Ekonomická recese jako realita : Makroekonomický rámec hospodaření obcí

Transkript

1 Ekonomická recese jako realita : Makroekonomický rámec hospodaření obcí Prof. Michal Mejstřík Institut ekonomických studií UK-FSV a EEIP,a.s Konference XII. Celostátní finanční konference Pokles ekonomiky a dopad na hospodaření obcí konaná ve dnech v budově Národního muzea, Praha Snímek 1

2 Obsah: 1. ČR v době finanční krize Kontextuální pohled na dopady finanční krize ve světě Protikrizové balíčky ve světě a jejich význam pro ČR Dopady krize v ČR Národní protikrizový plán v ČR Odhadovaný krátkodobý vývoj rozpočtů územních samospráv 2. Restrukturalizační opatření podniku v době krize 3. Elementy výhledu ekonomiky ČR fiskální udržitelnost a vize NERVu 4. Závěr Snímek 2

3 Velikost světového finančního trhu = USD 178 trillion in 2008 ( diferencovaný pokles USD 16 trillion y/y, ale vklady rostly!) Source: McKinsey (2009) Snímek 3

4 POKLES BANKOVNÍCH ŮVĚRŮ V ROCE > NIŢŠÍ TOKY GLOBÁLNÍHO KAPITÁLU Source: McKinsey (2009) Snímek 4

5 Změna globální struktury finančních aktiv vzestup Číny 1) Transfer globálního bohatství do Cíny 2) Transfer úspor 3) Rostoucí role rozvíjejících se trhů (Čína, Indie etc.) Zdroj: McKinsey (2008) Snímek 5

6 Stupeň bankovního zprostředkování ve střední a východní Evropě % of GDP Czech Rep. Slovak Rep. Poland Hungary CE Average Eurozone Average assets/gdp deposits/gdp loans/gdp Podstatně nižší míra ve SVE oproti EU převaha vkladů nad úvěry A konzervativnější přístup bank Source: Mejstřík, Pečená, Teplý (2008), RB (2009) Snímek 6

7 TOP světové banky 2006 (trţní kapitalizace) Source: Financial Times Snímek 7

8 Dopady krize ve světě (1) Trţní kapitalizace bank Snímek 8

9 Změna: TOP 3 světové banky v červenci 2009 jsou čínské! Source: The Banker Snímek 9

10 Dopady krize ve světě (2) světový obchod se po pádu stabilizuje (q/q % růst) Zdroj: OECD Interim Forecast, září 2009 Snímek 10

11 Protikrizové balíčky část prvá - stimuly Snímek 11

12 Protikrizové balíčky část druhá dle IMF Podpora finančnímu sektoru (duben 2009, % HDP roku 2008) Země Kapitálová injekce Odkup aktiv/půjčka MF Podpora od centrální banky Dodatečná likvidita od centrální banky Záruky Celkem z veřejných rozpočtů Přímo od vlády USA 3,9 1,3 1,1 42,1 31,3 79,6 6,3 AT 5, ,3 5,3 BE 4, ,2 30,9 4,7 FR 1,2 1, ,4 19 1,5 DE 3,8 0, ,2 3,7 EL 2,1 3, ,2 11,6 5,4 IR 5, ,3 IT 1, ,5 0 3,8 1,3 NL 3,4 2, ,7 39,8 6,2 PT 2, ,4 2,4 ES 0 4, ,3 22,8 4,6 SE 2,1 5,3 0 15,3 47,3 70 5,8 UK 3,9 13,8 12,9 0 51,2 81,8 20,2 HU 1, ,7 1,1 6,9 1,1 PL 0, ,2 3,6 0,4 AUT 0 0,7 0 0 N/A 0,7 0,7 JAP 2,4 11,3 0 1,2 7,3 22,1 0,8 PLC 0, ,5 0 G20 1,9 2,5 1 12,4 14,3 32,1 3,4 Rozvojové země 0,2 0,1 0,4 1,6 0,1 2,4 0,1 Zdroj: IMF duben 2009 Snímek 12

13 Protikrizové balíčky část třetí EU Sníţení daní a fiskální výdaje Mimořádné výdaje a obdobná opatření Zdroj: Bruegel, únor 2009 Snímek 13

14 Dopady krize v ČR (1) Ačkoliv Česká republika nebyla zasaţena finanční krizí a toxickými aktivy, hospodářské krize a ekonomická recese je v roce 2009 nevyhnutelná Krize dopadá na jednotlivé sektory ekonomiky nerovnoměrně, nejhůře zasaţené sektory: Snímek 14

15 Dopady krize v ČR (2) přenos krize do ČR Zdroj: ČNB Snímek 15

16 Česká ekonomika , 2010 Počátek 2009: riziko udržitelnosti (i krátkodobé) deficitů a dluhu, pokles měny, následná stabilizace Opatření ČNB, Národní protikrizový plán, automatické stabilizátory Fiskalní stimulace: až do 1% HDP Krátkodobý výhled: HDP: pokles aţ 5% v 2009, +0.5 % 2010 Soukromé investice: 2009 propad, 2010 oživení Domácnosti, vláda: téměř stagnace Vývoz: propad 2009, oživení 2010 Snímek 16

17 Protikrizová opatření (1) Zdroj:Národní protikrizový plán Snímek 17

18 Protikrizová opatření (2) Zdroj:Národní protikrizový plán Snímek 18

19 Protikrizová opatření (3) Zdroj:Národní protikrizový plán Snímek 19

20 Spready státních obligací max Jun Sep Jan May-09 1-Sep-09 CZ HU PL SK RO EST LAT LIT UKR Snímek 20

21 Snímek 21

22 Rizika Pomalejší oţivení (především Eurozóny) Další destabilizace v SVE Nejistota v bankovním a finančním sektoru Vyšší (než očekávaný) nárůst platební neschopnosti českých firem i domácností Problémy bank České oţivení s časovým zpoţděním za oživením globálním a Eurozóny Obezřetné chování bankovního sektoru Časové zpoždění za Eurozónou Snímek 22

