vyhlášek č. 503/2004 Sb., č. 168/2007 Sb. a č. 374/2008 Sb.); Vyhláška č. 168/2007 Sb. zpřesňovala evidenci při zařazování odpadů z autovraků a přepravu odpadů z ČR. Vyhláška 374/2008 Sb. upravovala, v návaznosti na přímo použitelný předpis Evropských společenství o přepravě odpadů, rozsah informací a dokumentace pro jednotlivé druhy přepravy, označení motorového vozidla přepravujícího odpad a tranzitní přepravu odpadů přes území České republiky. 15

16 Vyhláška č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, ve znění pozdějších předpisů (tj. vyhlášek č. 41/2005 Sb., č. 294/2005 Sb., č. 353/2005 Sb., 351/2008 Sb., č. 478/2008 Sb., 170/2010 Sb. a č. 61/2010 Sb.); Vyhláška č. 351/2008 Sb. zpřesnila proces ohlašování evidence odpadů, způsob vedení evidence souhlasů a dalších rozhodnutí vydaných podle zákona o odpadech. Rozšířila obsah žádosti o udělení souhlasu k provozování skládky odpadů o údaj celková kapacita skládky podle projektové dokumentace. Dále ukládá provozovatelům čistíren odpadních vod ohlašovat složení kalů předávaných k jejich využití na zemědělské půdě a provozovatelům skládek ohlašovat údaje o finanční rezervě a volné kapacitě skládky. Ke změnám došlo také v 22 Ohlašování evidence odpadů. Kromě přílohy č. 20 původci k ročnímu hlášení připojují: a) provozovatelé čistíren odpadních vod údaje o složení kalů předávaných k jejich využití na zemědělské půdě uvedené na listě č. 3 přílohy č. 20, b) provozovatelé skládek odpadů údaje o finanční rezervě a volné kapacitě skládky podle listu č. 4 přílohy č. 20. Provozovatelé zařízení ke zpracování, využívání a odstraňování elektroodpadů a dále provozovatelé zařízení ke sběru a zpracování autovraků, na které se vztahuje ohlašovací povinnost, zasílají hlášení o roční produkci a nakládání s odpady za uplynulý rok podle vyhlášky o nakládání s elektrozařízeními a elektroodpady nebo podle vyhlášky o podrobnostech nakládání s autovraky. Vyhláška č. 294/2005 Sb., o podmínkách ukládání odpadů na skládky a jejich využívání na povrchu terénu a změně vyhlášky č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, ve znění pozdějších předpisů (tj. vyhlášek č. 341/2008 Sb., a č. 61/2010 Sb.); Vyhláška č. 341/2008 Sb., o podrobnostech nakládání s biologicky rozložitelnými odpady definuje seznam bioodpadů a požadavky na kvalitu odpadů vstupujících do technologie materiálového využívání bioodpadů, technické požadavky na vybavení a provoz zařízení biologického zpracování bioodpadů v závislosti na množství a druhu v něm upravovaných bioodpadů a technologické požadavky na úpravu bioodpadů, obsah provozního řádu zařízení, způsob a kritéria hodnocení a zařazování upravených bioodpadů do skupin podle způsobů jejich materiálového využívání a četnost a metody vzorkování. Druhá část novely byla změna vyhlášky č. 294/2005 Sb., o podmínkách ukládání odpadů na skládky a jejich využívání na povrchu terénu a změně vyhlášky č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady. Změna stanovená vyhláškou č. 61/2010 Sb. viz výše. Vyhláška č. 352/2005 Sb., o podrobnostech nakládání s elektrozařízeními a elektroodpady a o bližších podmínkách financování nakládání s nimi (vyhláška o nakládání s elektrozařízeními a elektroodpady), ve znění pozdějších předpisů (tj. vyhláškami č. 65/2010 Sb., č. 285/2010 Sb. a č. 158/2011 Sb.); Změna vyhlášky o nakládání s elektrozařízeními a elektroodpady vyhláškou č. 65/2010 Sb., zpřesňovala podmínky pro výrobce týkající se uvádění elektrozařízení na trh po 30. červnu 2006 v souvislosti se zákazem používat olovo, rtuť, kadmium, šestimocný chrom, polybromované bifenyly (PBB) a polybromované difenylétery (PBDE), rovněž tak technické novely č. 285/2010 Sb. a č. 158/2011 Sb. Poslední novela upravovala činnost kolektivních systémů v případě, že dojde v dané skupině elektrozařízení ke zrušení pravomocného rozhodnutí o zápisu provozovatele kolektivního systému do Seznamu pro zajišťování společného plnění financování nakládání s historickým elektrozařízením. Vyhláška č. 352/2008 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady z autovraků, vybraných autovraků, o způsobu vedení jejich evidence a evidence odpadů vznikajících v zařízeních ke sběru a zpracování autovraků a o informačním systému sledování toků vybraných autovraků (o podrobnostech nakládání s autovraky), ve znění vyhlášky č. 54/2010 Sb.; 16