23 Dopady krize v ČR - měnová volatilita a posilování CZK CZK přes korekci dlouhodobě posiluje měna správně reaguje na asymetrické šoky (oslabení 2008/2009 pomoc exportu) Zdroj: ČNB Snímek 23

24 Důsledky pro hospodářskou politiku Rozhodující: udrţení makroekonomické stability úkol akcentovaný EK Kontrola deficitů veřejných financí Opatření daňová i v sociální oblasti Odolnost ekonomiky vůči vnějším šokům Problém deficitu veřejných financí 2010 Janotův balíček (podrobněji v poslední kapitole) Situace obcí daňové výnosy vs.dotace Snímek 24

25 Výpadek daňových příjmů obcí první červnové odhady MF Daň Skutečnost 2008 (mld. Kč) Rozpočet 2009 (mld. Kč) Predikce červen 2009 (mld. Kč) Očekávaný Očekávaný pokles (mld. Kč) pokles (%) Daň z přidané hodnoty 54,6 59,6 54,4-5,2-8,7% Daň z příjmů právnických 39,1 (+6,5) 40,0 (+5,9) 32,1 (+5,9) -8,0-17,2% osob Daň z příjmů fyzických osob 36,8 42,1 30,6-11,5-27,3% - zvláštní sazba 2,2 2,1 1,9-0,2-9,5% - z přiznání 8,1 10,7 3,9-6,8-63,6% - ze závislé činnosti 26,5 29,3 24,8-4,5-15,4% Daň z nemovitostí 5,2 6,4 6,4 0 0,0% Ostatní 13,5 14,2 13,9-0,3-2,1% CELKEM 155,7 168,2 143,3-24,9-14,8% Zdroj: MFČR V červnu 2009 MFČR očekávalo pokles daňových příjmů obcí o 14,8 % za rok 2009 Snímek 25

26 Vývoj územních rozpočtů v prvním pololetí 2009 (mld.kč) aktualizov růst 08 růst 09 příjmy celkem 182,6 207,6 210,4 13.7% % --daňové příjmy 93,6 98,5 92,8 5.2% -5.7% --nedaňové příjmy 13,1 13,6 14,2 3.8% 4.4% --kapitálové příjmy 5, 4 7,1 6,2 31.0% -12.5% --přijaté transfery 70,5 88,5 97,3 25.5% 10.0% Výdaje celkem 166,4 169,5 181,8 1.8% 7.3-9% --běžné výdaje 135,4 141,5 148,3 4.5% 4.8% --kapitálové výdaje 29,1 28,0 33,4-3.8% 19.6% podíl kap. výdajů 17.5% 16.5% 18.4% saldo 16,1 38, 1 28,6 Pramen: Zprávu o plnění státního rozpočtu za 1. pololetí 2009, Ministerstvo financí, propočty CCB-Czech Credit Bureau, a.s. Věra Kameníčková, CCB-v časopise Moderní obec, listopad 2009 Poznámka: Údaje nezahrnují příjmy a výdaje města Brno ve 2. čtvrtletí 2009 Podle odhadů se jedná o cca 3 mld. Kč na straně příjmů a výdajů. P o započtení chybějících příjmů a výdajů dostaneme růst příjmů v prvním pololetí 2009 ve srovnání se stejným obdobím předchozího roku ve výši 2,8 % a u výdajů dokonce 9,0 %. Většinu kapitálových příjmů tvoří prodej hmotného majetku. Jak uvádí V.Kameníčková z CCB,: územní samosprávy, tedy především obce a kraje, dosáhly i ve zhoršených ekonomických podmínkách přebytek, a to ve výši necelých 29 mld. Kč. Je to sice o téměř 10 mld. Kč méně než ve stejném období roku 2008, stejně však je to dobrý výsledek. Přebytek obecních rozpočtů dosáhl výše 10,5 mld. Kč, což je 8 % dosažených celkových příjmů, v případě krajů činil přebytek 16,3 mld. Kč, tj. dokonce téměř jedna pětina jejich celkových příjmů. Tento výsledek byl ovlivněn nejen úsporným hospodařením územních samospráv, ale především tím, že obce a kraje mají větší manévrovací prostor ve struktuře výdajů. Jinak řečeno, podíl povinných (závazných) výdajů na celkových je u nich niţší. Navíc, objem dotací územním samosprávám stanovený ve schváleném státním rozpočtu je závazný. Týká se to především neinvestičních dotací, které převaţují, a tak je obce a kraje dostaly, bez ohledu na vývoj příjmů státního rozpočtu. To umožnilo nezastavit projekty kapitálové výdaje rostly. Snímek 26

27 Struktura příjmů územních samospráv v prvním pololetí 2009 (mld.kč) Pramen: Zprávu o plnění státního rozpočtu za 1. pololetí 2009, Ministerstvo financí, propočty CCB-Czech Credit Bureau, a.s. Věra Kameníčková, CCB-v časopise Moderní obec, listopad 2009 Poznámka: Údaje nezahrnují příjmy a výdaje města Brno ve 2. čtvrtletí 2009 Jedinou položkou, jejíž výše nedosáhla v roce 2009 ani úrovně roku 2007, jsou daňové výnosy a v jejich rámci zejména v výnos daně z příjmů fyzických osob. Daňové výnosy jsou mimořádně citlivé na prosperitě plátců. Ve výsledcích za rok 2009 se odrážejí i důsledky jednoho z opatření Národního protikrizového plánu, které umožňuje zejména fyzickým osobám s příjmy z podnikání a podnikatelům s méně než pěti zaměstnanci požádat o zproštění povinnosti platit zálohy na daň z příjmů a zmírnit důsledky recese díky úlevě na cash flow. Výsledkem je sice snížení daňových příjmů v roce 2009, ale tyto peníze y by měly být uhrazeny v roce následujícím a tak se v rozpočtech územní samosprávy, zejména obcí, objeví. Ovšem jen v té míře jak se dokázali podnikatelé vyrovnat s recesí v roce Ještě více se snížily kapitálové příjmy, a to o téměř 13 %, ale vrátily se do úrovně Nejrychleji rostoucí příjmovou položkou byly dotace přírůstek činil 10 % loňské skutečnosti, poprvé v pololetí tohoto roku podíl dotací na celkových příjmech územní samosprávy převýšil podíl daňových výnosů. Snímek 27

28 Zadluženost obcí 2008 celkem 47.4 mld. Jaký dluh na obyvatele? Dle CCB měla nejvyšší dluh v přepočtu na obyvatele měla statutární města. Podíl na celkovém dluhu se v roce 2008 zvýšil u všech typů obcí, s výjimkou měst (snížení o 1,8 procentního bodu). Nejvyšší nárůst podílu vykázala statutární města (o jeden procentní bod). Podíl venkovských obcí se zvýšil o 0,6 procentních bodů. Dle CCB je obecní dluh v přepočtu na obyvatele již tradičně nejvyšší u obcí v Jihomoravském kraji. Hlavní příčinou je relativně vysoký dluh města Brno. Vzestup u obcí v Libereckém kraji v roce 2008 je důsledkem zejména zvýšení dluhu města Liberec (meziročně o téměř 1 mld. Kč). Pramen: Analýza municipální sféry,ccb-czech Credit Bureau, a.s., Díky celkovému saldu se zvýšil zůstatek na bankovních účtech. Zůstatky na bankovních účtech u obcí jako celku převýšily jiţ koncem roku 2008 (poprvé v tomto tisíciletí) celkový objem dluhu, neplatí to však pro statutární města. Snímek 28

29 Rating CCB obcí 2008 diferencuje bonitu obcí do různých skupin 554 obcí 358 obcí Pramen: Analýza municipální sféry,ccb-czech Credit Bureau, a.s., Snímek 29

30 mld. Kč mld. Kč Bankovní úvěry územní samosprávě vs.podnikům 2009 (mld.kč) 41,0 39,0 37,0 35,0 33,0 31,0 29,0 27,0 25,0 880,0 860,0 840,0 820,0 800,0 780,0 760,0 740,0 720,0 700,0 680,0 Úvěry územní samosprávě Úvěry podnikům Určité váhání banky projevily pouze v prvním čtvrtletí Od té doby banky poskytují úvěry územní samosprávě s mnohem větší ochotou než podnikům, neboť je považována v současné recesi za obecně bonitnější, byť je nutno obce diferencovat dle výhledu jejich příjmů a výdajů. Zdroj: ČNB, stav ke konci měsíce, propočty CCB-Czech Credit Bureau, a.s., Věra Kameníčková, CCB-v časopise Moderní obec, listopad 2009 Snímek 30

31 Vývoj územních rozpočtů 2009 (mld.kč) odhad CCB listopad 2009 časopis Moderní obec odhad 2009 růst 09 příjmy celkem 207,6 396,9 210,4 399,1 0,55% --daňové příjmy 98,5 204,2 92,8 192,5-5.7% --nedaňové příjmy 13,6 29,5 14,2 30,8 4,41% --kapitálové příjmy 7,1 16,3 6, ,88% --přijaté transfery 88,5 146,9 97,3 16 1,5 9,94% výdaje celkem 169,5 381,8 181,8 414,1 8,46% --běžné výdaje 141,5 288,4 148,3 302,3 4,82% --kapitálové výdaje 28,0 93,5 33,4 111,8 19,57% saldo 38,1 15,0 28, 6-15,0 Pramen: Zpráva o plnění státního rozpočtu za 1. pololetí 2009, Ministerstvo financí, propočty CCB-Czech Credit Bureau, a.s.,věra Kameníčková, CCB-v časopise Moderní obec, listopad 2009 Poznámka: Údaje nezahrnují příjmy a výdaje města Brno ve 2. čtvrtletí 2009 Při odhadech CCB aplikovala stejné relace hlavních příjmových a výdajových položek v prvním pololetí roku 2008 a celoročních údajů i na rok Za výše uvedených předpokladů by se celkové příjmy územních samospráv v roce 2009 ve srovnání s předchozím rokem zvýšily o 0,6 %, výdaje pak o 8,4 %. Saldo jejich rozpočtů by se z loňského přebytku ve výši 15 mld. Kč obrátilo ve schodek ve stejném rozsahu. Daňové příjmy by se snížily méně, než se očekávalo. Přesnější odhady vycházející z aktualizovaných dat by mohlo poskytnout Ministerstvo financí. Snímek 31

32 Čerpání fondů EU V období krize a prohlubujícího se nedostatku národních rozpočtových prostředků disponuje Česká republika na období let z prostředků kohezní politiky EU ve formě strukturálních fondů a z prostředků Kohezního fondu částkou přibližně se rovnající 680 mld. Kč (nebo-li v původně stanovené alokační sumě 27 mld. EUR) V čase výrazné potřeby úspor ve výdajích českých veřejných financí se tak suma přicházející ve výši přibližně 100 mld. Kč ročně ze strukturálních fondů a Kohezního fondu můţe stát oním nástrojem potřebné fiskální expanze, navíc bez výraznějšího zatížení systému národních veřejných financí (rozpočtově neutrální) Maximální vyuţití tohoto podpůrného zdroje se tak stává vrcholnou nejen rozvojovou, ale i fiskální prioritou. Její součástí je pak i zajištění potřebné sumy pro spolufinancování těchto projektů na co nejefektivnější bázi Fondy EU lze tedy vnímat jako dodatečný finanční zdroj při financování rozvojových potřeb země a jejích regionů nicméně za podmínky, že systém využití a vyčerpání těchto zdrojů je bude směřovat do smysluplných a rozvoj přinášejících projektů Snímek 32

33 Čerpání fondů EU - realokace Přeložení finančních alokací původně zamýšlených na pozdější fázi programovacího období co nejvíce do přítomnosti a nejbližší budoucnosti; Přizpůsobení obsahového vymezení výzev nynějším krizovým potřebám; Uskutečnění maximálně možného administrativního a procedurálního zjednodušení celého procesu projektového managementu z pohledu žadatelů (např. zkušenosti Severovýchod, Moravskoslezského ROP); Rozšíření moţnosti průběţných a zálohových plateb ve prospěch příjemců (např. zkušenosti Severovýchod, Moravskoslezského ROP ; Posílení role nástrojů návratného financování projektů na úkor nenávratných dotačních nástrojů s vidinou dlouhodobé změny forem kohezní politiky EU cestou rozvojových (holdingových, revolvingových) fondů; Svědomitá příprava parametrů kohezní politiky na období po roce Snímek 33