17 Tato vyhláška upravila problematiku nakládání s autovraky, např.: obsah provozního řádu zařízení ke sběru autovraků a zařízení ke zpracování autovraků, technické požadavky na nakládání s autovraky, podmínky pro skladování autovraků, náležitosti potvrzení o převzetí autovraku do zařízení ke sběru autovraků, způsob vedení průběžné evidence odpadů vzniklých v zařízení ke sběru a zpracování autovraků, informační systém sledování toků vybraných autovraků, rozsah a způsob vedení průběžné evidence převzatých autovraků, způsob ohlašování počtu a stavu převzatých autovraků a způsobu jejich zpracování, způsob ohlašování produkce odpadů vzniklých zpracováním autovraků a způsob nakládání s těmito odpady, způsob ohlašování produkce jiných odpadů vzniklých v zařízení ke sběru autovraků a v zařízení ke zpracování autovraků. Nová povinnost byla stanovena pro původce odpadu katalogového čísla Připojuje k ročnímu hlášení údaje o složení kalu podle jiného právního předpisu. Vyhláška č. 374/2008 Sb., o přepravě odpadů a o změně vyhlášky č. 381/2001 Sb., kterou se stanoví Katalog odpadů, Seznam nebezpečných odpadů a seznamy odpadů a států pro účely vývozu, dovozu a tranzitu odpadů a postup při udělování souhlasu k vývozu, dovozu a tranzitu odpadů (Katalog odpadů), ve znění pozdějších předpisů; V návaznosti na přímo použitelný předpis Evropských společenství o přepravě odpadů vyhláška stanovila rozsah informací a dokumentace pro jednotlivé druhy přepravy a označení motorového vozidla přepravujícího odpad s odkazem na zrušení 5 a příloha č. 3 předchozích vyhlášek č. 503/2004 Sb. a vyhlášky č. 168/2007 Sb. Vyhláška č. 478/2008 Sb. upravovala provoz zařízení ke sběru nebo výkupu odpadů. Hlavním důvodem novelizace vyhlášky byla snaha předcházet množícím se krádežím kovového odpadu za účelem získání financí z výkupu kovového materiálu. Vyhláška specifikuje, co se rozumí identifikací osoby a vymezuje odpady, které podléhají zákonem stanovenému zákazu výkupu od fyzických osob a zákazu poskytování úplaty v hotovosti za jejich výkup. Změna stanovená vyhláškou č. 61/2010 Sb. novelizovala vyhlášku č. 294/2005 Sb., o podmínkách ukládání odpadů na skládky a jejich využívání na povrchu terénu a změně vyhlášky č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, ve znění vyhlášky č. 341/2008 Sb. a vyhlášku č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška upravuje zejména podmínky přijímání odpadů na skládky. Změnami jsou dotčeny např. technické požadavky na skládky a podmínky jejich provozu, podmínky ukládání odpadů z mechanicko-biologické úpravy odpadů, obecné technické požadavky a podmínky pro využívání odpadů na povrchu terénu. Vyhláška č. 170/2010 Sb., o bateriích a akumulátorech a o změně vyhlášky č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, ve znění pozdějších předpisů; Vyhláška se týkala způsobu, jakým osoby, které dovážejí baterie nebo akumulátory prokazují dodržování zákazu uvádět na trh nebo do oběhu baterie nebo akumulátory s nadlimitním množstvím rtuti a kadmia celnímu úřadu, stanovuje podrobnosti označování baterií a akumulátorů, vzor návrhu na zápis do Seznamu výrobců, obsahové náležitosti a rozsah roční zprávy o bateriích a akumulátorech, technické požadavky na místo zpětného odběru použitých automobilových baterií nebo akumulátorů, vzor žádosti o vydání oprávnění k provozování kolektivního systému a podmínky financování nakládání s přenosnými bateriemi a akumulátory. V přílohách se stanovují postupy pro výpočet dat pro Roční zprávu o plnění povinností zpětného odběru a odděleného sběru baterií a akumulátorů. 17