34 Čerpání fondů EU OP a ROPy regionální operační programy Problémy spolufinancování a vlastního financování cash-flow projektů) A. Nižší vlastní zdroje podniků (pokles zisků) a cizí zdroje (konzervativnost bank při poskytování investičních i provozních úvěrů). B. Zvýšený počet druhotné platební neschopnosti a insolvencí firem C. Očekávaný pokles daňových příjmů obcí a krajů během hospodářského poklesu ČR (až 5-15%) Výpadek v příjmech SFDI (nižší příjmy z mýtného, spotřební a silniční daně) -> riziko spolufinancování Konzervativnost bank při poskytování úvěrů (viz odpovědi OP/ROP a též průzkumy HK ČR) Podpora efektivních a udrţitelných projektů zajištěním likvidity pro příjemce během projektu např. krátkodobý úvěr na cash flow (před refundací etapy projektu), střednědobý úvěr na kofinancování projektu; Finanční nástroje: Finanční inţenýrství Jessica type Spolupráce s EIB, bankami a ČMZRB (záruky na úvěry apod.) Snímek 34

35 Poskytovatelé úvěrů obcím (a podnikům) Vlastníci starých bytových domů Regionální OP Tematické OP Možný nástroj ke zmírnění problémů financování reg. fondů EU Využití Vyuţití části části strukturálních strukturálních fondů fondů jako záruk Jessica Jessica type type ČMRZB ROP NUTS II Severozápad ROP NUTS II Moravsko -slezsko ROP NUTS II Jihovýchod ROP NUTS II Severovýchod ROP NUTS II Střední Morava ROP NUTS II Jihozápad ROP NUTS II Střední Čechy OP Praha Adaptabilita OP Životní prostředí Integrovaný operační program ZF ROPSZ ZF ROPMS ZF ROPJV ZF ROPSV ZF ROPSM ZF ROPJZ ZF ROPSČ ZF OPPA Finanční prostředky z OPŽP a IOP na bydlení Finanční prostředky na záruky Českomoravská záruční a rozvojová banka (ČMZRB) Státní fond rozvoje bydlení (SFRB) Záruky na bankovní úvěry Bankovní informace o obcích (a podnicích) Dotace na úroky na úvěry na úpravy bydlení Žádosti o dotace a monitorování ČS ČSOB KB Uni- Credit Bank Další Města Raiffeisenbank Soukromí vlastníci Další Zdroj: EEIP,a.s. Příjemci dotací z EU fondů (podnikatelé) Příjemci dotací z EU fondů (města) Snímek 35

36 Obsah: 1. ČR v době finanční krize Kontextuální pohled na dopady finanční krize ve světě Protikrizové balíčky ve světě a jejich význam pro ČR Dopady krize v ČR Národní protikrizový plán v ČR Odhadovaný krátkodobý vývoj rozpočtů územních samospráv 2. Restrukturalizační opatření podniku v době krize 3. Elementy výhledu ekonomiky ČR fiskální udržitelnost a vize NERVu 4. Závěr Snímek 36

37 Dopady krize v ČR na podniky (1) Relativní niţší dynamika / pokles úvěrů (měsíční data, meziroční růst bankovních úvěrů podnikům podle počtu zaměstnanců v %) / / / zaměstnanců zaměstnanců zaměstnanců nad 250 zaměstnanců Podnikový sektor Snížení dynamiky Pramen: ČNB u všech (Centrální typů registr úvěrů úvěrů) 5,7% meziroční pokles u úvěrů pro podniky střední velikosti ( zaměstnanců) Zdroj: ČNB(Centrální registr úvěrů) Snímek 37

38 Mld. Kč Dopady krize v ČR (2) Meziroční pokles krátkodobých úvěrů českých bank k VI.2008 IX.2008 XII.2008 III.2009 VI.2009 Úvěry a pohledávky krátkodobé Úvěry a pohledávky dlouhodobé Úvěry a pohledávky střednědobé Meziroční nárůst úvěrů k o 10 mld. Kč na 815 mld. Kč Pokles krátkodobého financování (meziročně o 53 mld. Kč), ale nárůst u dlouhodobých o 43 mld. Kč a střednědobých o 21 mld. Kč Zdroj: ČNB Snímek 38

39 Mld. Kč Dopady krize v ČR (3) Rostoucí objem pohledávek v selhání ,1 4,0% ,2 51,8 2,9% 71,0 2,9% 82,7 3,3% 3,8% 3,5% 3,0% ,4% 2,5% 0 2,0% Objem pohledávek v selhání > 90 dnů (levá osa) Pohledávky v selhání/celkové pohledávky (pravá osa) Zvýšený podíl úvěrů v selhání (nesplácených > 90 dnů) absolutně i relativně Zdroj: ČNB Snímek 39

40 Dopady krize v ČR (4) Rostoucí úvěrové riziko českých podniků / / / / / / zaměstnanců zaměstnanců zaměstnanců nad 250 zaměstnanců Podnikový sektor Pramen: ČNB (Centrální registr úvěrů) Rostoucí riziko zejména středních podniků ( zaměstnanců) Možné řešení garance ČMZRB Zdroj: ČNB( Centrální registr úvěrů) Snímek 40

41 Dopady krize v ČR (5) Garance ČMZRB hrály v letech 2007 a 2008 pouze okrajovou roli (konjunktura) Celkově výše záruk pro průmysl a stavebnictví se v porovnání se srovnatelným obdobím roku 2008 víc než zdvojnásobila, přičemž v oblasti záruk za provozní úvěry byl tento nárůst trojnásobný. Výše investičních a provozních úvěrů, jejichž získání v roce 2009 záruky umožnily, činila k celkem 3,3 mld Kč (z toho výše zaručených provozních úvěrů 1,8 mld. Kč a výše zaručených investičních úvěrů 1,5 mld. Kč). Omezení záručního programu na průmysl a stavebnictví dle CZ NACE, nemožnost poskytovat záruky na úvěry na veškerý provozní kapitál - pohledávky a provozní výdaje),vyřadila z přístupu k zárukám podnikatele, kterým bylo v minulosti poskytnuto % záruk za provozní úvěry. Dalším problémem je míra rizika absorbovaného státem odražená v obsahu záruk, neboť komerční banky zárukám vystavovaným ČMZRB přikládají nízkou hodnotu při zvýšení bonity klienta. Zdroj: EEIP, ČMZRB Snímek 41

42 Mld. Kč Dopady krize v ČR (6) Vyšší úvěrové riziko českých bank plně pokryto ,6 27,6 23,2 13,1 12,3 21,1 16,3 10,9 9,0 8,7 36,9 42,8 46,3 24,1 26, Ztrátové pohledávky (>360 dnů) Nestandardní pohledávky ( dnů) Pochybné pohledávky ( dnů) Opravné položky k pohledávkám celkem Zvýšený podíl klasifikovaných pohledávek, ale ztrátové jsou pokryty opravnými položkami Zdroj: ČNB Snímek 42

43 Vnější ekonomický rozměr - financování exportérů pro snížení úvěrového rizika lze více využít EGAP ale Problémy rostoucího protekcionismu Použitá protikrizová opatření (zvýšení kapitálu ČEB a EGAP a dotace úroků exportních úvěrů poskytnutých komerčními bankami) mají pouze omezený dopad: mohou pomoci poskytovat konkurenceschopné finanční a platební podmínky (cena a doba splatnosti úvěrů kompenzující zvýšené rizikové prémie bank), a tak vyrovnat obdobné pobídky nabízené zahraniční konkurencí se státní pomocí, jež absorbuje zvýšená rizika nelikvidnosti trhů. Cílem je udrţet exportní podíly na likvidních, objemově stagnujících či klesajících segmentech trhů a nenechat se vytlačit zahraničními producenty s nižšími náklady Oţivení zahraničních projektů a zvýšená poptávka českých exportérů po sluţbách ČEB i po úrokově dotovaném komerčním exportním financování (nové opatření) podpořeným pojistkami EGAP v kombinaci se zvýšeným rizikem a paralelními ztrátami pojištěných investic hrozí zdražením pojistného, snížením pojistného krytí úvěrů či moratoriem na poskytování služeb aj Zvážit, v jaké míře by stát měl investovat prostředky do EGAP k pokrytí nárůstu požadavků exportérů na pojistné služby Snímek 43

44 Časování podnikové reakce na krizi Krize Divestice Restrukturalizac e Cost-cutting Hrozící úpadek Úpadek Razantní costcutting (insolvenční správce a soud) Konkurs Konec insolvenčního řízení Příprava moratoria Příprava reorganizačního plánu Moratorium Reorganizac e Konec insolvenčního řízení Snaha o kapitálovou stabilizaci společnosti Konkurs Snímek 44

45 Kam dál? (1) Úpadek společnosti Insolvenční návrh Moratorium (3 měsíce) čas na jednání s bankami (nejde o insolvenci) možnost připravit ve spolupráci s věřiteli reorganizační plán (rozvrh, pořadí vypořádání pohledávek) možnost ustanovení předběžného insolvenčního správce možnost zrušení moratoria hlasy nadpoloviční většiny věřitelů moratorium může trvat max. 3 měsíce (se schválením soudu ještě 30 dní navíc) Konkurs dva způsoby - zpeněžení celé majetkové podstaty nebo zpeněžení po částech vedení společnosti přechází na insolvenčního správce znemožňuje výkon rozhodnutí, zastavuje exekuční řízení, závazky, které nebyly uspokojeny z výěžku konkursu nezanikají soupis pohledávek, incidenční spory, soupis součástí majetkové podstaty Reorganizace možnost připravit ve spolupráci s věřiteli reorganizační plán (rozvrh, pořadí vypořádání pohledávek) stále lepší ve vztahu k bankám dohled insolvenčního správce konsensuální vs. nekonsensuální reorganizace možnost nastartovat provoz ještě před zpeněžením majetku společnosti (potenciálně vyšší výnos) Snímek 45

46 Kam dál? (2) Bankovní úvěr Vstup investora(ů) Restrukturalizace Reorganizace Konkurs přímý prodej Konkurs draţba Poté, co byly vyčerpány všechny lepší možnosti (ať už jednáním před moratoriem nebo v jeho rámci) ozdravění podniku, nastupují řešení úpadková. Poskytuje prostor pro ozdravění podniku při zachování jeho provozu ve spolupráci s věřiteli společnosti a pod dohledem insolvenčního soudu; vhodně nastavený reorganizační plán může výrazně zkrátit a zefektivnit reorganizaci oproti řešení úpadku konkursem Řešení úpadkové situace pod vedením insolvenčního správce; v ČR mají konkursy obecně nízkou výtěžnost a dlouhou dobu trvání Snímek 46

47 Obsah: 1. ČR v době finanční krize Kontextuální pohled na dopady finanční krize ve světě Protikrizové balíčky ve světě a jejich význam pro ČR Dopady krize v ČR Národní protikrizový plán v ČR Odhadovaný krátkodobý vývoj rozpočtů územních samospráv 2. Restrukturalizační opatření podniku v době krize 3. Elementy výhledu ekonomiky ČR fiskální udržitelnost a vize NERVu 4. Závěr Snímek 47

48 Problém budoucnosti: Fiskální deficity a volební cyklus Snímek 48

49 % od konkrétního volebního cyklu (průmer cyklu = 100%) Finský rozpočtový deficit není závislý na volebním cyklu- krásný příklad fiskální zodpovědnosti díky levicovým, středovým i pravicovým stranám Finsko - volební cyklus a rozpočtový deficit ( ) 1000% 900% 800% 700% 600% 500% 400% 300% 200% 100% % 0% -100% -200% -300% -400% -500% -600% VOLEBNÍ CYKLUS VOLEBNÍ CYKLUS VOLEBNÍ CYKLUS VOLEBNÍ CYKLUS Snímek 49