18 3. Seznam právních předpisů upravujících odpadové hospodářství platných ke dni 30. listopadu 2011 Zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů; Nařízení vlády č. 197/2003 Sb., o Plánu odpadového hospodářství České republiky, ve znění nařízení vlády č. 473/2009 Sb.; Vyhláška č. 376/2001 Sb., o hodnocení nebezpečných vlastností odpadů, ve znění vyhl. č. 502/2004 Sb.; Vyhláška č. 381/2001 Sb., kterou se stanoví Katalog odpadů, Seznam nebezpečných odpadů a seznamy odpadů a států pro účely vývozu, dovozu a tranzitu odpadů a postup při udělování souhlasu k vývozu, dovozu a tranzitu odpadů (Katalog odpadů), ve znění pozdějších předpisů (tj. vyhl. č. 503/2004 Sb., č. 168/2007 Sb. a č. 374/2008 Sb.); Vyhláška č. 382/2001 Sb., o podmínkách použití upravených kalů na zemědělské půdě, ve znění vyhl. č. 504/2004 Sb.; Vyhláška č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, ve znění pozdějších předpisů (tj. vyhl. č. 41/2005 Sb., č. 294/2005 Sb., č. 353/2005 Sb., 351/2008 Sb., č. 478/2008 Sb., 170/2010 Sb. a č. 61/2010 Sb.); Vyhláška č. 384/2001 Sb., o nakládání s polychlorovanými bifenyly, polychlorovanými terfenyly, monometyltetrachlordifenylmetanem, monometyldichlordifenylmetanem, monometyldibromdifenylmetanem a veškerými směsmi obsahujícími kteroukoliv z těchto látek v koncentraci větší než 50 mg/kg (o nakládání s PCB); Vyhláška č. 237/2002 Sb., o podrobnostech způsobu provedení zpětného odběru některých výrobků, ve znění pozdějších předpisů (tj. vyhl. č. 505/2004 Sb. a č. 353/2005 Sb.); Vyhláška č. 294/2005 Sb., o podmínkách ukládání odpadů na skládky a jejich využívání na povrchu terénu a změně vyhlášky č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, ve znění pozdějších předpisů (tj. vyhl. č. 341/2008 Sb., a č. 61/2010 Sb.); Vyhláška č. 352/2005 Sb., o podrobnostech nakládání s elektrozařízeními a elektroodpady a o bližších podmínkách financování nakládání s nimi (vyhláška o nakládání s elektrozařízeními a elektroodpady), ve znění pozdějších předpisů (tj. vyhl. č. 65/2010 Sb., č. 285/2010 Sb. a č. 158/2011 Sb.); Vyhláška č. 341/2008 Sb., o podrobnostech nakládání s biologicky rozložitelnými odpady a o změně vyhlášky č. 294/2005 Sb., o podmínkách ukládání odpadů na skládky a jejich využívání na povrchu terénu a změně vyhlášky č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady (vyhláška o podrobnostech nakládání s biologicky rozložitelnými odpady); Vyhláška č. 352/2008 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady z autovraků, vybraných autovraků, o způsobu vedení jejich evidence a evidence odpadů vznikajících v zařízeních ke sběru a zpracování autovraků a o informačním systému sledování toků vybraných autovraků (o podrobnostech nakládání s autovraky), ve znění vyhl. č. 54/2010 Sb.; 18