50 % od průměru konkrétního cyklu (průměr cyklu = 100%) Maďarský rozpočtový deficit je silně ovlivňován volebním cyklemkrásný příklad fiskální nezodpovědnosti Maďarsko - volební cyklus a rozpočtový deficit ( ) 180% 160% 140% 120% 100% 80% 60% 40% 20% 0% VOLEBNÍ CYKLUS VOLEBNÍ CYKLUS VOLEBNÍ CYKLUS VOLEBNÍ CYKLUS VOLEBNÍ CYKLUS Snímek 50

51 % od konkrétního volebního cyklu (průmer cyklu = 100%) České rozpočtové deficity a volební cyklus- Maďarsko to není, ale Finsko s jeho zdrženlivostí také ne ČR - volební cyklus a rozpočtový deficit ( ) 180% 160% 140% 120% 100% 80% 60% 40% 20% 0% VOL. CYKL. VOL. CYKL. VOLEBNÍ CYKLUS VOLEBNÍ CYKLUS VOLEBNÍ CYKLUS Snímek 51

52 Střednědobá i dlouhodobá fiskální (ne)udržitelnost v české realitě Větší část českého deficitu (negativního salda vládního sektoru) není ovlivněna pouze současnou recesí (nemá tedy cyklický charakter), ale dlouhodoběji je ovlivněna víceméně předurčenou strukturou příjmů a výdajů (má tedy tzv. strukturální charakter). Střednědobý rozpočtový cíl, ke kterému se ČR zavázala v rámci fiskálních pravidel EU je omezit strukturální saldo, tak aby strukturální deficit nepřevýšil 1,0 % HDP. Toho je ČR povinna dosáhnout co nejdříve, nejpozději však v roce Na základě navrhovaného nastavení fiskální politiky a výdajových rámců je však pravděpodobné, že tento cíl nebude v roce 2012 naplněn. Dlouhodobé výrazné překročení deficitního kritéria možné výrazné snížení kreditu ČR, růst nákladů financování vládního dluhu, ztížení umístění státních dluhopisů. Nastavení fiskální politiky (ESA 95, % HDP) dle fiskálního výhledu MF Předběžně Predikce Výhled Výhled Výhled Saldo vládního sektoru -2,1-6,6-5,3-5,6-5,5 Cyklická složka salda 0,8-1,4-2,0-1,9-1,7 Jednorázové a ostatní přechodné operace -0,1 0,2-0,1-0,1-0,3 Strukturální saldo -2,8-5,4-3,3-3,8-3,6 Změna strukturálního salda -1,3-2,6 2,1-0,5 0,2 Snímek 52

53 Střednědobá fiskální (ne)udržitelnost v české realitě dle fiskálního výhledu MF Hrubý domácí produkt Predikce Predikce Výhled Výhled Fiskální výhled - duben 09 (mld. Kč, b.c.) (růst v %, s.c.) 2,7-5,0 0,3 2,8 3,3 0,8 2,4 3,0 Spotřeba domácností (růst v %, s.c.) 3,4 0,7-1,3 2,3 2,5 0,9 2,0 2,5 Spotřeba vlády (růst v %, s.c.) 1,6 2,0-1,0-0,6-0,2 1,2 0,8 0,0 Tvorba hrubého fixního kapitálu (růst v %, s.c.) -1,1-7,8-3,9 2,5 3,6-0,2 2,5 3,0 Příspěvek zahr. obch. k růstu HDP (proc. body, s.c.) 1,5-1,0 1,4 0,6 1,0 0,5 0,6 1,0 Deflátor HDP (růst v %) 1,7 2,7 0,2 2,3 2,0 0,7 2,2 2,2 Průměrná míra inflace (%) 6,3 0,9 1,4 1,8 2,0 0,9 2,2 2,0 Zaměstnanost (VŠPS) (růst v %) 1,6-1,3-1,9 0,0 0,5-1,6-0,4 0,4 Míra nezaměstnanosti (VŠPS) (průměr v %) 4,4 6,5 8,4 8,2 7,6 7,5 8,3 8,0 Objem mezd a platů (dom. koncept) (růst v %, b.c.) 8,7-0,3-1,1 4,5 5,3 2,3 4,7 5,2 Podíl BÚ na HDP (%) -3,1-1,4 0,4 0,9 0,9-2,6-2,3-1,2 Cíl pro vládní sektor 1) (ESA 95) Predikce Výhled Výhled Výhled (mld. Kč) [ 1 ] -77,4-239,6-195,8-215,7-222,6 (% HDP) [ 2 ] -2,1-6,6-5,3-5,6-5,5 Rozdíl ESA 95 - fiskální cílení (mld. Kč) [ 3 ] -40,2-7,7-14,9-4,2-14,2 Cíl pro veřejné rozpočty (metodika fiskálního cílení) (mld. Kč) [ 4=1-3 ] -35,4-233,4-180,9-211,5-208,4 (% HDP) [ 5 ] -1,0-6,4-4,9-5,5-5,1 Saldo složek VR mimo SR a SF (% HDP) [ 6 ] 0,9-0,7-0,3-0,3-0,2 Cíl pro státní rozpočet a státní fondy (% HDP) [ 7=5-6 ] -1,9-5,8-4,7-5,2-5,0 (mld. Kč) [ 8 ] -69,4-208,4-163,7-184,1-184,0 státní rozpočet (mld. Kč) [ 8a ] -46,7-205,2-160,3-184,5-183,5 státní fondy (mld. Kč) [ 8b ] -22,7-3,2-3,5 0,4-0,5 Predikce příjmů SR a SF (mld. Kč) [ 9 ] 1081,7 1075,3 1131,5 976,4 1013,3 státní rozpočet (mld. Kč) [ 9a ] 987,2 937,7 1018,1 936,4 973,4 státní fondy (mld. Kč) [ 9b ] 94,4 137,6 113,4 40,0 39,8 Nové výdajové rámce pro SR a SF (mld. Kč) [ 10=9-8 ] 1151,1 1283,7 1295,2 1160,5 1197,2 státní rozpočet (mld. Kč) [ 10a ] 1033,9 1142,9 1178,3 1120,9 1156,9 státní fondy (mld. Kč) [ 10b ] 117,2 140,8 116,9 39,6 40,3 Deficity sektoru vlády v letech ovlivňují předpoklady o prodeji jednotek přiděleného množství CO 2 (deficit 2009 zlepšen o cca 11 mld. Kč, pro 2010/2011 předpoklad nulového dopadu, v roce 2012 kompenzující zhoršení deficitu). Výdajové rámce 2009/2010 nastaveny v období konjunktury roku 2007 bez významné modifikace nastavení odráží původní optimistická očekávání budoucího vývoje, vyšší hladina plánovaných výdajů zvedá deficity. Koncem 2008/počátkem 2009 přijala Vláda opatření ke zmírnění dopadů krize a podpoře tuzemské ekonomiky: souhrnná výše cca 2 % HDP. Schválen balíček úsporných opatření s cílem snížit deficit sektoru vlády v roce 2010 na 5,3 % HDP Další roky výhledu ovlivněny koncem účinnosti protikrizových a úsporných opatření Snímek 53