19 Vyhláška č. 374/2008 Sb., o přepravě odpadů a o změně vyhlášky č. 381/2001 Sb., kterou se stanoví Katalog odpadů, Seznam nebezpečných odpadů a seznamy odpadů a států pro účely vývozu, dovozu a tranzitu odpadů a postup při udělování souhlasu k vývozu, dovozu a tranzitu odpadů (Katalog odpadů), ve znění pozdějších předpisů; Vyhláška č. 170/2010 Sb., o bateriích a akumulátorech a o změně vyhlášky č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, ve znění pozdějších předpisů. 19

20 Příloha č. 2 Typ indikátoru Kód NČI Dopad Dopad Dopad (Core 27) PROGRAMOVÉ INDIKÁTORY Název indikátoru Měrná jednotka Zdroj dat (způsob sběru) Podíl recyklovaných odpadů % ISOH (statistický údaj) Objem komunálního odpadu (produkce) tis. t/rok ISOH (statistický údaj) Podíl využitého komunálního odpadu % z celkové ISOH roční (statistický údaj) produkce KO Počet projektů zaměřených na nakládání s odpady projekt (informační systém) PROJEKTOVÉ INDIKÁTORY Typ indikátoru Kód NČI Název indikátoru Měrná jednotka Zdroj dat (způsob sběru) Celková kapacita zařízení pro nakládání s odpady t/rok Kapacita zařízení na třídění odpadů t/rok Kapacita zařízení na úpravu odpadů t/rok Kapacita zařízení na energetické využití odpadů t/rok Kapacita zařízení na materiálové využití odpadů t/rok Kapacita zařízení na odstraňování nebezpečných t/rok odpadů Kapacita kompostárny t/rok Kapacita sběrného dvora t/rok Plocha sběrného dvora m2 Počet sběrných nádob na odpad počet Počet vybudovaných sběrných dvorů počet Počet svozové techniky počet Počet vybudovaných sběrných míst počet Kapacita systému separace a svozu odpadů t/rok Počet osob spádového území systému separace a počet svozu odpadů 20

21 Příloha č. 3 Typy podporovaných projektů Integrované systémy nakládání s odpady Regionální systém pro mechanickou-biologickou úpravu (MBÚ) komunálních odpadů Zařízení na energetické využití komunálního odpadu (ZEVO) Systémy odděleného sběru, skladování a manipulace s odpady Systémy pro separaci a svoz odpadů Systémy pro separaci a svoz bioodpadů Sběrné dvory Překladiště a sklady komunálních odpadů Systémy pro separaci nebezpečných komunálních odpadů Systémy pro separaci nebezpečných zdravotnických odpadů Zařízení na využívání odpadů, zejména na třídění a recyklaci Třídičky odpadů i s navazujícími technologiemi Zařízení na úpravu nebo využívání "ostatních" odpadů Zařízení pro energetické využití zdravotnických odpadů Zařízení na úpravu autovraků a využívání upotřebených olejů Zařízení na úpravu elektroodpadů Kompostárny Bioplynové a biofermentační stanice pro zpracování bioodpadů (min. 20% vsázky do zařízení; včetně dalších systémových provků svozu a/nebo třídění komunálních nebo ostatních bioodpadů (kromě zemědělských), nebo doplňují již takový systém svozu a/nevo třídění) Zařízení pro nakládání s nebezpečnými odpady (autoklávy, homogenizéry, separátory, termická desorpce, reaktory, biodegradační zařízení) 21

22 Evropská unie Spolufinancováno z Prioritní osy 8 - Technická pomoc financovaná z fondu soudržnosti Ministerstvo životního prostředí Státní fond životního prostředí ČR Zelená linka dotazy@sfzp.cz 22