54 Opatření pro rok 2009 (mld.kč) a fiskální výhled v % HDP Příjmy a výdaje VR Opatření pro rok 2010 ESA 95 (mld. Kč) P VR V VR (P-V) VR I. Úsporná opatření 1. Majetkové daně 3,0 0,0 3,0 2. Daň z příjmů 0,1 0,0 0,1 3. Spotřební daně 10,9 0,0 10,9 4. Daň z přidané hodnoty 13,4 0,0 13,4 5. Sociální zabezpečení a státní politika zaměstnanosti 31,0 0,0 31,0 6. Státní sociální podpora -0,6-0,6 0,0 7. Nemocenské pojištění 0,0-2,4 2,4 8. Zaměstnanost 0,0-3,5 3,5 9. Zdravotní pojištění -4,5 0,0-4,5 Celkem I. 53,3-6,5 59,8 Opatření pro rok 2010 Příjmy a výdaje VR ESA 95 (mld. Kč) Opatření pro rok 2010 Příjmy 1. Daně a kvazidaně mld Kč 2. Zvýšení platů aj mld.kč Celkem příjmy mld.kč Výdaje Úspory aj mld Kč Celkem opatření SR pro rok 1010 Příjmy minus výdaje= mld. Kč P VR V VR (P-V) VR II. Další opatření a dopady 1. Platy -2,3-5,4 3,1 2. Ostatní -7,5-17,7 10,2 Celkem II. -9,8-23,1 13,3 Celkem I.+II. 43,5-29,6 73, Predikce Výhled Výhled Výhled Saldo sektoru vládních institucí (% HDP) -2,1-6,6-5,3-5,6-5,5 Ústřední vládní instituce (% HDP) -2,4-5,8-5,4-5,6-5,5 Místní vládní instituce (% HDP) 0,0-0,6-0,1-0,1 0,0 Fondy sociálního zabezpečení (% HDP) 0,3-0,2 0,1 0,0 0,0 Příjmy celkem (% HDP) 40,9 39,5 41,5 41,0 39,5 (růst v %) 1,8-5,7 5,7 4,0 4,2 Výdaje celkem (% HDP) 42,9 46,0 46,9 46,7 44,9 (růst v %) 5,3 4,6 2,5 4,7 4,1 Příjmy přes 40% HDP, Výdaje přes 45 % HDP - Hospodaření sektoru vládních institucí (ESA 95) v % HDP ve fiskálním výhledu MF Snímek 54

55 Střednědobá fiskální (ne)udržitelnost v české realitě Hrubý konsolidovaný vládní dluh Podíl vládního dluhu na HDP byl do roku 2008 pod hranicí 30 %HDP, jiţ v roce 2010 se přiblíţí 40 % HDP a po roce 2012 překročí 44.5 % HDP Strukturální saldo vládního sektoru (v % HDP) překračuje hranice sjednané s EU Predikce Výhled Výhled Výhled Růst HDP ve stálých cenách (v %) 2,7-5,0 0,3 2,8 3,3 Růst potenciálního HDP (v %) 3,5 3,0 2,3 2,3 2,8 Produkční mezera 2,9-5,1-6,9-6,5-6,1 Saldo vládního sektoru -2,1-6,6-5,3-5,6-5,5 Cyklická složka salda 0,8-1,4-2,0-1,9-1,7 Cyklicky očištěné saldo -2,9-5,2-3,4-3,8-3,9 Jednorázové a ostatní přechodné operace -0,1 0,2-0,1-0,1-0,3 Strukturální saldo -2,8-5,4-3,3-3,8-3,6 Úroky 1,1 1,2 1,8 2,1 2,2 Strukturální primární saldo -1,7-4,2-1,5-1,7-1,3 Změna strukturálního salda -1,3-2,6 2,1-0,5 0,2 Snímek 55

56 Střednědobá fiskální (ne)udržitelnost v české realitě Dočasné zlepšení stavu veřejných financí především cyklického charakteru rokem 2009 končí. Reformy od roku 2009 nedostatečné pro udržitelnost veřejných rozpočtů ve střednědobém horizontu, trvá potřeba implementace strukturálních reforem (mj. důchodového systému) V červnu 2008 ukončena procedura při nadměrném schodku, ČR se však do této procedury koncem roku 2009 zřejmě vrátí (na základě platného střednědobého výhledu nedojde ke snížení deficitu sektoru vlády pod 3% maastrichtskou hranici). Při platné metodice výpočtu strukturálního salda nebude dosaženo ani snížení strukturálního vládního deficitu na 1 % HDP do roku 2012, ke kterému se ČR zavázala v rámci fiskálních pravidel EU (tzv. střednědobý rozpočtový cíl). Protože EK nepřipustí významné překračování 3% deficitů za rok 2012, ČR bude nucena pokračovat ve fiskální konsolidaci. Snímek 56

57 Dlouhodobá fiskální (ne)udržitelnost v české realitě Dlouhodobá projekce MF výdajů vs. příjmů Primární deficit a prudce rostoucí státní dluh Snímek 57

58 Rozsah nutné fiskální konsolidace dle MF v dlouhém období i bez krize, ve skutečnosti se dále zrychlilo % HDP Rok Rok Rok Příjmy 39,0 39,0 39,0 2. Primární výdaje 39,1 39,1 39,1 3. Primární saldo (1-2) -0,1-0,1-0,1 4. Rozsah permanentní fiskální konsolidace S1 (1) 2,5 2,6 2,7 5. Udržitelné primární saldo (3+4) 2,4 2,5 2,6 6. Udržitelné celkové saldo 1,4 1,8 1,9 Rozsah permanentní fiskální konsolidace S2 (2) 6,0 6,1 6,2 (1) Permanentní fiskální konsolidace S1 vyjadřuje, o kolik % HDP je nutno trvale (od daného roku) zvýšit daně nebo snížit výdaje, aby vládní dluh na konci horizontu projekce činil 60 % HDP. (2) Permanentní fiskální konsolidace S2 je obdobou pro nekonečný časový horizont. Zdroj: dlouhodobá predikce MF ČR z podzimu 2008, realita jak je vidět z aktualizace střednědobého výhledu (uvedená na snímku č.55 výše ) je ještě horší Snímek 58

59 Proč potřebujeme fiskální zodpovědnost? Zadluţování má dynamické dopady, neroste jen dluh samotný, ale i cena peněz a tedy pákově i náklady dluţní sluţby Rozdíl mezi dnešními náklady a optimistickým scénářem činí (v dnešních cenách) 30 mld. Kč ročně Při výši dluhu 60% (limit Maastrichtu) je roční náklad vyšší o téměř 70 mld. Pro porovnání (data 2008): Dávky státní sociální podpory 54 mld.kč Náklady na vysoké školství- 26 mld. Kč Dluhová služba Stav konec 2008, dluh 30% HDP, úrok 4% p.a. Za 2 roky 40% a úrok 5%p.a. Vyšší cena dluhu (6%p.a.) Dluh 60% HDP za 5% Zdroj: Deloitte CZ Snímek 59

60 Vize: Návrhy vybraných dlouhodobých opatření NERVu Viz Závěrečná zpráva NERVu ze září 2009 na stránkách Snímek 60

61 Znalostní společnost jako předpoklad rozumného rozvoje Pokud máme investovat, tak inteligentně: do inteligence národa, a to masívně: Realizovat komplexní reformu školské soustavy s cílem změny metod a principů vzdělávání, přístupu k žákům a studentům a dosažení inovací vzdělávacích programů. Důraz na samostatné, aplikační a kreativní a syntetické myšlení místo memorování pouček. Podpora interaktivní metoda a metody případových studií (např. Harvard Uni.) Přijmout potřebné změny v terciárním vzdělávání ve smyslu návrhů Bílé knihy terciárního vzdělávání Dopracovat obsahový základ celoživotního učení do podoby národní soustavy povolání a soustavy kvalifikací. Zavést systém hodnocení úspěšnosti škol- zahájit fúze špatných do dobrých Konsolidace škol, kterým chybí žáci a studenti- z úspor fixních nákladů však mnohem lépe platit kvalifikované pedagogy Zavést státní maturity včetně matematiky Zavést odloţené školné (se zvýšenými subvencemi přírodních a technických oborů státem) a využít veškerý potenciál podporou studentů ze sociálně slabších rodin formou státem garantovaných půjček (testováno na příjem rodiny) Silně podpořit výuku jazyků, zejména AJ, a to na všech stupních Omezit dabing v televizi Snímek 61

62 Věda a výzkum Zvyšovat výdaje na výzkum, vývoj a inovace a nadále zvyšovat podíl prostředků skutečně využitých v aplikovaném výzkumu Přijmout novelu zákona 130/2002 Sb., o státní podpoře výzkumu, vývoje a inovací včetně souvisejících prováděcích předpisů Hodnotit výsledky výzkumu, vývoje a inovací se zpětnou vazbou na rozdělování prostředků Specifikovat ty oblasti výzkumu, které přinášejí ekonomické efekty a zajistit preferenci jejich podpory Podporovat rozvoj technologických platforem s cílem vytvořit podmínky pro rozvoj spolupráce privátního a veřejného výzkumu a uživatelů Podpořit investice do VaV z privátního sektoru, zvýhodnit (daňově) výzkum nakupovaný privátním sektorem ve veřejných výzkumných organizacích (zejména univerzity a pracoviště AV ČR) Pokračovat v reformě výzkumu a vývoje s cílem zvýšit využitelnost výsledků výzkumu a integrovat český výzkum a vývoj do evropského výzkumného prostoru Snímek 62

63 Obsah: 1. ČR v době finanční krize Kontextuální pohled na dopady finanční krize ve světě Protikrizové balíčky ve světě a jejich význam pro ČR Dopady krize v ČR Národní protikrizový plán v ČR Odhadovaný krátkodobý vývoj rozpočtů územních samospráv 2. Restrukturalizační opatření podniku v době krize 3. Elementy výhledu ekonomiky ČR fiskální udržitelnost a vize NERVu 4. Závěr Snímek 63

64 Závěr Za hospodářské recese je důleţité být dopředu připraven na více alternativ, ale poté schopen přijímat rychle důleţitá opatření nejen na úrovni podniku ale i na úrovni obcí a státu. Provedení včasných restrukturalizačních opatření múţe být klíčové pro nejen pro další fungování podniků, ale i obcí. Za současné hospodářské situace hrozí úpadek i doposud bez problémů fungujícím subjektům. Empirické analýzy ukazují velmi intenzivní reakce na podnikové a obecní úrovni. Reakce politiků a českého státu, legislativců zatím obsahuje dominantně krátkodobá opatření, absentuje zatím dlouhodobější časový horizont a relevantní pravidla. Snímek 64

65 Kontakt Prof. Michal Mejstřík / E.mail: mejstrik@fsv.cuni.cz EEIP, a.s. Národní Praha 1 Tel.: michal.mejstrik@eeip.cz Snímek 65